{"id":4049,"date":"2014-04-28T18:00:00","date_gmt":"2014-04-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4036"},"modified":"2014-04-28T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-28T17:00:00","slug":"breaking-through-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/28\/breaking-through-20\/","title":{"rendered":"Breaking Through 20."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i,<\/em><\/div>\n

cht\u011bla jsem jen dodat malou pozn\u00e1me\u010dku. Mo\u017en\u00e1 se v\u00e1m bude zd\u00e1t, \u017ee to te\u010f p\u016fjde r\u00e1z na r\u00e1z, ale d\u011bn\u00ed v jednotliv\u00fdch d\u00edlech odd\u011bluje t\u0159eba i n\u011bkolik dn\u016f, kdy se v Billov\u011b stavu jako by nic nezm\u011bnilo, tak\u017ee to nen\u00ed tak, \u017ee jeden den na Toma promluv\u00ed a druh\u00fd den na sebe t\u0159eba nech\u00e1 s\u00e1hnout. \ud83d\ude42 Berte to, jako by b\u011b\u017eel film a byly z n\u011bj vyta\u017eeny ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9ny. Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko :o*<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Dvojn\u00e1sobn\u00fd v\u00edt\u011bz<\/em><\/strong><\/div>\n

\n

Jeden z v\u00edkendov\u00fdch dn\u016f byl pro jednoho b\u00e1je\u010dn\u00fd, pro druh\u00e9ho n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Tom m\u011bl radost, \u017ee bude moct tr\u00e1vit s Billem cel\u00fd den a Bill si nebyl jist\u00fd, zda zvl\u00e1dne Tomovu bl\u00edzkost tak dlouho. Namlouval si, \u017ee kdyby toho bylo u\u017e moc, sm\u011bl by Toma po\u017e\u00e1dat, aby jej nechal chv\u00edli o samot\u011b, ani\u017e by byl jakkoli potrest\u00e1n. Na z\u00e1klad\u011b Tomova dosavadn\u00edho chov\u00e1n\u00ed usoudil, \u017ee by se s \u00fasm\u011bvem zvedl a ode\u0161el by. Mo\u017en\u00e1 by se dokonce Billovi omluvil, \u017ee jej obt\u011b\u017euje a nedop\u0159eje mu chv\u00edli klidu. A p\u0159esn\u011b tohle bylo n\u011bco, s \u010d\u00edm Bill po\u010d\u00edtal. N\u011bco, k \u010demu se up\u00ednal.<\/p>\n

Dopoledne mu byl klid dop\u0159\u00e1n. Tom m\u011bl, jak to s\u00e1m naz\u00fdval, audienci u prim\u00e1\u0159ky Schneiderov\u00e9, tud\u00ed\u017e nechal Billa se v klidu nasn\u00eddat a naob\u011bdvat. Billovi bylo jasn\u00e9, pro\u010d si Toma prim\u00e1\u0159ka pozvala. Pravd\u011bpodobn\u011b cht\u011bla z Toma dostat n\u011bjak\u00e9 informace ohledn\u011b jeho osoby. Muselo jim b\u00fdt divn\u00e9, \u017ee jej Bill pou\u0161t\u011bl k sob\u011b do pokoje a Tom u n\u011bj tr\u00e1vil tak dlouhou dobu. Tom jej n\u011bkolikr\u00e1t uklid\u0148oval, \u017ee on nepr\u00e1sk\u00e1. Jedin\u00e9, co prim\u00e1\u0159ce poka\u017ed\u00e9 \u0159ekne, je, \u017ee se Billovi da\u0159\u00ed dob\u0159e a m\u00e1 se fajn. P\u0159\u00edsahal, \u017ee to, co mu Bill pov\u00ed, z\u016fst\u00e1v\u00e1 v pokoji a neopou\u0161t\u00ed ho. Dokonce se mu sv\u011b\u0159il, \u017ee na n\u011bj prim\u00e1\u0159ka nal\u00e9hala, aby j\u00ed p\u0159edal v\u0161echny jejich dopisy a vzkazy a Tom odm\u00edtl, p\u0159esto\u017ee jej mohla hned vyhodit. Billovi by to bylo pravd\u011bpodobn\u011b jedno. Bl\u00e1znem u\u017e je. Nen\u00ed nic, co by mu mohlo ubl\u00ed\u017eit, ale na druhou stranu jej obdivoval. Pokud byl schopn\u00fd udr\u017eet v tajnosti tak mal\u00e9 a nepodstatn\u00e9 v\u011bci, pravd\u011bpodobn\u011b byl dobr\u00fd a spolehliv\u00fd v dr\u017een\u00ed i velk\u00fdch tajemstv\u00ed.<\/p>\n

