{"id":3982,"date":"2014-05-24T18:00:00","date_gmt":"2014-05-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3969"},"modified":"2014-05-24T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-24T17:00:00","slug":"scn11b-7-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/24\/scn11b-7-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 7. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f, zam\u00ed\u0159il rovnou do mat\u010dina ateli\u00e9ru v pot\u0159eb\u011b n\u011b\u010deho norm\u00e1ln\u00edho. Nicm\u00e9n\u011b Simone se na n\u011bj vrhla, jakmile se objevil, p\u0159ilo\u017eila mu ruku na tv\u00e1\u0159 a zamra\u010dila se.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku, mil\u00e1\u010dku? Vypad\u00e1\u0161 bled\u011b. C\u00edt\u00ed\u0161 se dob\u0159e?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou, dredy mu poletovaly sem a tam, a sesunul se na mat\u010dinu oto\u010dnou \u017eidli. Pooto\u010dil se v n\u00ed o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f a pomalu \u0159ekl: „Co za obraz mi to chce\u0161 uk\u00e1zat?“<\/div>\n
„Tome? Co se d\u011bje?“ zeptala se v\u00e1\u017en\u011b a ignorovala jeho ot\u00e1zku. „Pokud se nec\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e, co je \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
Tom se s povzdechem oto\u010dil zp\u00e1tky ke stolu a op\u0159el se o lokty s hlavou v ruk\u00e1ch.<\/div>\n
„Bill\u2026 Bill je to, co je \u0161patn\u011b.“<\/p>\n

„Oh\u2026 co se stalo?“ Zeptala se Simone ti\u0161e, sna\u017e\u00edc se b\u00fdt citliv\u00e1 k pocit\u016fm sv\u00e9ho syna, proto\u017ee o sv\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed orientaci Tom nemluvil je\u0161t\u011b ani se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. Bylo to pro n\u011bj snadn\u00e9, proto\u017ee m\u011bl r\u00e1d holky, ale Simone v\u011bd\u011bla, \u017ee stejn\u011b tak se mu l\u00edb\u00ed i kluci. Mohla jen p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee Bill ud\u011blal n\u011bco, co Toma rozru\u0161ilo, zlomilo mu srdce, a v\u011bd\u011bla, \u017ee ona je jedin\u00e1 osoba, kter\u00e1 by mu mohla pomoct. I kdy\u017e Gordon byl tak\u00e9 d\u016fvtipn\u00fd k sexualit\u011b sv\u00e9ho syna, z tohohle vycouval a nechal v\u0161e na Simone. Ne proto, \u017ee by se nestaral, ale proto, \u017ee jeho \u017eena byla v t\u011bchto ot\u00e1zk\u00e1ch lep\u0161\u00ed jak pro holky, tak pro kluky.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„On je tak\u2026“ Tom se odml\u010del na dlouhou chv\u00edli, ne\u017e si op\u011bt povzdechl. „Mami, pros\u00edm, nech m\u011b, abych na n\u011bj p\u0159estal myslet.“<\/div>\n
„Co se stalo, mil\u00e1\u010dku?“ Zeptala se Simone t\u00edm nejjemn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, kdy\u017e poklekla vedle sv\u00e9ho syna. N\u011bco v jejich st\u00e1rnouc\u00edch kloubech prudce nesouhlasilo, ale Tom st\u00e1l za trochu artritick\u00e9 bolesti.<\/div>\n
„Nen\u00ed to to, co si mysl\u00ed\u0161,“ povzdechl si. „On\u2026 chci \u0159\u00edct\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161. Tajemstv\u00ed. Temn\u00e1 tajemstv\u00ed. A te\u010f je zn\u00e1m. A nechci\u2026 U\u017e to nechci. Je\u017e\u00ed\u0161i.“ Tom zatnul ruce v p\u011bst a frustrovan\u011b si je p\u0159itla\u010dil na obli\u010dej.<\/div>\n
„Tome, to ned\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl,“ \u0159ekla Simone ti\u0161e a polo\u017eila mu ruku na koleno. Tom se j\u00ed p\u0159es v\u00edkend sv\u011b\u0159il s podez\u0159en\u00edm o Billov\u011b minulosti a ne-tak-p\u0159\u00edjemn\u00fdm-dom\u00e1c\u00edm-\u017eivotem, a tak ji napadlo, \u017ee to bylo to, o \u010dem pr\u00e1v\u011b mluvil.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed minuta ticha uplynula, ne\u017e Tom zavrt\u011bl hlavou a vstal. „J\u00e1 nev\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee\u2026 p\u0159ijdu na to. D\u00edky.“<\/div>\n

