{"id":4100,"date":"2014-04-05T17:00:00","date_gmt":"2014-04-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4087"},"modified":"2014-04-05T17:00:00","modified_gmt":"2014-04-05T16:00:00","slug":"nicitel-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/05\/nicitel-11\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 11."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Z\u00e1rost<\/p>\n

<\/strong> Tom<\/p>\n

Naposledy jsme se ohl\u00e9dl po sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b a nastoupil do vlaku. S Lokim jsme si na\u0161li vzadu ve vag\u00f3nu posledn\u00ed dv\u011b voln\u00e1 m\u00edsta v jednom kup\u00e9. Ti\u0161e jsem pozdravil spolucestuj\u00edc\u00ed, hodil t\u011b\u017ek\u00fd batoh na zem a sedl si na jednu ze dvou seda\u010dek. Loki m\u011b hned napodobil. Op\u0159el jsem se o jeho rameno.<\/div>\n

„A jako pol\u0161t\u00e1\u0159 jsem ti dobrej,“ odfrkl si na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Ml\u010d,“ broukl jsem a zav\u0159el si o\u010di. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee neprotestoval. Naproti n\u00e1m sed\u011bli n\u011bjac\u00ed dva kluci, kte\u0159\u00ed se bavili o tom, jak nejl\u00edp sbalit n\u011bjakou holku.<\/div>\n
„Tohle je fakt trapn\u00fd,“ okomentoval Loki jejich pl\u00e1n. Oba kluci se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edvali. Vyprskl jsem sm\u00edchy.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, jeho si nev\u0161\u00edmejte,“ \u0159ekl jsem, kdy\u017e jsem se uklidnil. Chlapci se po sob\u011b za\u0159ezan\u011b pod\u00edvali, ale nijak se k v\u011bci nevyjad\u0159ovali.<\/p>\n

Kdy\u017e vlak zastavil, vylezli jsme ven a porozhl\u00e9dli se kolem. V j\u00edzdn\u00edm \u0159\u00e1du jsme si na\u0161li autobus, kter\u00fd jel k leti\u0161ti. Poda\u0159ilo se n\u00e1m naj\u00edt cestu do hlavn\u00ed leti\u0161tn\u00ed haly.<\/div>\n

„Ty Loki, a co pen\u00edze?“ zeptal jsem se opatrn\u011b.<\/div>\n
„D\u011bdek mi dal n\u011bjak\u00fd kapesn\u00fd,“ zazubil se a vyt\u00e1hl z kapsy pln\u00fd s\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Wow, dost slu\u0161n\u00fd,“ pok\u00fdval jsem uznale hlavou. „To by mohlo sta\u010dit.“<\/div>\n
Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b dohadov\u00e1n\u00ed se se zam\u011bstnanci leti\u0161t\u011b se n\u00e1m poda\u0159ilo sehnat letenky na nejbli\u017e\u0161\u00ed let sm\u011br ostrov Skye.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Eh… M\u00e1\u0161 pas?“ pod\u00edval jsem se na Lokiho.<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“ svra\u0161til obo\u010d\u00ed. Prohrabal jsem se batohem, vyt\u00e1hl malou kn\u00ed\u017eku a zam\u00e1val mu s n\u00ed p\u0159ed obli\u010dejem. „Nem\u00e1m,“ odtu\u0161il.<\/div>\n
„A to si mysl\u00ed\u0161, \u017ee projde\u0161 bez doklad\u016f?“<\/div>\n
„No, Odin mi dal tohle, sta\u010d\u00ed to?“ Vyt\u00e1hl ob\u010danku.<\/div>\n
„Jo, mohlo by,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. Pro\u0161li jsme p\u0159es odbaven\u00ed a v\u0161echny dal\u0161\u00ed srandy. Kone\u010dn\u011b jsme se do\u010dkali na\u0161eho letadla.<\/p>\n

Kdy\u017e jsme dorazili na m\u00edsto a vymotali se z leti\u0161t\u011b ohl\u00e9dl jsem se na Lokiho, kter\u00fd se t\u00e1hnul za mnou a n\u011bco si pro sebe mrmlal.<\/div>\n