Po p\u0159\u00edchodu Toma odpoledne se Bill dov\u011bd\u011bl, \u017ee prim\u00e1\u0159ka op\u011bt neusp\u011bla. U\u017e\u00edval si Tomovy pobaven\u00e9 a spont\u00e1nn\u00ed reakce, kdy\u017e Billovi p\u0159evypravoval jeho rozhovor s prim\u00e1\u0159kou. Ani Bill se ob\u010das neubr\u00e1nil drobn\u00e9mu \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n

\n
Kdy\u017e Tom odnesl t\u00e1c od Billova ob\u011bda, usadil se na svou \u017eidli a z kapsy vyt\u00e1hl karty.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak hraje\u0161 \u017eol\u00edky ty, ale my to doma hrajeme takhle,“ pronesl d\u016fle\u017eit\u011b a za\u010dal Billovi vysv\u011btlovat, jak\u00e1 jsou pravidla po Tr\u00fcmperovsku. Nakonec se shodli, \u017ee a\u017e na p\u00e1r drobnost\u00ed hraj\u00ed karty oba stejn\u011b. Bill st\u00e1le odpov\u00eddal jen ti\u0161e a v co nejm\u00e9n\u011b slovech \u010di v\u011bt\u00e1ch, ale i tak to byl pro Toma obrovsk\u00fd \u00fasp\u011bch. Nav\u00edc se choval, jako by se ned\u011blo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho a za to mu byl Bill moc vd\u011b\u010dn\u00fd. Necht\u011bl, aby vytahoval, \u017ee mluv\u00ed, \u017easl nad t\u00edm a pozastavoval se nad ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm nov\u00fdm slovem nebo del\u0161\u00ed v\u011btou.<\/div>\n
„A m\u00e1lem bych zapomn\u011bl!“ zdvihl prst a nat\u00e1hl se po mikrotenov\u00fd s\u00e1\u010dek pln\u00fd slan\u00fdch je\u0161t\u011brek.<\/div>\n
„Tolik?“ zeptal se Bill opatrn\u011b a d\u00edval se, jak Tom pokl\u00e1d\u00e1 s\u00e1\u010dek zhruba na p\u016fl cesty mezi n\u011b.<\/div>\n
„Jo, ale neboj, jsou dobr\u00fd. Ochutnal jsem p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem je koupil,“ za\u0161eptal Tom, jako by ho m\u011bl n\u011bkdo v pokoji sly\u0161et.<\/div>\n
„Bez placen\u00ed?“ vykulil Bill o\u010di.<\/div>\n
„No… v podstat\u011b… kdy\u017e se to vezme… kdy\u017e vezmeme v \u00favahu okolnosti… uhm… jo,“ \u0159ekl nakonec Tom.<\/div>\n
„To se nesm\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Bylo to poprv\u00e9 a naposled. Slibuju,“ du\u0161oval se Tom a rozd\u00e1val karty.<\/p>\n

\u017dol\u00edci byli jedin\u00e1 hra, kterou oba um\u011bli. Hran\u00ed bylo celkem obt\u00ed\u017en\u00e9 vzhledem k tomu, \u017ee se Tom mermomoc\u00ed sna\u017eil zachovat odstup a prostor, kter\u00fdmi Bill p\u0159i jeho prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b nastavil. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to pro Toma mus\u00ed b\u00fdt nepohodln\u00e9 a i p\u0159esto ml\u010del, co\u017e mu zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem imponovalo.<\/div>\n

