{"id":4053,"date":"2014-04-26T18:00:00","date_gmt":"2014-04-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4040"},"modified":"2014-04-26T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-26T17:00:00","slug":"scn11b-3-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/26\/scn11b-3-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 3. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom s Georgem bez odpov\u011bdi z\u00edrali na n\u00e1kres, kter\u00fd jim Bill podal. Cht\u011bl piercing do st\u0159edu jazyka, pak dva symetrick\u00e9 na okraj\u00edch jazyka, lemuj\u00edc\u00ed \u0161pi\u010dku. Snakebites byly dva zrcadlov\u00e9 piercingy na rtu, byl to term\u00edn, kter\u00fd Tom u\u017e znal, proto\u017ee s\u00e1m m\u011bl piercing ve rtu a znal tento druh. Fraenum se uk\u00e1zal b\u00fdt mal\u00fd z\u00e1hyb k\u016f\u017ee mezi rtem a d\u00e1sn\u00ed, kter\u00fd cht\u011bl Bill tak\u00e9 prop\u00edchnout. Posledn\u00ed, vertik\u00e1ln\u00ed labret, byl uprost\u0159ed spodn\u00edho rtu, proch\u00e1zej\u00edc\u00ed svisle skrz ret.<\/p>\n

„Tak\u017ee m\u00e1\u0161 \u0161estn\u00e1ct piercing\u016f?“ Zeptal se Tom, kdy\u017e se Bill vr\u00e1til s dal\u0161\u00edm kou\u0159\u00edc\u00edm hrnkem \u010daje. Byl zjevn\u011b zmaten\u00fd, d\u00edval se na n\u00e1kres piercing\u016f, kter\u00e9 Bill pl\u00e1noval, celkem by jich m\u011bl t\u0159iadvacet.<\/div>\n

„Oh ne, osmn\u00e1ct. M\u00e1m prop\u00edchnut\u00e9 bradavky,“ \u0159ekl Bill nenucen\u011b a op\u0159el se o \u017eidli s jednou rukou vzad.<\/div>\n
Byl to trapn\u00fd moment (no, ne pro Billa), kdy\u017e na n\u011bj jeho spole\u010dn\u00edci z\u00edrali s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima. Georg nakonec zavyl sm\u00edchy, zat\u00edmco Tom za\u010dal prskat.<\/div>\n
„Co je? D\u011blal jsem si srandu. V\u016fbec nem\u00e1te smysl pro humor.“ Bill se zamra\u010dil a napil se sv\u00e9ho \u010daje. Georg pokra\u010doval v pronikav\u00e9m sm\u00edchu, p\u0159itahoval pozornost n\u011bkolika osob v kav\u00e1rn\u011b. Tom jen kultivovan\u011b polo\u017eil hlavu na st\u016fl a dlouze, pomalu se nadechl. Zoufale pot\u0159eboval dostat ur\u010dit\u00e9 ment\u00e1ln\u00ed obrazy ze sv\u00e9 hlavy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Bille, ty jsi prost\u011b ohromn\u00fd,“ \u0159ekl Georg, st\u00e1le se sm\u00edchem. „Co dal\u0161\u00edho m\u00e1\u0161 prop\u00edchnut\u00e9ho? Jsem tak zv\u011bdav\u00fd.“<\/div>\n
S py\u0161n\u00fdm pocitem se Bill naklonil a uk\u00e1zal na Toma. „Mysl\u00edm, \u017ee zem\u0159el,“ za\u0161eptal. „Asi bych nem\u011bl \u0159\u00edkat, \u017ee m\u00e1m taky prop\u00edchnut\u00e9 svoje p\u00e9ro.“ Bill evidentn\u011b op\u011bt lhal a Georg se zahih\u0148al, tentokr\u00e1t se sna\u017eil udr\u017eet, Tom pouze vydal hlasit\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed a posunul hlavu na druhou stranu.<\/div>\n
„Oh, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee je st\u00e1le na\u017eivu,“ chichotal se Georg a za\u010dal dloubat do sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Tom se odsunul, ale nevstal, tak\u017ee Georg popadl do hrsti Tomovy dredy a vyt\u00e1hl ho do sedu.<\/div>\n
„Ty jsi \u0161\u00edlen\u00fd,“ \u0159ekl Tom klidn\u011b, zat\u00edmco zvedl hlavu.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Te\u010f, kdy\u017e o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, vlastn\u011b bych si mohl prop\u00edchnout bradavky. Tak\u00e9 chci prop\u00edchnout hrudn\u00ed kost, tak\u017ee by to k sob\u011b sed\u011blo,“ \u0159ekl Bill zamy\u0161len\u011b.<\/p>\n

