{"id":4058,"date":"2014-04-24T17:00:00","date_gmt":"2014-04-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4045"},"modified":"2014-04-24T17:00:00","modified_gmt":"2014-04-24T16:00:00","slug":"vysoka-hra","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/24\/vysoka-hra\/","title":{"rendered":"Vysok\u00e1 hra"},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna<\/p>\n

<\/strong> Ahoj, nev\u00edm, jestli si m\u011b je\u0161t\u011b pamatujete, nejsp\u00ed\u0161 ne. Pov\u00eddky, kter\u00e9 tu ode m\u011b najdete, byly v\u017edy v\u00edced\u00edln\u00e9 (My student, Ride or die, What the fuck) a tentokr\u00e1t po hoooodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b m\u00e1m pov\u00eddku jednod\u00edlnou. U\u017e je to opravdu moc dlouho, co jsem nepsala, ale tenhle n\u00e1pad m\u011b prost\u011b n\u011bjak nadchnul, a tak jsem to zkusila. Douf\u00e1m, \u017ee se V\u00e1m bude aspo\u0148 trochu l\u00edbit. Hezk\u00e9 \u010dten\u00ed. B\u00edna<\/p>\n

PS: Pokud V\u00e1s zaj\u00edm\u00e1, co bude s pov\u00eddkou What the fuck tak sama nev\u00edm \ud83d\ude41 Prost\u011b jsem se sekla a nev\u00edm, jak d\u00e1l. Nehled\u011b na to, \u017ee mi tu pov\u00eddka u\u017e dlouho le\u017e\u00ed. Dokon\u010dit bych j\u00ed cht\u011bla a i v\u00edc p\u0159isp\u00edvat, v\u00edc ps\u00e1t, tak\u017ee mo\u017en\u00e1 v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch.<\/em> <\/p>\n

„No tak, mlad\u00edku, z\u016fsta\u0148te tu s n\u00e1mi!“ Mlad\u00fd doktor se skl\u00e1n\u011bl nad t\u00e9m\u011b\u0159 mrtv\u00fdm t\u011blem k\u0159ehk\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska. Dokonce i mu\u017e by v jin\u00e9 situaci \u0159ekl, \u017ee je velice pohledn\u00fd, te\u010f ov\u0161em pozb\u00fdval jak\u00fdkoli v\u00fdraz a m\u011bl mrtvolnou barvu. I tak studen\u00fd byl, a kdyby p\u0159\u00edstroj vedle n\u011bj neukazoval jeho velice chab\u00e9 \u017eivotn\u00ed funkce, kde kdo by o n\u011bm \u0159ekl, \u017ee je mrtv\u00fd.<\/p>\n