„To-Tome?“ p\u00edpl Bill.<\/div>\n
„Hm?“ zamru\u010del Tom a natahoval krk, aby vid\u011bl, co m\u00e1 Bill vylo\u017een\u00e9 a co by mohl p\u0159\u00edpadn\u011b dolo\u017eit sv\u00fdmi kartami.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161… j\u00e1… m\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t ten pol\u0161t\u00e1\u0159 pry\u010d a posadit se,“ \u0159ekl a p\u0159it\u00e1hl si kolena pod bradu. Tom nechal sv\u00fdch po\u010dt\u016f, jak to ud\u011blat co nejl\u00e9pe, a vzhl\u00e9dl k Billovi.<\/div>\n
„Uhm. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee vypad\u00e1m jako pako, kdy\u017e se tu pro ty karty natahuju jako pako, ale nevad\u00ed mi to. Jsem v pohod\u011b,“ pousm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm a d\u011bkuji… j\u00e1 jen… zvl\u00e1dnu to.“<\/div>\n
„No tak dob\u0159e, ale klidn\u011b m\u011b po\u0161li pry\u010d, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval, jak Tom odkl\u00e1d\u00e1 pol\u0161t\u00e1\u0159 stranou a sed\u00e1 si naproti Billovi. Tak daleko od n\u011bj, jak jen mu to kovov\u00e9 \u010delo postele umo\u017e\u0148ovalo. Tom si byl dob\u0159e v\u011bdom Billova vnit\u0159n\u00edho boje. Vid\u011bl mu to na o\u010d\u00edch. P\u0159emlouval s\u00e1m sebe, aby se neza\u010dal t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Bille, jestli chce\u0161, m\u016f\u017eeme se posadit ke stolu, aby bylo n\u011bco mezi n\u00e1mi. Vid\u00edm, \u017ee je ti to nep\u0159\u00edjemn\u00e9,“ pronesl Tom.<\/div>\n
„NE!“ vyk\u0159ikl Bill hlasit\u011b. „Ne pros\u00edm. Ke stolu ne!“ zak\u0148u\u010del a schoval obli\u010dej mezi sv\u00e9 nohy a hrudn\u00edk, p\u0159ekr\u00fdvaje je sv\u00fdma rukama. Nemohl ke stolu. Nemohl ke stolu s Tomem. Tolikr\u00e1t ho zbili u u\u010ditelsk\u00e9ho stolu, tolikr\u00e1t ztratil v\u011bdom\u00ed, kdy\u017e byl ohnut\u00fd p\u0159es \u0161koln\u00ed lavice. Nemohl.<\/div>\n
„Dob\u0159e, Billi, z\u016fstaneme tady. Je to v po\u0159\u00e1dku,“ sna\u017eil ses jej Tom uklidnit, ale \u0161lo to t\u011b\u017eko, kdy\u017e jej nemohl ani chytnout za ruku nebo jej obejmout.<\/p>\n

Bill pomalu zvedl hlavu a pod\u00edval se na Toma skeln\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Budeme tady. Ty \u017eidle jsou stejn\u011b moc tvrd\u00e9,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. Necht\u011bl jsem k\u0159i\u010det. Mrz\u00ed m\u011b to,“ natahoval Bill.<\/div>\n
„To nic, Bille, \u0159\u00edkal jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 jednat tak, jak to c\u00edt\u00ed\u0161, tak\u017ee je to dobr\u00e9. Netrap se t\u00edm.“<\/div>\n
„U-ur\u010dit\u011b?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b,“ pok\u00fdval Tom hlavou. „Prvn\u00ed je\u0161t\u011brka je tvoje,“ p\u0159isunul k Billovi s\u00e1\u010dek. Bill se malinko pousm\u00e1l a s\u00e1hl do pytl\u00edku.<\/div>\n
„Jsou malink\u00e9,“ podotkl.<\/div>\n
„No jo. Taky jsem myslel, \u017ee budou v\u011bt\u0161\u00ed,“ pokr\u010dil Tom rameny a dv\u011b str\u010dil za tv\u00e1\u0159. \u017dmoulal je, dokud z nich nevycucal v\u0161echnu slanost. S poj\u00edd\u00e1n\u00edm je\u0161t\u011brek dokon\u010dili hru a Tom vyt\u00e1hl \u010dtvere\u010dkov\u00fd blok, kter\u00fd p\u0159it\u00e1hl speci\u00e1ln\u011b pro bitevn\u00ed lod\u011b a pi\u0161kvorky. Oba chlapci si p\u0159ipravili bitevn\u00ed pole a zakreslili polohy sv\u00fdch k\u0159i\u017en\u00edk\u016f.<\/p>\n

„Fajn. \u017d\u00e1dn\u00e9 podv\u00e1d\u011bn\u00ed a \u017e\u00e1dn\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed vody, kdy\u017e to bude z\u00e1sah. Kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed maj\u00ed p\u0159ednost, tak\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1\u0161,“ p\u0159enechal Tom Billovi v\u00fdhodu prvn\u00edho. Bill se zasekl, kdy\u017e z Tomov\u00fdch \u00fast vy\u0161lo na prvn\u00ed pohled nevinn\u00e9 slovn\u00ed spojen\u00ed.<\/div>\n

