{"id":4023,"date":"2014-05-10T17:00:00","date_gmt":"2014-05-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4010"},"modified":"2014-05-10T17:00:00","modified_gmt":"2014-05-10T16:00:00","slug":"the-treasure-from-germany-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/10\/the-treasure-from-germany-15\/","title":{"rendered":"The treasure from Germany 15."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
(z pohledu Kaye)<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e jsem na\u0161el Toma zhroucen\u00e9ho v lo\u017enici, rozhodl jsem se vypnout. Aspo\u0148 pro jeden ve\u010der. Je\u0161t\u011b jeden ve\u010der, kter\u00fd si spole\u010dn\u011b u\u017eijeme na Filip\u00edn\u00e1ch, ne\u017e odlet\u00edme zp\u00e1tky do N\u011bmecka, kde by n\u00e1s relativn\u011b mohlo \u010dekat bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n

Ne\u010dekal jsem na nic a pob\u00eddl ho, a\u0165 se obl\u00edkne a vezme si jen nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci jako pen\u011b\u017eenku a telefon. Nech\u00e1pav\u011b m\u011b sledoval a chv\u00edli muml<\/a>al, aby ze mne n\u011bco dostal, ale j\u00e1 jsem hodlal jednat okam\u017eit\u011b. O p\u016fl hodiny pozd\u011bji jsme spole\u010dn\u011b nasedli do auta, a i kdy\u017e u\u017e se stm\u00edvalo, rozhodl jsem se zajet daleko za m\u011bsto, proto\u017ee ve mn\u011b trochu strach blouznil.<\/p>\n

„Kam jedeme, u\u017e je pozd\u011b,“ vydechl vy\u010derpan\u011b a promnul obli\u010dej po dvou hodin\u00e1ch cesty. Koukl jsem na n\u011bj omluvn\u011b a stiskl jsem mu ruku.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b chvilku, u\u017e tam budeme za chv\u00edli,“ zvedl jsem si jeho ruku ke rt\u016fm a pol\u00edbil jej na h\u0159bet. Pousm\u00e1l se a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i, ne\u017e se zase unaven\u011b svezl do seda\u010dky a odvr\u00e1til pohled z ok\u00fdnka. Byl jsem vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee u\u017e se d\u00e1l nevypt\u00e1val.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Za p\u016fl hodiny jsem zastavil na parkovi\u0161ti, kousek od pl\u00e1\u017ee.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, taky budeme m\u00edt trochu klidu a taky soukrom\u00ed. Daleko od starost\u00ed,“ odepnul jsem p\u00e1s a naklonil se k n\u011bmu, l\u00edbaj\u00edc ho na \u010delist. Nato\u010dil se ke mn\u011b, aby m\u011b mohl pevn\u011b obejmout kolem krku a p\u0159itisknout sv\u00e9 rty na moje. Vydechl jsem a jazykem se vydal hned prozkoumat jeho \u00fasta, nep\u0159eru\u0161uj\u00edc ten akt, dokud jsme se oba nepot\u0159ebovali nadechnout. „Poj\u010f u\u017e,“ Pobaven\u011b jsem se usm\u00e1l, kdy\u017e protestn\u011b zasku\u010del. „Na v\u0161echno bude \u010dasu dost.“ Vylezl jsem z auta, p\u0159ech\u00e1zej\u00edc na druhou stranu, abych mu mohl otev\u0159\u00edt dv\u00ed\u0159ka.<\/div>\n
„Jak\u00fd to gentleman,“ zazubil se na mne, kdy\u017e jsem k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku a pomohl mu vystoupit. Zavrn\u011bl jsem s \u00fasm\u011bvem a zabouchl dv\u00ed\u0159ka, zamykaj\u00edc auto. „M\u016fj gentleman.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ sev\u0159el jsem mu dla\u0148 a zam\u00ed\u0159il s n\u00edm k pl\u00e1\u017ei.<\/p>\n

