{"id":4040,"date":"2014-05-02T18:00:00","date_gmt":"2014-05-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4027"},"modified":"2014-05-02T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-02T17:00:00","slug":"breaking-through-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/02\/breaking-through-21\/","title":{"rendered":"Breaking Through 21."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Jedin\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d pov\u00eddku p\u00ed\u0161u, jsou va\u0161e \u00fa\u017easn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00fdch nebudu m\u00edt nikdy dost, a stejn\u011b jako vy vyhl\u00ed\u017e\u00edte dal\u0161\u00ed d\u00edl pov\u00eddky, j\u00e1 vyhl\u00ed\u017e\u00edm va\u0161e koment\u00e1\u0159e. Ze srdce v\u00e1m za n\u011b d\u011bkuji!<\/em> :)\u2665<\/div>\n

Va\u0161e Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/p>\n

M\u00e1\u0161 i sv\u016fj \u017eivot<\/p>\n

<\/em><\/strong> Andreas nev\u011b\u0159il sv\u00fdm o\u010d\u00edm, kdy\u017e spat\u0159il Tomovu osobu ve dve\u0159\u00edch u\u010debny. Zvedl ruku, aby na sebe upozornil. Tom nat\u00e1hl krk a k\u00fdvl, \u017ee Andrease zaregistroval. Obe\u0161el n\u011bkolik lavic a padl na \u017eidli vedle kamar\u00e1da.<\/p>\n

„\u010cau,“ pozdravil jej a za\u010dal v batohu hledat sv\u016fj univerz\u00e1ln\u00ed blok, kam psal sv\u00e9 pozn\u00e1mku.<\/div>\n

„No \u010dau! Helemese, kdo jednou za uherskej rok zav\u00edtal do \u0161koly!“ podotkl sarkasticky.<\/div>\n
„Co to mele\u0161? Chod\u00edm do \u0161koly norm\u00e1ln\u011b,“ br\u00e1nil se Tom.<\/div>\n
„No n\u011bjak si nevzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee bych t\u011b vid\u011bl v\u010dera a p\u0159edev\u010d\u00edrem na p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch. Nebo jsi byl neviditelnej?“<\/div>\n
„Nebyl jsem tam,“ p\u0159iznal Tom.<\/div>\n
„Ding ding! Jackpot!“ zvolal Andreas.<\/div>\n
„Na co bych tam chodil, kdy\u017e m\u00e1me skripta, ze kter\u00fdch pak bude test?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem dojem, \u017ee jsme se na za\u010d\u00e1tku semestru dohodli, \u017ee budeme chodit i tak, proto\u017ee pak bude snaz\u0161\u00ed se v t\u011bch skriptech orientovat, kdy\u017e u\u017e to jednou n\u011bkde usly\u0161\u00edme, a pokud se dob\u0159e pamatuju, tak jsi to byl ty, kdo m\u011b varoval, a\u0165 nezkou\u0161\u00edm nechodit, proto\u017ee tu nechce\u0161 sed\u011bt s\u00e1m. Tak\u017ee k\u00e1\u017ee\u0161 vodu a s\u00e1m chlast\u00e1\u0161 v\u00edno?“<\/div>\n
„To trochu p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161. Jde jen o p\u00e1r p\u0159edn\u00e1\u0161ek, kter\u00e9 jsem vynechal,“ zakroutil Tom hlavou.<\/div>\n
„Jo jasn\u011b p\u00e1r,“ odfrkl si Andreas. „Na ob\u011bd se mnou dneska p\u016fjde\u0161, nebo hodl\u00e1\u0161 zase zmizet p\u0159ed posledn\u00edm semin\u00e1\u0159em?“<\/div>\n
„P\u016fjdu s tebou dneska na ob\u011bd. Spokojen\u00fd?“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„A z\u016fstane\u0161 a\u017e do konce \u0161koly?“<\/div>\n
„Jo a u\u017e ml\u010d!“ \u0161\u0165ouchl do n\u011bj Tom, kdy\u017e do u\u010debny ve\u0161el vyu\u010duj\u00edc\u00ed a \u010dekal, a\u017e se studenti uklidn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

