{"id":3957,"date":"2014-06-03T18:00:00","date_gmt":"2014-06-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3944"},"modified":"2014-06-03T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-03T17:00:00","slug":"nicitel-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/03\/nicitel-39\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 39."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Proto\u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed<\/p>\n

<\/strong> Tom<\/p>\n<\/div>\n

Bill, miluje m\u011b\u2026<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se, zahodil Gramm i Ni\u010ditel a sko\u010dil mu kolem krku.<\/div>\n
„Loki\u2026“ Pevn\u011b jsem ho sev\u0159el a zabo\u0159il si hlavu do ohybu mezi jeho ramenem a krkem. Vdechl jsem jeho v\u016fni a usm\u00e1l se. Prudce jsem zamrkal a sna\u017eil se rozehnat slzy, kter\u00e9 se mi op\u011bt draly do o\u010d\u00ed. Loki kolem m\u011b obmotal sv\u00e9 ruce a vydechl mi na krk hork\u00fd vzduch.<\/div>\n
Rozt\u0159\u00e1sl jsem se. Loki m\u011b konej\u0161iv\u011b pohladil po z\u00e1dech. Trochu jsem se od n\u011bj odt\u00e1hl, abych mu vid\u011bl do obli\u010deje. Jedna osamocen\u00e1 slza si na\u0161la cestu z m\u00fdch o\u010d\u00ed. Loki m\u011b opatrn\u011b chytil za tv\u00e1\u0159 a palcem mi mokrou cesti\u010dku set\u0159el. Usm\u00edval se a prohl\u00ed\u017eel si m\u016fj v\u00fdraz. Pak se p\u0159ibl\u00ed\u017eil a zlehka se ot\u0159el rty o ty m\u00e9. Chvilku vy\u010dk\u00e1val, ne\u017e m\u011b pomalu pol\u00edbil. Byl to n\u00e1\u0161 prvn\u00ed polibek od doby, co jsem se mu vyznal, ale mn\u011b p\u0159ipadalo, \u017ee je to snad na\u0161e \u00fapln\u011b poprv\u00e9.<\/p>\n

V\u0161ude kolem n\u00e1s prob\u00edhal boj a my tam st\u00e1li ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed. Nic, krom\u011b toho, \u017ee jsme spolu, n\u00e1s nezaj\u00edmalo. Byl jsem jen j\u00e1 a on. My.<\/div>\n

„Opravdu\u2026 Opravdu to mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“ zeptal jsem se rozt\u0159esen\u011b. Dostal jsem strach, \u017ee je to jen hloup\u00fd vtip. \u017de si se mnou a m\u00fdmi city zase jen zahr\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Naprosto,“ p\u0159ik\u00fdvl. \u0160iroce jsem se usm\u00e1l. Vyjel jsem mu rukama po z\u00e1dech a prsty se mu za\u010dal prohrabovat v jemn\u00fdch vlasech. Spokojen\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Vtom jsem si n\u011bco uv\u011bdomil. Pustil jsem ho tak rychle, jako bych se o n\u011bj sp\u00e1lil.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ P\u0159ejel jsem ho starostliv\u00fdm pohledem, obe\u0161el ho a za\u010dal zkoumat jeho nah\u00e1 z\u00e1da. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee vypadala celkem zdrav\u011b. „Po\u010dkat,“ zarazil jsem se. „Jak jsi se sem vlastn\u011b dostal?“<\/div>\n
„To v\u0161echno Laava a jeho retard gang.“ Pomalu jsem zamrkal a po\u010dkal, a\u017e mi to v\u0161echno dojde. Laava\u2026 \u0158ekl jsem mu, \u017ee je Loki uv\u011bzn\u011bn\u00fd, ale jak v\u011bd\u011bl kde? Jak ho mohl n\u011bkdo tak neschopn\u00fd dostat zpod J\u00f6rmunganda? Loki se ke mn\u011b oto\u010dil \u010delem a chytil m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
\n
\n