I kdy\u017e jsme m\u011bli pl\u00e1\u017e hned za bar\u00e1kem, tohle m\u00edsto bylo jin\u00e9 a podle m\u00e9ho n\u00e1zoru mnohem kouzeln\u011bj\u0161\u00ed. Pokr\u00fdvala ji toti\u017e z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti zele\u0148, stromy a pestrobarevn\u00e9 kv\u011btiny.<\/div>\n

„Tohle m\u00edsto jsme dost nav\u0161t\u011bvovali s br\u00e1chou a t\u00e1tou, kdy\u017e jsme byli men\u0161\u00ed. Je to tady prost\u011b hez\u010d\u00ed ne\u017e tam u n\u00e1s.“<\/div>\n
„U n\u00e1s doma je taky hezk\u00e1 ta pl\u00e1\u017e. Ale m\u00e1\u0161 pravdu, tady d\u00fdch\u00e1 \u00fapln\u011b jin\u00e1 atmosf\u00e9ra.“ Pousm\u00e1l se a j\u00e1 zaznamenal, \u017ee pl\u00e1\u017e je vypr\u00e1zdn\u011bn\u00e1, za co\u017e jsem byl vd\u011b\u010dn\u00fd. V\u0161ude se rozprost\u00edrala tma, jen m\u011bs\u00edc se odr\u00e1\u017eel v \u010dist\u00e9m mo\u0159i. Posadil jsem se do p\u00edsku a Toma st\u00e1hl vedle sebe, obj\u00edmaj\u00edc ho hned kolem ramen.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee nastala tahle situace,“ nechal jsem se obejmout kolem pasu a l\u00edbnul jsem ho do vlas\u016f, tisknouc ho k sob\u011b pevn\u011b. „Nikdy bych ne\u010dekal, \u017ee by se n\u011bco takov\u00e9ho mohlo st\u00e1t po takov\u00e9 dob\u011b, \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl.“ Povzdychnu po chv\u00edli, sleduj\u00edc men\u0161\u00ed vlny, kter\u00e9 se rozeb\u00edhaly po mo\u0159i a zp\u00e1tky ke b\u0159ehu.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 za to, byl bys bl\u00e1zen, kdybys tam tenkr\u00e1t z\u016fstal a nechal se zav\u0159\u00edt.“<\/p>\n

Vd\u011b\u010dn\u011b jsem na n\u011bj koukl a zabo\u0159il nos do jeho vlas\u016f.<\/div>\n

„M\u011bl jsem od nich odej\u00edt u\u017e d\u0159\u00edv. Jen\u017ee to byla parta, se kterou jsem se sezn\u00e1mil u\u017e na st\u0159edn\u00ed \u0161kole. U\u017e tenkr\u00e1t m\u011bli ve \u0161kole v\u0161echno pod palcem a Nathaniel byl v jejich \u010dele. Obdivoval jsem je jako ka\u017ed\u00fd kluk na \u0161kole a nic nebylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e k nim pat\u0159it. To v\u00ed\u0161, cht\u011bl jsem b\u00fdt frajer. N\u011bjak se mi to poda\u0159ilo a j\u00e1 se stal jedn\u00edm z nich. Jen\u017ee pak jejich chov\u00e1n\u00ed a tak bylo hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed a j\u00e1 v tom musel jet s nimi, proto\u017ee jsem se b\u00e1l, co by bylo, kdybych se od nich odlou\u010dil. Byli jsme pln\u00ed tajemstv\u00ed a to bohu\u017eel bylo to, co m\u011b tam dr\u017eelo. B\u00e1li by se, komu bych mohl co vyzradit. Tak\u017ee jsme to po p\u00e1r letech dot\u00e1hli a\u017e na m\u00edstn\u00ed mafii\u2026 nikdy jsem z toho nem\u011bl dobr\u00fd pocit,“ p\u0159iznal jsem mu s povzdychem a zav\u0159el o\u010di. „Kdybych to v\u011bd\u011bl, \u017ee by t\u011b to mohlo takhle ohrozit\u2026“<\/p>\n

