{"id":4039,"date":"2014-05-03T17:00:00","date_gmt":"2014-05-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4026"},"modified":"2014-05-03T17:00:00","modified_gmt":"2014-05-03T16:00:00","slug":"nicitel-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/03\/nicitel-24\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 24."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Setk\u00e1n\u00ed<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Otev\u0159el jsem o\u010di a nech\u00e1pav\u011b se pod\u00edval nad sebe. Zdoben\u00fd strop mi pohled opl\u00e1cel. Po chv\u00edli se mi za\u010dalo zd\u00e1t trochu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1 strop. Pak jsem zjistil, \u017ee obrovsk\u00e9 o\u010di jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed slo\u017eit\u00e9 malby. Nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, kde jsem. Pomalu jsem se posadil a sna\u017eil se p\u0159ekousnout z\u00e1vra\u0165, kter\u00e1 se m\u011b zmocnila. Za\u010d\u00ednaly se mi vybavovat vzpom\u00ednky.<\/div>\n

Levi\u2026 Vymr\u0161til jsem se z postele a pra\u0161til sebou o zem.<\/p>\n

„Kam tak sp\u011bch\u00e1\u0161, Bille?“ Zarazil jsem se. Ten hlas\u2026 To osloven\u00ed\u2026<\/div>\n

„Mist\u0159e?“ za\u0161eptal jsem. Vr\u00e1vorav\u011b jsem se postavil a oto\u010dil. Sed\u011bl tam m\u016fj mrtv\u00fd u\u010ditel a tv\u00e1\u0159il se, jako by se nic nestalo. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli m\u00e1m k\u0159i\u010det, nebo sk\u00e1kat radost\u00ed. Prvn\u00ed mo\u017enost zv\u00edt\u011bzila.<\/div>\n
„Co jste si, sakra, myslel?! Nechal jste m\u011b n\u011bkolik stalet\u00ed myslet, \u017ee jste mrtv\u00fd! Moj\u00ed vinou!“<\/div>\n
„Uklidni se, Bille.“<\/div>\n
„A ne\u0159\u00edkejte mi tak!“ Vrhl jsem po n\u011bm plamennou koul\u00ed. Kdy\u017e se oblak kou\u0159e rozpt\u00fdlil, Mitsuki byl pry\u010d. Tak\u017ee to byla jen moje fantazie\u2026 Asi jsem se pra\u0161til do hlavy. Vtom jsem se vznesl do vzduchu a z\u016fstal jsem tam viset hlavou dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ty se v\u00e1\u017en\u011b nikdy nepou\u010d\u00ed\u0161, Bille. A to k\u0159eslo jsem m\u011bl r\u00e1d.“<\/div>\n
„Dejte m\u011b dol\u016f,“ zavr\u010del jsem. Pak jsem si vzpomn\u011bl na svoji hlavn\u00ed prioritu. „A kde je Levi?!“ P\u0159ist\u00e1l jsem na zemi.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee toho chlapce m\u00e1\u0161 r\u00e1d,“ mrknul na m\u011b Mitsuki.<\/div>\n
„Blbost,“ odsekl jsem.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d… Aspo\u0148 t\u011b nezarmout\u00ed to, \u017ee jsem mu nemohl pomoct.“<\/div>\n
Zbledl jsem a sedl si na postel.<\/div>\n
„To ne…“ vydechl jsem.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m si srandu. Je v pohod\u011b. Aspo\u0148 je vid\u011bt, \u017ee kec\u00e1\u0161 – z\u00e1le\u017e\u00ed ti na n\u011bm.“<\/div>\n
Poc\u00edtil jsem silnou touhu pra\u0161tit sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho u\u010ditele do obli\u010deje. M\u00edsto toho jsem se jen postavil a zeptal: „Kde?“<\/div>\n
„Vedle.“ V pokoji m\u011b u\u017e nic nedr\u017eelo.<\/p>\n

Vykr\u00e1\u010del jsem z m\u00edstnosti a vydal se hledat „vedle.“ Nebyl jsem natolik mimo, abych to nezvl\u00e1dl naj\u00edt rychle.<\/div>\n