To, \u017ee nebyl Tom v l\u00e9\u010debn\u011b t\u011blem, neznamenalo, \u017ee tam nebyl duchem. V \u010dase mezi semin\u00e1\u0159i nebo v ka\u017ed\u00e9 voln\u00e9 chvilce Tom brebentil, jak\u00fd pokrok Bill d\u011bl\u00e1. Jak s n\u00edm mluv\u00ed, jak jej nech\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9m pokoji a hraje s n\u00edm hry. Pro Andrease by bylo mo\u017en\u00e1 lep\u0161\u00ed, kdyby byl Tom v l\u00e9\u010debn\u011b i t\u011blem, proto\u017ee u\u017e mu z t\u011bch \u0159e\u010d\u00ed \u0161la hlava kolem. Znal Toma a v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e se pro n\u011bco nadchne, je schopn\u00fd o tom vypr\u00e1v\u011bt s\u00e1hodlouh\u00e9 hodiny a ve zbytku \u010dasu se sna\u017eil zav\u00e9st \u0159e\u010d tak, aby mohl zase za\u010d\u00edt tu svou.<\/p>\n

„…sice vylet\u011bl, ale kdy\u017e jsem mu pak nesl ve\u010de\u0159i, tak…“<\/div>\n

„Tome, dost! Zastav,“ zadr\u017eel jej Andreas a polo\u017eil vidli\u010dku do tal\u00ed\u0159e. Na ten ob\u011bd se tak t\u011b\u0161il, ale kv\u016fli Tomovi si jej nebyl ani schopn\u00fd vychutnat. Taky pochyboval, \u017ee ten sv\u016fj ob\u011bd bude Tom j\u00edst, proto\u017ee v\u00edc mluvil, ne\u017e jedl a jeho porce st\u00e1la skoro nedot\u010den\u00e1 a byla pomalu studen\u00e1.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Tom nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome, ale j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee u\u017e sta\u010dilo. O Billovi jsem sly\u0161el dneska u\u017e dost. V jeho pokoji jsem sice nikdy nebyl, ale po tv\u00e9m dne\u0161n\u00edm v\u00fdlevu m\u00e1m pocit, \u017ee bych jej dok\u00e1zal namalovat se zav\u00e1zan\u00fdma o\u010dima. Douf\u00e1m, \u017ee ch\u00e1pe\u0161, co t\u00edm mysl\u00edm,“ pod\u00edval se na n\u011bj v\u00fdznamn\u011b.<\/div>\n
„Jo j\u00e1 v\u00edm, jen\u017ee j\u00e1 m\u00e1m prost\u011b radost, \u017ee d\u011bl\u00e1 takov\u00e9 pokroky,“ povzdychl si Tom.<\/div>\n
„To ch\u00e1pu a je to v\u00e1\u017en\u011b bezva, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to za\u0161lo moc daleko,“ podotkl Andreas.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161? S\u00e1m jsi mi \u0159\u00edkal, \u017ee…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, co jsem ti \u0159\u00edkal a co jsem ti radil, ale ty sis z toho ud\u011blal n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu.“<\/div>\n
„Tome, koukni na sebe. Fl\u00e1k\u00e1\u0161 \u0161kolu, dom\u016f se chod\u00ed\u0161 jen vyspat a u\u017e si ani nepamatuju, kdy jsme spolu str\u00e1vili jedno blb\u00fd odpoledne u po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch her. Tr\u00e1v\u00ed\u0161 v tom bl\u00e1zinci ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj \u010das. Vkl\u00e1d\u00e1\u0161 ve\u0161kerou svou energii do ciz\u00edho \u010dlov\u011bka. Copak to nevid\u00ed\u0161?“<\/p>\n

Tom zamrkal a na chvilku snad nad Andreasov\u00fdmi slovy zauva\u017eoval.<\/div>\n