„Co a\u017e to zjist\u00ed ostatn\u00ed bohov\u00e9?“<\/p><\/div>\n

„V nejhor\u0161\u00edm m\u011b tam hod\u011bj zp\u00e1tky. Ale mysl\u00edm si, \u017ee te\u010f maj dost pr\u00e1ce sami se sebou.“ \u0158ekl to tak klidn\u011b, jako by se bavil o po\u010das\u00ed.<\/div>\n
„Ale-“ Cht\u011bl jsem n\u011bco nam\u00edtnout, jen\u017ee on mi p\u0159ilo\u017eil prst na pusu. Pak se naklonil a znovu spojil na\u0161e rty. Dlan\u011bmi se mi p\u0159esunul na zadek a \u0161ibalsky se usm\u00e1l do polibku. Kousl jsem ho do rtu.<\/p>\n

„Hele, tady jste!“ Neochotn\u011b jsem se od Lokiho odt\u00e1hl. T\u011bsn\u011b k n\u00e1m p\u0159isk\u00e1kal Duffy.<\/div>\n

„To se\u0161 zas ty?!“ zavr\u010del Loki temn\u011b.<\/div>\n
„Ahoj,“ zam\u00e1val mu Shinigami nejist\u011b. Pod\u00edval jsem se na Lokiho a v\u0161iml si, \u017ee se mu na tv\u00e1\u0159i pomalu tvo\u0159\u00ed \u010f\u00e1belsk\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
Ale ne. Ne\u2026 Tohle nen\u00ed dobr\u00fd.<\/div>\n
„Co pot\u0159ebuje\u0161, Duffy?“ zeptal jsem se a sna\u017eil se zachr\u00e1nit situaci.<\/div>\n
„Mitsuki pot\u0159ebuje pomoc. Pr\u00fd t\u011b tam m\u00e1m dov\u00e9st.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. Loki m\u011b pohladil po boku.<\/div>\n
„P\u016fjdu s tebou.“<\/div>\n
„Ne,“ zavrhl jsem, i kdy\u017e jsem tak moc cht\u011bl, aby se ode m\u011b u\u017e nikdy nevzd\u00e1lil.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 z\u016fstat n\u011bkde na okraji. Tady nepotk\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 bohy.“<\/div>\n
„To je pravda,“ pok\u00fdval hlavou. Sebral jsem Ni\u010ditel s Grammem a vtiskl Lokimu kr\u00e1tkou pusu.<\/div>\n
„Slib mi, \u017ee bude\u0161 opatrn\u00fd,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Ty taky.“ Naposledy jsem se na n\u011bho pod\u00edval a rozeb\u011bhl se za Duffym.<\/p>\n

Dovedl m\u011b a\u017e na m\u00edsto, kde bojovali Mitsuki, Ally, Kyle a Thor. V\u0161ichni byli zcela zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed. Vid\u011bl jsem, jak se Thor oh\u00e1n\u00ed sv\u00fdm kladivem. Kdy\u017e jsem se pod\u00edval v\u00edc doprava, spat\u0159il jsem Mitsukiho, kter\u00fd \u010delil dv\u011bma nep\u0159\u00e1tel\u016fm – Oskarovi a Lau\u0159e. Dob\u011bhl jsem k n\u011bmu.<\/div>\n

„Levi, vem si Oskara,“ za\u0159val u\u010ditel hned po tom, co vykryl jeden siln\u00fd \u00fatok.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zavolal jsem nazp\u00e1tek. Vzal jsem Ni\u010ditel a vyslal jeho moc proti Oskarovi. Ten ji st\u011b\u017e\u00ed odrazil. V\u011bd\u011bl, \u017ee takhle proti mn\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou \u0161anci. Ni\u010diteli se nemohlo nic rovnat. Oskar se rychle rozhl\u00e9dl. Hned na to se rozeb\u011bhl n\u011bkam pry\u010d. Vydal jsem se za n\u00edm.<\/div>\n
Dostali jsme se mezi trosky n\u011bjak\u00e9 budovy. Sna\u017eil jsem se zorientovat a naj\u00edt Oskara, ale to se mi neda\u0159ilo.<\/p>\n

