{"id":404,"date":"2018-09-30T16:00:00","date_gmt":"2018-09-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=399"},"modified":"2018-09-30T16:00:00","modified_gmt":"2018-09-30T15:00:00","slug":"what-matters-most-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/09\/30\/what-matters-most-5\/","title":{"rendered":"What Matters Most 5."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se op\u00edral o ze\u010f, rozhl\u00ed\u017eel se kolem po ne p\u0159\u00edli\u0161 ohromuj\u00edc\u00edm odpo\u010d\u00edvadle v hale pavilonu Um\u011bn\u00ed Newyorsk\u00e9 univerzity, a pot\u00e9 se s povzdechem sklonil zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu telefonu.<\/div>\n
Zastavili se tam Gustav s Andym, jako v\u017edy pln\u011b podporuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, a\u010dkoliv p\u0159ipustili, \u017ee v\u011bt\u0161in\u011b v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 Bill navrhl, nerozum\u00ed. Zbytek davu sest\u00e1val pov\u011bt\u0161inou z p\u0159\u00e1tel a drah\u00fdch polovi\u010dek jeho spolu\u017e\u00e1k\u016f, a Bill se rozhodl zab\u00edt \u010das na Twitteru, dokud jeho nudn\u00fd ve\u010der nebude u konce.<\/div>\n
\n

„Velmi zaj\u00edmav\u00e9.“<\/p><\/div>\n

Bill vzhl\u00e9dl k mu\u017ei stoj\u00edc\u00edmu asi metr od n\u011bj a studuj\u00edc\u00edmu n\u011bkter\u00e9 s nedalek\u00fdch n\u00e1vrh\u016f. Bylo mu mezi 40 a\u017e 50 lety, m\u011bl na sob\u011b p\u0159\u00ed\u0161ernou kombinaci oble\u010den\u00ed a na \u0161pi\u010dce nosu uzou\u010dk\u00e9 br\u00fdle. Bill se zrovna chystal n\u011bco retweetnout, kdy\u017e vtom si uv\u011bdomil, \u017ee se ten mu\u017e d\u00edv\u00e1 na jeho n\u00e1vrh. Zb\u011b\u017en\u011b se odlepil od zdi a usm\u00e1l se, kdy\u017e s n\u00edm mu\u017e nav\u00e1zal o\u010dn\u00ed kontakt.<\/div>\n
„To je va\u0161e pr\u00e1ce?“ Zeptal se.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, pane.“<\/div>\n
„Velmi zaj\u00edmav\u00e9,“ pokyvoval mu\u017e hlavou. „Inspirovan\u00e9 pades\u00e1tkami, ale uhlazen\u011bj\u0161\u00ed. \u010cist\u00e9 linie.“ Znovu p\u0159ik\u00fdvl. „Velmi zaj\u00edmav\u00e9.“<\/div>\n
S kr\u00e1tk\u00fdm pokynut\u00edm hlavy sm\u011brem k Billovi se mu\u017e vydal na obhl\u00eddku ostatn\u00edch v\u00fdstavek. Bill za n\u00edm z\u00edral a pot\u00e9 od n\u011bj odtrhl o\u010di a p\u0159esm\u011broval je ke sv\u00e9 pr\u00e1ci na zdi.<\/div>\n
„Kv\u016fli tomuhle jsem z\u016fstal celou noc vzh\u016fru,“ zamumlal. „A v\u0161echno, co dostanu, je \u00b4zaj\u00edmav\u00e9\u00b4.“<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee\u2026 ty nechce\u0161, aby to bylo zaj\u00edmav\u00e9?“<\/p><\/div>\n

