{"id":4048,"date":"2014-04-29T17:00:00","date_gmt":"2014-04-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4035"},"modified":"2014-04-29T17:00:00","modified_gmt":"2014-04-29T16:00:00","slug":"nicitel-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/29\/nicitel-22\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 22."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zem\u011b Vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

„Tak co te\u010f?“ oto\u010dil se na m\u011b Levi.<\/div>\n

„Tady rozhodn\u011b nic nenajdem. Mus\u00edme za m\u011bsto.“ Zad\u00edval jsem se t\u00edm sm\u011brem. Za ta l\u00e9ta, co jsem tu nebyl, se zm\u011bnila spousta v\u011bc\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem v\u0161ak, \u017ee „tam“ to bude stejn\u00e9.<\/div>\n
„Nevadilo by v\u00e1m, kdybych se pak na chv\u00edli odpojil a \u0161el se na n\u011bco pod\u00edvat?“ zeptal jsem se ti\u0161e.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017eeme j\u00edt s tebou?“ vyhrkl Levi.<\/div>\n
„Nevadilo,“ \u0159ekl Olie a hodil po n\u011bm varovn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Jo, d\u00edk.“ Zhluboka jsem se nadechl. „Tak\u017ee, mus\u00edme jet za m\u011bsto\u2026 bohu\u017eel, hromadnou dopravou.“<\/div>\n
K m\u00e9mu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed se netv\u00e1\u0159ili ani vyd\u011b\u0161en\u011b, zhrozen\u011b, zhnusen\u011b, \u010di snad ne\u0161\u0165astn\u011b. Vypadali, jako by jim to p\u0159i\u0161lo \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

„Pro\u010d jste tak klidn\u00fd?“ rozhodil jsem rukama.<\/div>\n

„Loki\u2026 Jezdit busem je \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed,“ vysv\u011btlil mi v\u00e1hav\u011b Levi.<\/div>\n
„Fajn\u2026 P\u0159edstavte si autobus v Anglii nebo ve Francii, v t\u011bch va\u0161ich prdel\u00e1kovech.“ Pomalu p\u0159ik\u00fdvli. „P\u0159edstavujte si ty lidi\u2026 Je jich tam jak nasranejch, i v tak mal\u00fdch m\u011bstech. A te\u010f si p\u0159edstavte Tokyo, kter\u00fd je desetkr\u00e1t\u2026 dvacetkr\u00e1t\u2026 hodn\u011bkr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed a t\u011bch lid\u00ed ma\u010dkaj\u00edc\u00edch se v jednom autobusu\u2026 Ch\u00e1pete, co se v\u00e1m tu sna\u017e\u00edm vysv\u011btlit?“ Po chvilce v\u00e1h\u00e1n\u00ed zavrt\u011bli hlavami.<\/div>\n
„No \u017ee cestov\u00e1n\u00ed je hrozn\u00fd, ale cestov\u00e1n\u00ed v Tokyu je nes\u010detn\u011bkr\u00e1t hor\u0161\u00ed!“<\/div>\n
Vym\u011bnili si dlouh\u00fd pohled.<\/div>\n
„Tak p\u016fjdeme?“ nadhodil Levi.<\/div>\n
„Jo,“ souhlasil Olie. Oto\u010dili se a zam\u00ed\u0159ili k autobusov\u00e9 zast\u00e1vce.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Hej!“ zavolal jsem za nimi. „D\u011bl\u00e1te si srandu? To m\u011b tady jen tak nech\u00e1te? Copak v\u00e1m na mn\u011b v\u016fbec nez\u00e1le\u017e\u00ed?“<\/div>\n
Ani se neohl\u00e9dli. „Nemus\u00edte bejt hned tak up\u0159\u00edmn\u00fd,“ zamumlal jsem a dob\u011bhl je.<\/div>\n
„Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee se tu v\u016fbec nevyzn\u00e1m,“ povzdechl si Olie.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ p\u0159idal se hned Levi.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, j\u00e1 se tu u\u017e p\u00e1r set let taky nevyzn\u00e1m.“<\/div>\n
Chv\u00edli jsme tam jen tak bezradn\u011b post\u00e1vali.<\/div>\n
„Mohli bysme se n\u011bkoho zeptat,“ navrhl Levi.<\/div>\n
„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee tu n\u011bkdo um\u00ed anglicky?“ u\u0161kl\u00edbl se Olie.<\/div>\n
„Ehm\u2026 To\u2026“ ozval jsem se. T\u00e1zav\u011b se na m\u011b obr\u00e1tili. „J\u00e1 umim japonsky.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to ne\u0159ekl d\u0159\u00edv?“ vztekal se Olie.<\/div>\n
„Nikdo se m\u011b na to neptal.“ Ura\u017een\u011b jsem si zalo\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
„No, dob\u0159e\u2026 M\u00e1\u0161 tu\u2026 hodn\u011b lid\u00ed, tak se n\u011bkoho zeptej.“ Olie se tv\u00e1\u0159il jako by pr\u00e1v\u011b vymyslel teorii relativity.<\/p>\n

