{"id":4036,"date":"2014-05-05T17:00:00","date_gmt":"2014-05-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4023"},"modified":"2014-05-05T17:00:00","modified_gmt":"2014-05-05T16:00:00","slug":"shatters-hope-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/05\/shatters-hope-15\/","title":{"rendered":"Shatters hope 15."},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/p>\n

<\/strong>
D\u011bti\u010dky moje milovan\u00fd, je tu dal\u0161\u00ed, pohodov\u00fd d\u00edle\u010dek Shatters hope. \u017d\u00e1dn\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 akce se konat nebude, \u017e\u00e1dn\u00e9 h\u00e1dky a zkr\u00e1tka pohodi\u010dka. Ale na to si nezvykejte! \ud83d\ude00 Alespo\u0148 ne na dlouho. 3:D P\u00e1\u010d velk\u00e1, mocn\u00e1 Sayurii\u2026 dob\u0159e, jeliko\u017e se bav\u00edme o mn\u011b\u2026 mal\u00e1, nicotn\u00e1 Sayurii \ud83d\ude00 :3 (opravdu jsem mal\u00e1\u2026 vzr\u016fstov\u011b) koukala jako mim\u010do (v jeden\u00e1cti) hodn\u011b na telenovely :D. T\u00edm ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee moje pov\u00eddka bude p\u0159epl\u00e1can\u00e1! Bude jen\u2026 hodn\u011b dlouh\u00e1 a \u0161\u00edlen\u011b pomaten\u00e1\u2026 jako j\u00e1 \ud83d\ude00 Tak kr\u00e1sn\u00e9, pohodov\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko p\u0159eje\u2026 j\u00e1 \ud83d\ude00<\/p>\n

<\/em> BILL<\/p>\n

Po zbytek dne nepadlo o Tomovi jedin\u00e9 slovo, tak to bude nejlep\u0161\u00ed. S Hayley jsem si zahr\u00e1l \u0161achy, usma\u017eil j\u00ed na opl\u00e1tku za pozdn\u00ed ob\u011bd omeletu, nalakoval nehty, co\u017e dopadlo katastroficky, jeliko\u017e lak skon\u010dil v\u0161ude mo\u017en\u011b, jen na Haylein\u00fdch nehtech ne a d\u011blali jsme ve zkratce spoustu dal\u0161\u00edch pitomost\u00ed. Tak jsem si \u0159ekl, \u017ee je Hayley stra\u0161n\u011b v pohod\u011b, a \u017ee bych ji je\u0161t\u011b n\u011bkdy r\u00e1d vid\u011bl, proto jsme si vym\u011bnili telefonn\u00ed \u010d\u00edsla, ne\u017e jsme se rozlou\u010dili p\u0159ed moj\u00ed, v porovn\u00e1n\u00ed s jej\u00edm domem, boudou. Fakt, \u017ee mam\u010di cesta na farmu trvala dv\u011b hodiny a Kevinovi cesta z farmy trvala hodinu, je z\u00e1hadou. Bu\u010f jezd\u00ed tak rychle, nebo si mam\u010da zapomn\u011bla slune\u010dn\u00ed br\u00fdle doma, vyu\u017eila toho, \u017ee jsem spal a vr\u00e1tila se pro n\u011b. Nebo se j\u00ed cht\u011blo ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut na z\u00e1chod, taky mo\u017enost.<\/p>\n

