{"id":4102,"date":"2014-04-03T18:00:00","date_gmt":"2014-04-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4089"},"modified":"2014-04-03T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-03T17:00:00","slug":"breaking-through-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/03\/breaking-through-12\/","title":{"rendered":"Breaking Through 12."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahojte v\u0161ichni,<\/em><\/div>\n

nejen\u017ee p\u00ed\u0161u pov\u00eddky, zkou\u0161\u00edm ps\u00e1t knihy a dal\u0161\u00ed v\u011bci, skl\u00e1d\u00e1m i b\u00e1sni\u010dky, a jeliko\u017e je v pov\u00eddce dost specifick\u00e1 situace, na kterou bych sotva na\u0161la odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed, ji\u017e n\u011bk\u00fdm slo\u017eenou b\u00e1se\u0148, vymyslela jsem svoji.<\/em> \ud83d\ude42<\/div>\n
Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/p>\n

P\u00edsmena poskl\u00e1dan\u00e1 do slov, slova poskl\u00e1dan\u00e1 do v\u011bt<\/p>\n

<\/em><\/strong> Den volna od v\u011b\u010dn\u00e9ho \u00faklidu sn\u011bhu, no\u0161en\u00ed krabic a dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed ze skladu Tomovi p\u0159i\u0161el nesm\u00edrn\u011b vhod. Ti\u0161e doufal, \u017ee p\u0159ijde dom\u016f, nadl\u00e1bne se, lehne si do postele s notebookem, nebo I-Podem a proleno\u0161\u00ed cel\u00fd den. Koneckonc\u016f by si to za posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed, kdy si dal po\u0159\u00e1dn\u011b do t\u011bla, zaslou\u017eil. Osud m\u011bl v\u0161ak jin\u00e9 pl\u00e1ny. Jen se Tom r\u00e1no vzbudil a po vydatn\u00e9 sn\u00eddani do\u0161el ke sv\u00e9mu psac\u00edmu stolu, jako prvn\u00ed v\u011bc upoutala jeho pozornost je\u0161t\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e1 semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce do psychologie. P\u0159e\u010detl u\u017e n\u011bkolik kn\u00ed\u017eek a \u010dl\u00e1nk\u016f na internetu, ale sv\u00e9 poznatky m\u011bl st\u00e1le je\u0161t\u011b v hlav\u011b, a soubor, kter\u00fd m\u011bl vytvo\u0159en\u00fd, obsahoval pouze tituln\u00ed stranu s n\u00e1zvem pr\u00e1ce, hlavi\u010dkou univerzity a znakem a m\u00edstem a rokem, kdy a kde pr\u00e1ce vznikla.<\/p>\n

M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed slo\u017eku zav\u0159\u00edt d\u0159\u00edv, ne\u017e se do toho pust\u00ed, a nechat to na jindy, ale b\u016fhv\u00ed, kdy jindy bude m\u00edt \u010das. Kdy\u017e vid\u011bl to mno\u017estv\u00ed knih a ulo\u017een\u00fdch odkaz\u016f na str\u00e1nky, kter\u00e9 se t\u00fdkaly jeho t\u00e9matu, ud\u011blalo se mu \u010derno p\u0159ed o\u010dima. M\u011bl v\u017edycky probl\u00e9m za\u010d\u00edt, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee najednou nev\u00ed, kde za\u010d\u00edt, ale jakmile se mu poda\u0159ilo p\u0159ekonat tuto blok\u00e1du, pak to \u0161lo najednou samo a on m\u011bl pr\u00e1ci do n\u011bkolika hodin hotovou.<\/p>\n

Zhluboka se nadechl, sesum\u00edroval si v\u0161e v hlav\u011b a usoudil, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e za\u010dne charakteristikou sv\u00e9ho pacienta. P\u0159it\u00e1hl si k sob\u011b slo\u017eku, kterou obdr\u017eel v l\u00e9\u010debn\u011b, otev\u0159el ji a vesm\u011bs opisov\u00e1n\u00edm za\u010dal p\u0159en\u00e1\u0161et ve\u0161ker\u00e9 informace o pacientovi na pr\u00e1zdnou str\u00e1nku souboru v notebooku.<\/div>\n