„Teda \u0159eknu ti, \u017ee to m\u00e1te p\u011bkn\u011b na prd. Na\u0161e port\u00e1ly jsou vymakan\u011bj\u0161\u00ed,“ za\u0161klebil se.<\/div>\n
„Co nad\u011bl\u00e1\u0161.“ Po\u010dkal jsem, a\u017e m\u011b dojde a po jeho boku pokra\u010doval. Nasko\u010dili jsme do autobusu, kter\u00fd n\u00e1s dovezl do centra m\u011bsta. Donutil jsem Lokiho, abychom si to tu aspo\u0148 trochu pro\u0161li. Nebyl p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd. V prvn\u00ed chv\u00edli jsem myslel, \u017ee m\u011b asi up\u00e1l\u00ed za \u017eiva.<\/p>\n

Pozd\u011bji odpoledne jsme se kone\u010dn\u011b dostali na kraj m\u011bsta, odkud jsme mohli pokra\u010dovat d\u00e1l.<\/div>\n

Najednou jsme na druh\u00e9m konci str\u00e1n\u011b zahl\u00e9dli p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se skupinku lid\u00ed. Kdy\u017e dob\u011bhli bl\u00ed\u017e, v\u0161iml jsem si, \u017ee maj\u00ed skotsk\u00e9 sukn\u011b. A nic pod t\u00edm. Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli jsem zahl\u00e9dl to, co jsem necht\u011bl vid\u011bt, ale pro jistotu jsem si zabo\u0159il hlavu do Lokiho ramena.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i…“ Kn\u011b\u017e\u00ed vesele poskakovali bl\u00ed\u017e, a\u017e jim poskakovalo i to dole.<\/div>\n
„Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee to nevid\u00ed\u0161, „ozval se Loki znechucen\u011b.<\/div>\n
„Jsem.“<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Za sv\u016fj dlouh\u00fd \u017eivot jsem vid\u011bl spoustu hrozn\u00fdch v\u011bc\u00ed, ale tahle se mohla hrd\u011b za\u0159adit mezi ty nejhor\u0161\u00ed. Jednou jsem se zhluboka nadechl a vydechl.<\/div>\n

Skupinka lid\u00ed nad\u0161en\u011b dob\u011bhla k n\u00e1m.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm,“ \u0159ekl mile jeden z nich. „Jmenuji se Andrew. Jsem v\u016fdce posledn\u00ed skupiny skotsk\u00fdch \u010darod\u011bj\u016f. V\u00edt\u00e1m v\u00e1s tu.“<\/div>\n
„Ahoj, j\u00e1 jsem Leverett,“ \u0159ekl ten kluk taky mile. Ha, budu si to muset n\u011bkam napsat.<\/div>\n
„Jsem moc hezkej na to, abych n\u011bco takov\u00fdho zdravil,“ zamumlal jsem. „A kdy\u017e u\u017e jsme u toho… nechce\u0161 si takovou sukni po\u0159\u00eddit taky?“<\/div>\n
„Tohle egoistick\u00fd hovado je Loki,“ pokra\u010doval Levi klidn\u011b.<\/div>\n
„Nem\u00e1te sporran?“ optal jsem se slu\u0161n\u011b mu\u017e\u016f v sukn\u00edch.<\/div>\n
„To nosej Keltov\u00e9,“ vysv\u011btlil mi Andrew.<\/div>\n
„Tak si ho od nich m\u016f\u017eete pu\u010dit,“ poradil jsem jim. Jenom se usm\u00edvali a ne\u0159\u00edkali nic. Asi si mysleli, \u017ee jsem debil.<\/div>\n
„Jak jste v\u016fbec v\u011bd\u011bli, \u017ee tu jsme?“ zeptal se Levi a p\u0159eru\u0161il tak trapn\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Jsme m\u00e1gov\u00e9, c\u00edtili jsme va\u0161i s\u00edlu,“ objasnil n\u00e1m jin\u00fd Skot. „Mimochodem, j\u00e1 jsem Oskar.“ Pokusil se na Leviho sv\u016fdn\u011b mrknout. Se zd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem jsem se odvr\u00e1til.<\/div>\n
„Vezmeme v\u00e1s k sob\u011b… A nebojte, zadarmo,“ \u0159ekl vst\u0159\u00edcn\u011b Andrew.<\/div>\n
V\u00e1hav\u011b jsme se s Levim po sob\u011b pod\u00edvali. Na\u0161e z\u00e1\u017eitky z kamenn\u00e9 vesnice byly st\u00e1le je\u0161t\u011b siln\u00e9. Nakonec jsem pokr\u010dil rameny. Slovo zadarmo to rozhodlo.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Skupina mu\u017e\u016f n\u00e1s dovedla k jak\u00e9si chat\u011b. Nemohl jsem \u0159\u00edct, \u017ee jde o prdel sv\u011bta, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 prdel by nemohla b\u00fdt tak zarostl\u00e1. I kdy\u017e, u t\u011bch Skot\u016f bych se ani nedivil… Zav\u0159el jsem o\u010di a sna\u017eil se vyt\u011bsnit tu p\u0159edstavu z hlavy.<\/p><\/div>\n

