{"id":4051,"date":"2014-04-27T18:00:00","date_gmt":"2014-04-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4038"},"modified":"2014-04-27T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-27T17:00:00","slug":"815-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/27\/815-34\/","title":{"rendered":"#815 34."},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Limbus, \u010d\u00e1st druh\u00e1<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/em> Karinu<\/em> p\u0159evy\u0161oval b\u011b\u017en\u011b o n\u011bkolik centimetr\u016f, ale dnes to bylo poprv\u00e9 opravdu d\u011bsiv\u00e9. Jeho o\u010di byly divok\u00e9, temn\u00e9, skoro cel\u00e9 \u010dern\u00e9; pevn\u011b ji chytil za vlasy a ona vyk\u0159ikla, ruce vzt\u00e1hla nahoru, aby ho odstr\u010dila, ale nemohla, byl moc siln\u00fd.<\/em><\/div>\n

„Pros\u00edm,“ vzlykala, zat\u00edmco ji t\u00e1hl za sebou a hodil s n\u00ed na zem v ob\u00fdvac\u00edm pokoji; jen st\u011b\u017e\u00ed se j\u00ed povedlo vyhnout hlavou rohu konferen\u010dn\u00edho stolku. Zvedla k n\u011bmu sv\u00e9 velk\u00e9 mokr\u00e9 o\u010di. „Neubli\u017euj mi\u2026 Bille, j\u00e1-„<\/em><\/div>\n
„Nemluv!“ odsekl a jej\u00ed o\u010di se vr\u00e1tily ke zbrani, se kterou si hr\u00e1l v ruk\u00e1ch, h\u00e1zel si s n\u00ed z jedn\u00e9 ruky do druh\u00e9, vypadal nerv\u00f3zn\u011b a trochu nejist\u011b. Vypadalo to nebezpe\u010dn\u011b, takhle si s n\u00ed hr\u00e1t; mohl ji post\u0159elit nebo t\u0159eba sebe.<\/p>\n

„Kdes to sebral?“ zeptala se kone\u010dn\u011b, hlas se j\u00ed t\u0159\u00e1sl.<\/em> Vymluv to z n\u011bj, \u0159\u00edkala si.<\/em> Rozptyl ho;<\/em> rozptyl ho, a\u0165 u\u017e chce ud\u011blat cokoliv.<\/div>\n

„Je m\u00e9ho otce,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a zamra\u010dil se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d m\u011bl tv\u016fj o-„<\/em><\/div>\n
„Zmlkni!“ vyk\u0159ikl Bill znovu, vypadal rozzu\u0159en\u011b. „Nemluv u\u017e!“<\/em><\/div>\n
St\u00e1hla se, byla a\u017e moc vyd\u011b\u0161en\u00e1 na to, aby se pohnula. Jej\u00ed instinkty j\u00ed \u0159\u00edkaly<\/em> ute\u010d, zvedni se a ute\u010d, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee kdyby se pokusila ut\u00e9ct, Bill by ji mohl\u2026 necht\u011bla na ta slova ani pomyslet.<\/em><\/div>\n
Ale nakonec si pomyslela, \u017ee by to m\u011bla zkusit; nem\u016f\u017ee tu jen le\u017eet a\u2026<\/em><\/div>\n
Bill za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet tam a sem, proj\u00ed\u017ed\u011bl si rukou vlasy a ob\u010das se pod\u00edval jej\u00edm sm\u011brem. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, uv\u011bdomila si. Byl naprosto ztracen\u00fd.<\/em><\/div>\n
Jedin\u00e9, co cht\u011bla Karina ud\u011blat, bylo slo\u017eit se a bre\u010det, oplak\u00e1vat ztr\u00e1tu sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, ale to nemohla. Mo\u017en\u00e1 do Markuse nebyla zamilovan\u00e1, jen spolu ofici\u00e1ln\u011b chodili t\u00fdden ven, ale te\u010f byl mrtv\u00fd a ona se tolik b\u00e1la. Strach j\u00ed proj\u00ed\u017ed\u011bl, zat\u00edmco se d\u00edvala na sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da od d\u011btstv\u00ed, jak chod\u00ed sem a tam, nejsp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jestli ji zab\u00edt nebo ne.<\/em><\/div>\n
‚Je do m\u011b zamilovan\u00fd‘, pomyslela si potom. ‚Je do m\u011b zamilovan\u00fd. Neubl\u00ed\u017e\u00ed mi a\u017e moc, \u017ee ne?‘ <\/em><\/div>\n
Doufala \u017ee m\u00e1 pravdu, pomalu se zvedla na nohy, kolena se j\u00ed t\u0159\u00e1sla tak siln\u011b, \u017ee si byla jist\u00e1, \u017ee upadne, ale nasadila silnou tv\u00e1\u0159, sna\u017eila se nevypadat a\u017e tak vyd\u011b\u0161en\u011b. Zran\u011bn\u00ed na jej\u00ed hlav\u011b st\u00e1le krv\u00e1celo, ale nebylo a\u017e tak v\u00e1\u017en\u00e9; mo\u017en\u00e1 ale bude pot\u0159ebovat stehy.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

