{"id":4038,"date":"2014-05-03T18:00:00","date_gmt":"2014-05-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4025"},"modified":"2014-05-03T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-03T17:00:00","slug":"scn11b-4-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/03\/scn11b-4-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 4. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill si uv\u011bdomil, \u017ee vystavil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho k\u016f\u017ee, rychle si uhladil mikinu a nat\u00e1hl rukavice.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tetov\u00e1n\u00ed…?“ Zeptal se Tom opatrn\u011b, p\u0159\u00edli\u0161 rozru\u0161en\u00fd pohledem na jizvy. Byly jich pln\u00e9 nejenom Billovy prsty, ale i h\u0159bety rukou (a\u017e kam mohl Tom zahl\u00e9dnout), v\u0161echny r\u016fzn\u00fdch velikost\u00ed a d\u00e9lek, \u0161\u00ed\u0159ek a textur. Jeho prsty na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech vypadaly, jako by byly rozkousan\u00e9 stejn\u011b jako jeho rty, a na h\u0159betech rukou m\u011bl prakticky n\u00e1st\u011bnnou malbu \u0161kr\u00e1banc\u016f a \u0161r\u00e1m\u016f.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill strnule, zvedl krabici od pizzy a polo\u017eil ji na linku. Tom ji str\u010dil do lednice a v\u0161iml si, \u017ee Bill je poprv\u00e9 od sv\u00e9ho p\u0159\u00edchodu vyveden z m\u00edry. Zd\u00e1lo se, \u017ee je v\u00edce rozpa\u010dit\u00fd ze sv\u00fdch rukou ne\u017e z tetov\u00e1n\u00ed. Neust\u00e1le si pohr\u00e1val se sv\u00fdmi rukavicemi, jako by byl nerv\u00f3zn\u00ed.<\/p>\n

„Tvoje m\u00e1ma ti dovolila tetov\u00e1n\u00ed?“ Zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n

„Ne,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill. „Je\u0161t\u011b ho nevid\u011bla, a douf\u00e1m, \u017ee ho ani neuvid\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e mi bude osmn\u00e1ct. Tak co te\u010f?“<\/div>\n
„Budeme koukat na filmy?“<\/div>\n
„Opravdu?“ nezn\u011blo to p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Jo, co jsi \u010dekal?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a vrhnul se na Tomovu postel. Zaklel, kdy\u017e mu mikina op\u011bt vyjela vzh\u016fru a odhalila pruh k\u016f\u017ee. Rychle ji st\u00e1hl zp\u011bt, jako by jej to pohor\u0161ilo.<\/div>\n
„Zatracen\u00e1 mikina,“ zabru\u010del. Op\u011bt se posadil a mikinu zasunul pe\u010dliv\u011b na svoje m\u00edsto.<\/div>\n
„Nebudu na to civ\u011bt, pokud nechce\u0161, ale mohl by ses p\u0159es to p\u0159en\u00e9st a uk\u00e1zat mi to,“ navrhl Tom a sna\u017eil se, aby to nezn\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 nad\u011bjn\u011b.<\/div>\n
„Jo, mohl bych.“ Bill se nepohnul ani o p\u00ed\u010f. „V\u00ed\u0161, myslel jsem, \u017ee bychom mohli… J\u00e1 nev\u00edm. N\u011bco d\u011blat. Kurva. Chci j\u00edt ven.“<\/div>\n
„Tak p\u016fjdeme ven…? V\u00ed\u0161, sta\u010dilo jen \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jsou tady ur\u010dit\u00e1 \u00b4p\u0159esp\u00e1vac\u00ed\u00b4 pravidla,“ zabru\u010del Bill a vstal, zat\u00edmco si Tom obl\u00e9kal bundu.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Eh, to je pro d\u011bti. Opravdu m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat, cokoliv chce\u0161. Ale…“ Tom sebou prudce trhl, kdy\u017e se Bill\u016fv prost\u0159edn\u00ed\u010dek ocitl pouh\u00fdch n\u011bkolik centimetr\u016f od jeho obli\u010deje.<\/div>\n
„…zat\u00edm to s tebou bylo docela dobr\u00fd.“ Tom se rozesm\u00e1l a odstr\u010dil Billovu ruku pry\u010d od sv\u00e9ho obli\u010deje, Bill okam\u017eit\u011b vyrazil ze dve\u0159\u00ed. Koneckonc\u016f, pot\u0159eboval n\u011bco, co by jej frustrovalo.<\/div>\n
„\u010cau mami, jdeme ven,“ zvolal Tom kamkoliv, kde by se mohla nach\u00e1zet jeho matka. Hlas p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed odkudkoliv jim odpov\u011bd\u011bl, aby si to u\u017eili.<\/div>\n
„To bylo… snadn\u00e9,“ divil se Bill a ohl\u00e9dl se zp\u011bt na d\u016fm. „Kdybych se j\u00e1 matky zeptal, jestli m\u016f\u017eu n\u011bkam j\u00edt, musel bych j\u00ed v podstat\u011b napsat esej o tom, kam jdu, pro\u010d tam jdu a co budu d\u011blat, kdy\u017e na m\u011b n\u011bkdo sko\u010d\u00ed. Nev\u00edm, je to nesmysl.“<\/p>\n

