{"id":3959,"date":"2014-06-02T18:00:00","date_gmt":"2014-06-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3946"},"modified":"2014-06-02T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-02T17:00:00","slug":"breaking-through-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/02\/breaking-through-29\/","title":{"rendered":"Breaking Through 29."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n


Nov\u00fd domov<\/p>\n

<\/em><\/strong> Auto projelo jen p\u00e1r ulic, p\u00e1rkr\u00e1t zabo\u010dilo a parkovalo p\u0159ed domem Tomovy rodiny. Bill se ani nestihl po\u0159\u00e1dn\u011b rozkoukat po m\u011bst\u011b a u\u017e byli na m\u00edst\u011b. Sledoval Toma, jak vyskakuje z auta Billova t\u00e1ty a pom\u00e1h\u00e1 J\u00f6rgovi vylo\u017eit p\u00e1r ta\u0161ek s Billov\u00fdmi v\u011bcmi. Bill tedy otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el. Ulice vypadala moc p\u011bkn\u011b. Bylo tam \u010disto, v\u0161ude rodinn\u00e9 domky se zahr\u00e1dkami, l\u00edbilo se mu tam. Vypadalo to tam skoro jako u n\u011bj doma. Obe\u0161el auto a sledoval, jak Tom bere v\u0161echny v\u011bci.<\/p>\n

„P\u016fjdu nap\u0159ed. Bezpe\u010dnou cestu zp\u011bt, pane Kaulitzi,“ pop\u0159\u00e1l mu Tom a p\u0159\u00e1telsky se usm\u00e1l.<\/div>\n

„D\u00edky, Tome, a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuji za tohle v\u0161echno.“<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d,“ k\u00fdvl Tom a ve\u0161el do domu.<\/p>\n

J\u00f6rg se oto\u010dil na Billa, kter\u00fd se d\u00edval na domek Tr\u00fcmper\u016f. A\u010dkoli souhlasil a po Tomov\u011b vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, co v\u0161echno jej \u010dek\u00e1 za \u00fa\u017easn\u00e9 v\u011bci, se posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f dokonce i t\u011b\u0161il, te\u010f se v jeho o\u010d\u00edch znovu objevily pochybnosti.<\/div>\n