„Bille,“ zkusila jemn\u011b, on se k n\u00ed oto\u010dil \u010delem.<\/em><\/div>\n
„Co?“ \u0161t\u011bkl.<\/em><\/div>\n
Trhla sebou. „M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b nechat j\u00edt?“ zeptala se ti\u0161e, zamrkala pry\u010d krev z prav\u00e9ho oka.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl okam\u017eit\u011b, jako by snad byla pitom\u00e1. „Ne, mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem idiot? Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee v\u00edm, co se mi stane, kdy\u017e t\u011b odsud nech\u00e1m jen tak odej\u00edt?“<\/em><\/div>\n
„Tak co pl\u00e1nuje\u0161 ud\u011blat?“ zeptala se, on okam\u017eit\u011b znovu vypadal nejist\u00fd, m\u00e1lem jako by se ztratil, ale pak pomalu zvedl zbra\u0148. <\/em><\/div>\n
„Nechci j\u00edt pod z\u00e1mek,“ za\u0161eptal, ruka se mu t\u0159\u00e1sla, kdy\u017e na ni m\u00ed\u0159il. Zn\u011blo to jako omluva a v tu chv\u00edli to i vid\u011bla v jeho obli\u010deji. Necht\u011bl to ud\u011blat, neud\u011bl\u00e1 to, a\u0165 u\u017e se sna\u017eil vypadat, jak cht\u011bl d\u011bsiv\u011b. V\u011bd\u011bla, \u017ee to nen\u00ed schopn\u00fd ud\u011blat. A tak vy\u0161la vp\u0159ed.<\/em><\/div>\n
Pomalu vy\u0161la vp\u0159ed a nat\u00e1hla ruku. „Dej mi tu pistoli,“ na\u0159\u00eddila mu klidn\u011b a pod\u00edvala se mu do o\u010d\u00ed. Jak se p\u0159ibli\u017eovala, v\u0161imla si, \u017ee na oble\u010den\u00ed m\u011bl n\u011bco, co vypadalo jako kapi\u010dky krve, ale sna\u017eila se na to nemyslet. Muselo to m\u00edt n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ustup!“ \u0161t\u011bkl Bill a zam\u00e1val proti n\u00ed zbran\u00ed. „Hned!“<\/p>\n

Vyjel. \u010cekala, \u017ee se to stane, ale ne\u010dekala, \u017ee to bude takov\u00e9. Myslela si, \u017ee se zlom\u00ed a za\u010dne bre\u010det nebo n\u011bco, ale nemyslela si, \u017ee\u2026 ze\u0161\u00edl\u00ed? To byl? Pomaten\u00fd? To bylo pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed; necht\u011bla o Billovi p\u0159em\u00fd\u0161let jako o bl\u00e1znovi \u010di \u0161\u00edlenci v t\u00e9 sam\u00e9 v\u011bt\u011b. Ale pohled v jeho o\u010d\u00edch ur\u010dit\u011b nebyl norm\u00e1ln\u00ed. A\u017e moc s nimi t\u011bkal, byl a\u017e moc nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd a ostr\u00fd najednou. V\u0161echno si to prom\u00fd\u0161lel, zt\u011b\u017eka oddechoval a byl znovu roz\u010dilen\u00fd.<\/em><\/div>\n