Tom se rozesm\u00e1l, ale zav\u00e1hal, kdy\u017e Bill pouze pozvedl obo\u010d\u00ed. „Co je? Ned\u011bl\u00e1m si legraci. Ona by to opravdu ud\u011blala.“<\/div>\n

„Nech\u00e1pu tvou matku. Sakra, je mi to l\u00edto.“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „M\u016f\u017eu j\u00edt do \u0161koly a n\u011bkdy taky na \u010derpac\u00ed stanici dole na ulici, kdy\u017e jsem opravdu hodn\u00fd.“ Bill k\u00fdvl na benz\u00ednku, ke kter\u00e9 se bl\u00ed\u017eili.<\/div>\n
„Jak bl\u00edzko u m\u011b bydl\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„O jednu nebo dv\u011b ulice d\u00e1l. Vlastn\u011b jsem se nakonec vypl\u00ed\u017eil, jinak by se matka sna\u017eila mluvit s tv\u00fdmi rodi\u010di osobn\u011b, a to by bylo peklo. Jestli bude\u0161 m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, nikdy se s n\u00ed nesetk\u00e1\u0161.“<\/p>\n

Z Billova hlasu \u010di\u0161ela nen\u00e1vist a z o\u010d\u00ed mu vyza\u0159ovalo opovr\u017een\u00ed. Tom jeho tv\u00e1\u0159 chv\u00edli zv\u011bdav\u011b studoval, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e si Bill str\u010dil p\u00e1r pramen\u016f za ucho. \u010c\u00edm\u017e necht\u011bn\u011b odhalil na tv\u00e1\u0159i zeleno-purpurovou skvrnu, kter\u00e1 se t\u00e1hla p\u0159es velkou \u010d\u00e1st jeho l\u00edcn\u00ed kosti. Tom polkl, c\u00edtil se nesv\u016fj. Byl si jist\u00fd, \u017ee je\u0161t\u011b ve \u0161kole ji tam nem\u011bl, a to vypadalo podez\u0159ele. Jako by Billa n\u011bkdo uhodil.<\/div>\n

„Bille? Ehm…“ Bill se na n\u011bj pod\u00edval s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a Tom n\u00e1hle zalitoval toho, \u017ee s t\u00edm v\u016fbec za\u010dal, a to se je\u0161t\u011b ani nezeptal. Prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu odpov\u011b\u010f nebude l\u00edbit. „No, ehm, ta mod\u0159ina…“<\/div>\n
„Mod\u0159ina? Jak\u00e1 mod\u0159ina?“ Bill zn\u011bl opravdu hodn\u011b zasko\u010den\u011b a Tomovi se p\u0159evr\u00e1til \u017ealudek.<\/div>\n
„Tady,“ \u0159ekl, nato\u010dil hlavu a uk\u00e1zal na vlastn\u00ed l\u00edcn\u00ed kost. Bill se zamra\u010dil a napodobil pohyb na vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159i, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mod\u0159inu vlastn\u00edmi dobit\u00fdmi prsty, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou a set\u0159\u00e1sl vlasy zp\u011bt dop\u0159edu.<\/p>\n

„Ned\u011blej si s t\u00edm starosti, pravd\u011bpodobn\u011b to m\u00e1m ze span\u00ed v hodin\u011b pan\u00ed Barthov\u00e9 dnes. Je tam jen lavice, \u017e\u00e1dn\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159.“<\/div>\n

