{"id":4002,"date":"2014-05-17T17:00:00","date_gmt":"2014-05-17T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3989"},"modified":"2014-05-17T17:00:00","modified_gmt":"2014-05-17T16:00:00","slug":"nicitel-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/17\/nicitel-31\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 31."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
St\u0159\u00edpky du\u0161e<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Vzbudil jsem se a\u017e ve sv\u00e9 posteli v Asgardu. Poznal jsem to, je\u0161t\u011b ne\u017e jsem otev\u0159el o\u010di. To zap\u0159\u00ed\u010dinila u\u017e jen zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b. Zam\u017eoural jsem na strop.<\/div>\n

„Loki?“<\/div>\n
Oto\u010dil jsem hlavu na stranu. Vedle moj\u00ed postele sed\u011bl Levi a tv\u00e1\u0159il se v\u00e1\u017en\u011b. V\u0161iml jsem si, \u017ee n\u00e1m op\u011bt vym\u011bnili potrhan\u00e9 a zakrv\u00e1cen\u00e9 oble\u010den\u00ed za nov\u00e9 a \u010dist\u00e9. Posadil jsem se na posteli a s\u00e1hl si na krk. R\u00e1na byla pry\u010d.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zachrapt\u011bl jsem.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Levi.<\/div>\n
„A ostatn\u00ed?“<\/div>\n
„V\u011bt\u0161inou.“<\/div>\n
„… Kyle?“ Na chv\u00edli se odml\u010del.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee je na tom hodn\u011b \u0161patn\u011b.“ Zasmu\u0161ile jsem k\u00fdvnul hlavou. Nic jin\u00e9ho jsem ani ne\u010dekal. „Jo a Odin s tebou chce mluvit, ale prej to po\u010dk\u00e1 a\u017e po Nouov\u011b poh\u0159bu\u2026“<\/div>\n
„Fajn.“ Vstal jsem. „A to m\u00e1 bejt kdy?“<\/div>\n
„Te\u010f.“ P\u0159ekvapen\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil.
„Jak dlouho jsem byl mimo?“<\/div>\n
„Dva dny. U\u017e je ti l\u00edp?“<\/div>\n
„Jo, je mi dob\u0159e.“ Prohl\u00e9dl jsem si sv\u00e9 oble\u010den\u00ed. \u010cern\u00e1 ko\u0161ile a ko\u017een\u00e9 kalhoty. Pou\u017eiteln\u00e9 i pro poh\u0159eb. „Tak jdeme?“<\/p>\n

O chv\u00edli pozd\u011bji jsme proch\u00e1zeli chodbou ven z budovy. Na jej\u00edm konci jsme potkali Kyla. Jeho \u010dern\u00e9 oble\u010den\u00ed kontrastovalo s bledou, d\u011btsky nevinnou tv\u00e1\u0159\u00ed. V o\u010d\u00edch m\u011bl pr\u00e1zdn\u00fd pohled a pod nimi temn\u00e9 kruhy. Lehce jsem se dotkl jeho ramene. Jako bych ho t\u00edm vr\u00e1til do reality. Rozvzlykal se a vrhl se mi do n\u00e1ru\u010d\u00ed. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal, ale pak jsem ho v\u00e1hav\u011b objal.<\/div>\n

\n
\n

„J\u00e1 tam nem\u016f\u017eu,“ vyrazil ze sebe. „Bude to u\u017e definitivn\u00ed\u2026 A vlastn\u011b ani nem\u00e1me t\u011b-t\u011blo\u2026 Proto\u017ee tam z\u016fstal.“ Zaryl mi prsty do zad. Pevn\u011b jsem zav\u0159el o\u010di. Usoudil jsem, \u017ee nebude dobr\u00e9 p\u0159ipom\u00ednat, kdo ho od um\u00edraj\u00edc\u00edho kamar\u00e1da odt\u00e1hl. „J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu,“ za\u0161eptal. „Nem\u016f\u017eu \u017e\u00edt bez n\u011bj.“ Pevn\u011b jsem ho k sob\u011b p\u0159itiskl.<\/p><\/div>\n

