{"id":4086,"date":"2014-04-11T18:00:00","date_gmt":"2014-04-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4073"},"modified":"2014-04-11T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-11T17:00:00","slug":"shatters-hope-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/11\/shatters-hope-9\/","title":{"rendered":"Shatters hope 9."},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii
<\/strong><\/p>\n

BILL<\/p>\n

Pomalu jsem otev\u0159el slepen\u00e9 o\u010di. Ostr\u00e9 sv\u011btlo m\u011b hned pra\u0161tilo, a to m\u011b donutilo o\u010di op\u011bt zav\u0159\u00edt. Po chv\u00edli jsem se zamrk\u00e1n\u00edm zaslzen\u00e9 o\u010di otev\u0159el znovu. P\u0159ede mnou se objevovala b\u00edl\u00e1 rozmazan\u00e1 m\u00edstnost, kterou se proh\u00e1n\u011bl hlasit\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd a\u017e otravn\u00fd zvuk – pravideln\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed. Rozev\u0159el jsem o\u010di \u00fapln\u011b a\u017e za n\u011bjakou dobu. Kone\u010dn\u011b jsem si mohl prohl\u00e9dnout nezn\u00e1mou m\u00edstnost po\u0159\u00e1dn\u011b. Prostorn\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00fd, ostr\u00fdm sv\u011btlem zalit\u00fd pokoj, v\u0161ak ne m\u016fj, se mi te\u010f pln\u011b zobrazil. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se, osah\u00e1val rukama hadi\u010dky, kter\u00e9 mi vedly z nosu a p\u0159es hru\u010f, a za\u010dal panika\u0159it. Pro\u010d\u2026 pro\u010d jsem v nemocnici? Co se stalo? Nic. Nic si nepamatuju. \u0160el jsem ze \u0161koly dom\u016f a\u2026 a probudil se tady. D\u00fdch\u00e1n\u00ed se st\u00e1valo t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Srdce jsem c\u00edtil bu\u0161it a\u017e n\u011bkde v krku. CO se stalo?!<\/p>\n

Panika\u0159il jsem a panika\u0159il, a v\u016fbec si nev\u0161iml, \u017ee m\u011b n\u011bkdo za velk\u00fdm prosklen\u00fdm oknem naproti nemocni\u010dn\u00edho l\u016f\u017eka sleduje. O\u010dima jsem o ni zavadil jen nakr\u00e1tko a pohled odvr\u00e1til, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, co jsem vlastn\u011b spat\u0159il. Okam\u017eit\u011b jsem se znovu zahled\u011bl na m\u00edsto, kde jsem ji vid\u011bl p\u0159ed chvili\u010dkou st\u00e1t. Drobn\u00e1 hol\u010di\u010dka s pr\u00e1zdn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i asi v m\u00e9m v\u011bku se ani nehnula, jen se d\u00edvala p\u0159\u00edmo na m\u011b zelen\u00fdma pr\u00e1zdn\u00fdma, pronikav\u00fdma o\u010dima. Dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlnit\u00e9 vlasy j\u00ed sahaly a\u017e k \u00fatl\u00e9mu pasu. Oble\u010dena byla v \u010dern\u00e9 vol\u00e1nkov\u00e9 sukni a b\u00edl\u00e9m t\u00edlku, tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee pacientka nen\u00ed.<\/p>\n

Z pr\u00e1zdn\u00e9ho v\u00fdrazu se n\u00e1hle stal z\u00e1\u0159iv\u00fd usm\u011bv. Polo\u017eila svou malou, bledou ru\u010dku na sklo. Nepobral jsem za t\u011bch p\u00e1r chvil od doby probuzen\u00ed s\u00edlu, ale donutil jsem se zam\u00e1vat j\u00ed a doplnil jsem i lehk\u00fd \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e mi do sm\u00edchu ani p\u0159inejmen\u0161\u00edm nebylo. \u00dasm\u011bv mi oplatila a odhopsala vesele kamsi pry\u010d z m\u00e9ho dohledu.<\/em><\/div>\n

V hlav\u011b mi v\u00ed\u0159ilo n\u011bkolik ot\u00e1zek, my\u0161lenek, \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, co\u017e se rovn\u00e1 naprost\u00fd chaos a zmatek. Zmatek, kter\u00fd ve mn\u011b vyvol\u00e1val pocit bezmoci a chaos strach. Zakr\u00e1tko do m\u00edstnosti ve\u0161el vysok\u00fd star\u0161\u00ed doktor s naopak drobnou mladou sest\u0159i\u010dkou. Prvn\u011b se za\u010dali vypt\u00e1vat, jak se c\u00edt\u00edm, pak n\u011bco kontrolovali, zapisovali, p\u0159ed\u011bl\u00e1vali, p\u0159id\u011bl\u00e1vali\u2026 kdy\u017e ode\u0161li, za\u010dala se m\u011b zmoc\u0148ovat \u00fanava. Usnul jsem.
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

Doktor si p\u0159isunul \u017eidli k l\u016f\u017eku, slo\u017eku pap\u00edr\u016f polo\u017eil na b\u00edl\u00fd stolek vedle sebe a spustil klidn\u00fdm hlasem.<\/em><\/div>\n

„Bille, ur\u010dit\u011b by ses r\u00e1d dozv\u011bd\u011bl, pro\u010d tu jsi a co se s tebou za dobu, jakou tu jsi, d\u011blo.“ Jen jsem p\u0159ik\u00fdvnul, av\u0161ak p\u0159\u00edmo jsem p\u0159et\u00e9kal touhou se v\u0161e kone\u010dn\u011b dozv\u011bd\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Tak prvn\u011b se t\u011b zept\u00e1m, co si v\u0161echno pamatuje\u0161, ne\u017e ses probudil tady.“ Pokra\u010doval.<\/em><\/div>\n
„Nic. \u0160el jsem ze \u0161koly dom\u016f a\u2026 to je\u2026 v\u0161e.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem.<\/em><\/div>\n
„Zkus v\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161let, v\u00edc se soust\u0159edit.“ Nab\u00e1dal m\u011b doktor v b\u00edl\u00e9m dlouh\u00e9m pl\u00e1\u0161ti, ale j\u00e1\u2026 j\u00e1 se soust\u0159edil u\u017e dlouho, na nic jsem v\u0161ak nep\u0159i\u0161el, nikam to nevedlo, nic si nepamatuju. Jsem tot\u00e1ln\u011b vygumovanej.<\/em><\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se, ale nem\u016f\u017eu si na nic jin\u00fdho vzpomenout. Nic jin\u00fdho si prost\u011b nevybav\u00edm.“ V m\u00e9m hlase se odr\u00e1\u017eelo \u010dir\u00e9 zoufalstv\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, v po\u0159\u00e1dku. To je v po\u0159\u00e1dku.“ Uklid\u0148oval m\u011b mu\u017e. Nepom\u00e1halo mi to.<\/p>\n

