{"id":3988,"date":"2014-05-22T17:00:00","date_gmt":"2014-05-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3975"},"modified":"2014-05-22T17:00:00","modified_gmt":"2014-05-22T16:00:00","slug":"balance-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/22\/balance-21\/","title":{"rendered":"Balance 21."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Cel\u00fd den sv\u00edtilo slunce a nyn\u00ed se spustil d\u00e9\u0161\u0165. N\u011bkdo by to mo\u017en\u00e1 mohl pova\u017eovat za \u0161patn\u00e9 znamen\u00ed, ale j\u00e1 d\u00e9\u0161\u0165 miluji a se stejnou l\u00e1skou jsem pro v\u00e1s napsala i tento d\u00edl. A\u0165 u\u017e je jak\u00fd chce, jsem s n\u00edm spokojen\u00e1 a z cel\u00e9ho srdce douf\u00e1m, \u017ee vy budete tak\u00e9 a \u017ee v\u00e1s nezklamu. P\u0159eji hezk\u00e9 \u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ub\u011bhlo sotva n\u011bkolik t\u00fddn\u016f a po\u010das\u00ed se ne\u010dekan\u011b zbl\u00e1znilo. Dny byly hork\u00e9, nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9, pln\u00e9 slunce a sucha, a\u017e se najednou jednoho dne obloha zat\u00e1hla, slunce se ukrylo za ob\u0159\u00edm, \u0161ed\u00fdm mrakem a k zemi se snesly prvn\u00ed sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky. Bylo to opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. L\u00e9to se p\u0159ehouplo v zimu, jako by podzim ani neexistoval. Obyvatel\u00e9 lesa na to nebyli p\u0159ipraveni. Sn\u00edh p\u0159i\u0161el tak n\u00e1hle a ne\u010dekan\u011b, a\u017e v\u0161echny vyd\u011bsil. Les byl n\u00e1hle pr\u00e1zdn\u00fd, smutn\u00fd a chladn\u00fd. \u017d\u00e1dn\u00fd zp\u011bv, \u017e\u00e1dn\u00e9 zvuky \u017eivota, \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u016fn\u011b. Okol\u00edm se nesly pouze poryvy divok\u00e9ho v\u011btru a \u0161evelen\u00ed poletuj\u00edc\u00edch vlo\u010dek. V\u0161echno bylo n\u00e1hle b\u00edl\u00e9. Obloha, stromy, provizorn\u00ed obydl\u00ed \u017eivo\u010dich\u016f. Ti zimu nem\u011bli p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce, av\u0161ak na\u0161li se i tac\u00ed, kte\u0159\u00ed ji pokl\u00e1dali za n\u011bco magick\u00e9ho, nadpozemsk\u00e9ho a dovedli se t\u011b\u0161it z ka\u017ed\u00e9 spadl\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky.<\/em> <\/p>\n

Vlk se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1til z obch\u016fzky po okol\u00ed, kdy\u017e spat\u0159il sv\u00e9ho mal\u00e9ho p\u0159\u00edtele u kmene zasn\u011b\u017een\u00e9ho mod\u0159\u00ednu. M\u011bl tendenci popadnout jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko a okam\u017eit\u011b jej p\u0159en\u00e9st do st\u00edn\u016f kamenn\u00e9 hory, daleko od sn\u011bhu, ledu a v\u0161eho, co vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00ednalo zimu, ale p\u0159i pohledu na n\u011bj to nedok\u00e1zal ud\u011blat. Ml\u00e1d\u011b poskakovalo na m\u00edst\u011b a radostn\u011b ochutn\u00e1valo \u010derstv\u00fd sn\u00edh, t\u0159esouc\u00ed se ale viditeln\u011b \u0161\u0165astn\u00e9.<\/em><\/p>\n

On zimu nem\u011bl r\u00e1d. Ve skute\u010dnosti ji nen\u00e1vid\u011bl. V\u0161echno bylo ponur\u00e9, opu\u0161t\u011bn\u00e9, pr\u00e1zdn\u00e9. P\u0159esn\u011b jako \u017eivot do chv\u00edle, ne\u017e osud zk\u0159\u00ed\u017eil jejich cesty. Siln\u011b zat\u0159epal hlavou, aby se zbavil dot\u011brn\u00e9ho sn\u011bhu, kter\u00fd mu za u\u0161ima t\u00e1l a nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lil. Popo\u0161el bl\u00ed\u017e a upustil na zem svazek zmrzl\u00fdch l\u00edstk\u016f jable\u010dn\u00edku, ho\u0159ce a n\u011bkolik lesn\u00edch jahod, kter\u00e9 se mu poda\u0159ilo naj\u00edt, co\u017e bylo v toto ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed hotov\u00fdm z\u00e1zrakem.<\/em><\/div>\n

