{"id":4025,"date":"2014-05-09T18:00:00","date_gmt":"2014-05-09T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4012"},"modified":"2014-05-09T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-09T17:00:00","slug":"nicitel-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/09\/nicitel-27\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 27."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Up\u00ed\u0159\u00ed mu\u017e<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Posadil jsem se na posteli. Zd\u00e1lo se, \u017ee ostatn\u00ed je\u0161t\u011b sp\u00ed, ale nebylo na \u0161kodu b\u00fdt vzh\u016fru jako prvn\u00ed. Pamatuju si, \u017ee kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b studoval, vzbudil jsem se jako posledn\u00ed\u2026 omotan\u00fd hajzlpap\u00edrem.<\/div>\n

\u0160\u0165ouchl jsem do Leviho.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b n\u00e9,“ zamru\u010del a oto\u010dil se na druhou stranu.<\/div>\n
„Vst\u00e1vej, nudim se.“ \u0160\u0165ouchl jsem do n\u011bj je\u0161t\u011b jednou, tentokr\u00e1t siln\u011bji.<\/div>\n
„Nech m\u011b bejt.“ Znovu jsem si lehl a pevn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl.<\/div>\n
„V\u0161ichni jsou u\u017e p\u0159ipraven\u00fd k odchodu, \u010dekaj jen na tebe,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha.<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Prudce se posadil, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b odmr\u0161til, a\u017e jsem skoro spadl z postele.<\/div>\n
„To byl vtip. Cht\u011bl jsem t\u011b vzbudit.“<\/div>\n
„Blb\u010de.“<\/div>\n
„Ale no t\u00e1k,“ na\u0161pulil jsem rty a chytil jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Za\u010dal jsem ji t\u0159\u00edt. „Kawaii,“ zamumlal jsem.<\/p>\n

„Ty n\u011bco bere\u0161?“<\/div>\n

„Ne, j\u00e1 jsem takhle bo\u017e\u00ed p\u0159irozen\u011b.“ Naklonil jsem se k n\u011bmu, ale on m\u011b odstr\u010dil.<\/div>\n
„Nem\u011bli bysme se rozptylovat.“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b \u017ee jo,“ \u0159ekl jsem vt\u00edrav\u00fdm hlasem. P\u0159ibl\u00ed\u017eil jsem k n\u011bmu ruce.<\/div>\n
„Jdi ode m\u011b, \u00fachyle.“ Zvedl se a ode\u0161el.<\/div>\n
„He?“ Z\u016fstal jsem sed\u011bt se zmaten\u00fdm v\u00fdrazem na posteli. Pak jsem pokr\u010dil rameny a vstal.<\/div>\n
Ve dve\u0159\u00edch do kuchyn\u011b jsem se srazil se Skadi.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?!“ prskla.<\/div>\n
„M\u00e1m hlad! Co tady d\u011bl\u00e1\u0161 ty?!“<\/div>\n
„Jdu se naj\u00edst.“ Chv\u00edli jsme se na sebe mra\u010dili.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu proj\u00edt?“ ozvalo se za n\u00e1mi. Oto\u010dili jsme se a uvid\u011bli Noumana s na\u0161tvan\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„Ne,“ odsekli jsme nar\u00e1z a zase se po sob\u011b vztekle pod\u00edvali.<\/div>\n
„Nem\u00e1m na v\u00e1s celej den,“ zavr\u010del Nouman a pokusil se n\u00e1s odstr\u010dit.<\/div>\n
„J\u00e1 tam p\u016fjdu prvn\u00ed,“ \u0159ekl jsem bojovn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u017eena. M\u00e1m p\u0159ednost.“<\/div>\n
„Chov\u00e1te se jak mal\u00fd d\u011bcka, j\u00e1 tam chci j\u00edt!“<\/div>\n
„O tom, \u017ee jsi \u017eena, bych chv\u00edli pochyboval, Skadi. A ty se taky chov\u00e1\u0161 jako…“ M\u011bl jsem co d\u011blat, abych odrazil \u00fatok Skadi, kter\u00e1 st\u00e1la hned vedle m\u011b a pokusila se ze m\u011b ud\u011blat ledovec\u2026 sexy ledovec.<\/p>\n