<\/p>\n

Flashback<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Bill sp\u011bchal na svou prvn\u00ed hodinu. M\u011bl zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Tohle r\u00e1no bylo jedno z t\u011bch, kdy mu nic nevych\u00e1zelo a na co s\u00e1hl, to pokazil. P\u0159ed \u0161kolou se je\u0161t\u011b shlukovalo mno\u017estv\u00ed student\u016f, tak\u017ee usoudil, \u017ee zas tak velk\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed m\u00edt nebude. M\u00ed\u0159il si to p\u0159\u00edmo ke dve\u0159\u00edm \u0161koln\u00ed budovy, kdy\u017e se srazil s vysok\u00fdm blon\u010fat\u00fdm klukem. Vypadal, \u017ee sp\u011bch\u00e1 stejn\u011b jako Bill, p\u0159esto z\u016fst\u00e1val galantn\u00ed. Otev\u0159el dve\u0159e a na Billa se usm\u00e1l.<\/em><\/div>\n

„Kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed maj\u00ed p\u0159ednost,“ uk\u00e1zal dlan\u00ed do budovy a pustil Billa p\u0159ed sebe. Bill se po klukovi n\u011bkolikr\u00e1t zmaten\u011b oto\u010dil, ani\u017e by se zastavoval.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 se rad\u011bji ot\u00e1\u010det nem\u011bl. Mo\u017en\u00e1 to kluk za n\u00edm \u0161patn\u011b pochopil. Jedin\u011b to by vysv\u011btlovalo fakt, pro\u010d se po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, kdy byla \u0161kola t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e1, ocitl natla\u010den\u00fd na studen\u00e9 zdi ve sklep\u011b budovy, kde se nach\u00e1zely \u0161atny a kotelna.<\/em><\/div>\n

„Pros\u00edm. Nech m\u011b b\u00fdt! Pros\u00edm,“ plakal Bill, kdy\u017e mu doty\u010dn\u00fd za n\u00edm surov\u011b tiskl hlavu ke zdi, tisknouc v dlani jeho vlasy a druhou se sna\u017e\u00edc rozepnout p\u00e1sek od jeho kalhot.<\/em><\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed maj\u00ed p\u0159ednost, pamatuje\u0161? A\u017e tu skon\u010d\u00edm s tebou, najdu si n\u011bkoho dal\u0161\u00edho, ale ty bude\u0161 m\u00edt v\u017edycky p\u0159ednost p\u0159ed v\u0161ema ostatn\u00edma!“ usykl, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo strhnout Billovy kalhoty a spodn\u00ed pr\u00e1dlo pod Bill\u016fv zade\u010dek. V\u00edc nepot\u0159eboval. S\u00e1hl pravou rukou na Bill\u016fv bok, aby jej spodn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla odd\u00e1lil od zdi. Bill\u016fv hrudn\u00edk klesl, zat\u00edmco tv\u00e1\u0159 z\u016fst\u00e1vala p\u0159itisknut\u00e1 na zdi. Osoba za n\u00edm n\u011bkolikr\u00e1t hrub\u011b promnula sv\u016fj penis, vyhrnula Billovo tri\u010dko na jeho bedra a prav\u00e1 ruka, dr\u017e\u00edc vzru\u0161en\u00ed, se p\u0159ibl\u00ed\u017eila k Billovu zade\u010dku. Stejn\u011b jak byl p\u0159ilo\u017een hork\u00fd \u00fad k Billovu vstupu, tak byl p\u0159ilo\u017een ostr\u00fd n\u016f\u017e k Billovu srdci. S ka\u017ed\u00fdm proniknut\u00fdm centimetrem jednoho t\u011bla do toho druh\u00e9ho, se i n\u016f\u017e zabod\u00e1val hloub\u011bji a hloub\u011bji do Billova srdce.<\/p>\n

T\u00edm okam\u017eikem bylo d\u00edlo dokon\u00e1no a Bill nav\u017edycky ztratil s\u00e1m sebe.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Konec flashbacku<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
\n

Billovo d\u00fdch\u00e1n\u00ed se zna\u010dn\u011b zrychlilo. Propiska vypadla z jeho prst\u016f a dopadla na matraci mezi n\u011b.<\/p><\/div>\n