T\u0159\u00e1sly se mi ruce a do o\u010d\u00ed se tla\u010dily slzi\u010dky. Nen\u00e1vid\u00edm to, nen\u00e1vid\u00edm tenhle pocit. Nic nev\u00edm a CHCI to v\u011bd\u011bt, chci si vzpomenout, a to jak se sna\u017e\u00edm, m\u011b akor\u00e1t vy\u010derp\u00e1v\u00e1 a zp\u016fsobuje mi to jen bolesti hlavy. \u017d\u00e1dn\u00e9 vzpom\u00ednky to nep\u0159iv\u00e1d\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Bille, dovezli t\u011b p\u0159ed t\u0159emi m\u011bs\u00edci. Byl jsi v k\u00f3matu t\u0159i m\u011bs\u00edce.“ Ozn\u00e1mil mi doktor pomalu a opatrn\u011b. Co\u017ee?! T\u0159i m\u011bs\u00edce?! Tak dlouho\u2026 t\u0159i m\u011bs\u00edce. Ta dv\u011b slova se mi za\u0159ez\u00e1vala do hlavy. Pootev\u0159el jsem rty a dech se mi zadrhl hluboko v krku.<\/em><\/div>\n
„Z toho, co si mysl\u00edme, \u017ee v\u00edme, t\u011b n\u011bkdo nejsp\u00ed\u0161 unesl, proto\u017ee byly jasn\u00e9 zn\u00e1mky toho, \u017ee ses br\u00e1nil.“ Pokra\u010doval stejn\u011b opatrn\u011b. A j\u00e1 st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00fdm u\u0161\u00edm. T\u0159\u00e1sl jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc a o\u010di m\u011b \u0161t\u00edpaly, jak jsem se sna\u017eil zadr\u017eovat slzy zoufalstv\u00ed. „Jen\u017ee bez tvoj\u00ed v\u00fdpov\u011bdi policie nezjist\u00ed, kdo to byl. Ne tak snadno, ne tak rychle. Kdyby sis vzpomn\u011bl-„<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale j\u00e1 si prost\u011b nedok\u00e1\u017eu vzpomenout!“ Sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di. I ten hlas mi vypov\u00eddal slu\u017ebu. A co m\u00e1m ksakru d\u011blat?! J\u00e1 se sna\u017e\u00edm! Sna\u017e\u00edm se, ale ono to nejde. Nejde to!<\/p>\n

„Dob\u0159e, Bille. Pamatuje\u0161 si v\u0161e, co se stalo den p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsi \u0161el naposledy do \u0161koly?“<\/em><\/div>\n

„Jo. V\u0161echno si pamatuju. Posledn\u00ed se mi vybavuje cesta ze \u0161koly. V\u017edy\u0165 v\u00e1m to \u0159\u00edk\u00e1m nejm\u00ed\u0148 po st\u00e9!“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e.“ K\u00fdvnul doktor.<\/em><\/div>\n
„A co je\u0161t\u011b si mysl\u00edte, \u017ee v\u00edte?“ prolomil jsem ticho, kter\u00e9 chv\u00edli nastalo.<\/em><\/div>\n
„No\u2026 jak jsem \u0159ekl, n\u011bkdo t\u011b unesl, potom se nejsp\u00ed\u0161 vyboural i s tebou v aut\u011b a zmizel. V aut\u011b policie na\u0161la jen tebe.“<\/p>\n

<\/em> Kr\u00e1\u010del jsem si to spole\u010dn\u011b s Hayley – kone\u010dn\u011b zn\u00e1m jej\u00ed jm\u00e9no! – a mam\u010dou do kopce na pastvu, na kter\u00e9 budou voln\u011b pob\u00edhat kon\u011b. To je p\u0159ekvapen\u00ed, co, Bille? Chyb\u00ed tu Tom, aby mi nahodil pocit bezpe\u010d\u00ed. Ne, \u017ee bych ho p\u0159i sob\u011b n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 pot\u0159eboval, to ne, jen\u2026 t\u0159eba by nevze\u0161lo nic \u0161patn\u00e9ho z kamar\u00e1dstv\u00ed s Tomem. R\u00e1d bych ho v\u00edc poznal. Sice se nebavil tolik, kolik by mohl, ale zd\u00e1 se mi sympatick\u00fd a mil\u00fd. P\u0159edsudky, \u017ee je Tom jen arogantn\u00ed, rozmazlen\u00fd fracek pomalu zah\u00e1n\u00edm, jeliko\u017e prvn\u00ed dojem z n\u011bj nedopadl v\u016fbec zle. Popravd\u011b ani nev\u00edm, jak\u00fd p\u0159esn\u011b z n\u011bj m\u00e1m pocit. Jak\u00fd bych z n\u011bj m\u011bl m\u00edt pocit. Je to v\u0161e takov\u00e9 matouc\u00ed, domotan\u00e9.<\/p>\n

Jeho spole\u010dnost nen\u00ed tot\u00e9\u017e, co spole\u010dnost nap\u0159\u00edklad Hayley, a to i kdy\u017e jsem ji cht\u011bl tak stra\u0161n\u011b moc naj\u00edt. P\u0159epadaj\u00ed m\u011b my\u0161lenky na to, \u017ee jsem m\u011bl sp\u00ed\u0161 hledat Toma. Ta vidina nemocnice, kdy jsem le\u017eel v k\u00f3matu, a on m\u011b hladil po ruce, byla tak skute\u010dn\u00e1, \u017ee jsem zkr\u00e1tka nedok\u00e1zal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, \u017ee by to mohl b\u00fdt jen n\u011bjak\u00fd p\u0159elud ze slunce. Ten dotek byl tak opravdov\u00fd a toto\u017en\u00fd s t\u00edm, kter\u00fd jsem c\u00edtil tehdy. Nem\u016f\u017eu na to v\u0161e nemyslet. Je to opravdu stra\u0161n\u011b divn\u00e9 a \u0161\u00edlen\u00e9. Nic u\u017e mi ned\u00e1v\u00e1 smysl. Jsem z toho naprosto zmaten\u00fd. Tak kdo m\u011b nav\u0161t\u011bvoval?! Hayley sice st\u00e1la za oknem, kdy\u017e jsem se probudil, jen\u017ee v\u0161e ostatn\u00ed nasv\u011bd\u010duje n\u011b\u010demu jin\u00e9mu. Moje podv\u011bdom\u00ed \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Tom nen\u00ed jen kluk s dredy. T\u0159eba se sest\u0159i\u010dka v nemocnici spletla a nechodila za mnou Hayley, ale Tom. A mo\u017en\u00e1 za mnou chodili oba, kdy\u017e jsou sourozenci. To je vlastn\u011b jedno, kdo za mnou chodil, d\u016fle\u017eit\u00e9, o hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je pro m\u011b pro\u010d.<\/em> Pro\u010d za mnou chodili, a\u0165 to byl kdokoli z nich.<\/p>\n

