{"id":3999,"date":"2014-05-18T17:00:00","date_gmt":"2014-05-18T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3986"},"modified":"2014-05-18T17:00:00","modified_gmt":"2014-05-18T16:00:00","slug":"the-treasure-from-germany-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/18\/the-treasure-from-germany-16\/","title":{"rendered":"The treasure from Germany 16."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
(z pohledu Toma)<\/p>\n

<\/em> Nebyl jsem klidn\u00fd. V\u016fbec jsem nebyl klidn\u00fd, maxim\u00e1ln\u011b m\u00edrn\u011b uchl\u00e1cholen\u00fd Kayov\u00fdmi slovy, gesty a dotyky, ale jinak jsem celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel nad na\u0161\u00ed situac\u00ed. Bylo toho na m\u011b moc. A\u010dkoliv jsem byl relativn\u011b spokojen\u00fd, \u017ee Kay je u m\u011b a j\u00e1 ho m\u00e1m na o\u010d\u00edch, v\u011bdom\u00ed, \u017ee chudinka Viktorie a Nyze budou muset do domu toho psychopata, m\u011b vnit\u0159n\u011b dr\u00e1salo. \u0160\u00edlel jsem vzteky, strachy a rozho\u0159\u010den\u00edm.<\/p>\n

O co ksakru tomu chlapovi \u0161lo? Pro\u010d prost\u011b nemohl nechat minulost minulost\u00ed a j\u00edt d\u00e1l? Nebo dob\u0159e, tak dlouh\u00e1 doba str\u00e1ven\u00e1 ve v\u011bzen\u00ed n\u011bjak\u00e9 n\u00e1sledky zanech\u00e1, ale proboha, opravdu kv\u016fli tomu musel cht\u00edt ni\u010dit \u017eivoty n\u00e1m v\u0161em? Je logick\u00e9, \u017ee Kay utekl! Jenom naprost\u00fd idiot by tam z\u016fstal a taky se nechal zav\u0159\u00edt.<\/p>\n

S povzdechem jsem si promnul ko\u0159en nosu a v posteli se m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl, v\u00edc se tisknouc ke Kayovi. Na rozd\u00edl ode m\u011b se mu na\u0161t\u011bst\u00ed poda\u0159ilo usnout. J\u00e1 nam\u00edsto toho nemohl p\u0159inutit svoje zb\u011bsil\u00e9 my\u0161lenky, aby kone\u010dn\u011b alespo\u0148 na chv\u00edli zmlkly a nechaly mou mysl odpo\u010dinout si. Neust\u00e1le jsem myslel na to, co v\u0161echno by se mohlo st\u00e1t, kdyby snad ten Nathaniel dorazil. Co by ud\u011blal, kdyby se setkal s Kayem? Ubl\u00ed\u017eil by mu? Zabil by ho?<\/p>\n

\u00dazkostliv\u011b jsem ke Kayovi vzhl\u00e9dl, pevn\u011b ho obj\u00edmaj\u00edc kolem pasu. Znovu se do m\u011b d\u00e1val z\u00e1chvat paniky. „Tome, v\u00e1\u017en\u011b by ses m\u011bl pokusit usnout alespo\u0148 na chv\u00edli. Jinak ti bude v letadle zase \u0161patn\u011b,“ ozval se rozespale, pevn\u011b m\u011b u sebe p\u0159idr\u017euj\u00edc.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu sp\u00e1t,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
Kay povzdechl. „Chce\u0161, abych ti \u0161el ud\u011blat \u010daj?“<\/div>\n
„Ne,“ s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem ho pol\u00edbil na rameno a odt\u00e1hl se od n\u011bj. „Spi, dob\u0159e? P\u016fjdu si sednout na chv\u00edli dol\u016f k televizi, d\u00e1m si ten \u010daj. A\u017e se uklidn\u00edm, tak za tebou p\u0159ijdu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zamumlal, zat\u00edmco u\u017e d\u00e1vno znovu bloudil ve sp\u00e1nku.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Jemn\u011b jsem mu stiskl ruku, ne\u017e jsem na sebe nat\u00e1hnul mikinu a zam\u00ed\u0159il dol\u016f, pohledem mapuj\u00edc ka\u017ed\u00fd kout domu. Cht\u011bl jsem si do pam\u011bti vr\u00fdt v\u0161echno, ne\u017e to budeme muset opustit, s trochou \u0161t\u011bst\u00ed jen na hodn\u011b dlouhou dobu.<\/p>\n