„Hej,“ ozvalo se za mnou. Prudce jsem se obr\u00e1til. Oskar st\u00e1l asi metr ode m\u011b a pok\u0159iven\u011b se usm\u00edval. Rozt\u00e1hl prsty, mezi kter\u00fdmi se objevila jeho moc – \u010dern\u00e1 bublaj\u00edc\u00ed koule. Polkl jsem. Nestihl jsem nic ud\u011blat a Oskarova koule m\u011b odhodila pry\u010d. Z\u00e1dy jsem narazil na tvrdou sk\u00e1lu. Bolestn\u011b jsem sykl a svezl se na zem. Ni\u010ditel mi vypadl z ruky. Zoufale jsem se pod\u00edval jeho sm\u011brem. Le\u017eel moc daleko a Oskar se bl\u00ed\u017eil.<\/p>\n

Sakra!<\/p>\n

Vtom se d\u0159ev\u011bn\u00e1 h\u016fl vznesla do vzduchu a p\u0159ilet\u011bla ke mn\u011b. Okam\u017eit\u011b se postavila Oskarov\u011b s\u00edle, kter\u00e1 na m\u011b sm\u011b\u0159ovala. Ni\u010ditel odrazil \u010darod\u011bjovu moc jakoby nic. Oskar udiven\u011b vykulil o\u010di. Zvedl jsem se na nohy a probodl tmavovlas\u00e9ho mu\u017ee vra\u017eedn\u00fdm pohledem. Te\u010f jsem byl na \u0159ad\u011b j\u00e1. Ni\u010ditel se s\u00e1m od sebe ve vzduchu p\u0159eto\u010dil a donutil Oskara ucouvnout. Bylo vid\u011bt, \u017ee nev\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat. Pot\u011b\u0161en\u011b jsem se usm\u00e1l. M\u011bl jsem navrch.<\/div>\n

Oskar se pokusil o posledn\u00ed sebeobrann\u00fd \u00fatok. Sta\u010dila mi pouh\u00e1 my\u0161lenka a Ni\u010ditel ud\u011blal p\u0159esn\u011b to, co jsem cht\u011bl. Kone\u010dn\u011b jsem pochopil, jak s n\u00edm zach\u00e1zet.<\/div>\n
Oskar se oto\u010dil a dal se na \u00fat\u011bk. Vytvo\u0159il jsem p\u0159ed n\u00edm neviditelnou bari\u00e9ru, kterou jsem za jin\u00fdch okolnost\u00ed pou\u017e\u00edval jako \u0161t\u00edt. Oskar do n\u00ed narazil. Dlouh\u00fdmi kroky jsem do\u0161el k n\u011bmu. Chytil jsem Ni\u010ditel do ruky a odmr\u0161til Oskara ke sk\u00e1le. Tam jsem ho pomoc\u00ed sv\u00e9 s\u00edly spoutal. Vzal jsem ho za bradu a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Zra\u010dila se v nich zlost, ale p\u0159edev\u0161\u00edm bolest a zranitelnost.<\/p>\n

„Zab m\u011b, no tak m\u011b zabij!“ vyk\u0159ikl pora\u017een\u011b. Zavrt\u011bl jsem hlavou. Nemohl jsem. „D\u011blej! Zabij m\u011b! Pros\u00edm\u2026“ Jeho hlas \u00fapln\u011b zm\u011bnil sv\u016fj t\u00f3n. Te\u010f byl zoufal\u00fd.<\/div>\n

