{"id":3987,"date":"2014-05-22T18:00:00","date_gmt":"2014-05-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3974"},"modified":"2014-05-22T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-22T17:00:00","slug":"breaking-through-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/22\/breaking-through-26\/","title":{"rendered":"Breaking Through 26."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

Mezi ostatn\u00edmi<\/p>\n

<\/em><\/strong> Unaven\u00fd, ospal\u00fd a je\u0161t\u011b trochu oslaben\u00fd se Tom pl\u00ed\u017eil chodbou k Billovu pokoji. Byl p\u00e1tek, ale to nic neznamenalo. Nebylo to tak, \u017ee se Tom z\u00e1zra\u010dn\u011b uzdravil a vstal z postele zrovna v den, kdy nemusel do \u0161koly. Doch\u00e1zka na univerzitu byla \u010dist\u011b v Tomov\u011b re\u017eii a a\u017e na p\u00e1r posledn\u00edch t\u00fddn\u016f, kdy to trochu fl\u00e1kal, byl ve sv\u00e9m studiu opravdu poctiv\u00fd, proto\u017ee kdy\u017e u\u017e se do toho pustil, cht\u011bl to dokon\u010dit. Hodiny str\u00e1ven\u00e9 u\u010den\u00edm a vypracov\u00e1v\u00e1n\u00edm r\u016fzn\u00fdch \u00fakol\u016f nest\u00e1ly za to, aby je jen tak zahodil. To by bylo naprost\u00fdm pl\u00fdtv\u00e1n\u00edm \u010dasu a energie. Chl\u00e1chol\u00edc sv\u00e9 ego si p\u0159edstavoval, a\u017e bude p\u0159ed sv\u00e9 jm\u00e9no ps\u00e1t vysoko\u0161kolsk\u00fd titul. A\u010dkoli to na jeho osobnosti nic moc nezm\u011bn\u00ed, najdou se tac\u00ed, kte\u0159\u00ed k t\u00e9to skute\u010dnosti v pracovn\u00edm odv\u011btv\u00ed rozhodn\u011b p\u0159ihl\u00e9dnou.<\/p>\n

Trochu odka\u0161lal, \u0165ukl na dve\u0159e Billova pokoje a ve\u0161el. Bill sed\u011bl na posteli a listoval n\u011bjak\u00fdm se\u0161item. Jakmile v\u0161ak zaregistroval dal\u0161\u00ed osobu v pokoji, se\u0161it zav\u0159el a odlo\u017eil vedle sebe.<\/div>\n

„Tomi,“ povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a m\u00edrn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ahoj,“ pozdravil jej Tom.<\/div>\n
„Ahoj. U\u017e jsi zdrav\u00fd?“ staral se. Tom si oddychl a posadil se k Billovi na postel.<\/div>\n
„Jo, ale jsem po\u0159\u00e1d unaven\u00fd. Nejrad\u0161i bych po\u0159\u00e1d spal,“ sv\u011b\u0159il se a op\u0159el se o ze\u010f.<\/div>\n
„Chce\u0161 si lehnout?“<\/div>\n
„Oh ne. To ne. D\u011bkuji. Jak ses m\u011bl?“<\/div>\n
„Nudil jsem se,“ p\u00edpl Bill.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je moje vina,“ uchechtl se Tom.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 za to. Byl jsi nemocn\u00fd. V\u00edm, jak\u00e9 to je. V\u017edy\u0165 jsem taky,“ sklopil pohled.<\/div>\n
„Jsi nemocn\u00fd? A m\u011b\u0159il ti n\u011bkdo teplotu nebo tak? Mo\u017en\u00e1 jsi jen nachlazen\u00fd?“<\/div>\n
„Ne takhle nemocn\u00fd. Mysl\u00edm t\u00edm, \u0161\u00edlen\u011b<\/em> nemocn\u00fd.“ Tom se zarazil. Bill si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, pro\u010d je v l\u00e9\u010debn\u011b? Za\u010dal nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let? Za\u010dal o tom… mluvit?<\/div>\n
„Nejsi nemocn\u00fd. Ani norm\u00e1ln\u011b, ani \u0161\u00edlen\u011b,“ vyvr\u00e1til mu Tom.<\/div>\n
„Jinak bych tu nebyl.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsi tu z jin\u00e9ho d\u016fvodu,“ zauva\u017eoval Tom. Na to, \u017ee byl je\u0161t\u011b trochu mimo, mu to p\u0159ekvapiv\u011b p\u00e1lilo i v tomhle stavu.<\/div>\n
„Z jak\u00e9ho?“ zvedl Bill pohled.<\/div>\n
„No, kdybys tu nebyl, nepoznali bychom se. Mo\u017en\u00e1 n\u011bkdo cht\u011bl, abychom se potkali a byli kamar\u00e1di.“<\/div>\n
\n
Bill se pod\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed a st\u00edn z jeho tv\u00e1\u0159e jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku zmizel. Zaculil se a sklonil hlavu do sv\u00e9ho kl\u00edna.<\/div>\n
„Zase m\u011b nut\u00ed\u0161 c\u00edtit se hezky,“ o\u0161il se Bill.<\/div>\n
„To j\u00e1 d\u011bl\u00e1m r\u00e1d. No… p\u0159i\u0161el jsem tak akor\u00e1t na ob\u011bd, tak\u017ee donesu ten tv\u016fj a b\u011bhem toho, co bude\u0161 j\u00edst, si sko\u010d\u00edm na ob\u011bd i j\u00e1, dob\u0159e?“ Bill sebou cukl. Z\u016fstat s\u00e1m b\u011bhem ob\u011bda? Dal\u0161\u00ed \u010das bez Toma?<\/div>\n
„A…“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1… mohl bych t\u0159eba j\u00edt s tebou?“ zeptal se Bill opatrn\u011b.<\/div>\n
„Jako \u017ee bys \u0161el se mnou j\u00edst do j\u00eddelny?“ podivil se Tom.<\/div>\n
„Hm,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Bude to fajn,“ usm\u00e1l se Tom souhlasn\u011b a sledoval, jak Bill sl\u00e9z\u00e1 z postele, obl\u00e9k\u00e1 si mikinu a nazouv\u00e1 ba\u010dkory. B\u011bhem chv\u00edle byl p\u0159ipraven\u00fd na cestu za ob\u011bdem.<\/p>\n