Najednou tlakov\u00e1 vlna rozbila dve\u0159e a prohnala se cel\u00fd bytem. Kdy\u017e jsem se zvedl ze zem\u011b, zjistil jsem, \u017ee nezni\u010dila jen dve\u0159e, ale urvala celou st\u011bnu. Nouman d\u016fstojn\u011b vkr\u00e1\u010del do kuchyn\u011b. Zrovna jsem se to chystal n\u011bjak vtipn\u011b okomentovat, kdy\u017e vtom m\u011b Skadi chytila za krk a st\u00e1hla zp\u00e1tky na zem.<\/div>\n

„Tady a te\u010f, zlato?“ zas\u00edpal jsem. Kopla m\u011b do rozkroku a zes\u00edlila stisk. Za\u010d\u00ednal jsem se opravdu dusit. Kdy\u017e u\u017e jsem myslel, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b um\u0159u, n\u011bco chytilo Skadi a odt\u00e1hlo ji ze m\u011b. Zhluboka jsem se nadechl.<\/p>\n

„Vid\u011bl jsem sv\u011btlo v tunelu,“ zachr\u010del jsem.<\/div>\n

„Rozbil jsi mi ze\u010f,“ ozval se Mitsukiho hlas. Okam\u017eit\u011b jsem se postavil.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda! To byl Nou!“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi Nou!“<\/div>\n
„Vy nikdy nevyrostete,“ zavrt\u011bl hlavou n\u00e1\u0161 b\u00fdval\u00fd u\u010ditel. Tuhle pozn\u00e1mku jsem p\u0159e\u0161el a rozhl\u00e9dl se kolem sebe, abych zjistil, kdo m\u011b zachr\u00e1nil. Kousek ode m\u011b st\u00e1l Jakov a dr\u017eel rozb\u011bsn\u011bnou Skadi. Cht\u011bl jsem mu pod\u011bkovat, ale vyd\u011bsil m\u011b jeho pohled.<\/p>\n

„Co se tady d\u011bje?“ V m\u00edstnosti pln\u00e9 trosek se objevili v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/div>\n

„Nouman m\u011bl hlad,“ pokr\u010dil jsem rameny. Mitsuki rozhodl, \u017ee u\u017e to d\u00e1l nebudeme \u0159e\u0161it a mluvil i o tom, \u017ee m\u011b, Skadi a Noumana d\u00e1 ve sv\u011brac\u00ed kazajce do karant\u00e9ny. Pak se poh\u00e1dal s Kylem, kter\u00fd tvrdil, \u017ee Nou za nic nem\u016f\u017ee.<\/div>\n
O chv\u00edli pozd\u011bji jsme v\u0161ichni sed\u011bli u stolu a jedli. Napadlo m\u011b, \u017ee nikdo nen\u00ed nerv\u00f3zn\u00ed a mezi n\u00e1mi panuje dost uvoln\u011bn\u00e1 atmosf\u00e9ra na to, \u017ee jsme m\u011bli brzy odch\u00e1zet do t\u00e9 tov\u00e1rny, odkud jsme se nemuseli vr\u00e1tit v\u0161ichni. Pot\u0159\u00e1sl jsem hlavou. P\u0159ece nebudu p\u0159emej\u0161let o takov\u00fdch v\u011bcech.<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na Leviho, kter\u00fd se mra\u010dil na svoji sn\u00eddani.<\/div>\n
Nebudu o tom p\u0159emej\u0161let.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Kone\u010dn\u011b jsme st\u00e1li p\u0159ed b\u00fdvalou tov\u00e1rnou za m\u011bstem. Byla obrovsk\u00e1. To jsem ne\u010dekal – bude n\u00e1m trvat hodn\u011b dlouho, ne\u017e ji celou prozkoum\u00e1me. Budova p\u016fsobila jako by byla z n\u011bjak\u00e9ho hororu.<\/p><\/div>\n