„Jen\u017ee kdybys od nich ode\u0161el, nic takov\u00e9ho by se nestalo a ty bys pravd\u011bpodobn\u011b ani neodlet\u011bl do N\u011bmecka. Nestal by ses slavn\u00fdm a nepotkal m\u011b,“ pronesl v\u00e1\u017en\u011b a nato\u010dil si moji tv\u00e1\u0159 k sob\u011b. Up\u0159el na mne ty svoje velk\u00e9, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di a j\u00e1 jsem okam\u017eit\u011b uc\u00edtil teplo a klid. „V\u0161echno \u0161patn\u00e9 je k n\u011b\u010demu dobr\u00e9. Plat\u00ed to i v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b, dob\u0159e? Z\u00edtra prost\u011b odlet\u00edme, v\u0161ichni a o nic v\u00edc nep\u016fjde. Po\u0159\u00e1d budeme spolu, po\u0159\u00e1d budeme man\u017eel\u00e9 a po\u0159\u00e1d budeme m\u00edt jeden druh\u00e9ho. Nikomu se nic nestane.“ Nat\u00e1hl se a p\u0159itiskl se mi na rty, lehce se o n\u011b ot\u00edraj\u00edc. S \u00fasm\u011bvem jsem zav\u0159el o\u010di. „V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, pokud jsme my dva, Kayi.“<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161? Tak se toho dr\u017e, pros\u00edm. Oba jsme vyd\u011b\u0161eni, ale zvl\u00e1dneme to, z\u00edtra zmiz\u00edme. A i kdy\u017e to nebudou kr\u00e1sn\u00e9 Filip\u00edny a n\u00e1\u0161 d\u016fm s v\u00fdhledem na mo\u0159e, po\u0159\u00e1d bude domov tam, kde jsme oba dva a na\u0161i p\u0159\u00e1tel\u00e9.“ Odt\u00e1hl se a op\u0159el si hlavu o m\u016fj hrudn\u00edk.<\/p>\n

Chv\u00edli jsem ho v tichosti pozoroval a v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, jak moc jsem vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee je to zrovna Tom, koho m\u00e1m po sv\u00e9m boku. P\u0159ejel jsem b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po jeho pa\u017ei a usm\u00e1l se, kdy\u017e se m\u00edrn\u011b o\u0161il.<\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu. Je to osud, d\u00edky kter\u00e9mu jsem t\u011b poznal. A\u017e p\u0159ijedeme, r\u00e1d bych za\u0161el do na\u0161eho klubu.“ Usm\u011bju se nad vzpom\u00ednkou, kdy jsem chytal odvahu ho j\u00edt oslovit tenkr\u00e1t.<\/div>\n
„A bude\u0161 zase otravn\u00fd?“ zvedl ke mn\u011b pobaven\u011b hlavu.<\/div>\n
„Oh, to si pi\u0161.“<\/div>\n
„A bude\u0161 m\u011b tahat k sob\u011b dom\u016f? L\u00e1kat m\u011b na alkohol a tvou spole\u010dnost?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„A pak m\u011b pomiluje\u0161?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b. Ute\u010de\u0161 zase r\u00e1no?“ pozvedl jsem obo\u010d\u00ed a trochu se zaklonil, kdy\u017e se narovnal a nahnul ke mn\u011b hlavu.<\/div>\n
„Ne.“<\/p>\n