„Bille? V po\u0159\u00e1dku?“ s\u00e1hl J\u00f6rg na Billovo rameno.<\/div>\n
„Asi ano,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a pod\u00edval se na t\u00e1tu.<\/div>\n
„Kdybys cokoli pot\u0159eboval, zavolej, ano? Slibuju, \u017ee si pro tebe p\u0159ijedu, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Trh\u00e1 mi to srdce, \u017ee t\u011b tady mus\u00edm nechat samotn\u00e9ho,“ povzdychl si J\u00f6rg.<\/div>\n
„Je to, jako bych byl v l\u00e9\u010debn\u011b.“<\/div>\n
„V l\u00e9\u010debn\u011b jsi musel b\u00fdt. Tady nemus\u00ed\u0161,“ oponoval mu J\u00f6rg.<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Zvl\u00e1dnu to,“ vyslovil Bill, sna\u017e\u00edc se p\u0159esv\u011bd\u010dit nejen otce, ale hlavn\u011b sebe.<\/div>\n
„Simone a Gordon jsou moc mil\u00ed. Ur\u010dit\u011b se u nich bude\u0161 m\u00edt dob\u0159e. Neboj se. Kdykoli se ti bude st\u00fdskat nebo tak, zavolej, ano?“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„D\u00e1vej na sebe pozor a… v\u0161ak v\u00ed\u0161… pamatuj na dobr\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbl se J\u00f6rg a donutil Billa k m\u00edrn\u00e9mu proto\u010den\u00ed o\u010d\u00ed. Nebyl p\u0159ece mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Je\u010f opatrn\u011b,“ p\u00edpl starostliv\u011b.<\/div>\n
„Pojedu, slibuju. Bu\u010f na sebe opatrn\u00fd. Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj.“<\/div>\n
\n
J\u00f6rg nasedl do auta a p\u0159es ok\u00e9nko spolujezdce sv\u00e9mu synovi je\u0161t\u011b zam\u00e1val, dokud s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem nenastartoval a neodjel, nech\u00e1vaj\u00edc sv\u00e9 jedin\u00e9 d\u00edt\u011b st\u00e1t za sebou. Bill se d\u00edval na zadn\u00ed \u010d\u00e1st auta dlouho. Dokonce i kdy\u017e u\u017e bylo pry\u010d, m\u011bl pocit, \u017ee auto st\u00e1le vid\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“ oslovil jej Tom a donutil jej tak pohl\u00e9dnout jinam.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Budu,“ pousm\u00e1l se Bill a stiskl v prstech u\u0161i od ta\u0161ky.<\/div>\n
„Poj\u010f, sezn\u00e1m\u00edm t\u011b s na\u0161ima a vezmu ti ta\u0161ku. Host\u00e9 si zavazadla nenos\u00ed,“ zavtipkoval Tom a vedl Billa dovnit\u0159. Polo\u017eil ta\u0161ku na botn\u00edk a pokynul Billovi, aby \u0161el d\u00e1l po tom, co si oba zuli boty.<\/div>\n
„Mami? Tati?“ houkl Tom do kuchyn\u011b a p\u0159ivolal tak oba rodi\u010de do ob\u00fdv\u00e1ku. V\u0161iml si, \u017ee se Bill mal\u00fdmi kr\u016f\u010dky dostal za Toma a schoval se za jeho rameno. M\u011bl strach a Tom se mu nedivil. Gordon se tv\u00e1\u0159il neutr\u00e1ln\u011b. Neum\u011bl se ksichtit jako Simone, kter\u00e1 m\u011bla \u00fasm\u011bv od ucha k uchu. Cht\u011bla Billa p\u0159iv\u00edtat v\u0159ele, aby se u nich c\u00edtil dob\u0159e, i kdyby jej\u00ed panty m\u011bly dostat k\u0159e\u010d od toho usm\u00edv\u00e1n\u00ed se.<\/div>\n
„Bille?“ oto\u010dil se na Billa Tom a ustoupil trochu stranou, ni\u010d\u00edc tak Bill\u016fv z\u00e1m\u011br schov\u00e1vat se za Tomov\u00fdmi z\u00e1dy. „Tohle je moje mamka Simone a m\u016fj ta\u0165ka Gordon,“ uk\u00e1zal na oba rodi\u010de. „A tohle je Bill,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdravil Bill slu\u0161n\u011b a \u010dekal, co bude.<\/div>\n
„Ahoj Bille, douf\u00e1m, \u017ee se u n\u00e1s bude\u0161 c\u00edtit dob\u0159e.“<\/div>\n
„Ahoj Bille, j\u00e1 na ty sladk\u00fd \u0159e\u010di\u010dky moc nejsem, tak\u017ee… prost\u011b… v\u00edtej u n\u00e1s doma,“ k\u00fdvl Gordon hlavou. Ani Simone ani Gordon se nedo\u017eadovali pot\u0159esen\u00ed rukou.<\/div>\n
„Pozd\u011bji mi mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct, Bille, co r\u00e1d j\u00ed\u0161 a co naopak ne,“ vzpomn\u011bla si Simone. Bill se nadechl, \u017ee n\u011bco odpov\u00ed.<\/div>\n
„To opravdu ud\u011bl\u00e1me pozd\u011bji. Uk\u00e1\u017eu Billovi d\u016fm a jeho pokoj,“ rozhodl Tom. Jak znal svoji m\u00e1mu, hu\u010dela by do Billa tak dlouho, dokud by mu chud\u00e1kovi nepraskla hlava. Nejd\u0159\u00edv jej tu necht\u011bla, a te\u010f by se tu samou ochotou div nep\u0159erazila.<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad. P\u016fjdu ud\u011blat ve\u010de\u0159i. Budu d\u011blat sal\u00e1t s ope\u010den\u00fdmi francouzsk\u00fdmi bagetami s bylinkami. M\u016f\u017ee b\u00fdt?“<\/div>\n
„Eh?“ vydali ze sebe Tom s Gordonem. Co p\u0159ijde za chv\u00edli? Ku\u0159e ala ba\u017eant na deset r\u016fzn\u00fdch zp\u016fsob\u016f?<\/div>\n
„M\u00e1m r\u00e1d sal\u00e1ty,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee nikdo jin\u00fd se slova z\u0159ejm\u011b neujme.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b!“ vyp\u00edskla nad\u0161en\u011b a zmizela v kuchyni. Gordon zamumlal n\u011bco o tom, \u017ee j\u00ed rad\u011bji pom\u016f\u017ee a zmizel.<\/p>\n

Tom si povzdychl a z\u016fstal se d\u00edvat p\u0159ed sebe. Bill oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se na Tomovu trochu ustaranou tv\u00e1\u0159. Posmutn\u011bl.<\/div>\n

„P\u0159ek\u00e1\u017e\u00edm, \u017ee ano?“ Tom sebou \u0161kubl.<\/div>\n
„Co? Ne! V\u016fbec ne,“ zavrt\u011bl Tom hlavou.<\/div>\n
„Tomi,“ zamru\u010del Bill, aby mu dal najevo, \u017ee je mu situace jasn\u00e1.<\/div>\n
„Dob\u0159e, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m. Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed to bude asi divn\u00e9 a takov\u00e9 form\u00e1ln\u00ed, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee to bude dobr\u00e9. Jen se pot\u0159ebujeme v\u0161ichni trochu otrkat. Vlastn\u011b by sis m\u011bl tuhle m\u00e1minu pozornost u\u017e\u00edvat, za p\u00e1r dn\u00ed, a\u017e j\u00ed \u0159ekne\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 hlad, bude\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e t\u011b alespo\u0148 nasm\u011bruje k lednici, aby ses laskav\u011b obslou\u017eil s\u00e1m,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a Bill se zahih\u0148al do dlan\u00ed. „Tak poj\u010f. Vezmu tvoje v\u011bci a provedu t\u011b tu,“ vr\u00e1til se Tom do p\u0159eds\u00edn\u011b a pobral v\u0161echny Billovy ta\u0161ky. Moc jich nebylo, tak\u017ee m\u011bl jednu ruku \u00fapln\u011b volnou.<\/p>\n