„Tak, asi nem\u00e1 cenu to protahovat,“ pokr\u010dil rameny Kyle.<\/div>\n
„Jo, p\u016fjdem dovnit\u0159,“ p\u0159ik\u00fdvl Jakov. Odpustil jsem si ve\u0161ker\u00e9 pozn\u00e1mky.<\/div>\n
„Kdo p\u016fjde prvn\u00ed?“ zeptal se Levi.<\/div>\n
„Nejv\u011bt\u0161\u00ed sr\u00e1\u010d,“ navrhl Nouman. V\u0161ichni se pod\u00edvali na m\u011b.<\/div>\n
„Na to zapome\u0148te,“ zavr\u010del jsem.<\/div>\n
„Tak si d\u00e1me k\u00e1men, n\u016f\u017eky, pap\u00edr,“ ozval se Kyle. V\u0161ichni to shledali skv\u011bl\u00fdm n\u00e1padem, a tak jsme si dali turnaj ve zn\u00e1m\u00e9 d\u011btsk\u00e9 h\u0159e. Jako prvn\u00ed prohr\u00e1l Levi.<\/p>\n

„Sakra, j\u00e1 na to m\u00e1m odjak\u017eiva sm\u016flu,“ zamumlal a p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Opatrn\u011b vzal za kliku. V\u0161ichni jsme napjat\u011b \u010dekali, co se bude d\u00edt, kdy\u017e vtom\u2026 se nic nestalo. Levi otev\u0159el dve\u0159e, kter\u00e9 odporn\u011b zavrzaly. Nahrnuli jsme se dovnit\u0159.<\/div>\n

„Kolik jich tu tak m\u016f\u017ee b\u00fdt?“ zeptal se Mitsuki.<\/div>\n
„My jsme potkali \u010dty\u0159i,“ spo\u010d\u00edtal jsem to rychle.<\/div>\n
„A j\u00e1 dva,“ p\u0159idala se Skadi.<\/div>\n
„Tak\u017ee jich tu bude pravd\u011bpodobn\u011b \u0161est,“ shrnul to Jakov. „A je taky mo\u017en\u00fd, \u017ee tu bude i jejich \u0161\u00e9f.“<\/div>\n
„M\u00e1m tady pl\u00e1n budovy.“ Mitsuki vyndal z kapsy slo\u017een\u00fd pap\u00edr. „Prohl\u00e9dn\u011bte si to v\u0161ichni. Rozd\u011bl\u00edme se na dvojice – Loki a Levi, Nou a Kyle, Ally se mnou a Jakov se Skadi.“ Jenom jsme p\u0159ik\u00fdvli.<\/div>\n
„Mus\u00edme to prohl\u00e9dnout cel\u00fd,“ vysv\u011btlil n\u00e1m Mitsuki. „Tak jdeme. A d\u00e1vejte na sebe pozor.“ Rozeb\u011bhli jsme se na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta.<\/p>\n

„Jdeme do t\u0159et\u00edho patra,“ ozn\u00e1mil jsem Levimu. „Bude tam v\u011bt\u0161\u00ed sranda.“<\/div>\n

„Fajn,“ zahu\u010del. B\u011bh po schodech n\u00e1s vy\u010derpal – museli jsme se zastavit v mezipat\u0159e a vyd\u00fdchat. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe. Zevnit\u0159 tov\u00e1rna vypadala snad je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 ne\u017e zvenku. V\u0161ude se v\u00e1lely rozbit\u00e9 p\u0159\u00edstroje, okna byla zabedn\u011bn\u00e1 a m\u011bla rozbit\u00e1 skla. Zdi byli posprejovan\u00e9. P\u0159es jednu z nich byl obrovsk\u00fd n\u00e1pis ZEM\u0158ETE.<\/div>\n
„Trochu k\u00fd\u010dovit\u00fd,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se zmaten\u011b Levi.<\/div>\n
„No ten n\u00e1pis.“<\/div>\n
„J\u00e1 tomu nerozum\u00edm.“ V tu chv\u00edli mi do\u0161lo, \u017ee je to ve znac\u00edch.<\/div>\n
„N\u011bkdy t\u011b to nau\u010d\u00edm,“ mrknul jsem na n\u011bj.<\/p>\n

Najednou jsem usly\u0161el n\u011bjak\u00fd \u0161ramot. Strhl jsem Leviho k zemi pr\u00e1v\u011b v\u010das, proto\u017ee jinak by ho srazila podivn\u00e1, pravd\u011bpodobn\u011b \u017eelezn\u00e1 koule.<\/div>\n