„Ne, ne, ne, ne,“ za\u010dal Bill mumlav\u011b opakovat. Zabodl pohled do matrace a ztratil se v \u010dase.<\/div>\n
„Bille? Bille, co je s tebou?“ zeptal se Tom dost znepokojen celou situac\u00ed.<\/div>\n
„Ne. Pros\u00edm. Nesm\u00ed se to st\u00e1t. Ne\u0159\u00edkej to. Pros\u00edm,“ \u0161eptal nal\u00e9hav\u011b a z jeho o\u010d\u00ed se za\u010daly spou\u0161t\u011bt slzy. Tom se nahnul, aby se mu Bill pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Bille, to jsem j\u00e1. Tom. V\u0161echno je dobr\u00e9,“ sna\u017eil se jej Tom uklidnit. O to v\u00edc se polekal, kdy\u017e Bill vysko\u010dil z postele a natiskl se do rohu, aby byl co nejd\u00e1l od Toma.<\/div>\n
„Ned\u011blej to. Pros\u00edm. Nechci. Nech m\u011b b\u00fdt! Nech m\u011b b\u00fdt! Pros\u00edm! Nejsem kr\u00e1sn\u00fd. Nech m\u011b, nech m\u011b!“ Posledn\u00ed p\u0159\u00edkaz t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0159i\u010del. Tom se rychle zvedl z postele.<\/div>\n
„Dob\u0159e dob\u0159e. U\u017e odch\u00e1z\u00edm, jen se uklidni ano? Pod\u00edvej, u\u017e jdu,“ postupoval Tom ke dve\u0159\u00edm a \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e byl v\u00fdchodu, t\u00edm se Bill\u016fv stav pomalinku zlep\u0161oval a vracel do norm\u00e1lu.<\/div>\n
\n

Tom se posadil venku na lavi\u010dce a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Nestihl ani po\u0159\u00e1dn\u011b zap\u0159em\u00fd\u0161let, co se vlastn\u011b v Billov\u011b pokoji stalo, kdy\u017e jej odchytla prim\u00e1\u0159ka.<\/div>\n

„Tome? Co se d\u011bje?“ p\u0159isedla si k n\u011bmu. Tom si promnul \u010delo.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jste m\u011bla pravdu. Mo\u017en\u00e1 Bill opravdu pot\u0159ebuje psychologa a ne m\u011b,“ povzdychl si Tom.<\/div>\n
„Co v\u00e1s p\u0159inutilo uva\u017eovat nad touhle alternativou?“<\/div>\n
„Musel jsem odej\u00edt z Billova pokoje. V\u0161echno bylo fajn. Zrovna jsme cht\u011bli hr\u00e1t lod\u011b, kdy\u017e se najednou zasekl a pak vylet\u011bl a za\u010dal \u0161\u00edlet.“<\/div>\n
„Co jste \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„Nic neobvykl\u00e9ho. V\u017edycky se s n\u00edm bav\u00edm jako by nic. Upozor\u0148oval jsem ho, \u017ee se nesm\u00ed podv\u00e1d\u011bt a \u017ee ho nech\u00e1m jako prvn\u00edho vybrat pole, ale asi si na n\u011bco vzpomn\u011bl nebo tak a za\u010dal vyv\u00e1d\u011bt,“ \u0159ekl Tom ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 zareagoval na n\u011bjak\u00e9 slovo, kter\u00e9 v n\u011bm vyvolalo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity ze vzpom\u00ednek.“<\/p>\n

„Vypadalo to, \u017ee tohle tlach\u00e1n\u00ed o ni\u010dem a prob\u00edr\u00e1n\u00ed aktu\u00e1ln\u00edch v\u011bc\u00ed mu pom\u00e1halo. Sakra, on m\u011b nech\u00e1 b\u00fdt s n\u00edm v jedn\u00e9 m\u00edstnosti, nechal m\u011b sed\u011bt na jeho posteli jen p\u00e1r centimetr\u016f od n\u011bj a mluv\u00ed na m\u011b! A z toho \u0159eknu n\u011bco pro m\u011b \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00edho a on zni\u010dehonic vyl\u00edtne a jsme s d\u016fv\u011brou op\u011bt na bodu nula,“ vyhrkl Tom frustrovan\u011b.<\/div>\n

