{"id":4081,"date":"2014-04-13T17:00:00","date_gmt":"2014-04-13T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4068"},"modified":"2014-04-13T17:00:00","modified_gmt":"2014-04-13T16:00:00","slug":"breaking-through-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/13\/breaking-through-15\/","title":{"rendered":"Breaking Through 15."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n


H\u00e1danka<\/p>\n

<\/em><\/strong> Inventura znamenala p\u0159edev\u0161\u00edm bl\u00e1zinec. Ve\u0161ke\u0159\u00ed zam\u011bstnanci byli v pr\u00e1ci, ka\u017ed\u00fd dostal sv\u016fj \u00fakol a k tomu n\u011bkte\u0159\u00ed museli zvl\u00e1dat je\u0161t\u011b ka\u017edodenn\u00ed povinnosti. Tom p\u0159i\u0161el p\u0159ece jen pozd\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed a musel \u0159\u00edct, \u017ee nevysp\u00e1n\u00ed a brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed mu dost zpomalovalo mozek. Byl ospal\u00fd, unaven\u00fd a nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd. N\u011bkolikr\u00e1t se sna\u017eil p\u0159ed prim\u00e1\u0159kou skr\u00fdt z\u00edv\u00e1n\u00ed a bojoval s touhou poprosit o sirky, aby si jimi mohl podep\u0159\u00edt v\u00ed\u010dka. Monot\u00f3nn\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e1 jej \u010dekala, mu k bd\u011bl\u00e9mu stavu moc nepom\u00e1hala. M\u011bl sed\u011bt v archivu, proj\u00ed\u017ed\u011bt dlouh\u00e9 seznamy \u010d\u00edsel a od\u0161krt\u00e1vat.<\/p>\n

Ne\u017e se v\u0161ak vrhl do pr\u00e1ce, propl\u00ed\u017eil se na budovu C, mihl se chodbou jako st\u00edn a na\u0161el Bill\u016fv pokoj. Bylo vysoce riskantn\u00ed se zde zdr\u017eovat, ale jinak to ne\u0161lo. Sn\u00edh definitivn\u011b zmizel, pokud Tom pominul kupy \u0161pinav\u00e9 hmoty, kter\u00e1 byla v\u00edc \u0161ed\u00e1 ne\u017e b\u00edl\u00e1. Nedomluvili se s Billem na alternativn\u00ed po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nce, proto musel dopis dopravit do jeho pokoje s\u00e1m. Pootev\u0159el ok\u00e9nko jen tak, aby j\u00edm mohl prostr\u010dit dopis, polo\u017eil jej na za n\u011bj, okno zav\u0159el a zmizel. Cht\u011bl Billa vid\u011bt, ale v tu chv\u00edli to nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu. Musel zmizet, ne\u017e jej tam n\u011bkdo najde, proto\u017ee jeho pr\u00e1ce jej \u010dekala na \u00fapln\u011b jin\u00e9 budov\u011b.<\/p>\n

Bill se trochu polekal, jak rychle se ok\u00e9nko pootev\u0159elo a zase zav\u0159elo. Se sn\u00eddan\u00ed tu byla o\u0161et\u0159ovatelka p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. \u010caj je\u0161t\u011b ani nestihl vychladnout. Bill polkl a do\u0161el si pro ob\u00e1lku. Byla nadepsan\u00e1 jako v\u017edy jeho jm\u00e9nem. Otev\u0159el ji a za\u010detl se.<\/div>\n

\n
Ahoj Bille,<\/p>\n

douf\u00e1m, \u017ee se mi poda\u0159\u00ed n\u011bjak dopravit dopis a\u017e k Tob\u011b. Sn\u00edh u\u017e je t\u00e9m\u011b\u0159 pry\u010d, a proto jsem nev\u011bd\u011bl, kde Ti ob\u00e1lku nechat, kdy\u017e u\u017e se l\u00e1hev ned\u00e1 skr\u00fdt ve sn\u011bhu. Budu Ti nech\u00e1vat dopisy na venkovn\u00edm parapetu u okna Tv\u00e9ho pokoje, tak\u017ee kdy\u017e bude\u0161 m\u00edt chu\u0165 mi odepsat, dopis od Tebe bude hledat tam.<\/p>\n