Vtrhl jsem do pokoje. Vypadal podobn\u011b jako ten m\u016fj, s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee ve velk\u00e9 posteli le\u017eel Levi.<\/div>\n
Rychle jsem se vrhl k n\u011bmu. Klekl jsem si vedle n\u011bj. Jedna \u010d\u00e1st m\u00e9 mysli zaregistrovala, \u017ee stejn\u011b jako j\u00e1 dostal nov\u00e9 oble\u010den\u00ed. Vyhrnul jsem mu triko a oddechl si. Po temn\u00e9 skvrn\u011b ani pam\u00e1tky. \u00dalevn\u011b jsem se usm\u00e1l a chytil ho za ruku.<\/p>\n

„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ ozval se Mitsuki. Oto\u010dil jsem se. Nedbale se op\u00edral o futra.<\/div>\n

„Jo… d\u011bkuju.“ P\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Ano, musel jsem p\u0159iznat, \u017ee d\u011bkov\u00e1n\u00ed u m\u011b nebyla moc \u010dast\u00e1 \u010dinnost. „Kde to vlastn\u011b jsme?“ Rozhl\u00e9dl jsem se.<\/div>\n
„V m\u00e9m byt\u011b v Tokiu,“ \u0159ekl m\u016fj b\u00fdval\u00fd u\u010ditel t\u00e9m\u011b\u0159 hrd\u011b. A jak\u2026? Jo, jasn\u011b, port\u00e1l.<\/div>\n
„Byl to Andy, \u017ee jo?“<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsem sebou \u0161kubnul. „Jak-„<\/div>\n
„Sna\u017e\u00ed se zni\u010dit mou ochranu u\u017e dlouho. Je\u0161t\u011b abych nepoznal svoje d\u011bti.“ Smutn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee nejste mrtv\u00fd?“ Zm\u011bnil jsem t\u00e9ma, a z\u00e1rove\u0148 jsem se zeptal na to, co m\u011b zaj\u00edmalo nejv\u00edc.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem zni\u010dil tu p\u0159\u00ed\u0161eru, st\u00e1hla m\u011b s sebou. N\u011bkolik stalet\u00ed jsem str\u00e1vil v podsv\u011bt\u00ed. Nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.“<\/div>\n
V\u0161iml jsem si, \u017ee se Levi pomalu probouz\u00ed. Za\u010d\u00ednal jsem v\u011b\u0159it, \u017ee v\u0161echno bude zase dobr\u00e9.<\/div>\n
\n

Tom<\/p>\n

Pomalu jsem otev\u0159el o\u010di. Loki sed\u011bl naklon\u011bn\u00fd nade mnou, dr\u017eel m\u011b za ruku a rozn\u011b\u017en\u011ble se usm\u00edval.<\/div>\n

„Kone\u010dn\u011b jsi vzh\u016fru,“ usly\u0161el jsem nezn\u00e1m\u00fd p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas. P\u0159ekvapen\u011b jsem se za n\u00edm oto\u010dil. U dve\u0159\u00ed st\u00e1l mu\u017e asi kolem t\u0159ic\u00edtky s hlubok\u00fdma moudr\u00fdma o\u010dima a mil\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kdo jste?“ zeptal jsem se chraplav\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„\u0158\u00edkaj\u00ed mi Mitsuki. Jsem Lokiho u\u010ditel,“ vysv\u011btlil mu\u017e.<\/div>\n
„B\u00fdval\u00fd,“ zabru\u010del Loki.<\/div>\n
„No, tak j\u00e1 v\u00e1m tu nech\u00e1m o samot\u011b. Popov\u00eddat si m\u016f\u017eeme pozd\u011bji. Loki vypadal, \u017ee se o tebe b\u00e1l,“ mrkl na m\u011b Mitsuki.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda\u2026“ Jakmile se za Mitsukim zav\u0159ely dve\u0159e, Lokiho v\u00fdraz se zm\u011bnil. „Jsem tak r\u00e1d, \u017ee \u017eije\u0161,“ vydechl.<\/div>\n
„Chyb\u011bl bych ti?“ zeptal jsem se la\u0161kovn\u011b. Sklopil hlavu. Za\u010dal jsem se sm\u00e1t, ale pak jsem se rozka\u0161lal. Musel jsem se opatrn\u011b posadit, abych se uklidnil. Loki mi podal sklenici s vodou.<\/p>\n