Srne\u010dek sebou trhl, p\u0159estal poskakovat na m\u00edst\u011b a pla\u0161e sklonil hlavu. Zmrzl\u00fd a cel\u00fd od sn\u011bhu vlkovi je\u0161t\u011b nikdy nep\u0159i\u0161el tak roztomil\u00fd a kouzeln\u00fd. Zahanben\u011b kmital u\u0161ima, kopytem rozr\u00fdval b\u00edlou zem a potla\u010doval vesel\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em> <\/p>\n<\/div>\n
\n
„Vid\u00edm, \u017ee tob\u011b zima nevad\u00ed,“ vlk popo\u0161el bl\u00ed\u017e, tv\u00e1\u0159il se pobaven\u011b i unaven\u011b z\u00e1rove\u0148.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d by m\u011bla?“ Ml\u00e1d\u011b op\u011bt nad\u0161en\u011b posko\u010dilo. Milovalo pocit zledovat\u011bl\u00fdch nohou a k\u0159up\u00e1n\u00ed sn\u011bhu p\u0159i ka\u017ed\u00e9m kroku. \u010cekalo na to cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. „Je kr\u00e1sn\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 studen\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b t\u00edm je tolik kr\u00e1sn\u00e1. A je\u0161t\u011b ke v\u0161emu jsou V\u00e1noce,“ o\u010di se mu doslova rozz\u00e1\u0159ily. „Podle maminky nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed den roku.“ Posadil se vedle vlka a s tich\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm se pustil do nab\u00edzen\u00e9 potravy.<\/em><\/div>\n
Ten jej sledoval l\u00e1skypln\u00fdm pohledem a vzpom\u00ednal na chv\u00edli, kdy se s jeho matkou setkal poprv\u00e9. Vid\u011bli se pak je\u0161t\u011b asi dvakr\u00e1t, ale poka\u017ed\u00e9 to m\u011blo stejn\u00fd pr\u016fb\u011bh. P\u0159i\u0161la, zkontrolovala, jestli nen\u00ed jej\u00ed syn je\u0161t\u011b roztrh\u00e1n na kusy, pot\u00e9 se pla\u0161e uklonila na pozdrav a vr\u00e1til se zp\u011bt dom\u016f.<\/em> <\/p>\n

„Cht\u011bl bych v\u00e1m d\u00e1t n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek, pane.“<\/em><\/div>\n

Vlk sebou trhl p\u0159i zvuku tich\u00e9ho hl\u00e1sku. Zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a pousm\u00e1l se.<\/em><\/div>\n
„Co kdybys mi m\u00edsto toho rad\u011bji p\u0159estal \u0159\u00edkat pane?“<\/em><\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 no. Pokus\u00edm se. Ale m\u00e1m v\u016f\u010di v\u00e1m respekt, pane. Jste star\u0161\u00ed. Ou, omlouv\u00e1m se.“<\/em><\/div>\n
„Ne zas o tolik star\u0161\u00ed.“ Vlk se ti\u0161e zasm\u00e1l. „Rad\u011bji se po\u0159\u00e1dn\u011b najez, mali\u010dk\u00fd. D\u00e1rky m\u016f\u017eeme probrat i pozd\u011bji.“<\/em><\/div>\n
V\u00e1noce nikdy neslavil. Netu\u0161il, jak se v\u016fbec slav\u00ed a co by si m\u011bl pod t\u00edm pojmem vybavit. Byl sice mnohem zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, star\u0161\u00ed, ale ve srovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm byl n\u00e1hle ml\u00e1d\u011btem on s\u00e1m.<\/em> <\/p>\n

Dlouh\u00e1 cesta jej natolik unavila, \u017ee usnul je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil sv\u00e9 ot\u00e1zky vyslovit nahlas. Netrvalo v\u0161ak ani deset minut a on se instinktivn\u011b probral ze sp\u00e1nku a zaposlouchal se do zvuk\u016f, kter\u00e9 jej probraly z d\u0159\u00edmoty. Byl to p\u00e1r zoufal\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f o pomoc, av\u0161ak ka\u017ed\u00fd z jin\u00e9ho sm\u011bru. Zat\u00edmco se jeden nesl sm\u011brem od rozlehl\u00e9 \u0159eky, ten druh\u00fd byl vzd\u00e1len pouze n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f. Na kr\u00e1tkou chv\u00edli zav\u0159el o\u010di a uva\u017eoval. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, co se d\u011bje, srdce se mu rozbu\u0161ilo tak \u0161\u00edlen\u00fdm tempem, a\u017e nemohl popadnout dech. P\u0159emohlo jej zoufalstv\u00ed a panika. V hlav\u011b m\u011bl obraz obou situac\u00ed.<\/em><\/p>\n