Rozhl\u00e9dl jsem se, vybral si p\u011bknou Japonku a sebev\u011bdom\u011b se vydal k n\u00ed.<\/div>\n

„Promi\u0148te\u2026 Nev\u00edte, jak se dostaneme pry\u010d z m\u011bsta?“<\/div>\n
„Kam konkr\u00e9tn\u011b?“<\/div>\n
Na chv\u00edli jsem zav\u00e1hal. „Na\u2026 na horu Mt. Odake.“<\/div>\n
„Mus\u00edte na z\u00e1pad od centra\u2026“ Sd\u011blila mi \u010d\u00edslo autobusu. Pod\u011bkoval jsem a vr\u00e1til se k Levimu a Oliemu.<\/div>\n
„Tak a je to\u2026 Mus\u00edme jet autobusem \u010d\u00edslo\u2026“ \u0160iroce jsem se usm\u00e1l. „\u0160edes\u00e1t dev\u011bt…“<\/div>\n
„Fajn\u2026 A pro\u010d se na m\u011b tak perverzn\u011b usm\u00edv\u00e1\u0161?“ zeptal se podez\u0159\u00edvav\u011b Levi.<\/div>\n
„Kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se usm\u00edv\u00e1m na tebe? J\u00e1 se usm\u00edv\u00e1m jen tak.“ S nad\u0161en\u00edm jsem vyhl\u00ed\u017eel autobus s \u010d\u00edslem \u0161edes\u00e1t dev\u011bt.<\/p>\n

Netrvalo moc dlouho a autobus p\u0159ijel. Sou\u010dasn\u011b opadlo moje nad\u0161en\u00ed, kdy\u017e jsem spat\u0159il, \u017ee jeho obsah p\u0159ipom\u00edn\u00e1 krabi\u010dku se sardinkami. A taky jsem si pln\u011b uv\u011bdomoval, \u017ee se tam za chv\u00edli budu muset nasardinkovat taky. Nastoupili jsme – no, sp\u00ed\u0161 nam\u00e1\u010dkli se – do autobusu.<\/div>\n

Bylo to poprv\u00e9, co jsem c\u00edtil des\u00edtky domorodc\u016f i turist\u016f zpocen\u00fdch a nam\u00e1\u010dkl\u00fdch na sebe, ale doufal jsem, \u017ee naposledy. Sna\u017eil jsem si ze v\u0161ech sil udr\u017eovat odstup, ale moc se mi to neda\u0159ilo. Nezb\u00fdvalo mi nic ne\u017e zav\u0159\u00edt o\u010di a ti\u0161e trp\u011bt.<\/div>\n
Proto\u017ee jsme museli projet cel\u00e9 m\u011bsto, trval ot\u0159esn\u00fd z\u00e1\u017eitek dost dlouho. Ani bych se nedivil, kdybych usnul. Nebo omdlel smrady.<\/p>\n