„Varuju t\u011b, ustup!“<\/em><\/div>\n
Nam\u00edsto toho, aby ud\u011blala, jak j\u00ed na\u0159\u00eddil, Karina ud\u011blala dal\u0161\u00ed opatrn\u00fd krok vp\u0159ed, trochu zvedla ruce. „Pros\u00edm, v\u00ed\u0161 \u017ee-„<\/p>\n

Nejd\u0159\u00edv se ozvala st\u0159ela, pak p\u0159i\u0161la bolest, a ne\u017e v\u011bd\u011bla, co se stalo, le\u017eela na zemi, dr\u017eela se za krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1nu, kterou m\u011bla na stran\u011b b\u0159icha. Dech se j\u00ed zadrh\u00e1val v krku a se \u0161okem a zradou v o\u010d\u00edch se na n\u011bj pod\u00edvala. „Tys m\u011b st\u0159elil,“ za\u0161eptala, nebyla schopn\u00e1 tomu uv\u011b\u0159it.<\/em><\/div>\n

Byl bled\u0161\u00ed, z\u00edral na ni vykulen\u00fdma o\u010dima, jeho \u0161ok stejn\u00fd jako jej\u00ed, jako by ji necht\u011bl trefit, ale m\u011blo to b\u00fdt jen varov\u00e1n\u00ed. Zbran\u00ed na ni st\u00e1le m\u00ed\u0159il; z jej\u00edho konce vych\u00e1zela trocha kou\u0159e, Billovi se t\u0159\u00e1sla ruka.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ zalapala po dechu a sna\u017eila se mluvit, krev z n\u00ed vyt\u00e9kala na b\u00edl\u00fd koberec. Sna\u017eila se to zacpat rukou, ale krev j\u00ed i tak proklouz\u00e1vala mezi prsty. „Bille, jsem t-t\u011bhotn\u00e1,“ zalapala po dechu zoufale, modlila se, \u017ee bude poslouchat.<\/p>\n

Billovi pistole vypadla z ruky a p\u0159ist\u00e1la s hlasit\u00fdm bouchnut\u00edm na podlaze. „Co\u017ee?“ vydechl jakoby zpomalen\u011b.<\/em><\/div>\n

„Pros\u00edm\u2026“<\/em><\/div>\n
Z\u00edral na Karinu s ne\u010diteln\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/em><\/div>\n
„Je tvoje,“ za\u0161eptala, do o\u010d\u00ed se j\u00ed vr\u00e1tily slzy, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edvala. „Bille\u2026“<\/p>\n

Bill znovu za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji, tam a zp\u00e1tky, hrudn\u00edk se mu rychle zvedal. Ost\u0159e a frustrovan\u011b vyk\u0159ikl, sebral \u017eidli a hodil s n\u00ed o ze\u010f, shodil tak n\u011bkolik fotek. Karina se na n\u011bj jen d\u00edvala, bolest j\u00ed z r\u00e1ny st\u0159\u00edlela do b\u0159icha. Sna\u017eila se l\u00e9zt dozadu, sna\u017eila se naj\u00edt telefon. Jeden byl na konferen\u010dn\u00edm stolku, vid\u011bla ho, ale jak se k n\u011bmu dostat?<\/em><\/div>\n

„Ne,“ \u0159ekl Bill najednou, v\u0161iml si, co d\u011blala. „Neh\u00fdbej se. Ani se kurva nehni.“ Sehnul se rychle pro zbra\u0148 a znovu na ni nam\u00ed\u0159il, te\u010f vypadal o hodn\u011b v\u00edc ztracen\u011b ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Zbra\u0148 se chv\u011bla v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm a po sp\u00e1nku mu st\u00e9kala kapi\u010dka potu.<\/em><\/div>\n
„Nechce\u0161 m\u011b zab\u00edt,“ \u0159ekla, doufala, \u017ee m\u00e1 pravdu. „V\u00edm, \u017ee nechce\u0161. Pros\u00edm, jen\u2026 nech m\u011b zavolat z\u00e1chranku. M-m\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt, ne\u017e sem p\u0159ijedou, j\u00e1 nic nepov\u00edm. Pros\u00edm, Bille. Jsem\u2026 jsem t\u011bhotn\u00e1.“ Dote\u010f cht\u011bla j\u00edt do nemocnice na potrat; v\u017edy\u0165 j\u00ed je\u0161t\u011b nebylo ani \u0161estn\u00e1ct a jej\u00ed rodi\u010de by ji nejsp\u00ed\u0161 vyd\u011bdili, ale te\u010f, kdy\u017e tu le\u017eela a mo\u017en\u00e1 um\u00edrala, byla zoufal\u00e1 a cht\u011bla, aby jej\u00ed nenarozen\u00e9 d\u00edt\u011b \u017eilo.<\/em><\/div>\n
Bill vypadal rozzu\u0159en\u011b, ale n\u011bco se v jeho o\u010d\u00edch pomalu m\u011bnilo. Padl vedle n\u00ed na kolena, polo\u017eil pistoli na zem t\u011bsn\u011b vedle jej\u00edho stehna a pod\u00edval se na r\u00e1nu. Nat\u00e1hl ruku a dotkl se j\u00ed, Karina vyk\u0159ikla bolest\u00ed.<\/p>\n

