{"id":4104,"date":"2014-04-02T18:00:00","date_gmt":"2014-04-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4091"},"modified":"2014-04-02T18:00:00","modified_gmt":"2014-04-02T17:00:00","slug":"balance-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/04\/02\/balance-14\/","title":{"rendered":"Balance 14."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\u017divot p\u0159estal b\u00fdt zaj\u00edmav\u00fd.<\/em><\/div>\n
Ml\u00e1d\u011b chodilo lesem se sv\u011b\u0161enou hlavou, bez pov\u0161imnut\u00ed m\u00edjelo okoln\u00ed sv\u011bt a nedok\u00e1zalo se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na ob\u0159\u00ed d\u00edru ve sv\u00e9m nitru. Pr\u00e1zdnotu, kter\u00e1 ka\u017ed\u00fdm dnem nab\u00edrala na s\u00edle, rozl\u00e9vala se k\u0159ehk\u00fdm t\u011blem stejnou rychlost\u00ed, jako jed pronikaj\u00edc\u00ed do \u017eil. Nedala mu sp\u00e1t, br\u00e1nila mu v chuti do j\u00eddla. Zp\u016fsobovala, \u017ee ml\u00e1d\u011b ji\u017e d\u00e9le nevn\u00edmalo sv\u011bt takov\u00fd, jak\u00fdm kdysi b\u00fdval. Slunce, m\u011bs\u00edc, hv\u011bzdy, nekone\u010dn\u00e9 pr\u016fzra\u010dn\u00e9 nebe, v\u016fn\u011b letn\u00edch dn\u016f, hvizd pt\u00e1k\u016f, \u0161evelen\u00ed drobn\u00fdch zv\u00ed\u0159at. V\u0161echno, co jej kdysi \u010dinilo \u0161\u0165astn\u00fdm, v\u0161e, \u010deho si na sv\u011bt\u011b v\u00e1\u017eilo ze v\u0161eho nejv\u00edce, nyn\u00ed pokl\u00e1dalo za velikou nezn\u00e1mou. Jako by v\u0161e, co se ud\u00e1lo p\u0159ed st\u0159etnut\u00edm s vlkem, ani nebylo skute\u010dn\u00e9. Jako by za\u010dalo skute\u010dn\u011b \u017e\u00edt teprve od chv\u00edle, co osud zk\u0159\u00ed\u017eil jejich cesty.<\/em><\/div>\n
Jak bl\u00e1zniv\u00e1 to skute\u010dnost. Ztr\u00e1ta tvora, kter\u00fd jej cht\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny zab\u00edt, jej bolela mnohem v\u00edce ne\u017e jak\u00e1koli jin\u00e1. Muselo za t\u00edm b\u00fdt n\u011bco v\u00edc. N\u011bjak\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed s\u00edla. N\u011bco nadp\u0159irozen\u00e9ho, d\u00edky \u010demu\u017e se vlk rozhodl u\u0161et\u0159it jeho uboh\u00fd \u017eivot. A stejn\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed s\u00edla mu nyn\u00ed br\u00e1nila uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee by jenom tak zem\u0159el. \u017de by ode\u0161el, ani\u017e by se s n\u00edm rozlou\u010dil.<\/em> <\/p>\n

Upnul se na jedin\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 mu je\u0161t\u011b nep\u0159ipadalo ciz\u00ed. U\u017e cel\u00fd t\u00fdden, den po dni tr\u00e1vil v rozlehl\u00fdch pustatin\u00e1ch kamenn\u00e9 hory. Ul\u00e9hal do st\u00edn\u016f, chr\u00e1n\u011bn p\u0159ed otravn\u00fdmi paprsky slunce, a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak\u00e9 by bylo, kdyby z mrak\u016f pr\u0161el sladk\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 a p\u0159i dopadu na zem by se prom\u011bnil ve zlato. Zcela nesmysln\u00e1 p\u0159edstava byla n\u00e1hle t\u00edm jedin\u00fdm, co jej je\u0161t\u011b dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b.<\/em><\/p>\n

