{"id":4059,"date":"2014-04-23T18:00:00","date_gmt":"2014-04-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4046"},"modified":"2014-04-23T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-23T17:00:00","slug":"scn11b-3-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/23\/scn11b-3-1-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 3. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
If looks could really kill, then my profession would be staring.<\/em>
-Brand New<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Tom dorazil druh\u00e9ho dne do \u0161koly, byl tak zv\u011bdav\u00fd na Billa, \u017ee se ani neobt\u011b\u017eoval poflakovat venku p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem hodiny. Venku mrzlo a byla tam spousta sn\u011bhu, p\u0159esto v\u011bt\u0161ina student\u016f z\u016fstala rad\u011bji tam a tr\u00e1vila \u010das koulov\u00e1n\u00edm a dal\u0161\u00ed podobnou z\u00e1bavou. To by nebylo zas tak \u0161patn\u00e9, pokud to neznamenalo, \u017ee zbytek vyu\u010dov\u00e1n\u00ed by Tom str\u00e1vil promo\u010den\u00fd a\u017e do morku kost\u00ed a se zmrzl\u00fdm zadkem. Mnohem rad\u011bji by se dozv\u011bd\u011bl v\u00edce o Billovi, a nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak to ud\u011blat, bylo p\u0159ij\u00edt velmi brzy. Ani si nebyl jist\u00fd, jestli tam Bill bude, ale po\u0159\u00e1d mohl alespo\u0148 doufat.<\/p>\n

Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Toma, nemusel pouze doufat. Bill sed\u011bl na sv\u00e9m m\u00edst\u011b v rohu t\u0159\u00eddy s nosem zabo\u0159en\u00fdm v knize. Hrud\u00ed byl zap\u0159en\u00fd o desku stolu a knihu dr\u017eel p\u0159ed sebou. Vlasy m\u011bl vy\u010desan\u00e9 do stejn\u00e9 h\u0159\u00edvy jako den p\u0159edt\u00edm a Tom roztr\u017eit\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by asi vypadaly rovn\u00e9 bez v\u0161eho toho laku. Posadil se op\u011bt na \u017eidli vedle n\u011bj a chv\u00edli se na n\u011bj d\u00edval. Nezd\u00e1lo se, \u017ee by si jej Bill v\u0161iml, st\u00e1le byl pono\u0159en\u00fd ve sv\u00e9 knize, a tak toho Tom vyu\u017eil a d\u00e1l se op\u00e1jel jeho vzhledem.<\/p>\n

Stejn\u011b jako ve st\u0159edu byl kompletn\u011b od hlavy a\u017e k pat\u011b cel\u00fd v \u010dern\u00e9m a Tom c\u00edtil, jak mu o\u010di st\u00e1le sklouz\u00e1vaj\u00ed k Billov\u00fdm rt\u016fm. Byly pln\u00e9 a lehce na\u0161pulen\u00e9, a to zejm\u00e9na proto, \u017ee byly p\u0159i \u010dten\u00ed knihy pootev\u0159en\u00e9. Ale opravdu na nich bylo n\u011bco, co zp\u016fsobovalo, \u017ee vypadaly bu\u010f velmi popraskan\u011b, nebo dokonce zjizven\u00e9. Tom si nebyl jist\u00fd, co to bylo, a brzy se jeho o\u010di p\u0159esunuly jinam. Sledovaly tenk\u00e9, slab\u00e9 jizvy na stran\u011b Billova obli\u010deje, kter\u00e9 byly sotva patrn\u00e9, hlavn\u011b proto, \u017ee jeho ple\u0165 byla tak bled\u00e1. D\u00e1le mu o\u010di zaujat\u011b sklouzly na Billovy prsty, kter\u00e9 m\u011bly rozhodn\u011b stejn\u00fd vzhled jako jeho rty. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl opravdu n\u011bjak\u00e9 ko\u017en\u00ed onemocn\u011bn\u00ed, ale pro\u010d vypadaj\u00ed tak potrhan\u011b pouze jeho rty a prsty?<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ Zeptal se Bill ti\u0161e asi po p\u011bti minut\u00e1ch. Tom si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e si Billa neprohl\u00ed\u017eel, pouze na n\u011bj z\u00edral. Nemohl si pomoct, Bill byl prost\u011b velmi zaj\u00edmav\u00e1 osoba na pozorov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Rychle se ot\u0159\u00e1sl ze sv\u00e9ho zasn\u011bn\u00ed, trochu se naklonil a \u0159ekl: „Co to \u010dte\u0161?“<\/div>\n
Neozvala se \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, Bill pouze naklonil knihu a pokra\u010doval ve \u010dten\u00ed. Tom zaost\u0159il na tituln\u00ed stranu knihy a zjistil, \u017ee n\u00e1zev je v angli\u010dtin\u011b.<\/div>\n
„The Speed of Dark…“ \u010detl Tom nahlas. „O \u010dem to je?“<\/div>\n
„Je to o chlapci s autismem,“ zamumlal Bill a oto\u010dil str\u00e1nku.<\/div>\n
„A?“ P\u0159itla\u010dil na n\u011bj Tom lehce, kdy\u017e Bill nevypadal, \u017ee bude pokra\u010dovat.<\/div>\n
Bill si podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b povzdechl a nechal sv\u00e1 z\u00e1p\u011bst\u00ed klesnout, tak\u017ee kniha zmizela z jeho zorn\u00e9ho pole, a p\u0159esunul sv\u016fj pohled na Toma, aby se na n\u011bj mohl zamra\u010dit. „Ty moc ne\u010dte\u0161, \u017ee?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ne, pro\u010d?“
Kniha se ocitla p\u0159itisknut\u00e1 na Billovu tv\u00e1\u0159 a \u010dernovlas\u00fd chlapec zast\u00e9nal do jej\u00edch str\u00e1nek.<\/div>\n
„Jasn\u011b, promi\u0148. Necht\u011bl jsem t\u011b otravovat,“ \u0159ekl Tom, s \u00fasm\u011bvem proti sv\u00e9 v\u016fli. Bill si jej d\u00e1l nev\u0161\u00edmal a vr\u00e1til se zp\u011bt ke knize.<\/div>\n
\n