„D\u011bkuju\u2026“ Napil jsem se a polo\u017eil sklenici zp\u00e1tky na men\u0161\u00ed stolek, kter\u00fd st\u00e1l vedle postele. Dlouze jsem se zad\u00edval do Lokiho o\u010d\u00ed. Nemuseli jsme nic \u0159\u00edkat. Naklonil se a jemn\u011b m\u011b pol\u00edbil. Slab\u011b jsem skousnul jeho spodn\u00ed ret a chvilku ho cumlal. Loki mi p\u0159ejel jazykem po vrchn\u00edm rtu a zku\u0161en\u00fdm pohybem po\u017e\u00e1dal o svolen\u00ed ke vstupu do m\u00fdch \u00fast. Pootev\u0159el jsem je a nechal ho, a\u0165 si se mnou d\u011bl\u00e1, co chce. P\u0159it\u00e1hl jsem si ho k sob\u011b, hladil po z\u00e1dech a vych\u00e1zel mu vst\u0159\u00edc naprosto ve v\u0161em.<\/div>\n

„Kde to vlastn\u011b jsme?“ zeptal jsem se malinko dezorientovan\u011b po tom, co jsme se od sebe odtrhli.<\/div>\n
„V Tokiu.“<\/div>\n
„A co se stalo?“ Loki se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Andy t\u011b zranil, donesl jsem t\u011b nahoru. D\u00e1l u\u017e si nic nepamatuju. Probudil jsem se a\u017e tady.“ Vzpomn\u011bl jsem si na toho mu\u017ee, co se tam objevil. M\u016fj obli\u010dej posmutn\u011bl. Sly\u0161el jsem \u00faryvky jejich p\u0159edchoz\u00edho rozhovoru.<\/p>\n

„Ale stejn\u011b jsem t\u011b nikdy nep\u0159estal milovat, Loki,“ za\u0161eptal.<\/em><\/p>\n

Ta slova se mi za\u0159ez\u00e1vala do hrudi jako ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed. Vybavil se mi i Lokiho v\u00fdraz. Nedok\u00e1zal proti tomu mu\u017ei bojovat. To vysv\u011btlovalo v\u0161e. Pochopil jsem, jak se v\u011bci maj\u00ed.<\/div>\n

Rychle jsem zamrkal a sna\u017eil se rozehnat slzy. Odt\u00e1hl jsem se od Lokiho. Co jsem si, sakra, myslel? Jsem p\u0159\u00edli\u0161 naivn\u00ed\u2026<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se Loki zmaten\u011b.<\/div>\n
„Nic,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. Opatrn\u011b jsem vylezl z postele a roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm. Ty se v tu chv\u00edli otev\u0159ely. Dovnit\u0159 ve\u0161el Mitsuki s t\u00e1cem pln\u00fdm j\u00eddla. Pod\u00edval se na m\u011b, pak na Lokiho a nakonec zp\u00e1tky na m\u011b.<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ Na \u010dele se mu vytvo\u0159ila drobn\u00e1 vr\u00e1ska.<\/div>\n
„Ne.“ Mitsuki si povzdechl.<\/div>\n
„Kde je tady koupelna?“ zaj\u00edmal jsem se.<\/div>\n
„Rovn\u011b a pak doleva,“ \u0159ekl mi. P\u0159ik\u00fdvl jsem a vydal se t\u00edm sm\u011brem. Pot\u0159eboval jsem chvilku p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

N\u011bkolik hodin jsem si pov\u00eddal s Mitsukim. Byl to moudr\u00fd mil\u00fd mu\u017e.<\/p><\/div>\n

Cel\u00fd den jsem se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b da\u0159ilo vyh\u00fdbat se Lokimu. Bylo to celkem lehk\u00e9, jeliko\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 st\u00e1le z\u016fst\u00e1val zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m pokoji.<\/div>\n
Najednou se otev\u0159ely dve\u0159e. Uvid\u011bl jsem Lokiho.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“<\/div>\n
„Neuhodil ses n\u011bkde?“ povyt\u00e1hl Mitsuki obo\u010d\u00ed. „J\u00e1 t\u011b opravdu nepozn\u00e1v\u00e1m.“ Loki si odfrkl a sedl si do k\u0159esla naproti n\u00e1m. Za\u010dal si pov\u00eddat se sv\u00fdm u\u010ditelem. Oto\u010dil jsem se k oknu a chv\u00edli se z n\u011bj d\u00edval. M\u011bsto bylo obrovsk\u00e9. V\u0161ude chodily davy lid\u00ed. Tolik jsem jich pohromad\u011b snad je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Obrovsk\u00e9 budovy se ty\u010dily mnohdy a\u017e stovky metr\u016f do v\u00fd\u0161ky.<\/div>\n
Vtom do m\u00edstnosti vkro\u010dil Duffy.<\/p>\n