Nen\u00ed to ani 15 minut, co tohoto mlad\u00edka dovezli do nemocnice uprost\u0159ed L.A. Sko\u010dil do \u0159eky, nejsp\u00ed\u0161 aby ukon\u010dil sv\u016fj \u017eivot. Tak\u00e9 v\u00e1m t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd mohl \u0159\u00edct, kdo tento mlad\u00edk je. M\u011bs\u00edce a m\u011bs\u00edce jeho tv\u00e1\u0159 plnila pl\u00e1tky novin, billboardy na ulic\u00edch, dokonce i na internetu byl hv\u011bzdou \u010d\u00edslo jedna. Bill Kaulitz byl jeden z t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli najednou objeveni s obrovsk\u00fdm talentem, a on byl nav\u00edc velmi tajemn\u00fd. Nebylo toho moc, co by o n\u011bm lid\u00e9 v\u011bd\u011bli, i kdy\u017e se novin\u00e1\u0159i opravdu sna\u017eili. Je mu 24 let a narodil se v N\u011bmecku, kde se prosadil jako zp\u011bv\u00e1k, potom byl objeven jedn\u00edm producentem z Ameriky, a te\u010f je z n\u011bj celosv\u011btov\u00e1 hv\u011bzda. O to v\u00edce doktora zar\u00e1\u017eelo, \u017ee pod jeho rukama um\u00edr\u00e1 pr\u00e1v\u011b on.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Byl to m\u011bs\u00edc od Billova pokusu o sebevra\u017edu. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, kam j\u00edt, v\u0161ude ho pron\u00e1sledovali. Fanou\u0161ci, novin\u00e1\u0159i, agenti, bodyguardi. Nem\u011bl chv\u00edli pro sebe, nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, kte\u0159\u00ed by ho m\u011bli opravdu r\u00e1di. A pak st\u00e1l na tom most\u011b a d\u00edval se do \u0159eky. Bodyguard st\u00e1l p\u00e1r krok\u016f za n\u00edm a odh\u00e1n\u011bl fanynky. Bill zav\u0159el o\u010di a promnul si sp\u00e1nky, takhle d\u00e1l \u017e\u00edt nem\u016f\u017ee. V\u0161ude vid\u00ed st\u00edny, v\u0161ude vid\u00ed uk\u0159i\u010den\u00e9 lidi, ten n\u00e1tlak, tou\u017eil po sl\u00e1v\u011b, ale tohle je t\u00fdr\u00e1n\u00ed. Prost\u011b se rozb\u011bhl a p\u0159esko\u010dil z\u00e1bradl\u00ed. Padal dol\u016f a c\u00edtil vzduch proudit kolem sebe, sly\u0161el v\u00fdk\u0159iky seshora a pak v\u0161echno utichlo. Bolelo to, stra\u0161n\u011b to bolelo, ale pak p\u0159i\u0161la \u00faleva. Nic nec\u00edtil. Byl voln\u00fd, svobodn\u00fd, s\u00e1m. A te\u010f le\u017e\u00ed v nemocnici, neust\u00e1le ho n\u011bkdo hl\u00edd\u00e1, je p\u0159ipoutan\u00fd k posteli, skryt\u00fd p\u0159ed sv\u011btem. On a bl\u00e1zen?! Sm\u011b\u0161n\u00e9! Tohle z n\u011bj ud\u011blali oni! Agenti! Fanou\u0161ci! Novin\u00e1\u0159i! Nikdy se nec\u00edtil slab\u00fd, k\u0159ehk\u00fd, nikdy si nemyslel, \u017ee by si ON s\u00e1hl na \u017eivot, a p\u0159esto je smrt to jedin\u00e9, po \u010dem te\u010f tolik tou\u017e\u00ed.<\/p>\n