V j\u00eddeln\u011b se to lidmi jen hem\u017eilo. Pacienti, dozor a o\u0161et\u0159ovatel\u00e9 se m\u00edchali v jednom chumlu a tvo\u0159ili trochu zmatek. Jeden b\u011b\u017eel tam, druh\u00fd zase opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem. Prol\u00ednali se a t\u00e9m\u011b\u0159 nebylo poznat, kdo je pacient a kdo zam\u011bstnanec. Bill se na prahu zastavil. Dve\u0159e byly na\u0161t\u011bst\u00ed velmi \u0161irok\u00e9, tak\u017ee by se do nich vedle sebe dok\u00e1zali postavit t\u0159i lid\u00e9, ani\u017e by do sebe nar\u00e1\u017eeli rameny, tud\u00ed\u017e Billovo zastaven\u00ed nebr\u00e1nilo nikomu p\u0159\u00edchoz\u00edmu v cest\u011b.<\/div>\n

„V po\u0159\u00e1dku, Bille? Zvl\u00e1dne\u0161 to?“ zeptal se Tom a pohladil jej po rameni.<\/div>\n
„Asi… asi ano… jen… nikdy jsem tu nebyl,“ t\u011bkal o\u010dima po m\u00edstnosti a sna\u017eil se pochopit, jak\u00fd syst\u00e9m v tom zmatku panuje. Nezn\u00e1m\u00fd prostor jeho orientaci trochu zt\u011b\u017eoval.<\/div>\n
„Tak to je spr\u00e1vn\u00fd \u010das, abychom to tady prozkoumali. Tady pod\u00e9l zdi si p\u016fjdeme t\u00e1mhle pro p\u0159\u00edbor, pro ubrousky a t\u00e1cek, a t\u00e1mhle u toho velk\u00e9ho v\u00fdklenku n\u00e1m n\u011bkdo vyd\u00e1 ob\u011bd,“ vysv\u011btlil Tom a trochu Billa postr\u010dil k pohybu. Bill se v\u00e1hav\u00fdmi kroky vydal vp\u0159ed a d\u00edval se kolem sebe. V\u0161ichni se h\u00fdbali, hlasit\u011b mluvili, trhali sebou a pro Billa bylo t\u00edm sp\u00ed\u0161e t\u011b\u017e\u0161\u00ed rozeznat nebezpe\u010dn\u00e9 pohyby, kter\u00e9 by jej ohrozily, od t\u011bch ne\u0161kodn\u00fdch.<\/div>\n
„Neboj se. Jsem hned za tebou,“ ujistil jej Tom a po\u010dkal, dokud si Bill nepod\u00e1 um\u011blohmotn\u00fd t\u00e1cek, p\u0159\u00edbor a ubrousek a nep\u0159ejde k pult\u00edku pro j\u00eddlo.<\/p>\n