Te\u010f z jin\u00e9ho soudku. Mockr\u00e1t Ti d\u011bkuji za b\u00e1sni\u010dku. Je vid\u011bt, \u017ee na tyhle v\u011bci m\u00e1\u0161 talent, co\u017e Ti malinko z\u00e1vid\u00edm. J\u00e1 na tyhle v\u011bci nikdy nebyl. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem si ji p\u0159ipnul na n\u00e1st\u011bnku. Nem\u00e1\u0161 za\u010d d\u011bkovat a tv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 barvy? Modrou m\u00e1m tak\u00e9 moc r\u00e1d. Uklid\u0148uje m\u011b. Z fialov\u00e9 m\u00e1m trochu strach. Nikdy nev\u00edm, co od n\u00ed \u010dekat, ale jak \u0159\u00edk\u00e1m, moc t\u011bmhle v\u011bcem nerozum\u00edm. Nem\u00e1m pro n\u011b takov\u00fd cit jako Ty. Mo\u017en\u00e1 bys mi s t\u00edm mohl n\u011bkdy pomoct a j\u00e1 bych Ti za to kupoval gumov\u00e9 medv\u00eddky. Samoz\u0159ejm\u011b do doby, ne\u017e by Ti z nich bylo \u0161patn\u011b. \ud83d\ude00<\/p>\n

Kdybych pro Tebe mohl n\u011bco ud\u011blat, opat\u0159it Ti n\u011bco, co by Ti ud\u011blalo radost, neboj se o to po\u017e\u00e1dat.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

S pozdravem<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tom<\/em><\/div>\n

\n

Dopis byl odlo\u017een stranou a Billovo srdce se jemn\u011b sev\u0159elo, kdy\u017e si vybavil sv\u016fj sen. Sn\u00eddan\u011b a kru\u010den\u00ed v \u017ealudku \u0161lo moment\u00e1ln\u011b stranou. Ze sv\u00fdch v\u011bc\u00ed vyt\u00e1hl tu\u017eku a pap\u00edr a okam\u017eit\u011b se pustil do psan\u00ed. Jeho ruka se pohybovala t\u00e9m\u011b\u0159 automaticky. Obratn\u011b zapisovala v\u0161e, co se vytvo\u0159ilo v Billov\u011b mysli. Rozhodl se naslouchat sv\u00e9mu snu. Prvn\u00ed tah propisky n\u00e1sledoval dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Sed\u00ed\u0161 na lavi\u010dce. Kolem \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk. V kl\u00edn\u011b se ti probud\u00ed mal\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, kter\u00e9 jsi p\u0159ed t\u00edm zachr\u00e1nil. Zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017e\u00ed kolem sebe a k\u0148u\u010d\u00ed, proto\u017ee se boj\u00ed ciz\u00edch rukou, kter\u00e9 by mu mohly ubl\u00ed\u017eit, jako to d\u011blaly ty p\u0159ede\u0161l\u00e9, kter\u00e9 na n\u011bj sahaly. Odlo\u017e\u00ed\u0161 jej na lavi\u010dku vedle sebe, aby z\u00edskalo trochu svobody.<\/p>\n

Co ud\u011bl\u00e1\u0161, aby ti \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko d\u016fv\u011b\u0159ovalo a neb\u00e1lo se t\u011b?<\/p>\n

<\/em> Dopsal te\u010dku, kter\u00e1 dopl\u0148ovala znam\u00e9nko otazn\u00edku, a p\u0159elo\u017eil pap\u00edr na p\u016fl. P\u0159e\u0161el k oknu, otev\u0159el jej a do m\u00edsta, kde se rezav\u00fd venkovn\u00ed parapet odchlipoval od zdi, vsunul pap\u00edrek tak, aby jej neroztrhl, ale z\u00e1rove\u0148 aby jej ani jemn\u00fd poryv v\u011btru nedok\u00e1zal osvobodit a odn\u00e9st jej pry\u010d. Vr\u00e1til se zp\u011bt ke stolu a se zd\u00e1nliv\u00fdm nez\u00e1jmem se pustil do sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Erik se p\u0159ipl\u00ed\u017eil k archivu, kde na \u017eidli sed\u011bl Tom a byl sklon\u011bn\u00fd k pap\u00edr\u016fm, kter\u00e9 mu le\u017eely v kl\u00edn\u011b. V prav\u00e9 ruce tiskl propisku a vypadal, \u017ee je do sv\u00e9 pr\u00e1ce opravdu zahloub\u00e1n.<\/p>\n