\n
Byl zrovna n\u011bkde uprost\u0159ed \u010dl\u00e1nku o metod\u00e1ch l\u00e9\u010den\u00ed, kdy\u017e mu v prav\u00e9m doln\u00edm rohu vysko\u010dilo okno chatu. Andreas. Kdo jin\u00fd to mohl b\u00fdt. Pravd\u011bpodobn\u011b nad\u0161en\u00fd, \u017ee se mu Tomovo jm\u00e9no objevilo se zelen\u00fdm znakem a ne \u010derven\u00fdm.<\/p>\n

AndyTe\u010dkaCom: \u010cus, co ty tady?<\/p>\n

<\/em> Tom proto\u010dil o\u010dima, dopsal v\u011btu, ne\u017e mu unikne jej\u00ed smysl, a klikl do ok\u00e9nka na psan\u00ed.<\/p>\n

Tom.T: \u010cau! Pustil jsem se do semin\u00e1rky do t\u00e9 psychologie<\/p>\n

<\/em> Odeslal, p\u0159eklikl na soubor a za\u010dal ps\u00e1t d\u00e1l. Musel rychle, proto\u017ee si v\u0161iml, \u017ee v okn\u011b se objevilo ‚AndyTe\u010dkaCom p\u00ed\u0161e…<\/em>‚, tak\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee Andy nem\u00e1 nic jin\u00e9ho na pr\u00e1ci, ne\u017e sed\u011bt u po\u010d\u00edta\u010de a \u010dekat, dokud mu Tom neodpov\u00ed, aby mohl okam\u017eit\u011b zareagovat.<\/p>\n

AndyTe\u010dkaCom: Tak pro\u010d leze\u0161 sem, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee budu otravovat?<\/p>\n

Tom.T: Proto\u017ee se mi ten chat zap\u00edn\u00e1 z\u00e1rove\u0148 s notebookem<\/p>\n

AndyTe\u010dkaCom: Ah! No jo! Co nov\u00e9ho v bl\u00e1zinci?<\/p>\n

<\/em> Tom si prot\u0159el \u010delo. Takhle to z\u0159ejm\u011b nep\u016fjde. Andreas m\u011bl, zd\u00e1 se, v\u00fd\u0159e\u010dnou n\u00e1ladu, a pokud bude muset za ka\u017edou napsanou v\u011btou ud\u011blat pauzu, aby mu odepsal, tak tu pr\u00e1ci nedop\u00ed\u0161e ani za rok.<\/p>\n

Tom.T: Nic nov\u00e9ho. Hele mus\u00edm b\u011b\u017eet. M\u00e1ma pot\u0159ebuje pomoct vynosit n\u00e1kup z auta. Uvid\u00edme se ve \u0161kole! \u010cau.<\/p>\n

<\/em> Tom po\u010dkal na rychlou odpov\u011b\u010f a chat vypnul. Ned\u011blal to moc r\u00e1d, takhle obelh\u00e1vat kamar\u00e1da, ale zase jednou chytil z\u00e1chvat poctivosti, kdy byl schopen za v\u00edkend ud\u011blat ve\u0161kerou pr\u00e1ci na cel\u00fd semestr dop\u0159edu, a tak toho cht\u011bl vyu\u017e\u00edt. Vsadil se, \u017ee by s Andym op\u011bt protlachal cel\u00fd den prakticky o ni\u010dem. Ujistil se, \u017ee je chat vypnut\u00fd, a v klidu se pustil do zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Po necel\u00e9 hodin\u011b a p\u016fl m\u011bl asi 6 str\u00e1nek textu a byl na sebe n\u00e1le\u017eit\u011b hrd\u00fd. Z\u00e1klad m\u011bl u\u017e sepsan\u00fd, tak\u017ee te\u010f u\u017e bude zpracov\u00e1vat jen dokumenty, kter\u00e9 mu budou zasl\u00e1ny. C\u00edtil se dob\u0159e, \u017ee m\u00e1 dal\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed povinnost z krku.<\/div>\n