S kr\u00e1tk\u00fdm zalap\u00e1n\u00edm po dechu se Bill na m\u00edst\u011b oto\u010dil a p\u0159\u00edmo za sebou na\u0161el Toma. Ten se nad jeho zjevn\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm usm\u00edval.<\/div>\n
„Ty jsi opravdu p\u0159i\u0161el!“ Vyk\u0159ikl Bill, jak\u00fdkoliv pokus o lehkost okam\u017eit\u011b odhodil.<\/div>\n
„No, pozval jsi m\u011b,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom a oto\u010dil se ke kresb\u00e1m na zdi. „Ty jsou tvoje?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a jeho o\u010di ani na okam\u017eik neopustily Toma, kter\u00fd Billovu tvorbu prohl\u00ed\u017eel z daleko v\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti, ne\u017e kdokoliv jin\u00fd toho ve\u010dera.<\/div>\n
„No, l\u00edb\u00ed se mi to,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom s up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Tohle bych opravdu nosil.“<\/div>\n
Bill skepticky pozvedl obo\u010d\u00ed. „Kterou \u010d\u00e1st?“<\/div>\n
„V\u0161echno,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Tu ko\u017eenou bundu, ty kalhoty\u2026 okay, mo\u017en\u00e1 ne ty k\u0161andy,“ p\u0159ipustil. „Ale je to rozhodn\u011b v\u00edc ne\u017e jen zaj\u00edmav\u00e9.“<\/div>\n
Bill se rozz\u00e1\u0159il. „Opravdu si to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ty ne?“<\/div>\n
„No, jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „Je to m\u016fj n\u00e1vrh. Mysl\u00edm si, \u017ee je to v\u0161echno skv\u011bl\u00e9.“ Vrhnul pohled p\u0159es rameno. „Kdo se v\u016fbec star\u00e1 o to, co si mysl\u00ed n\u011bjak\u00fd ciz\u00ed star\u00fd chlap?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tom vyprskl a ohl\u00e9dl se na toho ciz\u00edho chlapa, kter\u00fd byl, d\u00edkybohu, u\u017e mimo doslech.<\/div>\n
„Tak\u017ee ses dneska ve\u010der musel p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b nudit,“ zasm\u00e1l se Bill. „Kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el tr\u00e1vit \u010das s hromadou r\u00e1doby m\u00f3dn\u00edch n\u00e1vrh\u00e1\u0159\u016f.“<\/div>\n
„No, opravdu jsem p\u0159i\u0161el hlavn\u011b za tebou,“ opravil ho Tom a zachytil Billovo z\u010derven\u00e1n\u00ed, ne\u017e stihl sklopit hlavu. „Bille, cht\u011bl by sis se mnou n\u011bkdy n\u011bkam vyj\u00edt?“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak mu b\u0159icho propuklo v j\u00e1sot, ne\u017e si nerv\u00f3zn\u011b zastr\u010dil pramen vlas\u016f za ucho. „Chod\u00edme spolu n\u011bkam po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „Mysl\u00edm t\u00edm jen ty a j\u00e1.“<\/div>\n
Bill se lehce zamra\u010dil. „Nept\u00e1\u0161 se mn\u011b jen kv\u016fli tomu, co \u0159ekl Andy, \u017ee ne?“<\/div>\n
Tom rychle zavrt\u011bl hlavou. „Pt\u00e1m se t\u011b, proto\u017ee bych s tebou r\u00e1d \u0161el na rande,“ odpov\u011bd\u011bl mu. „Tak\u017ee\u2026 v p\u00e1tek ve\u010der?“<\/div>\n
Bill se rozz\u00e1\u0159il. „Moc r\u00e1d.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill usly\u0161el zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a pomyslel si, \u017ee asi bude zvracet.<\/p><\/div>\n

