{"id":4010,"date":"2014-05-14T18:00:00","date_gmt":"2014-05-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3997"},"modified":"2014-05-14T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-14T17:00:00","slug":"scn11b-6-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/14\/scn11b-6-1-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 6. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
I’m spilling blood,
Glancing down to hide my face.
I walk with eyes closed tight,
Through monuments of grace.<\/em>
-Thrice<\/div>\n
\n

Bill sed\u011bl na sv\u00e9 posteli, v jedn\u00e9 ruce sv\u00edral svou knihu The Speed od Dark<\/em> a v druh\u00e9 ruce Tom\u016fv n\u016f\u017e. Po odchodu z Tomova domu sp\u011bchal do \u0161koly, kde se vz\u00e1p\u011bt\u00ed dozv\u011bd\u011bl, \u017ee pan\u00ed Barthov\u00e1 v budov\u011b nen\u00ed – jak tu\u0161il – a pak sp\u011bchal dom\u016f, kde se dostal op\u011bt do poty\u010dky se svou matkou. Ta skon\u010dila po t\u0159ech minut\u00e1ch pot\u00e9, co jej jeho matka ude\u0159ila do hlavy lahv\u00ed od sal\u00e1tov\u00e9ho dresinku. Na\u0161t\u011bst\u00ed byla pouze z plastu, ale byla pln\u00e1. Bylo to poprv\u00e9 od ud\u00e1losti na lodi p\u0159ed rokem a p\u016fl, kdy Bill omdlel. Probudil se v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9 matky, kter\u00e1 jej kol\u00e9bala, jako by byl mrtv\u00fd, plakala mu na rameni a posmrk\u00e1vala mu do vlas\u016f. Bill utekl do sv\u00e9ho pokoje s Tomov\u00fdm no\u017eem ukryt\u00fdm v ta\u0161ce, ale nedok\u00e1zal si s n\u00edm ubl\u00ed\u017eit. Prost\u011b by to nebylo spr\u00e1vn\u00e9. A pak narazil na knihu, kter\u00e1 jej rozpt\u00fdlila.<\/p>\n

\u010cten\u00ed bylo n\u011bco, \u010demu se v\u011bnoval opravdu zan\u00edcen\u011b. Byl j\u00edm okouzlen\u00fd a stejn\u011b, jako kdy\u017e spal, mohl opustit sv\u00e9 t\u011blo a pono\u0159it se kompletn\u011b do jin\u00e9ho sv\u011bta, kde nem\u011bl probl\u00e9my s\u00e1m se sebou nebo s ostatn\u00edmi idioty, nebo s p\u011bkn\u00fdmi dredat\u00fdmi kluky, kte\u0159\u00ed si mysleli, \u017ee maj\u00ed pr\u00e1vo zn\u00e1t ka\u017ed\u00e9 jeho tajemstv\u00ed. Ne, \u017ee by se zmi\u0148oval o jak\u00e9mkoliv specifick\u00e9m dredat\u00e9m klukovi, kter\u00e9ho n\u00e1hodou znal, samoz\u0159ejm\u011b. Bill se jednodu\u0161e r\u00e1d dost\u00e1val do sv\u011bta, kde mohl c\u00edtit – r\u00e1d snil o sv\u011btech, kter\u00e9 nikdy nepozn\u00e1. Bylo pro n\u011bj fascinuj\u00edc\u00ed, b\u00fdt t\u011bmito sv\u011bty zachycen, dokonce, i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co znamenaj\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, co znamen\u00e1 c\u00edtit n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho, stejn\u011b jako nev\u011bd\u011bl, co znamen\u00e1 c\u00edtit l\u00e1sku. Nev\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1 c\u00edtit bolest, stejn\u011b jako nev\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1 c\u00edtit nen\u00e1vist. Nev\u011bd\u011bl, co znamen\u00e1 c\u00edtit chlad nebo utrpen\u00ed nebo teplo nebo v\u00e1\u0161e\u0148. Ale v literatu\u0159e, to mohl alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat. B\u00fdt spisovatel bylo jedno z povol\u00e1n\u00ed, po kter\u00e9m Bill tou\u017eil, druh\u00e1 mo\u017enost u\u017e byla jen vy\u0161inut\u00fd maniak.<\/p>\n<\/div>\n