„Jsem\u2026“ Uv\u011bdom\u011bn\u00ed toho, co ud\u011blal, na n\u011bj pomalu dopadalo, odt\u00e1hl ruku. „Oh bo\u017ee.“ Tou stejnou rozt\u0159esenou rukou se j\u00ed cht\u011bl dotknout na obli\u010deji, ale ona od n\u011bj vystra\u0161en\u011b couvla. „Necht\u011bl\u2026 Nechystal jsem se t\u011b opravdu\u2026“<\/em><\/div>\n

„Bille, telefon,“ prosila, po obli\u010deji j\u00ed tekly velk\u00e9 slzy, zat\u00edmco j\u00ed z boku vyt\u00e9kala krev.<\/em><\/div>\n
Bylo a\u017e moc pozd\u011b na to, aby se omlouval, kdy\u017e u\u017e to ud\u011blal, kdy\u017e u\u017e ji post\u0159elil a ona krv\u00e1cela. Opravdu d\u011bsiv\u011b hodn\u011b krv\u00e1cela.<\/em><\/div>\n
„Jo\u2026“ vydechl a je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159in se na ni d\u00edval, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou a dohrabal se pro mobil. Jeho nemotorn\u00e9 prsty p\u0159el\u00e9tly p\u0159es kl\u00e1vesnici a ma\u010dkaly \u0161patn\u00e1 \u010d\u00edsla, a tak musel n\u011bkolikr\u00e1t mazat, ne\u017e se kone\u010dn\u011b strefil. Dal si telefon k uchu a hladil Karinu po vlasech, doufal, \u017ee j\u00ed to uklidn\u00ed. Kalhoty m\u011bl te\u010f promo\u010den\u00e9 krv\u00ed, nasakovala do jeho d\u017e\u00edn\u016f, ale jemu to bylo jedno, nec\u00edtil to. Vid\u011bl jako v tunelu a v hlav\u011b mu tepala krev.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, dovolali jste se do nemocnice Svat\u00e9ho Jakuba, jak v\u00e1m mohu pomoci?“<\/em><\/div>\n

Bill ze sebe nedok\u00e1zal dostat jedin\u00e9 slovo. Otev\u0159el a zav\u0159el pusu, sna\u017eil se \u0159\u00edct, co je za probl\u00e9m, ale slova nep\u0159ich\u00e1zela. Co \u0159ekne? \u017de n\u011bkoho zast\u0159elil?<\/em><\/div>\n
„Halo?“ ozval se \u017eensk\u00fd las. „Halo, jste v po\u0159\u00e1dku? M\u016f\u017eete mluvit?“<\/em><\/div>\n
Karina se nat\u00e1hla pro telefon slabou rukou a Bill j\u00ed mobil p\u0159itiskl k uchu, dr\u017eel ho tam.<\/em><\/div>\n
„Buckvilsk\u00e1 ulice 5,“ zalapala po dechu. „Rychle.“<\/em><\/div>\n
Bill ukon\u010dil hovor a jej\u00ed hlava spadla na zem vy\u010derp\u00e1n\u00edm, jej\u00ed o\u010di se zav\u0159ely.<\/em><\/div>\n
„Ne!“ rozk\u0159ikl se Bill, oto\u010dil si k sob\u011b jej\u00ed obli\u010dej a hodil mobilem o ze\u010f. Sly\u0161el, jak se zni\u010dil, ale nev\u011bnoval tomu pozornost. „Ne, ne, ne, vzbu\u010f se.“<\/em><\/div>\n
Jej\u00ed o\u010di se slab\u011b otev\u0159ely. Ten pohled v nich byl n\u011bco, o \u010dem si Bill byl jist\u00fd, \u017ee nikdy nezapomene. Otev\u0159ela pusu, aby n\u011bco \u0159ekla, ale pak j\u00ed hlava klesla na stranu, jej\u00ed o\u010di ztratily pozornost a pak\u2026 byla pry\u010d.<\/p>\n