„Ne, nechci t\u011b zab\u00edt.“<\/div>\n
„Pros\u00edm, pomoz mi! Osvobo\u010f m\u011b od toho!“<\/div>\n
„Osvobo\u010f?“ zopakoval jsem nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1 nechci b\u00fdt zl\u00fd,“ vzlykl. To m\u011b zarazilo je\u0161t\u011b v\u00edc. Mysl\u00ed to v\u00e1\u017en\u011b, nebo to jenom hraje? „V\u0161echno je to kv\u016fli n\u011bmu, kv\u016fli Anholenovi! Dr\u017e\u00ed m\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra jako rukojm\u00edho. Mus\u00edm mu slou\u017eit, jinak ho zabije. Nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt s t\u00edm, \u017ee jsem br\u00e1\u0161kovi nedok\u00e1zal pomoct. Pros\u00edm\u2026“ Chvilku jsem z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t. Tak\u017ee takhle Anholen z\u00edskal sv\u00e9 spojence? Vyd\u00edr\u00e1 je?<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b tv\u00e9ho bratra zachr\u00e1n\u00edme,“ rozhodl jsem.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Jen pokud tuhle bitvu vyhrajeme a uk\u00e1\u017ee se, \u017ee nel\u017ee\u0161.“ Zase tak lehce bych se oblbnout nenechal.<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b, pom\u016f\u017eu v\u00e1m.“<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm ti,“ \u0159ekl jsem prost\u011b. V\u00e1\u017en\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Pak jsem se rozeb\u011bhl pry\u010d. Tady nebylo d\u00e1l co \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Po\u010dkej! Po\u010dkej!“ Sly\u0161el jsem, jak Oskar v\u0159\u00edsk\u00e1, abych se vr\u00e1til, ale sna\u017eil jsem se ho nevn\u00edmat. S\u00e1m sob\u011b jsem sl\u00edbil, \u017ee se pro n\u011bj vr\u00e1t\u00edm, a\u017e bude po v\u0161em.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til zp\u00e1tky na m\u00edsto, kde jsem dostal za \u00fakol vy\u0159\u00eddit Oskara, nikdo u\u017e tam nebyl. V\u0161iml jsem si jen Olieho b\u011b\u017e\u00edc\u00edho ke mn\u011b.<\/div>\n

„\u017dije\u0161?“<\/div>\n
„Jo.“ Proto\u010dil jsem o\u010di. Byl zbyte\u010dn\u011b starostliv\u00fd. Jako bych byl mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Co je s Oskarem? Je\u2026 mrtv\u00fd?“<\/div>\n
„Ne. Spoutal jsem ho.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Jak\u2026?“<\/div>\n
„Pomoc\u00ed Ni\u010ditele,“ vysv\u011btlil jsem. „Kone\u010dn\u011b jsem se ho trochu nau\u010dil ovl\u00e1dat.“<\/div>\n
„To to trvalo,“ zasm\u00e1l se Olie. Ura\u017een\u011b jsem si odfrkl.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych vid\u011bt tebe. Manu\u00e1l u toho nebyl,“ br\u00e1nil jsem se.<\/div>\n
„No jo, jasn\u011b,“ zahuh\u0148al. „No nic, je\u0161t\u011b to neskon\u010dilo.“ Rozhl\u00e9dl jsem se po Helu. Snad v\u0161ude, kam jsem dohl\u00e9dl, le\u017eela mrtv\u00e1 t\u011bla. Byla to hr\u016fza. Vybavila se mi v\u011b\u0161tba t\u00e9 kart\u00e1\u0159ky. M\u016f\u017eu zm\u011bnit sv\u016fj osud, ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Ale brzo skon\u010d\u00ed!“ Olie odhodlan\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Rozeb\u011bhl jsem se vyhledat Lokiho.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Necht\u011bl jsem opou\u0161t\u011bt Leviho, ale bylo to nezbytn\u00e9. Snad bude v bezpe\u010d\u00ed, pomyslel jsem si zoufale. Ten pocit\u2026 Srdce bij\u00edc\u00ed jako spla\u0161en\u00e9 a hrdlo vyschl\u00e9 strachy\u2026 Ten pocit jsem u\u017e dlouho neza\u017eil. Byl jsem neciteln\u00fd. Levi mi vr\u00e1til srdce, aby mi ho vz\u00e1p\u011bt\u00ed ukradl. Sakra, odkdy p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o takov\u00fdch poetick\u00fdch pitomostech?<\/div>\n

