{"id":4043,"date":"2014-05-01T18:00:00","date_gmt":"2014-05-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4030"},"modified":"2014-05-01T18:00:00","modified_gmt":"2014-05-01T17:00:00","slug":"nicitel-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/05\/01\/nicitel-23\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 23."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Ve v\u00edru vzpom\u00ednek<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Klop\u00fdtl jsem dop\u0159edu.<\/div>\n

„Andy?“ zopakoval jsem. Postava se p\u0159ibl\u00ed\u017eila k na\u0161\u00ed skupince a j\u00e1 spat\u0159il tv\u00e1\u0159, kterou jsem kdysi znal l\u00e9pe ne\u017e svou vlastn\u00ed. Nyn\u00ed jsem ji v\u0161ak nepozn\u00e1val. Tmav\u00e9 o\u010di byly chladn\u00e9 a kr\u00e1sn\u00e1 \u00fasta zkroucen\u00e1 v \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
„Ahoj, Loki. Dlouho jsme se nevid\u011bli.“<\/div>\n
„Co se to tady d\u011bje?“ vyhrkl Olie.<\/div>\n
„Je to jeden z temn\u00fdch m\u00e1g\u016f, co se sna\u017e\u00ed prolomit \u010darod\u011bjovu ochranu,“ ozval se Duffy. „Tohle nezvl\u00e1dnu,“ zamumlal a zmizel.<\/div>\n
„Tak\u017ee n\u00e1s v tom nechal?“ oto\u010dil se Levi t\u00edm sm\u011brem, kde p\u0159edt\u00edm Shinigami st\u00e1l.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, ale opravdu v\u00e1s nem\u016f\u017eu pustit d\u00e1l,“ \u0159ekl Andy posm\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„Proto\u017ee mi to m\u016fj p\u00e1n na\u0159\u00eddil.“ Usm\u00e1l se a odhodil si vlasy z obli\u010deje.<\/div>\n
„Ne\u2026 J\u00e1 mysl\u00edm, pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Proto\u017ee chci,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee by tomu \u0159ekl Mitsuki?“ zeptal jsem se ti\u0161e. V tu chv\u00edli m\u011b nadzvedla n\u011bjak\u00e1 tlakov\u00e1 vlna a pra\u0161tila mnou o strom.<\/div>\n
„Jak se opova\u017euje\u0161 vyslovit jeho jm\u00e9no?!“ \u0159ekl mraziv\u011b Andy. Sly\u0161el jsem Leviho a Olieho, jak volaj\u00ed m\u00e9 jm\u00e9no. „Vrahu,“ zasy\u010del Andy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Flashback<\/div>\n
\n

Vy\u0161el jsem z chr\u00e1mu. T\u0159\u00e1sl jsem se po cel\u00e9m t\u011ble. Zam\u00ed\u0159il jsem k port\u00e1lu, kter\u00fd mi za\u0159\u00eddil m\u016fj u\u010ditel. V\u0161echno se to stalo v N\u011bmecku – tam jsem se pot\u0159eboval dostat. Byl jsem trochu nerv\u00f3zn\u00ed – port\u00e1lem jsem cestoval zat\u00edm jen cvi\u010dn\u011b.<\/p><\/div>\n

V\u0161echno se mi poda\u0159ilo a j\u00e1 se ocitl ve vesnici, kde jsem se narodil a pro\u017eil sedm let.<\/div>\n
Dok\u00e1\u017eu to\u2026 Pomst\u00edm smrt sv\u00fdch rodi\u010d\u016f.<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na oblohu. \u010cern\u00e9 mraky vypadaly divn\u011b – to\u010dily se dokola a p\u0159ipom\u00ednaly jak\u00fdsi v\u00edr.<\/div>\n
„Bille!“ ozvalo se za mnou. Polekan\u011b jsem se oto\u010dil.<\/div>\n
„Mist\u0159e!“<\/div>\n
„B\u011b\u017e zp\u00e1tky!“<\/div>\n
„Ne,“ zavrhl jsem r\u00e1zn\u011b. „Dok\u00e1\u017eu to!“ Sp\u00ed\u0161 jsem uc\u00edtil, ne\u017e usly\u0161el n\u011bjak\u00fd pohyb za sv\u00fdmi z\u00e1dy. Ani jsem se nestihl oto\u010dit a obklopila m\u011b temnota.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e jsem se probudil, v\u0161echno kolem m\u011b ho\u0159elo.<\/p><\/div>\n