Kdy\u017e kone\u010dn\u011b japonsk\u00e1 hatmatilka ohl\u00e1sila kone\u010dnou stanici, vyb\u011bhl jsem ze sardink\u00e1rny a zhluboka se nadechl.<\/div>\n

„Svoboda\u2026 Svoboda pro nosy!“<\/div>\n
Za mnou vy\u0161li Levi a Olie, podstatn\u011b pomaleji, klidn\u011bji a celkov\u011b norm\u00e1ln\u011bji.<\/div>\n
„A te\u010f jako co?“ Rozhl\u00ed\u017eeli se kolem sebe. Byli jsme na celkem hnusn\u00e9m okraji Tokya.<\/div>\n
„Te\u010f p\u016fjdeme\u2026“ Zahled\u011bl jsem se do d\u00e1lky a spat\u0159il jakousi siluetu hory. „… tam!“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si prdel\u2026?“ vypadlo z Olieho.<\/div>\n
„Mus\u00edte m\u00edt trochu fyzi\u010dku,“ mrknul jsem na n\u011b.<\/div>\n
„Naser si,“ odtu\u0161il Olie a sedl si na zem.<\/div>\n
„Nikam nejdu,“ p\u0159idal se k n\u011bmu Levi.<\/div>\n
„To m\u00e1 bejt n\u011bjak\u00e1 vzpoura, \u010di co? Mysl\u00edte si, \u017ee jste rebelov\u00e9?“<\/div>\n
„Ty si mysli, co chce\u0161, j\u00e1 p\u011b\u0161ky nejdu,“ \u0159ekli skoro unisono.<\/div>\n
„Fajn, jak chcete,“ rozhodil jsem rukama. „Stopneme si auto, spokojen\u00fd?“<\/div>\n
„To zn\u00ed l\u00edp,“ usoudil Levi.<\/div>\n
„Mnohem l\u00edp,“ opravil ho Olie.<\/p>\n

A tak jsme tedy \u010dekali. Auta tu sice jezdily po\u0159\u00e1d – probl\u00e9m byl sp\u00ed\u0161 v tom, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 necht\u011blo zastavit.<\/div>\n

Po hodin\u011b stopov\u00e1n\u00ed, kdy j\u00e1 jsem po\u0159\u00e1d opakoval, \u017ee bychom u\u017e m\u011bli p\u016fl cesty za sebou a Levi s Oliem mi st\u0159\u00eddav\u011b nazna\u010dovali, \u017ee jsem arogantn\u00ed debil, najednou zastavilo n\u011bjak\u00e9 auto.<\/div>\n
„Z\u00e1zrak,“ vydechl Olie.<\/div>\n
„\u00dachyl,“ usoudil jsem. \u0158idi\u010d st\u00e1hnul ok\u00fdnko.<\/div>\n
„Vy chcete n\u011bkam odv\u00e9zt?“ zeptal se.<\/div>\n
„Ne, lajkujeme auta,“ odsekl jsem. Levi i Olie m\u011b z\u00e1rove\u0148 pra\u0161tili p\u011bst\u00ed do b\u0159icha. Prohnul jsem se a zmlknul. Po chv\u00edli jim do\u0161lo, \u017ee jsem jedin\u00fd, kdo se m\u016f\u017ee s \u0159idi\u010dem po\u0159\u00e1dn\u011b domluvit a zase m\u011b narovnali. „Byli bychom moc vd\u011b\u010dn\u00ed,“ vydechl jsem a strojen\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
A tak jsme nasedli do auta. Olie riskoval zn\u00e1siln\u011bn\u00ed – distancoval se od n\u00e1s a sedl si dop\u0159edu. Levi se se mnou odm\u00edtal bavit. C\u00edtil jsem se opravdu osamocen\u011b.<\/p>\n