Paprsky \u010dervencov\u00e9ho slunce pra\u017eily, pt\u00e1ci zp\u00edvali ve v\u011btv\u00edch vysok\u00fdch listnat\u00fdch strom\u016f, kter\u00e9 r\u00e1movaly cestu, a \u010das od \u010dasu k n\u00e1m z pastvin dolehlo tlumen\u00e9 za\u0159echt\u00e1n\u00ed \u010di zar\u017e\u00e1n\u00ed ko\u0148\u016f. Minuli jsme v\u00fdb\u011bhy s h\u0159ebci, je\u017e se p\u00e1sli, a dal\u0161\u00ed s \u017eiv\u00fdmi, hrav\u00fdmi ro\u010dn\u00edmi h\u0159\u00edbaty, kter\u00e1 n\u00e1m Hayley t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny vyjmenovala. Pamatuju si v\u0161ak jen Kentaura a Hayley. Je p\u011bkn\u00e9, \u017ee Tom pojmenoval h\u0159\u00edb\u011b po svoj\u00ed sest\u0159e. Kdybych si po\u0159\u00eddil n\u011bjak\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, dal bych mu jm\u00e9no Nathaniel nebo Simone. Vlastn\u011b to nen\u00ed tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad opat\u0159it si maz\u00edlka, jak o tom tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. U\u017e stra\u0161n\u011b dlouho si p\u0159eju hada, ale takov\u00fdch stvo\u0159en\u00ed se mam\u010da \u0161t\u00edt\u00ed, tak\u017ee jsem ji nikdy nep\u0159emluvil, aby mi had\u00edka dovolila.<\/p>\n

Pamatuju si, jak mi Victor koupil n\u00e1dhern\u011b zbarvenou tarantuli. Tehdy jsem nejsp\u00ed\u0161 chodil do t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy a st\u00e1le jsem Victora otravoval, \u017ee chci zv\u00ed\u0159ec\u00edho kamar\u00e1da. Usmyslel jsem si, \u017ee mi mus\u00ed dov\u00e9st lva ze Zoo. No co? Byl jsem malink\u00fd! Victor mi \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e si p\u0159eju exotick\u00e9 zv\u00ed\u0159e, a\u0165 si vyberu n\u011bco men\u0161\u00edho a nab\u00eddnul mi je\u0161t\u011brku, ale j\u00e1 jsem odm\u00edtal cokoli se \u0161upinami, nevzal bych si v t\u00e9 dob\u011b nic bez chloupk\u016f. Jednou jsem p\u0159i\u0161el s Nathem dom\u016f ze \u0161koly a v\u0161imnul si, \u017ee Victor v ruce dr\u017eel n\u011bco malink\u00e9ho a chlupa\u0165ou\u010dk\u00e9ho. P\u00edskal a v\u0159e\u0161til jsem, co to je, a \u017ee to chci taky. Hned kdy\u017e jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee je to chlupat\u00e9 jemn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko moje, tahal jsem s sebou Osmio\u010dka v\u0161ude, kam jsem se hnul. Do \u0161koly, z \u010deho\u017e se u\u010ditelka rozbre\u010dela, proto\u017ee jsem j\u00ed ho polo\u017eil na st\u016fl. Osmio\u010dko se cht\u011bl prob\u011bhnout, tak co? U\u010ditel\u010din st\u016fl mi p\u0159i\u0161el nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto k vypu\u0161t\u011bn\u00ed pavou\u010dka z aktovky.<\/p>\n

Bral jsem si ho i do postele, co\u017e se nel\u00edbilo Osmio\u010dkovi, a tak mi ob\u010das uk\u00e1zal svoje velk\u00e1 \u010derven\u00e1 kusadla. V koupeln\u011b se mu naopak l\u00edbilo moc, hlavn\u011b \u0161plh\u00e1n\u00ed po ru\u010dn\u00edc\u00edch, a nakonec i do kuchyn\u011b jsem ho tahal, a tak jsem o n\u011bj p\u0159i\u0161el – mam\u010da ho bytostn\u011b nen\u00e1vid\u011bla a ve chv\u00edli, kdy j\u00ed vlezl do z\u00e1st\u011bry a utkal si v n\u00ed ob\u0159\u00ed lepkavou pavu\u010dinu, ho vypustila ven. Hledal jsem ho nejm\u00ed\u0148 m\u011bs\u00edc, ale tarantule nikde.<\/p>\n