„Mist\u0159e\u2026?“ zavolal jsem v\u00e1hav\u011b. „Mist\u0159e!“ Chv\u00edli jsem b\u011bhal mezi troskami a volal Mitsukiho. Nedostal jsem \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Byl jsem s\u00e1m.<\/div>\n
\n

Konec flashbacku<\/p><\/div>\n

\n

Andy m\u011bl pravdu. Byla to moje vina. Klekl si vedle m\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ale stejn\u011b jsem t\u011b nikdy nep\u0159estal milovat, Loki,“ za\u0161eptal. „Pro\u010d ses p\u0159idal na tu \u0161patnou stranu?“<\/div>\n
„Ne, Andy, ty ses p\u0159idal na \u0161patnou stranu.“<\/div>\n
„Nech\u00e1pu to\u2026 zrovna ty jsi zast\u00e1ncem dobra?“<\/div>\n
„No, ani ne\u2026“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou,“ vydechl. Odstr\u010dil jsem ho.<\/div>\n
„To nejde.“<\/div>\n
„Copak ty u\u017e m\u011b nem\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ Ve\u0161ker\u00fd chlad z jeho o\u010d\u00ed zmizel a vyst\u0159\u00eddal ho smutek. Sev\u0159elo se mi srdce.<\/div>\n
„Je to u\u017e moc dlouho\u2026“ Polkl jsem. Opatrn\u011b chytil m\u016fj obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si, jak jsem ti \u0159ekl, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d?“ Usm\u00e1l se.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b\u2026 Jak bych na to mohl zapomenout?<\/div>\n
\n

Flashback<\/p><\/div>\n

\n

„Hej, Loki\u2026 Taky se tak nud\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

„Jo. Nejrad\u0161i bych se n\u011bkam ztratil.“ Podp\u00edral jsem si hlavu a nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem sledoval u\u010ditele, jak se sna\u017e\u00ed vysv\u011btlit n\u011bco, co stejn\u011b nech\u00e1pu.<\/div>\n
„Tak p\u016fjdeme,“ mrknul Andy a u\u017e se zvedal. Vypl\u00ed\u017eili jsme se ze t\u0159\u00eddy.<\/div>\n
„Kam jdeme?“ oto\u010dil jsem se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/div>\n
„Hmm\u2026 Uvid\u00ed\u0161.“ Andy m\u011b vedl ke kraji mal\u00e9 plochy, kterou vytvo\u0159il vrchol hory. Cht\u011bl jsem se zeptat, co tu budeme d\u011blat, kdy\u017e vtom jsem spat\u0159il to, co mi cht\u011bl uk\u00e1zat. Vid\u011bl jsem rozlehlou krajinu, nijak nezni\u010denou. Hory v d\u00e1lce se dot\u00fdkaly modr\u00e9 oblohy. Byl jasn\u00fd den a v\u00e1l jemn\u00fd v\u00edtr.<\/p>\n

„Co tomu \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zeptal se Andy ti\u0161e.<\/div>\n

„Je to\u2026 \u00fa\u017easn\u00fd,“ vydechl jsem. „\u00dapln\u011b by se mi cht\u011blo vzn\u00e9st do vzduchu a let\u011bt n\u011bkam pry\u010d,“ p\u0159iznal jsem po chv\u00edli. Andy mi obto\u010dil ruku kolem pasu. Jen jsme tak chv\u00edli st\u00e1li, u\u017e\u00edvali si v\u00fdhledu i jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Loki?“<\/div>\n
„Hm?“ Chytil m\u011b za tv\u00e1\u0159 a n\u011b\u017en\u011b ji pooto\u010dil k sob\u011b.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“ P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
„Va\u2026 V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Trochu jsem zrudnul. Na nic takov\u00e9ho jsem nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Moje reakce mi trochu kazila image rebela. „…tebe taky\u2026“ Sklopil jsem pohled. Byl jsem do n\u011bj zamilovan\u00fd u\u017e hodn\u011b dlouho, ale neodv\u00e1\u017eil bych se mu to \u0159\u00edct. Jeho \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il, naklonil se ke mn\u011b a zlehka p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na m\u00e9.<\/div>\n
\n

