{"id":410,"date":"2018-09-26T16:00:00","date_gmt":"2018-09-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=405"},"modified":"2018-09-26T16:00:00","modified_gmt":"2018-09-26T15:00:00","slug":"lykara-ii-stern-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/09\/26\/lykara-ii-stern-21\/","title":{"rendered":"Lykara II Stern 21."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tobiasi, pros\u00edm, otev\u0159i ty dve\u0159e… Mus\u00edme dom\u016f.“
„S v\u00e1ma dv\u011bma j\u00e1 nikam nejdu!“ K\u0159ikl sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm a je\u0161t\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji, jestli na n\u011bco nezapomn\u011bl. Ne, s nimi rozhodn\u011b nep\u016fjde. S t\u00edm zelen\u00fdm zmetkem ne a s t\u00e1tou u\u017e v\u016fbec ne. Ani nev\u011bd\u011bl, kter\u00e9ho z nich moment\u00e1ln\u011b nen\u00e1vid\u00ed v\u00edc. Trina za to, jak ho pon\u00ed\u017eil, nebo jeho za to, \u017ee mu \u0159ekl, \u017ee si n\u011bjakou moc leda namlouv\u00e1, a \u017ee Bill se nikdy nevr\u00e1til a nevr\u00e1t\u00ed.
Vykoukl z okna a hodil ta\u0161ku ven. Asi to bude bolet, ale co na tom. Jestli cht\u011bl Billa zachr\u00e1nit, musel se ke skic\u00e1ku dostat prvn\u00ed.
„J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee jsi zmaten\u00fd a vystra\u0161en\u00fd…“ Pokra\u010doval Tom a Tobias jen uk\u00e1zal dve\u0159\u00edm prost\u0159edn\u00ed\u010dek.
„To ur\u010dit\u011b…“ Zamumlal, nadechl se a sko\u010dil z okna na p\u0159ikr\u00fdvky a deky, kter\u00e9 tam vyh\u00e1zel. I tak se p\u011bkn\u011b potloukl. Sebral svou ta\u0161ku s v\u011bcmi, pl\u00e1\u0161\u0165 si p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e k t\u011blu a rozeb\u011bhl se z vesnice sm\u011brem k lesu.<\/p>\n

Trin jen proto\u010dil o\u010di, kdy\u017e si v\u0161iml, jak Tobias jako o \u017eivot zdrh\u00e1 pry\u010d, zat\u00edmco Tom si d\u00e1l naho\u0159e \u0159e\u010dn\u00ed, a musel odolat touze ho zastavit tak jako poka\u017ed\u00e9. Byl roztomil\u00fd, jak se pak v\u017edycky vztekal, ale pochyboval, \u017ee by Tom jeho zp\u016fsob schvaloval. M\u00edsto toho na n\u011bj houkl, \u017ee mu syn\u00e1\u010dek zdrh\u00e1 a u\u0161kl\u00edbl se nad r\u00e1nou, kterou Tom naho\u0159e zasadil dve\u0159\u00edm, ne\u017e seb\u011bhl dol\u016f.
„Kam utek? Pro\u010d jsi ho nezastavil?“
„Daleko se nedostane. Nebylo mu moc dob\u0159e, ne\u017e jsi p\u0159i\u0161el.“
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku…“ \u0160tekl po n\u011bm Tom a Trin hv\u00edzdl nad jeho sev\u0159enou p\u011bst\u00ed.
„Hele, j\u00e1 ti nezabouch dve\u0159e p\u0159ed nosem. A on jen vypil n\u011bco, co nem\u011bl. To se st\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00fdmu. Jen bude m\u00edt p\u00e1r hodin \u017ealudek na vod\u011b.“ Rozhodil rukama a uk\u00e1zal sm\u011br.
„Jdeme?“<\/div>\n

\n
„Co vypil? Trine, nepokou\u0161ej m\u011b je\u0161t\u011b ty…“
„Zka\u017eenou vodu. Uklouznul na b\u0159ehu a nalokal se trochu vody, co st\u00e1la v lou\u017ei u\u017e jak dlouho.“ Zalhal pohotov\u011b a Tom jen k\u00fdvl.
„Promi\u0148… Jsem r\u00e1d \u017ee jsi ho udr\u017eel v bezpe\u010d\u00ed, jen… m\u011bl jsem o n\u011bj \u0161\u00edlenej strach, pomalu jsem cel\u00fd ty dny nespal a on…“
„Jo, dok\u00e1\u017ee b\u00fdt okouzluj\u00edc\u00ed.“ Dokon\u010dil Trin za n\u011bj a Tom p\u0159itakal.
„Nen\u00ed takov\u00fd po\u0159\u00e1d… Poh\u00e1dali jsme se u\u017e p\u0159edt\u00edm a to, za jak\u00fdch podm\u00ednek se o v\u0161em dozv\u011bd\u011bl… Mus\u00ed b\u00fdt \u0161\u00edlen\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd…“ Trin u\u017e m\u011bl na jazyku odpov\u011b\u010f, ale musel s\u00e1m sebe zastavit.
Vyd\u011b\u0161en\u00fd bylo to posledn\u00ed, \u010d\u00edm by Tobiasovo chov\u00e1n\u00ed tady popsal, jen\u017ee pak si uv\u011bdomil, jak\u00fd byl Bill tenkr\u00e1t, jak ho vid\u011bl poprv\u00e9 je\u0161t\u011b jako mal\u00e9ho, kdy\u017e ho Elyon p\u0159ivedla do v\u00edl\u00edho pal\u00e1ce. S\u00e1m byl je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed a cht\u011bl si s n\u00edm hr\u00e1t, ale Bill ho od sebe vyhnal. Elyon ho tenkr\u00e1t uklidnila, kdy\u017e mu \u0159ekla, \u017ee Bill nic z toho nemyslel v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee byl jen… vyd\u011b\u0161en\u00fd…
No, jestli byl dote\u010f vyd\u011b\u0161en\u00fd, mohl se vsadit, \u017ee d\u00edky n\u011bmu na to po tom odpoledni ur\u010dit\u011b zapomn\u011bl…<\/p>\n