B\u011b\u017eel jsem k Helinu s\u00eddlu. Vedle n\u011bj byly ruiny star\u00e9ho chr\u00e1mu. Cht\u011bl jsem prozkoumat, jestli se tam neukr\u00fdv\u00e1 n\u011bkdo z Land’s Crown klanu. Doufal jsem, \u017ee cestou nenaraz\u00edm na n\u011bkoho z boh\u016f. Kdy\u017e jsem se zamyslel, o n\u011bco jsem zakopl. Pod\u00edval jsem se na zem. Sp\u00ed\u0161\u2026 o n\u011bkoho.<\/div>\n
„Sorry, k\u00e1mo,“ zamumlal jsem sm\u011brem k mrtv\u00e9mu \u00c1lfovi a vyp\u00e1\u010dil mu ze st\u00e1le pevn\u011b sev\u0159en\u00e9 p\u011bsti me\u010d. Pak jsem se znovu rozb\u011bhl ke chr\u00e1mu. T\u011bsn\u011b p\u0159ed vchodem jsem se zastavil a d\u00e1l pokra\u010doval pomaleji. Otev\u0159el jsem dve\u0159e – zatracen\u011b nahlas vrzaly. Co nejti\u0161eji jsem ve\u0161el dovnit\u0159 a zase je za sebou zav\u0159el.<\/p>\n

„N\u011bkdo tu byl zv\u011bdav\u00fd, co?“ ozval se za mnou a\u017e bolestn\u011b zn\u00e1m\u00fd hlas.<\/div>\n

„Andy\u2026“ za\u0161eptal jsem a oto\u010dil se k n\u011bmu.<\/div>\n
„Loki.“ Na chv\u00edli vypadal stejn\u011b zasko\u010den\u011b jako j\u00e1. Pak se zamra\u010dil. „Pro\u010d jsi to ud\u011blal? Jak jsi mohl?“<\/div>\n
„J\u00e1 se k v\u00e1m nem\u016f\u017eu p\u0159idat,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Prost\u011b to nejde.“<\/div>\n
„Jenom jsem cht\u011bl\u2026 sakra!“ Kopnul do n\u011bjak\u00e9ho kamene povaluj\u00edc\u00edho se na zemi. „Do hajzlu!“<\/div>\n
„Uklidni se,“ \u0159ekl jsem m\u00edrn\u011b. Neposlouchal m\u011b. „Andy\u2026“ Nat\u00e1hl jsem se a chytil ho za ruku. „Klid\u2026“<\/div>\n
„Pro\u010d u\u017e m\u011b nem\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ P\u0159\u00edmo se na m\u011b pod\u00edval obrovsk\u00fdma o\u010dima pln\u00fdma smutku. Na chv\u00edli mi op\u011bt p\u0159ipomn\u011bl toho Andyho, kter\u00e9ho jsem miloval.<\/div>\n
„Nech\u00e1pe\u0161 to\u2026 Po\u0159\u00e1d m\u00e1m r\u00e1d sv\u00fdho Andyho, kter\u00fd se mnou chodil do \u0161koly, byl na m\u011b hodn\u00fd a podr\u017eel m\u011b, kdykoliv jsem pot\u0159eboval. Ale ty nejsi on.“ V jeho o\u010d\u00edch se zat\u0159pytily slzy. Pak se mi vytrhl a vrhl po mn\u011b \u010dern\u00fd plamen. Uhnul jsem se.<\/p>\n