Zasm\u00e1l jsem se a pol\u00edbil ho dlouze. „Poj\u010f si se mnou zaplavat.“ Odt\u00e1hl jsem ho po chv\u00edli a vstal, rozep\u00ednaj\u00edc sv\u00e9 d\u017e\u00edny. Zmaten\u011b pohl\u00e9dl na mo\u0159e, kter\u00e9 ho pob\u00edzelo sv\u00fdm \u0161um\u011bn\u00edm vln. Nakonec se ale za\u0161klebil, vstal a stejn\u011b jako j\u00e1 se vysvl\u00edkal z oble\u010den\u00ed. Jako\u017eto prvn\u00ed svle\u010den\u00fd jsem hned vb\u011bhl do vln a nad\u0161en\u011b se pono\u0159il pod vodu, u\u017e\u00edvaj\u00edc si osv\u011b\u017een\u00ed, kter\u00e9 obklopilo m\u00e9 t\u011blo. Vyno\u0159il jsem se jen p\u00e1r metr\u016f od b\u0159ehu a oto\u010dil se, abych mohl zjistit, jak je na tom Tom. Na chv\u00edli jsem zadr\u017eel dech, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak nah\u00fd opatrn\u011b nakra\u010duje do vody a sleduje sv\u00e9 nohy. D\u00edky m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmu sv\u011btlu jsem m\u011bl dokonal\u00fd pohled na jeho nah\u00e9 t\u011blo a m\u00e1lem jsem se nafoukl py\u0161nost\u00ed, \u017ee pat\u0159\u00ed jen mn\u011b. Zamrkal jsem a pomalu mu plaval naproti.<\/p>\n

„Nen\u00ed to tak ledov\u00e9.“ Zamuml\u00e1m pobaven\u011b, kdy\u017e se sejdeme na p\u016fli cesty, kdy n\u00e1m voda sah\u00e1 akor\u00e1t po p\u00e1s. Zvednu se a p\u0159itisknu se hned na n\u011bj.<\/div>\n

„Ale neodm\u00edtl bych teplej\u0161\u00ed vodu.“ Zasm\u00e1l se mi do ramene, kam jsem obdr\u017eel n\u00e1sledovn\u011b taky men\u0161\u00ed kousanec. S usyknut\u00edm jsem cuknul ramenem a pod\u00edval se na n\u011bj varovn\u011b. „Co, nem\u00e1\u0161 si ze mne utahovat.“ Pokr\u010dil rameny s \u00fasm\u011bvem a c\u00edtil jsem, jak se o mne za\u010d\u00edn\u00e1 r\u00e1doby nen\u00e1padn\u011b t\u0159\u00edt. Na to u\u017e jsem ho znal moc dob\u0159e. Beze slov jsem ho popadl za stehna a vyhoupl si ho kolem pasu. P\u0159ekvapen\u011b zalapal po dechu a p\u0159idr\u017eel se m\u00fdch ramen.<\/div>\n
„Copak?“ \u0161eptl jsem zast\u0159en\u00fdm hlasem, kdy\u017e jsem ho za\u010dal pomalu spou\u0161t\u011bt n\u00ed\u017e a jednou rukou se nasm\u011broval proti n\u011bmu.<\/div>\n
„Nic.“ Usm\u00e1l se a slastn\u011b zaklonil hlavu, kdy\u017e jsem do n\u011bj pomalu vstupoval. Nikam jsem nesp\u011bchal, jen jsem si u\u017e\u00edval ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed milimetr jeho t\u011bla, do kter\u00e9ho jsem se no\u0159il. C\u00edtil jsem, jak lehce zatnul nehty do m\u00fdch ramen a paty mi zap\u0159el v bedrech.<\/p>\n

Na nic jsem ne\u010dekal, a jakmile jsem byl v n\u011bm a\u017e po ko\u0159en, pomalu jsem za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet proti jeho t\u011blu, kter\u00e9 se mi v tu samou chv\u00edli odevzdalo. L\u00edbal jsem ho na hrudn\u00edku, na krku a v\u0161ude, kam jsem jen dos\u00e1hl, ani\u017e bych jen trochu p\u0159eru\u0161oval na\u0161\u00ed souhru. Jeho tich\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed a vzdechy mi zp\u016fsobovaly mr\u00e1z po z\u00e1dech a pob\u00edzely m\u011b k rychlej\u0161\u00edmu tempu. A i kdy\u017e to \u0161lo ve vod\u011b t\u011b\u017eko, sna\u017eil jsem se vydat ze sebe nejlep\u0161\u00ed, abychom oba za nedlouhou chv\u00edli mohli vyk\u0159iknout ve spole\u010dn\u00e9m orgasmu.<\/div>\n

