{"id":4098,"date":"2014-04-06T17:00:00","date_gmt":"2014-04-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4085"},"modified":"2014-04-06T17:00:00","modified_gmt":"2014-04-06T16:00:00","slug":"be-gentle-when-you-re-killing-me-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/06\/be-gentle-when-you-re-killing-me-13\/","title":{"rendered":"Be gentle when you\u2019re killing me 13."},"content":{"rendered":"
autor: Wind<\/p>\n

<\/strong> Dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela, jak tuhle \u010d\u00e1st nap\u00ed\u0161u. Prakticky pr\u00e1v\u011b tento moment vedl k naps\u00e1n\u00ed cel\u00e9 pov\u00eddky. A byl taky jedin\u00fd, kter\u00fd se mi psal celkem dob\u0159e, i kdy\u017e jsem musela ubrat hodn\u011b z toho, co jsem p\u016fvodn\u011b cht\u011bla napsat. Ale i tak, kdo nezvl\u00e1d\u00e1te krev, mo\u017en\u00e1 to rad\u011bji p\u0159esko\u010dte. Bohu\u017eel jinak to asi ne\u0161lo. No u\u017e nebudu zdr\u017eovat, hur\u00e1 do \u010dten\u00ed a, jako v\u017edy, pros\u00edm o n\u011bjak\u00fd ten koment\u00e1\u0159 \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

Va\u0161e Wind<\/em><\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu, \u017ee ti do toho nic nen\u00ed, ale\u2026 hodn\u011b jsi toho s n\u00e1mi za\u017eil a mo\u017en\u00e1 by bylo f\u00e9r ti \u0159\u00edct, jak to vlastn\u011b v\u0161echno za\u010dalo.“<\/p>\n

<\/em> Tom se na Kaie p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval. \u010cekal, \u017ee ho zase n\u011bjak odbyde, ale byl r\u00e1d, \u017ee se to kone\u010dn\u011b dozv\u00ed. V\u00e1\u017en\u011b ho to zaj\u00edmalo a ne proto, \u017ee by la\u010dnil po nov\u00fdch drbech. Prost\u011b jen cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co hrozn\u00e9ho se \u010dernovl\u00e1skovi v minulosti stalo. Proto\u017ee takhle nen\u00e1vistn\u00fdm se nem\u016f\u017ee n\u011bkdo tak k\u0159ehce vypadaj\u00edc\u00ed u\u017e narodit. To prost\u011b odporovalo v\u0161em p\u0159\u00edrodn\u00edm z\u00e1kon\u016fm.<\/p>\n

„Dej mi ruku.“ Kai vyt\u00e1hl dr\u00e1p na prav\u00e9m ukazov\u00e1ku. Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di a podv\u011bdom\u011b ruce st\u00e1hl k sob\u011b. „Neboj. Nechci ti to vypr\u00e1v\u011bt, merfolkov\u00e9 maj\u00ed velice dobr\u00fd sluch a j\u00e1 to nechci Willovi je\u0161t\u011b p\u0159ipom\u00ednat.“ Tom pomalu nat\u00e1hl jednu ruku ke Kaiovi.<\/div>\n

„A co teda bude\u0161 d\u011blat?“<\/div>\n
„D\u00e1m ti vzpom\u00ednku. Kdysi jsem ji vyt\u00e1hl z Willa. Nikdy o tom nemluvil, tak\u017ee mi nezbylo nic jin\u00e9ho. Rai to taky takhle vid\u011bl. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, jen t\u011b p\u00edchnu do dlan\u011b a d\u00e1m ti kapku svoj\u00ed krve. Nic ti to neud\u011bl\u00e1 a po n\u011bkolika dnech moje krevn\u00ed bu\u0148ky v tob\u011b uhynou.“<\/p>\n

Tomovi se p\u0159edstava um\u00edraj\u00edc\u00edch ciz\u00edch bun\u011bk moc nezamlouvala, ale kdy\u017e Kai \u0159\u00edkal, \u017ee mu to nic neud\u011bl\u00e1\u2026 rozhodl se mu v\u011b\u0159it. Touha v\u011bd\u011bt, co se vlastn\u011b stalo, byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho strach. Kai ho rychle bodnul do dlan\u011b. Ve chv\u00edli, kdy spustil kapku sv\u00e9 krve, upadl Tom do bezv\u011bdom\u00ed. Kai ho zachytil a odnesl do ob\u00fdvac\u00edho pokoje na pohovku. Postel v lo\u017enici u\u017e m\u011bli zabranou jeho brat\u0159i. P\u0159ikryl Toma tenkou dekou a pak se vr\u00e1til do kuchyn\u011b k n\u00e1dob\u00ed.<\/div>\n