„Osmdes\u00e1t, dv\u011b st\u011b t\u0159icet, p\u011bt set devades\u00e1t t\u0159i, tis\u00edc osm set dvacet jedna!“ zahalekal, aby Toma zm\u00e1tl v po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed. Dos\u00e1hl ale jen toho, \u017ee Toma probudil z lehk\u00e9 d\u0159\u00edmoty, tak\u017ee sebou trhl a pap\u00edry mu sklouzly z kolen na zem. Tom si rychle prot\u0159el o\u010di a oto\u010dil se na Erika s co mo\u017en\u00e1 nejnorm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Moc vtipn\u00fd,“ zabru\u010del a sehnul se pro pap\u00edry.<\/div>\n
„Ty tu norm\u00e1ln\u011b chr\u00e1pe\u0161, Tr\u00fcmpere!“ zasm\u00e1l se Erik.<\/div>\n
„Nechr\u00e1pu. Jen jsem se zamyslel. Hledal jsem zp\u016fsob, jak p\u0159ij\u00edt na rychlej\u0161\u00ed postup,“ lhal Tom.<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 bych \u0159ekl, \u017ee jsi hledal zp\u016fsob, jak neusnout vsed\u011b,“ za\u0159ehtal se Erik.<\/div>\n
„Blbost.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 toho je\u0161t\u011b hodn\u011b?“ nakukoval mu Erik p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Uaaaa… je\u0161t\u011b dv\u011b str\u00e1nky,“ zaz\u00edval Tom a prot\u00e1hl si z\u00e1da.<\/div>\n
„Tys musel m\u00edt opravdu ru\u0161nou noc. Ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsi vzal na milost nezn\u00e1mou sle\u010dnu b\u00e1sn\u00ed\u0159ku B,“ pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Usnul jsem kolem druh\u00e9 r\u00e1no a vst\u00e1val v sedm. Tady m\u00e1\u0161 pravdu,“ od\u0161krtl Tom dal\u0161\u00ed \u0159\u00e1dek a hledal dal\u0161\u00ed \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„P\u00e1ni, to jste vydr\u017eeli sexovat tak dlouho, jo?“ Tom se nadechl, vydechl a oto\u010dil se na Erika.<\/div>\n
„Tak je\u0161t\u011b jednou a naposled. Nikoho jsem u sebe v noci nem\u011bl. Jsem jen nevyspal\u00fd a p\u0159esta\u0148 po\u0159\u00e1d ml\u00edt o t\u00e9 b\u00e1sni\u010dce. D\u011bl\u00e1\u0161, jako bys nikdy \u017e\u00e1dnou ne\u010detl.“<\/div>\n
„Ty se\u0161 teda nam\u00edchnutej,“ uznal Erik.<\/div>\n
„Cht\u011bl bych vid\u011bt tebe po pouh\u00fdch p\u011bti hodin\u00e1ch sp\u00e1nku.“ Erik jen pohodil hlavou a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Oh! M\u00e1lem bych zapomn\u011bl, pro\u010d jsem vlastn\u011b p\u0159i\u0161el. M\u00e1\u0161 j\u00edt na ob\u011bd, a jak po ob\u011bd\u011b skon\u010d\u00ed\u0161 s t\u00edmhle, m\u016f\u017ee\u0161 valit dom\u016f. Zat\u00ed\u00ed\u00ed\u00edm,“ zazp\u00edval Erik a zmizel.<\/div>\n