<\/em> Bill p\u0159estal mluvit, jeho hlas se ztratil do nicoty.<\/div>\n

Tom zvedl pohled a d\u00edvali se vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed, oba m\u011bli skoro ten sam\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu na to myslet,“ za\u0161eptal Bill. „Proto\u017ee kdy\u017e na to mysl\u00edm, chci um\u0159\u00edt. A ten luxus si nezaslou\u017e\u00edm, tak\u017ee na to nemysl\u00edm.“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Ne, nech m\u011b mluvit,“ \u0159ekl, ne\u017e Tom mohl dokon\u010dit, co cht\u011bl \u0159\u00edct. „V\u00edm, \u017ee jsi mnou znechucen\u00fd, \u017ee je stra\u0161n\u00e9 to poslouchat a \u017ee chce\u0161 odej\u00edt, ale pros\u00edm\u2026 nech m\u011b to dokon\u010dit.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, o\u010di ho p\u00e1lily, ale necht\u011bl bre\u010det.<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl. „Byl jsem\u2026 jsem te\u010f,“ opravil se a rozt\u0159esen\u011b vydechl, „v\u00edc po otci, ne\u017e jak bych si cht\u011bl p\u0159iznat\u2026“<\/p>\n

Jej\u00ed o\u010di byly pr\u00e1zdn\u00e9, tak pr\u00e1zdn\u00e9, z\u00edraly do pr\u00e1zdnoty a Bill byl na n\u011bkolik vte\u0159in ochromen. Nemohl myslet; bylo to, jako by se mu kolem mozku semknula \u017eelezn\u00e1 obru\u010d. Byl otup\u011bl\u00fd, nic nec\u00edtil. Na nic nemyslel.<\/em><\/div>\n

Sledoval sv\u00e9 ruce, jak opatrn\u011b trhaj\u00ed jej\u00ed ko\u0161ili, knofl\u00edky se rozlet\u011bly, cht\u011bl vid\u011bt r\u00e1nu. Zv\u011bdav\u011b zabo\u0159il prst do d\u00edry po kulce, rozmazal krev po jej\u00ed k\u016f\u017ei, ud\u011blal s n\u00ed linku a\u017e mezi jej\u00ed prsa.<\/em><\/div>\n
Kroutil prstem v d\u00edrce a dotkl se jej\u00ed tv\u00e1\u0159e, byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e se j\u00ed k\u016f\u017ee zamazala krv\u00ed. N\u011b\u017en\u011b j\u00ed zav\u0159el o\u010di, pohladil ji dol\u016f prsty po obli\u010deji, krku a kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, zanechal tak cestu \u010derven\u011b a byl fascinovan\u00fd tmav\u00fdm kontrastem rud\u00e9 a jej\u00ed perlov\u011b b\u00edl\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
Odhrnul z obli\u010deje jej\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 vlasy, krev se zachytila na blond pram\u00ednc\u00edch. Cht\u011bl si d\u00e1t vlasy i sob\u011b z obli\u010deje a pak si vzpomn\u011bl.<\/em><\/div>\n
T\u011bhotn\u00e1, \u0159\u00edkala.<\/em><\/div>\n
Dotkl se jej\u00edho b\u0159icha, zkou\u0161el, jestli se tam n\u011bco h\u00fdbe. Znovu prstem zajel do d\u00edrky po kulce, jako by se sna\u017eil dos\u00e1hnout na d\u00edt\u011b.<\/p>\n