Konec flashbacku<\/p><\/div>\n

\n

Na chv\u00edli jsem si myslel, \u017ee je v\u0161echno jako d\u0159\u00edv. Pak mi ale do\u0161lo, v jak\u00e9 situaci se nach\u00e1z\u00edme. Andyho \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty sklouzly z m\u00e9ho obli\u010deje a obmotaly se mi kolem krku. Stisknul, ale vid\u011bl jsem l\u00edtost v jeho o\u010d\u00edch. Zas tak ztracen\u00fd nen\u00ed\u2026 pomyslel jsem si nad\u011bjn\u011b. Chytil jsem ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed a pokusil se jeho ruce strhnout. Jeho pohled potemn\u011bl a on stiskl pevn\u011bji. Pomalu jsem se za\u010d\u00ednal dusit.<\/p>\n

„Tak a dost,“ zvalo se za n\u00e1mi. Andy se zatv\u00e1\u0159il trochu p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e dostal p\u00e1nv\u00ed po hlav\u011b. Ale jen na chv\u00edli. Prudce vstal a srazil Olieho n\u011bjak\u00fdm \u010dern\u00fdm plamenem.<\/div>\n

\u010cern\u00e1 magie… Jasn\u011b. Mohlo mi to b\u00fdt jasn\u00e9.<\/div>\n
\n

Flashback<\/p><\/div>\n

\n

„V\u017edy\u0165 je to zak\u00e1zan\u00fd,“ za\u0161eptal jsem.<\/p><\/div>\n

„Neboj,“ usm\u00e1l se Andy. „Kdyby to bylo tak zak\u00e1zan\u00fd, tak to nen\u00ed tak lehce p\u0159\u00edstupn\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 se neboj\u00edm,“ odfrkl jsem si.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zasm\u00e1l se a n\u011b\u017en\u011b se dotkl m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Ve\u0161li jsme do studovny, kde jako v\u017edy nikdo nebyl. Andy polo\u017eil hromadu star\u00fdch knih na st\u016fl. Nedo\u010dkav\u011b jsme je otev\u0159eli.<\/div>\n
Cel\u00fd den jsme zkoumali zak\u00e1zan\u00e9 techniky \u010dern\u00e9 magie. K ve\u010deru jsme si dali pauzu.<\/div>\n
„Te\u010f kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eeme b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed,“ vydechl Andy.<\/div>\n
„Ty u\u017e jsi nejlep\u0161\u00ed,“ odporoval jsem. Byla to pravda. Da\u0159ilo se mu \u00fapln\u011b v\u0161echno. V\u017edycky jsem cht\u011bl b\u00fdt jako on a byl jsem moc \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee m\u00e1 r\u00e1d zrovna m\u011b.<\/div>\n
„Kecko,“ zamumlal s \u00fasm\u011bvem a zlehka m\u011b pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
\n

Konec flashbacku<\/p><\/div>\n

\n

Tak\u017ee to opravdu pou\u017e\u00edv\u00e1… Byla to cti\u017e\u00e1dost, co ho k tomu dohnalo?<\/p><\/div>\n

Sledoval jsem, jak se Olie zhroutil k zemi. S n\u00e1mahou jsem se vyhrabal na nohy. Nem\u011blo cenu se zab\u00fdvat minulost\u00ed – musel jsem ho zastavit. V dlan\u00edch se mi rozho\u0159ely plameny. Zvedl jsem je a chystal se s Andym bojovat, ale nedok\u00e1zal jsem to.<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto, Loki, ale kdy\u017e se ke mn\u011b nechce\u0161 p\u0159idat, mus\u00edm se t\u011b zbavit.“ Novou tlakovou vlnou m\u011b odmr\u0161til na to sam\u00e9 m\u00edsto, co p\u0159edt\u00edm, tentokr\u00e1t v\u0161ak s mnohem v\u011bt\u0161\u00ed silou. Zatm\u011blo se mi p\u0159ed o\u010dima. Matn\u011b jsem vn\u00edmal, jak se Levi rozb\u011bhl a m\u00e1val sv\u00edt\u00edc\u00edm Grammem.<\/p>\n