„Zn\u00e1te tu legendu o Mt. Odake?“ ozval se najednou \u0159idi\u010d p\u0159ekvapiv\u011b tak, \u017ee rozum\u011bli v\u0161ichni. U\u017e jsem nemohl d\u011blat drsn\u00fdho, \u017ee jako jedin\u00fd rozum\u00edm. To m\u011b popudilo. „Mimochodem, jmenuju se Akira.“ N\u00e1sledovalo tradi\u010dn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed na\u0161\u00ed trojky. „A zn\u00e1te tu legendu?“ zopakoval Akira.<\/div>\n

„Ne,“ zavrt\u011bl hlavou Olie a Levi ho napodobil. J\u00e1 se ura\u017een\u011b d\u00edval z ok\u00fdnka. „Na ho\u0159e Mt. Odake kdysi \u017eil mocn\u00fd \u010darod\u011bj. Dok\u00e1zal ochr\u00e1nit cel\u00e9 Japonsko p\u0159ed p\u016fsoben\u00edm temn\u00fdch sil. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee udr\u017eoval p\u0159\u00edrodu v chodu\u2026“<\/div>\n
„Blbost,“ prsknul jsem. V\u0161ichni se na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dili. „\u017d\u00e1dn\u00fd \u010darod\u011bj nen\u00ed tak siln\u00fd, aby ovliv\u0148oval chod p\u0159\u00edrody.“ Akira pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 se to. No, vypr\u00e1v\u00ed se spousta p\u0159\u00edb\u011bh\u016f o jeho hrdinsk\u00fdch skutc\u00edch. Ale j\u00e1 v\u00e1m te\u010f \u0159eknu n\u011bco pro z\u00e1bavu. V\u00ed se, \u017ee m\u011bl spoustu u\u010d\u0148\u016f.“<\/p>\n

Odt\u00e1hl jsem pohled od ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajiny a zpozorn\u011bl.<\/div>\n

„Pr\u00fd jeden z nich zp\u016fsobil jeho smrt, ale o tom te\u010f mluvit nechci.“ Sev\u0159el jsem ruce v p\u011bst. „Kdysi pod tou horou byla vesnice Yumeno. Byla jedn\u00edm z m\u00e1la spojen\u00ed s civilizac\u00ed, kter\u00e9 \u010darod\u011bj a jeho u\u010d\u0148ov\u00e9 m\u011bli. Jednoho dne jeden z chlapc\u016f vesnici podp\u00e1lil pomoc\u00ed sv\u00e9 magie.“ Up\u0159en\u011b jsem se d\u00edval z okna. „Od t\u00e9 doby tam ta vesnice nen\u00ed. U\u010de\u0148 byl potrestan\u00fd dost p\u0159\u00edsn\u011b, proto\u017ee u\u017e byl dost zn\u00e1m\u00fd pr\u016f\u0161vih\u00e1\u0159.“ Zad\u00edval jsem se z okna je\u0161t\u011b up\u0159en\u011bji. „V dob\u00e1ch sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy m\u011bl \u010darod\u011bj u\u010d\u0148\u016f p\u011bt. Nevzpom\u00edn\u00e1m si, jak se v\u0161ichni jmenovali.“<\/div>\n
„Ale v\u00edte toho docela dost,“ \u0159ekl t\u00e9m\u011b\u0159 obdivn\u011b Levi.<\/div>\n
„Byl to m\u016fj kon\u00ed\u010dek, kdy\u017e jsem byl mlad\u0161\u00ed,“ usm\u00e1l se Akira. Zbytek cesty n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bl legendy o \u010darod\u011bjov\u00fdch hrdinstv\u00edch.<\/p>\n