„Dal\u0161\u00ed zbloudil\u00e1 du\u0161e, co nem\u016f\u017ee sp\u00e1t?“ ozvalo se z ob\u00fdv\u00e1ku otr\u00e1ven\u00e9 zabru\u010den\u00ed.<\/div>\n

Kr\u00e1tce jsem se zasm\u00e1l. „No, o\u010dividn\u011b jsme dvoj\u010data se v\u0161\u00edm v\u0161udy,“ pobaven\u011b jsem k n\u011bmu hned zasedl. „Pro\u010d nesp\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Pro\u010d nesp\u00ed\u0161 ty?“ op\u011btoval mi pohled. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je vy\u010derpan\u00fd a ospal\u00fd k smrti, ale sp\u00e1nek se mu o\u010dividn\u011b st\u00e1le vyh\u00fdbal.<\/div>\n
„Stres, my\u0161lenky na to, co by se mohlo st\u00e1t, na to, co bylo,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Prost\u011b se za \u017e\u00e1dnou cenu nedok\u00e1\u017eu uklidnit natolik, abych usnul,“ znovu jsem si promnul ko\u0159en nosu. „Po\u0159\u00e1d nedok\u00e1\u017eu pochopit, jak jsme se ocitli v t\u00e9hle situaci. Kdy se to kruci mohlo takhle pokazit, Bille?“<\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Tomi,“ s povzdechem se ke mn\u011b p\u0159itulil. Jemn\u011b jsem ho objal kolem ramen, bylo to dlouho od doby, co jsme si naposledy u\u017eili podobnou pozici, kdy se ke mn\u011b Bill prost\u011b p\u0159ivinul pro pocit ut\u011b\u0161en\u00ed. „Jsem si dost dob\u0159e v\u011bdom toho, \u017ee jsem to v N\u011bmecku pod\u011blal, ale tohle u\u017e je moc i na m\u011b. V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee pokud p\u0159ijde n\u011bjak\u00fd podobn\u00fd probl\u00e9m, bude to z Anisovy strany, proto\u017ee, co si budeme pov\u00eddat\u2026“ v\u00fdmluvn\u011b se u\u0161kl\u00edbl. „Anis je parchant, m\u00e1 \u0161pinav\u00fd prsty po cel\u00fdm N\u011bmecku, a\u0165 u\u017e se to sna\u017e\u00ed maskovat jakkoliv. Rad\u0161i ani nechci v\u011bd\u011bt, s k\u00fdm v\u0161\u00edm m\u00e1 styky. Jen\u017ee Kenneth byl v\u017edycky slu\u0161\u0148\u00e1k. Moc tak nevypad\u00e1, ale chov\u00e1 se tak. Jak n\u011bkdy mohl pat\u0159it do gangu? Bo\u017ee, div mu neodkap\u00e1v\u00e1 od pusy med!“<\/p>\n

Kr\u00e1tce jsem se zasm\u00e1l. „S t\u00edm mus\u00edm souhlasit. I s t\u00edm rozd\u011blen\u00edm rol\u00ed. Nikdy bych do Kaye netipoval krimin\u00e1ln\u00ed minulost. Bo\u017ee, po\u0159\u00e1d douf\u00e1m, \u017ee se vzbud\u00edm a zjist\u00edm, \u017ee to byl jen n\u011bjak\u00fd po\u0161ahan\u00fd a dost \u0161patn\u00fd f\u00f3r.“<\/div>\n