„Ty?!“ vyjekl Loki a jeho pohled potemn\u011bl. Mezi prsty se mu rozho\u0159ely plameny.<\/div>\n

„Loki!“ vyk\u0159ikl jsem.<\/div>\n
„Ty tupej Shinigami, jak jsi mohl?!“<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1, neboh\u00fd Duffy, nezab\u00edjejte Duffyho!“ je\u010del Shinigami. Kolem jeho t\u011bla se obmotaly rud\u00e9 plameny.<\/div>\n
„B- Loki!“ Mitsuki vysko\u010dil a srazil sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka na zem. „Nech toho!“<\/div>\n
„Ale ten bastard\u2026“ sna\u017eil se Loki protestovat.<\/div>\n
„Je to teprve za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk, nesm\u00ed\u0161 se na n\u011bj zlobit,“ uklid\u0148oval ho Mitsuki.<\/div>\n
„Ale kv\u016fli n\u011bmu Levi m\u00e1lem um\u0159el!“ P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal. Chv\u00edli jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli jen \u0161patn\u011b nesly\u0161\u00edm.<\/div>\n
Najednou se Loki vyvl\u00e9kl Mitsukimu a rozeb\u011bhl se za Shinigamim, kter\u00fd se mezit\u00edm sna\u017eil ut\u00e9ct.<\/div>\n
„Pom\u00f3c!“ sly\u0161el jsem z chodby.<\/div>\n
„Po\u010dkej, a\u017e t\u011b chytnu!“ Mitsuki jen pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou a nechal ty dva b\u00fdt.<\/div>\n
„Ale\u2026 Co kdy\u017e se jim n\u011bco stane?“ strachoval jsem se.<\/div>\n
„B\u016fh smrti nem\u016f\u017ee jen tak um\u0159\u00edt a pochybuju, \u017ee by se to Loki chystal zabalit,“ u\u0161kl\u00edbl se. To d\u00e1valo smysl. Proto jsem to tak\u00e9 nechal b\u00fdt. „Mimochodem, co bys \u0159ekl, kdybychom se spole\u010dn\u011b pod\u00edvali na tu tvoji s\u00edlu? N\u011bco jsem o tom sly\u0161el od Odina. Pr\u00fd je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zaradoval jsem se. Zase ud\u011bl\u00e1m krok vp\u0159ed.<\/div>\n
\n

Bill<\/p>\n

Vyb\u011bhl jsem na ru\u0161nou ulici poledn\u00edho Tokia. Duffy zmizel a do m\u011b vr\u00e1\u017eeli lid\u00e9.<\/div>\n

„Kurvafix,“ sykl jsem. S t\u00edm jsem se spokojil a vr\u00e1til se do bytu. Prohl\u00e9dl jsem si ob\u00fdv\u00e1k. Vid\u011bl jsem Leviho s nad\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem i Mitsukiho s t\u00edm u\u010ditelsk\u00fdm. M\u011bl jsem pocit, \u017ee n\u011bco chyb\u00ed.<\/div>\n
„Do prdele.“ Levi i Mitsuki zvedli hlavu. „Do prdele\u2026 Do prdele.“ Chytil jsem se za hlavu. „Olie.“<\/div>\n
„Kde v\u016fbec je?“ zamra\u010dil se Levi.<\/div>\n
„Andy si ho vzal s sebou.“ Pevn\u011b jsem zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Levi se rychle postavil. „Mus\u00edme ho zachr\u00e1nit!“<\/div>\n
„To nejde,“ \u0159ekl m\u00edrn\u011b Mitsuki. „Nev\u00edme, kde je.“ Pak zv\u00e1\u017en\u011bl. „M\u016f\u017eu si pak s tebou promluvit, Loki?“ Zase jsem se c\u00edtil jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 n\u011bco provedlo.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Jo, a mn\u011b zase nikdo nic ne\u0159ekne,“ zavr\u010del Levi a ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Povzdechl jsem si.<\/p>\n