Pouze n\u011bkolik des\u00edtek metr\u016f od kamenn\u00e9 hory se sme\u010dka vlk\u016f pustila do matky ml\u00e1d\u011bte, kter\u00e1 z\u0159ejm\u011b byla na cest\u011b za n\u00edm. Je\u0161t\u011b neza\u00fato\u010dili, pouze obkl\u00ed\u010dili svou ko\u0159ist a u\u017e\u00edvali si zvr\u00e1cenou radost z jej\u00edho strachu. Bylo jich p\u011bt, mo\u017en\u00e1 v\u00edc. Uc\u00edtil jejich pach. Byli mlad\u00ed, hbit\u00ed. Jejich \u00fatok bude rychl\u00fd a divok\u00fd. Nep\u0159e\u017eije to.<\/em><\/div>\n

Od jezera k n\u011bmu dol\u00e9halo vol\u00e1n\u00ed jej\u00edho syna. Z\u0159ejm\u011b se cht\u011bl po j\u00eddle osv\u011b\u017eit tro\u0161kou \u010dist\u00e9 vody, na zledovat\u011bl\u00e9m kamen\u00ed v\u0161ak neudr\u017eel balanc, p\u0159epadl do zr\u00e1dn\u00fdch hlubin jezera a ty jej m\u011bly ka\u017edou chv\u00edl\u00ed pohltit. Utop\u00ed se.<\/em><\/div>\n
Zb\u00fdvalo mu jen m\u00e1lo \u010dasu. Rozhodn\u011b m\u00e9n\u011b, ne\u017e by pot\u0159eboval na z\u00e1chranu obou.<\/em><\/div>\n
„Nikdy mi to neodpust\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Posledn\u00ed my\u0161lenka p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se rozb\u011bhl jako o z\u00e1vod. Zoufal\u00e9 vol\u00e1n\u00ed mu trhalo u\u0161n\u00ed bub\u00ednky, ale on neposlouchal. Byl hluch\u00fd. Slep\u00fd. Imunn\u00ed v\u016f\u010di v\u0161emu ostatn\u00edmu. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl jedin\u00fd c\u00edl.<\/em><\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli nejv\u011bt\u0161\u00edho zoufalstv\u00ed, ve chv\u00edli, kdy spat\u0159il na tmav\u00e9 hladin\u011b ochabl\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko, p\u0159i\u0161el na to, jak\u00fd dar by si p\u0159\u00e1l ze v\u0161eho nejv\u00edce.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Ve slab\u00e9m sv\u011btle stoln\u00ed lampy, se odr\u00e1\u017eel drobn\u00fd, plach\u00fd \u00fasm\u011bv. \u00dasm\u011bv dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka, s o\u010dima d\u00edt\u011bte. V prstech prsty sv\u00edral oho\u0159el\u00fd okraj sv\u00e9ho seznamu, od\u0161krt\u00e1val body, kter\u00e9 ji\u017e splnil a radoval se p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na pln\u011bn\u00ed t\u011bch ostatn\u00edch.<\/p><\/div>\n

10 V\u011aC\u00cd, KTER\u00c9 UD\u011aL\u00c1M, A\u017d POPRV\u00c9 USLY\u0160\u00cdM<\/div>\n
1.<\/s> najdu pro sebe novou maminku<\/s><\/div>\n
2. sn\u00edm 28 porc\u00ed vanilkov\u00e9 zmrzliny<\/div>\n
3.<\/s> koup\u00edm Bu\u0159t\u00edkovi ob\u0159\u00ed kost a provezu jej na s\u00e1\u0148k\u00e1ch<\/s><\/div>\n
4. nau\u010d\u00edm se p\u00e9ct ty nejlep\u0161\u00ed jablkov\u00e9 ta\u0161ti\u010dky<\/div>\n
5.<\/s> zul\u00edb\u00e1m osobu, kterou m\u00e1m nejrad\u011bji<\/s><\/div>\n
6. za\u010dnu hr\u00e1t na n\u011bjak\u00fd hudebn\u00ed n\u00e1stroj<\/div>\n
7. obarv\u00edm zelen\u00e9 zdi ve t\u0159\u00edd\u011b na \u017eluto a vyzdob\u00edm je b\u00edl\u00fdmi tulip\u00e1nky<\/div>\n
8.<\/s> z\u00fa\u010dastn\u00edm se bitvy s j\u00eddlem<\/s><\/div>\n
9.<\/s> najdu sv\u00e9ho vlka a pro\u017eiju nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce<\/s><\/div>\n
10.<\/s> koup\u00edm si \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, aby Bu\u0159t\u00edkovi nebylo smutno<\/s><\/p>\n