„Je\u0161t\u011b nem\u00e1m ani \u017e\u00e1dn\u00fd make-up!“ Z\u00edral na Andyho, o\u010di m\u011bl roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 strachem. „Zdr\u017e ho!“<\/div>\n
Bill rychle popadl v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho make-upu, ale ne\u017e stihl ud\u011blat i jen jedin\u00fd krok sm\u011brem ke koupeln\u011b, dve\u0159e se otev\u0159ely. Vydal ze sebe nerv\u00f3zn\u00ed vyjeknut\u00ed, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee hlava nakukuj\u00edc\u00ed do dve\u0159\u00ed je blon\u010fat\u00e1.<\/div>\n
„U\u017e zvracel?“ Zeptal se Gustav.<\/div>\n
„Zat\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd pach zvratk\u016f,“ pod\u00e1val hl\u00e1\u0161en\u00ed Andy. „Ale mysl\u00edm, \u017ee by se to brzy mohlo st\u00e1t.“<\/div>\n
„Bylo to jen jednou, kret\u00e9ni.“ Bill si odnesl make-up do koupelny a vysypal ho na poli\u010dku nad umyvadlem. „Jen jednou jsem p\u0159ed rande zvracel\u2026“<\/div>\n
„A to se ti ten kluk nel\u00edbil ani zdaleka tak moc, jako se ti l\u00edb\u00ed tenhle.“ Gustav se op\u0159el o st\u011bnu a sledoval, jak si jeho kamar\u00e1d nan\u00e1\u0161\u00ed st\u0159\u00edbrn\u00e9 o\u010dn\u00ed st\u00edny a \u00fazkou linku \u010dernou tu\u017ekou na o\u010di. „Bille, ty nos\u00ed\u0161 v\u00edce make-upu ne\u017e holka, se kterou jdu dneska na rande j\u00e1.“<\/div>\n
Bill \u0161iroce rozev\u0159el o\u010di, jak si nan\u00e1\u0161el svou obl\u00edbenou \u0159asenku. „Pravd\u011bpodobn\u011b ho taky nos\u00edm l\u00e9pe.“<\/div>\n
\n

Bill sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi poslal vzdu\u0161n\u00fd polibek, ne\u017e jej odstr\u010dil z cesty, aby mohl zav\u0159\u00edt dve\u0159e od koupelny. Prohl\u00ed\u017eel se ve velk\u00e9m zrcadle a rozhodl se, \u017ee jeho tmav\u011b modr\u00e9 vojensk\u00e9 boty budou perfektn\u00edm dopl\u0148kem k jeho jinak \u010dern\u00e9mu outfitu.<\/p><\/div>\n

„\u010cern\u00e1 ko\u017een\u00e1 bunda, nebo st\u0159\u00edbrn\u00e1?“ Zeptal se.<\/div>\n
Gustav si odfrkl. „Opravdu se chyst\u00e1\u0161 n\u00e1sledovat mou radu?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu.“ Bill na\u0161pulil rty, zat\u00edmco se d\u00e1l prohl\u00ed\u017eel. „St\u0159\u00edbrn\u00e1.“<\/div>\n
Bill si zrovna obl\u00e9kl bundu, kdy\u017e se ozvalo dal\u0161\u00ed zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e.<\/div>\n
„Jsi p\u0159ipraven\u00fd?“ Zeptal se ho Andy. „Nebo bych ho m\u011bl na chv\u00edli zabavit zv\u00ed\u0159\u00e1tky z nafukovac\u00edch bal\u00f3nk\u016f?“<\/div>\n
\n

Bill odb\u011bhl zp\u00e1tky do koupelny a loktem p\u0159itom odstr\u010dil Gustava z cesty. Zkontroloval sv\u016fj odraz a o tro\u0161ku v\u00edc si na\u010dechral vlasy. Zaslechl Tom\u016fv hlas a nedok\u00e1zal kontrolovat velikost sv\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e jeho rande ve\u0161lo do m\u00edstnosti. Tom pozdravil Andyho a Gustava, a jeho vlastn\u00ed \u00fasm\u011bv odpov\u00eddal Billovu, jakmile jej spat\u0159il.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ \u0159ekli oba unisono.<\/div>\n
Bill demonstrativn\u011b ignoroval Andyho na\u0161pulen\u00e9 rty i Gustavovu imitaci pad\u00e1n\u00ed do mdlob.<\/div>\n
„P\u0159ipraven\u00fd?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„P\u0159ipraven\u00fd.“ Bill zvedl svou kabelku a hodil si ji p\u0159es rameno. „Kam to v\u016fbec jdeme?“<\/div>\n
Tom u\u017e se chystal k odpov\u011bdi, ne\u017e se zarazil. Slibn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 r\u00e1d p\u0159ekvapen\u00ed?“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee museum bylo trochu odli\u0161n\u00e9 od obvykl\u00e9ho prvn\u00edho rande a rozhodl se Tomovi ne\u0159\u00edct, \u017ee v tomto konkr\u00e9tn\u00edm muzeu byl u\u017e minim\u00e1ln\u011b tucetkr\u00e1t. Zb\u011b\u017en\u011b si prohl\u00ed\u017eel v\u0161echny expon\u00e1ty, kolem kter\u00fdch proch\u00e1zeli, a pomalu si za\u010d\u00ednal uv\u011bdomovat, \u017ee jej Tom vede na n\u011bjak\u00e9 specifick\u00e9 m\u00edsto. Vyjeli v\u00fdtahem do druh\u00e9ho patra a Bill zalapal po dechu, kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely.<\/p><\/div>\n