„Ahoj, Bille.“ Jedin\u00e1 jeho n\u00e1v\u0161t\u011bva. Mark, mana\u017eer. Vypadalo to, \u017ee on jedin\u00fd se o n\u011bj opravdu star\u00e1. Takzvan\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 za n\u00edm nebyli ani jednou. Mark za n\u00edm chod\u00ed ka\u017ed\u00fd den i p\u0159es to, \u017ee Bill jen le\u017e\u00ed a hled\u00ed do stropu. Neh\u00fdbe se, nikdy nepromluv\u00ed, nikdy neprojev\u00ed sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem.
„P\u0159inesl jsem ti n\u011bco na \u010dten\u00ed. V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 r\u00e1d fantasy, douf\u00e1m, \u017ee se ti budou l\u00edbit. A taky mp3 s hudbou.“ V\u0161e polo\u017eil na stolek vedle postele a zad\u00edval se na to neboh\u00e9 stvo\u0159en\u00ed.
„Bille, slibuju, \u017ee ud\u011bl\u00e1m v\u0161e pro to, abys byl v po\u0159\u00e1dku. Se\u017eenu toho nejlep\u0161\u00ed doktora na sv\u011bt\u011b, cokoli.“ Ano tenhle z\u00e1jem nebyl p\u0159edst\u00edran\u00fd, Mark byl sv\u00fdm zp\u016fsobem Bill\u016fv nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. V\u017edy st\u00e1l p\u0159i n\u011bm, pomohl mu, kdykoli bylo pot\u0159eba, p\u0159ijel za n\u00edm p\u0159es cel\u00e9 m\u011bsto ve t\u0159i r\u00e1no, jen proto, \u017ee se Bill b\u00e1l bou\u0159ky. Markova man\u017eelka z toho nebyla v\u017edy nad\u0161en\u00e1, ale ch\u00e1pala to.
„P\u0159ijdu zase z\u00edtra. Zat\u00edm ahoj, kamar\u00e1de.“ Polo\u017eil na chv\u00edli Billovi ruku na rameno a v tu chv\u00edli na n\u011bj Bill up\u0159el pohled, kter\u00fd ne\u0159\u00edkal nic a z\u00e1rove\u0148 v\u0161echno. Mark jen p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, Bille.“ Do pokoje ve\u0161el mlad\u00fd l\u00e9ka\u0159, nesl si s sebou z\u00e1pisn\u00edk a kupodivu nem\u011bl pl\u00e1\u0161\u0165, jen visa\u010dku. Bill sed\u011bl na zemi v rohu, jako by se skr\u00fdval. Doktor se na n\u011bj usm\u00e1l a sedl si naproti n\u011bmu na zem.
„Vy jste mi ale kv\u00edtko. J\u00e1 jsem Tom, pokud v\u00e1m to nebude vadit, budeme si tykat. \u0158ekl bych, \u017ee jsme i stejn\u011b sta\u0159\u00ed. Ov\u0161em pokud se mnou bude\u0161 mluvit, Bille.“ Tom se na Billa zad\u00edval a usm\u00e1l se. Bill nato\u010dil hlavu doleva a Toma si prohl\u00ed\u017eel. Nebyl jako dokto\u0159i tady, byl jin\u00fd. Moc mlad\u00fd, moc kr\u00e1sn\u00fd, nezapadal sem. Do tohohle prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem u tebe vzbudil z\u00e1jem. Jsem psycholog, budu za tebou doch\u00e1zet ka\u017ed\u00fd den. Chci ti pomoct, tak jak to bude jen mo\u017en\u00e9. Mo\u017en\u00e1 ti p\u0159ijde, \u017ee na tob\u011b nikomu nez\u00e1le\u017e\u00ed, ale mn\u011b jo. Budu tu pro tebe kdykoli. Klidn\u011b v p\u011bt r\u00e1no.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj znovu. V Billovi vzbuzoval velice zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocity. Zaj\u00edmal ho.
„Na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a\u017e moc lidem.“ P\u00edpl Bill. Byla to prvn\u00ed slova za cel\u00fd m\u011bs\u00edc, co je zav\u0159en\u00fd na psychiatrick\u00e9m odd\u011blen\u00ed. Tom k n\u011bmu se z\u00e1jmem vzhl\u00e9dl.
„Mm, co za\u010d\u00edt od n\u011b\u010deho jednodu\u0161\u0161\u00edho? Budu se t\u011b pt\u00e1t na r\u016fzn\u00e9 ot\u00e1zky, sta\u010d\u00ed, kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne\u0161.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.
„Narodil ses v N\u011bmecku?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.
„\u017dil jsi s ob\u011bma rodi\u010di?“<\/div>\n

„\u2026“
„Otec v\u00e1s opustil?“
„Mamka um\u0159ela p\u0159i porodu.“ Vzhl\u00e9dl k n\u011bmu Bill.
„Tak\u017ee jsi \u017eil s otcem. Byl jsi tak \u0161\u0165astn\u00fd? M\u011bl jsi \u0161\u0165astn\u00e9 d\u011btstv\u00ed?“
„Ne\u0159ekl bych, \u017ee jsem m\u011bl d\u011btstv\u00ed.“ Tenhle mlad\u00edk m\u011bl b\u00fdt jeho nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad, a p\u0159itom se mu zde otev\u00edr\u00e1 jako kter\u00fdkoli jin\u00fd pacient. Tom nech\u00e1pal, pro\u010d ostatn\u00ed dokto\u0159i poho\u0159eli, a taky nech\u00e1pal, pro\u010d se mu ostatn\u00ed dokto\u0159i posm\u00edvali. \u0158\u00edkali, \u017ee tohle je konec jeho kr\u00e1tk\u00e9 kari\u00e9ry, byl to Tom\u016fv druh\u00fd velk\u00fd p\u0159\u00edpad. Kdyby poho\u0159el, znamenalo by to konec v\u0161eho, pro co tak tvrd\u011b d\u0159el, a p\u0159itom p\u0159i pohledu na Billa v tom nevid\u011bl jen p\u0159\u00edpad, nevid\u011bl v n\u011bm jen pacienta. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e poho\u0159\u00ed, nezni\u010d\u00ed jen svoji kari\u00e9ru, ale i Billa.<\/p>\n