„Dob\u0159e\u2026 nen\u00ed za\u010d.“ Dve\u0159e se zav\u0159ely a Simone vstala a zavrt\u011bla hlavou. „Tak dlouho, dokud bude\u0161 v\u011bd\u011bt, co d\u011bl\u00e1\u0161.“<\/p>\n

Ve sv\u00e9m pokoji Tom odhrnul p\u0159ikr\u00fdvku a odhalil krvavou skvrnku, kterou tam Bill zanechal. Sledoval ji a smutn\u011b uva\u017eoval, jestli se snad Bill ne\u0161\u0165astnou n\u00e1hodou zranil u n\u011bj doma a nev\u0161iml si toho. C\u00edtil se trochu provinile, lehl si z\u00e1dy na postel. Pokud byl d\u0159\u00edve Bill v jeho mysli, tak te\u010f se stal jeho mysl\u00ed. Nemyslel na nic jin\u00e9ho. \u0160kola? Georg? Gustav? Univerzita? \u017divotn\u00ed profese? Zapomenout na v\u0161echny tyhle sra\u010dky. Tom m\u011bl na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed Billa.<\/div>\n

A \u010d\u00edm v\u00edc na n\u011bj Tom myslel, t\u00edm v\u00edce rostla bolest v jeho srdci.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se Bill vpl\u00ed\u017eil do sv\u00e9ho domova se z\u00e1m\u011brem dostat se bez pov\u0161imnut\u00ed do sv\u00e9ho pokoje, jeho matka jej p\u0159esto kvapn\u011b odt\u00e1hla do kuchyn\u011b a chrlila na n\u011bj sv\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00ed o tom, jak si d\u011blala starosti.<\/p><\/div>\n

„M\u011bl jsi dnes dom\u016f p\u0159ij\u00edt na ob\u011bd! Je p\u016fl t\u0159et\u00ed! Bille, kde jsi proboha byl?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem test. D\u011blal jsem ho po \u0161kole-„<\/div>\n
„Jak\u00fd?“<\/div>\n
„Zkou\u0161ku. D\u011blal jsem zkou\u0161ku, byla a\u017e po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„V\u016fbec jsi mi o tom ne\u0159ekl,“ zvolala Jutta a Bill instinktivn\u011b poodstoupil, t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee jej ude\u0159\u00ed.<\/div>\n
„\u0158ekl, mami, zm\u00ednil jsem se ti o tom v\u010dera-„<\/div>\n
„V\u016fbec jsi mi o tom ne\u0159ekl! Byla jsem strachy bez sebe posledn\u00ed dv\u011b hodiny! Volala jsem do \u0161koly, ale \u0159ekli mi, \u017ee nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 hodiny, volala jsem k tv\u00e9mu kamar\u00e1dovi Tedovi-„<\/p>\n

„Tomovi, mami. Je to Tom. A \u0159\u00edkal jsem ti, \u017ee budu dneska d\u011blat zkou\u0161ku!“<\/div>\n

„Mohl jsi mi zavolat. Mohl jsi mi alespo\u0148 zavolat, Bille,“ \u0159ekla, jej\u00ed hlas byl tenk\u00fd a v\u00e1hav\u00fd, stejn\u011b jako stav jej\u00edho t\u011bla. Jutta byla k\u0159ehk\u00e1 \u017eena s pro\u0161ediv\u011bl\u00fdmi vlasy a povislou k\u016f\u017e\u00ed, daleko d\u0159\u00edve na to, jak\u00fd byl jej\u00ed v\u011bk. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee on byl zodpov\u011bdn\u00fd za stav sv\u00e9 matky a c\u00edtil se trochu provinile, \u017ee se o to nestar\u00e1 tak, jak by m\u011bl.<\/div>\n
„M\u016fj telefon je rozbit\u00fd, mami,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Opravdu? Kdy se ti rozbil?“<\/div>\n
„V\u010dera.“<\/p>\n

Nastala pauza, ve kter\u00e9 si Jutta sna\u017eila vzpomenut, a Bill se pomalu p\u0159ibli\u017eoval ke schod\u016fm. „J\u00e1 p\u016fjdu do sprchy\u2026“<\/div>\n