Uplynulo p\u00e1r minut a Tom st\u00e1le sledoval Billa, jak \u010dte. Ob\u010das se zad\u00edval do knihy a p\u0159e\u010detl n\u011bjakou v\u011btu nebo fr\u00e1zi. Bylo z\u00e1bavn\u00e9 sledovat, jak sebou Billovo obo\u010d\u00ed poka\u017ed\u00e9 za\u0161kubalo, z\u0159ejm\u011b byl rozhodnut\u00fd Toma ignorovat.<\/p>\n

„Fajn!“ Vyk\u0159ikl Bill n\u00e1hle a hodil knihu na st\u016fl. Zhluboka se nadechl, odml\u010del se, a pak pokra\u010doval. „Je to futuristick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, okay? Je to o klukovi, kter\u00fd je autista a vysv\u011btluje to, jak autist\u00e9 vn\u00edmaj\u00ed spole\u010dnost. Je to psan\u00e9 v\u0161echno z jeho pohledu, tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 nahl\u00e9dnout do jeho hlavy. V t\u00e9 knize existuje na autismus \u00b4l\u00e9k\u00b4 a on se mus\u00ed rozhodnout, jestli jej p\u0159ijme, nebo ne.“<\/div>\n

„No, a pro\u010d si jej nevezme? Nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed?“<\/p>\n

Bill pomalu vydechl a op\u0159el se. Znovu otev\u0159el knihu, na\u0161el str\u00e1nku, na kter\u00e9 skon\u010dil, a zalo\u017eil si ji, ne\u017e knihu op\u011bt, mnohem civilizovan\u011bji, zav\u0159el. „Proto\u017ee by t\u00edm zm\u011bnil s\u00e1m sebe. Lid\u00e9 vid\u00ed autistu jako n\u011bkoho m\u00e9n\u011bcenn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e je norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk, i kdy\u017e ve skute\u010dnosti pouze p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00ed a u\u010d\u00ed se jinak. L\u00edb\u00ed se mu, \u017ee je jin\u00fd, dokonce i kdy\u017e maj\u00ed lid\u00e9 proti n\u011bmu p\u0159edsudky. Ale mysl\u00ed si, \u017ee kdyby byl norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk, tak d\u00edvka, kterou miluje, by jej tak\u00e9 milovala.“<\/div>\n

