{"id":4073,"date":"2014-04-16T17:00:00","date_gmt":"2014-04-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4060"},"modified":"2014-04-16T17:00:00","modified_gmt":"2014-04-16T16:00:00","slug":"balance-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/16\/balance-16\/","title":{"rendered":"Balance 16."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Tenhle d\u00edl jsem nepsala. J\u00e1 jsem jej pro\u017eila. Vylila jsem si cel\u00e9 sv\u00e9 srdce i du\u0161i a c\u00edt\u00edm se tak kr\u00e1sn\u011b, jako u\u017e dlouho ne :). V\u00edm, \u017ee se z\u0159ejm\u011b neust\u00e1le opakuji, ale m\u00e1m chu\u0165 v\u00e1m po\u0159\u00e1d dokola d\u011bkovat za to, \u017ee jste tady se mnou a \u017ee se v\u00e1m Balance tolik l\u00edb\u00ed. Neum\u00edte si ani p\u0159edstavit, co to pro m\u011b znamen\u00e1.<\/em><\/div>\n

Pus\u0165te si hezkou hudbu, vklouzn\u011bte pod deku a pro\u017eijte spole\u010dn\u011b s kluky dal\u0161\u00ed kous\u00ednek jejich poh\u00e1dkov\u00e9 skl\u00e1da\u010dky. P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed :)…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tom t\u00e9 noci nemohl usnout. Mohl se cel\u00e9 hodiny p\u0159evalovat a dos\u00e1hnout akor\u00e1t toho, \u017ee vzbud\u00ed jak Bu\u0159t\u00edka, kter\u00fd mu v\u011brn\u011b oh\u0159\u00edval prsty u nohou, tak i Billa sp\u00edc\u00edho po jeho boku, nebo mohl vst\u00e1t a pustit se do n\u011b\u010deho u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00edho. N\u011b\u010deho, d\u00edky \u010demu\u017e se mu ulev\u00ed, nebo jej to alespo\u0148 unav\u00ed natolik, \u017ee se mu nakonec poda\u0159\u00ed usnout, i kdy\u017e byl sp\u00e1nek t\u00edm posledn\u00edm, na co v\u016fbec pomyslel.<\/p>\n

Opatrn\u011b se posadil, prot\u0159el si dlan\u00ed tv\u00e1\u0159 a zhluboka vdechoval nasl\u00e1dl\u00fd opar vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se v\u0161ude kolem n\u011bj. P\u0159\u00e1l si, aby ta v\u016fn\u011b u\u017e nikdy neopustila jeho pokoj. Aby ulp\u011bla na ka\u017ed\u00e9m milimetru n\u00e1bytku, na povle\u010den\u00ed, aby vyplnila ve\u0161ker\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd prostor m\u00edstnosti, ka\u017edou skulinku, ale tak\u00e9 jeho samotn\u00e9ho. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky n\u00ed byl do Billa bl\u00e1zen d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se v\u016fbec setkali.<\/div>\n

Pomalu vstal a s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, pozoroval dv\u011b sp\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dka. L\u00edbilo se mu, \u017ee se o n\u011bm ka\u017ed\u00fd den dozv\u00eddal v\u00edc a v\u00edc. U\u017e nap\u0159\u00edklad v\u011bd\u011bl, \u017ee se b\u011bhem sp\u00e1nku nep\u0159evaluje. Nesk\u0159\u00edp\u00e1 zuby ani nechr\u00e1pe. Sp\u00ed celkem klidn\u011b, schoulen do drobn\u00e9ho klubka a i ze sp\u00e1nku vypad\u00e1 nadpozemsky kr\u00e1sn\u011b. Nyn\u00ed m\u011bl vlasy rozhozen\u00e9 po pol\u0161t\u00e1\u0159i, tv\u00e1\u0159 mu osv\u011btloval bd\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edc a s pootev\u0159en\u00fdmi rty a chv\u011bj\u00edc\u00edmi se \u0159asami vypadal n\u00e1dhern\u011b.<\/p>\n

Tomovi p\u0159ipom\u00ednal jednu z porcel\u00e1nov\u00fdch panenek jeho babi\u010dky. Byly jej\u00ed vz\u00e1cnost\u00ed. Nikdy mu nedovolovala si s nimi hr\u00e1t. Mohl se na n\u011b pouze d\u00edvat, aby je n\u011bjak nezni\u010dil. Neubl\u00ed\u017eil jim. V\u017edy jej l\u00e1kalo dotknout se jich. Zjistit, co v sob\u011b skr\u00fdvaj\u00ed. \u010c\u00edm to je, \u017ee jsou mnohem vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jin\u00e9 hra\u010dky. Sta\u010dilo by mu pouze pohladit hust\u00e9 tmav\u00e9 vl\u00e1sky nebo chladn\u00fd porcel\u00e1n jejich tv\u00e1\u0159\u00ed. Kdyby tehdy tu\u0161il, \u017ee o p\u00e1r let pozd\u011bji bude m\u00edt \u0161anci dotknut se ob\u017eivl\u00e9 panenky, ne\u017eadonil by tolik, aby mu dovolili si s nimi hr\u00e1t.<\/div>\n