Uzav\u00edral se p\u0159ed sv\u011btem, lapen ve sv\u00e9 bolesti a spleti krati\u010dk\u00fdch vzpom\u00ednek. P\u0159\u00e1l si, aby ten den nastal. Den, kter\u00fd nem\u011bl nikdy nadej\u00edt. Tehdy by uv\u011b\u0159il, \u017ee i nemo\u017en\u00e9 v\u011bci se st\u00e1vaj\u00ed mo\u017en\u00fdmi. \u017de i zcela nepolapiteln\u00e9 c\u00edle m\u016f\u017eeme m\u00edt na dosah rukou. \u017de se z\u00e1zraky a \u00fap\u011bnliv\u00e9 prosby mal\u00e9ho tvore\u010dka m\u016f\u017eou doopravdy vyplnit.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

Srne\u010dek nesoust\u0159ed\u011bn\u00fdm pohledem t\u011bkal po okol\u00ed. P\u0159ed o\u010dima se mu m\u00edhaly obrysy houpaj\u00edc\u00edch se v\u011btv\u00ed, rozprost\u0159en\u00fdch k\u0159\u00eddel pt\u00e1k\u016f, poletuj\u00edc\u00edho list\u00ed, signalizuj\u00edc\u00edho bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se podzim. Do nosu jej uhodila siln\u00e1 v\u016fn\u011b rann\u00ed rosy a mechem porostl\u00e9ho kamen\u00ed, jinak nec\u00edtil v\u016fbec nic. Ani l\u00edtost v\u016f\u010di sv\u00e9 matce, kter\u00e9 neust\u00e1le p\u0159id\u011bl\u00e1val dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed starosti, ani strach, \u017ee jej najde sme\u010dka vlk\u016f a pochutn\u00e1 si na n\u011bm, ani hlad. Nejedl ji\u017e n\u011bkolik dn\u00ed. Necht\u011bl. Jedin\u00e9, co si p\u0159\u00e1l, bylo pochopit, pro\u010d mu p\u0159\u00edtomnost vlka tolik chyb\u011bla a um\u00ednil si, \u017ee z\u016fstane u kamenn\u00e9 hory tak dlouho, dokud na to nep\u0159ijde.<\/em><\/div>\n
Ml\u00e1d\u011b unaven\u011b zast\u0159ihalo u\u0161ima, aby odehnalo otravnou mouchu, a u\u017e\u00edvalo si p\u0159\u00edjemn\u00e9ho hlazen\u00ed zvedaj\u00edc\u00edho se v\u011btru. Bylo slab\u00e9. Mal\u00e1tn\u00e9, ale p\u0159esto od r\u00e1na c\u00edtilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit napln\u011bn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se ta chv\u00edle bl\u00ed\u017eila. Mo\u017en\u00e1 brzy nadejde konec jeho utrpen\u00ed a oni se kone\u010dn\u011b setkaj\u00ed. P\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b se mu rozbu\u0161ilo srdce a zaplavilo jej chvilkov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Ji\u017e brzy\u2026<\/p>\n

O\u010dima utkv\u011blo na sv\u00e9m mod\u0159\u00ednu a vzpom\u00ednalo na chv\u00edle, kdy se kr\u010dilo v jeho st\u00ednu, kdy\u017e n\u011bco zcela ne\u010dekan\u011b upoutalo jeho pozornost. N\u011bco, co tam rozhodn\u011b nem\u011blo b\u00fdt. Byl to p\u00e1r velik\u00fdch, tmav\u00fdch o\u010d\u00ed, nesm\u011ble vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch zpomezi tan\u010d\u00edc\u00ed v\u011btve.<\/em><\/div>\n

Sv\u011bt se s n\u00edm zato\u010dil. Nejd\u0159\u00edve spat\u0159il vlkovu velikou, chlupatou tv\u00e1\u0159, pot\u00e9 p\u0159edn\u00ed tlapy a b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in st\u00e1l jenom kousek od n\u011bj a pozoroval jej m\u011bkk\u00fdm pohledem.<\/em><\/div>\n
Ml\u00e1d\u011b s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil vstalo, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to dopadlo na tvrd\u00e9 kamen\u00ed. Bylo tak vyz\u00e1bl\u00e9, \u017ee se sotva udr\u017eelo na nohou.<\/em> <\/p>\n