„Pro\u010d kop\u00edruje\u0161 moji s\u00edlu?“<\/div>\n

„Cht\u011bl jsem ti b\u00fdt bl\u00ed\u017e!“ Dal\u0161\u00ed \u00fatok, kter\u00fd jsem bez probl\u00e9m\u016f vykryl.<\/div>\n
„M\u00edsto toho se mi vzdaluje\u0161.“ Na chv\u00edli se zastavil a zt\u011b\u017eka oddechoval.<\/div>\n
„Na\u0161el sis za m\u011b n\u00e1hradu,“ procedil mezi zuby.<\/div>\n
„P\u0159e\u0161el jsi na \u0161patnou stranu,“ op\u00e1\u010dil jsem.<\/div>\n
„Ty\u2026 miluje\u0161\u2026 jeho.“<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem prost\u011b. Ne\u017e jsem stihl zareagovat, p\u0159ist\u00e1la mi na tv\u00e1\u0159i facka. P\u0159ekvapen\u011b jsem se pulzuj\u00edc\u00edho m\u00edsta dotkl.<\/div>\n
„Lhal jsi mi\u2026“ Tak temn\u00fd pohled jsem v jeho o\u010d\u00edch je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Nevesele jsem se usm\u00e1l.<\/div>\n
„To jsem prost\u011b j\u00e1.“<\/div>\n
„Sl\u00edbil jsi mi, \u017ee m\u011b bude\u0161 milovat nav\u017edy.“ Andy m\u011bl \u0161\u00edlen\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i. Dost m\u011b to znepokojilo.<\/div>\n
„Andy? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Ukon\u010d\u00edme to. Tady a te\u010f.“ Rozb\u011bhl se ke mn\u011b.<\/p>\n

\u010cekal jsem, a a\u017e kdy\u017e byl tak dva kroky ode m\u011b, vyt\u00e1hl jsem me\u010d a nastavil ho proti n\u011bmu. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, co se vlastn\u011b stalo. Jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily strachy a zrychlen\u011b d\u00fdchal. Pomalu jsem vyt\u00e1hl ost\u0159\u00ed z jeho t\u011bla a nechal ho, a\u0165 se o m\u011b op\u0159e. Chv\u011bl se. N\u011b\u017en\u011b jsem ho sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n

„To bude dobr\u00fd,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha. Po tv\u00e1\u0159i mi stekla jedin\u00e1 slza. „Te\u010f u\u017e bude v\u0161echno dobr\u00fd.“<\/div>\n
„Loki“ zas\u00edpal.<\/div>\n
„Neboj, jsem tady. Budu s tebou a\u017e do konce.“<\/div>\n
„V\u017edycky jsem cht\u011bl, abys byl u m\u011b, a\u017e budu um\u00edrat\u2026“ Pohladil jsem ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ vzlykl.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ \u0159ekl jsem konej\u0161iv\u011b. Jeho t\u011blo se uvolnilo a on \u0161\u0165astn\u011b vydechl. Nic v\u00edc jsem mu d\u00e1t nemohl, ale on si nic jin\u00e9ho nep\u0159\u00e1l. Zaru\u010dil jsem, \u017ee um\u0159e \u0161\u0165astn\u00fd. Krev z jeho r\u00e1ny m\u011b h\u0159\u00e1la na b\u0159i\u0161e a st\u00e9kala na zem.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Je mi zima,“ \u0159ekl tichounce. „A to i kdy\u017e jsem s tebou. Nen\u00ed to divn\u00fd?“ Kr\u00e1tce a p\u0159idu\u0161en\u011b se zasm\u00e1l. Pak se rozka\u0161lal. Z b\u0159icha se mu vyvalila krev a s hlasit\u00fdm zvukem st\u0159\u00edkla na zem. Sev\u0159el jsem ho o n\u011bco pevn\u011bji, jako bych mohl zabr\u00e1nit jeho du\u0161i, aby ulet\u011bla pry\u010d.<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ zeptal jsem se ti\u0161e.<\/div>\n
„Ne\u2026“ V jeho hlase jsem sly\u0161el \u00fasm\u011bv. „U\u017e jsem m\u011bl dost toho b\u00fdt zl\u00fd. D\u011bkuju.“ Sedl jsem si na zem a jeho posadil naproti. Doufal jsem, \u017ee aspo\u0148 trochu zpomal\u00edm krv\u00e1cen\u00ed\u2026 Sobecky jsem si p\u0159\u00e1l v\u00edc \u010dasu s t\u00edm star\u00fdm Andym, kter\u00fd se najednou vr\u00e1til. Byl bled\u00fd a jeho obvykle jasn\u00e9 a vesel\u00e9 o\u010di byly zakalen\u00e9.<\/div>\n
Vtom se trhan\u011b nadechl a znovu se na m\u011b p\u0159eklopil.<\/div>\n
„Ne,“ vydechl jsem zoufale. Cel\u00e9 jeho t\u011blo divn\u011b ztuhlo. „Andy,“ vzlykl jsem. Te\u010f, kdy\u017e jsem dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed jeho pr\u00e1zdn\u00e9 t\u011blo, se ven dostalo v\u0161echno zoufalstv\u00ed, smutek i stesk, l\u00e1ska a oddanost. Do te\u010f jsem to skr\u00fdval hluboko v sob\u011b, ale to u\u017e nem\u011blo cenu.<\/p>\n

