{"id":4069,"date":"2014-04-18T18:00:00","date_gmt":"2014-04-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4056"},"modified":"2014-04-18T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-18T17:00:00","slug":"be-gentle-when-you-re-killing-me-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/18\/be-gentle-when-you-re-killing-me-16\/","title":{"rendered":"Be gentle when you\u2019re killing me 16."},"content":{"rendered":"
autor: Wind<\/p>\n

<\/strong> Ahoj, v\u0161ichni. Tak Toma m\u00e1me v base a merfolky kdo v\u00ed kde. Douf\u00e1m, \u017ee jste dost napjat\u00ed, jak to bude pokra\u010dovat. Nechci to Tomovo zat\u010den\u00ed a vysl\u00fdch\u00e1n\u00ed moc natahovat, u\u017e te\u010f je pov\u00eddka del\u0161\u00ed, ne\u017e jsem ji pl\u00e1novala. Tak\u017ee mi douf\u00e1m prominete, \u017ee to s Tomem vezmu trochu hopem.<\/em><\/div>\n

Va\u0161e Wind<\/p>\n

<\/em> Tom sed\u011bl ve sv\u00e9 cele. Byl naprosto jako bez ducha. Oran\u017eov\u00fd mund\u016fr, tvrd\u00e1 postel, v rohu m\u00edstnosti mal\u00fd z\u00e1chod a stolek. Hol\u00e9 st\u011bny. Ale co bylo nejhor\u0161\u00ed\u2026 posledn\u00edch p\u00e1r hodin \u017eivota p\u0159ed sebou, ne\u017e se mu do pa\u017ee zabo\u0159\u00ed jehla*. Jak se k tomu dostal? P\u0159i\u0161ili mu chladnokrevnou vra\u017edu patn\u00e1cti lid\u00ed, pokus o vra\u017edu, vloup\u00e1n\u00ed a ma\u0159en\u00ed policejn\u00ed pr\u00e1ce. Se\u010dteno a podtr\u017eeno\u2026 soudce mu ud\u011blil ten nejvy\u0161\u0161\u00ed trest.<\/p>\n

Tom si \u017eiv\u011b vybavoval, jak se jeho pr\u00e1vn\u00edk sna\u017eil, hledal kdejakou skulinu, aby Tom\u016fv trest alespo\u0148 zm\u00edrnil, kdy\u017e u\u017e ho nemohl zprostit obvin\u011bn\u00ed, ale marn\u011b. Soudce klepl kladivem a pronesl ta osudn\u00e1 slova. Vinen.<\/p>\n

Tomovi se cht\u011blo bre\u010det. A pro\u010d ne? Te\u010f u\u017e je to stejn\u011b jedno. Slan\u00e9 pot\u016f\u010dky si razily cestu po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch. \u017divot se proti n\u011bmu spikl. Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, kdyby v tom mo\u0159i um\u0159el. Kdyby ho nevylovili, nebo ho vyt\u00e1hli pozd\u011b.<\/p>\n

V\u0161echno je to jejich<\/em> chyba. Kdyby se mu nepletli do \u017eivota, nebyl by te\u010f tady. Tomovy pocity te\u010f vedly doslova v\u00e1lku mezi sebou. Na jednu stranu\u2026 vzpomn\u011bl na Will\u016fv krut\u00fd osud\u2026 ale na druhou\u2026 kdyby jich nebylo, nebyl by te\u010f tady. Nemusel by zem\u0159\u00edt. Slzy mu tekly jedna za druhou u\u017e skoro proudem. Jak on k tomu p\u0159ijde?!<\/div>\n

\n
Ani si neuv\u011bdomoval, jak moc ten \u010das let\u011bl. V\u010dera odpoledne k n\u011bmu p\u0159i\u0161el v\u011bze\u0148sk\u00fd far\u00e1\u0159, aby ho p\u0159ed smrt\u00ed vyzpov\u00eddal, a taky se ptal, na jeho posledn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Tom m\u011bl jen jedno. Nechat se zpopelnit a rozsypat do mo\u0159e. Miloval mo\u0159e a cht\u011bl s n\u00edm z\u016fstat i po smrti.<\/p>\n