\n
P\u0159\u00edli\u0161 pohrou\u017een do sv\u00fdch my\u0161lenek na to, aby pokra\u010doval ve \u010dten\u00ed, zalo\u017eil str\u00e1nku a odlo\u017eil knihu. Jeho o\u010di roztr\u017eit\u011b zkoumaly kr\u00e1su Tomova no\u017ee, zat\u00edmco v\u00e1\u017en\u011b uva\u017eoval, jestli opravdu cht\u011bl b\u00fdt norm\u00e1ln\u00ed. Stejn\u011b jako Lou Arrendale v jeho knize p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak moc by byl jin\u00fd, kdyby byl norm\u00e1ln\u00ed – mohl by se kompletn\u011b zm\u011bnit, kdyby se zbavil sv\u00e9 poruchy? \u010cist\u011b hypoteticky, samoz\u0159ejm\u011b – proto\u017ee, i kdy\u017e l\u00e9k na SCN11B byl zkoum\u00e1n, Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to byl jen eufemismus pro ‚nen\u00ed to priorita, ale budeme alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se na to pod\u00edv\u00e1me‘. Ale znovu, pokud by l\u00e9k byl vyvinut, vzal by si jej? Mohl by i pot\u00e9 z\u016fstat s\u00e1m sebou? Bill byl koneckonc\u016f hrd\u00fd na svou jedine\u010dnost a schopnost nepodl\u00e9hat teenagerovsk\u00fdm zp\u016fsob\u016fm\u2026 Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit s\u00e1m sebe, jak n\u011bco c\u00edt\u00ed, a stejn\u011b tak si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit s\u00e1m sebe, bez ‚mrcha m\u00f3du‘ nebo sv\u00e9ho chladn\u00e9ho individualismu.<\/p>\n

„Cokoliv,“ zamumlal si Bill pro sebe, otev\u0159el n\u016f\u017e a zvedl jej do v\u00fd\u0161e o\u010d\u00ed. „Vzhledem k tomu, \u017ee se to nikdy nestane. Mohl bych stejn\u011b dob\u0159e zab\u00edt s\u00e1m sebe, pr\u00e1v\u011b te\u010f a tady.“<\/p>\n

Bylo to n\u011bco, na co Bill myslel a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto. \u010cekal trp\u011bliv\u011b, a\u017e mu bude osmn\u00e1ct, a doufal, \u017ee dojde k n\u011bjak\u00e9mu napln\u011bn\u00ed jeho nesmysln\u00e9 existence, ale ob\u010das se to zd\u00e1lo prost\u011b beznad\u011bjn\u00e9. Pro\u010d se obt\u011b\u017eovat? V\u011bci se nikdy nezlep\u0161\u00ed a Bill\u016fv \u00fa\u010del byt\u00ed byl b\u00fdt ml\u00e1cen vlastn\u00ed matkou, a b\u00fdt svin\u011b na nic netu\u0161\u00edc\u00ed vrstevn\u00edky. N\u011bkdy mu to v\u0161echno p\u0159i\u0161lo\u2026 zbyte\u010dn\u00e9. Hloup\u00e9. Ale Bill se nehodlal zab\u00edt, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby to opravdu cht\u011bl, ud\u011blal by to bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. Krom\u011b toho, te\u010f byl popul\u00e1rn\u00ed – jak \u00fa\u017easn\u00e9, byl popul\u00e1rn\u00ed.<\/p>\n

„To ned\u00e1v\u00e1 smysl\u2026“ Bill zakrou\u017eil \u010depel\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Tom n\u016f\u017e postr\u00e1d\u00e1. „Pro\u010d je to tak t\u011b\u017ek\u00e9. \u010c\u00edm v\u00edc se sna\u017e\u00edm, aby m\u011b lidi nen\u00e1vid\u011bli\u2026 t\u00edm v\u00edce m\u011b cht\u011bj\u00ed poznat? Nejd\u0159\u00edv Andreas, te\u010f tenhle\u2026 pitomec. Sv\u011bt je tak zatracen\u011b pitom\u00fd.“<\/p>\n

S povzdechem vstal apaticky z postele a vydal se pomalu do koupelny. Tomova matka, taky spolu s Georgem a se v\u0161emi t\u011bmi pitom\u00fdmi fanynkami, kter\u00e9 m\u011bl\u2026 co na n\u011bm vid\u00ed? \u010c\u00edm v\u00edce o tom Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edce si uv\u011bdomoval, \u017ee Tom byl jedin\u00fd, kter\u00fd do toho zcela nezapadal. On skute\u010dn\u011b\u2026<\/div>\n