„\u0160\u0161\u0161, d\u011b\u0165\u00e1tko, nic ne\u0159\u00edkej,“ za\u010dal Bill zp\u00edvat, proto\u017ee to mu zp\u00edvala jeho m\u00e1ma, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, kreslil j\u00ed po b\u0159i\u0161e linky krv\u00ed. Kreslil hezk\u00e9 obr\u00e1zky, stejn\u011b jako jemu kreslila jeho maminka, aby si je mohl pov\u011bsit v pokoji. „Tat\u00ednek ti koup\u00ed drozda,“ pokra\u010doval, trochu se nad tou p\u00edsn\u00ed usm\u00e1l, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bla r\u00e1da, kdy\u017e zp\u00edval. Podporovala ho, \u0159\u00edkala, \u017ee je v tom dobr\u00fd. „A kdy\u017e ten drozd nebude zp\u00edvat, tat\u00ednek ti koup\u00ed diamantov\u00fd prsten.“ Na chv\u00edli p\u0159estal zp\u00edvat, jako by se sna\u017eil vzpomenout si, co je d\u00e1l. „A kdy\u017e se uk\u00e1\u017ee, \u017ee je jen z mosazi\u2026“ projel si vlasy. „Tat\u00ednek ti koup\u00ed zrcadlo.“ Usm\u00e1l se v\u00edc, byl hrd\u00fd, \u017ee si to pamatoval a jemn\u011b ji d\u00e1l hladil, v jeho zaml\u017een\u00e9 mysli mu nedoch\u00e1zelo, \u017ee je mrtv\u00e1.<\/em><\/div>\n

Billova mysl si stav\u011bla ze\u010f, ze\u010f mezi n\u00edm a t\u011bmi hrozn\u00fdmi v\u011bcmi, kter\u00e9 se kolem n\u011bj staly, a on se c\u00edtil neuv\u011b\u0159iteln\u011b otup\u011ble. Jako by \u017eil mimo sv\u00e9 t\u011blo, st\u00e1l vedle sebe.<\/p>\n

V tom se ozvaly sir\u00e9ny a ob\u00fdv\u00e1k byl osv\u011btlen modr\u00fdmi sv\u011btly zvenku, najednou tu byly rychl\u00e9 kroky a lid\u00e9, kte\u0159\u00ed mu na\u0159izovali, aby se zvedl a ustoupil. Ztuhl a vyd\u011b\u0161en\u011b oto\u010dil hlavu. Kdo sakra byli ti lid\u00e9, co ho ru\u0161ili? <\/em><\/div>\n

Je\u0161t\u011b jednou mu \u0159ekli, aby ustoupil a m\u00ed\u0159ili na n\u011bj zbran\u011bmi a on se oto\u010dil, st\u00e1le na kolenou, skoro na n\u011b sy\u010del. Cht\u011bli Karin\u011b ubl\u00ed\u017eit, musel ji chr\u00e1nit.<\/p>\n

<\/em> „Moc si nevzpom\u00edn\u00e1m, co se stalo pak,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „St\u011b\u017e\u00ed si pamatuju, jak m\u011b poprv\u00e9 vysl\u00fdchali, pamatuji si Annu\u2026“ zamra\u010dil se, sna\u017eil se vzpomenout si. „Jej\u00ed\u2026 jej\u00ed kamar\u00e1dka zavolala policii,“ \u0159ekl, kdy\u017e vzdal ty vzpom\u00ednky. „St\u00e1la venku za oknem nebo tak, nev\u00edm\u2026“<\/div>\n

Tom se sna\u017eil naj\u00edt slova. „Ale \u0159\u00edkal jsi, \u017ee si na v\u0161echno vzpom\u00edn\u00e1\u0161\u2026“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, t\u011b\u017ece polkl. „Ty to nech\u00e1pe\u0161?“ zeptal se. „Odm\u00edtl jsem h\u00e1jit se \u0161\u00edlenstv\u00edm, j\u00e1\u2026 \u0159ekl jsem, \u017ee si vzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee mi to nen\u00ed l\u00edto, \u017ee jsem v\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1m, j\u00e1\u2026“ sklopil pohled, st\u00e1le se dr\u017eel m\u0159\u00ed\u017e\u00ed. <\/p>\n