Hrav\u011b se kousl do rtu a do\u0161el ke stolu, kde na vrcholu hory knih a se\u0161it\u016f spat\u0159il Bill\u016fv seznam. Vzal jej do rukou, usadil se na \u017eidli a pustil se do \u010dten\u00ed. P\u0159e\u010detl si jej n\u011bkolikr\u00e1t za sebou. Studoval bod za bodem a ka\u017edou vte\u0159inou c\u00edtil po\u0159\u00e1d v\u011bt\u0161\u00ed radost z toho, co v\u0161echno je je\u0161t\u011b \u010dekalo. Sledoval ne\u00fahledn\u00e1 slova psan\u00e1 pastelkou, roztomilou mal\u016fvku, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1v\u011bru seznamu, a mohl pouze h\u00e1dat, \u010deho byla symbolem. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se mu ten n\u00e1pad moc l\u00edbil. Nebyl to oby\u010dejn\u00fd seznam. Bill p\u0159eci mohl v\u0161echno, krom \u0161est\u00e9ho bodu ud\u011blat, ani\u017e by sly\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Byla to oslava \u0161t\u011bst\u00ed, radosti a dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e9ho spln\u011bn\u00ed toho nejtajn\u011bj\u0161\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed, ulo\u017eena na pap\u00edr chlapcem, kter\u00fd tehdy ani jen netu\u0161il, jak dlouho si bude muset po\u010dkat, a\u017e za\u010dne jednotliv\u00e9 \u00fakoly od\u0161krt\u00e1vat hezky jeden po druh\u00e9m.<\/div>\n
Odlo\u017eil seznam zp\u011bt na st\u016fl, z hromady vylovil list \u010dist\u00e9ho pap\u00edru, vzal si tu\u017eku a po chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed se pustil do psan\u00ed. Trvalo mu to d\u00e9le, ne\u017e o\u010dek\u00e1val, zejm\u00e9na proto, \u017ee si neum\u011bl p\u0159edstavit, \u017ee se to jednoho dne opravdu stane, a tak mu nep\u0159ich\u00e1zelo na mysl nic vhodn\u00e9ho. Kdy\u017e v\u0161ak po dvou hodin\u00e1ch op\u011bt ul\u00e9hal do postele, ukryl za matrac\u00ed hotovou pr\u00e1ci. Sv\u016fj vlastn\u00ed seznam. Vlastn\u00ed oslavu radosti, \u0161t\u011bst\u00ed a nekone\u010dn\u00e9 svobody, po kter\u00e9 tolik tou\u017eil. U\u017e v\u00edce necht\u011bl b\u00fdt otrokem minulosti. Polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159, zav\u0159el o\u010di a poslepu nahmatal Billovu rozta\u017eenou dla\u0148, kter\u00e1 dokonale zapadla do t\u00e9 jeho a p\u0159itiskl si ji ke rt\u016fm, p\u0159em\u00edtaj\u00edc si v hlav\u011b jednotliv\u00e9 body.<\/p>\n

10 V\u011aC\u00cd, KTER\u00c9 UD\u011aL\u00c1M, A\u017d ODPUST\u00cdM SV\u00c9MU OTCI<\/div>\n

1. kone\u010dn\u011b vyslov\u00edm sv\u00e9 prvn\u00ed vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky<\/div>\n
2. sn\u00edme s Billem 28 jable\u010dn\u00fdch ta\u0161ti\u010dek a pokus\u00edme se je nevyzvracet<\/div>\n
3. oprav\u00edm na \u00fastavu po\u0161kozenou st\u0159echu, a t\u00edm poraz\u00edm strach z v\u00fd\u0161ek<\/div>\n
4. ud\u011bl\u00e1m v\u0161e proto, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd, a NIKDY mu neubl\u00ed\u017e\u00edm<\/div>\n
5. slo\u017e\u00edm pro n\u011bj<\/em> skladbu, kytarov\u00e9 s\u00f3lo pat\u0159\u00edc\u00ed pouze jeho u\u0161\u00edm<\/div>\n
6. podnikneme s Flinnem n\u011bco hodn\u011b bl\u00e1zniv\u00e9ho<\/div>\n
7. nau\u010d\u00edm se tan\u010dit – sta\u010d\u00ed p\u00e1r krok\u016f, nemus\u00edme to zase p\u0159eh\u00e1n\u011bt<\/div>\n
8. odejdu ze \u0161koly a ud\u011bl\u00e1m i nemo\u017en\u00e9 pro to, abych m\u00e1mu zprostil okov\u016f prarodi\u010d\u016f<\/div>\n
9. poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, nav\u0161t\u00edv\u00edm t\u00e1t\u016fv hrob<\/div>\n
10. poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, budu skute\u010dn\u011b svobodn\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd<\/p>\n