„\u2026 chce b\u00fdt m\u016fj kamar\u00e1d,“ dokon\u010dil Bill nahlas. Posadil se na umyvadlo s no\u017eem v ruce a dlouhou chv\u00edli ho sledoval, ne\u017e pok\u0159til nepou\u017eit\u00e9 ost\u0159\u00ed krv\u00ed ze sv\u00e9 pa\u017ee. Neum\u011bl pojmenovat d\u016fvod, pro\u010d to ud\u011blal, kdy\u017e sledoval tenkou \u010d\u00e1ru na sv\u00e9 lev\u00e9 pa\u017ei, ale c\u00edtil, jako by to bylo pot\u0159eba ud\u011blat. Odt\u00e1hl n\u016f\u017e pry\u010d a sledoval krev lesknouc\u00ed se na r\u00e1n\u011b s nad\u0161en\u00edm, zat\u00edmco pomalu st\u00e9kala sm\u011brem k jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Najednou se c\u00edtil b\u00fdt inspirov\u00e1n skute\u010dn\u00fdm c\u00edlem, op\u011bt polo\u017eil n\u016f\u017e na pa\u017ei a ud\u011blal dal\u0161\u00ed tenkou \u010d\u00e1ru kolmo k t\u00e9 prvn\u00ed.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„M\u00e1m pocit, \u017ee ode\u0161el tak najednou\u2026 co se stalo, zlato?“ Simone sed\u011bla vedle sv\u00e9ho syna u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu a ustaran\u011b se na n\u011bj d\u00edvala. Zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee je \u00fapln\u011b mimo, ztracen\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. „Nebo ti pouze chyb\u00ed tv\u016fj p\u0159\u00edtel?“ Zavrkala, naklonila se k Tomovi a rukou ho konej\u0161iv\u011b sev\u0159ela kolem ramen.<\/p><\/div>\n

„P\u0159\u00edtel?“ Vyk\u0159ikl Tom prudce a Simone se v\u011bdom\u011b usm\u00e1la nad jeho reakc\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 ho r\u00e1\u00e1\u00e1d, \u00f3\u00f3\u00f3, Tomi je zamilovan\u00fd!“ Zp\u00edvala.<\/div>\n
„Jen tro\u0161ku\u2026“ zamumlal Tom, z\u010dervenal a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1ch, to je tak roztomil\u00e9. Ale opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je pro tebe vhodn\u00fd? Je tro\u0161ku\u2026“ Simone se odml\u010dela a sna\u017eila se vymyslet vhodn\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Divn\u00fd, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Ne, ne\u2026 no, dob\u0159e, nevad\u00ed mi to. Pokud ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d, je pro tebe dobr\u00fd.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a zavrt\u011bl hlavou. „Mysl\u00edm, \u017ee by mi jednu vrazil, kdybych mu \u0159ekl, \u017ee ho m\u00e1m r\u00e1d. A nemysl\u00edm\u2026 chci \u0159\u00edct, neznamen\u00e1 to, \u017ee jsem do n\u011bj bl\u00e1zen nebo tak n\u011bco. Zn\u00e1me se t\u00fdden.“<\/div>\n
\n

„Vrazil?“ Zopakovala Simone se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/p><\/div>\n

„No, asi ne, ale pravd\u011bpodobn\u011b by zaprskal a u\u017e by se mnou nikdy nepromluvil.“<\/div>\n
„Ach, jako zu\u0159iv\u00e1 ko\u010dka, \u017ee? No, pokud je takov\u00fd, pro\u010d se ti l\u00edb\u00ed?“<\/div>\n
„On nen\u00ed. On je\u2026“ Tom se odml\u010del, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, jak\u00fd Bill je. Ubl\u00ed\u017een\u00fd, t\u00fdran\u00fd, bez kohokoliv, kdo by jej vedl, pouze s\u00e1m se sebou. Nikomu nev\u011b\u0159il a necht\u011bl nikomu v\u011b\u0159it. „Je s n\u00edm n\u011bco \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„To u\u017e jsi mi \u0159\u00edkal – ale znovu, to jsi je\u0161t\u011b nemluvil s jeho matkou.“<\/div>\n
„Ne\u2026 j\u00e1 mysl\u00edm, tam je n\u011bco \u0161patn\u011b, jako, v\u00edce ne\u017e tady,“ vysv\u011btloval Tom a uk\u00e1zal si na hlavu.<\/div>\n
„Oh? A jak?“ zeptala se Simone a naklonila se dop\u0159edu.<\/div>\n
„No\u2026 mysl\u00edm, j\u00e1 nev\u00edm. On je prost\u011b\u2026 m\u00e1 spoustu tajemstv\u00ed, a j\u00e1 nezn\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 z nich, ale mysl\u00edm, \u017ee jsou \u0161patn\u00e1.“<\/div>\n
Simonin obli\u010dej okam\u017eit\u011b potemn\u011bl.<\/div>\n
„Jak \u0161patn\u00e1?“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Ehm\u2026 pan\u00ed Barthov\u00e1?“<\/p><\/div>\n