„Kyle\u2026 On by si p\u0159\u00e1l, abys \u017eil d\u00e1l\u2026 Tak\u017ee se sna\u017e, abys mu ud\u011blal radost.“ Jeho t\u011blo se sv\u00edralo v k\u0159e\u010d\u00edch du\u0161evn\u00ed bolesti.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechl nakonec p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Te\u010f se s n\u00edm p\u016fjdeme rozlou\u010dit, ano?“ P\u0159ik\u00fdvl a odt\u00e1hl se ode m\u011b. Vyrazili jsme ke h\u0159bitovu.<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee jste nesmrteln\u00ed,“ podivil se Levi.<\/div>\n
„Ale ne nezraniteln\u00ed, to sis mohl v\u0161imnout. Tady se poh\u0159b\u00edvaj\u00ed hrdinov\u00e9,“ vysv\u011btlil jsem. Pro Noua je \u010dest b\u00fdt tu, i kdy\u017e jen symbolicky. Nebyl ale prvn\u00ed, tak\u017ee se to nijak ne\u0159e\u0161ilo.<\/p>\n

P\u0159ich\u00e1zeli jsme jako posledn\u00ed. U vykopan\u00e9 j\u00e1my st\u00e1li Mitsuki, Ally, Skadi, Jakov a Odin. Pozdravil jsem se s nimi k\u00fdvnut\u00edm. Posledn\u00ed t\u0159i Noua prakticky neznali, ale sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem mu projevili \u00factu. Opod\u00e1l byla p\u0159ipraven\u00e1 rakev. Nic v n\u00ed nebylo, ale v\u0161ichni cht\u011bli zachovat dojem opravdov\u00e9ho poh\u0159bu. Kyle se rozechv\u011ble nadechl. Odin se ujal projevu.<\/div>\n

„Se\u0161li jsme se zde, abychom\u2026“ Napadlo m\u011b, co by si o tom Nou myslel. Uv\u011bdomoval jsem si, \u017ee mezi n\u00e1mi citeln\u011b chyb\u00ed. „… na\u0161eho p\u0159\u00edtele a d\u016fle\u017eit\u00e9ho spojence Noumana. Osobn\u011b jsem ho neznal, tak\u017ee bych r\u00e1d, kdyby o n\u011bm n\u011bkdo n\u011bco \u0159ekl.“<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u016fl hodinu mluvil Kyle zadrh\u00e1vaj\u00edc\u00edm se hlasem o tom, jak se poprv\u00e9 potkali, co spolu pro\u017eili a jak\u00fd Nou byl.<\/p>\n

„Zachr\u00e1nil m\u016fj \u017eivot za cenu sv\u00e9ho,“ \u0159ekl nakonec ti\u0161e. „Nikdy mu nep\u0159estanu b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd.“<\/div>\n

Pak Odin a Mitsuki spustili rakev do j\u00e1my, kter\u00e1 byla hrobem. Postupn\u011b jsme na ni v\u0161ichni nah\u00e1zeli hl\u00ednu.<\/div>\n
Poh\u0159eb skon\u010dil. Byl jsem r\u00e1d – u\u017e jen kv\u016fli Kylovi -, \u017ee to netrvalo moc dlouho. Za\u010dali jsme se pomalu rozch\u00e1zet. Kyle si klekl na zem vedle hrobu. Levi cht\u011bl j\u00edt za n\u00edm, ale zadr\u017eel jsem ho.<\/div>\n
„Nech ho, te\u010f pot\u0159ebuje b\u00fdt s\u00e1m.“<\/p>\n

„Loki?“ Pod\u00edval jsem se t\u00edm sm\u011brem, odkud ten hlas vych\u00e1zel. Ve vchodu do budovy st\u00e1l Odin a tv\u00e1\u0159il se hodn\u011b v\u00e1\u017en\u011b. „M\u016f\u017eu s tebou mluvit?“ P\u0159ik\u00fdvl jsem. Co mi zb\u00fdvalo.<\/div>\n

Odin m\u011b odvedl do sv\u00e9 pracovny. Hned, jak se za n\u00e1mi zav\u0159ely dve\u0159e, to za\u010dalo.<\/div>\n
„Co jste si, sakra, mysleli?!“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 jsem myslel\u2026“ Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Ty nem\u00e1\u0161 myslet! Pak to takhle dopad\u00e1!“ Pra\u0161til do stolu. „B\u011b\u017e.“<\/div>\n
Ode\u0161el jsem a pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Prohl\u00ed\u017eel jsem si v\u00fdzdobu na chodb\u011b a \u010dekal na Lokiho. Z okna jsem vid\u011bl na m\u00edsto, kde truchlil Kyle. Smutn\u011b jsem sklonil hlavu.<\/div>\n