Na za\u010d\u00e1tku galerie, p\u0159\u00edmo p\u0159ed nimi, visel plak\u00e1t s n\u00e1pisem \u00b4M\u00f3da v pr\u016fb\u011bhu 20. stolet\u00ed.\u00b4<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, \u017ee to tady bude!“ Vyk\u0159ikl Bill s vykulen\u00fdma o\u010dima. „Ale nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee u\u017e je to otev\u0159en\u00e9.“<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl na mu\u017ee vedle sebe, zat\u00edmco se p\u0159ibli\u017eovali ke galerii.<\/div>\n
„Nen\u00ed.“<\/div>\n
Bill se na Toma podez\u00edrav\u011b pod\u00edval, a pot\u00e9 na svou zv\u011bdavost rychle zapomn\u011bl a obr\u00e1til svou pozornost k r\u016fzn\u00fdm outfit\u016fm z doby za posledn\u00edch sto let.<\/div>\n
„Okay, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee gangste\u0159i byli v podstat\u011b ti \u0161patn\u00ed, nebo tak n\u011bco,“ komentoval Bill, „ale obl\u00e9kat se teda um\u011bli.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l, zat\u00edmco Billa n\u00e1sledoval v\u00fdstavou, a byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee dok\u00e1zal na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i vyvolat tak \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ugh!“ Ot\u0159\u00e1sl se Bill. „Zvon\u00e1\u010de.“<\/div>\n
Ohl\u00e9dl se na Toma a nesm\u011ble se usm\u00e1l, kdy\u017e spat\u0159il Tomovy o\u010di na sob\u011b a ne na v\u0161em tom \u00fa\u017easn\u00e9m oble\u010den\u00ed kolem nich.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Okay, ty o\u010dividn\u011b v\u00ed\u0161, co m\u011b zaj\u00edm\u00e1,“ sev\u0159el Bill tepl\u00fd n\u00e1poj v dlan\u00edch. „A co ty?“ Zeptal se Toma. „Co bav\u00ed tebe?“<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 r\u00e1d cestuju,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Jen bych r\u00e1d vid\u011bl v\u00edce z m\u011bst, ve kter\u00fdch zrovna jsem, ne\u017e jen sed\u011bt cel\u00fd den se sv\u00fdm otcem na r\u016fzn\u00fdch sch\u016fzk\u00e1ch.“<\/div>\n
„Tv\u016fj otec, ta\u2026 vysoce postaven\u00e1 politick\u00e1 osoba?“ H\u00e1dal Bill.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „R\u00e1d bych ob\u010das \u0159\u00eddil auto,“ odpov\u011bd\u011bl, chyt\u0159e se tak vyhnul odpov\u011bdi na ot\u00e1zku.<\/div>\n
Bill se zarazil, se sv\u00fdm latt\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 u rt\u016f. „Tys nikdy ne\u0159\u00eddil auto?“<\/div>\n
„Ani jednou,“ zavrt\u011bl Tom hlavou. „V\u017edycky jsem m\u011bl \u0159idi\u010de, ale moc r\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, jak\u00e9 je skute\u010dn\u011b s\u00e1m \u0159\u00eddit.“<\/div>\n
„Vede\u0161 velmi podivn\u00fd \u017eivot, Tome,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill do sv\u00e9ho n\u00e1poje.<\/div>\n
„Pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Rozesm\u00e1l se Tom. „Proto\u017ee jsem dosp\u011bl\u00fd mu\u017e, kter\u00fd mus\u00ed b\u00fdt v\u0161ude doprov\u00e1zen ch\u016fvou?“<\/div>\n
\n