<\/div>\n

…<\/div>\n
\n

Kdy\u017e o p\u00e1r hodin pozd\u011bji sch\u00e1zel do kuchyn\u011b, hned u dve\u0159\u00ed jej p\u0159iv\u00edtala sm\u011bs r\u016fzn\u00fdch v\u016fn\u00ed. Zachytil stopu \u010dokol\u00e1dy a vanilky, ale tak\u00e9 \u0161tiplav\u00e9 ko\u0159en\u00ed a \u010desnek. Pobaven\u00fdm pohledem utkv\u011bl na Simone, kter\u00e1 si jej prozat\u00edm nev\u0161imla a v\u011bnovala se sv\u00e9 pr\u00e1ci. Post\u00e1vala u kuchy\u0148sk\u00e9 linky, hl\u00eddala v\u0161echny t\u0159i p\u00e1nve na spor\u00e1ku i pe\u010d\u00edc\u00ed se kol\u00e1\u010d a p\u0159i tom m\u00edsila t\u011bsto na dal\u0161\u00ed. Tom nikdy nepochopil to, jak m\u016f\u017ee zastat tolik pr\u00e1ce najednou. On m\u011bl probl\u00e9m s jednou p\u00e1nv\u00ed, p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by byl na jej\u00edm m\u00edst\u011b, by z\u0159ejm\u011b do\u0161lo k explozi.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pokusil se p\u0159ehlu\u0161it hlasit\u00fd \u0159ev zp\u011bva\u010dky z r\u00e1dia, jej\u00ed\u017e p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 sna\u017een\u00ed nebylo v\u016fbec sympatick\u00e9 a nedalo se poslouchat. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, v\u0161iml si, \u017ee je jeho m\u00e1ma hezky upraven\u00e1, na tv\u00e1\u0159i m\u011bla dokonal\u00fd makeup, vlasy m\u011bla s\u010desan\u00e9 do \u00fahledn\u00e9ho drdolu, pod starou oho\u0159elou z\u00e1st\u011brou elegantn\u00ed bl\u016fzu a sukni.<\/div>\n

„Ach, Tomi,“ trhla sebou, na chv\u00edli odlo\u017eila misku s t\u011bstem a ut\u00edkala ztlumit r\u00e1dio. Pot\u00e9 se rozb\u011bhla k Tomovi, p\u0159ivinula jej k sob\u011b a pol\u00edbila do vlas\u016f. „Hezk\u00e9 r\u00e1no i tob\u011b,“ \u0159ekla s vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem a zad\u00edvala se mu p\u0159es rameno, jako by o\u010dek\u00e1vala n\u011bkoho dal\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b sp\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl na jej\u00ed nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku, nalil si do sklenice trochu ovocn\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy a op\u0159el se z\u00e1dy o st\u016fl. „Necht\u011bl jsem jej budit.“<\/div>\n
Simone si vzala ze stolu hrn\u00ed\u010dek vychladl\u00e9 k\u00e1vy, p\u0159ilo\u017eila si jej ke rt\u016fm, ale nakonec v n\u00ed zv\u00edt\u011bzila zv\u011bdavost a zase jej odlo\u017eila. Zad\u00edvala se sv\u00e9mu synovi up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed a neb\u00fdt jejich o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9ho odst\u00ednu, nepoznala by jej.<\/p>\n

Byl jin\u00fd.<\/p>\n

Dokonce i jeho pohled vypov\u00eddal jin\u00e9, ne\u017e na co byla zvykl\u00e1. Byl zraniteln\u00fd, ustra\u0161en\u00fd, pln\u00fd nezn\u00e1m\u00fdch tajemstv\u00ed, ale tak\u00e9 v n\u011bm poprv\u00e9 nach\u00e1zela jiskru \u017eivota a radosti. Podle toho, jak se jej\u00edm o\u010d\u00edm vyh\u00fdbal, usoudila, \u017ee i on s\u00e1m si je sv\u00e9 prom\u011bny v\u011bdom. Nat\u00e1hla ruku a zlehka jej pohladila po nachov\u011b zbarven\u00e9 l\u00edci. Pod prsty uc\u00edtila p\u00edch\u00e1n\u00ed drobn\u00e9ho strni\u0161t\u011b, ale tak\u00e9 k\u016f\u017ei \u010dlov\u011bka, kter\u00e1 doslova ho\u0159ela.<\/div>\n

„Jak se mu tady l\u00edb\u00ed?“ Zopakovala ten dotek je\u0161t\u011b jednou, nespou\u0161t\u011bj\u00edc o\u010di z jeho tv\u00e1\u0159e. „Je to moc mil\u00fd kluk. Takov\u00e9 plach\u00e9, kr\u00e1sn\u00e9 zlat\u00ed\u010dko.“<\/div>\n
Ne\u0159\u00edkala to proto, aby sledovala Tomovu reakci. \u0158ekla to jednodu\u0161e proto, \u017ee j\u00ed Bill opravdu p\u0159irostl k srdci. Obdivovala jej za to, jak siln\u00fd a vytrval\u00fd byl. Kdyby byla na jeho m\u00edst\u011b nebo na m\u00edst\u011b jeho otce, d\u00e1vno by j\u00ed u\u017e pouh\u00e1 vzpom\u00ednka na minulost slo\u017eila k zemi. Na svou minulost rad\u011bji nemyslela. Pouze tehdy dok\u00e1zala kr\u00e1\u010det vzp\u0159\u00edmen\u011b a se vzty\u010denou hlavou.<\/p>\n