„Co se d\u011bje, Bille?“ Vy\u0161t\u011bkla u\u010ditelka, zat\u00edmco psala zah\u0159\u00edvac\u00ed p\u0159\u00edklady na tabuli.<\/div>\n
„Pod\u00edvejte, ohledn\u011b t\u00e9 soboty\u2026“<\/div>\n
K\u0159\u00edda na tabuli doslova zask\u0159\u00edp\u011bla a u\u010ditelka se pomalu, d\u011bsiv\u011b oto\u010dila tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 k Billovi, kter\u00fd byl p\u0159ipraven jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem podl\u00e9zat, jen aby dostal novou \u0161anci na z\u00e1v\u011bre\u010dnou zkou\u0161ku. To, na co nebyl p\u0159ipraven, byl pohled na provinil\u00fd v\u00fdraz na u\u010ditel\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i a rozhodl se ml\u010det.<\/div>\n
„Ano, no\u2026 j\u00e1 se, ehm, moc omlouv\u00e1m, \u017ee jsem nemohla\u2026 ehm, mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys mohl z\u016fstat po\u2026 ach, ne dnes, m\u00e1m dou\u010dov\u00e1n\u00ed\u2026“ zamumlala si pro sebe. „Co t\u0159eba z\u00edtra? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je Valent\u00fdn a tak, ale\u2026“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, m\u016f\u017eu z\u00edtra,“ \u0159ekl rychle Bill, nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee nebyl jedin\u00fd, kdo na zkou\u0161ku zapomn\u011bl, a byl r\u00e1d, \u017ee p\u0159estal mluvit d\u0159\u00edv, ne\u017e se prozradil.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b. Sejdeme se v t\u00e9to m\u00edstnosti hned po \u0161kole, j\u00e1 provedu zkou\u0161ku. Pros\u00edm, posa\u010f se.“<\/p>\n

Bill ti\u0161e vklouzl do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti u\u010debny, kde u\u017e sed\u011bl Tom a sledoval Billa s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n

„Tak\u017ee?“<\/div>\n
„Zapomn\u011bla taky,“ povzdechl Bill, „tak\u017ee z\u00edtra tady z\u016fstanu po \u0161kole a ud\u011bl\u00e1m zkou\u0161ku. Douf\u00e1m, \u017ee tentokr\u00e1t na to nezapomenu.“<\/div>\n
„Z\u00edtra? To je Valent\u00fdn.“<\/div>\n
„A?“<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Chyst\u00e1\u0161 se n\u011bco d\u011blat na Valent\u00fdna, Tome?“ Zeptal se ho Bill, zat\u00edmco si vytahoval z ta\u0161ky The Speed of Dark<\/em>.<\/div>\n
„Ne, opravdu\u2026“<\/div>\n
„Tak pro\u010d p\u0159ipom\u00edn\u00e1\u0161 tenhle sv\u00e1tek, kdy\u017e dokonce ani nen\u00ed volno?“<\/p>\n

Tom jen pokr\u010dil rameny, sepjal prsty na hrudi a odvr\u00e1til pohled – ale st\u00e1le m\u011bl Billa ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Nemohl na n\u011bj p\u0159estat myslet, nikdy se nesetkal s takovou mimo\u0159\u00e1dnou osobou\u2026 v nej\u010dist\u0161\u00edm slova smyslu. Znovu pohl\u00e9dl na Billa pono\u0159en\u00e9ho ve sv\u00e9 knize a nechal svou mysl se toulat. Bill byl tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, tak vzdorn\u00fd a sebejist\u00fd, naprost\u00fd samot\u00e1\u0159, naprosto chladn\u00fd. Tom uva\u017eoval o mo\u017enosti dostat se k n\u011bmu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Uva\u017eoval tak\u00e9 nad t\u00edm, co na n\u011bm bylo tak atraktivn\u00ed. Bylo na n\u011bm n\u011bco nepopsateln\u00e9ho a matouc\u00edho, tajemstv\u00ed le\u017e\u00edc\u00ed t\u011bsn\u011b pod povrchem. Tom cht\u011bl vid\u011bt Billa, jak\u00fd byl, zat\u00edmco spal – prost\u011b cht\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo opravdu byl. M\u011bl pocit, \u017ee je to v\u0161e jen dob\u0159e vymy\u0161len\u00e1 maska, v\u0161echen ten chlad, hn\u011bv a pohrd\u00e1n\u00ed. Bill byl mnohem v\u00edce, ne\u017e ukazoval.<\/p>\n