„Mus\u00edte b\u00fdt trp\u011bliv\u00fd. S Billem to ani jinak nejde.“<\/div>\n
„Nejde o trp\u011blivost. Nevad\u00ed mi tyhle mraven\u010d\u00ed kr\u016f\u010dky, kter\u00e9 d\u011bl\u00e1me. \u0160tve m\u011b, \u017ee v\u017edycky pl\u00e1cnu n\u011bco \u0161patn\u011b, i kdy\u017e nev\u011bdomky, a jemu to akor\u00e1t ubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„I tohle je pro n\u011bj lekce. Pokud se odsud dostane, bude se muset nau\u010dit reagovat na takov\u00e9 situace. Zvl\u00e1dat je. Lid\u00e9 nep\u0159estanou \u0159\u00edkat slova, kter\u00e1 v n\u011bm vyvol\u00e1vaj\u00ed zl\u00e9 vzpom\u00ednky. Oni nebudou v\u011bd\u011bt, \u017ee je to n\u011bco, co Bill nem\u016f\u017ee sly\u0161et.“ Tom zast\u00e9nal. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 prim\u00e1\u0159ka pravdu, ale bylo pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 to p\u0159ijmout. Necht\u011bl, aby Bill za\u017e\u00edval ty hr\u016fzy ve vzpom\u00ednk\u00e1ch znovu a znovu.<\/div>\n
„Nech\u00e1m ho dneska v klidu. Odnesu mu ve\u010de\u0159i jen na pult\u00edk za dve\u0159mi a p\u016fjdu. Nebudu pokou\u0161et \u0161t\u011bst\u00ed,“ rozhodl se Tom.<\/div>\n
„To zn\u00ed jako rozumn\u00fd pl\u00e1n. J\u00e1 p\u016fjdu. Vezmu si v\u011bci a miz\u00edm dom\u016f,“ vstala prim\u00e1\u0159ka.<\/div>\n
„Jo. Hezk\u00fd v\u00edkend,“ pop\u0159\u00e1l j\u00ed Tom.<\/div>\n
„V\u00e1m taky,“ p\u0159ik\u00fdvla a ode\u0161la.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Billovu ve\u010de\u0159i Tom vyzvedl u\u017e s men\u0161\u00edm nad\u0161en\u00edm. Dne\u0161kem jeho laick\u00e1 terapie z\u0159ejm\u011b skon\u010dila. S t\u00e9m\u011b\u0159 nulov\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm za\u0165ukal na dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

„Bille, ve\u010de\u0159e,“ ohl\u00e1sil, otev\u0159el okno a pokl\u00e1dal t\u00e1c na pult\u00edk za dve\u0159mi. Bill sed\u011bl na posteli v t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 pozici, jako sed\u00e1val v\u017edy s p\u0159ikr\u00fdvkou omotanou kolem t\u011bla a d\u00edval se ke dve\u0159\u00edm smutn\u00fdm pohledem. Tom u\u017e chytal za \u00fachyt, aby ok\u00e9nko zat\u00e1hl, kdy\u017e se ozval Bill\u016fv tenk\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 dovnit\u0159.“ Tom ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„Bille, mo\u017en\u00e1 bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e z\u016fstanu venku,“ pronesl Tom sklesle.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ ozvalo se ti\u0161e. Tom tedy vzal za kliku a ve\u0161el do pokoje. Sledoval by\u0165 jen jedinou zn\u00e1mku Billova nepohodl\u00ed.<\/div>\n
„Bude\u0161 j\u00edst u stolu?“ zeptal se.<\/div>\n
„Tady? Pros\u00edm?“ zaprosil a vyt\u00e1hl ruce ze sv\u00e9ho \u00fakrytu. Tom tedy p\u0159e\u0161el k posteli a z \u00factyhodn\u00e9 vzd\u00e1lenosti Billovi t\u00e1c podal.<\/div>\n
„Sn\u011bdl jsem skoro v\u0161echny je\u0161t\u011brky. Omlouv\u00e1m se,“ zastyd\u011bl se Bill a s\u00e1hl po loup\u00e1ku. Tom se zad\u00edval na skoro pr\u00e1zdn\u00fd s\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Pokud ti nebude \u0161patn\u011b, tak se nic ned\u011bje,“ pousm\u00e1l se a dovolil si posadit se na konec postele. Bill se jen pod\u00edval, co se d\u011bje, kdy\u017e zaznamenal Tom\u016fv pohyb, ale jedl klidn\u011b d\u00e1l, kdy\u017e se Tom usadil a nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 se neh\u00fdbal.<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Tom, nar\u00e1\u017eej\u00edc na Billovo p\u0159edchoz\u00ed chov\u00e1n\u00ed. Bill p\u0159e\u017ev\u00fdkl a polkl.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se. Vzpomn\u011bl jsem si na n\u011bco zl\u00e9ho a nezvl\u00e1dl jsem to,“ posmutn\u011bl.<\/div>\n
„To j\u00e1 se omlouv\u00e1m. Necht\u011bl jsem \u0159\u00edct n\u011bco, co to spustilo.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to tv\u00e1 vina. Nemohl jsi to v\u011bd\u011bt,“ zavrt\u011bl Bill hlavou a usrkl hork\u00e9ho ovocn\u00e9ho \u010daje.<\/div>\n
„Tak u\u017e to nechme b\u00fdt. Jak doj\u00ed\u0161 ve\u010de\u0159i, tak si m\u016f\u017ee\u0161 hned lehnout, hm? Odpo\u010dinout si,“ navrhl Tom.<\/div>\n
„A m\u016f\u017eeme si je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm zahr\u00e1t ty lod\u011b?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme, ale jen jednu hru. \u017d\u00e1dn\u00e9 ponocov\u00e1n\u00ed jako minule,“ zdvihl Tom prst, ale z\u00e1rove\u0148 se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ pod\u011bkoval Bill. Nejen za to, \u017ee Tom svolil, ale p\u0159edev\u0161\u00edm za to, \u017ee s n\u00edm m\u011bl takovou trp\u011blivost. Kdekdo by to s n\u00edm u\u017e d\u00e1vno vzdal, ale Tom se z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu st\u00e1le vracel a v\u011b\u0159il v n\u011bj.<\/p>\n