Pol\u00e9vka byla dnes jen jedna. Ku\u0159ec\u00ed v\u00fdvar, co\u017e Tomovi p\u0159i\u0161lo n\u00e1ramn\u011b vhod. Bude dobr\u00e9 zaplnit si podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd \u017ealudek n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm a pak teprve sn\u00edst druh\u00fd chod.<\/div>\n

„Sekanou, nebo s\u00fdrov\u00e9 t\u011bstoviny?“ zeptala se kucha\u0159ka.<\/div>\n
„T-t\u011bstoviny pros\u00edm,“ \u0159ekl Bill a pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Pro m\u011b to sam\u00e9,“ houkl Tom, aby se nemusela kucha\u0159ka vracet je\u0161t\u011b jednou. Podala ob\u011bma jejich tal\u00ed\u0159e a pohledem sko\u010dila na dal\u0161\u00edho str\u00e1vn\u00edka, kter\u00fd st\u00e1l za Tomem.<\/div>\n
„Tomi, kam…?“<\/div>\n
„Pod\u00edvej, t\u00e1mhle se uvolnil st\u016fl pro t\u0159i,“ uk\u00e1zal Tom opatrn\u011b ke zdi napravo, aby nevysypal obsah sv\u00e9ho t\u00e1cku. Bill p\u0159ik\u00fdvl a zam\u00ed\u0159il tam. Posadil se pravou pa\u017e\u00ed ke zdi, aby vid\u011bl na celou m\u00edstnost a m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ehled. Tom se posadil naproti n\u011bmu a p\u0159isunul se ke stolu.<\/div>\n
„Tak dobrou chu\u0165,“ pop\u0159\u00e1l Billovi a hm\u00e1tl po l\u017ei\u010dce.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165,“ oplatil mu Bill a po vzoru Toma se pustil do v\u00fdvaru.<\/p>\n

„Och! Au,“ zamra\u010dil se Bill, kdy\u017e si sp\u00e1lil jazyk.<\/div>\n

„Jo no, ta pol\u00e9vka b\u00fdv\u00e1 va\u0159\u00edc\u00ed. Kdy\u017e ji skladuj\u00ed takhle pohromad\u011b v t\u011bch velk\u00fdch hrnc\u00edch, tak vydr\u017e\u00ed hodn\u011b dlouho hork\u00e1. J\u00e1 kdy\u017e ti ji nesu na t\u00e1cu, tak cestou p\u0159ece jen trochu vychladne,“ pod\u00edval se Tom na Billa soucitn\u011b, kter\u00fd si jazyk chladil studen\u00fdm pit\u00edm.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed ne\u017e studen\u00e1. Nem\u00e1m r\u00e1d studen\u00e9 pol\u00e9vky,“ vydechl Bill a odlo\u017eil pit\u00ed, ne\u017e si do \u017ealudku nalije tolik vody, \u017ee u\u017e nebude m\u00edt hlad.<\/div>\n
„Svat\u00e1 pravda. Dobr\u00fd?“<\/div>\n
„Bude,“ vzal Bill l\u017e\u00edci zp\u011bt do ruky a d\u00e1val si te\u010f zatracen\u011b velk\u00fd pozor, aby se nesp\u00e1lil podruh\u00e9.<\/div>\n
„Chce\u0161 d\u011blat odpoledne n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho?“<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ \u0159ekl Bill nejd\u0159\u00edve a zad\u00edval se k vedlej\u0161\u00edmu stolu, kde se po\u0161\u0165uchovali dva pacienti a sm\u00e1li se u toho. Vypadali uvoln\u011bn\u011b. „Mo\u017en\u00e1 bych se r\u00e1d pro\u0161el venku,“ rozpoznal sv\u00e9 touhy. Tom z tohoto n\u00e1vrhu nebyl p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd, ale souhlasil. „Ale jestli jsi unaven\u00fd, nemus\u00edme,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill. Tu\u0161il, \u017ee je Tom po nemoci oslaben\u00fd, a a\u010dkoli u\u017e nem\u00e1 teplotu a tak, m\u011bl by b\u00fdt je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed v klidu a dol\u00e9\u010dit se. Alespo\u0148 to mu v\u017edycky \u0159\u00edkala m\u00e1ma, kdy\u017e cht\u011bl b\u011b\u017eet za Patrickem ven, jen co teplom\u011br ukazoval 36,5\u00b0C – tud\u00ed\u017e \u017e\u00e1dnou hore\u010dku.<\/div>\n
„Nene. Budu v po\u0159\u00e1dku. \u010cerstv\u00fd vzduch mi jen prosp\u011bje.“<\/p>\n