„Oh ne, nep\u016fjde\u0161! Poj\u010f sem, mus\u00edm se ujistit, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku! Byl jsi pry\u010d ode m\u011b tak dlouho\u2026“<\/div>\n
Bill se s povzdechem oto\u010dil zp\u00e1tky k matce a rozhodl se m\u00edt v\u0161echno tak rychle za sebou, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Pokr\u010dil rameny, sundal si bundu a p\u0159et\u00e1hl si tri\u010dko p\u0159es hlavu, pak ustoupil a nechal svou matku, aby mu zkontrolovala t\u011blo.<\/div>\n
„\u2026v\u0161echno se zd\u00e1 b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, ale Bille, pros\u00edm, p\u0159\u00ed\u0161t\u011b\u2026“ Jutta se odml\u010dela a Billa kr\u00e1tce napadlo, jestli je to nov\u00fd symptom jej\u00ed du\u0161evn\u00ed nemoci, \u017ee si nemohla vzpomenout na v\u011btu, kterou cht\u011bla \u0159\u00edct. Nicm\u00e9n\u011b, jeho teorie byla kr\u00e1tce na to vyvr\u00e1cena, kdy\u017e mu matka n\u00e1hle zvedla levou ruku, kter\u00e1 z\u0159ejm\u011b zaujala jej\u00ed pozornost, a zv\u011bdav\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala.<\/p>\n

„Bille,“ za\u010dala znovu, jej\u00ed hlas byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b tich\u00fd. „Tato b\u00edl\u00e1 v\u011bc\u2026 vid\u00edm n\u011bco p\u0159es rukavici.“ Billovi se v \u0161oku roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di, kdy\u017e si Jutta p\u0159it\u00e1hla ruku bl\u00ed\u017e. „A\u2026 je to\u2026 Bille! To je krev!“<\/div>\n

Jutta mu strhla rukavici a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je v podstat\u011b v prdeli.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Bylo nemo\u017en\u00e9, aby Tom na Billa p\u0159estal myslet, a \u010d\u00edm v\u00edce to d\u011blal, t\u00edm v\u00edce si uv\u011bdomoval, \u017ee ta mal\u00e1 zamilovanost byla najednou n\u011bco daleko v\u011bt\u0161\u00edho. Nech\u00e1pal to, ale p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee Billova tajemstv\u00ed jej k n\u011bmu neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159itahovala, a z\u00e1rove\u0148 v n\u011bm vyvol\u00e1vala silnou pot\u0159ebu jej chr\u00e1nit. Rozhodl se, \u017ee jej pot\u0159ebuje vid\u011bt, aby si o tom v\u0161em nejsp\u00ed\u0161 ud\u011blal n\u011bjak\u00fd z\u00e1v\u011br. Nebo mo\u017en\u00e1 ho prost\u011b jen pot\u0159eboval vid\u011bt. Tom se vyhrabal z postele, naposledy se pod\u00edval na malou skvrnku, a potom u\u017e vyb\u011bhl ven, sotva zavolal na svou matku slova na rozlou\u010denou.<\/p>\n

Jeho ch\u016fze k Billovu domu byla kr\u00e1tk\u00e1, ale pln\u00e1 my\u0161lenek. V\u011bd\u011bl, \u017ee si t\u00edm v podstat\u011b kope v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed d\u00edru, kdy\u017e nech\u00e1 sv\u00e9 srdce uv\u00edznout u Billa, ale bylo na n\u011bm n\u011bco, co Toma k n\u011bmu tak siln\u011b t\u00e1hlo, a p\u0159esto to nedok\u00e1zal pojmenovat. Bylo to v\u00edce ne\u017e jen hezk\u00e1 tv\u00e1\u0159 nebo tragick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli tu byl n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, kdo Billa znal, kdo vid\u011bl v\u00edce ne\u017e jen jeho j\u00edzlivost, nebo v p\u0159\u00edpad\u011b Andrease a Jutty, v\u00edce ne\u017e jeho nemoc. Tom se c\u00edtil pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u011b, byl vlastn\u011b jedin\u00fd Bill\u016fv p\u0159\u00edtel\u2026 pokud mohli b\u00fdt pova\u017eov\u00e1ni za p\u0159\u00e1tele. P\u0159esto, i kdyby byli p\u0159\u00e1tel\u00e9, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 nad\u011bje na n\u011bco v\u00edc. Nemohl ho dokonce ani obejmout. Bill m\u011bl v sob\u011b pr\u00e1zdno a Tom netu\u0161il, \u010d\u00edm ho zaplnit. A i kdyby to v\u011bd\u011bl, nem\u011bl by \u017e\u00e1dnou mo\u017enost, jak ho zaplnit.<\/p>\n