Kredity z psychologie byly zase o n\u011bco bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Vypadalo to, \u017ee teploty b\u011bhem dne za\u010daly stoupat a \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed sn\u00edh u\u017e z\u0159ejm\u011b nenapadne. Bill sed\u00edc\u00ed ti\u0161e na posteli zamotan\u00fd do pe\u0159iny, aby jej nestudila ze\u010f u postele, o kterou se z\u00e1dy op\u00edral, se d\u00edval z okna. Ka\u017edou chv\u00edli z okapu ze st\u0159echy spadlo k zemi n\u011bkolik kapek vody. Nem\u011bl tohle obdob\u00ed r\u00e1d. V\u0161echno bylo mokr\u00e9 a \u0161pinav\u00e9 a on se v noci v\u017edycky tak moc vyd\u011bsil, kdy\u017e taj\u00edc\u00ed sn\u00edh sjel ze st\u0159echy pod okna a ozvala se p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 duniv\u00e1 r\u00e1na. Trvalo mu dlouh\u00e9 minuty, ne\u017e p\u0159esv\u011bd\u010dil sv\u00e9 srdce, \u017ee to byla jen kopa sn\u011bhu. Brzy jej to ov\u0161em \u010dek\u00e1 zase.<\/p>\n

Odvr\u00e1til pohled od okna a pod\u00edval se dol\u016f. Po sv\u00e9 prav\u00e9 stran\u011b m\u011bl rozlo\u017een\u00e9 linkovan\u00e9 se\u0161ity s propiskami, na lev\u00e9 stran\u011b se v\u00e1lely kousky \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9ho pap\u00edru a v kl\u00edn\u011b mu le\u017eel otev\u0159en\u00fd bal\u00ed\u010dek s gumov\u00fdmi medv\u00eddky, kter\u00e9 po ob\u011bd\u011b poj\u00eddal. Vzal si v\u017edy jednoho a \u017emoulal jej, co nejd\u00e9le mohl. Pak str\u00e1vil dlouh\u00e9 minuty p\u0159emlouv\u00e1n\u00edm se, aby je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkal, ne\u017e si vezme dal\u0161\u00edho. Dokonce cht\u011bl zbytek schovat na dal\u0161\u00ed den, ale nemohl.<\/div>\n

Kdy\u017e z medv\u00eddk\u016f vycuc\u00e1val poka\u017ed\u00e9 jinou p\u0159\u00edchu\u0165, kter\u00e1 se mu se slinami rozlila v \u00fastech a pot\u00e9 sklouzla do \u017ealudku, zanech\u00e1vaj\u00edc sladkost na rtech a jazyce, nemohl odolat. Zelen\u00ed a pr\u016fhledn\u00ed medv\u00eddci jej dok\u00e1zaly dostat do takov\u00e9ho stavu, kdy p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka a t\u00e9m\u011b\u0159 mru\u010del nad tou dobrotou. U\u017e dlouho se mu do rukou nedostalo n\u011bco takov\u00e9ho. N\u011bco, co by si opravdu u\u017e\u00edval.<\/p>\n

Ov\u0161em i medv\u00eddk\u016f byl v s\u00e1\u010dku omezen\u00fd po\u010det. Posledn\u00ed medv\u00eddek rozkousan\u00fd na mali\u010dk\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky sklouzl Billov\u00fdm hrdlem do \u017ealudku a s\u00e1\u010dek zel pr\u00e1zdnotou. Bill neodolal a schoval nos dovnit\u0159, aby je\u0161t\u011b uc\u00edtil tu v\u016fni \u017eelatiny. Narovnal pokr\u010den\u00fd s\u00e1\u010dek a odlo\u017eil jej stranou. S\u00e1hl po sv\u00e9m linkovan\u00e9m se\u0161itu, a jak k n\u011bmu p\u0159ich\u00e1zela slova z mysli, tak je vpisoval na modr\u00e9 \u0159\u00e1dky.<\/div>\n