„Jsem dom\u00e1\u00e1!“ zvolal jsem, kdy\u017e jsem odemkl dve\u0159e a vstoupil do haly. Nic se neozvalo nazp\u011bt. Moje teorie – bu\u010f do domu vnikly obrn\u011bnci a zatkli br\u00e1chu za p\u0159ev\u00e1\u017een\u00ed drog p\u0159es mexick\u00e9 hranice, nebo m\u011b nesly\u0161eli, nebo, a to je pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, Nath ode\u0161el s Nath\u00e1li\u00ed n\u011bkam ven. Vs\u00e1z\u00edm v\u0161ak na p\u0159ev\u00e1\u017een\u00ed drog. „Hal\u00f3? Je tady n\u011bkdo?“ volal jsem d\u00e1l a vch\u00e1zel hloub\u011bji do domu. Asi si pov\u00edd\u00e1m fakt jen s\u00e1m se sebou. Jak mrzut\u00e9. „No jasn\u011b.“ Odfrknul jsem hned, co jsem na\u0161el pap\u00edrek na kuchy\u0148sk\u00e9m pultu. „Odjel jsem z m\u011bsta, nehledej m\u011b, u\u017e se nevr\u00e1t\u00edm. Takhle to d\u00e1l nejde, u\u017e t\u011b nem\u016f\u017eu kr\u00fdt. M\u011bj se, Bille. Tv\u016fj drah\u00fd star\u0161\u00ed bratr Nath. Mimochodem, ve\u010de\u0159i m\u00e1\u0161 v lednici, oh\u0159ej si to a nejez to studen\u00fd, \u010dun\u011b, pak m\u00e1\u0161 k\u0159e\u010de a nev\u00ed\u0161 pro\u010d. Budu doma v sedm. Pac a pusu, tvoje super drbna“. Idiot.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> Otev\u0159el jsem lednici a vyp\u00e1tral tal\u00ed\u0159 p\u0159ikryt\u00fd alobalem. Polo\u017eil jsem tal\u00ed\u0159 na pult, zav\u0159el ledni\u010dku a odkryl pokrm. Zase zape\u010den\u00fd t\u011bstoviny? Nath jako neum\u00ed uva\u0159it nic jin\u00e9ho? Tohle u\u017e mi leze krkem. Vyt\u00e1hnul jsem si z p\u0159\u00edborn\u00edku l\u017e\u00edci a do \u0161upl\u00edku str\u010dil bokem, tak\u017ee se s\u00e1m zastr\u010dil. Hehe. Pustil jsem se do j\u00eddla a nedbal na Nathova slova: „Oh\u0159ej si to.“ \u017divot je moc kr\u00e1tk\u00fd na to, abych post\u00e1val u mikrovlnky a sledoval, jak se j\u00eddlo ot\u00e1\u010d\u00ed dokola dv\u011b minuty. Sta\u010d\u00ed, \u017ee se zem\u011bkoule ot\u00e1\u010d\u00ed kolem sv\u00fd osy \u010dty\u0159iadvacet hodin. Je to tak, ne? Zauva\u017eoval jsem nad t\u00edm, nakonec jsem si to odsouhlasil a pokra\u010doval v kous\u00e1n\u00ed. Stejn\u011b nech\u00e1pu, pro\u010d nem\u016f\u017eeme z\u016fstat napojen\u00ed pupe\u010dn\u00ed \u0161\u0148\u016frou k mam\u010di, tak bychom nemuseli ztr\u00e1cet \u010das ani jeden\u00edm. Vid\u011bl jsem to v Simpsonov\u00fdch a mysl\u00edm, \u017ee by to bylo hust\u00fd.<\/p>\n

U\u017e nev\u00edm, co d\u011blat, najeden\u00fd jsem, vysprchovan\u00fd jsem, vysm\u00e1t\u00fd jsem\u2026 chmm. Unud\u011bn\u00fd jsem. Jedinou z\u00e1chranou by bylo, kdyby se Nath vr\u00e1til. U\u017e je p\u016fl sedm\u00e9 a ten pitome\u010dek nikde. Najednou jsem zaslechl, jak do okna v hale n\u011bco pra\u0161tilo, jako by n\u011bkdo hodil do okna kam\u00ednek. M\u016f\u017ee to b\u00fdt Nath, jen\u017e si zapomn\u011bl kl\u00ed\u010de, ale ten by p\u0159ece zvonil. M\u016f\u017ee to b\u00fdt Nathy, ale ta je ur\u010dit\u011b s br\u00e1chou. Nebo to taky m\u016f\u017ee b\u00fdt s\u00e9riov\u00fd vrah, kter\u00fd \u010dtvrt\u00ed lidi a d\u00e1v\u00e1 je se\u017erat sv\u00fdm krokod\u00fdl\u016fm. Docela jsem se b\u00e1l j\u00edt pod\u00edvat. Taky mohl jen zafoukat v\u00edtr a zp\u016fsobit, \u017ee se v\u011btev ke\u0159e ot\u0159ela o sklo, jen\u017ee\u2026 my p\u0159ed oknem ke\u0159e nem\u00e1me. Zoufal\u00e1 to situace. Co te\u010f? Znovu se ozval ten hororov\u00fd zvuk, tentokr\u00e1t do okna bylo hozeno n\u011bkolik kam\u00ednk\u016f z\u00e1rove\u0148. Zalapal jsem vyd\u011b\u0161en\u011b po dechu. Bille, jsi to ale sr\u00e1gora. J\u00e1 v\u00edm, Bill\u00edku, j\u00e1 v\u00edm! P\u0159emohl jsem se a vy\u0161el z ob\u00fdv\u00e1ku do chodby a z\u016fstal st\u00e1t p\u0159imra\u017een\u00fd na m\u00edst\u011b. Na\u0161pulil jsem rty a sna\u017eil se nastra\u017eit u\u0161iska a zaposlouchat se. Dal\u0161\u00ed kam\u00ednek se odrazil od okna. A dost! Vzal jsem si basebalovou p\u00e1lku ze sv\u00e9ho pokoje a pl\u00ed\u017eil se sm\u011brem do haly. Potichu a nen\u00e1padn\u011b. Nen\u00e1padn\u011b jako sysel v mo\u0159i, \u017eralok na nebi, lesn\u00ed v\u00edla v pou\u0161ti\u2026 prost\u011b jako Bill.<\/p>\n