„To asi nebyla nehoda, \u017ee?“ \u0161pitl Levi. „Asi to nebyla jen oby\u010dejn\u00e1 demoli\u010dn\u00ed koule, kterou tu nechali-„<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl jsem prost\u011b. „Mus\u00edme si d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed pozor.“<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d.“ Vstal jsem a pomohl na nohy i jemu. Pokra\u010dovali jsme d\u00e1l, tentokr\u00e1t pomaleji.<\/p>\n

O p\u00e1r minut pozd\u011bji jsme se kone\u010dn\u011b ocitli ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e. Na nic jsem ne\u010dekal a vykopl dve\u0159e prvn\u00ed m\u00edstnosti. Zevnit\u0159 se vyhrnulo hejno netop\u00fdr\u016f. Na chv\u00edli m\u011b \u00fapln\u011b ochromilo, netop\u00fd\u0159i byli v\u0161ude. Pak zmizeli stejn\u011b rychle, jako se objevili.<\/div>\n

„Loki!“<\/div>\n
„Hm?“ Oto\u010dil jsem se k Levimu a doufal, \u017ee m\u011b ti netop\u00fd\u0159i moc nerozcuchali. I kdy\u017e, j\u00e1 vypad\u00e1m i s rozcuchan\u00fdma vlasama dost sexy.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Vypadal vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Proto\u010dil jsem o\u010dima.<\/div>\n
„Tak promi\u0148, \u017ee se pt\u00e1m,“ odsekl.<\/div>\n
„Nevztekej se, Levou\u0161i.“ Nat\u00e1hl jsem se a pl\u00e1cnul ho po prdeli.<\/div>\n
„\u0160tve\u0161 m\u011b,“ sykl. Jen jsem se usm\u00e1l, chytil ho za ruku a t\u00e1hl ho do t\u00e9 m\u00edstnosti, kterou jsem pr\u00e1v\u011b tak epicky otev\u0159el.<\/p>\n

„Vid\u011bls to?“ zeptal jsem se Leviho.<\/div>\n

„Co?“<\/div>\n
„Jak jsem vykopl ty dve\u0159e.“<\/div>\n
„Hm, jo.“<\/div>\n
„A co na to \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Vypadal jsem dost drsn\u011b, \u017ee?“ Ne\u017e mi Levi stihnul odpov\u011bd\u011bt, usly\u0161eli jsme tich\u00e9 cvak\u00e1n\u00ed. Na konci m\u00edstnosti se rozsv\u00edtilo sv\u011btlo a z\u00e1\u0159ilo na n\u011bjakou hromadu beden. Na n\u00ed st\u00e1la z\u00e1dy k n\u00e1m n\u011bjak\u00e1 postava.<\/div>\n
„U\u017e na v\u00e1s \u010dek\u00e1m,“ pronesla zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, sk\u0159\u00edpav\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Kdo\u2026 kdo jsi?“ vykoktal Levi. Postava se k n\u00e1m oto\u010dila. Byl to mu\u017e s fialov\u00fdmi vlasy, \u0161\u00edlen\u00fdm pohledem v modr\u00fdch o\u010d\u00edch a abnorm\u00e1ln\u011b dlouh\u00fdmi \u0161pi\u010d\u00e1ky. „Up\u00edr,“ vyhrkl Levi.<\/div>\n
„Up\u00ed\u0159i neexistujou,“ odv\u011btil jsem vzd\u011blan\u011b.<\/div>\n
„Ano, to mi \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bkolik tis\u00edc let star\u00fd b\u016fh,“ odv\u011btil su\u0161e.<\/div>\n
„Odpus\u0165 si to star\u00fd, ano?“ prsknul jsem. Vtom se ozvalo odka\u0161l\u00e1n\u00ed. Zvedli jsme hlavy. „Up\u00edr“ netrp\u011bliv\u011b podup\u00e1val nohou.<\/p>\n