„Ona je taky autista?“<\/div>\n
„Ne. To je pr\u00e1v\u011b ten probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Tak\u017ee, vezme si ten l\u00e9k?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, jsem teprve v p\u016flce… ale je to opravdu zaj\u00edmav\u00e9.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se pod\u00edvat?“ Zeptal se Tom, nat\u00e1hl ruku a Bill mu vyhov\u011bl. „To je v angli\u010dtin\u011b? \u00dapln\u011b?“<\/div>\n
„Jo. Mluv\u00edm plynn\u011b,“ \u0159ekl Bill kr\u00e1tce.<\/div>\n
„Aha,“ zamumlal Tom a \u010detl si obsah knihy na zadn\u00ed stran\u011b, m\u00edrn\u011b rozpa\u010dit\u011b, jeliko\u017e rozum\u011bl ka\u017ed\u00e9mu druh\u00e9mu-t\u0159et\u00edmu slovu. Kvapn\u011b podal knihu zp\u011bt.<\/p>\n

T\u0159\u00edda se za\u010dala pomalu plnit a Bill pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed a v ignorov\u00e1n\u00ed Toma i p\u0159es to, \u017ee m\u011bl Tom pocit, \u017ee z toho z\u00edr\u00e1n\u00ed na n\u011bj u\u017e v sob\u011b mus\u00ed m\u00edt Bill vyp\u00e1lenou d\u00edru. Nakonec p\u0159i\u0161el Georg a vyru\u0161il tak Toma z jeho zaujet\u00ed. Pov\u00eddali si a\u017e do zazvon\u011bn\u00ed a v\u011bt\u0161ina student\u016f vzhl\u00e9dla v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed u\u010ditelky, kter\u00e1 m\u011bla ka\u017edou chv\u00edli vej\u00edt dovnit\u0159. Ub\u011bhla minuta a studenti se za\u010dali op\u011bt rozptylovat, kdy\u017e vtom dovnit\u0159 nahl\u00e9dl jin\u00fd u\u010ditel.<\/p>\n

„Pan\u00ed Mondov\u00e1 tady dnes nen\u00ed, tak\u017ee m\u00e1te \u0161t\u011bst\u00ed. Tyhle hodiny budete m\u00edt volno.“<\/div>\n

Cel\u00e1 t\u0159\u00edda zaj\u00e1sala a Bill se zpoza knihy za\u0161klebil. Op\u011bt si zalo\u017eil str\u00e1nku a nacpal knihu do batohu. Ostatn\u00ed studenti u\u017e vst\u00e1vali a v\u011bt\u0161ina z nich pravd\u011bpodobn\u011b zam\u00ed\u0159\u00ed dom\u016f sp\u00e1t. Bill si p\u0159\u00e1l, aby tak\u00e9 mohl, ale bylo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed z\u016fstat ve \u0161kole.<\/div>\n
„Bille, co se d\u011bje? Pro\u010d vypad\u00e1\u0161 na\u0161tvan\u011b?“<\/div>\n
Bill se dut\u011b zasm\u00e1l a \u0159ekl: „Jsem na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee m\u00e1m str\u00e1vit hodinu a p\u016fl s pitomcema m\u00edsto toho, abych to prospal. V\u00edm, \u017ee se m\u011b na to chyt\u00e1\u0161 zeptat, tak\u017ee ano, p\u016fjdu s v\u00e1mi d\u011blat zatracen\u00e9 hovno.“
„Aha.“ Tom se pod\u00edval na Georga a pak zp\u00e1tky na Billa. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dom\u016f, je to v pohod\u011b jestli nechce\u0161 j\u00edt s n\u00e1mi.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, hodil si batoh p\u0159es rameno a vykro\u010dil ven ze t\u0159\u00eddy. „Nem\u016f\u017eu j\u00edt dom\u016f. Kam p\u016fjdeme?“<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom j\u00edt do kav\u00e1rny a d\u00e1t si n\u011bco dobr\u00e9ho na zub,“ \u0159ekl Georg. „Vynechal jsem dnes sn\u00eddani a um\u00edr\u00e1m hlady.“<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„Cokoliv.“<\/div>\n
„Ehm, okay, do kav\u00e1rny, \u0159ekl Tom. P\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d m\u011bl Bill takovou n\u00e1ladu, \u017ee byl takov\u00e1 j\u00edzliv\u00e1 mrcha. No, on byl v\u017edycky mrcha, ale den p\u0159edt\u00edm byl docela snesiteln\u00fd a z\u00e1bavn\u00fd.<\/p>\n

„Ty nejsi moc rann\u00ed pt\u00e1\u010de, \u017ee?“ Zeptal se Tom nejist\u011b.<\/div>\n