„Jo…“ Tom nev\u011bd\u011bl, \u010demu m\u00e1 v\u011b\u0159it. Zp\u016fsob, jak\u00fdm to \u0159ekl, nebyl tak bezcitn\u00fd a rezervovan\u00fd jako obvykle, ale naopak, jako by si nebyl jist\u00fd s\u00e1m sebou. Tom pochyboval, \u017ee by byl tak napjat\u011b nerv\u00f3zn\u00ed z mluven\u00ed o tom, jak spal v hodin\u011b pan\u00ed Barthov\u00e9. A najednou si Tom uv\u011bdomil, \u017ee Bill m\u011bl celou hodinu hlavu polo\u017eenou na sv\u00fdch pa\u017e\u00edch, jeho tv\u00e1\u0159 se lavice ani nedotkla. Bylo to naprosto nepravd\u011bpodobn\u00e9, ale Tom na n\u011bj necht\u011bl tla\u010dit. Skute\u010dnost, \u017ee Bill musel o sv\u00e9 mod\u0159in\u011b lh\u00e1t, znamenala, \u017ee zp\u016fsob, jak\u00fdm k n\u00ed p\u0159i\u0161el, nebyl zrovna p\u0159\u00edjemn\u00fd. Tomovi bylo a\u017e \u0161patn\u011b od \u017ealudku z my\u0161lenky, \u017ee by Billa n\u011bkdo mohl b\u00edt, a neodv\u00e1\u017eil se jej na to zeptat.<\/p>\n

„Pro\u010d mi tvoje m\u00e1ma \u0159\u00edk\u00e1 Eddie?“ zeptal se Bill spont\u00e1nn\u011b, aby odehnal hroz\u00edc\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho.<\/div>\n

„Oh…“ zasm\u00e1l se Tom, byla to p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna p\u0159edm\u011btu hovoru pro oba dva. „Kdy\u017e jsem m\u00e1m\u011b o tob\u011b vypr\u00e1v\u011bl, \u0159ekl jsem j\u00ed, \u017ee jsi jako St\u0159ihoruk\u00fd Eddward. Od t\u00e9 chv\u00edle ti \u0159\u00edk\u00e1 Eddie.“<\/div>\n
„Aha…“ Bill chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel. „Jo, mysl\u00edm, \u017ee jo. Nikdy jsem o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel… zaj\u00edmav\u00e9. Ale j\u00e1 m\u00e1m norm\u00e1ln\u00ed ruce. No… nejsou norm\u00e1ln\u00ed, ale nem\u00e1m na nich n\u016f\u017eky.“<\/div>\n
„Pro\u010d nejsou norm\u00e1ln\u00ed?“ Zeptal se Tom nevinn\u011b bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Bill nespokojen\u011b nakr\u010dil nos, cht\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00e9ho, ale koneckonc\u016f za tuhle ot\u00e1zku si mohl s\u00e1m. Uv\u00e1\u017een\u011b lhal o mod\u0159in\u011b. Mohl se na Toma za to utrhnout, ale nakonec by se c\u00edtil hrozn\u011b. P\u0159\u00ed\u010detnost jeho matky si op\u011bt vzala dovolenou, kdy\u017e se Bill zm\u00ednil, \u017ee se ve\u010der chyst\u00e1 k Tomovi, p\u0159esto\u017ee ve \u010dtvrtek byla docela stabiln\u00ed, a po kr\u00e1tk\u00e9m boji poslala Billa do pokoje s pohmo\u017ed\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed a krvav\u00fdm nosem. V\u00fdsledkem toho v\u0161eho byl \u010derstv\u00fd z\u00e1\u0159ez na jeho stehn\u011b, a kdyby se Tom dozv\u011bd\u011bl, co v\u0161echno musel podstoupit kv\u016fli tomu hloup\u00e9mu p\u0159esp\u00e1n\u00ed, c\u00edtil by se provinile, l\u00edtostiv\u011b a uboze. Bill si vychutn\u00e1val bolest, kterou si zp\u016fsobil s\u00e1m, stejn\u011b jako bolest, kterou mu zp\u016fsobila matka, podivn\u00fdm masochistick\u00fdm zp\u016fsobem a nemyslel si, \u017ee by m\u011blo n\u011bjak\u00fd smysl plakat nad prolitou krv\u00ed. V jist\u00e9m smyslu, Bill rad\u011bji ubl\u00ed\u017eil sob\u011b, ne\u017e aby ubl\u00ed\u017eil Tomovi, psychicky nebo fyzicky, malichern\u011b nebo v\u00fdznamn\u011b.<\/p>\n