Rad\u0161i jsem si prohl\u00e9dl d\u016fm, kde jsme m\u011bli str\u00e1vit noc. Byl zarostl\u00fd… fuj!… mechem a vypadal, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edl\u00ed rozpadne. Ale byl zadarmo.<\/div>\n
Ve\u0161li jsme dovnit\u0159. Na\u0161i nov\u00ed zarostl\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 – tedy a\u017e na Oskara, ten byl celkem hezk\u00fd a nezarostl\u00fd – n\u00e1s vedli do j\u00eddelny.<\/p>\n

„Moje man\u017eelka pr\u00e1v\u011b va\u0159\u00ed,“ \u0159ekl Andrew hrd\u011b. Nakoukli jsme do kuchyn\u011b. U spor\u00e1ku st\u00e1la n\u011bjak\u00e1 \u017eena. Oto\u010dila se a usm\u00e1la.<\/div>\n

\u017dena s plnovousem.<\/div>\n
Op\u0159el jsem se o st\u016fl a zt\u011b\u017eka oddechoval.<\/div>\n
„Je \u010das na ve\u010de\u0159i,“ pronesla „\u017eena“ hlubok\u00fdm hlasem. P\u0159inesla n\u00e1m tal\u00ed\u0159e s n\u011bjakou neidentifikovatelnou sra\u010dkou.<\/div>\n
„To je haggis,“ prohl\u00e1sil s \u00fasm\u011bvem jeden ze Skot\u016f.<\/div>\n
„Huggies? Jako ty pl\u00ednky?“ zd\u011bsil jsem se. Kdy\u017e jsem si prohl\u00e9dl to, co le\u017eelo na tal\u00ed\u0159i, opravdu to jako pou\u017eit\u00e1 pl\u00ednka vypadalo. Hodn\u011b pou\u017eit\u00e1 pl\u00ednka.<\/div>\n
„Ne, to jsou ov\u010d\u00ed vnit\u0159nosti, s\u00e1dlo, cibule a ovesn\u00e9 vlo\u010dky,“ osv\u011btlila n\u00e1m z\u00e1hadu „\u017eena.“<\/div>\n
Ne\u0161\u0165astn\u011b jsem se pod\u00edval na sv\u016fj tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
„Nej\u00edm cibuli,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„Chud\u00e1\u010dku, v\u00e1\u017en\u011b?“ zeptala se z\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b „\u017eena.“ „Tak poj\u010f, uva\u0159\u00edm ti n\u011bco, co ti bude chutnat, chce\u0161?“<\/div>\n
Up\u0159el jsem na ni ps\u00ed pohled a p\u0159ik\u00fdvl. „\u017dena“ m\u011b mate\u0159sky uchopila za pa\u017ei a t\u00e1hla do kuchyn\u011b. Zav\u0159ela dve\u0159e a pak se ke mn\u011b pevn\u011b p\u0159itiskla.<\/div>\n
„Eh…“ hekl jsem.<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b?“ vydechla… \u017eensk\u00fdm hlasem. Trochu se ode m\u011b odt\u00e1hla a sundala si plnovous.<\/div>\n
„C-co…“<\/div>\n
„M\u016fj starej na tohle let\u00ed,“ vysv\u011btlila mi. „Jinak si fousy hol\u00edm.“ Pak se ke mn\u011b znovu p\u0159itiskla. „Ale tam dole je to prav\u00fd…“<\/div>\n
Mysl\u00edm, \u017ee jsem omdlel.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem se d\u00edval, jak „\u017eena“ t\u00e1hne Lokiho pry\u010d. Ne, nenech\u00e1vej m\u011b tady samotn\u00fdho! Tihle lidi byli je\u0161t\u011b stra\u0161ideln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obyvatel\u00e9 kamenn\u00e9 vesnice. Najednou se ke mn\u011b p\u0159isunul Oskar a natiskl se mi na z\u00e1da. Uh, co to d\u011bl\u00e1?!<\/div>\n