Ozval se zvonek a Georg v tu r\u00e1nu nebyl ve t\u0159\u00edd\u011b, Tom si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee snad musel prosko\u010dit dve\u0159mi. M\u011bl k tomu dobr\u00fd d\u016fvod, cel\u00fd den byl naprosto nudn\u00fd a jedin\u00e9 vzru\u0161en\u00ed nastalo p\u0159i ob\u011bd\u011b, kdy\u017e se Stephan op\u011bt sna\u017eil m\u00edt n\u011bjak\u00e9 n\u00e1mitky proti Billovi, ale byl tak nevyrovnan\u00fd, \u017ee spor skon\u010dil d\u0159\u00edve, ne\u017e za\u010dal. Bill vypadal, \u017ee v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1, zd\u00e1lo se, \u017ee Toma ignoruje, neust\u00e1le s nosem zabo\u0159en\u00fdm ve sv\u00e9 knize, dokonce i po cest\u011b dom\u016f. Bylo to frustruj\u00edc\u00ed, v\u0161echno to bylo frustruj\u00edc\u00ed! Tajemstv\u00ed, jizvy, t\u00fdr\u00e1n\u00ed\u2026 co to v\u0161echno znamenalo?<\/p>\n

Tom se dom\u016f vracel skl\u00ed\u010den\u00fd a bezradn\u00fd.<\/p>\n

Sotva pozdravil svou matku a zam\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje. Simone ho zastavila, jen aby se zeptala, jestli chce vid\u011bt jej\u00ed nov\u00fd obraz. Tom j\u00ed odpov\u011bd\u011bl, \u017ee se pod\u00edv\u00e1 pozd\u011bji, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ipomn\u011bl Billa, jeliko\u017e jeho matka j\u00edm byla prost\u011b posedl\u00e1, a to posledn\u00ed, na co cht\u011bl Tom myslet, byl Bill.<\/p>\n

Zkolaboval na postel a okam\u017eit\u011b mu to p\u0159ipomn\u011blo – k jeho velk\u00e9 nelibosti – Billa. Tom zast\u00e9nal a oto\u010dil se, unaven\u011b se hrabal z pe\u0159in ven. Necht\u011bl, aby se mu Bill dost\u00e1val takhle do hlavy, ale byl tak zmaten\u00fd a nic mu ned\u00e1valo smysl, pot\u0159eboval odpov\u011bdi. Pomalu se posadil a rozhl\u00e9dl se kolem postele – jeho vlastn\u00ed postel mu p\u0159ipom\u00ednala Billa, to bylo uboh\u00e9. Nejen\u017ee si v\u0161iml, \u017ee mu chyb\u00ed n\u016f\u017e, co\u017e znamenalo, \u017ee si jej Bill z\u0159ejm\u011b vzal, ale tak\u00e9 brzy pot\u00e9, co Bill v sobotu ode\u0161el, Tom narazil na pe\u0159in\u011b na \u010derstvou skvrnu od krve na m\u00edst\u011b, kde spal Bill.<\/p>\n

Co ned\u00e1valo smysl, bylo konkr\u00e9tn\u00ed m\u00edsto n\u00e1lezu – m\u00edsto v bl\u00edzkosti Billov\u00fdch bok\u016f, a a\u010dkoliv Tom velmi pochyboval, \u017ee Bill za\u010dal menstruovat, krev musela rozhodn\u011b pat\u0159it jemu. Mod\u0159iny, jizvy a te\u010f krev. Co bude d\u00e1l? A pro\u010d si Tom sakra nev\u0161iml, \u017ee Billovi krv\u00e1cela (z\u0159ejm\u011b) noha? V\u011bt\u0161ina z toho jej d\u011bsila a \u010d\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc z toho panika\u0159il. Bill. V jeho posteli. Krv\u00e1cel. Nic s Billem ned\u00e1valo smysl.<\/p>\n