Tom p\u0159i\u0161el k Billovu domu, ale zarazil se d\u0159\u00edve, ne\u017e zaklepal. Spustil ruku dol\u016f, opatrn\u011b si rozv\u00e1zal \u0161\u00e1tek a p\u0159itiskl ucho ke dve\u0159\u00edm. Sly\u0161el zevnit\u0159 n\u011bco, co zn\u011blo jako v\u00fdk\u0159iky.<\/div>\n

„\u2026nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi m\u011b takhle podvedl! Jak si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys to mohl p\u0159ede mnou skr\u00fdt?“ ozval se odn\u011bkud hysterick\u00fd hlas, z\u0159ejm\u011b Billovy matky.<\/div>\n
„Proto\u017ee jedn\u00e1\u0161 naprosto nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b! Pro\u010d bych ti to ukazoval?“ Tom byl \u0161okovan\u00fd, \u017ee sly\u0161\u00ed Billa k\u0159i\u010det tak agresivn\u011b. Byl tak hlasit\u00fd, \u017ee Tom ani nemusel p\u0159ikl\u00e1dat ucho ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Abych t\u011b mohla vz\u00edt do nemocnice! Ch\u00e1pe\u0161, jak v\u00e1\u017en\u00e9 zran\u011bn\u00ed to je? Co kdyby byla naru\u0161en\u00e1 tepna?“<\/div>\n
„No, nebyla, p\u0159esta\u0148 se zatracen\u011b tak moc strachovat. Um\u00edm se o sebe, kurva, postarat!“<\/div>\n
„Ne, neum\u00ed\u0161!“ Jutta byla je\u0161t\u011b hlasit\u011bj\u0161\u00ed a jej\u00ed k\u0159ik byl p\u0159eru\u0161en vzlyknut\u00edm, ne\u017e pokra\u010dovala. „Nem\u016f\u017ee\u0161 na sebe d\u00e1vat pozor! Jen se t\u011b sna\u017e\u00edm chr\u00e1nit, Bille! Ty jsi tak neopatrn\u00fd!“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 ani nev\u00ed\u0161, co se stalo!“ Vyk\u0159ikl Bill, hlas se mu zlomil. „Jak se opova\u017euje\u0161 m\u011b obvinit z toho, \u017ee nejsem schopn\u00fd se o sebe postarat? Nejsem mrtv\u00fd, nebo ano?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne! Ale co a\u017e se stane n\u011bco hor\u0161\u00edho? Co pak?“<\/p>\n

„Pak m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt, kurva, \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot beze m\u011b!“ vyk\u0159ikl Bill vehementn\u011b. Tom se \u0161okovan\u011b na chv\u00edli odt\u00e1hl od dve\u0159\u00ed, ale pak se rychle p\u0159itiskl zp\u00e1tky.<\/div>\n

„Ne\u0159\u00edkej to! Neopova\u017euj se tohle \u0159\u00edkat, a neodva\u017euj se mi nad\u00e1vat!“ Chv\u00edli bylo ticho a pot\u00e9 hlasit\u00fd vzlyk.<\/div>\n
„Pra\u0161ti m\u011b znova! J\u00e1 se kurva odva\u017euju! Ud\u011blej to!“ Tom pevn\u011b sev\u0159el dve\u0159e, naprosto vyd\u011b\u0161en\u00fd z toho, jak Bill ochrapt\u011ble k\u0159i\u010del, ale nedok\u00e1zal od n\u011bj te\u010f odej\u00edt.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t Tom sly\u0161el ostr\u00fd zvuk \u00faderu a pon\u011bkud opo\u017ed\u011bn\u011b a hloup\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee Jutta byla ta osoba, kter\u00e1 Billovi ubli\u017eovala. Tom ji nikdy nepova\u017eoval za podez\u0159elou. Nem\u011bl \u010das nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, proto\u017ee h\u00e1dka pokra\u010dovala.<\/p>\n