„Jen to zveli\u010duje\u0161. Takhle to p\u0159ece v\u016fbec nen\u00ed,“ br\u00e1nil se Tom.<\/div>\n
„Tome, promi\u0148, \u017ee to \u0159\u00edk\u00e1m, ale kdy\u017e u\u017e jsem v tom, tak to \u0159eknu v\u0161echno nar\u00e1z. U\u017e dlouho m\u00e1m prost\u011b pocit, \u017ee se v tom anga\u017euje\u0161 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Mysl\u00edm si to od chv\u00edle, co jsi m\u011bl po\u0159\u00e1d ten provinil\u00fd pocit, kdy\u017e jsme byli v l\u00e9\u010debn\u011b na exkurzi. Str\u00e1v\u00ed\u0161 p\u00e1r hodin ve \u0161kole, pak let\u00ed\u0161 na cel\u00fd zbytek dne do l\u00e9\u010debny, aby ses v\u011bnoval Billovi, kter\u00fd a\u017e se jednou vyl\u00e9\u010d\u00ed, tak zmiz\u00ed a na tebe si u\u017e nevzpomene, a pak se jde\u0161 dom\u016f vyspat, abys to mohl r\u00e1no cel\u00e9 zopakovat. O v\u00edkendech rad\u0161i ani nemluv\u00edm. Ty tam tr\u00e1v\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b cel\u00e9. Kdy se bude\u0161 u\u010dit? Kdy bude\u0161 tr\u00e1vit \u010das s rodinou a p\u0159\u00e1teli? Kdy si bude\u0161 hledat n\u011bjakou holku? Kdy si kone\u010dn\u011b uv\u011bdom\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 i sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot, kter\u00fd moment\u00e1ln\u011b pos\u00edl\u00e1\u0161 do kytek. Chci, aby sis uv\u011bdomil, \u017ee nejsi \u017e\u00e1dn\u00fd psycholog, abys d\u011blal Billovi terapeuta, a lidi, co tam pracuj\u00ed, maj\u00ed sv\u016fj \u017eivot u\u017e vybudovan\u00fd a m\u016f\u017eou si dovolit tr\u00e1vit v pr\u00e1ci tolik \u010dasu, proto\u017ee se k n\u011b\u010demu doma vracej\u00ed. K \u010demu se vrac\u00ed\u0161 ty? K nedod\u011blan\u00e9 \u0161kole, k rodi\u010d\u016fm, kte\u0159\u00ed t\u011b sotva vid\u00ed, a k \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni. Opravdu si mysl\u00edm, \u017ee by ses m\u011bl vzpamatovat a myslet taky trochu na sebe,“ dokon\u010dil Andreas svoje promlouv\u00e1n\u00ed do Tomovy du\u0161e a zvedl se od stolu, aby mohl odn\u00e9st t\u00e1c s nedojeden\u00fdm ob\u011bdem.<\/p>\n

Tom na n\u011bj z\u016fstal z\u00edrat. Nikdy v \u017eivot\u011b nesly\u0161el Andrease takhle dlouho rozumovat. Pod\u00edval se okolo sebe a rad\u011bji se od stolu zvedl taky, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee jej p\u00e1r lid\u00ed pozoruje. Potkal se s Andreasem p\u0159ed budovou.<\/div>\n