„Hrudn\u00ed kost?“ Zeptal se Georg a Tom si p\u0159ejel prstem po hrudi.<\/div>\n

„Tuhle kost tady.“<\/div>\n
„Jak to sakra mysl\u00ed\u0161, prop\u00edchnout?“<\/div>\n
„Je to jen p\u0159es k\u016f\u017ei. Je to povrchov\u00fd piercing, jako ten v obo\u010d\u00ed,“ vysv\u011btlil Bill.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu n\u011bco navrhnout?“<\/div>\n
„Pro piercing?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„Okay, zkus.“ Bill se zv\u011bdav\u011b naklonil dop\u0159edu. Zam\u00edchal si \u010daj a po\u0159\u00e1dn\u011b se napil. Nechutnalo to ani zdaleka tak zle, jako to p\u00e1chlo. Na Billa ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed chu\u0165 p\u016fsobila povzbudiv\u011b. Bylo to st\u00e1le hork\u00e9, ale Bill si sp\u00e1lil \u00fasta ji\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t p\u0159edt\u00edm horkou stravou i tekutinou, tak\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee jeden hork\u00fd \u010daj mu nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 neubl\u00ed\u017e\u00ed. P\u0159esto, pravd\u011bpodobn\u011b by to nem\u011bl d\u011blat, ale byla tady spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by Bill \u00b4nem\u011bl d\u011blat\u00b4.<\/p>\n

„Tv\u016fj pup\u00edk,“ \u0159ekl Georg s naprosto v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. Tom se za\u010dal sm\u00e1t.<\/div>\n

„\u010cemu se sm\u011bje\u0161?“ Zeptal se Bill a obo\u010d\u00ed mu op\u011bt vyl\u00e9tlo nahoru. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, ale trv\u00e1 v\u011b\u010dnost, ne\u017e se to zahoj\u00ed, minim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce. Nav\u00edc, za prv\u00e9, pochybuju, \u017ee by m\u011b matka nechala, a za druh\u00e9, musel bych j\u00edt z\u0159ejm\u011b n\u011bkam do studia, proto\u017ee je to dost obt\u00ed\u017en\u00e9.“<\/div>\n
„Tvoje m\u00e1ma t\u011b nech\u00e1 m\u00edt v\u0161echny tyhle ostatn\u00ed, tak v \u010dem je probl\u00e9m s jedn\u00edm dal\u0161\u00edm?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Nechce\u0161 t\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee sis d\u011blal tyhle tvoje…?“ zamumlal Georg a vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„Jo, v\u0161echny krom\u011b obo\u010d\u00ed a prvn\u00ed sady otvor\u016f v u\u0161\u00edch. No a taky ret, ale to u\u017e je d\u00e1vno pry\u010d. M\u00e1ma u\u017e zapomn\u011bla po\u010det m\u00fdch u\u0161n\u00edch piercing\u016f, ale pochybuju, \u017ee by m\u011b nechala prop\u00edchnout si pup\u00edk. Cht\u011bl bych tam jeden, no, mo\u017en\u00e1 dva,“ dodal zamy\u0161len\u011b.<\/p>\n

„Dva? Kurva, nebol\u00ed to? Mysl\u00edm, v\u0161echny tvoje piercingy. A co se vlastn\u011b stalo s t\u00edm ve rtu?“<\/div>\n