Natisknul jsem se na ze\u010f kous\u00ed\u010dek vedle okna, tak\u017ee jsem nevid\u011bl magora \u00fato\u010d\u00edc\u00edho na neboh\u00e9 ok\u00fdnko a \u00fato\u010dn\u00edk nevid\u011bl m\u011b. Brilantn\u00ed. Usko\u010dil jsem a bojovn\u011b za\u010dal k\u0159i\u010det s p\u00e1lkou p\u0159ipravenou k \u00faderu, ale rozhodn\u011b jsem nem\u011bl v pl\u00e1nu sklo rozb\u00edt, jen jsem t\u00edm cht\u011bl doty\u010dn\u00e9ho postra\u0161it. Osoba za oknem za\u010dala pi\u0161t\u011bt. P\u0159idal jsem se k n\u00ed a pi\u0161t\u011bl taky. Proboha! Takhle m\u011b vylekat! H\u00e1d\u00e1m, \u017ee po dvou minut\u00e1ch je\u010den\u00ed, v\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed, k\u0159i\u010den\u00ed a riskov\u00e1n\u00ed infarktu jsem otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n

„Diano! Tys mi m\u00e1lem uhnala mrtvici!“<\/div>\n
„J\u00e1? To tys na m\u011b m\u00ed\u0159il p\u00e1lkou a tys vysko\u010dil odnikud a tys za\u010dal k\u0159i\u010det!<\/em>“ obvinila m\u011b\u2026 hn\u011bdovl\u00e1ska. Dianka se obarvila? N\u00e9, to n\u00e9! Pro\u010d, bo\u017ee, pro\u010d? Okey, nepanika\u0159it, v\u017edy\u0165 j\u00ed to slu\u0161\u00ed. Jop, slu\u0161\u00ed, jako v\u0161e.<\/div>\n
„Ou\u2026“ vydechnul jsem jen. Kdy\u017e to takhle vid\u00ed\u2026 „V\u00ed\u0161, kdybys zazvonila jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk a nebu\u0161ila kam\u00ednky do okna jako masov\u00fd vrah, tak si nevezmu p\u00e1lku.“ Obh\u00e1jil jsem se.<\/p>\n

„Tak zaprv\u00e9, zvonek v\u00e1m nefach\u00e1. Zadruh\u00e9, masov\u00fd vrah by odemkl dve\u0159e n\u011bjak\u00fdm \u0161\u0165our\u00e1tkem a nepi\u0161t\u011bl by, kdy\u017e by na n\u011bj za\u00fato\u010dilo \u010dernovlas\u00fd p\u00e1r\u00e1tko. Zat\u0159et\u00ed\u2026 ty u\u017e se na tu krimin\u00e1lku Las Vegas ned\u00edvej.“ Argumentovala Diana a zk\u0159\u00ed\u017eila ruce na b\u0159i\u0161e. \u0158ekla mi p\u00e1r\u00e1tko? Tak to je vrchol v\u0161eho! Nav\u00edc\u2026 je to krimin\u00e1lka Miami! Miami!!!<\/div>\n

„No jen pro zaj\u00edmavost, j\u00e1 tady nejsem ten, kdo v\u00e1\u017e\u00ed sotva 40 kilo.“ Nakr\u010dil jsem nos.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, ty v\u00e1\u017e\u00ed\u0161 30 kilo i s postel\u00ed, botama a kl\u00ed\u010dema.“ Ohradila se Dianka a vypl\u00e1zla na m\u011b r\u016f\u017eov\u00fd jazyk.<\/div>\n
„Nevyplazuj ho na m\u011b, nebo ti ho ukousnu.“<\/div>\n
„Zkus to.“ \u0160eptla vyz\u00fdvav\u011b, ale ani m\u011b nenechala a odkr\u00e1\u010dela kamsi za roh. Hej!<\/div>\n
„Nepozval jsem t\u011b do domu, t\u0159eba jsi ty ten s\u00e9riov\u00fd vrah!“ n\u00e1sledoval jsem jej\u00ed z\u00e1da.<\/p>\n