Jako \u00fat\u011bchu jsem dostal Barneyho – bojovnici pestrou. Rybi\u010dku s leskl\u00fdmi modr\u00fdmi \u0161upinkami, mali\u010dkat\u00fdma \u010derven\u00fdma o\u010di\u010dkama, dlouh\u00fdmi ploutvi\u010dkami a rozko\u0161nou pusinkou, co vypadala, \u017ee se st\u00e1le jen \u0161kleb\u00ed. Okam\u017eit\u011b jsem p\u0159ilnul i k n\u011bmu a do m\u00fdch jeden\u00e1cti let jsem ho pova\u017eoval za nejlep\u0161\u00edho, nejmen\u0161\u00edho kamar\u00e1da. Pak um\u0159el. Vytvo\u0159il jsem mu rakvi\u010dku a vypustil ho po \u0159ece. Byl jsem malinkej!<\/em>, na to nezapom\u00ednejme. Po Barneyim p\u0159i\u0161el papou\u0161ek Frido, kter\u00fd ulet\u011bl, kdy\u017e mu mam\u010da \u010distila klec, z okna. Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee ho vypustila. Frido mluvil a\u017e moc sprost\u011b na jej\u00ed vkus, ale j\u00e1 ho to neu\u010dil! To v\u0161echno Nath. Ano, svedeme to na Natha a nebo na strejdu Gordona, typick\u00e1 a velmi star\u00e1 v\u00fdmluva. V\u017edy zabrala, proto\u017ee kdo by si kdy pomyslel, \u017ee ten sladk\u00fd, mal\u00fd chlape\u010dek zn\u00e1 slova, jako jsou nap\u0159\u00edklad „sra\u010dka“ nebo „hajzl“ a slovo, kter\u00e9 pou\u017e\u00edval Frido nej\u010dast\u011bji: „sr\u00e1\u010d“. No a proto jsem z\u016fstal osam\u011bl\u00fd. Proto\u017ee jedin\u00e9, co se ode m\u011b Frido krom\u011b v\u011bty: „Dejte mi naj\u00edst, m\u00e1m hlad.“ nau\u010dil, byly sam\u00e9 vulg\u00e1rn\u00ed v\u00fdrazy.<\/p>\n

„Budete se cht\u00edt i projet?“ Optala se s \u00fasm\u011bvem Hayley. Ne, to ani n\u00e1hodou. Hodila by se k tomuhle t\u00e9matu ot\u00e1zka: „Budete cht\u00edt z\u016fstat vcelku?“. Ano, budu, a proto ne, nechci se projet na t\u011bch mrakodrapech.<\/div>\n

„Budeme. Teda j\u00e1 budu cht\u00edt. Bill asi ne, podle jeho v\u00fdrazu.“ Odpov\u011bd\u011bla Simone a zasm\u00e1la se. Ob\u011b moje spole\u010dnice se na m\u011b pod\u00edvaly s otazn\u00edkem v o\u010d\u00edch. Semknul jsem rty k sob\u011b. Nebude br\u00e1t Hayley odm\u00edtnut\u00ed jako ur\u00e1\u017eku?<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161, Billy, jestli nechce\u0161. Nikdo t\u011b do toho nutit nebude.“ Ujistila m\u011b mile Hayley.<\/div>\n
„Ale nep\u0159eber si to n\u011bjak ve zl\u00fdm.“ Po\u017e\u00e1dal jsem ji opatrn\u011b m\u00edsto jasn\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Nep\u0159eberu, neboj. Nejsi prvn\u00ed ani posledn\u00ed, kdo si netroufne vyl\u00e9zt koni na h\u0159bet.“ \u0158ekla vyz\u00fdvav\u00fdm t\u00f3nem, jako by m\u011b tak cht\u011bla dokopat, abych p\u0159edvedl, \u017ee j\u00e1 si troufnu.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 bych se odhodlal, kdyby m\u011b k tomu dokopal Tom. S n\u00edm jde v\u0161echno tak snadno. Ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee Sammaela v\u00e1\u017en\u011b hlad\u00edm, proto\u017ee jsem se soust\u0159edil na Tom\u016fv dotek a na to, \u017ee mnou projela vlna bezpe\u010d\u00ed\u2026, tak\u017ee\u2026 ne, tentokr\u00e1t si netroufnu.<\/div>\n

„N\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.“<\/div>\n
„Jestli n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b<\/em> bude, Billy.“ Ta se jentak nevzd\u00e1. Po\u0159\u00e1d lze poznat, \u017ee m\u011b chce jist\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159ekecat.<\/div>\n
„J\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee jo.“ Mrknul jsem sm\u011brem k hn\u011bdovl\u00e1sce.<\/div>\n
„To by musel Tom souhlasit.“ Pokra\u010dovala v\u0161ak drobn\u00e1 d\u00edvka a mrknut\u00ed mi oplatila.<\/div>\n
„Bude.“ Ani j\u00e1 se nehodl\u00e1m jen tak vzd\u00e1t.<\/div>\n
„Nebu\u010f si t\u00edm tak jist\u00fd.“<\/div>\n
„Budu.“<\/div>\n
„Nem\u00e1 r\u00e1d ciz\u00ed lidi.“<\/div>\n
„M\u011b ano.“<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu.“ Simone jen ml\u010dky t\u011bkala o\u010dima po na\u0161\u00ed nevinn\u00e9 v\u00fdm\u011bn\u011b n\u00e1zor\u016f. Je roztomil\u00e1, kdy\u017e se takhle sna\u017e\u00ed, abych povolil. Ten jej\u00ed sexy t\u00f3n hlasu, kdy\u017e chce, abych povolil.<\/p>\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161, nezn\u00e1\u0161 ho.“ A pokra\u010duje se. Jsem zv\u011bdav\u00fd, za jak dlouho p\u0159ijme por\u00e1\u017eku, proto\u017ee j\u00e1 nehodl\u00e1m.<\/div>\n

„U m\u011b ud\u011bl\u00e1 v\u00fdjimku.“<\/div>\n
„Neud\u011bl\u00e1.“ Zakroutila Hayley hlavou s \u00fasm\u011bvem. Na okam\u017eik jsem ztichl.<\/div>\n
„Tak to se asi neprojedu.“ Vydechl jsem na oko smutn\u011b po chv\u00edli.<\/div>\n
„Projede\u0161 se te\u010f.“ Nam\u00edtla d\u00edvka rozhodn\u011b a nekompromisn\u011b, ale st\u00e1le se usm\u00edvala.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b ne, Hayley.“ Nesouhlasil jsem u\u017e v\u00e1\u017en\u011b. Hayley jen nespokojen\u011b zabru\u010dela a na\u0161pulila nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 rt\u00edky.<\/div>\n
„No t\u00e1k, bude to super, vybereme ti kon\u011b, kter\u00fd t\u011b zaru\u010den\u011b neshod\u00ed.“ \u0160kemrala prosebn\u011b. A co kdy\u017e shod\u00ed, co pak? U\u0161lape m\u011b a naprosto se v tom vy\u017eije, potv\u016frka. Je to jako \u0159\u00edct: „Vybereme ti draka, na kter\u00e9m se sveze\u0161, a slibuju, \u017ee t\u011b nese\u017eere.“, nebo n\u011bco podobn\u00e9ho.<\/div>\n
„Uvid\u00edme.“ Brouknul jsem nakonec rozhodn\u011b. Je\u0161t\u011b si to nech\u00e1m proj\u00edt hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvla nakonec.<\/p>\n

Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsme do\u0161li na m\u00edsto, kter\u00e9 n\u00e1m cht\u011bla Hayley jako posledn\u00ed uk\u00e1zat. Vstoupili jsme do are\u00e1lu, kde prob\u00edhaly tr\u00e9ninky kon\u00ed. Uv\u011bdomil jsem si ji\u017e d\u00e1vno, \u017ee farma je o dost v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si p\u0159edstavoval. Pro\u0161li jsme kolem n\u011bkolika louk s pasouc\u00edmi a pob\u00edhaj\u00edc\u00edmi ko\u0148mi, prohl\u00e9dli jsme si st\u00e1je, kde odpo\u010d\u00edvali h\u0159ebci a klisny s h\u0159\u00edbaty. Skoukli jsem i t\u0159i sedlovny, m\u00edstnost s l\u00e9ky a p\u0159epravn\u00edmi pom\u016fckami pro kon\u011b a dva sklady krmen\u00ed. Je mi jasn\u00e9, \u017ee po dne\u0161ku budu chrn\u011bt jako zabit\u00fd. Jsem pom\u011brn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e se n\u00e1v\u0161t\u011bva farmy ch\u00fdl\u00ed ke konci a na druhou stranu m\u011b to mrz\u00ed. Cht\u011bl bych je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu pob\u00fdt tady s Hayley. Jen tak si popov\u00eddat, ne jen o kon\u00edch. Tou\u017e\u00edm se j\u00ed zeptat na tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee kdybych dostal \u0161anci, tak bych zcela ur\u010dit\u011b nev\u011bd\u011bl, kde za\u010d\u00edt a kde skon\u010dit. Docela r\u00e1d bych se je\u0161t\u011b rozlou\u010dil s Tomem, n\u011bjak ho nem\u016f\u017eu vyhnat z hlavy a nehodl\u00e1m tenhle fakt zap\u00edrat. Je to tak, ten kluk je z\u00e1hada, tohle cel\u00e9 je z\u00e1hada, jsou moje minulost\u2026 nejsp\u00ed\u0161.<\/p>\n

V are\u00e1lu panoval klid. P\u00e1r mlad\u00fdch o\u0161et\u0159ovatel\u016f se proh\u00e1zelo s vyh\u0159ebelcovan\u00fdmi plnokrevn\u00edky ve st\u00ednech strom\u016f a ostatn\u00ed posed\u00e1vali na lavi\u010dk\u00e1ch, pozorovali pr\u016fb\u011bh tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed a slunili se.<\/div>\n

„Tyhle kon\u011b p\u0159ipravuj\u00ed Ed a Tom na z\u00e1vody, kdy\u017e v\u0161ak nejsou po ruce tak jako te\u010f, tr\u00e9nuj\u00ed je zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed o\u0161et\u0159ovatel\u00e9, jako je Brad a Kevin.“ Ozn\u00e1mila Hayley a uk\u00e1zala do d\u00e1lky k blon\u010f\u00e1kovi a vysok\u00e9mu \u010dernovlas\u00e9mu chlapci. To se tady opravdu krom\u011b Karen nenajde jedin\u00fd dosp\u011bl\u00fd \u010dlov\u011bk? V\u0161ichni tu jsou tak mlad\u00ed, a p\u0159esto farma je\u0161t\u011b st\u00e1le stoj\u00ed, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Vlastn\u011b farma je n\u00e1dhern\u00e1, neb\u00fdt t\u011bch ko\u0148sk\u00fdch p\u0159\u00ed\u0161erek, \u00factyhodn\u00e9.<\/div>\n
„Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed te\u010f bude derby, na kter\u00e9 Tom p\u0159ihl\u00e1sil Uriela a \u010e\u00e1bla. Kde vlastn\u011b je Uriel?“ Zamyslela se Hayley sp\u00ed\u0161 sama pro sebe.<\/div>\n
„Jak\u00e9 \u0161ance na v\u00edt\u011bzstv\u00ed maj\u00ed?“ Zeptala se zv\u011bdav\u011b mam\u010da. Nemus\u00edm u\u017e ani \u0159\u00edkat, \u017ee m\u011b to nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nezaj\u00edm\u00e1.<\/div>\n
„\u010e\u00e1bel velk\u00e9, proto\u017ee minul\u00e9 derby vyhr\u00e1l. Uriel tro\u0161i\u010dku men\u0161\u00ed, ale p\u0159edminule se mu taky da\u0159ilo dost dob\u0159e.“ Odv\u011btila vl\u00eddn\u011b Hayley a zahled\u011bla se ke ko\u0148\u016fm.<\/p>\n

Tr\u00e9ninkovou j\u00edzd\u00e1rnu obklopoval b\u00edl\u00fd n\u00edzk\u00fd plot. Na ty\u010d\u00edch byly vyzna\u010den\u00e9 \u010d\u00edslice, kter\u00e9 ozna\u010dovaly vzd\u00e1lenost od za\u010d\u00e1tku dr\u00e1hy, a pobl\u00ed\u017e vchodu byla \u0159ada startovac\u00edch box\u016f. U plotu st\u00e1l mlad\u00edk, kter\u00fd probod\u00e1val stopky ve sv\u00e9 ruce pohledem. Do\u0161li jsme do jeho bl\u00edzkosti a on jen nakr\u00e1tko zvedl o\u010di k n\u00e1m. Ti\u0161e zamumlal na pozdrav a obr\u00e1til hlavu k jezdci, jen\u017e uh\u00e1n\u011bl na koni po dr\u00e1ze.<\/div>\n