\n
Tom m\u011bl pocit, \u017ee se propadl do rud\u00e9ho mo\u0159e. Kolem n\u011bj sam\u00e9 bublinky, ale kupodivu nem\u011bl probl\u00e9m s d\u00fdch\u00e1n\u00edm. Bylo to jako ve snu. Kdy\u017e se bublinky rozplynuly, vid\u011bl mladou hezkou \u017eenu. Kudrnat\u00e9 rus\u00e9 vlasy j\u00ed sahaly a\u017e po p\u00e1s a na tv\u00e1\u0159i m\u011bla p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd \u00fasm\u011bv. V n\u00e1ru\u010d\u00ed dr\u017eela mal\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 d\u00edt\u011b. P\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm pohledu Tomovi do\u0161lo, \u017ee ta \u017eena i d\u00edt\u011b, jsou merfolkov\u00e9.<\/p>\n

„Nepla\u010d, zlat\u00ed\u010dko. Brzo se vr\u00e1t\u00ed br\u00e1\u0161kov\u00e9 z lovu a zase si budete hr\u00e1t.“ Mal\u00fd chlapec, Tom mu h\u00e1dal tak \u010dty\u0159i roky, up\u0159el na maminku uplakan\u00e1 o\u010dka.<\/em><\/div>\n

„Ale j\u00e1 si chci hr\u00e1t.“<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co? Zazp\u00edv\u00e1m ti.“<\/em><\/div>\n
Tom byl okouzlen. Tak kr\u00e1sn\u00fd hlas a \u010darovn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed p\u00edse\u0148. Mal\u00fd chlapec hned p\u0159estal plakat a fascinovan\u011b naslouchal jej\u00edmu zp\u011bvu.<\/p>\n

Najednou, jako lusknut\u00edm prstu, se situace zm\u011bnila. Odnikud se objevili lid\u00e9 se s\u00edt\u011bmi a ne\u017e se matka s mal\u00fdm chlapcem nad\u00e1li, byli uv\u011bzn\u011bni a vle\u010deni n\u011bkam pry\u010d.<\/em><\/div>\n

„Po\u010dkat! Co to d\u011bl\u00e1te?!“ K\u0159i\u010del Tom a ut\u00edkal za skupinou mu\u017e\u016f. Sna\u017eil se merfolk\u016fm pomoci, ale jeho ruka v\u0161\u00edm jen prolet\u011bla. Mohl pouze bezbrann\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet, jak je vle\u010dou na lo\u010f.<\/p>\n

V jednom p\u0159\u00edstavu oba vylo\u017eili a odvezli do institutu pro v\u00fdzkum p\u0159\u00edrody. Tom jel s nimi. M\u011bl strach. Oba merfolkov\u00e9 byli ji\u017e v\u00edc ne\u017e den bez vody a bylo zn\u00e1t, \u017ee hlavn\u011b mal\u00fd chlapec trp\u00ed na dehydrataci. V institutu je hodili do velk\u00e9 n\u00e1dr\u017ee s vodou. Matka k sob\u011b zoufale tiskla sv\u00e9ho syna. T\u011bkala o\u010dima v\u0161ude mo\u017en\u011b, hledaj\u00edc jakoukoli skulinu, kterou by se dalo uniknout. Toma pohled na n\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b bolel, a d\u011bsil se p\u0159edstav, co se s nimi stane d\u00e1l.<\/p>\n

Prvn\u00ed den kolem velk\u00e9ho akv\u00e1ria chodili r\u016fzn\u00ed v\u011bdci a zkoumali je pohledem. Tom nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co \u0159\u00edkaj\u00ed, proto\u017ee mluvili ciz\u00edm jazykem. Jedno ale rozum\u011bl. Cht\u011bli je zkoumat bl\u00ed\u017e. Srdce mu bu\u0161ilo na poplach. C\u00edtil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed n\u011bco hrozn\u00e9ho.<\/p>\n

Druh\u00fd den v poledne za velk\u00fdch obt\u00ed\u017e\u00ed vylovili z akv\u00e1ria matku. Nap\u00edchali do n\u00ed spoustu anestetik, ne\u017e sebou kone\u010dn\u011b p\u0159estala h\u00e1zet. P\u0159iv\u00e1zali ji k opera\u010dn\u00edmu stolu p\u0159\u00edmo p\u0159ed zraky mal\u00e9ho chlapce. Tom v\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde, cht\u011bl odvr\u00e1tit zrak, ut\u00e9ct, zmizet\u2026 ale nemohl. Jak\u00e1si nezn\u00e1m\u00e1 s\u00edla ho nutila pro\u017e\u00edt p\u0159esn\u011b to sam\u00e9, co mal\u00fd merfolk v n\u00e1dr\u017ei. Ml\u00e1til p\u011bsti\u010dkami do skla, k\u0159i\u010del, a\u017e mu od \u00fast ut\u00edkaly tis\u00edce bublinek, ale nikdo na to nedbal. Tom by se vsadil, \u017ee i plakal, ale ve vod\u011b to nebylo vid\u011bt.<\/p>\n