„Pro\u010d Bille? Byl na tebe otec zl\u00fd?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.
„Bil t\u011b?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.
„Bille, nutil t\u011b n\u011bkdy k n\u011b\u010demu, co jsi necht\u011bl? Co se ti nel\u00edbilo?“
„Jak se to vezme.“ Pokr\u010dil Bill rameny.
„Nechce\u0161 mi o tom \u0159\u00edct?“ Bill zav\u00e1hal, pod\u00edval se na Toma pozorn\u011bji. Byl velice kr\u00e1sn\u00fd, m\u011bl up\u0159\u00edmn\u00e9 o\u010di, uklid\u0148ovala ho jeho p\u0159\u00edtomnost, c\u00edtil se bezpe\u010dn\u011b.<\/p>\n

„T\u00e1ta m\u011b bil, \u010dasto jsem m\u00edsto \u0161koly musel pracovat s n\u00edm na stavb\u011b. Nesm\u011bl jsem doma zp\u00edvat, \u017ee je to pro teplou\u0161e. \u010casto pil, v\u017edy kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f opil\u00fd, schov\u00e1val jsem se, aby m\u011b nezbil. Kdy\u017e mi bylo 10, za\u010dal m\u011b p\u016fj\u010dovat sv\u00fdm kamar\u00e1d\u016fm. \u0158\u00edkal, \u017ee takhle aspo\u0148 vyd\u011bl\u00e1m n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze. D\u011blal to tak do m\u00fdch 15ti. Potom jsem utekl. Nikdy m\u011b nehledal, ani j\u00e1 jeho. Za\u010dal jsem si vyd\u011bl\u00e1vat jako zp\u011bv\u00e1k v jednom baru, kde na m\u011b narazil Mark, vzal m\u011b k sob\u011b, za\u0159izoval mi vystoupen\u00ed a potom koncerty. Ne\u017e jsem se odst\u011bhoval do Ameriky, vyhledal jsem otce. Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt, jestli \u017eije, jestli se dal dohromady. N\u00e1\u0161 star\u00fd d\u016fm byl zanedban\u00fd, otce jsem skoro nepoznal a on m\u011b taky ne. \u0158ekl jsem mu, \u017ee jsem se ztratil, jestli by mi mohl uk\u00e1zat cestu. K\u0159i\u010del na m\u011b. Zeptal jsem se ho, jestli nem\u011bl syna. \u0158ekl, \u017ee jeho syn zem\u0159el s jeho man\u017eelkou p\u0159i porodu.“ Po Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch se kut\u00e1lely slzy. Tom byl vlastn\u011b druh\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu to \u0159ekl. Tom mu podal kapesn\u00edk a polo\u017eil mu ruku na ruku.<\/p>\n

„To mi je velice l\u00edto, Bille. Ka\u017ed\u00fd si zaslou\u017e\u00ed miluj\u00edc\u00ed rodi\u010de, ale tebe to pos\u00edlilo. Ud\u011blalo to z tebe toho, k\u00fdm jsi. To p\u0159eci nen\u00ed d\u016fvod k sebevra\u017ed\u011b. Pro\u010d jsi to cht\u011bl ud\u011blat?“ Ale Bill sed\u011bl a hled\u011bl daleko za Toma, jako by tam s n\u00edm ani nebyl, jen na tv\u00e1\u0159\u00edch m\u011bl mokr\u00e9 cesti\u010dky od slz. „Bille, p\u0159ijdu za tebou z\u00edtra. V\u00edm, \u017ee to tu mus\u00ed b\u00fdt hrozn\u00e9, ale vydr\u017e to. Pom\u016f\u017eu ti.“ Pod\u00edval se na n\u011bj a ode\u0161el.<\/p>\n

Tomovi tento mlad\u00edk zamotal hlavu. V ur\u010dit\u00e9m slova smyslu. Byl tak tajupln\u00fd, a i p\u0159es to si ka\u017ed\u00fd na planet\u011b mohl zjistit ka\u017ed\u00fd jeho krok. U\u017e ch\u00e1pal, pro\u010d se mu kolegov\u00e9 posm\u00edvali. Bu\u010f mu pom\u016f\u017ee, nebo skon\u010d\u00ed. V\u00edc mo\u017enost\u00ed tu nen\u00ed. Ale co kdyby tu byla t\u0159et\u00ed mo\u017enost? Co kdyby\u2026<\/p>\n