„To je Kevin.“ Prohl\u00e1sila Hayley hned, co z n\u011bj spustila o\u010di. J\u00e1 nejsem slep\u00fd, asi spolu n\u011bco pe\u010dou, u\u017e jen to, jak se usm\u00edv\u00e1 v jeho spole\u010dnosti. Tak n\u011bjak jinak, spont\u00e1nn\u011b.<\/div>\n
„Jojo\u2026“ zabru\u010del nep\u0159\u00edtomn\u011b mlad\u00edk. Nejsp\u00ed\u0161 nevn\u00edmal, co Hayley \u0159ekla.<\/div>\n
„To bylo dobr\u00e9!“ Prolomil chvilkov\u00e9 ticho Kevin, kdy\u017e zavolal na jezdce, kter\u00fd obratn\u011b zastavil, sesedl a zvolna vedl h\u0159ebce ke Kevinovi. „Lep\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edev\u010d\u00edrem.“ Dodal, jakmile jezdec p\u0159i\u0161el k n\u00e1m.<\/div>\n
„Jo? Tak to pak jo.“ \u0158ekl vy\u010derpan\u011b. Co jeho mohlo tak zmoct, to \u010e\u00e1bel se nam\u00e1hal. Jezdec si sundal helmu a pozdravil Hayley, pak Simone.<\/div>\n
„A tebe nezn\u00e1m\u2026“ Odtu\u0161il spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e si m\u011b prohl\u00e9dnul.<\/div>\n
„To je Billy.“ Zak\u0159enila se Hayley, jako by se mnou chlubila. V\u011b\u0159 v\u0161ak, \u017ee nen\u00ed \u010d\u00edm.<\/div>\n
„Aha\u2026 Billy. No j\u00e1 jsem Zayn.“ Str\u010dil si helmu pod pa\u017ei a podal mi druhou ruku, kterou nedr\u017eel ot\u011b\u017ee. Ruku jsem p\u0159ijal, stiskl a lehce pot\u0159\u00e1sl. Hn\u011bdovl\u00e1sek u\u017e jen p\u0159ik\u00fdvnul a za\u010dal se bavit s Kevinem, jen\u017e v rychlosti zkontroloval kon\u010detiny kon\u011b. Zayn se pak znovu vy\u0161vihl do sedla a odklusal na h\u0159ebcov\u011b h\u0159bet\u011b k v\u00fdchodu.<\/p>\n

Vy\u0161li jsme kr\u00e1tce po mlad\u00edkovi z tr\u00e9ninkov\u00e9 j\u00edzd\u00e1rny k pastv\u00e1m a u\u017e se jen tak poflakovali. Hayley si sedla na \u010derven\u00fd, d\u0159ev\u011bn\u00fd plot, Simone se \u0161la pod\u00edvat na b\u0159ez\u00ed klisny s Kevinem a j\u00e1 se zad\u00edval do blba, nebo na blba, proto\u017ee naproti n\u00e1m se objevila zn\u00e1m\u00e1 tv\u00e1\u0159 – svalnat\u00fd blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n

„Ajej.“ Vydechla Hayley, kdy\u017e ho zam\u011b\u0159ila z d\u00e1lky pohledem.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Sebastian. D\u011blej, \u017ee ho nevid\u00ed\u0161. Z\u00edr\u00e1 na tebe, jak na j\u00eddlo.“ Za\u0161eptala a za\u010dala se rozhl\u00ed\u017eet kolem, hlavn\u011b aby nezavadila pohledem o n\u011bj. Ud\u011blal jsem to sam\u00e9. Vysko\u010dil jsem na plot vedle Hayley a ignoroval mlad\u00edka jdouc\u00edho na\u0161\u00edm sm\u011brem.<\/div>\n
„Haylu\u0161ko!“ zvolal vesele s \u00fasm\u011bvem nedaleko n\u00e1s. Proto\u010dil jsem o\u010dima a sna\u017eil se ho i nad\u00e1le ignorovat, d\u011blat, \u017ee tu nen\u00ed.<\/div>\n
„Sebastiene\u2026 ne\u0159\u00edkej mi Haylu\u0161ko, zn\u00ed to jako halu\u0161ko.“ Poprv\u00e9 zn\u011bl Haylinin t\u00f3n hlasu sklesle. Nejsp\u00ed\u0161 j\u00ed ten kret\u00e9n zkazil dobrou n\u00e1ladu.<\/p>\n

„To nevad\u00ed, mn\u011b se to l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n

„Ale mn\u011b ne. Kde je Tom? Byli jste zase spolu na vyj\u00ed\u017e\u010fce?“<\/div>\n
„Jakej Tom?“ Hayley se na blon\u010f\u00e1ka jen u\u0161kl\u00edbla stylem, \u017ee je idiot a nejrad\u0161i by ho u\u0161krtila.<\/div>\n
„Je u Lorda, tu\u0161\u00edm.“ Odpov\u011bd\u011bl kone\u010dn\u011b norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Jdu za n\u00edm, jde\u0161 se mnou, Billy?“ Obr\u00e1tila se na m\u011b d\u00edvka, kdy\u017e sesko\u010dila z ohrani\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Jo.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem okam\u017eit\u011b bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a n\u00e1sledoval d\u00edvku v cest\u011b do kopce.
„Idiot.“ Zamumlala frustrovan\u011b.<\/div>\n
„Do boxu za Lordem nem\u016f\u017ee\u0161, je agresivn\u00ed a nebezpe\u010dn\u00fd pro ciz\u00ed.“ Super, to byla odpov\u011b\u010f na mou ot\u00e1zku, kterou jsem cht\u011bl Hayley polo\u017eit, pro\u010d je Lord\u016fv box tak izolovan\u00fd od ostatn\u00edch.<\/div>\n
„Klidn\u011b po\u010dk\u00e1m tady.“ Pousm\u00e1l jsem se na d\u00edvku, \u00fasm\u011bv mi kr\u00e1tce oplatila a vydala se k boxu.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

H\u0159ebelcoval jsem Lordovu kovov\u011b lesklou, zlatavou, hedv\u00e1bnou srst a lhostejn\u011b p\u0159e\u0161el to, \u017ee ve\u0161la Hayley. Zd\u00e1 se mi, \u017ee je na\u0161tvan\u00e1.<\/div>\n

„Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee Simonin syn je Bill? Ten Bill.<\/em>“ Spustila rychle. I jej\u00ed ot\u00e1zku jsem ml\u010dky p\u0159e\u0161el a d\u00e1l se v\u011bnoval jen Lordovi. „Necht\u011bls dokon\u010dit prohl\u00eddku, proto\u017ee je to ten<\/em> Bill?“ Neodpov\u011bd\u011bl jsem ani na tuto ot\u00e1zku. Nehodl\u00e1m se bavit na tohle t\u00e9ma- na t\u00e9ma Bill, a nehodl\u00e1m se s Hayley h\u00e1dat. Prost\u011b nechci b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti, je-li to pro ni tak t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit, pak pochybuju o jej\u00ed inteligenci. „Odpov\u011bz mi, Tome.“ P\u0159ik\u00e1zala mi. Je na\u0161tvan\u00e1. Nech\u00e1pu pro\u010d, nic jsem neud\u011blal. Za\u010dal jsem pro\u010des\u00e1vat h\u0159ebcovu \u010dernou h\u0159\u00edvu a na sestru jsem se ani nepod\u00edval. Nevid\u00edm d\u016fvod rozeb\u00edrat zrovna tohle, jsem ochotn\u00fd bavit se s n\u00ed o \u010demkoli jin\u00e9m, jen ne o Billovi.<\/p>\n