Zpov\u00eddat se necht\u011bl, nem\u011bl z \u010deho. Nezabil nikoho. Far\u00e1\u0159 p\u0159i odchodu pronesl Nech\u0165 je B\u016fh milostiv tv\u00e9 du\u0161i<\/em> a zmizel. Tom se sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka na posteli. Nikdy by ho nenapadlo, jak stra\u0161n\u00fd je to pocit\u2026 v\u011bd\u011bt, \u017ee co nevid\u011bt zem\u0159ete. Nikomu by to nep\u0159\u00e1l.<\/p>\n

K ve\u010deru se otev\u0159ely dve\u0159e cely. Tom nereagoval. Jen apaticky le\u017eel a \u010dekal na konec.<\/div>\n

„Tr\u00fcmpere, vsta\u0148te.“ Tom u\u017e nic nevn\u00edmal. S o\u010dima zabodnut\u00fdma do zem\u011b se zvedl, nechal se vz\u00edt za pa\u017ee a bez sebemen\u0161\u00edho vzdoru se nechal v\u00e9st chodbou. Ka\u017ed\u00fd krok byl jako jedna m\u00edle a nohy mu t\u011b\u017ekly, jako by je m\u011bl z olova. U\u017e pro\u0161li dlouhou chodbou a zav\u0159eli se za nimi posledn\u00ed m\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n

Vzedmul se v n\u011bm posledn\u00ed vzdor. \u0160kubnul sebou.<\/div>\n

„J\u00e1 jsem nevinn\u00fd.“ Nek\u0159i\u010del. Jen m\u011bl pot\u0159ebu to \u0159\u00edct. Komu vlastn\u011b? Sob\u011b? On p\u0159ece moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak to je. T\u011bm dv\u011bma policist\u016fm? Jim to bylo jedno. Sv\u011btu? Ten se o n\u011bj nezaj\u00edmal. Bylo mu hrozn\u011b. Zem\u0159e v bezpr\u00e1v\u00ed. Stisk mu\u017e\u016f zes\u00edlil.<\/div>\n
„Vole, necukej sebou.“<\/div>\n
Najednou Tom zbyst\u0159il. Ten hlas\u2026 pod\u00edval se do tv\u00e1\u0159e jednoho ze sv\u00fdch dr\u017eitel\u016f.<\/div>\n
„Kaii\u2026“ vydechl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Pod\u00edval se na toho druh\u00e9ho. Rai.<\/p>\n

„Ztichni, neprozra\u010f n\u00e1s.“ Kai\u016fv hlas byl pevn\u00fd. A Tom\u2026 c\u00edtil, jak z n\u011bj v\u0161echno opad\u00e1v\u00e1. V\u0161echen ten strach ze smrti byl ten tam. Byli tady\u2026 p\u0159i\u0161li ho zachr\u00e1nit.<\/div>\n

Brat\u0159i Toma vedli dlouhou chodbou a\u017e k vr\u00e1tnici. Tam uk\u00e1zali fale\u0161n\u00e9 pr\u016fkazy a doklad o tom, \u017ee maj\u00ed Toma p\u0159ev\u00e9zt na m\u00edsto popravy. Ten byl prav\u00fd. Rai se postaral. Nasedli do policejn\u00edho auta. Rai \u0159\u00eddil a Kai zalezl s Tomem do prostoru pro odsouzence. A jeli.<\/p>\n

V aut\u011b Kai sundal Tomovi pouta. Tom se div nerozbre\u010del radost\u00ed.<\/div>\n