U\u017e tam nemohl st\u00e1t. Tom p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e, opatrn\u011b vyndal kl\u00ed\u010de z kapsy. Zasunul ho do prvn\u00edho z\u00e1mku a oto\u010dil, sly\u0161el kliknut\u00ed, pak dal do z\u00e1mku druh\u00fd. Celou tu dobu se d\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed, a kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, Bill od nich odstoupil, zacouval a ruce m\u011bl voln\u011b pod\u00e9l t\u011bla. Vypadal tak pora\u017een\u011b a smutn\u011b, \u017ee jedin\u00e9, co cht\u011bl Tom ud\u011blat, bylo ho obejmout, ale to nemohl, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, jak by na to Bill reagoval.<\/p>\n

Tom za sebou zav\u0159el dve\u0159e. „Ale nebylo to tak,“ \u0159ekl, dokon\u010dil Billovu v\u011btu.<\/div>\n

„Ne,“ za\u0161eptal Bill, trochu zavrt\u011bl hlavou. „Ne, nepamatoval jsem si. Jedin\u00e9, co si pamatuju, je opar\u2026 jako kdy\u017e se d\u00edv\u00e1\u0161 o\u010dima n\u011bkoho jin\u00e9ho, j\u00e1-„<\/div>\n
„Bille\u2026“ Tom k n\u011bmu p\u0159e\u0161el na d\u00e9lku rukou. „Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl, sna\u017eil se do toho slova d\u00e1t co nejv\u00edc. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem t\u011b neposlouchal, omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem poru\u0161il slib, omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem ode\u0161el, tolik se omlouv\u00e1m, \u017ee se ti tohle stalo, omlouv\u00e1m se za v\u0161echno.<\/p>\n

<\/em> Vid\u011bl to p\u0159ich\u00e1zet, ale neud\u011blal nic, aby tomu zabr\u00e1nil, Bill nat\u00e1hl ruku a ude\u0159il ho p\u011bst\u00ed do \u010delisti.<\/div>\n

„To jsem si zaslou\u017eil,“ \u0159ekl a p\u0159ik\u00fdvl, zah\u00fdbal \u010delist\u00ed, c\u00edtil v puse trochu krve a byl ude\u0159en znovu, na to stejn\u00e9 m\u00edsto, trochu zacouval.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj vrhnul a ml\u00e1til ho v\u0161ude, kam dos\u00e1hl. „Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!“ k\u0159i\u010del. „Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!“<\/em> hlas se mu chv\u011bl a d\u00e1l ho ml\u00e1til.<\/div>\n
Nakonec ho Tom chytil za p\u011bsti a chv\u00edli se s n\u00edm pral, dokud Bill nebyl v klidu, zhluboka ned\u00fdchal a nepod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Tom dal Billovi st\u00e1le sev\u0159en\u00e9 p\u011bsti zp\u00e1tky k bok\u016fm, pevn\u011b je dr\u017eel, aby ho znovu neuhodil. „Je ml\u00e1tit m\u011b opravdu to, co chce\u0161 te\u010f d\u011blat?“ zeptal se jemn\u011b a Bill trochu vykulil o\u010di. „No tak,“ zamumlal Tom, hladil ho jemn\u011b palci po dlan\u00edch. „No tak\u2026“ ci\u0165 n\u011bco.<\/em> Sna\u017eil se zrychlit proces a d\u00edval se, jak se Billova ze\u010f rozpadala, cihlu po cihle, p\u0159\u00edmo p\u0159ed jeho o\u010dima. Tom jel dlan\u011bmi nahoru na jeho ramena, chytil ho za z\u00e1da a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b zrovna ve chv\u00edli, kdy se Bill\u016fv obli\u010dej zk\u0159ivil, pevn\u011b se chytil Tomovy ko\u0161ile a bre\u010del.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror Limbus, \u010d\u00e1st druh\u00e1 Bill Karinu p\u0159evy\u0161oval b\u011b\u017en\u011b o n\u011bkolik centimetr\u016f, ale dnes to bylo poprv\u00e9 opravdu d\u011bsiv\u00e9. Jeho o\u010di byly divok\u00e9, temn\u00e9, skoro cel\u00e9 \u010dern\u00e9; pevn\u011b ji chytil za vlasy a ona vyk\u0159ikla, ruce vzt\u00e1hla nahoru, aby ho odstr\u010dila, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4051","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4051","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4051"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4051\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4051"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4051"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4051"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}