„Co ti na n\u011bm vad\u00ed, \u017ees s n\u00edm nevydr\u017eel ani tu blbou hodinu?“ Pokra\u010dovala Hayley. Nic, nic mi na n\u011bm nevad\u00ed, to j\u00e1 si vad\u00edm. Vad\u00ed mi celej sv\u011bt! „Nic ti neud\u011blal, v\u017edy\u0165 si t\u011b ani nepamatuje. Mohl si ho jen prov\u00edst a u\u017e bys ho nemusel nikdy vid\u011bt.“<\/div>\n

„Co ti na tom tak z\u00e1le\u017e\u00ed? Proboha! To t\u011b tak sere, \u017ee si je provedla farmou za m\u011b? No tak sorry! Sorry, no! Se toho tolik nestalo, ne?“<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed. Nesere m\u011b, \u017ee jsem je provedla j\u00e1. V\u016fbec ne, u\u017eila jsem si to, ale stranit se ho nemus\u00ed\u0161, nic ti neud\u011blal.“ Odpov\u011bd\u011bla na moje ot\u00e1zky ji\u017e klidn\u011b, dokonce smutn\u011b si mysl\u00edm.<\/div>\n
„Ud\u011blal mi toho v\u00edc, ne\u017e mysl\u00ed\u0161.“ Brouknul jsem ti\u0161eji a m\u011bl v pl\u00e1nu p\u0159estat s touhle zbyte\u010dnou v\u00fdm\u011bnou n\u00e1zor\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ud\u011blal mi v\u0161e, co mohl. Zamotal mi hlavu. N\u011bjak m\u011b donutil, abych si ho obl\u00edbil a po tom v\u0161em\u2026 je to a\u017e k sm\u00edchu, \u017ee j\u00e1 jsem mu zachr\u00e1nil \u017eivot, ale on to ne\u0159e\u0161\u00ed, on to nev\u00ed. Nev\u00ed, kdo jsem, tak\u017ee jsem to v\u0161e d\u011blal nadarmo. Nikdy jsem za to necht\u011bl \u017e\u00e1dnou odm\u011bnu, nechci, aby mi to opl\u00e1cel, jen\u2026 je to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e to vypad\u00e1. Tak jsem se sna\u017eil\u2026 tak jsem si p\u0159\u00e1l, aby se probudil, na nic jin\u00e9ho jsem tehdy nemyslel. Nepamatuje si nic! V\u016fbec nic.<\/em> St\u00e1le m\u011b nut\u00ed c\u00edtit v jeho bl\u00edzkosti n\u011bco, o co se nepros\u00edm. A p\u0159itom o ni\u010dem z toho, co se stalo a co se d\u011bje nev\u00ed.<\/p>\n

„Nap\u0159\u00edklad co?“ Zeptala se sestra ost\u0159e. Odm\u00edt\u00e1m j\u00ed u\u017e odpov\u00eddat. Nechci se h\u00e1dat, nechci se nahn\u011bvat a nechci j\u00ed ubl\u00ed\u017eit. „NO?!“ zv\u00fd\u0161ila na m\u011b hlas a j\u00e1 se sna\u017eil nereagovat. D\u00e1l jsem h\u0159ebelcoval sv\u00e9ho kon\u011b a nevn\u00edmal jej\u00ed dal\u0161\u00ed slova. Tak\u017ee te\u010f jsem \u0161patnej, hm? Te\u010f jsem pro ka\u017ed\u00e9ho ten, co ubli\u017euje ostatn\u00edm a je k nim lhostejn\u00fd, ale to, \u017ee mi ubli\u017euje taky, to je jedno. „Nic ti neud\u011blal, nikdy nic, tak pro\u010d se k n\u011bmu tak chov\u00e1\u0161?“ Ml\u010del jsem. Sestra ke mn\u011b rychle p\u0159istoupila a vytrhla mi kart\u00e1\u010d z ruky. „Pro\u010d jsi takov\u00fd?“ zad\u00edvala se mi hluboko do o\u010d\u00ed, jako by hledala odpov\u011b\u010f tam, kdy\u017e z m\u00fdch \u00fast nic nevych\u00e1z\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e1 slova, \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 by j\u00ed stejn\u011b neuspokojila, a ona to v\u00ed. „Nebude\u0161 se mnou mluvit?“ Zeptala se po chv\u00edli hrobov\u00e9ho ticha, jen Lord ti\u0161e za\u0159ehtal.<\/div>\n

„O tomhle rozhodn\u011b ne, Hayley.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem s klidem, vzal j\u00ed kart\u00e1\u010d a pokra\u010doval v dosavadn\u00ed \u010dinnosti.<\/p>\n

„Tome, pros\u00edm odpov\u011bz mi jen na jednu jedinou ot\u00e1zku. Co<\/em> ti ud\u011blal?“ Za\u0161kemrala n\u00e1hle a sedla si na malou stoli\u010dku kousek ode m\u011b. Lord se na m\u011b pod\u00edval hn\u011bd\u00fdma velk\u00fdma o\u010dima. Leskl se v nich otazn\u00edk. Naklonil jsem hlavu a pohladil ho po hv\u011bzd\u011b. Taky by to cht\u011bl v\u011bd\u011bt, h\u0159ebe\u010dek m\u016fj? „No, Lorde, jen mu to \u0159ekni. A\u0165 mi odpov\u00ed.“ Usm\u00e1la se sestra na plav\u00e1ka.<\/div>\n

„Lord se s tebou taky nebav\u00ed.“ Nam\u00edtnul jsem a hladil st\u00e1le Lorda po \u010dum\u00e1ku.<\/div>\n
„Tome, pros\u00ed\u00edm!“ Nal\u00e9hala Hayley \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc. Zakroutil jsem jen hlavou.<\/div>\n
„Fajn, jak mysl\u00ed\u0161.“ Prohl\u00e1sila nakonec posmutn\u011ble a chystala se k odchodu.<\/div>\n
„Bill je \u00fa\u017easnej, jen ho mus\u00ed\u0161 cht\u00edt<\/em> poznat.“ Dodala je\u0161t\u011b, ne\u017e otev\u0159ela dve\u0159e od Lordova boxu.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“ \u0160eptnul jsem nesly\u0161iteln\u011b, ale ona to zastihla.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Je to proti tv\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m.<\/em>“ Pra\u0161til jsem do st\u011bny p\u011bst\u00ed a povzdychl si. Pro\u010d to nech\u00e1pe? Nem\u016f\u017eu se s n\u00edm bavit, kdy\u017e nen\u00ed jako ostatn\u00ed. Ostatn\u00ed jsou mi u prdele, tak pro\u010d on nen\u00ed?!<\/p>\n