„Jedu s t\u00e1tou pro n\u011bjak\u00e9 d\u0159evo. Budeme m\u00e1m\u011b vyr\u00e1b\u011bt malou knihovni\u010dku, tak\u017ee se s tebou rozlou\u010d\u00edm. Zkus p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co jsem ti \u0159ekl,“ pod\u00edval se Andreas do Tomova obli\u010deje a s tich\u00fdm rozlou\u010den\u00edm se roze\u0161el opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem ne\u017e Tom.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tom bez n\u00e1lady a s po\u0159\u00e1dn\u00fdm zmatkem v hlav\u011b strkal kl\u00ed\u010de do z\u00e1mku od domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. V p\u0159eds\u00edni hodil kl\u00ed\u010de do o\u0161atky k ostatn\u00edm, sundal bundu a boty. Do\u0161el do kuchyn\u011b, kde Simone pr\u00e1v\u011b dod\u011bl\u00e1vala n\u00e1dob\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ale! Moje ztracen\u00e9 d\u00edt\u011b se tu zase jednou uk\u00e1zalo!“ usm\u00e1la se Simone, ani\u017e by to myslela n\u011bjak \u0161patn\u011b. Toma to ale pop\u00edchlo.<\/div>\n
„Vy jste se na m\u011b n\u011bjak domluvili?“ zeptal se p\u0159\u00edk\u0159e.<\/div>\n
„S k\u00fdm a na \u010dem?“ nech\u00e1pala Simone.<\/div>\n
„Taky m\u00e1\u0161 pocit, \u017ee mrh\u00e1m \u010dasem a dostate\u010dn\u011b se v\u00e1m nev\u011bnuju?“ za\u00fato\u010dil. Simone vypadala zmaten\u011b. Snad tolik ne\u0159ekla.<\/div>\n
„Dob\u0159e, nev\u00edm, co se stalo a pro\u010d tohle \u0159\u00edk\u00e1\u0161, ale je pravda, \u017ee jsem t\u011b doma sotva zastihla, pokud jsi na m\u011b nevolal ahoj u\u017e jednou nohou z domu,“ p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Jednou v\u00e1m nejsem po ruce a u\u017e je z toho celosv\u011btov\u00fd konflikt!“ zavr\u010del Tom a ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Simone z\u016fstala nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukat na m\u00edsto, kde Tom zmizel. Nech\u00e1pala, co se stalo, ale ani za m\u00e1k se j\u00ed nel\u00edbilo Tomovo chov\u00e1n\u00ed. Jednou se uk\u00e1\u017ee doma a bude s n\u00ed mluvit takov\u00fdm t\u00f3nem? Rozhodla se, \u017ee Toma nech\u00e1 vychladnout a ve\u010der si promluv\u00ed.<\/p>\n

Dve\u0159e od Tomova pokoje byly ne p\u0159\u00edli\u0161 s citem zav\u0159eny a Tom\u016fv batoh let\u011bl k psac\u00edmu stolu. Na\u0161tvan\u011b sebou pra\u0161til do postele a odfrkl si. Jestli mu n\u011bco p\u0159i\u0161lo jako mrh\u00e1n\u00ed \u010dasu, tak to bylo tohle. V\u00e1len\u00ed se na posteli, nebo potulov\u00e1n\u00ed se po dom\u011b. Kdy\u017e m\u011bl j\u00edt za Billem, byl to pl\u00e1n. V\u011bd\u011bl, \u017ee r\u00e1no mus\u00ed vst\u00e1t, j\u00edt do \u0161koly a pak za Billem. Str\u00e1vil odpoledne n\u011b\u010d\u00edm u\u017eite\u010dn\u00fdm a ne zrovna nep\u0159\u00edjemn\u00fdm a je\u0161t\u011b za to dostal zaplaceno. Zvykl si na to, n\u011bco odpoledne d\u011blat a nefl\u00e1kat se, proto nech\u00e1pal, pro\u010d to v\u0161em tak vad\u00ed. Moment\u00e1ln\u011b jej tahle \u010dinnost a tenhle zp\u016fsob \u017eivota napl\u0148oval, tak pro\u010d na tom m\u011bl n\u011bco m\u011bnit, pro\u010d by se m\u011bl vzd\u00e1vat n\u011b\u010deho, co jej t\u011b\u0161\u00ed. Nav\u00edc jde o u\u017eite\u010dnou v\u011bc. Kdyby se fl\u00e1kal s n\u011bjakou pochybnou partou, kou\u0159il tr\u00e1vu, bral drogy, obr\u00e1\u017eel v\u0161echny putyky a po\u0161kozoval ciz\u00ed majetek, nebo kradl, ne\u0159ekl by ani p\u016fl slova, proto\u017ee pak by v\u0161echno to k\u00e1z\u00e1n\u00ed m\u011blo n\u011bjak\u00fd smysl, ale takhle?<\/p>\n

Ozvalo se klep\u00e1n\u00ed. Tom proto\u010dil o\u010dima a zamru\u010del, aby osoba mohla vej\u00edt.<\/div>\n