V klidu dojedli, odnesli sv\u00e9 t\u00e1cky a vr\u00e1tili se k Billovi do pokoje ru\u0161nou chodbou, aby se Bill mohl doobl\u00e9knout na proch\u00e1zku. V are\u00e1lu se pohybovala spousta jin\u00fdch pacient\u016f. Hodn\u011b lid\u00ed p\u0159ech\u00e1zelo z budovy na budovu, ale Bill vypadal, \u017ee u\u017e tomu snad ani nev\u011bnuje pozornost. Mluvil s Tomem o v\u0161elijak\u00fdch v\u011bcech. Soust\u0159edil se na jeho hlas, na jeho slova a okol\u00ed se najednou zd\u00e1lo nepodstatn\u00e9. Toma zarazilo, kdy\u017e se Bill zaj\u00edmal, co d\u011blal, kdy\u017e le\u017eel doma s\u00e1m a nemocn\u00fd. Staral se, jestli dostate\u010dn\u011b pil a jedl a jestli se o n\u011bj matka dob\u0159e starala. Je\u0161t\u011b neza\u017eil, aby se jej n\u011bkdo ptal na tak<\/div>\n

nepodstatn\u00e9 v\u011bci. Zd\u00e1lo se, \u017ee kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na Billa, ned\u016fle\u017eit\u00e9 se najednou st\u00e1valo d\u016fle\u017eit\u00fdm a to, co d\u016fle\u017eit\u00e9 u\u017e bylo, se stalo trojn\u00e1sobn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm. Bill byl prost\u011b Bill, proto se nesm\u011bl ni\u010demu divit.<\/p>\n

Pozd\u011bji toho dne, zam\u00ed\u0159il Bill s Tomem op\u011bt do j\u00eddelny, kde se Bill nave\u010de\u0159el. Tentokr\u00e1t d\u011blal Tom jen doprovod, proto\u017ee zam\u011bstnanci dost\u00e1vali j\u00eddlo jen k ob\u011bdu. Nikdo nep\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se bude zdr\u017eovat d\u00e9le, ne\u017e je t\u0159eba. Ve\u010de\u0159i v\u0161ichni v\u011bt\u0161inou jedli a\u017e doma, kdy\u017e p\u0159i\u0161li z pr\u00e1ce.<\/p>\n

Ten den dos\u00e1hl Bill dev\u00e1t\u00e9ho stup\u00ednku z deseti a tak\u00e9 p\u0159edposledn\u00edho kroku k tomu, aby mohl b\u00fdt propu\u0161t\u011bn z l\u00e9\u010debny s verdiktem, \u017ee je na nejlep\u0161\u00ed cest\u011b vr\u00e1tit se k norm\u00e1ln\u00edmu \u017eivotu. Je zp\u016fsobil\u00fd za\u010d\u00edt d\u011blat v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 jsou b\u011b\u017en\u00e9. Byl schopen odolat sv\u00e9mu strachu a pocit\u016fm \u00fazkosti, ani\u017e by musel m\u00edt kolem sebe 5 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed mu v tomhle budou pom\u00e1hat l\u00e9ky.<\/p>\n

Tom si to dob\u0159e uv\u011bdomoval. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny Bill nevpustil do pokoje by\u0165 jen jedinou osobu a te\u010f dok\u00e1\u017ee sed\u011bt v m\u00edstnosti, kter\u00e1 je p\u0159epln\u011bn\u00e1 lidmi, kte\u0159\u00ed d\u011blaj\u00ed n\u011bkdy a\u017e zbyte\u010dn\u00e9 pohyby a hlasit\u011b mluv\u00ed. Energie, kterou do Billova uzdravov\u00e1n\u00ed denn\u011b vkl\u00e1dal, se mu vracela s ka\u017ed\u00fdm Billov\u00fdm slovem, \u00fasm\u011bvem a pokrokem v jeho l\u00e9\u010db\u011b zp\u011bt.<\/p>\n

Nebyl si jist\u00fd, jestli to vid\u011bli i ostatn\u00ed, ale Bill u\u017e do l\u00e9\u010debny nepat\u0159il.<\/div>\n

U\u017e dlouhou dobu ne.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Mezi ostatn\u00edmi Unaven\u00fd, ospal\u00fd a je\u0161t\u011b trochu oslaben\u00fd se Tom pl\u00ed\u017eil chodbou k Billovu pokoji. Byl p\u00e1tek, ale to nic neznamenalo. Nebylo to tak, \u017ee se Tom z\u00e1zra\u010dn\u011b uzdravil a vstal z postele zrovna v den, kdy nemusel do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3987","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3987","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3987"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3987\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3987"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3987"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3987"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}