„U\u017e jen chvilku, Tomi,“ stiskl mi povzbudiv\u011b koleno. „Odpoledne si Nyze zahraje na hrdinu, a\u017e bude zachra\u0148ovat \u017eivot t\u00e9 svoj\u00ed Sn\u011bhurce, a pak polet\u00edme dom\u016f. Do bezpe\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„V\u016fbec se mi odtud nechce,“ p\u0159iznal jsem ti\u0161e. „V\u00e1\u017en\u011b jsem si to tu zamiloval, Bille. Je to tu \u00fapln\u011b jin\u00fd sv\u011bt ne\u017e v Berl\u00edn\u011b. Lid\u00e9, kultura, z\u00e1zem\u00ed. Nejsme tu moc dlouho, ale dok\u00e1zali jsme si tu n\u011bco vybudovat, za tu kr\u00e1tkou chv\u00edli jsem se tu dok\u00e1zal c\u00edtit l\u00e9pe ne\u017e v Berl\u00edn\u011b. A ty v\u00ed\u0161, jak moc jsem to tam miloval,“ pohl\u00e9dl jsem na n\u011bj, ne\u017e jsem mu zabo\u0159il hlavu do vlas\u016f. „Nechci zp\u00e1tky do koloto\u010de m\u00e9di\u00ed, showbussinessu. Tady\u2026 Je to prost\u011b perfektn\u00ed, ve v\u0161ech sm\u011brech.“<\/p>\n

„Nikdo ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mus\u00edte v N\u011bmecku z\u016fstat, Tomi,“ pohladil m\u011b po z\u00e1dech s povzdechem. „M\u016f\u017eete tam b\u00fdt n\u011bjakou chv\u00edli a pak\u2026 si naj\u00edt t\u0159eba n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 m\u00edsto tady na Filip\u00edn\u00e1ch. V N\u011bmecku m\u016f\u017eete z\u016fstat jen tak dlouho, dokud se vody neuklidn\u00ed, dokud tomu idiotovi tady nedojde, \u017ee nem\u00e1 cenu po v\u00e1s j\u00edt. Jen tomu dejte trochu \u010dasu\u2026“<\/div>\n

„Pro\u010d prost\u011b nem\u016f\u017eeme alespo\u0148 jednou jedinkr\u00e1t m\u00edt n\u011bco v klidu? Necht\u011bl jsem nic jin\u00fdho, ne\u017e b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, v pohod\u011b, v klidu. Kdy\u017e u\u017e i ty jsi kone\u010dn\u011b dostal rozum, doufal jsem, \u017ee bude v\u0161echno dobr\u00fd, \u017ee budeme na chv\u00edli spokojen\u00fd. Ne, jen co nabudu dojmu, \u017ee se vody uklidnily, p\u0159ijde tohle!“ za\u00fap\u011bl jsem frustrovan\u011b. „Prost\u011b nic nem\u016f\u017ee b\u00fdt v klidu.“<\/p>\n

„Oh bo\u017ee Tome, je\u0161t\u011b chvilku skuhrej a asi si dob\u011bhnu pro kapesn\u00ed\u010dky!“ hran\u011b zaf\u0148ukal, ne\u017e se s konej\u0161iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem odt\u00e1hl. „Neboj se, v\u0161ak ono se d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji v\u0161echno zase uklidn\u00ed. Chce to jen \u010das. U m\u011b to taky trvalo, ale uklidnil jsem se, a to je d\u016fle\u017eit\u00fd. Nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd, jak dlouho to trv\u00e1, ale ten konec, ke kter\u00fdmu se to dobere. A j\u00e1 ti m\u016f\u017eu sl\u00edbit, \u017ee nakonec i ty bude\u0161 m\u00edt svoje „\u017eili \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti.“ Do\u010dk\u00e1\u0161 se toho.“<\/div>\n