Zb\u00fdvala m\u00e9n\u011b ne\u017e polovina. Je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i \u00fakoly a spln\u00ed v\u0161e, co si kdysi sl\u00edbil. Vypadalo to tak snadn\u011b. Bylo to snadn\u00e9, po\u0159\u00e1d se v\u0161ak nad n\u00edm vzn\u00e1\u0161el st\u00edn strachu a nedovoloval mu propuknout v \u00fapln\u00e9 radosti. V\u00fdsledek jeho operace byl v nedohlednu a konec konc\u016f, nebylo v\u016fbec jist\u00e9, jestli n\u011bjak\u00fd m\u011bl b\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 se do toho seznamu pustili p\u0159ed\u010dasn\u011b. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl po\u010dkat na chv\u00edli, a\u017e doopravdy usly\u0161\u00ed. Plam\u00ednek nad\u011bje, kter\u00fd v sob\u011b bez\u00fat\u011b\u0161n\u011b \u017eivil cel\u00e1 l\u00e9ta, ne\u010dekan\u011b vzpl\u00e1l jako ob\u0159\u00ed pochode\u0148 a on poprv\u00e9 v\u011b\u0159il, \u017ee v\u0161e dob\u0159e dopadne.<\/p>\n

Tak jako d\u00edt\u011b p\u0159ipoutan\u00e9 k invalidn\u00edmu voz\u00ed\u010dku, tou\u017e\u00edc\u00ed po tanci. Jako slep\u00fd \u010dlov\u011bk v\u011b\u0159\u00edc\u00ed, \u017ee jednoho dne spat\u0159\u00ed v\u0161echnu kr\u00e1su sv\u011bta. Ani on se nemohl do\u010dkat okam\u017eiku, a\u017e bude moct pozn\u00e1vat sv\u011bt i jinak ne\u017e prost\u0159ednictv\u00edm pohled\u016f a dotek\u016f. Cht\u011bl vn\u00edmat zvuky, naslouchat jim, nau\u010dit se je rozezn\u00e1vat, ale ze v\u0161eho nejv\u00edce tou\u017eil zaslechnout Tom\u016fv hlas. I kdyby jen na n\u011bkolik vte\u0159in. Tak moc si p\u0159\u00e1l v\u011bd\u011bt, jak se t\u00f3n jeho hlasu m\u011bn\u00ed v z\u00e1vislosti od situace. P\u0159edstavoval si, \u017ee kdy\u017e je smutn\u00fd, odr\u00e1\u017e\u00ed se to i na jeho hlasu a zp\u016fsobu vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed, a kdy\u017e je naopak spokojen\u00fd a usm\u00edv\u00e1 se, je jeho hlas nezvykle hrav\u00fd a vesel\u00fd.<\/p>\n

O\u010dima sklouzl k dev\u00e1t\u00e9mu bodu, kter\u00fd od\u0161krtl spole\u010dn\u011b s des\u00e1t\u00fdm pouze p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed a op\u011bt se usm\u00e1l. Skute\u010dn\u011b pro\u017eil ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce. Nikdy p\u0159edt\u00edm si nepsal den\u00ed\u010dek, ale pokud by m\u011bl v t\u00e9 chv\u00edli za pomoci n\u011bkolika v\u011bt popsat v\u0161e, co v ten den pro\u017eil, ud\u011blal by si n\u011bkolik oporn\u00fdch bod\u016f. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159edstavoval si je jeden po druh\u00e9m.<\/p>\n

– Simone a jej\u00ed r\u016f\u017eov\u00e9 vlasy: i p\u0159esto<\/em>, \u017ee m\u011bla domluven\u00fd term\u00edn u kade\u0159n\u00edka, neodolala a obarvila se sama, tak\u017ee se jim hned po probuzen\u00ed naskytl skute\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00fd pohled na jej\u00ed divou h\u0159\u00edvu a zoufal\u00fd pohled. Tom byl v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku r\u00e1d, proto\u017ee kdy\u017e to ud\u011blala naposled, barva jej\u00edch vlas\u016f n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednala vyrostlou tr\u00e1vu. R\u016f\u017eov\u00e1 byla jaksi snesiteln\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