„M\u011bl bych pr\u00e1v\u011b te\u010f sp\u00e1t,“ zast\u00e9nal Bill. „Mysl\u00edm, \u017ee budu sp\u00e1t v kav\u00e1rn\u011b.“<\/div>\n
„Nebo si m\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t kafe…?“ Navrhl Georg, kdy\u017e opustili \u0161kolu a p\u0159ech\u00e1zeli p\u0159es \u0161koln\u00ed pozemky jako v\u011bt\u0161ina lid\u00ed z jejich t\u0159\u00eddy.<\/div>\n
„K\u00e1va je odporn\u00e1. Jak ji m\u016f\u017ee n\u011bkdo p\u00edt?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si do n\u00ed d\u00e1t hodn\u011b cukru?“ ozval se Tom.<\/div>\n
„Fuj, to jsem zkusil jednou. Pak to bylo st\u00e1le ho\u0159k\u00e9, a p\u0159esto tak sladk\u00e9, \u017ee jsem se b\u00e1l o sv\u00e9 zuby. Vylil jsem to.“<\/div>\n
„Je to tak trochu pravda, kdy\u017e se nad t\u00edm zamysl\u00ed\u0161,“ zamumlal Georg a Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

Tom neuva\u017eoval nad t\u00edm, co jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 \u0159e\u0161ili, a s pokr\u010den\u00edm ramen si z kapsy vyt\u00e1hl krabi\u010dku cigaret a zapalova\u010d. Nev\u0161iml si divok\u00e9ho odlesku v o\u010d\u00edch osoby vedle sebe, dokud jeho cigareta nezasv\u00edtila a v tom okam\u017eiku mu byla vytr\u017eena z ruky.<\/div>\n

„…co kurva?“ vyprskl Tom v \u00fa\u017easu a sledoval, jak Bill odhodil cigaretu na zem a za\u0161l\u00e1pl ji.<\/div>\n
„Kou\u0159en\u00ed ti \u0161kod\u00ed. Krom\u011b toho, kou\u0159 mi opravdu vad\u00ed. Pokud si mus\u00ed\u0161 ni\u010dit svoje pl\u00edce, tak pros\u00edm, ale ned\u011blej to v m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti,“ \u0159ekl Bill jasn\u011b a rozhodn\u011b, ned\u00e1val tak Tomovi \u017e\u00e1dnou jinou mo\u017enost, ne\u017e vr\u00e1tit podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b cigarety i zapalova\u010d zp\u00e1tky do kapsy.<\/p>\n

Tom nic neodpov\u011bd\u011bl, necht\u011bl se dostat do sporu s Billem. Dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee h\u00e1dka s Billem by byla pravd\u011bpodobn\u011b velmi fyzick\u00e1 a velmi n\u00e1siln\u00e1, a Tom opravdu necht\u011bl m\u00edt vy\u0161kr\u00e1ban\u00e9 o\u010di. Skute\u010dnost, \u017ee Bill nen\u00e1vid\u011bl jak\u00e9koliv n\u00e1sil\u00ed, byla Tomem d\u00e1vno zapomenuta, stejn\u011b tak jako kr\u00e1tk\u00fd v\u00fdstup se Stephanem p\u0159edchoz\u00ed den. Stephan m\u011bl v\u00edce nep\u0159\u00e1tel ne\u017e p\u0159\u00e1tel a fakt, \u017ee m\u011bl o jednoho nav\u00edc, Toma nijak neznepokojoval.<\/p>\n

V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika minut\u00e1ch dva p\u0159\u00e1tel\u00e9 a Bill (kter\u00fd se st\u00e1le neodva\u017eoval ani jednoho naz\u00fdvat sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem) kr\u00e1\u010deli ml\u010dky. Bill byl st\u00e1le lehce napjat\u00fd jako obvykle, s rukama v kaps\u00e1ch a tvrdohlav\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Tom byl pon\u011bkud p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee se Billovi dokonce vejdou ruce do kapes d\u017e\u00edn, kter\u00e9 vypadaly, \u017ee je m\u00e1 Bill na noh\u00e1ch sp\u00ed\u0161e namalovan\u00e9. Ale on byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 huben\u00fd a ani sebet\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed d\u017e\u00edny nemohly jeho t\u011blo t\u011bsn\u011b obejmout. Nav\u00edc, Bill m\u011bl na sob\u011b jen \u00fazk\u00e9 bavln\u011bn\u00e9 tri\u010dko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem a p\u0159es n\u011bj tenkou ko\u0161ili, kter\u00e1 se ani nedala br\u00e1t v \u00favahu.<\/p>\n