„Sorry, \u017ee to tak trvalo, ud\u011blat fale\u0161n\u00fd pr\u016fkazy a sehnat ohoz bylo docela zdlouhav\u00fd.“<\/div>\n
„Kluci\u2026 d\u011bkuju v\u00e1m. D\u011bkuju. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee byste m\u011b zachr\u00e1nili.“<\/div>\n
„Moc si nefandi.“ Zamumlal si pod vousy Rai za volantem.<\/div>\n
„Nev\u0161\u00edmej si ho,“ \u0159ekl Kai a vyt\u00e1hl z p\u0159ipraven\u00e9 ta\u0161ky norm\u00e1ln\u00ed oble\u010den\u00ed, aby se Tom mohl p\u0159evl\u00e9knout.<\/p>\n

„Jen aby bylo mezi n\u00e1mi jasno, mladej. J\u00e1 tu nejsem dobrovoln\u011b. Kdyby bylo po m\u00fdm, tak bys tam z\u016fstal.“ Toma Raiova slova zabolela, ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee on ho nikdy nem\u011bl r\u00e1d a asi se to nikdy nezm\u011bn\u00ed. Na to lidi a\u017e moc nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n

„Tak pro\u010d jste teda tady?“<\/div>\n
„No\u2026“ Za\u010dal Kai. „Dlu\u017e\u00edme ti slu\u017ebu. A Rai\u2026 a\u0165 t\u011b nen\u00e1vid\u00ed sebev\u00edc, Willovi nic neup\u0159e.“<\/p>\n

Tahle pozn\u00e1mka Toma p\u0159ekvapila.<\/div>\n

„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jednodu\u0161e. To Will byl ten, kdo t\u011b cht\u011bl j\u00edt zachr\u00e1nit, proto\u017ee t\u011b necht\u011bl nechat um\u0159\u00edt za n\u011bco, co jsme ud\u011blali my. A\u017e moc mu to p\u0159ipom\u00ednalo p\u0159\u00edpad s na\u0161\u00ed maminkou, a tak byl k neudr\u017een\u00ed.“<\/div>\n
„A kde vlastn\u011b je?“<\/div>\n
„Rai souhlasil, \u017ee ti pom\u016f\u017ee pod jednou podm\u00ednkou. \u017de se Will schov\u00e1 v podmo\u0159sk\u00e9 jeskyni kousek odtud. Prohledali jsme ji, je bezpe\u010dn\u00e1. Musel Raiovi sl\u00edbit, \u017ee tam z\u016fstane, dokud se nevr\u00e1t\u00edme, jinak by Rai ne\u0161el a bez n\u011bj by to \u0161lo t\u011b\u017eko.“<\/p>\n

Tom nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct. Byl absolutn\u011b zasko\u010den\u00fd. Nikdy by ho nenapadlo, \u017ee zrovna Will bude bojovat za jeho z\u00e1chranu. A ani nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, jak ho to t\u011b\u0161ilo. Byla to zn\u00e1mka, \u017ee p\u0159ece jen n\u011bkde v hloubi du\u0161e k lidem zas takovou nen\u00e1vist nec\u00edt\u00ed. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se neudr\u017eel a musel Kaie obejmout. Ten se jen usm\u00e1l. Rai zabrblal n\u011bco o pateti\u010dnosti, ale asi to zas tak zle nemyslel, proto\u017ee kdy\u017e se nikdo ned\u00edval, taky se usm\u00e1l. A ne posm\u011bva\u010dn\u011b.<\/p>\n

*http:\/\/cs.wikipedia.org\/wiki\/Poprava_smrt\u00edc\u00ed_injekc\u00ed<\/span><\/a><\/a><\/div>\n

\n

autor: Wind<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind Ahoj, v\u0161ichni. Tak Toma m\u00e1me v base a merfolky kdo v\u00ed kde. Douf\u00e1m, \u017ee jste dost napjat\u00ed, jak to bude pokra\u010dovat. Nechci to Tomovo zat\u010den\u00ed a vysl\u00fdch\u00e1n\u00ed moc natahovat, u\u017e te\u010f je pov\u00eddka del\u0161\u00ed, ne\u017e jsem ji pl\u00e1novala. Tak\u017ee mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[578],"tags":[],"class_list":["post-4069","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-be-gentle-when-you-re-killing-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4069","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4069"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4069\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4069"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4069"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4069"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}