„D\u00edky, Bille,“ pousm\u00e1l jsem se. “ Ne\u010dekal bych, \u017ee m\u011b bude\u0161 ut\u011b\u0161ovat zrovna ty, ale jsem ti za to hrozn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Kaye jsem rad\u011bji nechal sp\u00e1t, aby si alespo\u0148 na chv\u00edli odpo\u010dinul. M\u00e1 hrozn\u011b v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed kv\u016fli tomu, \u017ee n\u00e1s do t\u00e9hle situace nev\u011bdomky dostal. Mysl\u00edm, \u017ee si to bude vy\u010d\u00edtat je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho, asi dokud nebude m\u00edt stoprocentn\u00ed jistotu, \u017ee jsme v bezpe\u010d\u00ed. Dokonce i o tvoje bezpe\u010d\u00ed se strachoval!“ pobaven\u011b jsem na n\u011bj mrknul. „Mysl\u00edm, \u017ee ti kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159ich\u00e1zet na chu\u0165.“<\/p>\n

„No u\u017e bylo na \u010dase, v\u0161ak to postupem \u010dasu p\u0159ijdou v\u0161ichni,“ se sm\u00edchem se ke mn\u011b znovu p\u0159itulil a jemn\u011b m\u011b l\u00edbnul na l\u00ed\u010dko. „Chyb\u011bl jsi mi, Tomi.“<\/div>\n

„Nikam jsem neode\u0161el\u2026“<\/div>\n
„Ale ano, ode\u0161el. Ve chv\u00edli, kdy jsem za\u010dal intrikovat. A za to se fakt omlouv\u00e1m. Choval jsem se jako kret\u00e9n, ale douf\u00e1m, \u017ee mi to m\u016f\u017ee\u0161 odpustit.“<\/div>\n
„No, sed\u00edm tu s tebou a tul\u00edme se, ne?“ usm\u00e1l jsem se. „To je celkem jasn\u00fd d\u016fkaz o tom, \u017ee bych ti to relativn\u011b odpustit mohl. Ne, v\u00e1\u017en\u011b, Bille. Tohle u\u017e je za n\u00e1mi. Co bylo, bylo, nechci se t\u00edm zaob\u00edrat. Te\u010f se chci zaob\u00edrat jen t\u00edm, co je. Douf\u00e1m, \u017ee po p\u0159\u00edletu do N\u011bmecka se budu moct zaob\u00edrat jen t\u00edm, co m\u00e1m s Kayem. Dokonce\u2026 u\u017e jsme trochu mluvili i o d\u011btech. \u0160\u00edlen\u00fd, co?“<\/p>\n

„D\u011bti? Ty?“ v \u0161oku na m\u011b pohl\u00e9dl. „No zatracen\u011b, sv\u011bt se v\u00e1\u017en\u011b zbl\u00e1znil!“ rozesm\u00e1l se.<\/div>\n

„O tom mi pov\u00eddej. Je\u0161t\u011b v\u010dera jsem byl \u0161\u0165astn\u00fd novoman\u017eel a dneska jsem se sv\u00fdm man\u017eelem na vrcholu seznamu lid\u00ed, kter\u00fd chce n\u011bjak\u00fd idiot zab\u00edt. A proto ut\u00edk\u00e1me ze zem\u011b. To by nevymyslel ani n\u011bjak\u00fd sc\u00e9n\u00e1rista.“<\/div>\n
„V\u017edycky jsi musel m\u00edt n\u011bco spe\u0161l. Nejd\u0159\u00edv intimn\u00ed vztah se sv\u00fdm dvoj\u010detem, pak vztah s Kennethem, co\u017e mysl\u00edm do te\u010f \u0161okuje v\u0161echny, kte\u0159\u00ed si na v\u00e1s vzpomenou, pak st\u011bhov\u00e1n\u00ed na Filip\u00edny a te\u010f to v\u0161echno doraz\u00ed\u0161 t\u00edmhle! V\u00e1\u017en\u011b, Tome. J\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d pozornost, ale ty u\u017e to trochu p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161!“ odfrkl pobaven\u011b. „Mo\u017en\u00e1 by sis s t\u00edm m\u011bl doj\u00edt k l\u00e9ka\u0159i, zav\u00e1n\u00ed to psychick\u00fdm probl\u00e9mem!“<\/div>\n
„Sklapni,“ se sm\u00edchem jsem ho dloubnul do b\u0159icha, ne\u017e jsem se nat\u00e1hl na gau\u010d a vydechl. „Asi dneska budu sp\u00e1t tady. Nec\u00edt\u00edm se na to, \u017ee bych dok\u00e1zal celou noc sp\u00e1t bez hnut\u00ed.“<\/p>\n