„T\u00e1mhle vzadu je lo\u017enice, ty dve\u0159e t\u00e1mhle jsou koupelna, mimochodem dole je je\u0161t\u011b jedna, m\u016fj pokoj a naproti ty dve\u0159e budou dve\u0159mi od tv\u00e9ho pokoje. Do kuchyn\u011b se pod\u00edv\u00e1\u0161 p\u0159i ve\u010de\u0159i a v ob\u00fdv\u00e1ku jsi u\u017e byl. V kuchyni jsou pak je\u0161t\u011b dve\u0159e do gar\u00e1\u017ee a francouzsk\u00e9 okno na verandu, kde n\u011bkdy v l\u00e9t\u011b j\u00edme, kdy\u017e se sejdeme v\u0161ichni doma. Za domem je pak zahrada. Nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Tr\u00e1va, zahradn\u00ed domek, posezen\u00ed u skalky a m\u00e1miny okrasn\u00e9 stromky, ke\u0159e a kv\u011btiny. M\u016f\u017ee\u0161 se tu pohybovat, jak se ti zl\u00edb\u00ed. Na v\u0161echno se pod\u00edvej, v\u0161echno si osahej, jen se vyhni t\u00e9 hloup\u00e9 fialov\u00e9 v\u00e1ze, co je v ob\u00fdv\u00e1ku ve vitr\u00edn\u011b. Mamka ji dostala od n\u011bjak\u00e9 kolegyn\u011b z \u010c\u00edny a smrt by byla to nejmen\u0161\u00ed, co by n\u00e1s v\u0161echny potkalo, kdyby se t\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ernosti n\u011bco stalo. No dost \u017evan\u011bn\u00ed,“ m\u00e1vl Tom rukou a otev\u0159el dve\u0159e do pokoje pro hosty. Nechal otev\u0159eno, aby mohl vej\u00edt i Bill a polo\u017eil v\u0161echny jeho v\u011bci na k\u0159eslo v rohu pokoje.<\/p>\n

„Tohle bude tv\u016fj pokoj. Pozd\u011bji m\u016f\u017eeme zajet do m\u011bsta a koupit n\u011bco, co se ti bude l\u00edbit a ud\u011bl\u00e1 to tu \u00fatuln\u011bj\u0161\u00edm, pokud bude\u0161 cht\u00edt,“ nab\u00eddl mu Tom. „Nech\u00e1m t\u011b v klidu si vybalit a rozkoukat se. Bude\u0161 pot\u0159ebovat pomoct?“<\/div>\n

„Ne. D\u011bkuji.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a s\u00e1hl po klice ode dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„No?<\/div>\n
„A kde…“<\/div>\n
„Oh. Budu u sebe, a kdyby ne, kradu j\u00eddlo m\u00e1m\u011b pod rukama v kuchyni,“ zasm\u00e1l se a nechal Billa s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem o samot\u011b. P\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu pokoji a vklouzl dovnit\u0159. Odol\u00e1val nutk\u00e1n\u00ed si okousat nehty. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co te\u010f Bill d\u011bl\u00e1. Jak se tv\u00e1\u0159\u00ed, na co mysl\u00ed. Pr\u00e1v\u011b te\u010f cht\u011bl m\u00edt naproti v pokoji kameru, aby mohl sledovat, jak se Bill c\u00edt\u00ed. Ur\u010dit\u011b m\u00e1 ve tv\u00e1\u0159i v\u00fdraz, kter\u00fd stoprocentn\u011b odpov\u00edd\u00e1 jeho pocit\u016fm. Nejsou to p\u0159etv\u00e1\u0159ky p\u0159ed Tomem a jeho rodi\u010di. Je to obraz toho, jak se skute\u010dn\u011b ohledn\u011b t\u00e9to v\u011bci c\u00edt\u00ed. Tom by h\u00e1dal, \u017ee je nesv\u016fj. Mo\u017en\u00e1 stoj\u00ed uprost\u0159ed pokoje, rozhl\u00ed\u017e\u00ed se kolem a nesm\u011bl\u00e9 zkoum\u00e1 okol\u00ed prozat\u00edm jen pohledem.<\/p>\n

Bill se rozhl\u00ed\u017eel po pastelov\u011b oran\u017eov\u00fdch st\u011bn\u00e1ch, tmav\u00e9m n\u00e1bytku, \u010dist\u011b povle\u010den\u00e9 posteli, kou\u0159ov\u00e9 lamp\u011b a velk\u00e9m oknu, kter\u00e9 vedlo na malink\u00fd balkon, kam by se sotva ve\u0161la alespo\u0148 \u017eidle na sezen\u00ed. Pokoj se Billovi l\u00edbil. P\u0159esto do\u0161el k oknu, vzal za ru\u010dku a otev\u0159el. Pot\u0159eboval trochu vzduchu. Jeho pokoj v l\u00e9\u010debn\u011b byl o polovinu men\u0161\u00ed, p\u0159esto to byla tato m\u00edstnost, kter\u00e1 jej sv\u00edrala. P\u0159esunul si ta\u0161ky na postel, otev\u0159el je a p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni. Rozev\u0159el dv\u00ed\u0159ka a vyp\u00edskl leknut\u00edm, kdy\u017e na n\u011bj vypadla b\u00edl\u00e1 ob\u00e1lka. Zvedl ji ze zem\u011b, a jeliko\u017e byla adresovan\u00e1 jemu podle jm\u00e9na Bill, kter\u00e9 st\u00e1lo na p\u0159edn\u00ed stran\u011b, roztrhl ji a vyt\u00e1hl z n\u00ed l\u00edste\u010dek.<\/p>\n