Tom zast\u00e9nal, sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka a dr\u017eel se za hlavu. Bolela ho hlava. Po\u0159\u00e1d si v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val v\u0161echna Billova slova, ka\u017ed\u00e9 slovo podrobn\u011b zkoumal. Jeho otec ode\u0161el, kdy\u017e byl mal\u00fd, nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, nen\u00e1vid\u011bl n\u00e1sil\u00ed. Nereagoval na krev. \u017dil s\u00e1m se svou matkou. \u0158\u00edkal, \u017ee jeho matka je \u0161\u00edlen\u00e1 a p\u0159\u00edli\u0161 ochran\u00e1\u0159sk\u00e1. M\u011bl jizvy. Byl t\u00fdran\u00fd. Sna\u017eil se chr\u00e1nit s\u00e1m sebe\u2026<\/p>\n

\u2026 ale p\u0159ed \u010d\u00edm?<\/p>\n

Sna\u017eil se chr\u00e1nit s\u00e1m sebe p\u0159ed ostatn\u00edmi lidmi? Byl opravdu jen tak asoci\u00e1ln\u00ed? Pro\u010d byl tak samot\u00e1\u0159sk\u00fd? Pro\u010d m\u011bl kolem sebe tolik zd\u00ed? Pro\u010d, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b zd\u00e1lo, \u017ee Tom ud\u011blal n\u011bjak\u00fd pokrok, tak Bill zcela oto\u010dil, a mohl za\u010d\u00edt zase o za\u010d\u00e1tku?<\/div>\n

Tom se sna\u017eil ut\u00e9ct p\u0159ed sv\u00fdmi my\u0161lenkami, popadl mobil a otev\u0159el adres\u00e1\u0159. Cht\u011bl n\u011bkomu zavolat, n\u011bkomu, kdo neznal Billa.<\/div>\n
Pod\u00edval se na prvn\u00ed jm\u00e9no na seznamu.<\/div>\n
Bill.<\/div>\n
„Co to kurva?“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Hal\u00f3?“ Bill dr\u017eel telefon opatrn\u011b, Jutta mu jej koupila pro mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 ud\u00e1losti, co\u017e znamenalo, \u017ee ho koupila pro dobu, kterou Bill tr\u00e1vil ve \u0161kole, a ona jej nemohla m\u00edt pod kontrolou. Bill jej pou\u017eil jednou, v p\u00e1tek, kdy si po\u0159\u00eddil fotku na pozad\u00ed.<\/p>\n

„Bille? Pro\u010d je tv\u00e9 \u010d\u00edslo v m\u00e9m telefonu?“ Bill byl p\u0159ekvapen\u00fd, jak na\u0161tvan\u011b Tom zn\u011bl, myslel si, \u017ee mu t\u00edm vlastn\u011b ud\u011blal laskavost, kdy\u017e mu tam dal sv\u00e9 \u010d\u00edslo.<\/div>\n

„Dal jsem ti ho tam v p\u00e1tek, Je to \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Kurva\u2026 ano\u2026 ne\u2026 mo\u017en\u00e1. Nev\u00edm!“<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, pro\u010d jsi tak nerv\u00f3zn\u00ed?“<\/div>\n
„\u2026 nejsem nerv\u00f3zn\u00ed!“<\/div>\n
„Jist\u011b. Tak co se d\u011bje? Pro\u010d mi vol\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026 proto\u017ee\u2026 byl jsi zamy\u0161len\u00fd dnes. J\u00e1 mysl\u00edm\u2026 co?“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm! J\u00e1\u2026 m\u011bl bych to polo\u017eit.“<\/div>\n
„Ne, ne, to je z\u00e1bavn\u00e9. Co jsi myslel t\u00edm, \u017ee jsem byl zamy\u0161len\u00fd?“ Bill se zamra\u010dil nad opakov\u00e1n\u00edm slov\u00ed\u010dka’myslet‘. P\u0159evalil se na z\u00e1da, byl zv\u011bdav\u00fd, pro\u010d se Tom choval tak divn\u011b. T\u00e9m\u011b\u0159 ustra\u0161en\u011b. Bylo mo\u017en\u00e9 b\u00fdt ustra\u0161en\u00fd kv\u016fli telefonov\u00e1n\u00ed?<\/p>\n