– Flinn:<\/em> to, \u017ee se jedn\u00e1 o hodn\u00e9ho kluka, poznal u\u017e p\u0159i pohledu do jeho tv\u00e1\u0159e. To, \u017ee nebyl p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd, dok\u00e1zal vyc\u00edtit z jeho slov. L\u017ei o tom, \u017ee upadl, kterou se jim sna\u017eil p\u0159edest\u0159\u00edt cel\u00e9 dopoledne, p\u0159estal v\u011b\u0159it ve chv\u00edli, kdy mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Vyd\u011b\u0161en\u00fdch. Pon\u00ed\u017een\u00fdch. Ne\u0161\u0165astn\u00fdch. Ale obl\u00edbil si jej. Bylo roztomil\u00e9, jak se jej neust\u00e1le ptal, jestli nemluv\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jedin\u00fd, kdo se jej na to nikdy nezeptal, byl Tom. A p\u0159esto byli natolik sehran\u00ed, \u017ee se jej pt\u00e1t ani nemusel. Jako by p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, \u010demu Bill rozum\u00ed, kdy m\u016f\u017ee zrychlit a kdy naopak mus\u00ed mluvit pomaleji.<\/p>\n

– Ve\u010de\u0159e a d\u00e1rky:<\/em> d\u00e1rky byly po \u00fa\u017easn\u00e9 ve\u010de\u0159i str\u00e1ven\u00e9 pod v\u00e1no\u010dn\u00edm stromkem pouze t\u0159e\u0161ni\u010dkou na dortu. Flinn m\u011bl pro ka\u017ed\u00e9ho balen\u00ed kvalitn\u00edch bonb\u00f3n\u016f a p\u0159\u00edv\u011bsek na kl\u00ed\u010de, pro Toma s n\u00e1pisem Nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel.<\/em> Bill daroval Simone drobnou hadrovou panenku a porcel\u00e1novou soupravu do kuchyn\u011b, Tom m\u011bl pro ni hned p\u011bt d\u00e1rk\u016f, av\u0161ak symboliku p\u011btky rad\u011bji vysv\u011btlovat necht\u011bl. Simone v\u0161em darovala pleten\u00fd svetr vlastnoru\u010dn\u00ed v\u00fdroby, nane\u0161t\u011bst\u00ed se v\u0161ak netrefila do velikost\u00ed ani jednoho z nich.<\/p>\n

– Tom:<\/em> sl\u00edbili si, \u017ee po oslaven\u00ed V\u00e1noc se Simone a Flinnem oslav\u00ed tenhle v\u00fdjime\u010dn\u00fd sv\u00e1tek je\u0161t\u011b jednou. O samot\u011b. Sl\u00edbili si, \u017ee si d\u00e1rky vz\u00e1jemn\u011b odevzdaj\u00ed teprve pot\u00e9. Bill u\u017e se nemohl do\u010dkat Tomova v\u00fdrazu, a\u017e spat\u0159\u00ed svou zcela novou akustickou kytaru. Ten v\u0161ak neodolal, daroval Billovi prvn\u00ed polovinu d\u00e1rku d\u0159\u00edv a ta mu nyn\u00ed spokojen\u011b spala na kolenou. Jednalo se o t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 Tom kr\u00e1tce p\u0159ed ob\u011bdem p\u0159ivezl z \u00fatulku. Mal\u00e1 Am\u00e9lie byla hodn\u011b plach\u00e1 a vyd\u011b\u0161en\u00e1, ale s Bu\u0159t\u00edkem, pochrupuj\u00edc\u00edm u Billov\u00fdch nohou, je spojovala jak\u00e1si zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u016fv\u011bra, o kter\u00e9 v\u011bd\u011bli pouze oni dva.<\/div>\n