Vtom jsem usly\u0161el pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159\u00ed. Polekan\u011b jsem sebou \u0161kubl. Chodbou se prohnal Loki. Vypadal dost nasran\u011b. Ani se nezastavil, aby mi n\u011bco \u0159ekl.<\/p>\n

„Loki?“ Vyb\u011bhl jsem za n\u00edm. Neobt\u011b\u017eoval se ani oto\u010dit. Pevn\u011b jsem ho chytil za ruk\u00e1v. „Po\u010dkej p\u0159ece\u2026“ Prudce zastavil.<\/div>\n

„Levi\u2026“ Jeho hlas byl naprosto bez t\u00f3nu. Neptal jsem se, co se d\u011ble – to by bylo hloup\u00e9. Opatrn\u011b jsem ho zezadu objal a pevn\u011b stisknul. Op\u0159el jsem si hlavu o jeho rameno a dlouze vydechl. „Je mi to l\u00edto,“ za\u0161eptal jsem. Dlan\u00ed se zlehka dotkl ruky, kterou jsem ho sv\u00edral.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„To, co se stalo Nouovi\u2026“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej nesmysly. Tohle je v\u00e1lka, je jasn\u00e9, \u017ee budou ob\u011bti,“ \u0159ekl, ale hlas se mu podivn\u011b chv\u011bl. St\u00e1hl jsem kolem n\u011bj pa\u017ee je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Nejd\u0159\u00edv se rychle nadechl, ale pak jen trhan\u011b vydechl.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku,“ zamumlal jsem mu do k\u016f\u017ee. „Stra\u0161n\u011b jsem se o tebe b\u00e1l.“ Usly\u0161el jsem, jak se Loki nad m\u00fdm p\u0159izn\u00e1n\u00edm mali\u010dko pousm\u00e1l. „To nen\u00ed sranda. Um\u00edral jsem strachy. J\u00e1\u2026“ odml\u010del jsem se, „t\u011b m\u00e1m r\u00e1d\u2026“ Nikdy mu nedok\u00e1\u017eu p\u0159iznat pravdu. Jsem neuv\u011b\u0159itelnej srab.<\/p>\n

Loki m\u011b pohladil po ruce a oto\u010dil se \u010delem ke mn\u011b. Dlouze se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Okam\u017eit\u011b jsem uc\u00edtil, jak se mi do tv\u00e1\u0159\u00ed \u017eene horkost, zpanika\u0159il jsem a odt\u00e1hl se.<\/div>\n

„Nep\u016fjdem na pokoj?“ vydoloval jsem ze sebe po chv\u00edli trapn\u00e9ho ticha.<\/div>\n
„Hm\u2026“ Zase zn\u011bl tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Celou cestu jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak bych ho rozveselil.<\/div>\n
Dosedli jsme na postel a Loki se zad\u00edval z okna. U\u017e nepromluvil ani slovo. Vzal jsem si do dlan\u00ed ty jeho a jemn\u011b je hladil palcem. Nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011blat.<\/div>\n
Pak m\u011b n\u011bco napadlo. Pustil jsem ho a m\u00edsto toho se k n\u011bmu nat\u00e1hl. Dotkl jsem se jeho bok\u016f a za\u010dal ho na nich lechtat. Loki se na m\u011b pod\u00edval a pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nejsem lechtivej,“ pronesl trochu pobaven\u011b. Na\u0161pulil jsem rty.<\/div>\n
„Kaz\u00ed\u0161 mi radost.“ Usm\u00e1l se a zavrt\u011bl hlavou. Povedlo se mi ho aspo\u0148 mali\u010dko rozpt\u00fdlit. Jeho dosud na\u0161tvan\u00fd v\u00fdraz se za\u010d\u00ednal pomalu uvol\u0148ovat. Nev\u011bd\u011bl jsem, co ho tak naprdlo, ale necht\u011bl jsem se mu v tom r\u00fdpat.<\/p>\n