„Tak, a jsme tady.“ Zastavil.<\/div>\n

„Moc d\u011bkujeme,“ \u0159ekl Levi s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky,“ p\u0159idal se Olie. J\u00e1 jenom n\u011bco zamumlal, aby se ne\u0159eklo.<\/div>\n
Vystoupili jsme z auta – \u010dekala n\u00e1s cesta nahoru na horu. Vykro\u010dil jsem, ani\u017e bych \u010dekal na Leviho a Olieho. Dob\u011bhli m\u011b a d\u00e1l jsme pokra\u010dovali ml\u010dky.<\/div>\n
Za\u0161li jsme do n\u011bjak\u00e9ho les\u00edka. Obklopila n\u00e1s zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u016fn\u011b a z\u00e1rove\u0148 jemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed magie. Ten pocit jsem znal a\u017e moc dob\u0159e. Levi a Olie se zmaten\u011b rozhl\u00ed\u017eeli.<\/div>\n
„V\u00edt\u00e1m v\u00e1s.“ V\u0161ichni jsme leknut\u00edm nadsko\u010dili. Kdy\u017e jsme se oto\u010dili, zjistili jsme, \u017ee za n\u00e1mi stoj\u00ed n\u011bjak\u00e1 divn\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161era.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem vyjekl.<\/div>\n

„Neboj se,“ \u0159ekl klidn\u011b Loki. Upnul jsem k n\u011bmu sv\u016fj pohled. „To je jen Shinigami,“ pokra\u010doval. Kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee na n\u011bj s Oliem d\u00e1l tup\u011b z\u00edr\u00e1me, doplnil to: „B\u016fh smrti.“ Pozorn\u011b jsem se pod\u00edval na obludu p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00e1mi.<\/div>\n
„Ah\u00f3j,“ zam\u00e1val Shinigami. Pomalu jsem zamrkal. „Necht\u011bl jsem v\u00e1s vylekat, promi\u0148te. Jmenuju se Duffy.“<\/div>\n
„Tebe nezn\u00e1m. Nov\u00e1\u010dek?“ p\u0159em\u011b\u0159il si ho Loki. Duffy horliv\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Nech\u00e1pav\u011b jsem to cel\u00e9 sledoval.<\/p>\n

„Ty to tu st\u0159e\u017e\u00ed\u0161?“ zeptal se Olie. Duffy se zatv\u00e1\u0159il trochu divn\u011b a pak jen zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n

„Hl\u00edd\u00e1 to tu jeden \u010darod\u011bj.“ Okam\u017eit\u011b jsem si vzpomn\u011bl na toho z Akirovy legendy. Loki vypadal, \u017ee pochybuje nad Duffyho slovy.<\/div>\n
„Jedin\u00fd, kter\u00fd toho byl schopn\u00fd, je u\u017e d\u00e1vno mrtv\u00fd,“ \u0159ekl Loki bez t\u00f3nu.<\/div>\n
„Nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161 na toho z t\u00e9 legendy?“ povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed Olie. Loki pevn\u011b semkl rty.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, o kom mluv\u00edte. To n\u00e1s ve \u0161kole neu\u010dili,“ povzdechl si Shinigami. „Ale vezmu v\u00e1s nahoru. Tam \u010darod\u011bj \u017eije. J\u00e1 jsem tu jen jako jeden ze str\u00e1\u017ec\u016f lesa.“<\/div>\n
„B\u016fh smrti a str\u00e1\u017e\u00ed les?“ podivil jsem se.<\/p>\n

V\u0161ichni moji pozn\u00e1mku p\u0159e\u0161li bez pov\u0161imnut\u00ed. Vydali jsme se zase na cestu. Duffy n\u00e1m celou cestu n\u011bco vesele pov\u00eddal. Podle jeho slov to bylo poprv\u00e9, co tu potkal \u017eivou du\u0161i, tak\u017ee si to pat\u0159i\u010dn\u011b u\u017e\u00edval.<\/div>\n