Dny plynuly a Tom chodil pravideln\u011b nav\u0161t\u011bvovat Billa. Bill mu vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00fdch koncertech, o cest\u00e1ch, kde kdy byl, co nav\u0161t\u00edvil, o lidech, kter\u00e9 poznal, ale jakmile se Tom zeptal na ud\u00e1losti, kter\u00e9 Billa vedly ke skoku, p\u0159estal mluvit. N\u011bkdy to trvalo i dny, ne\u017e promluvil, ale i tak Tom trp\u011bliv\u011b chodil. V tomhle duchu ob\u011bhl dal\u0161\u00ed m\u011bs\u00edc. Bill vypadal l\u00e9pe, zdrav\u011bji, odpo\u010dat\u011bji, dokonce se za\u010dalo mluvit o jeho propu\u0161t\u011bn\u00ed a Tom to jedin\u011b schvaloval, ale t\u00edm by o n\u011bj p\u0159i\u0161el. Za tu dobu si na n\u011bj zvykl. T\u011b\u0161il se na chv\u00edli, kdy za n\u00edm p\u016fjde, nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho a stejn\u011b tak Bill. T\u011b\u0161il se na chv\u00edli, kdy ve dve\u0159\u00edch bude st\u00e1t pr\u00e1v\u011b Tom. V\u017edy kdy\u017e ho vid\u011bl, musel se usm\u00edvat, tohle nikdy nec\u00edtil.<\/p>\n

„Ehm, Bille, a co tv\u00e9 vztahy?“
„V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee jedin\u00e1 m\u00e1 rodina je Mark a S\u00e1ra.“ Pokr\u010d Bill rameny.
„No j\u00e1 myslel sp\u00ed\u0161 ty milostn\u00e9 vztahy. Jestli jsi m\u011bl p\u0159\u00edtelkyni, m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni.“ Tom se c\u00edtil rozpa\u010dit\u011b.
„J\u00e1 jsem gay. Ale p\u0159\u00edtele nem\u00e1m a nikdy jsem doopravdy nem\u011bl.“ Hned jak Bill dokon\u010dil v\u011btu, vyd\u011b\u0161en\u011b se na Tom pod\u00edval. Co kdy\u017e je jeden z t\u011bch, co tohle odsuzuj\u00ed? Co kdy\u017e ho te\u010f bude nen\u00e1vid\u011bt? Co kdy\u017e bude zase s\u00e1m?
„Um, tak to m\u00e1me n\u011bco spole\u010dn\u00fdho.“ Tom se napjat\u011b zasm\u00e1l a Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di.
„Ty jsi…?“ Tom p\u0159ik\u00fdvl.
„Jo, chodil jsem i s holkama, ale nebylo to ono, potom jsem potkal jednoho kluka, a ten mi otev\u0159el o\u010di. Rodi\u010de se p\u0159es to nep\u0159enesli a vyhodili m\u011b. Od t\u00e9 doby jsem se s nimi nebavil. Nebyla p\u0159\u00edle\u017eitost a asi ani chu\u0165.“
„Nemyslel jsem\u2026 teda ty jsi\u2026 Jsi hezkej, ale\u2026 Bo\u017ee!“ Za\u00fap\u011bl Bill a Tom se zasm\u00e1l. Byl roztomil\u00fd, kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed. V\u016fbec Tomovi p\u0159ipadal Bill velice roztomil\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd.
„Jsem hezkej.“ \u0160\u0165ouchl ho pobaven\u011b.
„Neutahuj si ze m\u011b!“ Zasm\u00e1l se Bill.
„To bych si nedovolil.“ Zvednul Tom v obran\u011b ruce. „Abys v\u011bd\u011bl, jsi moc kr\u00e1sn\u00fd stvo\u0159en\u00ed. I kdy\u017e je to divn\u00fd zrovna v tomhle prost\u0159ed\u00ed, ale i tak. Jsi kouzeln\u00fd, Bille.“ Bill se za\u010dervenal. Nikdy mu tohle nikdo ne\u0159ekl, nikdy se k n\u011bmu nikdo nechoval takhle. Ov\u0161em Tom se nechal a\u017e moc un\u00e9st sv\u00fdmi pocity. Je p\u0159eci jeho l\u00e9ka\u0159, mus\u00ed si udr\u017eovat ur\u010dit\u00e9 hranice.<\/p>\n