„\u0158\u00edkal, \u017ee se mu tady moc l\u00edb\u00ed. Je hodn\u011b skromn\u00fd. T\u011b\u0161\u00ed se z ka\u017ed\u00e9 mali\u010dkosti.“ Tom si rychle odpil ze sv\u00e9 sklenky, aby t\u00edm zamaskoval zamilovan\u00fd \u00fasm\u011bv. „V\u010dera se asi p\u016fl hodinu radoval z toho, \u017ee mu Sn\u00ed\u017eek sko\u010dil do kl\u00edna.“<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee to je d\u016fvod k radosti. Sn\u00ed\u017eek k sob\u011b pust\u00ed jen m\u00e1lokoho,“ Simone na n\u011bj hrav\u011b mrkla, odstavila p\u00e1nve ze spor\u00e1ku, vypnula troubu a p\u0159ipraven\u00e9 t\u011bsto p\u0159ikryla ut\u011brkou. „Jsem r\u00e1da, \u017ee sis kone\u010dn\u011b na\u0161el dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele. N\u011bkoho, komu d\u016fv\u011b\u0159uje\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem tak\u00e9 r\u00e1d. Mysl\u00edm, \u017ee se zjevil v tu nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed dobu,“ p\u0159iznal a nen\u00e1padn\u011b si prsty p\u0159ejel po \u0161pi\u010dce nosu.<\/div>\n
Pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv Simone jako by je\u0161t\u011b vzrostl. D\u011blal to poka\u017ed\u00e9, kdy nemluvil tak zcela pravdu, nebo j\u00ed odm\u00edtal \u0159\u00edct v\u0161e, co m\u011bl na srdci.<\/p>\n

„Ud\u011blala jsem v\u00e1m sn\u00eddani. M\u00e1te tady toasty, omeletu, m\u00edchan\u00e1 vaj\u00ed\u010dka, l\u00edvance, pala\u010dinky a dom\u00e1c\u00ed bor\u016fvkov\u00fd sirup. Ud\u011blal jsem i n\u011bkolik jable\u010dn\u00fdch ta\u0161ti\u010dek, \u0159\u00edkal jsi, \u017ee je m\u00e1 r\u00e1d.“ Uk\u00e1zala na st\u016fl za Tomov\u00fdmi z\u00e1dy a on si teprve tehdy v\u0161iml t\u00e9 masy j\u00eddla. „Vst\u00e1vala jsem u\u017e v p\u011bt r\u00e1no,“ dodala hrd\u011b a s v\u00fdrazem mal\u00e9 hol\u010di\u010dky o\u010dek\u00e1vala Tomovu reakci.<\/div>\n

„M-mami,“ za\u010dal opatrn\u011b. „Tohle v\u0161echno je skv\u011bl\u00e9, ale \u00fapln\u011b by sta\u010dily ty toasty. Nejsem si jist\u00fd, jestli si tohle v\u0161echno m\u016f\u017eeme dovolit,“ druhou polovinu v\u011bty t\u00e9m\u011b\u0159 za\u0161eptal. Necht\u011bl j\u00ed ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Tomi, t\u00edm se netrap. Krom toho, za p\u016fl hodiny m\u011b \u010dek\u00e1 pohovor. Mohla bych zat\u00edm vypom\u00e1hat v l\u00e9k\u00e1rn\u011b, ne\u017e si najdu norm\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci.“<\/div>\n
Op\u011bt se rozz\u00e1\u0159ila, uk\u00e1zala na obdiv dv\u011b \u0159ady kr\u00e1sn\u00fdch b\u00edl\u00fdch zub\u016f s mali\u010dkou nedokonalost\u00ed v podob\u011b slab\u011b odli\u0161n\u00e9ho odst\u00ednu dvou p\u0159edn\u00edch zub\u016f. Vidina toho, \u017ee sv\u00e9mu otci jednoho dne odpust\u00ed, se zase o n\u011bco vzd\u00e1lila.<\/p>\n

„Pohovor den p\u0159ed V\u00e1noci?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. „Tv\u016fj potenci\u00e1ln\u00ed \u0161\u00e9f je s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed workoholik.“<\/div>\n

„Nech\u00e1m se p\u0159ekvapit,“ Simone se k n\u011bmu naklonila a l\u00e1skypln\u011b jej pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159. „Nem\u011bla bych se zdr\u017eet p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. I tak ale na sebe dejte pozor. A po\u0159\u00e1dn\u011b se najezte. Zejm\u00e9na Bill. Vid\u011bl jsi ty no\u017ei\u010dky? Nikdy bych nev\u011b\u0159ila, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdo takhle huben\u00fd. Budu ho muset vykrmit.“<\/p>\n