Tak\u017ee Bill vyt\u00e1hl ruce z kapes a zv\u011bdav\u011b si je prohl\u00ed\u017eel. Stejn\u011b jako otisky kousanc\u016f batolec\u00edch zub\u016f, jeho prsty byly tak\u00e9 hlavn\u00edm c\u00edlem pop\u00e1len\u00ed, co\u017e zp\u016fsobilo tak\u00e9 mozoly a puch\u00fd\u0159e. V mysli mu vytanulo n\u011bkolik hloup\u00fdch odpov\u011bd\u00ed pro Toma, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 se mu nezd\u00e1la dost vhodn\u00e1.<\/div>\n

„Kdybych ti to \u0159ekl, musel bych t\u011b zab\u00edt,“ \u0159ekl n\u00e1hle sv\u00fdm obvykl\u00fdm kamenn\u00fdm hlasem, zat\u00edmco d\u00e1l z\u00edral na sv\u00e9 ruce. Pomalu je op\u011bt zastr\u010dil do kapes a oto\u010dil hlavu k Tomovi s t\u00edm nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem, kter\u00fd mohl zvl\u00e1dnout.<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l, a Bill si v ten moment uv\u011bdomil, \u017ee to byla jeho vlastn\u00ed snaha udr\u017eet sv\u00e1 tajemstv\u00ed jako tajemstv\u00ed a jeho ignorace jak\u00e9koliv spole\u010dnosti, kter\u00e1 k n\u011bmu ostatn\u00ed lidi tak p\u0159itahovala. Jak\u00e1 odporn\u00e1 ironie.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee je to legra\u010dn\u00ed,“ povzdechl si a zavrt\u011bl hlavou. „Ale pokud bych ti \u0159ekl v\u0161echna m\u00e1 nejtajn\u011bj\u0161\u00ed tajemstv\u00ed, kter\u00e1 se ti zdaj\u00ed tak zaj\u00edmav\u00e1, nemysl\u00edm si, \u017ee bych mohl ud\u011blat n\u011bco v\u00edce.“<\/div>\n

„No… ve v\u0161\u00ed v\u00e1\u017enosti, kdy\u017e m\u00e1\u0161 tajemstv\u00ed, je dobr\u00e9 o nich n\u011bkomu \u0159\u00edct. Je to potom m\u00e9n\u011b stresuj\u00edc\u00ed… a krom\u011b toho, jsem d\u011bsn\u011b zv\u011bdav\u00fd.“<\/div>\n
„Nesm\u00e1l by ses, kdybych ti to \u0159ekl, v\u011b\u0159 mi. V\u00edm, jak to dok\u00e1\u017ee rozbre\u010det dosp\u011bl\u00e9ho chlapa,“ \u0159ekl v\u00e1\u017en\u011b s ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na sv\u00e9ho otce, kter\u00fd utekl po tom Billov\u011b osudn\u00e9m prvn\u00edm roce ve \u0161kolce. Nebyl tam dokonce ani cel\u00fd rok a moc si z toho nepamatoval. Nicm\u00e9n\u011b, na den, kdy jeho otec ode\u0161el, si vzpom\u00ednal docela jasn\u011b.<\/p>\n

„Ou.“ Tom p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce a sjel Billa pohledem odzdola a\u017e nahoru. „Je mi jasn\u00e9, \u017ee na spoustu lid\u00ed by to ud\u011blalo dojem…“<\/div>\n

„Nesna\u017e\u00edm se t\u011b ohromit.“ Bill tvrd\u011b nakopl k\u00e1men na kraji silnice, trochu doufal, \u017ee si t\u0159eba zlom\u00ed palec, nebo tak n\u011bco.<\/div>\n
„V\u00e1\u017e\u00edm si toho.“<\/div>\n
Ve zlomku vte\u0159iny, kdy Bill vzhl\u00e9dl, m\u011bl Tom najednou pocit, jako by mohl opravdu nahl\u00e9dnout pod tu j\u00edzlivost, mod\u0159iny, l\u017ei… vid\u011bl n\u011bkoho, kdo pot\u0159ebuje b\u00fdt zachr\u00e1n\u011bn. Ale Tom netu\u0161il od \u010deho. Oba se rychle pod\u00edvali jinam.<\/p>\n