BILL<\/p>\n

\u010cekal jsem na Hayley docela dost dlouho, ne\u017e se rozru\u0161en\u00e1 vr\u00e1tila ke mn\u011b.<\/div>\n

„Jdeme?“ Zeptala se, i kdy\u017e se u\u017e rychl\u00fdm krokem roze\u0161la pry\u010d od boxu, \u0161el jsem za n\u00ed a cht\u011bl se zeptat, co se stalo.<\/div>\n
„On je takov\u00fd idiot!“ Post\u011b\u017eovala si na\u0161tvan\u011b, av\u0161ak rozko\u0161n\u011b \u0161pulila rt\u00edky. To mluv\u00ed o Sebastienovi nebo o Tomovi?<\/div>\n
„Kdo?“<\/div>\n
„No Tom!“ Odsekla. Nastalo ticho. Je na\u0161tvan\u00e1, nechci se \u0161\u0165ourat do n\u011b\u010deho, do \u010deho mi nic nen\u00ed, abych ji nerozzlobil je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„U\u017e mi to do\u0161lo, co ho \u017eere. Nepamatuje\u0161 si to.“ Zauva\u017eovala najednou nahlas sama pro sebe. Co\u017ee?<\/div>\n
„Co si nepamatuju?“ Zeptal jsem se a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Pro\u010d Toma \u017eere, \u017ee si n\u011bco nepamatuju? Co<\/em> si nepamatuju? Srdce se mi rozbu\u0161ilo rychleji, ani nev\u00edm pro\u010d.<\/div>\n
„Ahm\u2026 nic.“ Jevilo se to, jako by byla p\u0159ekvapen\u00e1, \u017ee to v\u016fbec \u0159ekla nahlas, \u017ee jsem to, co \u0159ekla, sly\u0161el.
„Hayley.“ Up\u0159el jsem na ni pohled a poznal, \u017ee ztuhla.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee nic.“ Vysoukala ze sebe po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, co jen \u0161la a snad ani ned\u00fdchala. Opravdu to nebylo ur\u010deno pro moje u\u0161i, ale u\u017e se stalo a j\u00e1 chci v\u011bd\u011bt, co<\/em> t\u00edm myslela. Pot\u0159ebuju to v\u011bd\u011bt, a\u0165 u\u017e to je cokoli.<\/p>\n

„Hayley, no t\u00e1k. J\u00e1 nejsem blbej.“ Bral bych, \u017ee se t\u0159eba p\u0159e\u0159ekla, kdyby se to net\u00fdkalo moj\u00ed pam\u011bti a Toma. T\u0159eba to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s tou vidinou, nebo co to vlastn\u011b bylo. N\u011bco s moj\u00ed minulost\u00ed. \u017dere ho, \u017ee m\u011b nav\u0161t\u011bvoval a j\u00e1 si to nepamatuju? Tak to myslela?<\/div>\n

„Nechej to b\u00fdt, Bille.“ Sna\u017eila se usm\u00e1t, ale u\u017e to nebyl ten up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv. Byl nucen\u00fd a k\u0159e\u010dovit\u00fd. Nechci na ni tla\u010dit, ale j\u00e1 to mus\u00edm v\u011bd\u011bt, kdyby to byla jen n\u011bjak\u00e1 prkotina, a kdyby to byl jen p\u0159e\u0159ek, a kdyby o nic ne\u0161lo, tak by se nechovala, jak se chov\u00e1 te\u010f.<\/div>\n
„Hayley\u2026“ Zak\u0148oural jsem nal\u00e9hav\u011b a d\u00edvka si povzdychla.<\/div>\n
„Nen\u00ed to f\u00e9r, Billy, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Ale co<\/em> nen\u00ed f\u00e9r?“ Nech\u00e1pal jsem. Nech\u00e1pal jsem nic.<\/div>\n
„To, co Toma \u0161tve, ti mus\u00ed \u0159\u00edct s\u00e1m, j\u00e1 to za n\u011bj d\u011blat nebudu, ale m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct to, co si mysl\u00edm, \u017ee bys v\u011bd\u011bt mohl, a i p\u0159esto to nev\u00ed\u0161. Nechci te\u010f mluvit za Toma, ale za sebe a za Leu. Nevid\u011bla jsem t\u011b jen dvakr\u00e1t, tak jako ty m\u011b. Nav\u0161t\u011bvovala jsem t\u011b v nemocnici p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety \u010dast\u011bji, Bille. A nejen j\u00e1.“ Za Leu\u2026 kdo je Lea? Nejen ona\u2026 kdo je\u0161t\u011b? Ta Lea, Tom?<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee si m\u011b nav\u0161t\u011bvovala, sestra mi to \u0159ekla.“ Pok\u00fdval jsem hlavou a vy\u010dk\u00e1val, co mi \u0159ekne d\u00e1l. Napjat\u00fd a netrp\u011bliv\u00fd. Srdce si ob\u010das vynechalo jeden \u00fader nedo\u010dkavost\u00ed a nap\u011bt\u00edm z toho, co asi usly\u0161\u00edm.<\/div>\n
„Jen\u017ee ona nev\u00ed to, co v\u00edm j\u00e1.“ \u0158ekla tajemn\u011b Hayley.<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii BILL Pomalu jsem otev\u0159el slepen\u00e9 o\u010di. Ostr\u00e9 sv\u011btlo m\u011b hned pra\u0161tilo, a to m\u011b donutilo o\u010di op\u011bt zav\u0159\u00edt. Po chv\u00edli jsem se zamrk\u00e1n\u00edm zaslzen\u00e9 o\u010di otev\u0159el znovu. P\u0159ede mnou se objevovala b\u00edl\u00e1 rozmazan\u00e1 m\u00edstnost, kterou se proh\u00e1n\u011bl hlasit\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd a\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[587],"tags":[],"class_list":["post-4086","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-shatters-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4086","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4086"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4086\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4086"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4086"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4086"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}