Bille,<\/p>\n

dlouho jsem Ti neposlal \u017e\u00e1dn\u00fd dopis, tak\u017ee v\u00edtej u m\u011b doma. Douf\u00e1m, \u017ee se mi poda\u0159\u00ed z m\u00e9ho domova vytvo\u0159it i Tv\u016fj domov. A jak u\u017e jsem \u0159\u00edkal, kdy\u017e bude\u0161 n\u011bco pot\u0159ebovat, nebo si bude\u0161 cht\u00edt jen tak popov\u00eddat, jsem hned naproti.<\/em> \ud83d\ude42<\/div>\n

\n

Ahoj za chv\u00edli u ve\u010de\u0159e,<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tom<\/em> \ud83d\ude42<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se up\u0159\u00edmn\u011b \u0161iroce usm\u00e1l. Takov\u00e9 n\u00e1pady m\u016f\u017ee m\u00edt opravdu jen Tom. Vr\u00e1til uv\u00edtac\u00ed dopis do ob\u00e1lky a op\u0159el jej na no\u010dn\u00edm stolku o malou lampi\u010dku. Za\u010dal z ta\u0161ek vytahovat sv\u00e9 oble\u010den\u00ed a osobn\u00ed v\u011bci u\u017e s daleko lep\u0161\u00edm pocitem.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Pozd\u011bji toho ve\u010dera vypadal pokoj pro hosty zabydlen\u011b. V\u016fbec se nedalo poznat, \u017ee byl n\u011bjakou dobu \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Ve sk\u0159\u00edn\u00edch m\u011bl jeho majitel oble\u010den\u00ed, na poli\u010dk\u00e1ch mal\u00e9 drobnosti, v k\u0159esle pol\u0161t\u00e1\u0159 s vyti\u0161t\u011bnou rodinnou fotkou. Dovnit\u0159 vnikal chladn\u00fd \u010derstv\u00fd vzduch a h\u00fdbal tak se sn\u011bhob\u00edl\u00fdmi z\u00e1clonami. Bill se na chv\u00edli posadil na postel a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. Nem\u011bl co d\u011blat. Stejn\u011b jako obvykle nem\u011bl co d\u011blat v l\u00e9\u010debn\u011b, ale tam se c\u00edtil doma, tady se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d c\u00edtil sv\u00e1zan\u011b. Vysvobodilo jej a\u017e \u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

„A-ano?“ houkl Bill ke dve\u0159\u00edm. Myslel, \u017ee kdy\u017e neodpov\u00ed, stejn\u011b ten doty\u010dn\u00fd vejde, jak tomu bylo v l\u00e9\u010debn\u011b. Divil se, \u017ee osoba za dve\u0159mi opravdu vy\u010dk\u00e1vala, a\u017e ji Bill vyzve ke vstupu. Mo\u017en\u00e1 by i ode\u0161la, kdyby neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Ah, Bille! Myslela jsem, \u017ee sis \u0161el na chv\u00edli zd\u0159\u00edmnout. Ve\u010de\u0159e je hotov\u00e1. M\u011bl by sis posp\u00ed\u0161it ke stolu, proto\u017ee Tom dole prohla\u0161uje, \u017ee m\u00e1 takov\u00fd hlad, \u017ee by sn\u011bdl cel\u00e9ho kance,“ proto\u010dila Simone o\u010dima. Bill se pobaven\u011b usm\u00e1l a vstal z postele. N\u00e1sledoval Simone a\u017e do kuchyn\u011b, kde Tom zv\u011bdav\u011b nahl\u00ed\u017eel do misek a uh\u00fdbal Gordonov\u00fdm v\u00fdchovn\u00fdm pol\u00ed\u010dk\u016fm.<\/p>\n

Bill se posadil na volnou \u017eidli a nepohodln\u011b se o\u0161il. Tom si toho v\u0161iml. Vyu\u017eil toho, \u017ee Gordon jako obvykle \u010detl pap\u00edry do pr\u00e1ce a Simone je\u0161t\u011b n\u011bco dokon\u010dovala u linky. Pomalu se nat\u00e1hl pro Billovu dla\u0148 le\u017e\u00edc\u00ed vedle tal\u00ed\u0159e a m\u00edsy se sal\u00e1tem a povzbudiv\u011b ji stiskl, aby Billovi dodal odvahu a ut\u011b\u0161il jej. Bill sebou cukl a pod\u00edval se na Toma.<\/div>\n