„Z\u016fstanu tu s tebou,“ pousm\u00e1l se, hned se mi vrtaj\u00edc do n\u00e1ru\u010de a p\u0159ehazuj\u00edc p\u0159es n\u00e1s deku. „N\u00e1s dva nevzbud\u00ed ani gran\u00e1t, tak\u017ee lehk\u00fd vrt\u011bn\u00ed se nen\u00ed probl\u00e9m. Zat\u00edmco tamty dva probud\u00ed i padnut\u00ed \u0161pendl\u00edku na zem,“ odfrkl.<\/div>\n

„Bod pro tebe,“ z\u00edvnul jsem. „A druh\u00fd bod za to, \u017ee se mi chce d\u00edky tob\u011b sp\u00e1t.“<\/div>\n
„To si budu br\u00e1t osobn\u011b!“<\/div>\n
„Klidn\u011b ber, jednoho psychotick\u00fdho magora nav\u00edc zvl\u00e1dnu,“ zahuhlal jsem, kone\u010dn\u011b pomalu us\u00ednaj\u00edc. Alespo\u0148 na chv\u00edli zapom\u00ednaj\u00edc, co se d\u011bje kolem a co v\u0161echno n\u00e1s \u010dek\u00e1.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

U\u017e od probuzen\u00ed cel\u00fdm domem panovala nesm\u00edrn\u00e1 nervozita. Zat\u00edmco Kay kou\u0159il jednu cigaretu za druhou, Bill si okousal v\u0161echny svoje p\u011bst\u011bn\u00e9 nehty, Anisovi se poda\u0159ilo rozb\u00edt p\u016flku na\u0161eho n\u00e1dob\u00ed, Viktorie se t\u00e9m\u011b\u0159 nepou\u0161t\u011bla Nyzeho ruky a j\u00e1\u2026 No, j\u00e1 se zu\u0159iv\u011b kousal do rtu, abych neposlal v\u0161echny do h\u00e1je.<\/p><\/div>\n

Byl jsem vztekl\u00fd a agresivn\u00ed, ve snaze zamaskovat ve\u0161ker\u00fd strach, kter\u00fd se mi tvrd\u011b usazoval na prsou. A\u017e do t\u00e9hle chv\u00edle jsem si neuv\u011bdomoval, \u010demu vlastn\u011b \u010del\u00edme. Kruci, v\u017edy\u0165 my ut\u00edk\u00e1me p\u0159ed hlavou filip\u00ednsk\u00e9ho gangu, ale ne\u017e to ud\u011bl\u00e1me, mal\u00e1 nevinn\u00e1 holka se mus\u00ed vrhnout p\u0159\u00edmo do jeho st\u0159edu, aby s n\u00e1mi v\u016fbec ut\u00e9ct mohla. Jedn\u00edm slovem \u0161\u00edlenstv\u00ed. Klidn\u011b bych nechal v\u0161echny na\u0161e v\u011bci v\u0161anc, jen abychom se co nejd\u0159\u00edv dostali v\u0161ichni do bezpe\u010d\u00ed dom\u016f.<\/p>\n

Nerv\u00f3zn\u011b jsem p\u0159e\u0161el kuchyn\u00ed, s pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem kontroluj\u00edc, jestli m\u00e1me v\u0161echno, ne\u017e jsem to vzdal a jednodu\u0161e Kayovi ukradl cigaretu. Ani n\u00e1hodou mi to nemohlo nijak pomoct, ale alespo\u0148 to na okam\u017eik zam\u011bstnalo ruce.<\/div>\n