Srdce mu za\u010dalo tlouct jako \u0161\u00edlen\u00e9.<\/p>\n

I se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima dok\u00e1zal post\u0159ehnout, \u017ee v m\u00edstnosti ji\u017e d\u00e9le nen\u00ed s\u00e1m. Zachytil t\u00f3ny cedrov\u00e9ho d\u0159eva t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, co vstoupil do dve\u0159\u00ed. Sladce se kousl do rt\u016f a \u010dekal. Po chv\u00edli uc\u00edtil na v\u00ed\u010dk\u00e1ch jemn\u00fd tlak. P\u0159ekvapen\u011b vydechl a rukou se podv\u011bdom\u011b dotkl sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Na o\u010d\u00edch m\u011bl hedv\u00e1bn\u00fd \u0161\u00e1tek. Pootev\u0159el rty ve snaze n\u011bco pov\u011bd\u011bt, ale nedok\u00e1zal promluvit. Sv\u011bt se s n\u00edm ji\u017e op\u011bt magicky kroutil. Ve vzduchu zachytil Tomovu horkou ruku, vstal, poslepu polo\u017eil Am\u00e9li\u00ed vedle Bu\u0159t\u00edka a nechal se j\u00edm v\u00e9st. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1hle p\u0159ij\u00edt i o o\u010di. O mo\u017enost d\u00edvat se. Nesm\u011ble jej n\u00e1sledoval, orientuj\u00edc se pouze podle r\u016fzn\u00fdch v\u016fn\u00ed. \u0160li pomalu a on tak dok\u00e1zal jednotliv\u00e9 t\u00f3ny p\u0159esn\u011b identifikovat. Ve chv\u00edli, kdy jej do nosu ude\u0159il slab\u00fd opar jasm\u00ednu, v\u011bd\u011bl, \u017ee proch\u00e1zej\u00ed kolem pokoje Simone. Kdy\u017e uc\u00edtil z\u00e1van hork\u00e9 k\u00e1vy, m\u00edjeli pokoj Flinna, kter\u00fd na sebe u ve\u010de\u0159e p\u0159evrhl cel\u00fd hrn\u00ed\u010dek. Pomalu sch\u00e1zeli po schodech a on zd\u00e1lky zachytil stopy v\u00e1no\u010dn\u00edho cukrov\u00ed i vonn\u00fdch sv\u00ed\u010dek, tak\u017ee minuli jak kuchy\u0148 tak ob\u00fdv\u00e1k. Pokud se nem\u00fdlil, zastavili u vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

Tom se hrav\u011b kousl do rtu, vhupnul do sv\u00fdch velik\u00fdch bot, z v\u011b\u0161\u00e1ku vzal svou zimn\u00ed bundu a p\u0159ehodil ji Billovi kolem ramen. Ta jeho nane\u0161t\u011bst\u00ed z\u016fstala v pokoji, tak\u017ee mu nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e zvl\u00e1dnout tu kr\u00e1tkou cestu pouze ve velik\u00e9m svetru od Simone, kter\u00fd mu sahal t\u00e9m\u011b\u0159 ke kolen\u016fm. Pomohl Billovi s obouv\u00e1n\u00edm bot, pot\u00e9 mu na hlavu nasadil pletenou \u010depici, zpod kter\u00e9 mu roztomile koukaly prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f, a kone\u010dky prst\u016f se zlehka dotkl jeho tv\u00e1\u0159e. Bill se zcela uvolnil, op\u0159el se do jeho doteku, a jakmile na rtech uc\u00edtil drobn\u00fd polibek, poslepu jej chytil za tv\u00e1\u0159 a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e. Oba ve stejnou chv\u00edli pootev\u0159eli rty a za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed pomalu vy\u0161li ze dve\u0159\u00ed. V\u0161e bylo tak kr\u00e1sn\u011b tajemn\u00e9 a tich\u00e9.<\/p>\n

Tom se dot\u00fdkal jeho tv\u00e1\u0159e i vlas\u016f, no\u0159il se do hloubky jeho \u00fast a p\u0159itom jej pomalu vedl k autu. Bill v\u016fbec neprotestoval, poslu\u0161n\u011b nasedl, a i kdy\u017e jej na jazyku p\u00e1lila stovka ot\u00e1zek, nevyslovil ani jedinou. Cesta netrvala p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Mo\u017en\u00e1 n\u011bco p\u0159es patn\u00e1ct minut, mo\u017en\u00e1 dokonce m\u00e9n\u011b. Kdy\u017e vystoupili, post\u0159ehl, \u017ee se o n\u011bco m\u00e1lo zvedl v\u00edtr a na tv\u00e1\u0159i mu p\u0159ist\u00e1lo n\u011bkolik sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek. Nesn\u011b\u017eilo, tak\u017ee pochopil, \u017ee musely spadnout ze zasn\u011b\u017een\u00fdch v\u011btv\u00ed, jist\u011b se nach\u00e1zeli v bl\u00edzkosti strom\u016f. Nebo alespo\u0148 jednoho. Vzduch kolem nich byl chladn\u00fd, \u0161t\u00edpal jej do tv\u00e1\u0159\u00ed a byl c\u00edtit zn\u00e1mou v\u016fn\u00ed, kterou v\u0161ak neum\u011bl identifikovat. Op\u011bt se chytil Tomovy ruky a spole\u010dn\u011b vykro\u010dili vp\u0159ed. Po chv\u00edli byli z\u0159ejm\u011b na m\u00edst\u011b, proto\u017ee \u0161\u00e1tek z jeho o\u010d\u00ed ne\u010dekan\u011b zmizel a on poznal m\u00edstnost je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl otev\u0159\u00edt o\u010di a ujistit se o tom, \u017ee se nem\u00fdl\u00ed.<\/p>\n