Oba po o\u010dku nakoukli k nedalek\u00e9mu stolu, kde byl v\u017edy p\u0159\u00edtomn\u00fd Anis zcela zabran\u00fd do sv\u00e9ho telefonu. Kdy\u017e si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee je pozorov\u00e1n, vzhl\u00e9dl k nim, co\u017e jen vy\u00fastilo v dal\u0161\u00ed sm\u00edch.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1lem bych zapomn\u011bl, \u017ee je tady s n\u00e1mi,“ p\u0159ipustil Bill neochotn\u011b. „Mo\u017en\u00e1 je otravn\u00fd, ale aspo\u0148 je natolik d\u016fvtipn\u00fd, \u017ee se dr\u017e\u00ed v pozad\u00ed.“<\/div>\n
Tomovi zap\u00edpal telefon a on se na n\u011bj kr\u00e1tce zamra\u010dil, ne\u017e si ho zastr\u010dil zp\u00e1tky do kapsy. Kdy\u017e se jeho o\u010di znovu setkaly s Billov\u00fdma, byl op\u011bt sam\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„P\u0159ipraven\u00fd j\u00edt?“<\/div>\n
„Odhodili pr\u00e1zdn\u00e9 kel\u00edmky do ko\u0161e a opustili kav\u00e1rnu, ne\u017e zam\u00ed\u0159ili na konec bloku, kde se Tom zastavil a z\u00edral na cosi na druh\u00e9 stran\u011b ulice; ve skute\u010dnosti to byla cel\u00e1 skupinka n\u011b\u010deho na druh\u00e9 stran\u011b ulice.<\/div>\n
\n

„Bille?“<\/p><\/div>\n

Billovy o\u010di n\u00e1sledovaly Tom\u016fv pohled, ale nespat\u0159oval tam nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.<\/div>\n
„Pro\u010d tam jsou se\u0159azeni ty kon\u011b?“<\/div>\n
„Ach!“ Bill se rozesm\u00e1l. „Nab\u00edz\u00ed tady j\u00edzdu ko\u010d\u00e1rem p\u0159es Central Park.“<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Jo.“ Bill na\u0161pulil rty a tou\u017eebn\u011b hled\u011bl na n\u00e1dhern\u00e9ho \u010dern\u00e9ho kon\u011b stoj\u00edc\u00edho p\u0159ed lakovan\u00fdm \u010derven\u00fdm ko\u010d\u00e1rem. Pod\u00edval se na Toma. „Nikdy jsem na tom nebyl, ale sly\u0161el jsem, \u017ee je to z\u00e1bava.“<\/div>\n
Tom se setkal s Billov\u00fdm \u0161irok\u00fdm, nad\u011bjepln\u00fdm pohledem. „Nikdy?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a Tom se\u0161el z obrubn\u00edku a zam\u00ed\u0159il rovnou ke ko\u010d\u00e1ru, kter\u00fd Bill p\u0159ed chv\u00edl\u00ed obdivoval. Kr\u00e1tce promluvil s ko\u010d\u00edm, ne\u017e se s m\u00e1vnut\u00edm a zazuben\u00edm oto\u010dil k Billovi. Bill sp\u011bchal p\u0159es ulici a Tom ho p\u0159idr\u017eel za ruku, kdy\u017e \u0161plhal do ko\u010d\u00e1ru. Uvelebil se a vzhl\u00e9dl, jen aby spat\u0159il Anise, kter\u00fd p\u0159ech\u00e1zel ulici sm\u011brem k nim.<\/div>\n
<\/p>\n

Ne<\/em>, pomyslel si poklesle. Nem\u016f\u017ee opravdu jet s n\u00e1mi<\/em>.<\/div>\n

\n

Tom ti\u0161e promluvil se sv\u00fdm bodyguardem, kter\u00fd si zjevn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 neu\u017e\u00edval to, co mu bylo \u0159e\u010deno, a pot\u00e9 Tom vy\u0161plhal do ko\u010d\u00e1ru a usadil se velmi bl\u00edzko Billa. Ko\u010d\u00e1r se dal do pohybu a Bill nedok\u00e1zal potla\u010dit svou zv\u011bdavost. Ohl\u00e9dl se na osamocenou postavu, kter\u00e1 je nyn\u00ed n\u00e1sledovala do parku.<\/p><\/div>\n