Tom ji sly\u0161el mluvit je\u0161t\u011b ode dve\u0159\u00ed. Pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou a dopil zbytek medov\u011b zbarven\u00e9 tekutiny. Podle jeho m\u00e1my byli v\u0161ichni na planet\u011b extr\u00e9mn\u011b vyhubl\u00ed a ona sama p\u0159itom v\u00e1\u017eila sotva n\u011bco p\u0159es pades\u00e1t kilo. Do\u0161el ke kuchy\u0148sk\u00e9 lince, je\u0161t\u011b jednou zkontroloval spor\u00e1k a troubu, a pot\u00e9 se vr\u00e1til na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, op\u011bt se op\u0159el o st\u016fl, zav\u0159el o\u010di a vst\u0159eb\u00e1val nenucen\u00e9 ticho, rozlehl\u00e9 v ka\u017ed\u00e9m koutu m\u00edstnosti. Bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u00edli jenom tak b\u00fdt. Nep\u0159em\u00fd\u0161let, pouze pohlcovat sv\u011btlo zimn\u00edho r\u00e1na, v\u016fn\u011b v\u00e1no\u010dn\u00edho cukrov\u00ed a jin\u00fdch dobrot, a naslouchat ospal\u00e9 nicot\u011b, kter\u00e1 byla ne\u010dekan\u011b naru\u0161ena tich\u00fdmi kroky.<\/div>\n

Tom se oto\u010dil pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy do m\u00edstnosti nesm\u011ble nahl\u00e9dla Billova ospal\u00e1 tv\u00e1\u0159. Nemohl jinak. Jeho t\u011blo si s n\u00edm d\u011blalo, co se mu zacht\u011blo. B\u011bhem vte\u0159iny se cel\u00fd rozz\u00e1\u0159il, na rty mu vystoupil jemn\u00fd \u00fasm\u011bv a s pot\u011b\u0161en\u00edm zjistil, \u017ee Bill reagoval \u00fapln\u011b stejn\u011b.<\/p>\n

„M\u011bl jsi m\u011b vzbu-dit,“ \u0159ekl a popo\u0161el k Tomovi s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem a Bu\u0159t\u00edkem v pat\u00e1ch. Jakmile byl dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko, Tom mu kolem bok\u016f omotal ruce a p\u0159it\u00e1hl si jej tak do objet\u00ed. Kone\u010dky prst\u016f pohladil porcel\u00e1novou tv\u00e1\u0159, obkrou\u017eil obrys pln\u00fdch rt\u016f. Jeho \u017eivot op\u011bt d\u00e1val v\u011bt\u0161\u00ed smysl.<\/div>\n

„Bylo\u2026 mi\u2026 l\u00edto\u2026 t\u011b\u2026 budit. Vypadal jsi\u2026 tak\u2026 hezky.“ Ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed slovo zpe\u010detil drobn\u00fdm polibkem. Bill se pla\u0161e zavrt\u011bl.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 una-ven\u011b.“ Naklonil se a \u0161pi\u010dkou nosu l\u00e1skypln\u011b polechtal Toma na brad\u011b. „Jsi v po\u0159\u00e1d-ku?“ Narovnal se a up\u0159en\u011b mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Tom se sice jemn\u011b usm\u00edval, ale velik\u00e9 kruhy pod o\u010dima \u00fasm\u011bvem zamaskovat nedok\u00e1zal.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ vydechl a op\u011bt jej kr\u00e1tce pol\u00edbil. „Akor\u00e1t jsem n\u011bjak nemohl usnout.“<\/div>\n
Vp\u00edjel se do t\u011bch p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed, pozoroval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hru sv\u011btla a st\u00edn\u016f, d\u00edky kter\u00fdm byly Billovy o\u010di v jednu chv\u00edli medov\u00e9, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed potemn\u011bly v barv\u011b ho\u0159k\u00e9 \u010dokol\u00e1dy. Op\u011bt se s n\u00edm v\u0161echno zvl\u00e1\u0161tn\u011b to\u010dilo, nedok\u00e1zal se zhluboka nadechnout a soust\u0159edil se pouze na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159ita\u017elivost vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Billova nitra.<\/p>\n

„J-je to kv\u016fli mn\u011b?“ Bill n\u00e1hle vypadal jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. „P\u0159e-valoval jsem se? Po-kud ano, omlou-v\u00e1m se. M- m\u016f\u017eu sp\u00e1t\u2026 na gau\u010di.“<\/div>\n

Tom nic ne\u0159ekl. Vesele zakroutil hlavou a op\u011bt si jej st\u00e1hl do objet\u00ed. Vdechoval jeho v\u016fni, l\u00edbal jej do vlas\u016f a vn\u00edmal, jak se Bill t\u0159ese a bezmocn\u011b se tul\u00ed k jeho bok\u016fm. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli mu pohled padl na honosnou sn\u00eddani. Mysl\u00ed mu probleskla bl\u00e1zniv\u00e1 my\u0161lenka. Odt\u00e1hl se od Billa, s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem mu pohl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se hrav\u011b kousl do rtu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee dne\u0161ek je spr\u00e1vn\u00fd den.“<\/div>\n
Bill roztomile \u0161pulil rty a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak\u00fd den vlastn\u011b byl. Z\u00edtra m\u011bly b\u00fdt V\u00e1noce. To v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e. Ale 23. prosinec mu nikdy nep\u0159i\u0161el nijak v\u00fdjime\u010dn\u00fd.<\/div>\n
„Spr\u00e1v-n\u00fd den na co?“<\/div>\n
Tom jej jednou rukou pohladil po tv\u00e1\u0159i, zat\u00edmco tou druhou nahmatal p\u0159edm\u011bt za sv\u00fdmi z\u00e1dy. Srdce mu prudce bu\u0161ilo, t\u011b\u0161il se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. „Na bod \u010d\u00edslo 8.“<\/div>\n
Bill zmaten\u011b pootev\u0159el rty a d\u0159\u00edv, ne\u017e si v\u016fbec sta\u010dil uv\u011bdomit, \u010deho se osm\u00fd bod jeho seznamu t\u00fdkal, mu u\u017e po vlasech st\u00e9kal lepkav\u00fd bor\u016fvkov\u00fd sirup.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Pohovor Simone nakonec trval necelou p\u016flhodinu, co\u017e bylo mnohem m\u00e9n\u011b, ne\u017e sama p\u0159edpokl\u00e1dala. Dom\u016f se vracela se sv\u011b\u0161enou hlavou a pochmurn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Netou\u017eila po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e ut\u00e9ct do sv\u00e9ho pokoje, zabalit se do p\u0159ikr\u00fdvky a ukr\u00fdt se p\u0159ed v\u0161\u00edm zl\u00fdm, p\u0159esn\u011b jako kdy\u017e byla je\u0161t\u011b mal\u00e1 hol\u010di\u010dka a b\u00e1la se imagin\u00e1rn\u00edch stra\u0161idel pod postel\u00ed.<\/p><\/div>\n