\u010cas rychle ut\u00edkal, t\u00e9m\u011b\u0159 u\u017e jsme se dost\u00e1vali do bodu, kdy nah\u00e1z\u00edme v\u011bci do aut a zmiz\u00edme na leti\u0161t\u011b. Dohodli jsme se, \u017ee jakmile vyraz\u00edme na leti\u0161t\u011b, Viktorie s Nyzem se vydaj\u00ed na cestu k jej\u00edmu bratranci. Cht\u011bli jsme, aby s v\u011bcmi vyrazili rovnou za n\u00e1mi. Na leti\u0161ti, pod ochranou kamer a v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdch policist\u016f, budeme p\u0159eci jen v\u00edc v bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Sbalil jsi v\u0161echno?“ objal m\u011b Kay kolem pasu, jemn\u011b m\u011b l\u00edbaj\u00edc na krk.<\/div>\n

„T\u0159ikr\u00e1t jsem to kontroloval,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem horliv\u011b. „U\u017e abychom sed\u011bli v letadle; mysl\u00edm, \u017ee za chv\u00edli ze\u0161\u00edl\u00edm.“<\/div>\n
„U\u017e nezb\u00fdv\u00e1 moc \u010dasu. Jen, ne\u017e d\u00e1 Nyze pokyn, \u017ee jsou p\u0159ipraven\u00ed.“<\/div>\n
„U\u017e jsme,“ ozval se za n\u00e1mi Nyzeho hlas. Nikdy by to nep\u0159iznal, ale zra\u010dily se mu v n\u011bm obavy, kter\u00e9 rychle p\u0159esko\u010dily i na m\u011b.<\/p>\n

Okam\u017eit\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a pevn\u011b ho objal, ne\u017e jsem se sklonil i k Viktorii. „Bu\u010fte opatrn\u00ed, dob\u0159e? Celou dobu budeme v\u0161ichni na telefonu, tak\u017ee kdyby se n\u011bco, cokoliv d\u011blo, okam\u017eit\u011b n\u00e1m to nahlaste. I kdyby \u0161lo o pitom\u00fd zpo\u017ed\u011bn\u00ed na semaforech. Prost\u011b chci v\u011bd\u011bt o v\u0161em, jinak asi ze\u0161\u00edl\u00edm.“<\/div>\n

„Budeme se sna\u017eit,“ stiskla mi ruku Viktorie. „Ale rad\u011bji poj\u010fme, nebo to vzd\u00e1m a vr\u00e1t\u00edm se k n\u011bmu.“<\/div>\n
„Na to zapome\u0148, dneska odl\u00e9t\u00e1\u0161 s n\u00e1mi!“ \u00fakosem jsem se na n\u00ed p\u0159\u00edsn\u011b pod\u00edval. Nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, \u017ee by tu z\u016fstala. M\u00edrn\u011b se pousm\u00e1la, na\u010de\u017e s k\u00fdvnut\u00edm chytila Nyzeho za ruku a sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159ili k autu. V tu chv\u00edli jsem m\u011bl pocit, jako kdyby m\u011b cosi trhalo vejp\u016fl, jak moc vyd\u011b\u0161en\u00fd jsem byl.<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka & Saline A. (z pohledu Toma) Nebyl jsem klidn\u00fd. V\u016fbec jsem nebyl klidn\u00fd, maxim\u00e1ln\u011b m\u00edrn\u011b uchl\u00e1cholen\u00fd Kayov\u00fdmi slovy, gesty a dotyky, ale jinak jsem celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel nad na\u0161\u00ed situac\u00ed. Bylo toho na m\u011b moc. A\u010dkoliv jsem byl relativn\u011b spokojen\u00fd,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[570],"tags":[],"class_list":["post-3999","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-germany"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3999","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3999"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3999\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3999"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3999"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3999"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}