„Ah m\u016fj,“ ud\u00fdchan\u011b se zap\u0159el \u010delem o m\u00e9 a j\u00e1 se s tich\u00fdm zafun\u011bn\u00edm usm\u00e1l.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Kdo to je, jsou to oni?!“ usly\u0161el jsem d\u00edv\u010d\u00ed hlas, kter\u00fd nesl n\u00e1znaky starosti a hysterie. Prvn\u00ed se ve dve\u0159\u00edch objevil Nyze, kter\u00fd chv\u00edli tajil dech, ne\u017e \u00falevn\u011b vydechl.<\/p><\/div>\n

„Jo, jsou to oni.“<\/div>\n
Byly asi t\u0159i hodiny r\u00e1no, kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b dostali s Tomem zp\u00e1tky k n\u00e1m dom\u016f. Chv\u00edli jsme se zdr\u017eeli na pl\u00e1\u017ei a u\u017e\u00edvali si jeden druh\u00e9ho. A\u017e kdy\u017e jsme uschnuli a usoudili, \u017ee je chladno, odebrali jsme se zp\u011bt k autu a vyrazili dom\u016f. Bohu\u017eel nikoho z n\u00e1s dvou za celou tu dobu nenapadlo d\u00e1t n\u011bkomu v\u011bd\u011bt, kde jsme. Co\u017e mi do\u0161lo a\u017e te\u010f, kdy\u017e se na chodbu vy\u0159\u00edtila Viktorie, Bill a vz\u00e1p\u011bt\u00ed Anis.<\/p>\n

„Ahoj?“ zkusil to Tom a n\u00e1sledovn\u011b schytal facku od Billa.<\/div>\n

„Ty idiote, kde jste byli?! Cel\u00fd ve\u010der v\u00e1s hled\u00e1me, sh\u00e1n\u00edme\u2026 mysleli jsme si, \u017ee v\u00e1s dostal!“ vyhrkl Bill hystericky a sledoval Toma, kter\u00fd se p\u0159ekvapen\u011b chytl za tv\u00e1\u0159, p\u0159esto se tv\u00e1\u0159il pokorn\u011b. Takhle jsem ho snad je\u0161t\u011b nevid\u011bl, \u017ee by se st\u00e1hl p\u0159ed Billem. D\u00edky \u0161oku jsem st\u00e1l jen po jeho boku a sledoval scenerii, ani\u017e bych n\u011bjak obrann\u011b zasahoval.<\/div>\n
„Promi\u0148, my\u2026 my jsme jen\u2026“<\/div>\n
„Blb\u010de. Jsi fakt blbec, Tome. Oba jste!“ Zavr\u010del Bill, ale pov\u011bsil se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed kolem krku. „M\u011bl jsem takov\u00fd strach.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, moc se omlouv\u00e1m. Zapomn\u011bli jsme v\u00e1m napsat, \u017ee jsme jeli pry\u010d. Promi\u0148.“ Zahu\u010del Tom a pevn\u011b ho u sebe p\u0159itiskl. Pohl\u00e9dl jsem na kluky, kte\u0159\u00ed oba nar\u00e1z k\u00fdvli do ob\u00fdv\u00e1ku, a tak jsem se s Nyzem a Anisem vydal do m\u00edstnosti, ten zbytek ponech\u00e1vaj\u00edc ve sv\u00e9 hysterick\u00e9 chv\u00edli.<\/p>\n