„Vytrhnul jsem si ho. Z\u016fstala mi po n\u011bm o\u0161kliv\u00e1 jizva, tady,“ \u0159ekl Bill a zatla\u010dil jazykem do rtu, p\u0159\u00edmo v m\u00edst\u011b sv\u00e9 jizvy. Tom vypadal, jako by uvid\u011bl n\u011bjak\u00e9 zjeven\u00ed, kdy\u017e objevil tlustou b\u00edlou jizvu. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho rty jsou pln\u00e9 jizev, kter\u00e9 nemohl skr\u00fdt, donekone\u010dna si je kousal, kdy\u017e mu jako d\u00edt\u011bti narostly prvn\u00ed zuby. B\u011bhem t\u011bch dn\u00ed jeho rty vypadaly, jako by pro\u0161ly kuchy\u0148sk\u00fdm robotem. Byly m\u00edrn\u011b zdeformovan\u00e9 a \u0161patn\u011b zhojen\u00e9, ale Billovi to bylo opravdu jedno. Mohl se pokusit vypadat norm\u00e1ln\u011bji a pou\u017e\u00edt na n\u011b make-up, ale Bill odm\u00edtal nosit make-up jinde ne\u017e na o\u010d\u00edch. Krom\u011b toho, necht\u011bl zach\u00e1zet a\u017e do krajnost\u00ed jen proto, aby zakryl jizvy; i kdy\u017e \u010dasto chodil oble\u010den\u00fd tak, aby jeho jizvy nebyly tolik z\u0159ejm\u00e9, c\u00edtil pocit hrdosti na ka\u017edou z nich, a tak se neobt\u011b\u017eoval skr\u00fdvat ty, kter\u00e9 b\u00fdvaly b\u011b\u017en\u011b vystaveny.<\/div>\n
„A ano,“ pokra\u010doval. „Piercing bol\u00ed. Ale mohl bych \u0159\u00edct, \u017ee m\u00e1m dobrou toleranci k bolesti.“<\/p>\n

„To je z\u0159ejm\u00e9, hlavn\u011b na zp\u016fsobu, jak\u00fdm pop\u00edj\u00ed\u0161 ten \u010daj. A te\u010f t\u00edm nemysl\u00edm to, \u017ee je hork\u00fd,“ zabru\u010del Tom a nakr\u010dil nos. Zesm\u011b\u0161\u0148oval tekutinu, ze kter\u00e9 se kou\u0159ilo v Billov\u011b hrnku.<\/div>\n

„Kdy\u017e mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to tak hrozn\u00e9, pro\u010d to nezkus\u00ed\u0161?“ u\u0161kl\u00edbl se Bill a odtla\u010dil hrnek dop\u0159edu. Ve skute\u010dnosti \u010daj chutnal hrozn\u011b a Bill se nesna\u017eil dok\u00e1zat opak, ale prost\u011b cht\u011bl vid\u011bt Toma to zkusit.<\/div>\n
„Fajn.“ Tom vzal hrnek do rukou a v\u00e1hav\u011b k n\u011bmu p\u0159i\u010dichl. P\u0159edst\u00edral zvracen\u00ed a Bill se na n\u011bj zamra\u010dil.<\/div>\n
Tom zvedl hrnek, aby se napil odpudiv\u00e9 kapaliny, ale Bill jej zastavil. „Nech to vychladnout, kret\u00e9ne,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal na p\u00e1ru.<\/p>\n

„Ty jsi prakticky u\u017e polovinu vypil, nemysl\u00edm si, \u017ee mus\u00edm \u010dekat, ne\u017e to vychladne,“ vy\u0161t\u011bkl Tom. Georg potla\u010doval sm\u00edch, dob\u0159e se bavil.<\/div>\n