„V\u0161imnul sis na mn\u011b n\u011b\u010deho nov\u00e9ho?“ uculila se Diana a oto\u010dila se o 180 stup\u0148\u016f. Jo, hned jak jsi p\u0159i\u0161la.<\/div>\n

„P\u0159ebarvila ses zp\u011bt na hn\u011bdo.“ Brouknul jsem.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed? Je to lep\u0161\u00ed? J\u00e1 si nejsem jist\u00e1, p\u0159ijdu si te\u010f tak oby\u010dejn\u011b. Nav\u00edc m\u011b barvila s\u00e9gra, kter\u00e1 to d\u011blala poprv\u00e9. J\u00e1 jsem ti na n\u00ed chytala takov\u00e9 nervy. Sed\u011bla jsem na \u017eidli u\u017e p\u016fl hodiny, barvy ub\u00fdvalo, ale j\u00e1 m\u011bla po\u0159\u00e1d such\u00e9 vlasy a byla teprve u odrost\u016f! Nakonec to teda zvl\u00e1dla, ale mysl\u00edm, \u017ee n\u011bkde m\u00e1m po\u0159\u00e1d \u010derven\u00e9 odlesky.“ Vypr\u00e1v\u011bla mi Dianka pom\u011brn\u011b rychle a dramaticky, tak\u017ee rozum\u011bt j\u00ed ka\u017ed\u00e9 slovo bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. Ty a oby\u010dejn\u00e1? Nikdy. P\u0159istoupil jsem k n\u00ed bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Uka\u017e.“ Nam\u00edtnul jsem a rozpustil j\u00ed dlouh\u00e9, vlnit\u00e9 vl\u00e1sky, p\u0159i\u010dem\u017e jsem se v nich za\u010dal prohrabovat. „Ale jo, Claudia to ud\u011blala dob\u0159e. Jen\u2026 tady zespoda m\u00e1\u0161 takov\u00fd \u010derven\u00fd pram\u00ednek.“ Zalhal jsem.<\/div>\n
„Co\u017ee? Kde? J\u00e1 ji p\u0159i\u0161krt\u00edm.“ Za\u010dala vyv\u00e1d\u011bt a oh\u00e1n\u011bt se po pram\u00ednku, kter\u00fd jsem pustil.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si srandu.“ Zasm\u00e1l jsem se jej\u00ed reakci.<\/div>\n
„Ty malej skunku.“ P\u0159imhou\u0159ila na m\u011b o\u010di a pak se usm\u00e1la.<\/p>\n

„Tak\u017ee mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi to slu\u0161\u00ed v\u00edc? M\u00ed\u0148?“ vyzv\u00eddala.<\/div>\n

„Jsi kr\u00e1sn\u00e1 jako v\u017edy, ale ta \u010derven\u00e1 ti \u0161la v\u00edc k o\u010d\u00edm.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem naprosto up\u0159\u00edmn\u011b, p\u0159esn\u011b tak, jak jsem si to myslel. Norm\u00e1ln\u011b by m\u011b asi pra\u0161tila, jak ji zn\u00e1m, ale tentokr\u00e1t sklopila o\u010di a stydliv\u011b se usm\u00e1la. Co to s n\u00ed je? Naklonil jsem hlavu a pousm\u00e1l se. „Co je? \u0158ekl jsem n\u011bco\u2026 vadn\u00fdho, vtipn\u00fdho\u2026?“<\/div>\n
„Ne.“ Zamumlala a p\u0159e\u0161la po m\u00edstnosti k seda\u010dce, na kterou si sedla, n\u00e1sledn\u011b lehla a p\u0159evalila na b\u0159\u00ed\u0161ko. „To je \u00faleva, to je \u00faleva!“ t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0159i\u010dela. Uchechtl jsem se a b\u011b\u017eel k n\u00ed. Sednul jsem si j\u00ed jen zlehka na z\u00e1da, abych j\u00ed neubl\u00ed\u017eil. „Slez ze m\u011b, ty kostnatej zadku!“ Nadala mi s \u00fasm\u011bvem a za\u010dala sebou \u0161\u00edt, aby m\u011b shodila.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1m takovej kostnatej zadek.“<\/div>\n
„To m\u00e1 b\u00fdt v\u00fdhru\u017eka, p\u00e1r\u00e1tko?“ zasm\u00e1la se jen Dianka. Oto\u010dil jsem se tak, \u017ee jsem na n\u00ed sed\u011bl obkro\u010dmo a za\u010dal ji lechtat na \u017eebrech. Na to konto Dianka zapi\u0161t\u011bla a cukala sebou prud\u010deji. „N\u00e9\u00e9! Bille, j\u00e1 se po\u010d\u016fr\u00e1m!“ sm\u00e1la se.<\/div>\n
„Odvolej, \u017ee jsem p\u00e1r\u00e1tko.“<\/div>\n
„Nikdy!“<\/p>\n