„Bude\u0161 j\u00edst?“ zeptala se Simone mezi futry.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji,“ zabru\u010del Tom. Simone si povzdychla a zav\u0159ela dve\u0159e od pokoje. Do\u0161la k posteli a posadila se bokem k le\u017e\u00edc\u00edmu Tomovi.<\/div>\n
„Zapomenu na ten v\u00fdstup dole v kuchyni a ty mi \u0159ekni, co se stalo.“ Tom se bojovn\u011b posadil.<\/div>\n
„Fajn, tak j\u00e1 ti teda \u0159eknu, co se stalo,“ nadechoval se, \u017ee to matce v\u0161echno vytmav\u00ed, aby si ulevil.<\/div>\n
„Moment moment. Po\u010dkej. J\u00e1 jsem se t\u011b norm\u00e1ln\u011b zeptala a o\u010dek\u00e1v\u00e1m norm\u00e1ln\u00ed odpov\u011b\u010f. A\u0165 u\u017e ti \u0159ekl, kdo cht\u011bl, co cht\u011bl, ne\u0159ekla jsem to j\u00e1, tak\u017ee bych ocenila, abys se mnou nemluvil, jako bych za v\u0161echno mohla j\u00e1,“ zv\u00fd\u0161ila Simone hlas, aby si Tom uv\u011bdomil, \u017ee ona tu nen\u00ed hromosvod pro jeho vztek. Tom cht\u011bl n\u011bco chvatn\u011b odpov\u011bd\u011bt, ale v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz v mat\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i jej zastavil. Zhluboka se nadechl a zase vydechl.<\/p>\n

„Andreas m\u011b na\u0159knul z toho, \u017ee tr\u00e1v\u00edm prac\u00ed v l\u00e9\u010debn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu a ka\u0161lu na v\u0161echno ostatn\u00ed,“ vysv\u011btlil Tom v kostce.<\/div>\n

„Ka\u017ed\u00fd den tam netr\u00e1v\u00ed\u0161, tak\u017ee si nemysl\u00edm, \u017ee bys tam byl n\u011bjak \u010dasto, a dokud ti ta pr\u00e1ce nezasahuje do \u0161koln\u00edch povinnost\u00ed, tak nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d by ti m\u011bl Andreas n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edkat,“ pokr\u010dila Simone rameny, co\u017e Toma malinko dostalo. Ne\u010dekal, \u017ee by m\u011bla na v\u011bc podobn\u00fd n\u00e1zor jako on.<\/div>\n
„Pr\u00fd ka\u0161lu na v\u00e1s, na n\u011bj a na potenci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edtelkyni, kterou bych si mohl naj\u00edt, kdybych netr\u00e1vil odpoledne tam,“ dodal.<\/div>\n
„Jsi dosp\u011bl\u00fd, a jak nalo\u017e\u00ed\u0161 se sv\u00fdm \u010dasem je tvoje v\u011bc. J\u00e1 s t\u00e1tou jsme si d\u00e1vno v\u011bdomi toho, \u017ee zodpov\u00edd\u00e1\u0161 s\u00e1m za sebe a rozhodn\u011b nebude\u0161 sed\u011bt doma s n\u00e1mi u televize a sledovat hloup\u00e9 po\u0159ady. S Andreasem se vid\u00edte ve \u0161kole, tak\u017ee si nemysl\u00edm, \u017ee by t\u011b Andreas nev\u00eddal v\u016fbec, a pokud si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, tak jste spolu taky netr\u00e1vili ka\u017ed\u00e9 odpoledne, ne\u017e jsi za\u010dal chodit pracovat, a m\u00edt p\u0159\u00edtelkyni je \u010dist\u011b tvoje v\u011bc, kdy\u017e ti to bez n\u00ed vyhovuje, nev\u00edm, pro\u010d by ti do toho m\u011bl Andreas mluvit.“<\/div>\n
„Wow,“ vydechl Tom. „Netu\u0161il jsem, \u017ee na to m\u00e1\u0161 takov\u00fd n\u00e1zor,“ podivil se Tom.<\/div>\n
„Sta\u010dilo se zeptat a ne d\u011blat sc\u00e9nu uprost\u0159ed kuchyn\u011b. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e trucovat nebude\u0161, tak\u017ee ti p\u016fjdu oh\u0159\u00e1t ty \u0161pagety,“ zvedla se Simone a do\u0161la ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„D\u00edk, mami,“ houkl na ni. V\u011bd\u011bl, \u017ee pochop\u00ed, \u017ee d\u011bkuje nejen za j\u00eddlo, ale hlavn\u011b za to, \u017ee to ch\u00e1pala.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d, Tome. Sice nev\u00edm \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b, co ti Andreas \u0159ekl, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee ti cht\u011bl jen \u0159\u00edct, abys nemyslel jen na to, co pot\u0159ebuj\u00ed ostatn\u00ed. Abys zkr\u00e1tka nezapom\u00ednal na sebe,“ mrkla na sv\u00e9ho syna a z pokoje ode\u0161la.<\/p>\n