„Fajn, \u0159ekni n\u00e1m, kdo jsi,“ p\u0159ik\u00e1zal jsem mu.<\/div>\n

„Tv\u016fj p\u0159\u00edtel provedl spr\u00e1vnou anal\u00fdzu,“ pronesl hlasem, o kter\u00e9m si asi myslel, \u017ee zn\u00ed d\u011bsiv\u011b.<\/div>\n
„Tak po\u010dkat. On nen\u00ed m\u016fj p\u0159\u00edtel a an\u00e1l mi je\u0161t\u011b nel\u00edzal!“ br\u00e1nil jsem se. „A\u00fa\u00fa\u00fa,“ za\u00fap\u011bl jsem vz\u00e1p\u011bt\u00ed, kdy\u017e m\u011b Levi pra\u0161til p\u011bst\u00ed do b\u0159icha.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu,“ sykl. „Perverzn\u00ed hovado,“ dodal je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem hovado? Co je v tom p\u0159\u00edpad\u011b on?“<\/div>\n
„UP\u00cdR!“ za\u0159val chl\u00e1pek.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b neexistuje\u0161. Hotovo, jdeme d\u00e1l,“ tleskl jsem.<\/div>\n
„Ty prost\u011b nem\u016f\u017ee uznat, \u017ee nem\u00e1\u0161 pravdu,“ obvinil m\u011b Levi.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m v\u017edycky pravdu.“<\/div>\n
„O tom pr\u00e1v\u011b mluv\u00edm.“<\/p>\n

Cht\u011bl jsem na to \u0159\u00edct n\u011bco odzbrojuj\u00edc\u00edho, kdy\u017e vtom se ozval n\u011bjak\u00fd ultrazvuk a zaryl se mi do mozku. Chytil jsem se za hlavu. Pomoc\u00ed ultrazvuku se dorozum\u00edvaj\u00ed netop\u00fd\u0159i, napadlo m\u011b. Ultrazvuk odezn\u011bl.<\/div>\n

„Co to, sakra, bylo?!“ Pod\u00edval jsem se na „up\u00edra“, jako by mi to mohl vysv\u011btlit.<\/div>\n
„\u010c\u00e1st m\u00fdch schopnost\u00ed – d\u00edky nim jste to taky mohli sly\u0161et,“ pokr\u010dil rameny. „Jsem up\u00edr – nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co si mysl\u00ed\u0161 – a proto m\u00e1m schopnosti inspirovan\u00e9 netop\u00fdry. T\u0159eba dok\u00e1\u017eu tohle.“ Vzl\u00e9tl do vzduchu a p\u0159ist\u00e1l pod bednami.<\/div>\n
„Hele, Batmane,“ houkl jsem, aby k n\u011bmu moje slova pronikla p\u0159es p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed euforii z letu. „Co ty tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem v\u00e1s zab\u00edt,“ \u0159ekl tak \u0161\u0165astn\u011b, jako by pr\u00e1v\u011b vyhr\u00e1l v loterii.<\/div>\n
„Tak to si jen mysl\u00ed\u0161,“ za\u0161eptal jsem. Nat\u00e1hl jsem ruku, rozev\u0159el dla\u0148 a foukl do n\u00ed. Z moj\u00ed dlan\u011b vylet\u011bl plamen a zas\u00e1hl m\u00edsto, kde Batman st\u00e1l. Ten ale vysko\u010dil do vzduchu. Zamra\u010dil jsem se. Asi to bude t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Up\u00ed\u0159\u00ed mu\u017e se objevil p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou. Popla\u0161en\u011b jsem couvl a vyt\u00e1hl Gramm.<\/div>\n

„Pozor!“ Automaticky jsem se sehnul, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b jen tak tak minulo hejno netop\u00fdr\u016f. Zvedl jsem hlavu pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, abych uvid\u011bl obrovsk\u00fd plamen let\u00edc\u00ed na up\u00edra. Jen\u017ee ten u\u017e tam nebyl. Pracn\u011b jsem se sesb\u00edral ze zem\u011b a rozhl\u00e9dl se kolem. Loki st\u00e1l v bojov\u00e9 pozici a bedliv\u011b st\u0159e\u017eil okoln\u00ed prostor. N\u00e1\u0161 nep\u0159\u00edtel zmizel, ale bylo mi jasn\u00e9, \u017ee ne nadobro. Nezb\u00fdvalo n\u00e1m, ne\u017e jen \u010dekat a chystat se na to, co p\u0159ijde.<\/p>\n