„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, Tome, to nen\u00ed—ne—Tome<\/em>!“<\/div>\n
P\u0159es Billovo varov\u00e1n\u00ed se Tom naplno napil z hork\u00e9ho n\u00e1poje (jako by p\u00e1ra nebyla dostate\u010dn\u00fdm d\u016fkazem) a rychle to zase v\u0161echno vyprskl zp\u011bt, p\u0159\u00edmo na \u010dlov\u011bka sed\u00edc\u00edho naproti n\u011bmu, co\u017e byl bohu\u017eel Bill. Ten sebou trhnul a dal si ruku p\u0159es obli\u010dej.<\/div>\n
„Eww, kurva nechutn\u00e9!“ zast\u00e9nal Bill. „\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee je to hork\u00e9, ty idiote. Cel\u00e9ho jsi m\u011b poprskal \u010dajem!“<\/div>\n
„Chutn\u00e1 to jako hovno!“ vyk\u0159ikl Tom. Ot\u0159el si pusu do ruk\u00e1vu a rychle hrnek odtla\u010dil zp\u00e1tky k Billovi, kter\u00fd se na n\u011bj v\u00fdhru\u017en\u011b mra\u010dil. „A je to hork\u00e9,“ zabru\u010del pora\u017een\u011b. „Jak to m\u016f\u017ee\u0161 p\u00edt?“<\/p>\n

Neozvala se \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, Bill dal pouze hlavu do dlan\u00ed a dlouze, pomalu se nadechl. Idioti. Byl obklopen idioty.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee to nech\u00e1\u0161 nejd\u0159\u00edv vychladnout. V\u00ed\u0161, \u0159\u00edkal ti, \u017ee je to hork\u00e9.“ Georg zv\u011bdav\u011b popadl hrnek, o\u010dichal ho a pak se opatrn\u011b napil. Odka\u0161lal si a promnul si hrudn\u00edk, vr\u00e1til hrnek Billovi stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako Tom, tv\u00e1\u0159 se mu zk\u0159ivila naprost\u00fdm znechucen\u00edm. „To je… siln\u00fd,“ zaka\u0161lal.<\/div>\n

„Ale Bill ho do sebe prost\u011b lil. Jak jsem to m\u011bl v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem ti kurva \u0159\u00edkal, \u017ee je to hork\u00e9! Pou\u017e\u00edvej mozek, hlup\u00e1ku!“ vyk\u0159ikl Bill pohor\u0161en\u011b. Tom na\u0161pulil rty a zaplul hloub\u011bji do \u017eidle, trucoval. Georg pokra\u010doval ve sm\u00edchu.<\/p>\n

„Hej Bille, v\u00ed\u0161, co na tob\u011b miluju,“ zeptal se Georg nahodile, usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se jako idiot, jako by to v\u0161echno byla jedna velk\u00e1 hra. Billovi se l\u00edbil tento postoj v\u00edce ne\u017e Tomova blbost. „Ty jsi takov\u00e1 mrcha. Respekt, chlape.“<\/div>\n

„Ehm, d\u00edky?“ Bill se pod\u00edval na sv\u016fj n\u00e1poj, nap\u016fl infikovan\u00fd pitomost\u00ed a nap\u016fl nezralost\u00ed. S t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem por\u00e1\u017eky vstal a hodil polopr\u00e1zdn\u00fd kel\u00edmek do ko\u0161e. „Budu na toalet\u00e1ch.“<\/div>\n
Chv\u00edli bylo ticho, ne\u017e se Georg op\u011bt zasm\u00e1l. „Ten kluk je zatracen\u011b skv\u011bl\u00fd, nebo ne?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na malou chodbu, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na toalety a sledoval, jak Bill zmizel. „Mysl\u00edm, \u017ee je na m\u011b na\u0161tvan\u00fd,“ \u0159ekl, neposlouchal sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Jo, nejsp\u00ed\u0161. Ten m\u00e1 n\u00e1pady. Zatracen\u011b, piercing v bradavk\u00e1ch…“ Georg zavrt\u011bl hlavou st\u00e1le je\u0161t\u011b se sm\u00edchem a Tom nedok\u00e1zal zastavit sv\u00e9 \u010dervenaj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
\n<\/div>\n
—<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Bill vy\u0161el z toalet, rozhodl se, \u017ee je \u010das odej\u00edt (nebo se sp\u00ed\u0161e vydal p\u0159\u00edmo k v\u00fdchodu hned po tom, co popadl svoji ta\u0161ku, duo se vydalo okam\u017eit\u011b za n\u00edm). Bill vypadal na\u0161tvan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli byl opravdu na\u0161tvan\u00fd na n\u011bj, a pokud ano, m\u011bl by se mu omluvit? To by bolelo Tomovu hrdost, a omluva Billovi by mohla ohrozit jeho spole\u010densk\u00e9 postaven\u00ed. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b byl v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku popularity nad Billem. V\u016fbec se nestaral o svoji popularitu, pouze byl vhozen do tohoto um\u011bl\u00e9ho sv\u011bta a n\u011bjak se s t\u00edm sna\u017eil vypo\u0159\u00e1dat. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee b\u00fdt v horn\u00ed \u010d\u00e1sti \u0161koln\u00edho potravinov\u00e9ho \u0159et\u011bzce m\u011blo sv\u00e9 v\u00fdhody, ale jestli byl Bill pod n\u00edm nebo nad n\u00edm, to ho nijak nezaj\u00edmalo. Dokonce i kdyby ho b\u011bhem p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f sesadil a\u017e na sam\u00e9 dno \u017eeb\u0159\u00edku, nebylo to pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9. Byli absolventi a brzy budou vr\u017eeni do sv\u011bta dosp\u011bl\u00fdch pouze se sv\u00fdm jm\u00e9nem a st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdm diplomem.<\/p><\/div>\n