„Neboj se,“ \u0161pitl Tom nesly\u0161n\u011b. Bill omotal prsty kolem Tomov\u00fdch a stisk mu op\u011btoval. Jasn\u011b mu t\u00edm odpov\u011bd\u011bl, \u017ee se pokus\u00ed. Tom palcem pohladil h\u0159bet jeho bled\u00e9 huben\u00e9 ruky a odt\u00e1hl se, kdy\u017e Simone pomoc\u00ed ch\u0148apky sesypala ope\u010den\u00e9 bagetky s bylinkov\u00fdm m\u00e1slem do o\u0161atky a odkl\u00e1daj\u00edc jak o\u0161atku, tak plech, se posadila ke stolu.<\/div>\n
„Tak dobrou chu\u0165,“ pop\u0159\u00e1la v\u0161em a pod\u011bkovala, kdy\u017e se j\u00ed trojhlasn\u011b dostalo stejn\u00e9ho p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

V\u0161ichni jedli nejd\u0159\u00edve ti\u0161e. Na prvn\u00ed pohled si v\u0161\u00edmali sv\u00fdch tal\u00ed\u0159\u016f, ale na ten druh\u00fd bylo vid\u011bt, \u017ee si v\u0161ichni Tr\u00fcmperovi po o\u010dku prohl\u00ed\u017eeli Billa. V\u0161ichni t\u0159i cht\u011bli v\u011bd\u011bt, jestli z n\u011bj u\u017e opadla nervozita, ale z jeho opatrn\u00fdch a\u017e boj\u00e1cn\u00fdch pohyb\u016f, kdy\u017e si bral j\u00eddlo, ani\u017e by jej n\u011bkdo p\u0159ed t\u00edm vyzval, bylo jasn\u00e9, \u017ee se s nov\u00fdm prost\u0159ed\u00edm je\u0161t\u011b nes\u017eil. Jak taky mohl? Byl v n\u011bm teprve p\u00e1r hodin.<\/div>\n

„Po ve\u010de\u0159i je\u0161t\u011b nebude tak pozd\u011b. Budete cht\u00edt n\u011bco podniknout? Proj\u00edt se nebo tak?“ zeptala se Simone do ticha. Tom polkl a pod\u00edval se na m\u00e1mu a pak na Billa, kter\u00fd p\u0159evaloval j\u00eddlo v \u00fastech a kmital o\u010dima z Toma na Simone.<\/div>\n
„No, kdy\u017e bude Bill cht\u00edt, tak klidn\u011b.“ Bill pochopil, \u017ee se od n\u011bj bude o\u010dek\u00e1vat n\u011bjak\u00e9 stanovisko k nastal\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
„J\u00e1… kdybych mohl… r\u00e1d bych si \u0161el dnes lehnout. Jsem trochu unaven\u00fd,“ \u0161pitl Bill opatrn\u011b. Tom p\u0159ik\u00fdvnul. Ch\u00e1pal to. Bill nebyl fyzicky unaven\u00fd jako sp\u00ed\u0161 psychicky.<\/div>\n
„To nevad\u00ed, Bille, bylo toho dneska moc. N\u011bjak\u00fd fajn program m\u016f\u017eete nechat na jindy,“ usm\u00e1la se Simone a pokra\u010dovala v j\u00eddle. Bill ti\u0161e vydechl. Byl Tomovi vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee jej co chv\u00edli \u010dastuje uklid\u0148uj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem. Dr\u017eel se t\u00e9 mal\u00e9 pozornosti, jako se tonouc\u00ed chyt\u00e1 st\u00e9bla. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv d\u011blal v\u011bci o tolik leh\u010d\u00ed.<\/p>\n

Po j\u00eddle Gordon poslal Toma nahoru, kdyby Bill n\u011bco pot\u0159eboval. P\u0159i\u0161lo mu nevhodn\u00e9, aby se oni t\u0159i zdr\u017eovali dole u n\u00e1dob\u00ed, zat\u00edmco Bill by z\u016fst\u00e1val naho\u0159e odstr\u010den\u00fd. Tom bez n\u00e1mitek splnil t\u00e1tovo p\u0159\u00e1n\u00ed. Pozd\u011bji bude muset Billovi pod\u011bkovat, \u017ee byl d\u00edky n\u011bmu u\u0161et\u0159en myt\u00ed n\u00e1dob\u00ed. S Billem se st\u0159etl na chodb\u011b. Bill sebou \u0161kubl, jako by byl p\u0159isti\u017een p\u0159i zak\u00e1zan\u00e9m v\u00fdletu.<\/div>\n