Po p\u016fl hodin\u011b jsem si uv\u011bdomil, \u017ee bych se m\u011bl vr\u00e1tit do bitvy, abych byl aspo\u0148 trochu u\u017eite\u010dn\u00fd. Opatrn\u011b jsem vzal Andyho ztuhl\u00e9 t\u011blo do n\u00e1ru\u010de a odnesl ho na rozbit\u00fd kamenn\u00fd olt\u00e1\u0159.<\/div>\n

„Sayonara,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Hej, Loki!“ Prudce jsem se oto\u010dil. Do chr\u00e1mu vb\u011bhl Levi. „Hledal jsem t\u011b.“ Zt\u011b\u017eka oddechoval.<\/div>\n
„Jak jsi m\u011b na\u0161el?“ M\u016fj hlas zn\u011bl divn\u011b.<\/div>\n
„Tohleto m\u00e1 n\u011bjakou navigaci,“ zam\u00e1val Ni\u010ditelem. Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Stalo se n\u011bco?“ Levi popo\u0161el bl\u00ed\u017e. Pak spat\u0159il Andyho pr\u00e1zdnou schr\u00e1nku. „Ty\u2026? Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na m\u011b pod\u00edval. Znovu jsem pouze p\u0159ik\u00fdvl. „A\u2026 jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jo, je mi fajn.“<\/div>\n
„Loki\u2026“ Odml\u010del se. „Bille.“ \u0160kubl jsem sebou. Do\u0161el a\u017e ke mn\u011b a pevn\u011b m\u011b objemul. Bylo to p\u0159esn\u011b to, co jsem pot\u0159eboval. Aby m\u011b m\u011bl n\u011bkdo r\u00e1d a podpo\u0159il m\u011b.<\/div>\n
„Budeme muset j\u00edt,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„Hmm\u2026“ Ani jeden z n\u00e1s se nem\u011bl k odchodu. Nakonec jsem se neochotn\u011b odt\u00e1hl a chytil ho za ruku.<\/p>\n

„P\u016fjdu po Jimmym,“ \u0159ekl jsem rozhodn\u011b.<\/div>\n

„Pro\u010d? Je to nebezpe\u010dn\u00fd,“ odporoval Levi.<\/div>\n
„Kdy\u017e vy\u0159\u00edd\u00edm ty nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, budeme m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci na \u00fasp\u011bch.“<\/div>\n
„Tak p\u016fjdu s tebou.“<\/div>\n
„Ty jich m\u016f\u017ee\u0161 zab\u00edt v\u00edc najednou. B\u011b\u017e pomoct jim,“ k\u00fdvl jsem sm\u011brem k pol\u00edm Helu, kde st\u00e1le je\u0161t\u011b prob\u00edhala bitva.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ Bylo vid\u011bt, \u017ee se mnou moc nesouhlas\u00ed z osobn\u00edch d\u016fvod\u016f, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1m pravdu.<\/div>\n
„Nenech se tam n\u011bkde zab\u00edt\u2026“ sev\u0159el jsem ho v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b,“ vydechl. Posledn\u00ed dotek, posledn\u00ed o\u010dn\u00ed kontakt. Znovu jsme se rozd\u011blili.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Proto\u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed Tom Bill, miluje m\u011b\u2026 Oto\u010dil jsem se, zahodil Gramm i Ni\u010ditel a sko\u010dil mu kolem krku. „Loki\u2026“ Pevn\u011b jsem ho sev\u0159el a zabo\u0159il si hlavu do ohybu mezi jeho ramenem a krkem. Vdechl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-3957","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3957","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3957"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3957\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3957"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3957"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3957"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}