Diana se n\u011bjak, mn\u011b nezn\u00e1mo jak, p\u0159eto\u010dila na z\u00e1da. Ztratil jsem tak rovnov\u00e1hu a p\u0159epadl na druh\u00fd konec pohovky. Hn\u011bdovl\u00e1ska toho okam\u017eit\u011b vyu\u017eila a tentokr\u00e1t si na m\u011b obkro\u010dmo sedla ona. Lechtala m\u011b v\u0161ude mo\u017en\u011b, tam kde v\u011bd\u011bla a\u017e moc dob\u0159e, \u017ee jsem lechtiv\u00fd. Mr\u0161ka jedna.<\/div>\n

„Pom\u00f3c! Aaah!“ je\u010del jsem a p\u0159itom se sm\u00e1l, tak\u017ee jsem se zaka\u0161lal, ale na to nebrala Dianka ohled, pr\u00e1v\u011b naopak, \u0161\u0165ourala do m\u011b, lechtala m\u011b a zlobila je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 za tu p\u00e1lku!“ \u0161kubal jsem sebou, ale bylo mi to houby platn\u00e9. No jo no, boxerka. Nep\u0159ekonateln\u00e1. Kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee nad n\u00ed p\u0159eci jen vyhraju, chytla mi ruce pevn\u011b nad hlavu.<\/div>\n
„Pus\u0165 m\u011b, pros\u00edm.“ Za\u0161kemral jsem a nevinn\u011b se na ni pod\u00edval. Zab\u00edr\u00e1valo to.<\/div>\n
„Nene.“ Usm\u00e1la se.<\/div>\n
„Ani kdy\u017e sl\u00edb\u00edm, \u017ee u\u017e budu moc, moc, moc hod\u0148ou\u010dkej?“ zam\u017eoural jsem na ni o\u010dima.<\/div>\n
„To neum\u00ed\u0161 a ty svoje kuku\u010d si schovej pro jina\u010d\u00ed, j\u00e1 ti to nespap\u00e1m.“ Mrkla na m\u011b se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„A ani kdy\u017e ti dovol\u00edm p\u016fj\u010dit si \u0161minky?“ Dianka zauva\u017eovala a to byla chv\u00edle pro m\u011b.<\/p>\n

Vykroutil jsem se z jej\u00edho sev\u0159en\u00ed a ve snaze vst\u00e1t, nebo o co jsem se to pokou\u0161el, jsem n\u00e1s p\u0159evalil. Dianka le\u017eela pode mnou a j\u00e1 mezi jej\u00edma dlouh\u00fdma, op\u00e1len\u00fdma nohama. Ou, ou, ou\u2026 nebezpe\u010dn\u00e1 poloha, jen co je pravda. Zad\u00edval jsem se j\u00ed do modr\u00fdch velk\u00fdch o\u010d\u00ed, v kter\u00fdch se zajisk\u0159ilo. Trhav\u011b se nadechla. Oba jsme zv\u00e1\u017en\u011bli. Pootev\u0159el jsem \u00fasta a pohledem automaticky sklouznul k nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdm pln\u00fdm rt\u016fm. Sakra! V\u00edm, \u017ee chce b\u00fdt jen kamar\u00e1dka, ale kdo by j\u00ed odolal? J\u00e1 ne. Rozhodn\u011b ne po t\u00e9 noci p\u0159ed t\u00fddnem. Pomalu jsem p\u0159ekon\u00e1val vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi a zastavil se t\u011bsn\u011b p\u0159ed jej\u00ed dokonalou, n\u00e1dhernou tv\u00e1\u0159\u00ed. Diana p\u0159ekvapiv\u011b, i p\u0159es svoje vlast\u00ed slova, pravidla, podm\u00ednky\u2026 \u010di co to pro ni tehdy bylo, spojila na\u0161e rty v kr\u00e1tk\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd, mot\u00fdl\u00ed polibek. Oddechnul jsem. Ne\u010dekal jsem, \u017ee tohle ud\u011bl\u00e1, myslel jsem, \u017ee mi t\u0159eba i vynad\u00e1, vstane, p\u0159inejhor\u0161\u00edm odejde, \u017ee mi d\u00e1 facku nebo cokoli jin\u00e9ho, ne\u017e to, \u017ee m\u011b pol\u00edb\u00ed. Jen\u017ee\u2026 pol\u00edbila m\u011b. Ano, ud\u011blala to. Ro\u0161\u0165anda jedna.<\/em> Sexy ro\u0161\u0165anda\u2026<\/p>\n