„Jdi do sv\u00e9ho pokoje!“ byl v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd dorazil k Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm. Sev\u0159el pevn\u011b r\u00e1m dve\u0159\u00ed a sna\u017eil se nesesunout na zem. „Do \u0161koly se nevr\u00e1t\u00ed\u0161! Zakazuju ti to! Nikam u\u017e znovu nep\u016fjde\u0161! Nech\u00e1m t\u011b tady a u\u017e nikdy nep\u016fjde\u0161 ven! Nem\u016f\u017eu riskovat! Nem\u016f\u017eu!“<\/div>\n

„Co to\u2026 ne! To mi nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat! Jak si m\u016f\u017ee\u0161 myslet, \u017ee by to n\u011bco vy\u0159e\u0161ilo?“ Tomovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di nad Billov\u00fdm hlasem; byl tak napjat\u00fd a tak zoufal\u00fd. Tom nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee byl Bill tak ne\u00fastupn\u00fd o pobytu ve \u0161kole, kdy\u017e se mu s\u00e1m ned\u00e1vno sv\u011b\u0159il, jak moc \u0161kolu nen\u00e1vid\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu! M\u016f\u017eu, a ty proti tomu nic nezm\u016f\u017ee\u0161! Zavol\u00e1m do \u0161koly te\u010f a \u0159eknu jim to! U\u017e nikdy nevykro\u010d\u00ed\u0161 mimo tento d\u016fm, u\u017e nikdy!“ Hlas Jutty v tomto bod\u011b zesl\u00e1bl a t\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161! Kurva – nerozum\u00ed\u0161 tomu! To nem\u016f\u017ee\u0161!“<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m to.“<\/div>\n
„Ne-„<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m!“ zak\u0159i\u010dela Jutta.<\/div>\n
„Naser si!“<\/p>\n

Po tomto posledn\u00edm Billov\u011b v\u00fdk\u0159iku Tom usly\u0161el kroky p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Rychle od dve\u0159\u00ed odsko\u010dil pry\u010d.<\/div>\n

„Kam jde\u0161?“ Sly\u0161el panickou ot\u00e1zku od Jutty t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se dve\u0159e s trhnut\u00edm otev\u0159ely. Bill vyrazil ven, natahoval si na sebe tri\u010dko s divok\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i, kter\u00fd byl n\u011bkde mezi zu\u0159ivost\u00ed, zklam\u00e1n\u00edm a nen\u00e1vist\u00ed. Jutta op\u011bt n\u011bco zavolala, kdy\u017e Bill zabouchl dost prudce na to, aby se cel\u00fd d\u016fm zat\u0159\u00e1sl – a Tom vid\u011bl, \u017ee Bill se t\u0159\u00e1sl taky.<\/div>\n
V t\u00e9 chv\u00edli se Bill ohl\u00e9dl na Toma a vyt\u0159e\u0161til o\u010di, vlasy m\u011bl rozcuchan\u00e9 a na tv\u00e1\u0159i se mu tvo\u0159ila tmav\u00e1 mod\u0159ina. Zaklel a rychle p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k Tomovi, kter\u00fd st\u00e1l strnule, popadl jej za ruk\u00e1v mikiny (omylem jej p\u0159itom \u0161t\u00edpnul) a okam\u017eit\u011b ho t\u00e1hl pry\u010d. \u0160el tak rychle, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, ani\u017e by musel b\u011b\u017eet, a Tom jej n\u011bm\u011b n\u00e1sledoval.<\/p>\n

„Bille Benjamine Jamesi Timothy Kaulitzi! Vra\u0165 se zp\u00e1tky, hned!“<\/p>\n

V tom okam\u017eiku se dal Bill do b\u011bhu, ani\u017e by pustil Toma, kter\u00fd byl sotva schopn\u00fd udr\u017eet s n\u00edm krok, nato\u017e je\u0161t\u011b b\u011b\u017eet. M\u00e1lem t\u0159ikr\u00e1t spadl p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e kone\u010dn\u011b dorazili k Billovu c\u00edli, autobusov\u00e9 zast\u00e1vce. Bill se uvnit\u0159 okam\u017eit\u011b zhroutil, s hlavou v ruk\u00e1ch, jako by se sna\u017eil Tomovi vyhnout. Tom ne\u0159\u00edkal nic, bylo ticho tak dlouho, dokud se Bill dlouze a pomalu nenadechl a nezvedl hlavu.<\/p>\n

„Kolik jsi toho sly\u0161el?“ zeptal se klidn\u011b, ale s jak\u00fdmsi druhem podez\u00edravosti v hlase.<\/div>\n