„Neodpadl ti mrazem je\u0161t\u011b zadek?“ Zeptal se Georg a vyj\u00e1d\u0159il tak Tomovy my\u0161lenky. Bill pokr\u010dil rameny a p\u0159esunul ruce do zadn\u00edch kapes, zat\u00edmco se oto\u010dil, aby v\u0161e vizu\u00e1ln\u011b kontroloval.<\/div>\n

„Ne, st\u00e1le je tam.“<\/div>\n
„Nejsem si tak jist\u00fd,“ zamumlal Tom a naklonil se dozadu k inspekci Billova zadku.<\/div>\n
„Ur\u00e1\u017e\u00ed\u0161 m\u016fj zadek?“ Zeptal se Bill a zvedl obo\u010d\u00ed. „Nebo to byla jen v\u00fdmluva, aby ses mohl pod\u00edvat?“<\/div>\n
Tom zamrkal. „Ehm…“<\/div>\n
„B\u00fdt st\u00e1le ve st\u0159ehu, Tome,“ rozesm\u00e1l se Georg, kdy\u017e od jeho p\u0159\u00edtele nep\u0159i\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„No, jako bych se mohl pod\u00edvat na jeho zadek, kdy\u017e m\u00e1 stejn\u011b ruce v kaps\u00e1ch,“ br\u00e1nil se Tom.<\/p>\n

Bill op\u011bt vyt\u00e1hl ruce a nechal je venku. Tom v rozpac\u00edch, rozhodnut\u00fd zm\u011bnit t\u00e9ma od Billova zadku, chytil ve vzduchu Billovu levou ruku a omotal svou dla\u0148 kolem kone\u010dk\u016f prst\u016f, kter\u00e9 vy\u010dn\u00edvaly z \u010dern\u00fdch rukavic.<\/div>\n

„Jsi \u00fapln\u011b zmrzl\u00fd,“ \u0159ekl. Billovy o\u010di se prudce z\u00fa\u017eily a trhnul rukou zp\u011bt.<\/div>\n
„Pravidlo \u010d\u00edslo dv\u011b na udr\u017een\u00ed Billa \u00b4\u0161\u0165astn\u00e9ho\u00b4: nedot\u00fdkat se ho,“ zavr\u010del Bill zlov\u011bstn\u011b a n\u00e1sil\u00edm si zastr\u010dil ruce zp\u011bt do kapes.<\/div>\n
Tom byl t\u00edmto v\u00fdbuchem pon\u011bkud zasko\u010den a pod\u00edval se na Georga pohledem pros\u00edc\u00edm o pomoc, ale Georg vypadal sp\u00ed\u0161e pobaven\u011b.<\/p>\n

„Jak\u00e9 je pravidlo \u010d\u00edslo jedna? A pro\u010d je to \u00b4\u0161\u0165astn\u00fd\u00b4 a ne \u0161\u0165astn\u00fd?“ zeptal se Georg zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n

„Proto\u017ee j\u00e1 nejsem nikdy \u0161\u0165astn\u00fd. A nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e se m\u011b n\u011bkdo dot\u00fdk\u00e1. J\u00e1…“ Bill se odml\u010del, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by se m\u011bl omluvit za to, jak na Toma vyjel. Ale Bill se nikdy neomlouval, to Tom byl pitomec sna\u017e\u00edc\u00ed se s n\u00edm sp\u0159\u00e1telit, tak\u017ee tak jako tak nebyl k tomu d\u016fvod. „Pravidlo \u010d\u00edslo jedna je, nikdy nebudit sp\u00edc\u00edho Billa… co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„P\u00ed\u0161u si to,“ zamumlal Georg, zat\u00edmco si psal pravidla do sv\u00e9ho mobiln\u00edho telefonu. Bill proto\u010dil o\u010di, ale Georg se mu za\u010d\u00ednal l\u00edbit. Byl jin\u00fd a prost\u011b bral Billa i se v\u0161emi jeho podivnostmi. Tom se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 sna\u017eil b\u00fdt Bill\u016fv kamar\u00e1d. „Je i n\u011bjak\u00e9 pravidlo \u010d\u00edslo t\u0159i?“ Georg zn\u011bl nekone\u010dn\u011b zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Ano, ale to se nevztahuje na v\u00e1s, a pravd\u011bpodobn\u011b ani nikdy nebude…“ Bill zav\u00e1hal, ne\u017e dodal: „Je tady tak\u00e9 \u010dtvrt\u00e9 pravidlo.“<\/div>\n
„A m\u016f\u017eu ho v\u011bd\u011bt?“ Zeptal se Georg tak nad\u011bjn\u011b, jako by pr\u00e1v\u011b Bill ozn\u00e1mil, \u017ee m\u00e1 to nejlep\u0161\u00ed cukrov\u00ed, ale pravd\u011bpodobn\u011b se o n\u011bj nerozd\u011bl\u00ed.<\/p>\n