„Nemluv\u00ed\u0161 se mnou.“<\/div>\n

„Nono. Pokud sis toho nev\u0161iml, ty jsi ten, kdo m\u00e1 zah\u00e1jit konverzaci. Tak si nest\u011b\u017euj na mou neschopnost.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Je tady n\u011bjak\u00fd d\u016fvod tohohle hovoru, d\u0159\u00edv ne\u017e ze sebe ud\u011bl\u00e1\u0161 trapn\u00e9ho bl\u00e1zna?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 no\u2026 jen jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, pro\u010d je tv\u00e9 \u010d\u00edslo v m\u00e9m telefonu,“ zamumlal Tom.<\/div>\n
„A te\u010f to v\u00ed\u0161. Sbohem-„<\/div>\n
„Ne, nev\u00edm.“<\/div>\n
„Ne? U\u017e jsem ti to \u0159ekl?“ odpov\u011bd\u011bl Bill a posadil se. Ur\u010dit\u011b u\u017e \u0159\u00edkal Tomovi, \u017ee mu dal \u010d\u00edslo do mobilu v p\u00e1tek. Oh, ta stupidita. A Tom si dote\u010f vedl tak dob\u0159e.<\/div>\n
„Ne\u2026 \u0159ekl jsi mi, kdy jsi ho tam dal. Ne\u0159ekl jsi pro\u010d.“<\/div>\n
\n

Sakra. Bill byl pora\u017een ve sv\u00e9 vlastn\u00ed h\u0159e.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 bod,“ zask\u0159\u00edpal zuby, neochotn\u011b p\u0159izn\u00e1val svou chybu. „Jen jsem si myslel, \u017ee bude\u0161 pot\u0159ebovat n\u011bkoho, kdo s tebou bude mluvit, kdy\u017e bude\u0161 v noci osam\u011bl\u00fd.“<\/div>\n
„Blbost,“ rozesm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Opravdu, vypad\u00e1 to, \u017ee to je konec konverzace. M\u016f\u017eu te\u010f zav\u011bsit?“ Zeptal se rychle – p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Tom byl podez\u0159\u00edvav\u00fd.<\/div>\n
„Ne. \u0158ekni mi pro\u010d.“<\/div>\n
„Bastarde.“<\/div>\n
„\u0158ekni mi to!“<\/div>\n
„U\u017e jsem ti to \u0159ekl!“<\/div>\n
„Ne\u0159ekl. No tak, p\u0159iznej to. M\u00e1\u0161 m\u011b r\u00e1d. Jsem tv\u016fj kamar\u00e1d, \u017ee? Jen to p\u0159i-„<\/p>\n

S nezvykl\u00fdm mno\u017estv\u00edm vzteku Bill nap\u0159\u00e1hl ruku a mr\u0161til telefonem obrovskou rychlost\u00ed proti prot\u011bj\u0161\u00ed zdi. Telefon se okam\u017eit\u011b rozpadl na \u010dty\u0159i kusy, kter\u00e9 se rozlet\u011bly po m\u00edstnosti.<\/div>\n

Jen o p\u00e1r ulic d\u00e1l Tom hlasit\u011b vyk\u0159ikl a nad\u00e1val, zat\u00edmco rychle odt\u00e1hl ruku s telefonem od ucha. Chv\u00edli \u010dekal a op\u011bt ruku p\u0159ilo\u017eil k uchu, aby se Billa zeptal, co to kurva bylo, ale v\u0161e, co sly\u0161el, byl jen oznamovac\u00ed t\u00f3n.<\/p>\n

„Tome? Co to proboha bylo?“ Simone str\u010dila hlavu do dve\u0159\u00ed a zv\u011bdav\u011b se na n\u011bj d\u00edvala, trochu se strachem.<\/div>\n

„On to zav\u011bsil!“ Tom na\u0161pulil rty a Simone obr\u00e1tila o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Bill? Co jsi mu proboha \u0159ekl?“<\/div>\n
„Sna\u017eil jsem se, aby p\u0159iznal, \u017ee jsme p\u0159\u00e1tel\u00e9\u2026 a on asi pra\u0161til telefonem o st\u016fl, nebo tak n\u011bco a zav\u011bsil. Bylo to zatracen\u011b hlasit\u00e9.“<\/p>\n

Mezit\u00edm v dom\u011b u Kaulitz\u016f Jutta tak\u00e9 kontrolovala sv\u00e9ho syna. V\u00e1hav\u011b se vpl\u00ed\u017eila do synova pokoje s vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima a opatrn\u011b se rozhl\u00e9dla, na\u0161la Billa sed\u011bt v klidu na posteli. \u010cetl si – sna\u017eil se uniknout realit\u011b.<\/div>\n