„Jste tady,“ p\u00edplo a pozorovalo sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele okouzlen\u00fdm pohledem, jako by je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nedok\u00e1zalo uv\u011b\u0159it. „Jste na\u017eivu.“<\/em><\/div>\n

„Tohle jsem necht\u011bl,“ vlk se pomalu usadil vedle n\u011bj. „Myslel jsem, \u017ee kdy\u017e odejdu\u2026 kdy\u017e t\u011b nech\u00e1m b\u00fdt, ochr\u00e1n\u00edm t\u011b. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, jak moc jsem ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/em><\/div>\n
Ml\u00e1d\u011b nat\u00e1hlo krk a hlavu zabo\u0159ilo do vlkovy hust\u00e9 srsti. „Jste na\u017eivu,“ opakovalo, ani\u017e by vn\u00edmalo vlkovu l\u00edtost. Ot\u00edralo se o chum\u00e1\u010de hust\u00e9 h\u0159\u00edvy, vdechovalo v\u016fni v\u0161ech \u017eivl\u016f ulp\u011bl\u00fdch na jej\u00edm povrchu a nep\u0159\u00e1lo si v\u00edc, ne\u017e prom\u011bnit ten okam\u017eik v nekone\u010dn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se ti, mali\u010dk\u00fd,“ vlk jej nosem l\u00e1skypln\u011b dloubal do u\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Slibte, \u017ee u\u017e nikam neodejdete,“ zask\u0159ehotalo ml\u00e1d\u011b. „Slibte mi to.“<\/em><\/div>\n
„Z\u016fstanu.“<\/em><\/div>\n
A ml\u00e1d\u011b najednou uv\u011b\u0159ilo p\u0159edstav\u011b, \u017ee a\u017e na dal\u0161\u00ed den zapr\u0161\u00ed, bude d\u00e9\u0161\u0165 chutnat sladce a opojn\u011b.<\/em> <\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Tom otev\u0159el dve\u0159e koupelny a z\u016fstal st\u00e1t na jejich prahu. Kolem bok\u016f mu visel dlouh\u00fd ru\u010dn\u00edk, na hrudi se mu odr\u00e1\u017eely poz\u016fstatky kapek vody, kter\u00e1 z n\u011bj smyla ve\u0161ker\u00fd z\u00e1pach ve\u010dera. Kou\u0159, opar alkoholu, siln\u00e9 parf\u00e9my jeho spolu\u017e\u00e1k\u016f, to v\u0161e bylo kone\u010dn\u011b minulost\u00ed a Tom op\u011bt von\u011bl jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. P\u0159i pohledu na Billa post\u00e1vaj\u00edc\u00edho u psac\u00edho stolu, jej kr\u00e1sn\u011b zah\u0159\u00e1lo u srdce. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d neuv\u011b\u0159il my\u0161lence, \u017ee jej bude m\u00edt u sebe cel\u00fdch p\u011bt dn\u00ed. A\u0165 u\u017e by mu Simone koupila k V\u00e1noc\u016fm sebelep\u0161\u00ed d\u00e1rek, ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed m\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou.<\/p>\n

Bill st\u00e1l k n\u011bmu z\u00e1dy, na sob\u011b m\u011bl \u00fazk\u00e9 tmav\u00e9 tepl\u00e1ky a \u0161irok\u00fd pleten\u00fd svetr, kter\u00fd se vep\u0159edu zap\u00ednal na knofl\u00edky a klouzal mu z huben\u00e9ho ramene. V n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00edral Bu\u0159t\u00edka, pohupoval j\u00edm ze strany na stranu a Tom p\u0159i pohledu na ty dva nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee jej udr\u017e\u00ed na rukou tak dlouho. On s\u00e1m m\u011bl probl\u00e9my, kdy\u017e mu pom\u00e1hal vysko\u010dit do auta. Udr\u017eel by jej tak nanejv\u00fd\u0161 p\u016fl minuty. Ale Bill nevypadal, \u017ee by jej n\u011bjak t\u00ed\u017eil. Pr\u00e1v\u011b naopak. Vypadal nadm\u00edru spokojen\u011b. Tulil jej k sob\u011b, nech\u00e1val si j\u00edm oblizovat bradu a krk a nad\u00e1le zaujat\u011b pozoroval n\u011bkolik fotografi\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl Tom vystav\u011bny na stole.<\/p>\n