Tom na chv\u00edli z\u016fstal zticha, sna\u017eil se d\u00e1t dohromady v\u0161echny kousky Billova \u017eivota, kter\u00e9 u\u017e znal. Jeho matka byla psychopat, otec ho opustil, kdy\u017e byl mal\u00fd, m\u011bl n\u011bkolik jizev na rukou, sna\u017eil se d\u011blat cokoliv rebelsk\u00e9ho, a byl p\u0159edm\u011btem n\u011bjak\u00e9ho n\u00e1sil\u00ed. Tomovi se nep\u0159\u00edjemn\u011b zkroutil \u017ealudek jako znamen\u00ed na Bill\u016fv zpackan\u00fd rodinn\u00fd \u017eivot a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli tyto probl\u00e9my poch\u00e1zej\u00ed od jeho p\u0159ehnan\u011b ochran\u00e1\u0159sk\u00e9 matky. Ubli\u017eoval mu p\u0159\u00edtel jeho matky? M\u011bl snad star\u0161\u00edho sourozence, kter\u00fd si na n\u011bm vyb\u00edjel zlost? Mohl si n\u011bco z toho Bill zp\u016fsobit s\u00e1m…?<\/div>\n

Tom si dal za \u00fakol zjistit, co je s Billem v nepo\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Oba mlad\u00edci se rozhodli vtrhnout do obchodu, jen pro pobaven\u00ed. M\u011bli dost pen\u011bz, aby si koupili hromadu ob\u010derstven\u00ed. Bill si pravideln\u011b bral pen\u00edze z mat\u010diny pen\u011b\u017eenky, kter\u00e9 prakticky obsahovaly pen\u00edze od jeho otce, st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek na p\u00e9\u010di o \u00b4posti\u017een\u00e9 d\u00edt\u011b\u00b4 a pen\u00edze, kter\u00e9 si Jutta vyd\u011blala jako program\u00e1torka (pracovala doma, aby m\u011bla Billa pod kontrolou). Kdykoliv Bill pot\u0159eboval pen\u00edze, vzal si nejm\u00e9n\u011b dvakr\u00e1t tolik, ne\u017e pot\u0159eboval, a Jutta si toho nikdy nev\u0161imla. Bill pl\u00e1noval, \u017ee jednou odejde z domu, ale tohle byl prozat\u00edm jeho jedin\u00fd p\u0159\u00edjem. Bylo nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by mu Jutta pomohla, pravd\u011bpodobn\u011b z toho bude m\u00edt aneurysma, pokud Bill jednou opravdu odejde.<\/p>\n

Zat\u00edmco Tomovi rodi\u010de dop\u0159\u00e1vali bohat\u00e9 kapesn\u00e9, a je\u0161t\u011b mu dodali pen\u00edze, kdykoliv si o n\u011b \u0159ekl. V\u011bd\u011bli, \u017ee je Tom chyt\u0159ej\u0161\u00ed, ne\u017e aby pen\u00edze rozh\u00e1zel za nezdrav\u00e9 j\u00eddlo (i kdy\u017e se to pr\u00e1v\u011b chystal ud\u011blat, ale to byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost), drogy, porno nebo cokoliv dal\u0161\u00edho, po \u010dem dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed obvykle tou\u017eili. Tom nezradil jejich d\u016fv\u011bru, m\u011bl siln\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed z\u00e1sady… krom\u011b trochy sladkost\u00ed. Ale od V\u00e1noc Tom neutratil ani cent a usoudil, \u017ee je \u010das na sladk\u00e9 orgie.<\/p>\n