„N\u011bco bych ti cht\u011bl uk\u00e1zat,“ za\u0161eptal mi do ucha. Nasucho jsem polkl.<\/div>\n
„A-ale\u2026 Loki\u2026“<\/div>\n
„Neboj, je o n\u011bj dob\u0159e postar\u00e1no,“ mrknul na m\u011b a ol\u00edzl si rty. Rychle jsem se odvr\u00e1til k tal\u00ed\u0159i pln\u00e9mu nechutnost\u00ed. „Tak poj\u010f,“ vyzval m\u011b a vyt\u00e1hl m\u011b na nohy. Cht\u011bl jsem mu \u0159\u00edct, \u017ee nikam nechci, ale on byl rychlej\u0161\u00ed a u\u017e m\u011b t\u00e1hl pry\u010d. Nezb\u00fdvalo mi, ne\u017e poslu\u0161n\u011b j\u00edt za n\u00edm.<\/div>\n
Mal\u00fdm les\u00edkem m\u011b dovedl n\u011bkam za jejich chajdu. V d\u00e1lce jsem sly\u0161el padaj\u00edc\u00ed vodu.<\/p>\n

„Kam m\u011b to vede\u0161?“ zeptal jsem se zmaten\u011b. Oskar se pousm\u00e1l.<\/div>\n

„Nech se p\u0159ekvapit.“ U\u017e jen tahle v\u011bta m\u011b vyd\u011bsila. Nem\u011bl jsem r\u00e1d p\u0159ekvapen\u00ed. A u\u017e v\u016fbec ne od n\u011bkoho divn\u00fdho jako Loki nebo tenhle Oskar.<\/div>\n
Do\u0161li jsme k mal\u00e9mu vodop\u00e1du.<\/p>\n

„P\u00e1ni,“ vydechl jsem. Byla to n\u00e1dhera.<\/div>\n

„L\u00edb\u00ed?“ Energicky jsem p\u0159ik\u00fdvl. „To jsem r\u00e1d,“ za\u0161eptal Oskar a obto\u010dil mi ruce kolem pasu.<\/div>\n
„Po\u010dkej!“ vyjekl jsem, ale on mi za\u010dal ol\u00edb\u00e1vat krk. Chv\u00edli jsem byl tak p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee jsem ani neprotestoval. „Ne, co to d\u011bl\u00e1\u0161?! Pus\u0165 m\u011b!“ za\u010dal jsem se mu vzp\u00edrat, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, co se d\u011bje.<\/div>\n
„Ale no tak, ned\u011blej, \u017ee se ti to nel\u00edb\u00ed,“ zavrn\u011bl. Pomalu mi vyhrnoval tri\u010dko. Poda\u0159ilo se mi vyvl\u00edknout pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se mi o k\u016f\u017ei ot\u0159el chladn\u00fd kov. Pod\u00edval jsem se na sv\u016fj bok a uvid\u011bl krvavou r\u00fdhu p\u0159esn\u011b ve stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, kde jsem se zranil naposledy. Zd\u011b\u0161en\u011b jsem pohled zvedl k Oskarovi. Jeho dote\u010f m\u00edrumilovn\u00fd v\u00fdraz se zm\u011bnil v krvela\u010dn\u00fd. Podv\u011bdom\u011b jsem o p\u00e1r krok\u016f ustoupil. Skot se za\u010dal \u010f\u00e1belsky sm\u00e1t.<\/div>\n
„O-Oskare? Ty\u2026?“ koktal jsem.<\/div>\n
„Te\u010f t\u011b zabiju!“ vyk\u0159ikl a vrhnul se po mn\u011b. Poda\u0159ilo se mi uhnout v posledn\u00ed chv\u00edli. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee jsem si s sebou nevzal sv\u016fj me\u010d, tak\u017ee jsem se te\u010f nem\u011bl \u010d\u00edm br\u00e1nit. Oskar jako by se zbl\u00e1znil. „\u0158ekni svoje sbohem!“<\/div>\n
„LOK\u00cd\u00cd\u00cd\u00cd\u00cd\u00cd!“<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Z\u00e1rost Tom Naposledy jsme se ohl\u00e9dl po sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b a nastoupil do vlaku. S Lokim jsme si na\u0161li vzadu ve vag\u00f3nu posledn\u00ed dv\u011b voln\u00e1 m\u00edsta v jednom kup\u00e9. Ti\u0161e jsem pozdravil spolucestuj\u00edc\u00ed, hodil t\u011b\u017ek\u00fd batoh na zem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4100","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4100","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4100"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4100\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4100"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4100"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4100"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}