„Co takhle j\u00edt n\u011bkam ven?“ ozval se po chv\u00edli jeho hlas. „Klidn\u011b,“ pokr\u010dil jsem rameny a rozhodil rukama.<\/div>\n

Dovedl m\u011b do n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 zahrady. Zvykl jsem si, \u017ee to tu na rozd\u00edl od b\u011b\u017en\u00e9ho sv\u011bta vypad\u00e1 jako v r\u00e1ji, tak\u017ee jsem u\u017e ani tak ne\u017easnul.<\/div>\n
„Kam jdeme?“ zaj\u00edmal jsem se. Jen na m\u011b tajemn\u011b mrknul.<\/div>\n
Zastavili jsme pod n\u011bjak\u00fdm stromem. Loki vylezl na jednu z v\u011btv\u00ed a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku. Pomohl mi nahoru.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem si kone\u010dn\u011b pohodln\u011b sedl, rozhl\u00e9dl jsem se kolem. Naskytl se mi pohled na velkou \u010d\u00e1st Asgardu. Nedok\u00e1zal jsem to po\u0159\u00e1dn\u011b ani popsat. Prost\u011b n\u00e1dhera.<\/div>\n
„Tohle je moje obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto,“ po\u0161eptal mi do ucha Loki.<\/div>\n
„Je tu kr\u00e1sn\u011b,“ vydechl jsem a op\u0159el se o n\u011bj. Obto\u010dil mi ruku kolem pasu.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

M\u00e9 obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto i Levi m\u011b na chv\u00edli rozpt\u00fdlili a za\u017eehnali v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee se ze m\u011b za posledn\u00ed dobu stal hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fd \u010dlov\u011bk (alespo\u0148 oproti p\u0159edchoz\u00edmu stavu).<\/div>\n

S t\u00edm se mus\u00ed n\u011bco ud\u011blat. Prudce jsem se narovnal a Levi, kter\u00fd se o m\u011b op\u00edral, najednou\u2026 u\u017e vedle m\u011b nesed\u011bl. Usly\u0161el jsem \u017euchnut\u00ed, jako by n\u011bco t\u011b\u017ek\u00e9ho spadlo na zem.<\/div>\n
„Au! Ty debile! Co d\u011bl\u00e1\u0161?!“<\/div>\n
„J\u00e1?“ podivil jsem se. „Co d\u011bl\u00e1\u0161 ty?“<\/div>\n
„Tys m\u011b shodil!“<\/div>\n
„Ne, ty jsi spadnul. To je rozd\u00edl,“ upozornil jsem ho.<\/div>\n
„M\u00e1m toho dost! Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!“ Zvedl se a pokusil se d\u016fstojn\u011b odkr\u00e1\u010det. Sesko\u010dil jsem ze stromu a \u0161el za n\u00edm. Po chv\u00edli se oto\u010dil.<\/div>\n
„Pro\u010d m\u011b pron\u00e1sleduje\u0161?“ prsknul.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nesleduju. Jdu do sv\u00fdho pokoje.“<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct do na\u0161eho,“ odv\u011btil su\u0161e.<\/div>\n
„Hele, kdy ses ke mn\u011b stihnul nast\u011bhovat?“ Zalo\u017eil si ruce na prsou a tv\u00e1\u0159il se ne\u00fastupn\u011b. „Nikdo t\u011b tam nezval,“ prohodil jsem. Zatv\u00e1\u0159il se je\u0161t\u011b ne\u00fastupn\u011bji. „Alespo\u0148 ses mohl zeptat.“ Hodil po mn\u011b t\u00edm nejne\u00fastupn\u011bj\u0161\u00ed ne\u00fastupn\u00fdm pohledem na cel\u00fdm ne\u00fastupn\u00fdm sv\u011bt\u011b. „Fajn, nech\u00e1m t\u011b u sebe,“ \u0159ekl jsem milosrdn\u011b.<\/div>\n
„Ani se nemus\u00ed\u0161 obt\u011b\u017eovat,“ odsekl.<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u016f\u017ee\u0161 sockovat na chodb\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. V jeho vztekl\u00e9m pohledu jsem zahl\u00e9dl z\u00e1blesk l\u00edtosti.<\/div>\n
„Klidn\u011b,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 blbnout, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee si jen d\u011bl\u00e1m srandu,“ povzdechl jsem si.<\/div>\n
„No jo, ale ze m\u011b,“ zabru\u010del.<\/p>\n