Jeho t\u0159\u00edda vypadala p\u0159esn\u011b tak jako p\u0159ed p\u00e1r dny, kdy ji opou\u0161t\u011bl. N\u011bkolik drobn\u00fdch rozd\u00edl\u016f by se v\u0161ak na\u0161lo. Na lavici prost\u0159edn\u00ed \u0159ady, p\u0159esn\u011b na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 jako d\u00edt\u011bti pat\u0159ilo jemu, se nach\u00e1zel mal\u00fd blikaj\u00edc\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek a pod lavic\u00ed n\u011bkolik velik\u00fdch kbel\u00edk\u016f a plechovek. T\u00e1zav\u011b zvedl pohled k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Ten se na n\u011bj l\u00e1skypln\u011b usm\u00e1l a pohladil jej po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Jdi se pod\u00edvat,“ vydechl a hlavou uk\u00e1zal na druhou polovinu sv\u00e9ho v\u00e1no\u010dn\u00edho d\u00e1rku.<\/div>\n
Bill se hrav\u011b kousl do rtu a pomalu popo\u0161el bl\u00ed\u017e. „To je\u2026 barva?“<\/div>\n
Tom tak\u00e9 do\u0161el bl\u00ed\u017e a zvedl z podlahy jeden kbel\u00edk a plechovku. „\u017dlut\u00e1 a b\u00edl\u00e1,“ \u0161eptl. „P\u0159esn\u011b jak sis p\u0159\u00e1l.“<\/div>\n
Billovi je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nic nedoch\u00e1zelo. Byl natolik okouzlen Tomov\u00fdm \u00fasm\u011bvem, \u017ee se nedok\u00e1zal soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho. „\u017dlu-t\u00e1 a b\u00ed-l\u00e1. Ale na\u2026 co?“ A pr\u00e1v\u011b tehdy se zasekl. S do\u0161iroka rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima se zahled\u011bl do t\u011bch Tomov\u00fdch a m\u011bl tendenci lapat po dechu. „Panebo\u017ee.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli to bude sta\u010dit na celou t\u0159\u00eddu, ale v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby klidn\u011b koup\u00edme dal\u0161\u00ed. Tak co tomu \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/p>\n

Bill se neh\u00fdbal. Z\u00edral na zelen\u00e9 zdi nad sebou, na barvu, kterou tolik nen\u00e1vid\u011bl, a srdce mu cht\u011blo vysko\u010dit z hrudi.<\/div>\n

„Bille,“ promluvil Tom m\u011bkce. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zlehka jej chytil za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Bill mu op\u011bt v\u011bnoval pohled, d\u00edval se na n\u011bj o\u010dima pln\u00fdma slz. „\u017dlut-\u00e9 zdi\u2026 b\u00ed-l\u00e9 tu-lip\u00e1ny.“<\/div>\n
Tom s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Je na\u010dase splnit dal\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Tak\u017ee po sv\u00e1tc\u00edch nakoup\u00edme je\u0161t\u011b \u0161t\u011btce, v\u00e1le\u010dky a mal\u00ed\u0159skou folii na p\u0159ekryt\u00ed n\u00e1bytku a m\u016f\u017eeme se do toho pustit. Poprosil jsem o pomoc i Flinna. \u0158\u00edkal, \u017ee um\u00ed kreslit, tak\u017ee se postar\u00e1 o tulip\u00e1ny. V\u011b\u0159 mi, v m\u00e9m pod\u00e1n\u00ed by vypada-,“ proud jeho slov byl p\u0159eru\u0161en hlubok\u00fdm polibkem.<\/div>\n
Bill se p\u0159itiskl k jeho rt\u016fm. Bez dechu. \u017d\u00edzniv\u011b. Pokr\u00fdval je nesourod\u00fdmi polibky, tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u00edral o tu jeho.<\/p>\n

„Jak\u2026 to d\u011b-l\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„D\u011bl\u00e1m co?“ zast\u00e9nal.<\/div>\n
„M\u011b-n\u00ed\u0161 m\u016fj\u2026 tich\u00fd sv\u011bt v z\u00e1z-ra\u010dn\u00fd.“<\/div>\n
„Ty s\u00e1m jsi z\u00e1zrakem, Bille. N\u00e1dhernou hrou p\u0159\u00edrody. Nadpozemsk\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 opravdov\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdokoli jin\u00fd.“ L\u00e1skypln\u011b vs\u00e1l Bill\u016fv horn\u00ed ret mezi sv\u00e9. Neh\u00fdbali se. Pouze st\u00e1li na m\u00edst\u011b se rty p\u0159itisknut\u00fdmi k sob\u011b a vst\u0159eb\u00e1vali s\u00edlu okam\u017eiku.<\/div>\n
„Ny-n\u00ed u\u017e v\u00edm, pro\u010d po\u2026 sv\u011b-t\u011b kr\u00e1\u010d\u00ed tol-ik smut-n\u00fdch a ne\u0161-\u0165astn\u00fd-ch lid\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/p>\n