„On prost\u011b\u2026 p\u016fjde za n\u00e1mi?“ Zeptal se Toma.<\/div>\n
Tom jednodu\u0161e pokr\u010dil rameny. „Nesm\u00ed m\u011b pustit z dohledu,“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
Bill se zahih\u0148al, p\u0159itulil se bl\u00ed\u017e k Tomovu boku a ani se nestaral o nedostatek sv\u00e9 zdr\u017eenlivosti. Tom se k n\u011bmu naklonil stejn\u011b tak bl\u00edzko, vzal Billa za ruku a propletl dohromady jejich prsty.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, minul\u00fd rok Andy potkal jednu holku, do kter\u00e9 byl prvn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f \u0161koly bl\u00e1zen,“ za\u010dal Bill. „Musel si na\u0161et\u0159it, aby ji mohl vz\u00edt na vyj\u00ed\u017e\u010fku ko\u010d\u00e1rem t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsme v\u0161ichni odjeli na V\u00e1noce dom\u016f.“<\/p><\/div>\n

„Jak to \u0161lo?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Podle v\u0161eho se uk\u00e1zalo, \u017ee jejich k\u016f\u0148 trp\u011bl\u2026 plynatost\u00ed,“ uchechtl se Bill. „Celou cestu parkem neust\u00e1le prd\u011bl.“<\/div>\n
Tom obez\u0159etn\u011b pozoroval pozad\u00ed kon\u011b t\u00e1hnouc\u00edho jejich ko\u010d\u00e1r. „To se st\u00e1v\u00e1?“<\/div>\n
St\u00e1le sm\u011bj\u00edc\u00ed se Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Andy zaplatil za celou hodinu, ale po dvaceti minut\u00e1ch za\u010dalo b\u00fdt t\u00e9 holce \u0161patn\u011b, tak\u017ee museli zastavit a doj\u00edt celou tu cestu z\u00e1tky k jej\u00ed koleji p\u011b\u0161ky.“<\/div>\n
„Doufejme, \u017ee tohle dopadne l\u00e9pe ne\u017e u Andyho,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„U\u017e te\u010f je to lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
\n

Bill ztuhnul, pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a v duchu s\u00e1m sob\u011b vynadal. Tohle bylo jejich prvn\u00ed rande, p\u0159ipom\u00ednal si, a on byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dychtiv\u00fd. Prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee je cel\u00fd ve\u010der zni\u010den\u00fd, dokud neuc\u00edtil lehk\u00e9 stisknut\u00ed ruky.<\/p><\/div>\n

Pot\u00e9 uc\u00edtil Tomovy prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed po jeho \u010delisti, a zvedl hlavu. Tomovy o\u010di ani na okam\u017eik neopustily jeho, zat\u00edmco palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl p\u0159es Billovy rty, kter\u00e9 se mimod\u011bk pootev\u0159ely. Tom sklopil hlavu, Bill zav\u0159el o\u010di, a jejich rty se setkaly. Jazyky se v\u00e1hav\u011b p\u0159itiskly k sob\u011b, dokud neza\u010daly b\u00fdt odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Jemn\u011b se vz\u00e1jemn\u011b hladily, kr\u00e1tce kolem sebe krou\u017eily, a Bill vzdychl, kdy\u017e se od sebe odd\u011blili. Koutek Tomov\u00fdch \u00fast se pozvedl v drobn\u00e9m \u00fasm\u011bvu, jak palcem p\u0159ejel p\u0159es Bill\u016fv vlhk\u00fd spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b je to lep\u0161\u00ed.“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Bill se op\u00edral o ze\u010f, rozhl\u00ed\u017eel se kolem po ne p\u0159\u00edli\u0161 ohromuj\u00edc\u00edm odpo\u010d\u00edvadle v hale pavilonu Um\u011bn\u00ed Newyorsk\u00e9 univerzity, a pot\u00e9 se s povzdechem sklonil zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu telefonu. Zastavili se tam Gustav s Andym, jako v\u017edy pln\u011b podporuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[703],"tags":[],"class_list":["post-404","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-what-matters-most"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/404","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=404"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/404\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=404"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=404"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=404"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}