Po mat\u010din\u00fdch slovech se Tom p\u0159ece jen umoud\u0159il. Lehl si zp\u011bt na matraci, podlo\u017eil si hlavu rukama a svolil k tomu, \u017ee nad v\u0161\u00edm pouva\u017euje. S Billem byl r\u00e1d. M\u011bl radost, kdy\u017e se dostali poka\u017ed\u00e9 o dal\u0161\u00ed kousek d\u00e1l. Bylo to netradi\u010dn\u00ed a nezvykl\u00e9, a proto to Toma bavilo. Jist\u011b. Dok\u00e1zal si p\u0159ipustit, \u017ee by bylo mo\u017en\u00e1 p\u011bkn\u00e9, kdyby mohl s Billem do m\u011bsta, na proch\u00e1zku do parku, kdyby jej mohl obejmout, kdy by cht\u011bl, nebo hrav\u011b \u0161\u0165ouchnout, kdyby si z Toma d\u011blal legraci, ale tohle bylo taky fajn, proto\u017ee ka\u017ed\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva znamenala dal\u0161\u00ed kr\u016f\u010dek, kter\u00fd Bill d\u011blal, aby jednou t\u0159eba do toho m\u011bsta mohli, nebo do parku na vych\u00e1zku, nebo se Bill nech\u00e1 na sv\u00e9 narozeniny od Toma obejmout. To bylo n\u011bco, co Toma hnalo d\u00e1l. Necht\u011bl s t\u00edm skon\u010dit. Bill se dostal u\u017e dost daleko, a kdyby to Tom vzdal jen kv\u016fli takov\u00e9 v\u011bci, jako je to, \u017ee si chce naj\u00edt holku, vr\u00e1til by se Bill do star\u00fdch kolej\u00ed a mo\u017en\u00e1 by se jeho stav je\u0161t\u011b zhor\u0161il, proto\u017ee by si p\u0159i\u0161el zrazen\u00fd, opu\u0161t\u011bn\u00fd, bez osoby, kter\u00e1 by jej chr\u00e1nila.<\/p>\n

V n\u011b\u010dem ale m\u011bl Andreas pravdu.<\/div>\n

M\u00e1 sv\u016fj \u017eivot.<\/div>\n
Jen\u017ee Bill se pomalu st\u00e1val jeho velkou sou\u010d\u00e1st\u00ed.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Jedin\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d pov\u00eddku p\u00ed\u0161u, jsou va\u0161e \u00fa\u017easn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00fdch nebudu m\u00edt nikdy dost, a stejn\u011b jako vy vyhl\u00ed\u017e\u00edte dal\u0161\u00ed d\u00edl pov\u00eddky, j\u00e1 vyhl\u00ed\u017e\u00edm va\u0161e koment\u00e1\u0159e. Ze srdce v\u00e1m za n\u011b d\u011bkuji! :)\u2665 Va\u0161e Muck\u00e1tko :o* M\u00e1\u0161 i sv\u016fj<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-4040","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4040","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4040"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4040\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4040"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4040"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4040"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}