Budoucnost vypadala slibn\u011b.<\/p>\n

„Hm, Bille…“<\/div>\n

„Co?“<\/div>\n
Tom se t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ikr\u010dil pod zlobou v Billov\u011b hlasu, ale bez ohledu na to pokra\u010doval. „Ehm, cht\u011bl jsem se omluvit, \u017ee-„<\/div>\n
„\u017de ses choval jako idiot? Neboj se, to je \u010dast\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
Tom si v rozpac\u00edch odka\u0161lal a pod\u00edval se na druhou stranu. Georg vydal boduj\u00edc\u00ed zvuk a popl\u00e1cal Billa po rameni.<\/div>\n
„Bill \u00b4Bezcitn\u00e1 mrcha\u00b4 ude\u0159il znovu,“ zaj\u00e1sal.<\/div>\n
„Nedot\u00fdkej se m\u011b,“ odsekl Bill. Str\u010dil si ruce do kapes, na\u0161tvan\u00fd na cel\u00fd sv\u011bt pro nic konkr\u00e9tn\u00edho. U\u017e se v\u00edce nestaral o Tomova sp\u00e1len\u00e1 \u00fasta z jeho \u010daje a Georg poru\u0161il jedno z jeho pravidel, kter\u00e9 si dokonce napsal. A v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b, Georg nebral Billa p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, ne jako Tom. To Billovi lezlo krkem.<\/div>\n
\n<\/div>\n
—<\/div>\n
\n

Den ub\u00edhal pomalu. Nejd\u0159\u00edv Bill p\u0159i\u0161el o dv\u011b hodiny sp\u00e1nku, pak Tom zbytek dne trucoval jako nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, tak\u017ee se Bill c\u00edtil provinile, co\u017e byla emoce, kterou se velmi nal\u00e9hav\u011b sna\u017eil ignorovat. Nepou\u017e\u00edval \u017e\u00e1dn\u00e9 emoce, odhodil v\u0161echny, kter\u00e9 se mu pokou\u0161ely dostat do jeho sv\u011bdom\u00ed. Krom\u011b toho, nem\u011bl Bill sn\u00eddani ani ob\u011bd, a kdy\u017e ho bolest z hladu nemohla upozornit, nakonec si v\u0161iml, \u017ee jeho t\u011blo se vle\u010de \u010d\u00edm d\u00e1l pomaleji a mozek mu nakonec napov\u011bd\u011bl, \u017ee by se m\u011bl brzy naj\u00edst. Ale Bill \u010dasto zapom\u00ednal, \u017ee j\u00eddlo je d\u016fle\u017eit\u00e9. Byl tak\u00e9 velmi vyb\u00edrav\u00fd v tom, co jedl, a nic z toho v\u0161eho, co si jeho \u00b4p\u0159\u00e1tel\u00e9\u00b4 p\u0159inesli do \u0161koly, se mu nezd\u00e1lo p\u0159\u00edli\u0161 chutn\u00e9. M\u00edrn\u00fd bonus byl, \u017ee Stephan nebyl na ob\u011bd\u011b, ale tr\u00e1vit \u010das s Tomem a jeho p\u0159\u00e1teli, by se t\u00e9m\u011b\u0159 dalo p\u0159irovnat k mu\u010den\u00ed.<\/p><\/div>\n