„Bille, u\u017e mus\u00edm j\u00edt.“ Rychle se zvednul. „P\u0159ijdu zase z\u00edtra. Ahoj.“ Tom\u016fv rychl\u00fd \u00fat\u011bk Billa ranil. Nic \u0161patn\u00e9ho ne\u0159ekl ani Tom. Tak pro\u010d utekl? Nic ned\u011blali. Ano, sice je Bill Tom\u016fv pacient, ale to je a\u017e takov\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka? Nem\u00e1 Bill pr\u00e1vo b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd? A pro\u010d by nemohl l\u00e1sku poznat v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b? Pro\u010d by to nemohl b\u00fdt Tom? Tyhle my\u0161lenky se mu hlavou honily celou noc, a nejen jemu. I Tomovi.<\/p>\n

Kdy\u017e Tom druh\u00fd den za Billem p\u0159i\u0161el, byl nevyspal\u00fd, ale Bill vypadal je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. M\u011bl velk\u00e9 kruhy pod o\u010dima a vy\u010derpan\u011b le\u017eel na posteli. Jen co otev\u0159el dve\u0159e, vydal se rychl\u00fdm krokem k n\u011bmu.
„Bille? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl.
„Nenene, Bille, to ned\u011blej. Pros\u00edm, to ne. M\u011bl jsem pro tebe tak dobr\u00e9 zpr\u00e1vy.“ Pohladil ho po vlasech a v tom za\u010dal Bill plakat a Tom pochopil. Bill se nevr\u00e1til do sv\u00e9ho p\u0159ede\u0161l\u00e9ho stavu, n\u011bco ho tr\u00e1pilo.
„Poj\u010f sem!“ P\u0159it\u00e1hnul si ho do n\u00e1ru\u010de a konej\u0161il ho.
„Co t\u011b tr\u00e1p\u00ed, Bille?“
„Pro\u010d jsi v\u010dera tak rychle ode\u0161el?“ F\u0148ukl Bill. Tohle pro n\u011bj bylo nov\u00e9. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to ned\u011bl\u00e1, nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se tak c\u00edt\u00ed, p\u0159ipadal si jak hloup\u00e1 puber\u0165a\u010dka.<\/p>\n

„Bille, to je t\u011b\u017ek\u00e9. N\u00e1\u0161 vztah\u2026 jsem tv\u016fj l\u00e9ka\u0159, mus\u00edme udr\u017eovat ur\u010ditou hranici.“ V tu chv\u00edli to Bill pochopil a zalila ho vlna odvahy. Pro\u010d by se m\u011bli chovat podle pravidel? Pro\u010d by m\u011bli d\u011blat to, co je podle sv\u011bta spr\u00e1vn\u00e9? Pro\u010d pro jednou nem\u016f\u017ee b\u00fdt i on \u0161\u0165astn\u00fd a d\u011blat v\u011bci podle sv\u00e9ho srdce? Bill ho pol\u00edbil. Tom to ne\u010dekal, ale neuhnul. Vlastn\u011b byl r\u00e1d, \u017ee Bill p\u0159ekonal tu hranici. Objal ho pevn\u011bji a polibek mu op\u011btoval.
„Zaslou\u017e\u00edm si b\u00fdt aspo\u0148 na chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00fd.“ Za\u0161eptal Bill do ticha a Tom p\u0159ik\u00fdvl.
„Pro\u010d jen na chv\u00edli? Pro\u010d tu chv\u00edli neprodlou\u017eit?“ Za ty 3 m\u011bs\u00edce, co Bill str\u00e1vil v l\u00e9\u010debn\u011b a co ho Tom ka\u017ed\u00fd den nav\u0161t\u011bvoval, se tolik sbl\u00ed\u017eili, jeden o druh\u00e9m toho tolik v\u011bd\u011bli. Tom si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by Billa nev\u00eddal.
„Jsi m\u016fj doktor.“ P\u0159ipomn\u011bl mu Bill a usm\u00e1l se.
„Ano, ale vlastn\u011b jsem ti p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b z\u00edtra propou\u0161t\u00ed. Bude\u0161 u\u017e jen doch\u00e1zet k psychologovi. M\u016f\u017eu ti doporu\u010dit jin\u00e9ho psychologa.“ Pozvedl Tom obo\u010d\u00ed. Bill se sice zd\u00e1l, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku a Tom i dal souhlas k jeho propu\u0161t\u011bn\u00ed, ale po\u0159\u00e1d nemluvil o tom dni, kdy se rozhodl zem\u0159\u00edt. Kdykoli na to p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d, Bill se uzav\u0159el. Byla to v\u011bc, na kter\u00e9 mus\u00ed pracovat del\u0161\u00ed dobu, a i kdy\u017e by Tom velice r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co ho k tomu vedlo, Bill ho te\u010f mnohem v\u00edc zaj\u00edmal ne\u017e jen jako pacient.<\/p>\n