„Trine…“ Tom se zastavil a v\u00edlen\u00edk m\u00e1lem vrazil do jeho zad.
„Co…?“ Zvedl pohled ze zem\u011b a m\u00e1lem se rozesm\u00e1l. Doufal, \u017ee na tohle je\u0161t\u011b bude m\u00edt n\u011bjak\u00fd \u010das, b\u011bhem kter\u00e9ho Tom trochu vychladne a ten malej pot\u00ed\u017eista ho stihne nahlodat v\u016f\u010di my\u0161lence, \u017ee by Bill snad mohl opravdu existovat. Ale co se divil, v\u0161echno, co si pl\u00e1noval, ode\u0161lo s vesel\u00fdm m\u00e1v\u00e1n\u00edm do kytek, tak pro\u010d ne i Tomovo prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm.
Tobias toti\u017e st\u00e1l p\u00e1r metr\u016f od nich a Bill, l\u00edp u\u017e se opravdu uk\u00e1zat nemohl, mu zase m\u00ed\u0159il me\u010dem na krk.
Trin vztekle nasm\u011broval proud vzduchu proti nim a Billa tak povalil, zat\u00edmco Tom u\u017e si stihl odepnout sv\u00e9 zbran\u011b a rozb\u011bhnout se na n\u011bj.<\/p>\n

„To si snad d\u011bl\u00e1te srandu…“ Za\u00fap\u011bl Trin a rozb\u011bhl se za nimi. Tom se mezit\u00edm u\u017e pustil do Billa i se svoj\u00ed u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 neexistuj\u00edc\u00ed kondi\u010dkou, co se boje t\u00fdkalo, a sna\u017eil se ji nahradit zu\u0159ivost\u00ed.
Tobias kolem nich krou\u017eil a je\u010del na n\u011b oba a po Trinovi se ohnal, kdy\u017e se ho pokusil od nich odt\u00e1hnout.
„Ty na m\u011b v\u016fbec ne\u0161ahej!“ Vysmekl se mu.
„Tobiasi! Trine, odve\u010f ho, sakra, odsu\u010f!“ K\u0159ikl po n\u011bm Tom a Bill klop\u00fdtl dozadu, kdy\u017e Tom ude\u0159il obzvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u011b.
„Ne! Tati, to nesm\u00ed\u0161! Ne! Ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 mu, sakra!“
„\u0158\u00edk\u00e1m, odve\u010f ho!“ Houkl znovu Tom a Billovi se povedlo mu d\u00fdkou, kterou m\u011bl ve druh\u00e9 ruce, proseknout ruk\u00e1v.
„Billy! P\u0159esta\u0148te!“ Je\u010del d\u00e1l Tobias a bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed Trina pra\u0161til do hrudi, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee se jej zase sna\u017e\u00ed omr\u00e1\u010dit. „A\u0165 t\u011b to ani nenapadne!“ \u0160tekl po n\u011bm a nam\u00ed\u0159il na n\u011bj svou ta\u0161kou.<\/p>\n