Klekl jsem si p\u0159ed n\u011bj na jedno koleno a sklopil hlavu.<\/div>\n

„Odpus\u0165te mi,“ za\u0161eptal jsem vroucn\u011b. „U\u017e nikdy se nedopust\u00edm n\u011b\u010deho takov\u00e9ho, p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„Blb\u010de.“ V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. Vstal jsem a s \u00faklonou otev\u0159el dve\u0159e do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
„Va\u0161e komnaty.“<\/div>\n
„Ty jsi v\u016fl,“ vztekal se, ale vypadalo to, \u017ee se sna\u017e\u00ed nerozesm\u00e1t.<\/div>\n
„Jsem cokoliv si budete p\u0159\u00e1t.“ Za\u010d\u00ednal jsem se dob\u0159e bavit – tahle role se mi l\u00edbila.<\/div>\n
„Fajn, tak mi bude\u0161 d\u011blat podno\u017eku a pol\u0161t\u00e1\u0159,“ prohl\u00e1sil v\u00edt\u011bzn\u011b. Str\u010dil jsem do n\u011bj tak, a\u017e p\u0159epadl na postel. „No, tak tohle taky nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad,“ prohl\u00e1sil k m\u00e9mu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Nechte si zaj\u00edt sv\u00e9 erotick\u00e9 choutky,“ \u0159ekl jsem u\u010ditelsk\u00fdm t\u00f3nem. „Za\u010d\u00edn\u00e1 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed.“ Vzal jsem hromadu pap\u00edr\u016f a hodil je na no\u010dn\u00ed stolek.<\/p>\n

„Co\u017ee?“ zamrkal.<\/div>\n

„Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee t\u011b nau\u010d\u00edm japonsky,“ p\u0159ipomn\u011bl jsem mu chv\u00edle v tov\u00e1rn\u011b.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 cht\u011bl\u2026“<\/div>\n
„Nejd\u0159\u00edv pr\u00e1ce, potom z\u00e1bava, Va\u0161e nadr\u017eenosti.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal jsi to p\u0159edt\u00edm obr\u00e1cen\u011b?“ zamumlal.<\/div>\n
„To je fuk,“ m\u00e1vl jsem rukou.<\/div>\n
Za\u010dali jsme nejleh\u010d\u00ed abecedou, hiraganou. Jak Levi brzy zjistil, „nejleh\u010d\u00ed“ byl dost relativn\u00ed pojem.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem ten klikyh\u00e1k nakreslil \u00fapln\u011b stejn\u011b!“ vztekal se.<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Tady ta \u010d\u00e1rka m\u00e1 bejt v\u00edc doleva.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to \u00fapln\u011b jedno!“<\/div>\n
„Nen\u00ed. Takhle to so vypad\u00e1 jako ro.“<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu za to, \u017ee jsou v\u0161echny ty p\u00edsmenka stejn\u00fd!“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b \u017ee nejsou, ale ty to neum\u00ed\u0161 nakreslit tak, aby od sebe \u0161ly rozeznat.“<\/div>\n
„J\u00e1 se tady nenech\u00e1m ur\u00e1\u017eet,“ zavr\u010del, zvedl se a zase n\u011bkam ode\u0161el.<\/div>\n
Bl\u00ed\u017eil se ve\u010der a j\u00e1 m\u011bl skv\u011bl\u00fd pl\u00e1n. \u0160iroce jsem se usm\u00e1l.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur St\u0159\u00edpky du\u0161e Bill Vzbudil jsem se a\u017e ve sv\u00e9 posteli v Asgardu. Poznal jsem to, je\u0161t\u011b ne\u017e jsem otev\u0159el o\u010di. To zap\u0159\u00ed\u010dinila u\u017e jen zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b. Zam\u017eoural jsem na strop. „Loki?“ Oto\u010dil jsem hlavu na stranu. Vedle moj\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4002","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4002","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4002"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4002\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4002"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4002"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4002"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}