Nad\u011bje, zmaten\u00ed a chvilkov\u00fd pocit, \u017ee je zase v\u0161echno dobr\u00e9. P\u0159esn\u011b tyhle pocity se odr\u00e1\u017eely ve slovech, kter\u00e9 tvo\u0159ily ver\u0161e, a ver\u0161e, kter\u00e9 tvo\u0159ily sloky b\u00e1sn\u011b. Ob\u010das se r\u00fdmovaly, ob\u010das ned\u00e1valy smysl. Jeden ver\u0161 byl dlouh\u00fd, v druh\u00e9m byly sotva t\u0159i slova. V\u0161e v\u0161ak bylo v souladu s t\u00edm, jak se Bill c\u00edtil, co pro\u017e\u00edval, co jeho vnit\u0159ek ti\u0161e diktoval.<\/p>\n

Kdy\u017e b\u00e1se\u0148 o p\u011bti slok\u00e1ch dokon\u010dil, jako poka\u017ed\u00e9 do horn\u00edho rohu strany napsal den a datum. Zalistoval o dv\u011b strany zp\u011bt a zjistil, \u017ee od posledn\u00ed b\u00e1sn\u011b, kterou napsal, ub\u011bhly t\u00e9m\u011b\u0159 3 m\u011bs\u00edce. V\u011bd\u011bl, co to byl za \u010das, kdy napsal tu posledn\u00ed b\u00e1se\u0148. Bylo to ten den, co za n\u00edm naposled p\u0159ijel otec. Dok\u00e1zal si uv\u011bdomit, \u017ee k tomu, aby byl schopn\u00fd vyj\u00e1d\u0159it, co c\u00edt\u00ed, pot\u0159ebuje n\u011bjak\u00fd z\u00e1\u017eitek. Minule to byla n\u00e1v\u0161t\u011bva otce, nyn\u00ed to byl kluk, kter\u00fd mu daroval v\u00edc ne\u017e jen s\u00e1\u010dek \u017eelatinov\u00fdch bonb\u00f3n\u016f. Daroval mu sladkost, chvilkov\u00fd pocit spokojenosti a drobn\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech, kter\u00fd v posledn\u00ed dob\u011b zamrzl jako v\u0161echny lou\u017ee venku.<\/p>\n

S\u00e1hl po \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9m pap\u00ed\u0159e vedle sv\u00e9ho lev\u00e9ho kolene a p\u0159it\u00e1hl si jej k sob\u011b na tvrd\u00e9 slo\u017eky, kde ukr\u00fdval sv\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed poklady. Uchopil do ruky pero a rozepsal se.<\/div>\n

<\/p>\n

Daruje\u0161 sladkost, co rozpl\u00fdv\u00e1 se na jazyku,<\/em><\/div>\n

navr\u00e1t\u00ed se Ti nazp\u011bt n\u016f\u0161e pln\u00e1 slov d\u00edk\u016f.<\/em><\/div>\n
Drobn\u00fd dar, co rozz\u00e1\u0159il hv\u011bzdu mou,<\/em><\/div>\n
tu hv\u011bzdu, kter\u00e1 \u010dek\u00e1 na druhou.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

D\u011bkuji, B.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahojte v\u0161ichni, nejen\u017ee p\u00ed\u0161u pov\u00eddky, zkou\u0161\u00edm ps\u00e1t knihy a dal\u0161\u00ed v\u011bci, skl\u00e1d\u00e1m i b\u00e1sni\u010dky, a jeliko\u017e je v pov\u00eddce dost specifick\u00e1 situace, na kterou bych sotva na\u0161la odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed, ji\u017e n\u011bk\u00fdm slo\u017eenou b\u00e1se\u0148, vymyslela jsem svoji. \ud83d\ude42 Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, Muck\u00e1tko<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-4102","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4102","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4102"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4102\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4102"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4102"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4102"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}