Tom u\u017e nevn\u00edmal, jak se Tobias Trinovi vy\u0161kubl, ani h\u00e1dku mezi nimi, a s neskr\u00fdvanou nen\u00e1vist\u00ed v o\u010d\u00edch hled\u011bl na stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed sebou. U\u017e naprosto ch\u00e1pal, pro\u010d se nechali o\u0161\u00e1lit. Ale to on nedopust\u00ed. Ne tou pr\u00e1zdnou schr\u00e1nkou bez du\u0161e. Ne tvorem stvo\u0159en\u00fdm k jejich zk\u00e1ze, ne tvorem s tv\u00e1\u0159\u00ed mu\u017ee, kter\u00e9ho miloval a ztratil…
„Ty nejsi on…“ Za\u0161eptal ti\u0161e pro sebe a kop\u00edroval jeho krou\u017eiv\u00e9 \u017eralo\u010d\u00ed pohyby, \u00fapln\u011b stejn\u00e9, jako kdy\u017e ho Bill je\u0161t\u011b u\u010dil a sna\u017eil se naru\u0161it jeho pozornost. „Nejsi on…“ V\u00fdpad, oto\u010dka, kr\u00fdt se a znovu v\u00fdpad. \u00daskok, vykr\u00fdt \u00fatok zprava, zleva a znovu zleva… nepolevit. Prav\u00e1, lev\u00e1, lev\u00e1… V\u017edycky \u0161el na levou dvakr\u00e1t…
A ta pr\u016fhledn\u00e1 klop\u00fdtnut\u00ed… Jen pasti.
Lev\u00e1, lev\u00e1… \u00datok…
Pohybovali se v dokonal\u00e9 souh\u0159e jako p\u0159i tanci na hudbu, kterou sly\u0161\u00ed jen oni dva.
V\u0161iml si, \u017ee i kdy\u017e se to st\u00edn sna\u017eil skr\u00fdt, i on byl p\u0159ekvapen\u00fd z t\u00e9 souhry… A\u0165 u\u017e to bylo jak\u00e9koliv kouzlo, bylo dokonal\u00e9…<\/p>\n

Necht\u011bl nikdy p\u0159estat, tak d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9 to bylo, ale ve chv\u00edli, kdy si to uv\u011bdomil, vyu\u017eil Billovy chyby. Odrazil jeho \u00fatok, vytla\u010dil z mysli v\u0161e ostatn\u00ed a vyu\u017eil toho zn\u00e1m\u00e9ho ve sv\u016fj prosp\u011bch. P\u0159i jeho dal\u0161\u00edm pokusu o v\u00fdpad vykopl st\u00ednu me\u010d z ruky. Bill ztratil rovnov\u00e1hu a upadl. P\u0159i tom ztratil i d\u00fdku.
Tom zvedl jeho me\u010d, a vzedmula se v n\u011bm dal\u0161\u00ed vlna vzteku. Nebyla to jen jeho tv\u00e1\u0159, p\u0159ivlastnil si i me\u010d. Bill\u016fv me\u010d, na kter\u00fd to stvo\u0159en\u00ed nem\u011blo pr\u00e1vo.
Me\u010d, kter\u00fd by nikdy neprolil jeho vlastn\u00ed krev, a kter\u00fd se rozpadl, kdy\u017e se jej proti Billovi n\u011bkdo pokusil pou\u017e\u00edt.
S nen\u00e1vist\u00ed se proti st\u00ednu me\u010dem rozp\u0159\u00e1hl.<\/p>\n

„Tati, ne!“
Nepost\u0159ehl ten okam\u017eik, kdy se Tobias vrhl mezi n\u011b, a instinktivn\u011b si zk\u0159\u00ed\u017eil ruce p\u0159ed obli\u010dejem ve snaze zm\u00edrnit smrt\u00edc\u00ed r\u00e1nu. Byl a\u017e moc rychl\u00fd, stejn\u011b jako Bill, Tom u\u017e nem\u011bl \u010das zm\u011bnit dr\u00e1hu \u010depele. I proryv v\u011btru od Trina p\u0159i\u0161el pozd\u011b a v\u00edlen\u00edk vyk\u0159ikl hr\u016fzou ve chv\u00edli, kdy se ost\u0159\u00ed dotklo chlapcovy k\u016f\u017ee.
Tom padl na bok, ale b\u011bhem vte\u0159iny u\u017e byl na kolenou vedle Tobiase, kter\u00fd kle\u010del p\u0159ed st\u00ednem a kolem n\u011bj se vzn\u00e1\u0161ely ledov\u00e9 \u00falomky Billova me\u010de.
„Tobiasi…“ Zaj\u00edkl se a zahodil j\u00edlec, kter\u00fd st\u00e1le dr\u017eel. Syn se na n\u011bj ale ani nepod\u00edval a t\u0159e\u0161til o\u010di na \u00falomky kolem n\u011bj.
„Moje krev…“ Ozvalo se ti\u0161e zpoza n\u011bj, ale ne\u017e se stihl kdokoli probrat ze \u0161oku, Bill hodil do vzduchu hrst prachu a zmizel v kou\u0159i.<\/p>\n

autor: Bitter<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter „Tobiasi, pros\u00edm, otev\u0159i ty dve\u0159e… Mus\u00edme dom\u016f.“„S v\u00e1ma dv\u011bma j\u00e1 nikam nejdu!“ K\u0159ikl sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm a je\u0161t\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji, jestli na n\u011bco nezapomn\u011bl. Ne, s nimi rozhodn\u011b nep\u016fjde. S t\u00edm zelen\u00fdm zmetkem ne a s t\u00e1tou u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[699],"tags":[],"class_list":["post-410","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lykara-ii-stern"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/410","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=410"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/410\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=410"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=410"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=410"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}