„Oh ahoj,“ usm\u00e1l se Tom a p\u0159e\u0161el k Billovi. Necht\u011bl se pt\u00e1t, kam Bill jde. Zaj\u00edmalo jej to, ale necht\u011bl, aby to vypadalo, \u017ee m\u00e1 Bill v\u016f\u010di n\u011bmu n\u011bjakou oznamovac\u00ed povinnost.<\/div>\n
„Ahoj. Mohl-mohl bych tedy pou\u017e\u00edt koupelnu?“<\/div>\n
„Jasn\u011b! Poj\u010f, uk\u00e1\u017eu ti, co kde je,“ roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm koupelny. Rozsv\u00edtil a po\u010dkal, dokud nevejde dovnit\u0159 i Bill. „Tak\u017ee tady jsou \u010dist\u00e9 ru\u010dn\u00edky, tady ve sk\u0159\u00ed\u0148ce si p\u016fj\u010d v\u0161echno, co bude\u0161 pot\u0159ebovat. M\u00fddlo, sprchov\u00fd gel, cokoli. Pak sko\u010d\u00edme do drogerie a koup\u00edme ti vlastn\u00ed v\u011bci. Na dve\u0159\u00edch vis\u00ed tmav\u011b modr\u00fd \u017eupan, kter\u00fd si m\u016f\u017ee\u0161 vz\u00edt, no a to je asi v\u0161echno. Klidn\u011b se tu r\u00e1chej, jak dlouho bude\u0161 cht\u00edt. Pokud bude\u0161 cht\u00edt pou\u017e\u00edt vanu, p\u011bna do koupele je na poli\u010dce,“ uk\u00e1zal Tom a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd kmital o\u010dima po cel\u00e9 m\u00edstnosti, aby st\u00edhal v\u0161echno, co mu Tom ukazuje.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ pod\u00edval se Bill zp\u011bt na Toma, kter\u00fd se mu zp\u0159\u00edma pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku? M\u016f\u017eu n\u011bco ud\u011blat?“ St\u00e1le vid\u011bl nepohodl\u00ed v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch. Bill k\u00fdvl.<\/div>\n
„Jen… jsem tu ciz\u00ed a c\u00edt\u00edm se… nesv\u016fj,“ p\u0159iznal Bill a sklopil hlavu.<\/div>\n
„Pro m\u011b ciz\u00ed nejsi a neboj se, brzo bude v\u0161echno dobr\u00e9. Mo\u017en\u00e1 ti mamka dokonce dovol\u00ed \u0159\u00edkat j\u00ed Simone,“ zasm\u00e1l se Tom a s pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval, \u017ee i Billa rozveselil. Pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. „Dej si vo\u0148avou teplou vanu a uvolni se,“ cvrnkl Billa jemn\u011b do nosu a z m\u00edstnosti ode\u0161el.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bylo u\u017e pozd\u011b. Tomovi rodi\u010de u\u017e d\u00e1vno spali a Toma Bill sly\u0161el pochodovat po pat\u0159e. Nejsp\u00ed\u0161 se coural pro j\u00eddlo a pit\u00ed a do koupelny. Kolem p\u016fl 11 v\u0161ak povyk na chodb\u011b ustal \u00fapln\u011b. Bill st\u00e1l n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut u dve\u0159\u00ed a hladil kliku. Nev\u011bd\u011bl, jestli to m\u00e1 ud\u011blat nebo ne, ale pot\u0159eboval Toma je\u0161t\u011b p\u0159ed span\u00edm vid\u011bt. Proklouzl na chodbu k Tomov\u00fdm dve\u0159\u00edm a lehounce zaklepal. Neb\u00e1l se, \u017ee by Toma vzbudil. Zpod dve\u0159\u00ed vid\u011bl vych\u00e1zet velmi tenk\u00fd prou\u017eek na\u017eloutl\u00e9ho sv\u011btla.<\/p><\/div>\n

„D\u00e1le,“ ozvalo se tlumen\u011b. Kdyby se nad t\u00edm Bill pozastavil, usly\u0161el by v tom jedin\u00e9m slov\u011b i drobn\u00fd n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu. \u017de klepal Bill, Tom poznal ihned. Simone i Gordon klepali d\u016frazn\u011b. Tom se oto\u010dil na \u017eidli a pod\u00edval se ke dve\u0159\u00edm, odkud na n\u011bj zpoza dve\u0159\u00ed koukal Bill. „Poj\u010f d\u00e1l,“ vyb\u00eddl Billa. „Jsi na pr\u016fzkumn\u00e9 misi?“ zeptal se Tom hrav\u011b. Uv\u011bdomil si, \u017ee Tom\u016fv pokoj Billovi je\u0161t\u011b nebyl odhalen.<\/div>\n
„J\u00e1… trochu… m\u016f\u017eu-m\u016f\u017eu nechat dve\u0159e otev\u0159en\u00e9?“ zeptal se.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ pokr\u010dil Tom ramenem. Pochopil. Bill pot\u0159eboval p\u0159\u00edpadnou \u00fanikovou cestu.<\/div>\n
„Neru\u0161\u00edm?“ ob\u00e1val se Bill.<\/div>\n
„V\u016fbec ne. Jsem v\u011bt\u0161inou vzh\u016fru dlouho do noci. Je\u0161t\u011b jsem n\u011bco dod\u011bl\u00e1val do \u0161koly,“ vysv\u011btlil Tom a zav\u0159el v\u0161echny knihy, odsouvaj\u00edc je stranou. Oto\u010dil se zp\u011bt k Billovi ve chv\u00edli, kdy se zv\u011bdav\u011b rozhl\u00ed\u017eel po Tomov\u011b pokoji. Jeho pozornost upoutala l\u00e1hev, kter\u00e1 st\u00e1la na poli\u010dce. Sev\u0159el ji v prstech a n\u011bm\u011b po\u017e\u00e1dal Toma o povolen\u00ed. P\u0159ik\u00fdvnut\u00ed mu dovolilo zvednout l\u00e1hev a pot\u011b\u017ekat ji v ruce.<\/div>\n
„To je…?“<\/div>\n
„Jo. L\u00e1hev, ve kter\u00e9 byl tv\u016fj prvn\u00ed vzkaz pro m\u011b. Uhm… neb\u00fdv\u00e1m sentiment\u00e1ln\u00ed, ale tohle jsem si cht\u011bl nechat na pam\u00e1tku. Douf\u00e1m, \u017ee to nevad\u00ed,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nene,“ zavrt\u011bl Bill hlavou a vr\u00e1til l\u00e1hev zp\u011bt. Ve zbytku pokoje u\u017e nena\u0161el nic, co by jej n\u011bjak z\u00e1sadn\u011b upoutalo. Tom m\u011bl hezk\u00fd pokoj. Nebyl tolik odli\u0161n\u00fd od toho jeho p\u0159es chodbu.<\/p>\n