Tom ani na vte\u0159inu neopustil bl\u00edzkost Billov\u00fdch \u00fast. Zhluboka vdechoval jeho v\u016fni a pouze matn\u011b vzpom\u00ednal na chlapce uzav\u0159en\u00e9ho ve sv\u00e9 bublin\u011b, za kterou nikdo nesm\u011bl vstoupit. Po\u0159\u00e1d byl t\u00edm chlapcem, to jen prost\u0159ed\u00ed kolem n\u011bj se zm\u011bnilo. U\u017e nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 bublina, \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka mezi n\u00edm a Billem. A pokud ano, pak v n\u00ed byli spole\u010dn\u011b. Ne ka\u017ed\u00fd na jin\u00e9 stran\u011b, jako tomu bylo na za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n

Pat\u0159ili jsme k sob\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme si to dok\u00e1zali p\u0159ipustit. Stvo\u0159eni jeden pro druh\u00e9ho. Jen ty a j\u00e1.<\/em><\/p>\n

„Proto\u017ee\u2026 ne-maj\u00ed sv\u00e9-ho Toma.“<\/div>\n

Tom pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, sev\u0159el k\u0159ehounkou postavu v objet\u00ed a v mysli si neust\u00e1le opakoval spojen\u00ed slov z poh\u00e1dky. L\u00edbal jej do vlas\u016f, a i kdy\u017e nebyl nikdy vychov\u00e1v\u00e1n v n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m duchu, v tu chv\u00edli se poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b modlil. Modlil se nejenom ze strachu, \u017ee to v\u0161echno jednoho dne pomine, ale tak\u00e9 z l\u00e1sky, nebo\u0165 pouze ta je p\u0159ivedla tam, kde byli nyn\u00ed.<\/p>\n

Vlkovo srdce ji\u017e zase tlouklo jako o z\u00e1vod. Op\u011bt se vr\u00e1til mezi \u017eiv\u00e9. P\u0159\u00edtomnost srne\u010dka m\u011bla na jeho unavenou du\u0161i, p\u0159\u00edmo blahod\u00e1rn\u00e9 \u00fa\u010dinky.<\/em><\/div>\n

Sv\u011bt se zd\u00e1l n\u00e1hle mnohem hez\u010d\u00ed. Tr\u00e1va zelen\u011bj\u0161\u00ed, ne\u00fanavn\u00fd zp\u011bv pt\u00e1k\u016f snesiteln\u011bj\u0161\u00ed. V\u0161echno bylo \u00fapln\u011b jin\u00e9. Barvit\u00e9 a skute\u010dn\u00e9.<\/em> <\/p>\n

Kone\u010dn\u011b v\u011bd\u011bl, pro\u010d mu Bill tehdy p\u016fj\u010dil pr\u00e1v\u011b tuhle kn\u00ed\u017eku. Cht\u011bl, aby pochopil. Aby porozum\u011bl a aby p\u0159estal bojovat s n\u011b\u010d\u00edm, nad \u010d\u00edm se ned\u00e1 vyhr\u00e1t. A m\u011bl pravdu. V\u0161echno bylo jin\u00e9. P\u0159esn\u011b jako v p\u0159\u00edb\u011bhu.<\/div>\n

„Vesel\u00e9 V\u00e1noce, Bille.“<\/div>\n
„Vese-l\u00e9 V\u00e1no-ce, Tome.“<\/div>\n
Pohl\u00e9dli si do o\u010d\u00ed, jejich rty do sebe ti\u0161e zapadly. P\u0159esn\u011b. Barvit\u00e9 a skute\u010dn\u00e9.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Cel\u00fd den sv\u00edtilo slunce a nyn\u00ed se spustil d\u00e9\u0161\u0165. N\u011bkdo by to mo\u017en\u00e1 mohl pova\u017eovat za \u0161patn\u00e9 znamen\u00ed, ale j\u00e1 d\u00e9\u0161\u0165 miluji a se stejnou l\u00e1skou jsem pro v\u00e1s napsala i tento d\u00edl. A\u0165 u\u017e je jak\u00fd chce, jsem s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-3988","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3988","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3988"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3988\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3988"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3988"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3988"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}