Do domu vklouzla ti\u0161e jako my\u0161ka, st\u00edn dal\u0161\u00ed por\u00e1\u017eky ji siln\u011b tiskl kolem bok\u016f, vys\u00e1val z n\u00ed posledn\u00ed energii a odm\u00edtal se j\u00ed pustit. C\u00edtila se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. V\u011bd\u011bla, \u017ee tu pr\u00e1ci nedostane od prvn\u00ed chv\u00edle, co pohl\u00e9dla tomu chlapovi do o\u010d\u00ed. Styd\u011bla se, p\u0159ipadala si neschopn\u00e1 a nepot\u0159ebn\u00e1. Ztracen\u00e1.<\/div>\n
Svl\u00e9kla si kab\u00e1t, unaven\u011b vyklouzla z elegantn\u00edch zimn\u00edch bot a cht\u011bla se po \u0161pi\u010dk\u00e1ch vytratit rovnou do sv\u00e9ho pokoje, kdy\u017e k n\u00ed n\u00e1hle dolehla ozv\u011bna hlasit\u00e9ho sm\u00edchu. Nech\u00e1pav\u011b zamrkala a s pootev\u0159enou pusou potichu zam\u00ed\u0159ila do kuchyn\u011b. Ten sm\u00edch\u2026 tolik zn\u00e1m\u00fd, a p\u0159itom tolik vzd\u00e1len\u00fd. Ani si nepamatovala, kdy jej sly\u0161ela naposled. Mohla to b\u00fdt u\u017e l\u00e9ta.<\/p>\n

Tom\u016fv sm\u00edch byl dopl\u0148ov\u00e1n Billov\u00fdm roztomil\u00fdm chichot\u00e1n\u00edm a zvl\u00e1\u0161tn\u00edm tich\u00fdm zvukem, jako by se n\u011bco t\u0159\u00ed\u0161tilo o zdi. V\u00e1hav\u011b se kousla do rtu a nahl\u00e9dla do pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed. Kuchy\u0148 byla v katastrof\u00e1ln\u00edm stavu. St\u016fl, podlaha, linka, to v\u0161e bylo pokryto kousky j\u00eddla a hust\u00fdm bor\u016fvkov\u00fdm sirupem, kter\u00fd na parket\u00e1ch vytv\u00e1\u0159el fialov\u00e9 skvrny r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f.<\/div>\n

Spat\u0159ila je u stolu.<\/div>\n
Bill le\u017eel pod n\u00edm, dusil se sm\u00edchem a kusem b\u00edl\u00e9ho ubrousku se sna\u017eil Tomovi nazna\u010dit, \u017ee se vzd\u00e1v\u00e1. Tom se skl\u00e1n\u011bl nad n\u00edm, kousal jej do \u010delisti, ze kter\u00e9 sl\u00edb\u00e1val zbytky \u010dokol\u00e1dov\u00e9 polevy, kterou na\u0161li v lednici, a volnou dlan\u00ed jej \u0161imral na b\u0159i\u0161e. Bu\u0159t\u00edk vysed\u00e1val kousek od nich, pozoroval je sv\u00fdm typicky unaven\u00fdm pohledem a p\u0159itom doj\u00eddal zbytky pala\u010dinky rozpl\u00e1cl\u00e9 na podlaze. Oba byli od hlavy k pat\u011b \u0161pinav\u00ed, Bill m\u011bl ve vlasech dokonce zapleten\u00e9 kousky bazalkov\u00e9ho list\u00ed, Tomovu levou tv\u00e1\u0159 pokr\u00fdvala b\u00edl\u00e1 \u0161mouha. Simone mohla pouze h\u00e1dat, jestli se jednalo o mouku nebo mou\u010dkov\u00fd cukr.<\/div>\n
V\u011bd\u011bla, \u017ee by m\u011bla odej\u00edt. Byla si jist\u00e1, \u017ee to, co pr\u00e1v\u011b spat\u0159ila, nebylo ur\u010deno jej\u00ed o\u010d\u00edm, ale nedok\u00e1zala si pomoct. Nohy ji v\u016fbec neposlouchaly. I nad\u00e1le z\u016fst\u00e1valy na m\u00edst\u011b, jako by cht\u011bly, aby v\u0161e vid\u011bla. Aby pochopila.<\/p>\n