„U\u017e m\u00e1me zamluven\u00e9 letenky, z\u00edtra p\u0159esn\u011b v sedm ve\u010der odl\u00edt\u00e1me.“ Za\u010dal Anis, kter\u00e1 rozlil t\u0159i pan\u00e1ky a rozdal n\u00e1m je. V\u0161iml jsem si, \u017ee tu le\u017eelo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch skleni\u010dek a jedna fla\u0161ka u\u017e byla pr\u00e1zdn\u00e1. Asi byli v\u00e1\u017en\u011b zoufal\u00ed a j\u00e1 poc\u00edtil vinu.<\/div>\n

„Viktorie mus\u00ed je\u0161t\u011b pro pas, tak\u017ee s n\u00ed do t\u00e9 doby mus\u00edm zajet bezpe\u010dn\u011b k n\u00ed dom\u016f a pohl\u00eddat ji.“ Dodal Nyze, kter\u00fd pozvedl sv\u00e9ho pan\u00e1ka, a v\u0161ichni t\u0159i jsme to nar\u00e1z kopli do sebe. Za\u0161klebil jsem se a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161 to? M\u016f\u017ee to b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e9.“ Pohl\u00e9dl jsem na Nyzeho, kter\u00fd zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku a zav\u0159el na chv\u00edli o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale nem\u016f\u017eu j\u00ed nechat j\u00edt samotnou. Te\u010f kdy\u017e se doma neuk\u00e1zala, jsem si jist\u00fd, \u017ee ten skr\u010dek bude zu\u0159it a \u010dekat, a\u017e otev\u0159e dve\u0159e. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u00e1 hned u okna vysok\u00fd strom, tak\u017ee tam vylezu bu\u010f j\u00e1, nebo ona. Abychom nebudili p\u0159\u00edli\u0161 pozornosti, rozum\u00ed\u0161.“ Pronesl Nyze odhodlan\u011b a pohl\u00e9dl sm\u011brem k chodb\u011b, kde akor\u00e1t Viktorie n\u011bco pov\u00eddala. Povzdychl. „Postar\u00e1m se o ni a sejdeme se na leti\u0161ti, \u017e\u00e1dn\u00fd strach.“ Pohl\u00e9dl na mne pevn\u011b a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Dob\u0159e, j\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm.“ P\u0159ik\u00fdvnu.<\/p>\n

„Osobn\u011b bych se p\u0159em\u00edstil hned r\u00e1no n\u011bkam jinam, proto\u017ee te\u010f u\u017e v\u00ed, kde bydl\u00ed\u0161 a mohl by se sem vydat. Bude dost podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd z Viktoriiny nep\u0159\u00edtomnosti, tak\u017ee nev\u00ed\u0161, co rozjede.“ Dod\u00e1 je\u0161t\u011b Anis a doleje pan\u00e1ky.<\/div>\n

„Souhlas\u00edm, r\u00e1no se p\u0159esuneme bl\u00ed\u017e k leti\u0161ti, t\u0159eba do n\u011bjak\u00e9ho hotelu.“ P\u0159ik\u00fdvnu. „Na z\u00edt\u0159ek, a\u0165 dolet\u00edme dob\u0159e zp\u00e1tky do N\u011bmecka.“ Pozvednu svou sklenku tentokr\u00e1t a v\u0161echno v n\u00e1s miz\u00ed b\u011bhem vte\u0159iny. Byl to pan\u00e1k pro odvahu a j\u00e1 jsem v\u011b\u0159il, \u017ee v\u0161echno dopadne dob\u0159e.<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka & Saline A. (z pohledu Kaye) Kdy\u017e jsem na\u0161el Toma zhroucen\u00e9ho v lo\u017enici, rozhodl jsem se vypnout. Aspo\u0148 pro jeden ve\u010der. Je\u0161t\u011b jeden ve\u010der, kter\u00fd si spole\u010dn\u011b u\u017eijeme na Filip\u00edn\u00e1ch, ne\u017e odlet\u00edme zp\u00e1tky do N\u011bmecka, kde by n\u00e1s relativn\u011b mohlo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[570],"tags":[],"class_list":["post-4023","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-germany"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4023","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4023"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4023\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}