„P\u0159ipou\u0161t\u00edm to. T\u0159et\u00ed je neubli\u017eovat jin\u00fdm lidem, alespo\u0148 ne p\u0159ed Billem, pokud by to \u0161lo. \u010ctvrt\u00e9 je: nev\u0161\u00edmejte si Billa. Mimochodem, tohle pr\u00e1v\u011b poru\u0161ujete, kluci.“<\/div>\n

„Po\u010dkej, po\u010dkej,“ \u0159ekl Georg, „Tak jo, m\u00e1m to. Jsou je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 dal\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Ehm, mo\u017en\u00e1. Nev\u00edm. Nevytv\u00e1\u0159el jsem je pro z\u00e1bavu nebo tak n\u011bco.“<\/div>\n
„To bych do tebe ani ne\u0159ekl,“ rozesm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Oh, jo, co ty o mn\u011b v\u00ed\u0161?“ Zeptal se Bill jemn\u011b a zvedl obo\u010d\u00ed. Tom ho op\u011bt za\u010d\u00ednal \u0161tv\u00e1t, nen\u00e1vid\u011bl lidi, kte\u0159\u00ed se jej sna\u017eili zn\u00e1t, i kdy\u017e nemohli. Okay, Bill m\u011bl tendenci b\u00fdt zticha v\u017edy, kdy\u017e se objevili nov\u00ed lid\u00e9, ale to ned\u00e1valo Tomovi \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo jednat s n\u00edm zp\u016fsobem, jako by byli nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1di, kdy\u017e jej znal teprve jeden den.<\/div>\n
„No…“<\/div>\n
„To byla jen \u0159e\u010dnick\u00e1 ot\u00e1zka, Tome…“ Idiot. Bill na\u0161el v jeho pohledu i n\u011bco dal\u0161\u00edho, ne\u017e jen pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz, dokonce si myslel, \u017ee nen\u00ed ani tak hrozn\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvat. Ale stupidita st\u00e1le bol\u00ed, a tak se to Bill rozhodl ignorovat.<\/div>\n
„Aha.“<\/p>\n

„Hej, koukejte, kav\u00e1rna!“ \u0158ekl Georg zbyte\u010dn\u011b, aby naru\u0161il jejich trapnou konverzaci. H\u00e1daj\u00edc\u00ed se \u00b4p\u0159\u00e1tel\u00e9\u00b4 odvr\u00e1tili pozornost od sebe navz\u00e1jem a ve\u0161li do kav\u00e1rny. No, ve skute\u010dnosti se neh\u00e1dali, ale Bill byl st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd Tomovou hloupost\u00ed, tak to byl typ jednostrann\u00e9 h\u00e1dky, do kter\u00e9 se Bill dost\u00e1val docela \u010dasto.<\/p>\n

Oba, Tom i Georg, vydechli \u00falevou nad teplem v kav\u00e1rn\u011b, zat\u00edmco Bill se jen zamra\u010dil nad sv\u00fdmi vlasy, kter\u00e9 se za\u010daly pohybovat, jak se tepl\u00fd vzduch z kav\u00e1rny za\u010dal m\u00edsit se studen\u00fdm vzduchem z venku. Odstr\u010dil si p\u00e1r pramen\u016f z o\u010d\u00ed a roze\u0161el se objednat si, non\u0161alantn\u00ed jako v\u017edy. Tom a Georg dorazili za n\u00edm, st\u00e1le zmrzl\u00ed a st\u00e1le sna\u017e\u00edc\u00ed se zah\u0159\u00e1t. Tom si v\u0161iml, \u017ee Bill\u016fv nos zr\u016f\u017eov\u011bl (p\u011bkn\u00e1 barva na n\u011bm) a tv\u00e1\u0159e m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 jasn\u011b \u010derven\u00e9, zat\u00edmco jeho ruce m\u011bly bl\u00edzko k modr\u00e9, ale Bill se o to z\u0159ejm\u011b nestaral. Bill vypadal, \u017ee se nestar\u00e1 naprosto o nic. Nete\u010dn\u00fd mlad\u00edk byl znepokojiv\u011b trvale zamra\u010den\u00fd a jeho o\u010di nevyd\u00e1valy \u017e\u00e1dnou jiskru tepla. Bylo v nich n\u011bco neodmysliteln\u011b ho\u0159k\u00e9ho a nen\u00e1vistn\u00e9ho a t\u00e9m\u011b\u0159 i melancholick\u00e9ho, i ve zp\u016fsobu, jak Bill v\u017edy vypadal. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e1 byla opravdu Billova minulost. Z toho, co v\u011bd\u011bl, jeho jedin\u00e1 rodina byla matka, kter\u00e1 byla \u0161\u00edlen\u00e1. Bill z toho musel b\u00fdt rozhozen\u00fd…<\/p>\n