Kdy\u017e si Olie vydobyl pauzu, vyhledal jsem Lokiho. Celou cestu jsem ho nen\u00e1padn\u011b pozoroval. Byl n\u011bjak\u00fd smutn\u00fd a \u0161el se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny. Taky to vypadalo, \u017ee nad n\u011b\u010d\u00edm hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. To se mu nepodobalo.<\/div>\n
„Loki?“ broukl jsem ti\u0161e a lehce chytil jeho ruku.<\/div>\n
„Hm?“ pod\u00edval se na m\u011b p\u0159es \u0159asy. Odvedl jsem ho kousek stranou.<\/div>\n
„J-j\u00e1,“ zakoktal jsem se. Nikdy jsem tohle neum\u011bl, ale te\u010f mi to p\u0159i\u0161lo jako d\u016fle\u017eit\u00e9, tak\u017ee jsem se p\u0159ekonal. „Cht\u011bl bych se ti omluvit,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Za co?“ podivil se.<\/div>\n
„Tak celkov\u011b, za to v\u0161echno. P\u0159ijde mi, \u017ee jsem to dneska trochu p\u0159ehnal, choval jsem se hnusn\u011b, proto promi\u0148\u2026“ Sklopil jsem hlavu. Loki se pousm\u00e1l a chytil m\u011b za bradu.<\/p>\n

„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem smutn\u00fd kv\u016fli tomu? \u017de jsem na tebe na\u0161tvan\u00fd?“ zeptal se trochu pobaven\u011b. V\u00e1hav\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Nen\u00ed to kv\u016fli tomu,“ ujistil m\u011b. „Jen jsem\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nic mi nen\u00ed.“ Naklonil se ke mn\u011b a opatrn\u011b p\u0159ilo\u017eil sv\u00e9 rty na m\u00e9. Projel mnou p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Natiskl jsem se na n\u011bj, op\u0159el se a u\u017e\u00edval si jeho bl\u00edzkosti. Loki mi jednou rukou zajel do vlas\u016f a druhou si m\u011b p\u0159idr\u017eoval za boky. P\u0159ipadal jsem si kr\u00e1sn\u011b a v\u0161echnu svoji pozornost v\u011bnoval jeho rt\u016fm a polibk\u016fm, kter\u00e9 mi d\u00e1valy.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, Loki-“ za\u010dal jsem, kdy\u017e jsme se od sebe na chvilku odtrhli.<\/div>\n

„H\u00e9j, vy dva, jdem\u00e9!“ ozval se Duffyho pronikav\u00fd hlas minim\u00e1ln\u011b o dv\u011b okt\u00e1vy v\u00fd\u0161 ne\u017e obvykle. Trochu jsem sebou trhnul. Tenhle tvor v\u00e1\u017en\u011b dok\u00e1zal jednoho po\u0159\u00e1dn\u011b vyd\u011bsit. Naposledy jsem se usm\u00e1l na Lokiho a vr\u00e1til se k netrp\u011bliv\u011b post\u00e1vaj\u00edc\u00edmu Shinigamimu. I Olie u\u017e byl na noh\u00e1ch. \u010cekala n\u00e1s dal\u0161\u00ed cesta, ale vypadalo to, \u017ee u\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edme.<\/div>\n
Znenad\u00e1n\u00ed se ale obloha potemnila. Olie se za\u010dal zmaten\u011b rozhl\u00ed\u017eet. Nep\u0159\u00edjemn\u011b jsem se o\u0161il, ale kdy\u017e se za mnou vyno\u0159il Loki, z\u00edskal jsem zp\u00e1tky pocit bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co to je?“ zeptal jsem se a hlavou pohodil k zachmu\u0159en\u00e9mu nebi. Loki pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
V tu chv\u00edli se p\u0159ed n\u00e1mi objevila silueta postavy. Zamhou\u0159il jsem o\u010di a po\u0159\u00e1dn\u011b zaost\u0159il. Loki ztuhnul. Vypadal \u0161okovan\u011b.<\/div>\n
„Andy?“<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Zem\u011b Vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce Bill „Tak co te\u010f?“ oto\u010dil se na m\u011b Levi. „Tady rozhodn\u011b nic nenajdem. Mus\u00edme za m\u011bsto.“ Zad\u00edval jsem se t\u00edm sm\u011brem. Za ta l\u00e9ta, co jsem tu nebyl, se zm\u011bnila spousta v\u011bc\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem v\u0161ak,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4048","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4048","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4048"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4048\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4048"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4048"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4048"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}