Najednou se za n\u00e1mi ozvala r\u00e1na. \u0160kubnul jsem sebou a prudce se oto\u010dil. Up\u00edr st\u00e1l p\u0159\u00edmo za mnou a posm\u011b\u0161n\u011b se \u0161klebil. Stiskl jsem me\u010d pevn\u011bji a nam\u00ed\u0159il s n\u00edm p\u0159\u00edmo proti n\u011bmu. V\u0161iml jsem si slab\u00e9 b\u00edl\u00e9 z\u00e1\u0159e, kter\u00e1 z Grammu vych\u00e1zela, ale nev\u011bnoval jsem tomu t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou pozornost. Up\u00edr se zazubil. V hlav\u011b se mi znovu ozval ten p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd zvuk. Chytil jsem se za ni a svezl se na kolena. Bylo to \u0161\u00edlen\u00e9. Snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e kdysi ve \u0160pan\u011blsku.<\/div>\n

„Tak a dost!“ zak\u0159i\u010del Loki. Pod\u00edval jsem se jeho sm\u011brem. Podle v\u00fdrazu jeho tv\u00e1\u0159e jsem poznal, \u017ee ten zvuk sly\u0161\u00ed taky.<\/p>\n

Rozp\u0159\u00e1hl ruce, ve kter\u00fdch se objevily plameny. Jen\u017ee nebyly takov\u00e9 jako obvykle, ale dole u Lokiho dlan\u00ed z\u00e1\u0159ila syt\u011b zelen\u00e9 barva. Ohe\u0148 vylet\u011bl do vzduchu, kde se dva plameny spojily v jeden, jen\u017e vyrazil proti up\u00edrovi. Tam se setkal s jeho magickou silou. Vid\u011bl jsem, jak se \u010derveno-zelen\u00e9 plameny p\u0159etla\u010duj\u00ed s temn\u00fdm d\u00fdmem. Loki se trochu zapot\u00e1cel.<\/div>\n

„Loki!“ vyk\u0159ikl jsem. \u0160tvalo m\u011b, jak jsem neschopn\u00fd. Nemohl jsem nic d\u011blat. Jen ne\u010dinn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet souboji.<\/p>\n

Vtom se ozval v\u00fdbuch. Zaje\u010del jsem. Bo\u010dn\u00ed st\u011bna tov\u00e1rny se za\u010dala hroutit. Loki st\u00e1l p\u0159esn\u011b v m\u00edst\u011b, kam padaly velk\u00e9 \u00falomky. Polila m\u011b hr\u016fza. „Loki!“ Rozeb\u011bhl jsem se k n\u011bmu. Obrovsk\u00fd k\u00e1men se za\u010dal odlamovat. Pokud by spadl, bylo by to p\u0159\u00edmo na Lokiho. „Pozor!“<\/div>\n

„Levi, ute\u010d a najdi Mitsukiho! J\u00e1 se o n\u011bj postar\u00e1m.“<\/div>\n
„K-k\u00e1men,“ vykoktal jsem.<\/div>\n
„Co\u017ee?!“<\/div>\n
„K\u00e1men! Tam!“ St\u011bna se utrhla a \u0159\u00edtila se dol\u016f. Zakopl jsem a spadl p\u0159\u00edmo na Lokiho. T\u00edm jsem ho p\u0159ikryl vlastn\u00edm t\u011blem. Pohl\u00e9dl jsem nahoru a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Up\u00ed\u0159\u00ed mu\u017e Bill Posadil jsem se na posteli. Zd\u00e1lo se, \u017ee ostatn\u00ed je\u0161t\u011b sp\u00ed, ale nebylo na \u0161kodu b\u00fdt vzh\u016fru jako prvn\u00ed. Pamatuju si, \u017ee kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b studoval, vzbudil jsem se jako posledn\u00ed\u2026 omotan\u00fd hajzlpap\u00edrem. \u0160\u0165ouchl jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4025","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4025","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4025"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4025\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4025"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4025"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4025"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}