„Te\u010f b\u011b\u017e za n\u00edm, promluvit si m\u016f\u017eeme potom,“ pob\u00eddl m\u011b Mitsuki. „M\u011bl bys mu \u0159\u00edct, \u017ee ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d. Jinak toho bude\u0161 litovat.“ Proto\u010dil jsem o\u010di. „Sice u\u017e nejsem tv\u016fj u\u010ditel, ale n\u011bco ti \u0159eknu. Moje nejv\u011bt\u0161\u00ed chyba byla v tom, \u017ee jsem ti nikdy ne\u0159ekl, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d.“ P\u0159ekvapen\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. „Byl jsi pro m\u011b n\u011bco jako m\u016fj syn – nev\u00edm, pro\u010d jsem si mezi v\u0161emi obl\u00edbil zrovna tebe. Nikdy jsem ti to ne\u0159ekl, a proto sis myslel, \u017ee t\u011b m\u011bli r\u00e1di jen tvoji rodi\u010de – jinak by ses po\u0159\u00e1d nevracel do minulosti – a Andy. Jinak by ses na n\u011bj tak neupnul.“ Zaryl jsem si nehty do dlan\u00ed.<\/div>\n

„Dost.“ P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee to tich\u00e9 slovo bylo hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdybych k\u0159i\u010del.<\/div>\n
„Promi\u0148, Bille. Je mi to l\u00edto.“<\/div>\n
„A ne\u0159\u00edkejte mi tak.“<\/div>\n
Vypadl jsem se za Levim.<\/p>\n

„B\u011b\u017e pry\u010d,“ zamumlal okam\u017eit\u011b. P\u0159istoupil jsem k n\u011bmu bl\u00ed\u017e a polo\u017eil mu ruku na rameno. „Nech\u00e1pu t\u011b,“ sykl.<\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161 to obecn\u011b, nebo konkr\u00e9tn\u011b?“<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat, jako by se nic nestalo, zat\u00edmco m\u016f\u017ee b\u00fdt Olie u\u017e d\u00e1vno mrtv\u00fd?!“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m taky strach,“ za\u0161eptal jsem a kupodivu to byla pravda. Posledn\u00ed dobou jsem moc \u010dasto \u0159\u00edkal pravdu. U\u017e jsem si moc jako b\u016fh l\u017ei a klamu nep\u0159ipadal. „Jen nem\u016f\u017eeme nic d\u011blat.“<\/div>\n
„Asi jsem to trochu p\u0159ehnal. \u0160tve m\u011b, \u017ee jsem \u00fapln\u011b k ni\u010demu.“<\/div>\n
„Nejsi k ni\u010demu.“ No dob\u0159e, tohle hrani\u010dilo s milosrdnou l\u017e\u00ed. No, slou\u017eil k m\u00e9mu pot\u011b\u0161en\u00ed jako dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159\u00e1tko. Ale to mu vykl\u00e1dat nebudu.<\/div>\n
„D\u00edky,“ vydechl.<\/div>\n
„Te\u010f si p\u016fjdu promluvit s Mitsukim, a jestli to bude d\u016fle\u017eit\u00fd, tak ti to \u0159eknu.“ V\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Pustil jsem ho a vr\u00e1til se do ob\u00fdv\u00e1ku. „Tak co?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, v\u0161iml jsem si, \u017ee se tu nach\u00e1z\u00ed v\u00edc temn\u00fdch sil, ne\u017e aby \u0161lo o jednoho \u010darod\u011bje. Jsou jich tu spousty. A v\u0161echno to vych\u00e1z\u00ed ze star\u00e9 tov\u00e1rny za m\u011bstem.“ Zhluboka jsem se nadechl.<\/div>\n
„Tak\u017ee ten, kter\u00e9ho hled\u00e1me, je tady.“<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Setk\u00e1n\u00ed Bill Otev\u0159el jsem o\u010di a nech\u00e1pav\u011b se pod\u00edval nad sebe. Zdoben\u00fd strop mi pohled opl\u00e1cel. Po chv\u00edli se mi za\u010dalo zd\u00e1t trochu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1 strop. Pak jsem zjistil, \u017ee obrovsk\u00e9 o\u010di jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4039","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4039","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4039"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4039\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4039"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4039"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4039"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}