„Pro\u010d to nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt ty?“ V tu chv\u00edli se od n\u011bj odt\u00e1hl a pod\u00edval se na n\u011bj. „Pov\u011bz mi, Tome, pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt m\u016fj psycholog ty?“ \u0160ibalsky se usm\u00e1l. Tom si ho p\u0159it\u00e1hnul zp\u011bt k sob\u011b.
„Proto\u017ee m\u011b zaj\u00edm\u00e1\u0161 mnohem v\u00edc ne\u017e jen jako pacient. Nem\u016f\u017eu b\u00fdt tv\u016fj psycholog a randit s tebou.“ Bill se zasm\u00e1l.
„Chce\u0161 se mnou randit?“
„Ano, ale a\u017e od z\u00edt\u0159ka. Dnes jsi je\u0161t\u011b m\u016fj pacient. Tak\u017ee,“ postavil se Tom, „z\u00edtra v 8 r\u00e1no t\u011b propou\u0161t\u011bj\u00ed, Bille. Dostane\u0161 zpr\u00e1vu, ve kter\u00e9 bude adresa a \u010das sch\u016fzky s tv\u00fdm nov\u00fdm psychologem a p\u0159esn\u011b v 8:15 na tebe budu \u010dekat venku, abych t\u011b vzal na sn\u00eddani.“
„Takov\u00e9 pozornosti jsem od sv\u00e9ho psychologa je\u0161t\u011b nem\u011bl.“ Zasm\u00e1l se. Tom k n\u011bmu p\u0159istoupil a dal mu pusu na \u010delo.
„Tak zat\u00edm.“<\/p>\n

Bill byl \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe. P\u016fjde dom\u016f a bude m\u00edt rande. S Tomem! Ov\u0161em taky m\u011bl obavy. Bude zase doma, v\u0161ude budou novin\u00e1\u0159i a fanou\u0161ci. Budou na n\u011bj tla\u010dit. Najednou m\u011bl pocit, \u017ee to nezvl\u00e1dne, \u017ee je na v\u0161echno s\u00e1m, \u017ee by mo\u017en\u00e1 m\u011bl zem\u0159\u00edt. V\u0161echno by bylo snaz\u0161\u00ed. Byl by svobodn\u00fd, voln\u00fd, nikdo by ho nepron\u00e1sledoval. Ale Tom mu sl\u00edbil\u2026 Tom sl\u00edbil, \u017ee bude s n\u00edm.<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna Ahoj, nev\u00edm, jestli si m\u011b je\u0161t\u011b pamatujete, nejsp\u00ed\u0161 ne. Pov\u00eddky, kter\u00e9 tu ode m\u011b najdete, byly v\u017edy v\u00edced\u00edln\u00e9 (My student, Ride or die, What the fuck) a tentokr\u00e1t po hoooodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b m\u00e1m pov\u00eddku jednod\u00edlnou. U\u017e je to opravdu moc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-4058","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4058","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4058"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4058\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4058"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4058"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4058"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}