„U\u017e d-dost\u2026 pros\u00edm,“ Bill se bezmocn\u011b vrt\u011bl v z\u00e1chvatech sm\u00edchu.<\/div>\n

„Tak\u017ee se vzd\u00e1v\u00e1\u0161?“ Tom jej p\u0159estal \u0161imrat, opatrn\u011b se na n\u011bj polo\u017eil a dlan\u011b mu p\u0159ichytil za hlavou. „To ale znamen\u00e1, \u017ee jsem vyhr\u00e1l.“<\/div>\n
Bill v t\u00e9 chv\u00edli z\u00e1\u0159il jako letn\u00ed slunce. Nedok\u00e1zal se p\u0159estat usm\u00edvat. Jejich tv\u00e1\u0159e byly nyn\u00ed vzd\u00e1len\u00e9 jenom n\u011bkolik centimetr\u016f. Simone z Toma nedok\u00e1zala spustit o\u010di. D\u00edval se na Billa pohledem, kter\u00fd u n\u011bj nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bla. Oddan\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd. D\u00edval se na n\u011bj jako na ten nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed poklad pod sluncem.<\/div>\n
„Ano, ano. Vy-hr\u00e1l jsi.“ K u\u0161\u00edm j\u00ed dolehl Bill\u016fv rozt\u0159esen\u00fd hl\u00e1sek. „M\u011b-li by-chom ta-dy uklidit. Nech-ci, aby se na m\u011b\u2026 tvoje m\u00e1-ma zlobila.“ Pokud toho chlapce do t\u00e9 doby m\u011bla r\u00e1da, pr\u00e1v\u011b si jej naprosto zamilovala.<\/div>\n
„Neboj. Ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed, stihneme v\u0161echno uklidit.“<\/div>\n
Tom na n\u011bj hrav\u011b mrkl a fialov\u011b zbarvenou dlan\u00ed jej pohladil po \u0161pinav\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Bill ji zachytil volnou dlan\u00ed, hladil ji, propl\u00e9tal jejich prsty, ani\u017e by na okam\u017eik p\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt.<\/p>\n

„Tome?“<\/div>\n

„Ano?“<\/div>\n
„Kdy\u017e \u2026 se ta ope-race nepovede, ne-budu smutn\u00fd. U\u017e mi\u2026 v\u016f-bec nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jest-li bu-du sly\u0161et. M\u00e1m te-be a ty\u2026 m\u011b d\u011b-l\u00e1\u0161 mnohem \u0161\u0165astn\u011bj-\u0161\u00edm ne\u017e cokoli jin\u00e9-ho.“ Pohladil jej po l\u00edci. „D\u011b-kuji.“<\/div>\n
Simone si p\u0159ekryla rukou \u00fasta. Jej\u00ed nitro ho\u0159elo. Sotva se dr\u017eela na nohou.<\/div>\n
„To j\u00e1 bych m\u011bl d\u011bkovat, Bille. Zachr\u00e1nil jsi m\u011b. Po\u0159\u00e1d to d\u011bl\u00e1\u0161. Ka\u017ed\u00fd den, kdy\u017e jsi se mnou, m\u011b m\u011bn\u00ed\u0161 v lep\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka.“<\/div>\n
„Ne-m\u011bn\u00edm t\u011b. Pouze v to-b\u011b nach\u00e1z\u00edm tv\u00e9\u2026 skute\u010dn\u00e9 j\u00e1.“<\/div>\n
„Tv\u016fj otec mi kdysi \u0159ekl, \u017ee nikdo nen\u00ed dokonal\u00fd, ale nem\u011bl pravdu,“ sklonil se o kousek n\u00ed\u017e, sledoval slzy v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch. V\u011bd\u011bl, co chce nam\u00edtnout. Jeho o\u010di mu to pov\u011bd\u011bly. Nikdy nebudu dokonal\u00fd, proto\u017ee jsme ne\u00fapln\u00fd.<\/em> „Ty jsi\u2026 doko-nal\u00fd, Bille. Ve v\u0161ech sm\u011brech.“<\/div>\n
Billovi z oka vyklouzla drobn\u00e1 slza. Slza radosti, nev\u00fdslovn\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Slza tolik jin\u00e1 od v\u0161ech, kter\u00e9 vyronil kv\u016fli sv\u00e9mu otci, kter\u00fd jej nikdy nepova\u017eoval za rovnocenn\u00e9ho. Po\u0159\u00e1d v n\u011bm vid\u011bl jakousi nemoc. Bari\u00e9ru. Naru\u0161en\u00ed. Dennodenn\u011b mu d\u00e1val najevo, \u017ee nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. A najednou se v jeho \u017eivot\u011b zjevil kluk, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval \u00fapln\u011b jin\u00fdma o\u010dima.<\/p>\n