Posadil se na okraj Tomovy je\u0161t\u011b ustlan\u00e9 postele a pohladil jej\u00ed jemn\u00fd povrch. Z\u00edvnut\u00ed, kter\u00e9 vy\u0161lo z jeho \u00fast, u\u017e dlan\u00ed skr\u00fdt nestihl.<\/div>\n

„P\u00e1ni, tady by n\u011bkdo spal, a\u017e by bre\u010del. Unaven\u00fd?“ usm\u00e1l se Tom a op\u0159el se p\u0159edlokt\u00edm o op\u011bradlo \u017eidle.<\/div>\n
„Zkou\u0161el jsem sp\u00e1t, proto\u017ee jsem moc ospal\u00fd, ale nejde to. M\u00e1m-m\u00e1m trochu strach,“ sklonil Bill hlavu. Tom pochopil, pro\u010d Bill p\u0159i\u0161el. Mo\u017en\u00e1 pro pohodl\u00ed?<\/div>\n
„Uhm, no jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t tady. Ustelu si na zemi,“ nab\u00eddl mu Tom.<\/div>\n
„To ne. To nemus\u00ed\u0161. J\u00e1 jen… myslel jsem, \u017ee bys t\u0159eba mohl… no….“ Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„\u017de bych t\u0159eba mohl j\u00edt k tob\u011b do pokoje a po\u010dkat, dokud neusne\u0161, aby ses neb\u00e1l?“ Bill si povzdychl.<\/div>\n
„Jsem hloup\u00fd.“<\/div>\n
„Nejsi. Kdy\u017e jsem poprv\u00e9 spal u Andrease doma, nemohl jsem usnout celou noc. Ne \u017ee bych se b\u00e1l, ale je pochopiteln\u00e9, \u017ee se \u010dlov\u011bk nec\u00edt\u00ed dost pohodln\u011b na to, aby usnul v ciz\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Poj\u010f, p\u016fjdeme, ne\u017e mi tu usne\u0161 vsed\u011b. Ne \u017ee by to n\u011bjak vadilo, ale nerad bych, aby sis ubl\u00ed\u017eil,“ vstal ze \u017eidle a po\u010dkal, dokud Bill neopust\u00ed jeho pokoj.<\/p>\n

P\u0159es chodbu bos\u00ed p\u0159e\u0165apkali kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost a ocitli se v druh\u00e9m pokoji. Bill si zalezl pod p\u0159ikr\u00fdvku. Podle jej\u00edho zma\u010dk\u00e1n\u00ed Tom usoudil, \u017ee boj s us\u00edn\u00e1n\u00edm byl pro Billa opravdu n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Musel se dost p\u0159evalovat, ma\u010dkat povle\u010den\u00ed a stejn\u011b to nepomohlo. Bill se uvelebil na z\u00e1dech, pravou ruku nechal le\u017eet na p\u0159ikr\u00fdvce vedle t\u011bla a levou si polo\u017eil na hrudn\u00edk. Sledoval Toma, jak si ml\u010dky sed\u00e1 na okraj a d\u00edv\u00e1 se na n\u011bj.<\/div>\n

„Jestli tenhle pohled znamen\u00e1, \u017ee chce\u0161 poh\u00e1dku na dobrou noc, tak to rovnou pus\u0165 z hlavy,“ zam\u00edtl Tom a pohodil ne\u00fastupn\u011b hlavou. Bill se zahih\u0148al do okraje pokr\u00fdvky, aby ztlumil sm\u00edch.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem ti za tohle po\u0159\u00e1dn\u011b nepod\u011bkoval,“ zamumlal Bill. Dost\u00e1val se do vl\u00e1\u010dn\u00e9ho stavu.<\/div>\n
„Ani nemus\u00ed\u0161. Ud\u011blal jsem to r\u00e1d,“ p\u0159esv\u011bd\u010doval jej Tom. Nat\u00e1hl se pro Billovu uvoln\u011bnou ruku a hlazen\u00edm cht\u011bl Billovi poskytnout dal\u0161\u00ed podn\u011bt, kter\u00fd mu pom\u016f\u017ee ke sp\u00e1nku. „Zav\u0159i o\u010di a nech si n\u011bco hezk\u00e9ho zd\u00e1t. V\u0161ak v\u00ed\u0161, co se \u0159\u00edk\u00e1, sny, kter\u00e9 se ti zdaj\u00ed na nov\u00e9m m\u00edst\u011b, se v\u011bt\u0161inou vypln\u00ed, tak si dej z\u00e1le\u017eet,“ \u0161pitl Tom, kdy\u017e Bill pomalu p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Dobrou, Tomi,“ p\u00edpl Bill.<\/div>\n
„Dobrou,“ oplatil mu ti\u0161e a nep\u0159est\u00e1val n\u011b\u017en\u011b hladit Billovu ruku. Tak tak se stihl zastavit, kdy\u017e se cht\u011bl naklonit a vtisknout drobn\u00fd polibek na Billovo \u010delo. Roli velk\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra si vzal z\u0159ejm\u011b p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko k srdci, aby si uv\u011bdomil, \u017ee na n\u011bkter\u00e9 projevy n\u00e1klonnosti a starostlivosti je je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy.<\/p>\n