„No to je skv\u011bl\u00fd. Mn\u011b tu u\u017e v\u00edc jak hodinu kru\u010d\u00ed v \u017ealudku a on tu do m\u011b r\u00fdpe, m\u00edsto aby mi rovnou \u0159ekl, pro\u010d p\u0159i\u0161el,“ zamumlal si Tom pod vousy a alespo\u0148 dod\u011blal prvn\u00ed odstave\u010dek, aby neskon\u010dil n\u011bkde uprost\u0159ed. T\u011b\u0161il se na j\u00eddlo, a\u0165 u\u017e to bylo cokoli. Pot\u0159eboval na\u010derpat trochu energie. Dokonce uva\u017eoval po cest\u011b z j\u00eddelny, \u017ee by si do\u0161el uva\u0159it i k\u00e1vu, kter\u00e1 by jej snad trochu nakopla, ale nem\u011bl na ni nejmen\u0161\u00ed chu\u0165. Nakonec se na to vyka\u0161lal. Zav\u0159el se v archivu. Dod\u011bl\u00e1 zbyl\u00fd jeden a p\u016fl pap\u00edru a p\u016fjde si lehnout. U\u017e te\u010f se vid\u011bl zachumlan\u00fd v p\u0159ikr\u00fdvce v t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed poloze, jakou mohl na span\u00ed naj\u00edt.<\/p>\n

Posledn\u00ed pap\u00edr mu v\u0161ak trval nejd\u00e9le ze v\u0161ech p\u0159ede\u0161l\u00fdch. Jen hled\u00e1n\u00ed t\u011bch \u010d\u00edsel mu zabralo v\u00edc jak hodinu. Zdr\u017eel se d\u00e9le, ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, ale i tak nakonec kon\u010dil sv\u016fj d\u00edl pr\u00e1ce daleko d\u0159\u00edve ne\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed. Odevzd\u00e1val zkontrolovan\u00fd pap\u00edr panu Brunemu a sledoval, jak kolem n\u011bj v\u0161ichni zoufale pob\u00edhaj\u00ed a konec jejich pr\u00e1ce v nedohlednu. Moc se mu do toho necht\u011blo, ale nakonec se ze slu\u0161nosti a zdvo\u0159ilosti zeptal, jestli p\u0159ece jen nem\u00e1 z\u016fstat d\u00e9le a pomoc n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu, kdo pr\u00e1ce dostal pro jednoho \u010dlov\u011bka moc. Pan Brune vypadal, \u017ee tuto mo\u017enost zva\u017euje, a Tom se v my\u0161lenk\u00e1ch pr\u00e1v\u011b rozb\u011bhl hlavou p\u0159\u00edmo proti zdi. M\u011bl ml\u010det. Nakonec ale pan Brune rozhodl, \u017ee m\u00e1 Tom odej\u00edt. Pot\u0159eboval u\u0161et\u0159it n\u011bkolik odpracovan\u00fdch zam\u011bstnaneck\u00fdch hodin, a kdyby Tom z\u016fstal d\u00e9le, po\u010det hodin by je\u0161t\u011b stoupl. Rozpo\u010det tedy zv\u00edt\u011bzil a Tom si mohl pobrat sv\u00e9 v\u011bci a p\u00e1dit dom\u016f.<\/p>\n

P\u0159i odchodu z l\u00e9\u010debny si nemohl pomoct. Pod\u00edval se sm\u011brem k budov\u011b C, kde se nach\u00e1zelo okno Billova pokoje. Proti okrov\u00e9 zdi se tisklo n\u011bco obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9ho a b\u00edl\u00e9ho, co tam norm\u00e1ln\u011b nepat\u0159ilo. Tom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159eb\u011bhl tr\u00e1vn\u00edk, sebral dopis a mizel pry\u010d. Jestli jej n\u011bkdo vid\u011bl, m\u011bl sm\u016flu. Byl p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd na to, aby se ohl\u00ed\u017eel a p\u0159esv\u011bd\u010doval, zda jej n\u011bkdo nesleduje. Doufal, \u017ee v\u0161ichni m\u011bli dost pr\u00e1ce na to, aby je\u0161t\u011b na\u0161li \u010das l\u00edtat po are\u00e1lu a sledovat, co kdo d\u011bl\u00e1 p\u0159i sv\u00e9m odchodu.<\/p>\n