Z jedn\u00e9 hry p\u0159ed span\u00edm se stalo n\u011bkolik des\u00edtek her p\u0159ed span\u00edm. Bill vyhr\u00e1val \u010dast\u011bji ne\u017e Tom, a to jej bavilo. Mo\u017en\u00e1 tomu trochu pom\u00e1hal i Tom, kter\u00fd byl \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl Billovu up\u0159\u00edmnou radost.<\/div>\n

„Dob\u0159e. Posledn\u00ed hra. Opravdu posledn\u00ed. Je pozd\u011b, tak\u017ee tohle dohrajeme a v\u00edt\u011bz t\u00e9to hry dostane n\u011bjakou odm\u011bnu. Na t\u00e9 se domluv\u00edme pak. Tak pros\u00edm. Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161,“ pob\u00eddl Billa.<\/div>\n
„B6,“ zkusil Bill prvn\u00ed mo\u017enost.<\/div>\n
„Vodaaa,“ zazp\u00edval Tom vesele a do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho pole zakreslil k\u0159\u00ed\u017eek. To stejn\u00e9 ud\u011blal Bill. Hra vypadala dlouho vyrovnan\u011b, ale nakonec pol\u00ed\u010dkem G3 Tom potopil Bill\u016fv posledn\u00ed k\u0159i\u017en\u00edk a stal se tak v\u00edt\u011bzem t\u00e9to n\u00e1mo\u0159nick\u00e9 bitvy. Bill se smutn\u011b nat\u00e1hl pro Tom\u016fv pap\u00edr, aby zjistil, kde m\u011bl Tom tu posledn\u00ed lo\u010f, kterou se mu nepoda\u0159ilo zas\u00e1hnout. Na\u0161tvan\u00fd zjistil, \u017ee kolem n\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t krou\u017eil. P\u00e1lil neust\u00e1le vedle n\u00ed a ani jednou se mu nepoda\u0159ilo ji trefit.<\/p>\n

„Sl\u00e1va v\u00edt\u011bz\u016fm, \u010dest pora\u017een\u00fdm. M\u016f\u017ee\u0161 si nechat zbytek t\u011bch je\u0161t\u011brek, ale slib mi, \u017ee u\u017e je nebude\u0161 j\u00edst dnes. Mysl\u00edm, \u017ee by ti bylo opravdu \u0161patn\u011b,“ uchechtl se Tom a za\u010dal skl\u00edzet v\u0161echny tu\u017eky a pap\u00edry.<\/div>\n

„A tv\u00e1 odm\u011bna?“ zeptal se Bill. Tom zastr\u010dil v\u011bci do sv\u00e9ho batohu a pod\u00edval se na Billa. V\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011bl. Nem\u011bl by o to \u017e\u00e1dat, ale cht\u011bl to zkusit, pravd\u011bpodobn\u011b i za cenu, \u017ee Bill vyl\u00edtne. Tou\u017eil po tom u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli, a tak nakonec otev\u0159el \u00fasta a vydal se na velmi tenk\u00fd led.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 odm\u00edtnout, ano? Chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 odm\u00edtnout, proto\u017ee… bude to zn\u00edt asi divn\u011b a nepochopiteln\u011b, ale r\u00e1d bych t\u011b… pohladil,“ vyslovil Tom posledn\u00ed slovo a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se zahled\u011bl do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se objevil p\u0159edev\u0161\u00edm strach.<\/p>\n