T\u0159i st\u0159edo\u0161kol\u00e1ci sed\u011bli v rohu u stolu, Tom a Georg naproti Billovi. Bill si koupil dost p\u00e1chnouc\u00ed \u010daj, zat\u00edmco oni dva m\u011bli k\u00e1vu a sladk\u00e9 pe\u010divo. Str\u00e1vili celou minutu obohacov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 k\u00e1vy cukrem a smetanou, a \u017e\u00e1dn\u00e1 z t\u011bchto sladk\u00fdch v\u011bc\u00ed nep\u0159ebila jej\u00ed ho\u0159kou chu\u0165. S hr\u016fzou sledovali, jak se Bill zhluboka napil sv\u00e9ho odporn\u00e9ho \u010daje, ze kter\u00e9ho se st\u00e1le valila p\u00e1ra.<\/p>\n

„Fuj, omlouv\u00e1m se Bille, ale je to…“ Tom se ot\u0159\u00e1sl a prot\u00e1hl obli\u010dej. „Smrd\u00ed to jako… hovno. Jak to m\u016f\u017ee\u0161 takhle rovnou p\u00edt?“<\/div>\n

„Je to dobr\u00e9,“ pokr\u010dil rameny Bill. „Nemus\u00ed se ti to l\u00edbit.“<\/div>\n
„Ani jsi nepo\u010dkal, ne\u017e to vychladne,“ \u0159ekl Georg s jedn\u00edm nadzvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm, kdy\u017e si foukal vlastn\u00ed n\u00e1poj. Smetana jej trochu ochladila, ale z\u0159ejm\u011b ne dost. Bill se op\u011bt napil sv\u00e9ho \u010daje, jako by to byla voda.<\/div>\n
Op\u011bt pokr\u010dil rameny a ol\u00edzl si rty. Vychutn\u00e1val si chu\u0165 \u010daje, kdy\u017e n\u00e1hle nakr\u010dil nos a zamra\u010dil se do rohu kav\u00e1rny.<\/div>\n
„Co je?“<\/div>\n
„Huh?“ Bill se pod\u00edval na Toma, skoro zapomn\u011bl, \u017ee tady nebyl s\u00e1m. Byl u\u017e tak zvykl\u00fd b\u00fdt v\u0161ude s\u00e1m, \u017ee se ani neobt\u011b\u017eoval schov\u00e1vat sv\u00e9 emoce (nebo sp\u00ed\u0161e, frustraci… Bill vn\u00edmal s\u00e1m sebe jako n\u011bkoho, kdo m\u00e1 jen p\u00e1r vybran\u00fdch emoc\u00ed), a te\u010f zp\u016fsobil, \u017ee byl Tom zv\u011bdav\u00fd, co\u017e bylo otravn\u00e9. Tom se oto\u010dil a pod\u00edval se na m\u00edsto, kam se Bill d\u00edval, ale samoz\u0159ejm\u011b tam nic nebylo. „Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel.“<\/p>\n

„No to je novinka,“ \u0159ekl Tom a proto\u010dil o\u010di. „A o \u010dem?“<\/div>\n

„Zasran\u00fd zv\u011bdav\u00fd osle,“ zamumlal Bill a zasm\u00e1l se kousav\u011b. Bez ohledu na Toma odpov\u011bd\u011bl. „Piercingy. Chci nov\u00fd.“ Mo\u017en\u00e1 m\u011bl Tom ve zvyku pravideln\u011b Bill na\u0161tvat, ale Bill proti n\u011bmu nebyl zaujat\u00fd. Lid\u00e9 byli lid\u00e9, a dokud nedali Billovi opr\u00e1vn\u011bn\u00fd d\u016fvod je nen\u00e1vid\u011bt, tak mu obvykle nevadili.<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 piercing?“ Zeptal se Tom a zn\u011bl p\u0159ekvapen\u011b a Georg zaujat\u011b zvedl hlavu.<\/div>\n
„Ehm, ano.“ Bill uk\u00e1zal na sv\u00e9 obo\u010d\u00ed, kter\u00e9 se zah\u00fdbalo a n\u011bco se na n\u011bm zablesklo. „A dal\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Georg se naklonil bl\u00ed\u017e, zat\u00edmco Tom se divil, pro\u010d si toho nev\u0161iml d\u0159\u00edve. V\u0161e, co bylo z piercingu vid\u011bt, byly dv\u011b mal\u00e9 kuli\u010dky, modro\u0161ed\u00e9, tak\u017ee to bylo snad omluviteln\u00e9.<\/p>\n