Po cest\u011b dom\u016f m\u011bl nezvladatelnou chu\u0165 vyndat dopis z kapsy a p\u0159e\u010d\u00edst si jej, ale rozhodl se po\u010dkat a\u017e dom\u016f. Nav\u00edc m\u011bl nesmysln\u00fd strach, \u017ee kdy\u017e ruku z kapsy vyt\u00e1hne, omylem vyklouzne i dopis a on jej nestihne zachytit, kdy\u017e se mu bude sna\u017eit ul\u00edtnout p\u0159ed nosem. Ztratil takhle u\u017e hodn\u011b v\u011bc\u00ed. V\u011bt\u0161inou na\u0161t\u011bst\u00ed nepodstatn\u00fdch, ale v\u017edy n\u011bjak ne\u0161ikovn\u011b zachytil ruk\u00e1vem, v\u011bc dopadla na zem a z\u016fstala zapomenuta.<\/p>\n

Byl nep\u0159edstaviteln\u011b r\u00e1d, kdy\u017e strkal kl\u00ed\u010de do z\u00e1mku. Zabouchl za sebou rychle dve\u0159e, aby si to n\u011bkdo zvenku snad nerozmyslel a nezavolal jej n\u011bkam, a sundal si boty.<\/div>\n

„Jsem doma,“ vydechl \u00falevn\u011b a shodil ze sebe kab\u00e1t.<\/div>\n
„Ahoj Tome, bude\u0161 j\u00edst?“ zeptala se Simone na prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 Toma po jeho p\u0159\u00edchodu v\u011bt\u0161inou zaj\u00edmala nejv\u00edc. Co je k j\u00eddlu.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji. Ob\u011bd jsem m\u011bl. P\u016fjdu si lehnout. V noci jsem blb\u011b spal, tak to chci dohnat.“<\/div>\n
„Tak to s n\u00e1ma asi nepojede\u0161 nakupovat. T\u00e1ta se za chvilku vr\u00e1t\u00ed a hned pojedeme.“<\/div>\n
„Tentokr\u00e1t ne,“ odm\u00edtl Tom.<\/div>\n
„Nevad\u00ed. Bude\u0161 n\u011bco cht\u00edt?“<\/div>\n
„Mmmm,“ zap\u0159em\u00fd\u0161lel Tom. „M\u00e1m chu\u0165 na kolu a na ty s\u00fdrov\u00fd bramb\u016frky a n\u011bjak\u00e9 gumov\u00e9 \u017e\u00ed\u017ealy by byly fajn,“ zamlaskal. Kdy\u017e gum\u00edtky kupoval Billovi, s\u00e1m na n\u011b dostal chu\u0165.<\/div>\n
„Zima u\u017e kon\u010d\u00ed, nen\u00ed pot\u0159eba d\u011blat si z\u00e1soby jako je\u017eek,“ zasm\u00e1la se Simone.<\/div>\n
„Nikdy nev\u00ed\u0161, kdy m\u011b p\u0159epadne chu\u0165, tak si to pro jistotu nasysl\u00edm, a pak budu uzob\u00e1vat.“<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161. P\u016fjdu si to p\u0159ipsat na seznam,“ zavrt\u011bl Simone hlavou a nechala Toma vzd\u00e1lit se.<\/p>\n

Tom do\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a v tom okam\u017eiku se skoro pl\u00e1cl dlan\u00ed do \u010dela, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee cht\u011bl s\u00e1hnout do kapsy pro Bill\u016fv dopis, ale m\u00edsto n\u011bj nahmatal vzduch, proto\u017ee kab\u00e1t na sob\u011b d\u00e1vno nem\u011bl. Oto\u010dil se na pat\u011b a sl\u00edtnul do p\u0159eds\u00edn\u011b, p\u0159ehrab\u00e1vaj\u00edc v\u0161echno oble\u010den\u00ed, a\u017e se dostal ke sv\u00e9mu svr\u0161ku.<\/div>\n