Dlouhou chv\u00edli byli oba zticha. Tom necht\u011bl Billa p\u0159emlouvat a Bill se zd\u00e1l b\u00fdt zahloub\u00e1n s\u00e1m v sob\u011b. P\u0159emlouval se, aby neza\u010dal vyv\u00e1d\u011bt. Byl nerozhodn\u00fd. Necht\u011bl to Toma nechat ud\u011blat. Dost na tom, \u017ee sed\u011bl na jeho posteli tak bl\u00edzko, ale pr\u00e1v\u011b to bylo to, co Billa posunovalo k n\u00e1zoru, \u017ee by to mohl dovolit. Tom sed\u011bl tak bl\u00edzko u n\u011bj a nic mu neud\u011blal. Tedy zat\u00edm.<\/div>\n

„Jen-jen jednou?“ zeptal se t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/div>\n
„Jen jednou. Slibuju,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ zak\u0148u\u010del Bill a Tom v tom dob\u0159e zaslechl prosbu o to, aby byl Tom jemn\u00fd, aby splnil sv\u016fj slib a hlavn\u011b, aby mu neubli\u017eoval. Pomalu nat\u00e1hl ruku sm\u011brem k Billovi. V tom okam\u017eiku Bill siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b a rychle d\u00fdchal.<\/div>\n
„Neboj, Billi,“ za\u0161eptal Tom a vedl ruku k Billov\u011b lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Vid\u011bl, jak se Bill t\u0159\u00e1sl a cukl sebou, kdy\u017e kone\u010dky Tomov\u00fdch prst\u016f po\u0161imraly jeho sp\u00e1nek. Jemn\u011b p\u0159itiskl dla\u0148 k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a jedn\u00edm n\u011b\u017en\u00fdm pohlazen\u00edm p\u0159ejel od sp\u00e1nku, p\u0159es tv\u00e1\u0159 a\u017e k hran\u011b \u010delisti.<\/div>\n
„Sladk\u00e9 sny. Dobrou noc,“ za\u0161eptal a spustil ruku dol\u016f. Vzal sv\u00e9 v\u011bci, t\u00e1c od ve\u010de\u0159e a ode\u0161el z pokoje.<\/p>\n

Billovi trvalo, ne\u017e otev\u0159el o\u010di. Ten dotyk. Bylo to jako pohlazen\u00ed jarn\u00edm v\u00e1nkem, ale Bill v tom na\u0161el v\u00edc. Na\u0161el v tom to pohlazen\u00ed ze snu. Tam na lavi\u010dce jej Tom tak\u00e9 pohladil. Jemn\u011b, opatrn\u011b, s citem. Jeho \u017ealudek se podivn\u011b zkroutil, a kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, aby se rozhl\u00e9dl po pokoji, vypustil z o\u010d\u00ed n\u011bkolik slz, o kter\u00fdch nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co znamenaj\u00ed. Smutek, \u017ee Tom nez\u016fstal a nepo\u010dkal na pod\u011bkov\u00e1n\u00ed? Radost, \u017ee na malou chv\u00edli poznal, jak\u00e9 to je, kdy\u017e se k n\u011bmu n\u011bkdo chov\u00e1 hezky? Zmaten\u00ed, \u017ee se v jeho nitru najednou bily emoce, kter\u00fdm nerozum\u011bl? Nebo snad dojet\u00ed, \u017ee po tak dlouh\u00e9 dob\u011b c\u00edtil bl\u00edzkost \u010dlov\u011bka, kter\u00e9mu v\u00edc z\u00e1le\u017eelo na Billovi ne\u017e na n\u011bm sam\u00e9m?<\/p>\n

Byl to Tom, kdo vyhr\u00e1l a m\u011bl pr\u00e1vo br\u00e1t. Nam\u00edsto toho vyhr\u00e1l, ale p\u0159esto to byl on, kdo d\u00e1val, a to z n\u011bj d\u011blalo dvojn\u00e1sobn\u00e9ho v\u00edt\u011bze.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i, cht\u011bla jsem jen dodat malou pozn\u00e1me\u010dku. Mo\u017en\u00e1 se v\u00e1m bude zd\u00e1t, \u017ee to te\u010f p\u016fjde r\u00e1z na r\u00e1z, ale d\u011bn\u00ed v jednotliv\u00fdch d\u00edlech odd\u011bluje t\u0159eba i n\u011bkolik dn\u016f, kdy se v Billov\u011b stavu jako by nic nezm\u011bnilo,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-4049","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4049","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4049"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4049\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4049"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4049"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4049"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}