„P\u0159i\u0161la jsem se vlastn\u011b zeptat, jestli si se mnou p\u016fjde\u0161 zap\u00e1lit, nechci kou\u0159it sama.“ To je zaj\u00edmav\u00e9. Diana kou\u0159\u00ed n\u011bkdy i osm cigaret denn\u011b, ale nikdy ne sama, kdy\u017e je sama, nechutn\u00e1 j\u00ed to.<\/div>\n

„P\u016fjdu.“ \u0160eptnul jsem a op\u011bt ji pol\u00edbil.<\/div>\n
„A taky jsem ti cht\u011bla \u0159\u00edct\u2026“ uml\u010del jsem ji dal\u0161\u00edm polibkem, „\u2026jestli bys mi p\u016fj\u010dil tu \u0161edou tuniku\u2026“ znovu jsem ji p\u0159eru\u0161il mlaskav\u00fdm polibkem, „\u2026kter\u00e1 se mi l\u00edbila.“<\/div>\n
„To bude probl\u00e9m.“ Zamumlal jsem do polibku.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem ji moc zasvinil\u2026“ tentokr\u00e1t m\u011b uml\u010dela sv\u00fdmi rty ona. „A ani ji nem\u00e1m tady.“ Dala mi malinkou, d\u011btskou pusinku. „Promi\u0148.“ Omluvil jsem se potichu.<\/div>\n
„Hm, to nic.“ Zoubky mi jemn\u011b stiskla spodn\u00ed ret a zatahala.<\/p>\n

N\u00e1hle se zabouchly vchodov\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n

„Bille? U\u017e jsi doma?“ ozval se Nath\u016fv hlas. Odt\u00e1hnul jsem se od Dianky, vstal ze seda\u010dky a pomohl j\u00ed na nohy.<\/div>\n
„Jo, tady.“ Zv\u00fd\u0161il jsem hlas, aby m\u011b sly\u0161el, a st\u00e1hnul si tri\u010dko dol\u016f, jeliko\u017e mi lezlo b\u0159\u00ed\u0161ko. Dianka se taky tro\u0161ku poupravila a po m\u00e9m boku docupitala do haly. „Jdem si zap\u00e1lit, jde\u0161 taky?“ nen\u00e1padn\u00e9, v\u017edy ho pozdrav\u00edm, ale te\u010f chci prchnout.<\/div>\n
„Nekou\u0159\u00edm.“ Zamra\u010dil se podez\u00edrav\u011b Nath. Ajo vlastn\u011b\u2026 sakra.<\/div>\n
„No, tak\u2026 t\u0159eba si za\u010dal, to j\u00e1 nev\u00edm, kdy\u017e po\u0159\u00e1d pob\u00edh\u00e1\u0161 n\u011bkde po m\u011bst\u011b, skoro t\u011b u\u017e nevid\u00edm.“ Post\u011b\u017eoval jsem si.<\/div>\n
„Naposledy p\u0159ed sedmi hodinama, \u017ee?“ zasm\u00e1l se br\u00e1\u0161ka a vydal se sm\u011brem do kuchyn\u011b.<\/p>\n

Dianka se za\u010dala obouvat, zat\u00edmco j\u00e1 je\u0161t\u011b vb\u011bhnul za Nathem. „Kdes nechal Nathy?“ zeptal jsem se, snad abych zakecal sv\u00e9 divn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Ne, \u017ee by mi z\u00e1le\u017eelo na tom, kdyby se dozv\u011bd\u011bl, co jsem prov\u00e1d\u011bl s Diankou, ale\u2026 ano, vlastn\u011b o to p\u0159esn\u011b mi \u0161lo. Konec konc\u016f, byla jeho prvn\u00ed l\u00e1ska. Nechci b\u00fdt za d\u011bvka\u0159e, sr\u00e1\u010de, zr\u00e1dce a podobn\u011b. Na druhou stranu\u2026 \u0159ekli si ji\u017e d\u00e1vno, \u017ee jsou jen p\u0159\u00e1teli, tak\u017ee\u2026 ne, i tak je to blb\u00e9. A je\u0161t\u011b blb\u011bj\u0161\u00ed – ne poprv\u00e9 jsem Dianu l\u00edbal. Jsem hajzl, ale konec sebekritiky.<\/div>\n