„Kam ses tak rozb\u011bhl?“ vykoukla Simone z kuchyn\u011b. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed byl Tom k smrti unaven\u00fd, a te\u010f tu po\u0159\u00e1d\u00e1 z\u00e1vody s \u010dasem?<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem si v kab\u00e1t\u011b… uhm…“ zamyslel se a pozvedl b\u00edl\u00fd pap\u00edrek. Jak\u00e9 kryc\u00ed jm\u00e9no pro Bill\u016fv dopis te\u010f vymyslet? „Seznam literatury do jednoho p\u0159edm\u011btu,“ vydechl nakonec a mechanicky rozt\u00e1hl koutky do \u00fasm\u011bvu. Simone se malinko podivila.<\/div>\n
„\u017de by pro tebe byl ten seznam tak moc d\u016fle\u017eit\u00fd?“<\/div>\n
„Lekl jsem se, \u017ee jsem ho ztratil, proto\u017ee nev\u00edm, kde bych ho pak sh\u00e1n\u011bl,“ zastr\u010dil jej do hlubok\u00e9 kapsy sv\u00fdch kalhot a vy\u0161el z p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Snad by ti ho p\u016fj\u010dil n\u011bkter\u00fd ze spolu\u017e\u00e1k\u016f ne?“<\/div>\n
„Ti hrabou na vlastn\u00edm p\u00edse\u010dku, a pokud by znamenalo, \u017ee t\u011b t\u00edm, \u017ee ti ten seznam nep\u016fj\u010d\u00ed, potop\u00ed, aby mohli sami vyplavat, tak ten seznam rad\u011bji sn\u00ed, ne\u017e aby ses k n\u011bmu dostala,“ osv\u011btlil j\u00ed Tom situaci, jak to chod\u00ed na vysok\u00e9 \u0161kole. Ne v\u0161ichni jsou kamar\u00e1di. Simone pokr\u010dila rameny a zamumlala n\u011bco v tom smyslu, \u017ee je tedy dob\u0159e, \u017ee Tom ten seznam neztratil.<\/p>\n

V pokoji Tom zasedl ke stolu, s\u00e1hl do kapsy a vyt\u00e1hl trochu zma\u010dkan\u00fd pap\u00edr. Rozev\u0159el jej a prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 jej pot\u011b\u0161ila, bylo p\u0159edev\u0161\u00edm mno\u017estv\u00ed \u0159\u00e1dk\u016f. Nebylo to ani jedno slovo, ani kr\u00e1tk\u00e1 b\u00e1se\u0148, ale 5 opravdov\u00fdch \u0159\u00e1dk\u016f. Tomovo nad\u0161en\u00ed a nedo\u010dkav\u00fd \u00fasm\u011bv v\u0161ak s ka\u017ed\u00fdm slovem povadal. Do\u010detl v\u011bty do konce a zachmu\u0159il se. M\u011bl pocit, jako by dostal test, na kter\u00fd se nenau\u010dil a p\u0159itom byl jeden z t\u011bch nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch. Odlo\u017eil Billovu h\u00e1danku stranou a lehl si do postele. Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si trochu zd\u0159\u00edmne a zap\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad t\u00edm s \u010distou hlavou. Bill mu v\u0161ak t\u011bmi slovy nasadil po\u0159\u00e1dn\u00e9ho brouka do hlavy a Tom dlouh\u00e9 minuty z\u00edral do stropu a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Usnul kr\u00e1tce na to, co jej t\u00e9m\u011b\u0159 rozbolela hlava.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Vzbudil se o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji. D\u016fm byl klidn\u00fd, tak\u017ee byli rodi\u010de pravd\u011bpodobn\u011b je\u0161t\u011b na n\u00e1kupech. Tom se na posteli prot\u00e1hl, a\u017e mu k\u0159uplo v bedrech, a spokojen\u011b vydechl. C\u00edtil se jako znovuzrozen\u00fd. Vyspan\u00fd, odpo\u010dat\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ipraven\u00fd zdolat nejvy\u0161\u0161\u00ed horu sv\u011bta, kolik m\u011bl najednou energie. Po kr\u00e1tk\u00e9 zast\u00e1vce v kuchyni, kde sn\u011bdl svoji porci ob\u011bda a je\u0161t\u011b p\u00e1r drobnost\u00ed z lednice, zasedl ke sv\u00e9mu stolu a vyndal \u010dist\u00fd pap\u00edr. Vedle sebe rozlo\u017eil ten Bill\u016fv a znovu si p\u0159e\u010detl „zad\u00e1n\u00ed“. Netu\u0161il, co t\u00edm Bill sledoval, ale cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, jak nejspr\u00e1vn\u011bji mohl. P\u0159edstavil si s\u00e1m sebe na lavi\u010dce s t\u00edm \u0161t\u011b\u0148\u00e1tkem. Prvn\u00ed, co mu prob\u011bhlo hlavou, bylo, \u017ee miluje psy a nad \u0161t\u011bn\u011btem by se pravd\u011bpodobn\u011b ti\u0161e rozpl\u00fdval. Byl ale chlap, tak\u017ee nemohl vyd\u00e1vat v\u0161echny ty rozn\u011b\u017en\u011bl\u00e9 zvuky, jako vyd\u00e1valy holky, kdy\u017e vid\u011bly n\u011bco malinkat\u00e9ho, chlupat\u00e9ho a nemotorn\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