„Jen jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee bych opravdu cht\u011bl prop\u00edchnout sv\u016fj jazyk. Ale od t\u00e9 doby, co jsem m\u011bl prop\u00edchnut\u00fd ret, mi m\u00e1ma \u0159ekla, \u017ee u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed piercingy v puse.“ Bill vypustil dramatick\u00fd povzdech, ne\u017e si opatrn\u011b odstr\u010dil tuh\u00fd pramen vlas\u016f. „Vid\u00ed\u0161 je?“ zeptal se.<\/div>\n

Osm dal\u0161\u00edch piercing\u016f zdobilo jeho prav\u00e9 ucho a Bill za\u010dal s jejich pojmenov\u00e1v\u00e1n\u00edm, kdy\u017e mu s \u0161okovan\u00fdmi v\u00fdrazy p\u0159ik\u00fdvli kladn\u011b na jeho ot\u00e1zku. „Naho\u0159e je scaffold, potom dvakr\u00e1t auricle (v u\u0161n\u00edm boltci) a t\u0159i lobe piercingy (v u\u0161n\u00edm lal\u016f\u010dku). A ten uvnit\u0159 se naz\u00fdv\u00e1 Daith piercing. Piercing ve rtu jsem si nechal ud\u011blat p\u0159ed n\u011bjakou dobou jako experiment, ale skon\u010dilo to stra\u0161n\u011b. Co\u017e na\u0161tve, proto\u017ee jsem cht\u011bl alespo\u0148 t\u0159i piercingy do jazyka, a snakebites, fraenum a labret… a vertik\u00e1ln\u00ed labret by byl zatracen\u011b cool,“ dodal, mluvil sp\u00ed\u0161 pro sebe ne\u017e k Tomovi a Georgovi. „Ale jsem omezen\u00fd pouze na u\u0161i a povrchov\u00e9 piercingy.“ Ani\u017e by \u010dekal na ot\u00e1zku, kter\u00e1 se zra\u010dila v jejich tv\u00e1\u0159\u00edch, Bill oto\u010dil hlavu na druhou stranu a uk\u00e1zal n\u00e1u\u0161nice i ve sv\u00e9m lev\u00e9m uchu.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 hodn\u011b piercing\u016f,“ zamumlal Tom. Zav\u0159el jedno oko a ve vzduchu po\u010d\u00edtal, zat\u00edmco ukazoval prstem na ka\u017ed\u00fd piercing na Billov\u011b lev\u00e9m uchu. „Sedm?“<\/div>\n

„Jo. Industrial, fragus a \u010dty\u0159i lobe piercingy.“<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b jednou, jak\u00e9 jsi to cht\u011bl do pusy…?“<\/div>\n
Bill se chystal odpov\u011bd\u011bt, ale m\u00edsto toho pono\u0159il ruku do batohu, vyt\u00e1hl pero a za\u010dal kreslit sch\u00e9ma na ubrousek. „Bylo by to takhle,“ \u0159ekl Bill a nakreslil ka\u017ed\u00fd ze sedmi \u00fastn\u00edch piercing\u016f, kter\u00e9 cht\u011bl. Ozna\u010dil je a podal jim ubrousek. Pak vstal a zkontroloval pen\u00edze ve sv\u00e9 pen\u011b\u017eence. „Vezmu si dal\u0161\u00ed \u010daj.“<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie If looks could really kill, then my profession would be staring.-Brand New Kdy\u017e Tom dorazil druh\u00e9ho dne do \u0161koly, byl tak zv\u011bdav\u00fd na Billa, \u017ee se ani neobt\u011b\u017eoval poflakovat venku p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem hodiny. Venku mrzlo a byla tam spousta sn\u011bhu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-4059","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4059","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4059"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4059\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4059"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4059"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4059"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}