„U n\u00ed doma, p\u0159edstav si to.“ Pousm\u00e1l se Nath, p\u0159i\u010dem\u017e skl\u00edzel n\u00e1kup. Hned jsem se k n\u011bmu p\u0159idal. Ne, to taky nen\u00ed nen\u00e1padn\u00e9, kdy\u017e jsem jindy l\u00edn\u00fd jako ve\u0161.<\/div>\n
„Pro\u010d nep\u0159i\u0161la s tebou? Dlouho jsem ji nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Proto\u017ee s tebou cloum\u00e1 puberta. Dej to, Bille, sem.“ \u0158ekl se zasm\u00e1n\u00edm a vzal mi mouku z ruky\u2026 mouku, kterou jsem se chystal uklidit do lednice. Za\u010dal jsem se prohrabovat ve vlasech. „Co je ti dneska?“ optal se.<\/div>\n
„Nic.“ Vyhrknul jsem.<\/div>\n
„\u0160kr\u00e1be\u0161 se ve vlasech. To d\u011bl\u00e1\u0161, jen kdy\u017e je ti trapn\u011b, nebo jsi nerv\u00f3zn\u00ed, nebo\u2026 jsi n\u011bco provedl. Tys n\u011bco provedl? \u0158ekni! Co jsi zase ud\u011blal?“ zase ten podez\u00edravej pohled.<\/p>\n

Pro\u010d j\u00e1? Pro\u010d proboha j\u00e1 schytal tak v\u0161\u00edmav\u00fdho br\u00e1chu? I kdy\u017e\u2026 ono asi nebylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 v\u0161imnout si, \u017ee se chov\u00e1m jako debil.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem rozlil d\u017eus na gau\u010d.“ Zalhal jsem.<\/div>\n
„Tak to b\u011b\u017e uklidit, j\u00e1 to nebudu za tebe drhnout\u2026 op\u011bt.“ Uff\u2026 spapinkal to i s navij\u00e1kem. Sebral jsem houbi\u010dku na n\u00e1dob\u00ed z linky a vydal se s d\u017eusem ukryt\u00fdm pod tri\u010dkem do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem d\u017eus na seda\u010dku rozlil a n\u00e1sledn\u011b za\u010dal drhnout. A\u017e te\u010f mi do\u0161lo, \u017ee sta\u010dilo, abych jen drhnul\u2026 nikdo by nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, \u017ee ten d\u017eus jsem nikdy nerozlil. No to je jedno, alespo\u0148 te\u010f jsem jen polovi\u010dn\u00ed lh\u00e1\u0159. Polovi\u010dn\u00ed, sakra mizernej lh\u00e1\u0159.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem do\u010distil pohovku, vr\u00e1til n\u00e1poj, \u010distic\u00ed prost\u0159edek – na okapy\u2026, kdy\u017e j\u00e1 si \u0159\u00edkal, \u017ee i to by mohlo vy\u010distit kus gau\u010de – a houbi\u010dku do kuchyn\u011b, roze\u0161el jsem se za Diankou, obul se, p\u0159ehodil p\u0159es sebe vesti\u010dku a vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed na \u010derstv\u00fd vzduch mezi lidi, kte\u0159\u00ed nev\u011bd\u00ed, co jsem provedl, a kte\u0159\u00ed na m\u011b nebudou civ\u011bt podez\u00edrav\u011b jako br\u00e1cha. Uhm\u2026 tomu se \u0159\u00edk\u00e1\u2026 jak to nazvat? Svoboda!<\/p>\n