<\/div>\n

„Tohle v\u0161echno vypad\u00e1…“ Bill se odml\u010del, ale jeho v\u00fdraz d\u00e1val jasn\u011b najevo, \u017ee je nespokojen\u00fd s nezdrav\u00fdmi potravinami.<\/div>\n
„Jasn\u011b, zapomn\u011bl jsem, \u017ee jsi fanatik do zdrav\u00e9ho j\u00eddla.“<\/div>\n
„No, nechci sej\u00edt ze sv\u00e9ho zdrav\u00e9ho zp\u016fsobu, ale opravdu neholduju t\u011bmhle sra\u010dk\u00e1m a…“<\/div>\n
„Ty jsi opravu divn\u00fd, v\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny, vyt\u00e1hl z reg\u00e1lu ten nejv\u011bt\u0161\u00ed s\u00e1\u010dek s kysel\u00fdmi bonbony a hodil jej po Billovi.<\/div>\n
„Zkus tyhle. Mysl\u00edm, \u017ee ti budou chutnat,“ \u0159ekl Tom a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
Bill obvykle nen\u00e1vid\u011bl tyhle Tomovy p\u0159edpoklady o tom, co by se mu mohlo nebo nemohlo l\u00edbit, ale v\u00e1\u017en\u011b se zd\u00e1lo, jako by cht\u011bl b\u00fdt p\u0159\u00e1telsk\u00fd, co\u017e se Billovi neochotn\u011b l\u00edbilo. Pod\u00edval se na bal\u00ed\u010dek a p\u0159e\u010detl si zadn\u00ed stranu, zatv\u00e1\u0159il se zhnusen\u011b a hodil ho zp\u00e1tky Tomovi.<\/div>\n
„Ne?“<\/div>\n
„P\u0159e\u010dti si slo\u017een\u00ed, a \u0159ekni mi, jestli n\u011bco z toho um\u00ed\u0161 alespo\u0148 vyslovit,“ odpov\u011bd\u011bl Bill chladn\u011b, a\u010dkoliv jeho postoj byl zam\u011b\u0159en na bonb\u00f3ny a ne na Toma.<\/div>\n
„Jo, zn\u00ed to chutn\u011b, \u017ee?“ \u0159ekl Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b, kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel jednotliv\u00e9 slo\u017eky na zadn\u00ed stran\u011b. „Jen jsem si myslel, \u017ee by ti mohly chutnat,“ pokr\u010dil rameny a vr\u00e1til bal\u00ed\u010dek do reg\u00e1lu.<\/div>\n
„No…“ Bill se mu chystal pod\u011bkovat, ale n\u00e1hle se zarazil. Pohodil rameny a p\u0159ikr\u010dil se vedle Toma. Zvedal r\u016fzn\u00e9 bal\u00ed\u010dky cukrovinek a op\u011bt je vracel pot\u00e9, co si prohl\u00e9dl zadn\u00ed stranu.<\/p>\n

Tom ho zv\u011bdav\u011b pozoroval. Jednodu\u0161e se mu l\u00edbil zp\u016fsob, jak\u00fdm se Bill pohyboval, mo\u017en\u00e1 to bylo divn\u00e9, ale bylo to z\u00e1bavn\u00e9 sledovat. Pot\u00e9, co Bill prakticky hodil p\u00e1t\u00fd bal\u00ed\u010dek zp\u011bt na sv\u00e9 m\u00edsto, jej Tom vzal za loket a vyt\u00e1hl ho zp\u00e1tky do stoje.<\/div>\n

Nebylo divu, \u017ee Bill zavr\u010del a pokusil se mu vy\u0161kubnout, ale ztratil rovnov\u00e1hu a klop\u00fdtl dozadu. Tom vysko\u010dil rychle na nohy a popadl Billa kolem pasu d\u0159\u00edve, ne\u017e mohl spadnout. Jakmile Bill na\u0161el pevnou p\u016fdu pod nohama, odstr\u010dil Toma od sebe pry\u010d a vydal se rychle opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Bill si uv\u011bdomil, \u017ee vystavil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho k\u016f\u017ee, rychle si uhladil mikinu a nat\u00e1hl rukavice. „M\u00e1\u0161 tetov\u00e1n\u00ed…?“ Zeptal se Tom opatrn\u011b, p\u0159\u00edli\u0161 rozru\u0161en\u00fd pohledem na jizvy. Byly jich pln\u00e9 nejenom Billovy prsty, ale i h\u0159bety rukou (a\u017e kam mohl Tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-4038","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4038","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4038"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4038\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4038"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4038"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4038"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}