„Ne…“ za\u0161eptal jsem. „Andy… Ne!“<\/div>\n

Andy se na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil. Pak chytil Leviho za z\u00e1p\u011bst\u00ed a zkroutil mu ruku.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee ti na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed, Loki… J\u00e1 \u017e\u00e1rl\u00edm.“ Polo\u017eil mu ruku na hrudn\u00edk a n\u011bco za\u0161eptal. Levi se bezvl\u00e1dn\u011b zhroutil k zemi.<\/div>\n
„Ne…“ sna\u017eil jsem se p\u0159iplazit bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Dneska t\u011b nech\u00e1m \u017e\u00edt.“ Zvedl jsem hlavu. Andy st\u00e1l z\u00e1dy ke mn\u011b. „Ale a\u017e se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b potk\u00e1me…“ Vzal Olieho a zmizel. O to jsem se te\u010f nestaral. Kone\u010dn\u011b jsem se doplazil a\u017e k Levimu.<\/p>\n

„Vzbu\u010f se… Pros\u00edm…“ Chytil jsem ho za ramena a jemn\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. „Levi… No tak…“ Vyhrnul jsem mu tri\u010dko. Na hrudi m\u011bl obrovskou \u010dernou skvrnu, kter\u00e1 se pomalu rozr\u016fstala. „Bo\u017ee…“ vydechl jsem. Mimod\u011bk jsem si vzpomn\u011bl na v\u011b\u0161tbu kart\u00e1\u0159ky, o kter\u00e9 mi \u0159\u00edkal. Blbost, zavrhl jsem to hned. „Nenech\u00e1m t\u011b um\u0159\u00edt, sly\u0161\u00ed\u0161?!“<\/div>\n

Zt\u011b\u017eka jsem vstal a vzal ho do n\u00e1ru\u010de. Ud\u011blal jsem p\u00e1r v\u00e1hav\u00fdch krok\u016f sm\u011brem k vrcholu hory. Jestli je to, co \u0159\u00edkal ten Shinigami, pravda… Jin\u00e1 mo\u017enost nen\u00ed… Ale… S n\u00e1mahou jsem stoupal nahoru. \u0160tvalo m\u011b, \u017ee jdu tak hrozn\u011b pomalu – ka\u017edou vte\u0159inou z Leviho t\u011bla vyprch\u00e1val \u017eivot.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b jsem doklop\u00fdtal a\u017e na vrchol hory. Tam jsem klesl na kolena. Chr\u00e1m, ve kter\u00e9m jsem vyr\u016fstal, vypadal tak opu\u0161t\u011bn\u0115… Moje posledn\u00ed nad\u011bje byla pry\u010d. Shinigami se musel spl\u00e9st.<\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee jsem ud\u011blal spoustu \u0161patn\u00fdch v\u011bc\u00ed a m\u011bl bych n\u00e9st vinu… Ale… Te\u010f pros\u00edm… Ne za sebe, ale za n\u011bkoho, na kom mi z\u00e1le\u017e\u00ed… Pros\u00edm…“ Zav\u0159el jsem o\u010di. „Mist\u0159e…“ D\u00e1l u\u017e byla jen tma.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Ve v\u00edru vzpom\u00ednek Bill Klop\u00fdtl jsem dop\u0159edu. „Andy?“ zopakoval jsem. Postava se p\u0159ibl\u00ed\u017eila k na\u0161\u00ed skupince a j\u00e1 spat\u0159il tv\u00e1\u0159, kterou jsem kdysi znal l\u00e9pe ne\u017e svou vlastn\u00ed. Nyn\u00ed jsem ji v\u0161ak nepozn\u00e1val. Tmav\u00e9 o\u010di byly chladn\u00e9 a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4043","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4043","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4043"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4043\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4043"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4043"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4043"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}