Do\u0161li jsme k nejbli\u017e\u0161\u00edmu kr\u00e1mku, kde jsem si koupil cigarety a zapalova\u010d, a pak se vydali na na\u0161e nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto – do bl\u00edzk\u00e9ho lesa, kam skoro nikdo nechod\u00ed, co\u017e je divn\u00e9, proto\u017ee je odtamtud n\u00e1dhernej v\u00fdhled na m\u011bsto. Ur\u010ditou v\u00fdhodu to v\u0161ak sk\u00fdtalo, nikdo n\u00e1s neru\u0161il. Panoval tu naprost\u00fd klid a nemohla n\u00e1m nad\u00e1vat \u017e\u00e1dn\u00e1 bab\u010da, \u017ee zne\u010di\u0161\u0165ujeme ovzdu\u0161\u00ed, pokud jsme si zap\u00e1lili, jak se n\u00e1m to kolikr\u00e1t stalo v zalidn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Phoenixu. Tady jsme si mohli \u010doudit, jak se n\u00e1m zl\u00edbilo.<\/div>\n

„D\u00e1me sout\u011b\u017e?“ zeptala se Diana s uli\u010dnick\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Okey.“ Souhlasil jsem.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kdo d\u0159\u00edv vykou\u0159\u00ed cigaretu, ok?“<\/div>\n
„A kdy\u017e prohraju, tak\u2026?“<\/div>\n
„Tak se svle\u010de\u0161 do tren\u00fdrek a p\u016fjde\u0161 a\u017e k t\u00e1mhletomu stromu.“ Odv\u011btila za st\u00e1l\u00e9ho usm\u00edv\u00e1n\u00ed a uk\u00e1zala do d\u00e1lky na onen smrk\u2026 nebo borovici, nebo jak\u00fdkoli jin\u00fd jehli\u010dnan.<\/div>\n
„Okey.“ Pokr\u010dil jsem rameny. Pot\u0159\u00e1sli jsme si rukama na d\u016fkaz uzav\u0159en\u00e9 s\u00e1zky a po odpo\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed jsme se pustili do jej\u00edho pln\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Pot\u00e1hul jsem si z nikotinov\u00e9 ty\u010dinky co nejv\u00edc, ale tak abych se nezaka\u0161lal, to by m\u011b zdr\u017eovalo. \u0160luknul jsem a vydechnul kou\u0159 p\u0159ed sebe. Tak jsem to n\u011bkolikr\u00e1t opakoval, a\u017e se mi z toho rychl\u00e9ho tempa za\u010dala motat hlava. Bylo mi docela zle, av\u0161ak necht\u011bl jsem se vzd\u00e1t bez boje, a tak jsem pokra\u010doval. Byl jsem v polovin\u011b cigarety a jevilo se to tak, \u017ee vyhraju, jen\u017ee najednou mi spadl z ni\u010deho nic kotel. J\u00e1 debil jsem neodklep\u00e1val! „Schei\u00dfe!“ zanad\u00e1val jsem a pokusil se rozt\u00e1hnout cigaretu, aby znovu ho\u0159ela, ale ne\u0161lo to, musel jsem zalovit v kapse a zap\u00e1lit si. Dianka se tomu jen zlov\u011bstn\u011b usm\u00e1la a mezit\u00edm dohnala m\u016fj dosavadn\u00ed n\u00e1skok. A m\u00e1m po prdeli. P\u016fjdu polonah\u00fd ke stromu. \u00da\u017easn\u00fd. A to jsem se t\u011b\u0161il, \u017ee uvid\u00edm Dianku ve spodn\u00edm. Ach jo! Zaf\u0148ukal jsem a sna\u017eil se ze v\u0161ech sil potahovat co nejrychleji a co nejd\u00e9le, ale nakonec opravdu zv\u00edt\u011bzila Dianka. Sakra! Za\u010dala tan\u010dit prapodivn\u00fd tane\u010dek v\u00edt\u011bzstv\u00ed a chichotala se mi. Povzdychl jsem si. Zatracen\u011b. No nic, s\u00e1zka je s\u00e1zka a j\u00e1 jsem \u010destn\u00fd hr\u00e1\u010d. Za\u010dal jsem se tedy vysvl\u00e9kat ze svr\u0161k\u016f.<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii D\u011bti\u010dky moje milovan\u00fd, je tu dal\u0161\u00ed, pohodov\u00fd d\u00edle\u010dek Shatters hope. \u017d\u00e1dn\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 akce se konat nebude, \u017e\u00e1dn\u00e9 h\u00e1dky a zkr\u00e1tka pohodi\u010dka. Ale na to si nezvykejte! \ud83d\ude00 Alespo\u0148 ne na dlouho. 3:D P\u00e1\u010d velk\u00e1, mocn\u00e1 Sayurii\u2026 dob\u0159e, jeliko\u017e se bav\u00edme<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[587],"tags":[],"class_list":["post-4036","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-shatters-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4036","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4036"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4036\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4036"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4036"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4036"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}