„Bille? Jsi v po\u0159\u00e1dku? Co to bylo za hluk?“<\/div>\n
„Ach, to byl jen m\u016fj telefon. Omylem mi spadl.“<\/div>\n
„Bille, mus\u00ed\u0161 b\u00fdt opatrn\u00fd!“ Pok\u00e1rala jej Jutta a rozhl\u00e9dla se op\u011bt po pokoji. Zalapala po dechu. „Ach, pod\u00edvej se na tohle! Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt opatrn\u00fd! Co kdyby se rozbil displej a kousek by t\u011b zas\u00e1hl na nebezpe\u010dn\u00e9m m\u00edst\u011b?“ Jutta klesla na kolena a sp\u011b\u0161n\u011b za\u010dala ukl\u00edzet. Pak na n\u011bj zavolala, aby se ujistila, \u017ee nebyl zran\u011bn.<\/p>\n

„Je mi fajn, opravdu mami. Vypadl mi z kapsy, kdy\u017e jsem sk\u00e1kal na posteli. Nebyl jsem nikde bl\u00edzko u n\u011bj, kdy\u017e se rozbil.“<\/div>\n

„Ne, chci se p\u0159esv\u011bd\u010dit!“<\/div>\n
„To je hlou – nelogick\u00e9. Kdyby m\u011b to zranilo, musela bys to vid\u011bt!“ Bill nat\u00e1hl ruce, aby je Jutt\u011b uk\u00e1zal. „Nemohlo mi to nic ud\u011blat, pokud to nepo\u0161kodilo moje oble\u010den\u00ed.“ byla to Billova jedin\u00e1 nad\u011bje, m\u011bl na pa\u017ei je\u0161t\u011b dv\u011b nap\u016fl \u010derstv\u00e9 r\u00e1ny a m\u011bl nekone\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ho matka nezkontrolovala po p\u0159\u00edchodu ze \u0161koly.<\/div>\n
„Dol\u016f,“ bylo v\u0161e, co \u0159ekla.<\/p>\n

Bill si neochotn\u011b st\u00e1hnul tri\u010dko, sna\u017eil se co nejv\u00edce zdr\u017eovat. Nat\u00e1hl ruce p\u0159ed sebe a oto\u010dil je dlan\u011bmi ke stropu, aby se jeho r\u00e1ny oto\u010dily co nejv\u00edce pry\u010d z jej\u00edho pohledu. Jutta prohl\u00e9dla ruce a pot\u00e9 trup a Bill si byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee v\u0161e bylo v suchu, kdy\u017e mu matka n\u00e1hle prudce zkroutila ruce dlan\u011bmi k podlaze. Vte\u0159inu na to u\u017e dr\u017eela jeho lev\u00e9 p\u0159edlokt\u00ed a zat\u00e1hla prudce dop\u0159edu.<\/div>\n

„Bille! Pod\u00edvej se na tohle! Jak se to stalo?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsem narazil ramenem do rohu kuchy\u0148sk\u00e9 linky\u2026“ \u0159ekl Bill, jako by zran\u011bn\u00ed s\u00e1m pr\u00e1v\u011b objevil.<\/div>\n
„Ach,“ zalapala Jutta po dechu. „Budu muset d\u00e1t na v\u0161echny sk\u0159\u00ed\u0148ky gumov\u00e9 rohy. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee m\u011b to nenapadlo d\u0159\u00edve! Oh, je to v\u0161echno moje vina!“<\/p>\n

Jutta vyb\u011bhla ven z m\u00edstnosti a Bill se uvolnil, zahanben\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se mat\u010dina mysl tolik zhor\u0161ila, \u017ee si nev\u0161imla velmi jasn\u00fdch rovn\u00fdch \u010dar, tvo\u0159\u00edc\u00edch ur\u010dit\u00e9 p\u00edsmeno. Bill se d\u00edval na p\u00edsmeno a pak pomyslel na to, jak tvrd\u011b reagoval na Toma. Bill je\u0161t\u011b nikdy nebyl tak agresivn\u00ed, prost\u011b to nem\u011bl v povaze a t\u00e9m\u011b\u0159 ho vyd\u011bsilo, \u017ee si takhle rozbil telefon. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kde se v\u0161echen ten vztek vzal. Bill si nat\u00e1hl tri\u010dko a vydal se ke ko\u0161i. Zamy\u0161len\u011b vyt\u00e1hl nejv\u011bt\u0161\u00ed poz\u016fstatek z telefonu.<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie I’m spilling blood,Glancing down to hide my face.I walk with eyes closed tight,Through monuments of grace.-Thrice Bill sed\u011bl na sv\u00e9 posteli, v jedn\u00e9 ruce sv\u00edral svou knihu The Speed od Dark a v druh\u00e9 ruce Tom\u016fv n\u016f\u017e. Po odchodu z<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-4010","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4010","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4010"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4010\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4010"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4010"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4010"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}