A pak to p\u0159i\u0161lo. Prvn\u00ed \u0159ez. Mal\u00fd chlapec \u0161okem ustal ve ve\u0161ker\u00e9 \u010dinnosti. Jen se bezbrann\u011b d\u00edval, jak p\u0159\u00edmo p\u0159ed jeho zraky dokto\u0159i zkoumaj\u00ed org\u00e1ny jeho matky a berou pilku na kosti, aby mohli prozkoumat i mozek. Po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch propukl mali\u010dk\u00fd v je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed paniku ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Zu\u0159iv\u011b k\u0159i\u010del a ml\u00e1til do skla, a\u017e m\u011bl Tom pocit, \u017ee se co chv\u00edli rozlet\u00ed. Dokto\u0159i jen uk\u00e1zali na n\u011bjak\u00e9ho poskoka, a ten \u0161el nad akv\u00e1rium a st\u0159elil do mal\u00e9ho chlapce usp\u00e1vadlo. Zabralo to jen na chv\u00edli.<\/p>\n

Najednou se mal\u00fd chlapec p\u0159estal bou\u0159it. Vypadalo to jako by spal, ale ne. Ani nepohnul rukama, ale sklo, do kter\u00e9ho d\u0159\u00edve \u00fap\u011bnliv\u011b ml\u00e1til, se rozlet\u011blo na tis\u00edce kus\u016f a v\u0161ude se rozvalila voda. Chv\u00edli trvalo, ne\u017e se ploutve mal\u00e9ho chlapce prom\u011bnily v chodidla. Kdy\u017e se tak stalo, zvedl hlavu a pod\u00edval se na mokr\u00e9 a \u0161okem paralyzovan\u00e9 doktory. S k\u0159ikem se proti nim rozeb\u011bhl. Tomovi se kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo alespo\u0148 zav\u0159\u00edt o\u010di. U\u0161i mu probod\u00e1val \u0161\u00edlen\u00fd k\u0159ik a zvuk trh\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e v\u0161e utichlo, zase je otev\u0159el. Voda na podlaze se barvila na \u010derveno a mal\u00fd merfolk st\u00e1l uprost\u0159ed kus\u016f \u010dehosi, co Tom rad\u011bji necht\u011bl bl\u00ed\u017ee zkoumat. Mal\u00fd vzal jeden zelen\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 a hodil ho p\u0159es svoji mrtvou maminku. Po tv\u00e1\u0159i se mu \u0159inuly potoky slz. Hlasit\u011b plakal a tiskl se ke svoj\u00ed matce. V\u0161echen ten hluk p\u0159ivolal dal\u0161\u00ed lidi.<\/p>\n

Tom ani nev\u011bd\u011bl, jak se to v\u0161echno stalo. Najednou byl i s Willym t\u00e1hnouc\u00edm svoji matku na chodb\u011b. Merfolk si v\u0161iml otvoru ve st\u011bn\u011b. Nev\u011bd\u011bl, kam vede, ale nem\u011bl \u010das na to myslet. A asi to ani nem\u011bl v pl\u00e1nu. Po \u010dty\u0159let\u00e9m d\u00edt\u011bti n\u011bkdo nemohl cht\u00edt racion\u00e1ln\u00ed uva\u017eov\u00e1n\u00ed.<\/em> Ve chv\u00edli, kdy mal\u00fd merfolk se svou matkou zmizeli ve tm\u011b tunelu, Tom se probudil.<\/p>\n

autor: Wind<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind Dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela, jak tuhle \u010d\u00e1st nap\u00ed\u0161u. Prakticky pr\u00e1v\u011b tento moment vedl k naps\u00e1n\u00ed cel\u00e9 pov\u00eddky. A byl taky jedin\u00fd, kter\u00fd se mi psal celkem dob\u0159e, i kdy\u017e jsem musela ubrat hodn\u011b z toho, co jsem p\u016fvodn\u011b cht\u011bla napsat. Ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[578],"tags":[],"class_list":["post-4098","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-be-gentle-when-you-re-killing-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4098","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4098"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4098\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4098"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4098"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4098"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}