Stisk, kter\u00fd Bill Tomovi op\u011btoval, za\u010dal s ka\u017edou minutou, kdy se Billova mysl no\u0159ila do sp\u00e1nku, ochabovat, dokud Tom v ruce nedr\u017eel ochabl\u00fd kousek Billova t\u011bla. Opatrn\u011b ruku pustil a z\u016fstal se d\u00edvat na Billovu klidnou tv\u00e1\u0159. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl odej\u00edt a nechat Billa odpo\u010d\u00edvat, ale c\u00edtil neuv\u011b\u0159iteln\u011b jedine\u010dnou mo\u017enost si Billa prohl\u00e9dnout opravdu d\u016fkladn\u011b. Navzdory v\u0161emu, co se Billovi kdy p\u0159ihodilo, mohl Tom \u0159\u00edct, \u017ee byl Bill neskute\u010dn\u011b \u017eiv\u00e1 osoba. Chvilku nevydr\u017eel v klidu. Zv\u011bdav\u011b pokukoval po okol\u00ed, gestikuloval, vrt\u011bl hlavou ze strany na stranu. Te\u010f tu le\u017eel p\u0159ed Tomem s uvoln\u011bn\u00fdm obli\u010dejem. Nep\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e9 \u010delo, tmav\u00e9 obo\u010d\u00ed lemuj\u00edc\u00ed zav\u0159en\u00e9 o\u010di, chv\u011bj\u00edc\u00ed se dlouh\u00e9 \u0159asy, drobn\u00fd \u00fazk\u00fd nos a pod n\u00edm r\u016f\u017eov\u00e9 pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky. Dlouh\u00fd lan\u00ed krk vykukoval jen kouskem a pak dlouh\u00e9 huben\u00e9 ruce, kter\u00e9 le\u017eely na p\u0159ikr\u00fdvce, byly v\u017edycky tak studen\u00e9, \u017ee m\u011bl Tom chu\u0165 je poka\u017ed\u00e9 vz\u00edt do sv\u00fdch dlan\u00ed a hork\u00fdm dechem je trochu zah\u0159\u00e1t.<\/p>\n

Jedno musel Tom uznat. Pokud by byl Bill jeho bratrem, m\u011bl by opravdu zatracen\u011b kr\u00e1sn\u00e9ho a p\u016fvabn\u00e9ho sourozence, po kter\u00e9m by se jist\u011b ka\u017ed\u00fd ohl\u00e9dl.<\/div>\n

Se sm\u00ed\u0161en\u00fdmi pocity ti\u0161e vstal z matrace a z Billova pokoje ode\u0161el, aby mohl Bill klidn\u011b a neru\u0161en\u011b sn\u00edt.<\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd Tom mo\u017en\u00e1 ode\u0161el, ale Tom v Billov\u011b hlav\u011b z\u016fstal. Ochranitelsky omot\u00e1val ruce kolem Billova \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu a rty, kter\u00e9 se n\u011b\u017en\u011b p\u0159itiskly k t\u011bm jeho, zahalily Billa bezpe\u010d\u00edm, l\u00e1skou a d\u016fv\u011brou.<\/div>\n

Sen, kter\u00fd se za\u010dal rodit v Billov\u011b hlav\u011b, mo\u017en\u00e1 nezamot\u00e1 jen Billov\u00fdmi city a p\u0159edstavami, ale i skute\u010dnou realitou.<\/p>\n

Proto\u017ee… v\u0161ak v\u00edte, co se \u0159\u00edk\u00e1. Sny, kter\u00e9 se v\u00e1m zdaj\u00ed na nov\u00e9m m\u00edst\u011b, se v\u011bt\u0161inou vypln\u00ed.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Nov\u00fd domov Auto projelo jen p\u00e1r ulic, p\u00e1rkr\u00e1t zabo\u010dilo a parkovalo p\u0159ed domem Tomovy rodiny. Bill se ani nestihl po\u0159\u00e1dn\u011b rozkoukat po m\u011bst\u011b a u\u017e byli na m\u00edst\u011b. Sledoval Toma, jak vyskakuje z auta Billova t\u00e1ty a pom\u00e1h\u00e1 J\u00f6rgovi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3959","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3959","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3959"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3959\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3959"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3959"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3959"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}