A kone\u010dn\u011b jako vrchol toho v\u0161eho se Tom rozhodl, \u017ee p\u016fjde dom\u016f s Billem. Kurevsky ohromn\u00e9. Alespo\u0148 u\u017e nebyl plach\u00fd a trapn\u00fd. Ve skute\u010dnosti u\u017e byla atmosf\u00e9ra docela uvoln\u011bn\u00e1, jako by byli na zatracen\u00e9 proch\u00e1zce v parku. Bill byl st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce na\u0161tvan\u00fd.<\/p>\n

„Tak\u017ee, Bille…“<\/div>\n

„Tak\u017ee, Tome.“<\/div>\n
„Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee jsme dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, \u017ee?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Zn\u00e1m\u00ed?“<\/div>\n
„Kdy\u017e ti to ud\u011bl\u00e1 radost.“ Bill se pod\u00edval na Toma, kter\u00fd se na n\u011bj culil, jako by m\u011bl n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 Bill nev\u011bd\u011bl. Bill l\u00edn\u011b uva\u017eoval, co se stalo s jeho pl\u00e1nem proj\u00edt cel\u00fd \u0161koln\u00ed rok s\u00e1m a bez pov\u0161imnut\u00ed. „Tak ven s t\u00edm u\u017e.“<\/p>\n

Do\u0161li ke \u0161koln\u00ed br\u00e1n\u011b, kde se m\u011bli rozlou\u010dit s Georgem, kdy\u017e v tom n\u011bkdo zavolal Billovo jm\u00e9no. Billovo<\/em>.<\/p>\n

„Do prdele,“ zamumlal Bill, oto\u010dil se na pat\u011b a spat\u0159il, \u017ee se jeho den zhor\u0161il je\u0161t\u011b o n\u011bkolik odst\u00edn\u016f \u0161ed\u00e9, tak\u017ee byl prakticky \u010dern\u00fd. Den p\u0159edt\u00edm byl st\u0159edn\u011b \u0161ed\u00fd.<\/div>\n

Blond chlapec ve stejn\u00e9m v\u011bku zpomalil z b\u011bhu do lehk\u00e9ho kroku, ne\u017e do\u0161el \u00fapln\u011b k nim. „Sakra Bille, jsi to opravdu ty. Odkdy sem chod\u00ed\u0161?“ Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d to bylo tak p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee Bill znal n\u011bkoho ze \u0161koly, a pro\u010d nebylo tak p\u0159ekvapiv\u00e9, \u017ee Bill p\u0159i pohledu na n\u011bj prakticky vr\u010del.<\/div>\n
„Od v\u010derej\u0161ka,“ \u0159ekl upjat\u011b, oto\u010dil se na pat\u011b a odch\u00e1zel.<\/div>\n
„Bille!“ Blond chlapec se vrhl vp\u0159ed a popadl Billa za z\u00e1p\u011bst\u00ed. Reakce vy\u0161\u0161\u00edho chlapce byla tak n\u00e1siln\u00e1, \u017ee si Tom myslel, \u017ee blon\u010f\u00e1ka snad pra\u0161t\u00ed. M\u00edsto toho Bill jen trhnul rukou tak prudce, \u017ee se musel t\u0159en\u00edm snad pop\u00e1lit, a usko\u010dil snad o dva metry, jako by ho druh\u00fd chlapec snad napadl, jako vyd\u011b\u0161en\u00e1 ko\u010dka. Z\u0159ejm\u011b, tohle bylo to, co se stane, kdy\u017e jste poru\u0161ili jedno z Billov\u00fdch pravidel. Pravd\u011bpodobn\u011b se je\u0161t\u011b u Georga a Toma m\u00edrnil, proto\u017ee oni byli nov\u00ed v cel\u00e9 t\u00e9 \u00b4Bill nem\u00e1 r\u00e1d dotyky\u00b4 v\u011bci.<\/p>\n