Podep\u0159el se na loktech a zkr\u00e1til mezeru mezi jejich tv\u00e1\u0159emi na minimum, tak\u017ee je nyn\u00ed d\u011blily pouh\u00e9 milimetry. Zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a zhluboka se nadechl.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, co to zna-menalo?“ zeptal se a prsty op\u011bt nazna\u010dil Tomovi nezn\u00e1m\u00fd symbol znakov\u00e9 \u0159e\u010di. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f set\u0159el zbloudilou slzu a pomalu zavrt\u011bl hlavou. Nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Ale Simone v\u011bd\u011bla. V televizi jednou zachytila program pro hluchon\u011bm\u00e9 a sna\u017eila si zapamatovat alespo\u0148 z\u00e1kladn\u00ed prvky. Mo\u017en\u00e1 j\u00ed dan\u00fd symbol utkv\u011bl v pam\u011bti z d\u016fvodu, \u017ee sama nikdy nic podobn\u00e9ho nesly\u0161ela. Byla o skute\u010dnou l\u00e1sku o\u0161izena, a tak ji nach\u00e1zela i na t\u011bch nejnepravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/em>
T\u011blem ji prob\u011bhlo zd\u011b\u0161en\u00ed. Srdce j\u00ed tlouklo tak prudce, a\u017e sly\u0161ela jeho ozv\u011bny. P\u0159ed o\u010dima m\u011bla pouze jedin\u00e9. Vid\u011bla, jak Tomovy rysy tv\u00e1\u0159e ne\u010dekan\u011b ztvrdnou. Vyt\u00e1hne Billa zpod stolu a ude\u0159\u00ed jej tak siln\u011b, a\u017e ztrat\u00ed rovnov\u00e1hu a tv\u00e1\u0159\u00ed se uhod\u00ed o ostr\u00fd roh kuchy\u0148sk\u00e9 linky. Nep\u0159ijde jenom o zuby, ale ztrat\u00ed i ve\u0161kerou svou \u010dest a hrdost. Za\u017eije pon\u00ed\u017een\u00ed a zklam\u00e1n\u00ed tak bezb\u0159eh\u00e9, \u017ee v\u00edc nikomu neuv\u011b\u0159\u00ed.<\/p>\n

Tom se dlouhou chv\u00edli neh\u00fdbal. V o\u010d\u00edch se mu t\u0159pytily stopy po slz\u00e1ch. Vypadal, \u017ee se na t\u0159esouc\u00edch se rukou neudr\u017e\u00ed a spadne. Sledoval Billovu kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159, o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed v o\u010d\u00edch a snad i drobn\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech. Vid\u011bl svou m\u00e1mu, kter\u00e1 se p\u0159ed l\u00e9ty tv\u00e1\u0159ila \u00fapln\u011b stejn\u011b. Nikdy by nev\u011b\u0159il, \u017ee jej \u017eivot postav\u00ed do stejn\u00e9 situace. \u017de si projde svou no\u010dn\u00ed m\u016frou a \u017ee se mu n\u00e1hle bude zd\u00e1t kouzeln\u00e1.<\/div>\n

Nesm\u011ble zvedl ruku, kone\u010dky prst\u016f p\u0159ilo\u017eil k m\u00edstu, kam m\u011bl p\u0159ist\u00e1t jeho \u00fader. Sledoval sv\u00e9 prsty, ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010dokol\u00e1dou politou k\u016f\u017ei. Otev\u00edral a zase zav\u00edral \u00fasta, neschopen jak\u00fdchkoli slov. Op\u011bt pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed, p\u0159it\u00e1hl si jej za t\u00fdl k sob\u011b a nal\u00e9hav\u011b jej pol\u00edbil. Bill mu kolem krku omotal ruce, p\u0159itiskl se k n\u011bmu a za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed se pomalu pokl\u00e1dal na z\u00e1da. Nepot\u0159eboval nic sly\u0161et. Tomovy o\u010di vypov\u011bd\u011bly v\u0161e, co nedok\u00e1zal p\u0159iznat s\u00e1m. A Bill je\u0161t\u011b nikdy nebyl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Kone\u010dn\u011b jim porozum\u011bl. V t\u00e9 jedin\u00e9 vte\u0159in\u011b, v kr\u00e1tk\u00e9m vyzn\u00e1n\u00ed se mu Tom naprosto otev\u0159el.<\/p>\n

Simone b\u011b\u017eela do sv\u00e9ho pokoje. Kdy\u017e za sebou zav\u00edrala dve\u0159e a pomalu klesala po jejich d\u00e9lce k podlaze, uv\u011bdomila si, \u017ee pl\u00e1\u010de. A poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b j\u00ed z o\u010d\u00ed st\u00e9kaly slzy \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tenhle d\u00edl jsem nepsala. J\u00e1 jsem jej pro\u017eila. Vylila jsem si cel\u00e9 sv\u00e9 srdce i du\u0161i a c\u00edt\u00edm se tak kr\u00e1sn\u011b, jako u\u017e dlouho ne :). V\u00edm, \u017ee se z\u0159ejm\u011b neust\u00e1le opakuji, ale m\u00e1m chu\u0165 v\u00e1m po\u0159\u00e1d dokola d\u011bkovat za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-4073","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4073","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4073"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4073\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4073"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4073"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4073"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}