S\u00e1hl po propisce a za\u010dal sv\u00e9 poznatky vypisovat na linkovan\u00fd pap\u00edr.<\/div>\n
<\/p>\n

Bille,<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

nad Tvoj\u00ed h\u00e1dankou jsem opravdu p\u0159em\u00fd\u0161lel. Psy m\u00e1m opravdu moc r\u00e1d. M\u00e1m je asi nejrad\u011bji ze v\u0161ech ostatn\u00edch zv\u00ed\u0159at, proto bych jim nikdy neubl\u00ed\u017eil, a z\u00e1rove\u0148 bych nedopustil, aby jim ubli\u017eoval n\u011bkdo druh\u00fd. V\u017edycky bych se sna\u017eil zas\u00e1hnout.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e si s\u00e1m sebe p\u0159edstav\u00edm v t\u00e9 situaci, asi bych jen sed\u011bl a vy\u010dk\u00e1val. Setrval bych tak dlouho, dokud by sebou \u0161t\u011bn\u011b nep\u0159estalo ml\u00edt p\u0159i ka\u017ed\u00e9m m\u00e9m nepatrn\u00e9m pohybu, zvyklo by si na m\u016fj hlas a posl\u00e9ze by se ode m\u011b nechalo pohladit. Byl bych opravdu trp\u011bliv\u00fd. Nenechal bych svou nedo\u010dkavost ovl\u00e1dnout m\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a nevzal bych si v\u0161echno hned.<\/em><\/div>\n
\u0158ekl bych, \u017ee tenhle p\u0159\u00edstup by byl t\u00edm tajemstv\u00edm \u00fasp\u011bchu.<\/p>\n

Odpov\u011bd\u011bl jsem podle Tv\u00fdch p\u0159edstav?<\/p>\n

Tom<\/em><\/div>\n

\n

Sv\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed Billovy ot\u00e1zky vlo\u017eil do ob\u00e1lky a schoval pod knihu na stole, aby nebyla tak na o\u010d\u00edch. Opravdu by jej zaj\u00edmalo, pro\u010d se jej Bill ptal zrovna na tohle, ale nemohl se divit. Po\u0159\u00e1dn\u011b Billa neznal, ale myslel si, \u017ee Bill bude opravdu komplikovan\u00e1 osoba. Odli\u0161n\u00e1 od ostatn\u00edch, kdy\u017e se pomine jeho l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 diagn\u00f3za. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee kdyby byl norm\u00e1ln\u00ed zdrav\u00fd kluk a chodil by t\u0159eba k nim na univerzitu, rozhodn\u011b by vy\u010duhoval z davu.<\/p>\n

A a\u0165 u\u017e by Tom cht\u011bl nebo necht\u011bl, a\u0165 u\u017e se zaj\u00edmal o chlapce nebo nezaj\u00edmal, Billa by si stoprocentn\u011b v\u0161iml.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* H\u00e1danka Inventura znamenala p\u0159edev\u0161\u00edm bl\u00e1zinec. Ve\u0161ke\u0159\u00ed zam\u011bstnanci byli v pr\u00e1ci, ka\u017ed\u00fd dostal sv\u016fj \u00fakol a k tomu n\u011bkte\u0159\u00ed museli zvl\u00e1dat je\u0161t\u011b ka\u017edodenn\u00ed povinnosti. Tom p\u0159i\u0161el p\u0159ece jen pozd\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed a musel \u0159\u00edct, \u017ee nevysp\u00e1n\u00ed a brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed mu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-4081","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4081","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4081"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4081\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4081"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4081"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4081"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}