„Ehm\u2026“ Tom se rozpa\u010dit\u011b pohnul, nechystal se mu lh\u00e1t. „Skoro v\u0161echno,“ zamumlal, \u010d\u00edm\u017e u n\u011bj vyvolal zaklen\u00ed. Tom opatrn\u011b vzhl\u00e9dl, vid\u011bl Billa s hlavou op\u0159enou o chatrnou p\u0159ekli\u017eku autobusov\u00e9 zast\u00e1vky, s propleten\u00fdmi prsty a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a pevn\u011b semknut\u00fdmi rty.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 do prdele. Jsem tot\u00e1ln\u011b \u00fapln\u011b v prdeli.“<\/div>\n
Nejist\u00fd, co \u0159\u00edct, se Tom pouze p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee, ale pak se zarazil. „St\u00e1v\u00e1 se to\u2026?“ za\u010dal, ale nebyl si jist\u00fd, jak pokra\u010dovat.<\/div>\n
„\u010casto? Jist\u011b. Li\u0161\u00ed se to podle toho, jak se m\u00e1ma c\u00edt\u00ed\u2026 ale, jo.“<\/div>\n
„A ta mod\u0159ina v p\u00e1tek,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Co\u2026?“ Tom op\u011bt nepokra\u010doval, necht\u011bl vyzv\u00eddat.<\/div>\n
Pot\u00e9, co se zhluboka nadechl, Bill odpov\u011bd\u011bl. „Necht\u011bla m\u011b nechat u tebe p\u0159espat.“<\/div>\n
„Oh\u2026“ Tom se pod\u00edval na svoje ruce a nerv\u00f3zn\u011b si pohr\u00e1val s prsty, tv\u00e1\u0159e mu ho\u0159ely studem. „Mohl jsi\u2026 pokud jsi necht\u011bl j\u00edt\u2026 bylo by to v po\u0159\u00e1dku\u2026“<\/div>\n
„To je fuk. \u0160el jsem, tak co.“<\/p>\n

Tom sebou neklidn\u011b trhl. C\u00edtil se trapn\u011b a rozpa\u010dit\u011b. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak d\u00e1l reagovat. Bill mu vzal jeho mysl, jeho teorie, jeho zv\u011bdavost a n\u011bkolika kr\u00e1tk\u00fdmi pohyby to v\u0161echno oto\u010dil a znovu zak\u00f3doval. Te\u010f bylo v\u0161echno vzh\u016fru nohama a zmaten\u00e9 a nic nebylo na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Tomovi u\u017e nic ned\u00e1valo smysl.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl Tom po chv\u00edli. „J\u00e1\u2026 ehm\u2026 jen jsem t\u011b cht\u011bl vid\u011bt a\u2026 necht\u011bl jsem sl\u00eddit, nebo tak n\u011bco\u2026“<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ \u0159ekl Bill a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 klidn\u011b, „J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
„Hm\u2026“<\/div>\n
„Tome, to p\u0159ejde,“ povzdechl si Bill. „V\u017edycky tohle, kurva, d\u011bl\u00e1\u0161. Chov\u00e1\u0161 se jako nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b. Nen\u00ed to, kurva, \u017e\u00e1dn\u00fd velk\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
Tom z\u00edral na sv\u00e1 kolena a prsty zaryl do l\u00e1tky d\u017e\u00edns\u016f. Byl to obrovsk\u00fd, kurva, probl\u00e9m.<\/div>\n
„Pro m\u011b je,“ promluvil, p\u0159ekvapil s\u00e1m sebe. Oba se na sebe pod\u00edvali, Tom ztracen\u011b a Bill, zmaten\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026 jsi hodn\u011b v\u011bc\u00ed, Bille, ale jedna z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nejsi, je \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk. Ty jsi opravdu v podstat\u011b\u2026 naprosto \u00fa\u017easn\u00fd.“<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f, zam\u00ed\u0159il rovnou do mat\u010dina ateli\u00e9ru v pot\u0159eb\u011b n\u011b\u010deho norm\u00e1ln\u00edho. Nicm\u00e9n\u011b Simone se na n\u011bj vrhla, jakmile se objevil, p\u0159ilo\u017eila mu ruku na tv\u00e1\u0159 a zamra\u010dila se. „Jsi v po\u0159\u00e1dku, mil\u00e1\u010dku? Vypad\u00e1\u0161 bled\u011b. C\u00edt\u00ed\u0161 se dob\u0159e?“ Zavrt\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3982","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3982","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3982"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3982\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3982"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3982"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3982"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}