„Andreasi!“ vyk\u0159ikl Bill s despektem.<\/div>\n

Andreas se nezd\u00e1l b\u00fdt p\u0159ekvapen, jen p\u0159imhou\u0159il o\u010di. „Myslel jsem, \u017ee ses zm\u011bnil,“ \u0159ekl pokorn\u011b.<\/div>\n
„Neexistuje zp\u016fsob, jak bych se mohl zm\u011bnit,“ zavr\u010del Bill.<\/div>\n
„Ale… \u0159\u00edkal jsi, \u017ee byl…“<\/div>\n
„Seru na to, co jsem \u0159\u00edkal! Pro\u010d bych se m\u011bl m\u011bnit kv\u016fli tob\u011b?“ odsekl Bill.<\/div>\n
Ve stejn\u00e9 chv\u00edli, kdy Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mezi nimi n\u011bkdy n\u011bco bylo, Andreas odpov\u011bd\u011bl klidn\u011b. „Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee to m\u00e1 b\u00fdt kv\u016fli mn\u011b.“<\/div>\n
„Nebudu se m\u011bnit pro nikoho. Nikdo za to nestoj\u00ed. R\u00e1d jsem t\u011b vid\u011bl,“ \u0159ekl rozhodn\u011b a pokra\u010doval d\u00e1l po silnici.<\/p>\n

Georg i Tom se pod\u00edvali na Andrease a \u010dekali na odpov\u011bdi, a on se na n\u011b tak\u00e9 zamra\u010dil. „Vy jste jeho \u00b4p\u0159\u00e1tel\u00e9\u00b4?“<\/div>\n

„No…“ za\u010dal Tom, ale byl p\u0159eru\u0161en Georgem.<\/div>\n
„Jo!“<\/div>\n
Andreas se pod\u00edval op\u011bt na Billa, kter\u00fd odch\u00e1zel po silnici, a pak zp\u00e1tky na n\u011b. P\u0159ehodil si batoh p\u0159es rameno a pomalu vykro\u010dil p\u0159es \u0161koln\u00ed pozemky.<\/div>\n
„Nejlep\u0161\u00ed je, si ho v\u016fbec nev\u0161\u00edmat, nikdy jsem doopravdy nedostal \u0161anci st\u00e1t se jeho p\u0159\u00edtelem, m\u00e1 \u0161\u00edlenou matku, kter\u00e1 se o to postarala. Jen \u0159\u00edk\u00e1m, neobt\u011b\u017eujte se snahou poznat ho, nenech\u00e1 v\u00e1s.“<\/p>\n

Ve chv\u00edli, kdy Tom sledoval Billa, Andreas zmizel opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n

„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee byl vyveden\u00fd z m\u00edry,“ \u0159ekl Georg, ne\u017e popl\u00e1cal Toma po rameni, a tak\u00e9 se vydal jin\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Zaj\u00edmalo by m\u011b, co znamenalo to o t\u00e9 zm\u011bn\u011b sebe samotn\u00e9ho,“ zamra\u010dil se Tom, ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee je s\u00e1m. „Hej, Bille, po\u010dkej!“<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Tom s Georgem bez odpov\u011bdi z\u00edrali na n\u00e1kres, kter\u00fd jim Bill podal. Cht\u011bl piercing do st\u0159edu jazyka, pak dva symetrick\u00e9 na okraj\u00edch jazyka, lemuj\u00edc\u00ed \u0161pi\u010dku. Snakebites byly dva zrcadlov\u00e9 piercingy na rtu, byl to term\u00edn, kter\u00fd Tom u\u017e znal, proto\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-4053","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4053","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4053"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4053\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4053"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4053"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4053"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}