Na prvn\u00ed byl s m\u00e1mou v den sv\u00fdch p\u00e1t\u00fdch narozenin. Byly to prvn\u00ed narozeniny bez otce a Simone se na n\u00ed pokou\u0161ela tv\u00e1\u0159it \u0161\u0165astn\u011b, i kdy\u017e j\u00ed to zcela nevy\u0161lo. Na druh\u00e9 byl on s\u00e1m v haloweensk\u00e9 masce Spider Mana. Bylo mu tehdy asi jeden\u00e1ct. M\u011bl tu fotku moc r\u00e1d. Na t\u0159et\u00ed byli jeho neboz\u00ed prarodi\u010de z mat\u010diny strany. Nerozum\u011bl tomu, pro\u010d museli lid\u00e9, kter\u00e9 m\u011bl tolik r\u00e1d, odej\u00edt jako prvn\u00ed. \u010ctvrt\u00fd r\u00e1me\u010dek byl pr\u00e1zdn\u00fd a pr\u00e1v\u011b ten poutal Billovu pozornost ze v\u0161ech \u010dty\u0159 nejv\u00edce.<\/p>\n

Tom by tam dok\u00e1zal st\u00e1t cel\u00e9 hodiny. Pohlcovat do sebe v\u0161echno to kr\u00e1sn\u00e9, co v n\u011bm pohled na Billa vyvol\u00e1val. Znal jeho reakce. Znal je a nau\u010dil se je milovat.<\/div>\n

Miloval, jak roztomile \u0161pulil rty poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e k n\u011bmu Bu\u0159t\u00edk zvedl pohled, miloval jemnou vr\u00e1sku nad obo\u010d\u00edm, kter\u00e1 se zjevila poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e nad n\u011b\u010d\u00edm \u00faporn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
Miloval, jak si p\u0159i mluven\u00ed pom\u00e1hal rukama poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
Miloval plachost, se kterou skl\u00e1n\u011bl tv\u00e1\u0159, jakmile na sebe jejich pohledy n\u00e1hodn\u011b narazily.<\/div>\n
Miloval pocit, kter\u00fd v n\u011bm ka\u017ed\u00fdm dnem vzkv\u00e9tal. Neum\u011bl jej identifikovat, netu\u0161il, co je za\u010d, ani kde se v n\u011bm n\u00e1hle objevil, ale stal se jeho neodd\u011blitelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed. Jenom d\u00edky n\u011bmu se c\u00edtil n\u00e1dhern\u011b napln\u011bn. Nepot\u0159eboval v\u00edc.<\/p>\n

Pomalu popo\u0161el bl\u00ed\u017e, zlehka se dotkl Billov\u00fdch bok\u016f a pol\u00edbil jej na odhalen\u00e9 rameno. Bill se om\u00e1men\u011b kousl do rtu, p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a ti\u0161e vydechl. Polilo jej horko, na z\u00e1p\u011bst\u00ed mu okam\u017eit\u011b vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Sklonil se, aby mohl pustit Bu\u0159t\u00edka na zem, a pot\u00e9 se oto\u010dil k Tomovi tv\u00e1\u0159\u00ed. Zk\u0159ehl\u00e9 ruce mu polo\u017eil na hol\u00e1 ramena, nesm\u011ble si jej prohl\u00e9dl a cel\u00fd se rozz\u00e1\u0159il.<\/div>\n

„Je mi\u2026 tak n\u00e1d-hern\u011b.“ Sladce kr\u010dil nos, za nesm\u011ble stisknut\u00fdmi rty ukr\u00fdval \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv a Tomovi op\u011bt p\u0159ipomn\u011bl mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d,“ vydechl, jednu ruku mu zapletl do vlas\u016f, zat\u00edmco tou druhou jej hladil po \u010delisti. „Chci, aby ses tady c\u00edtil hezky. Samoz\u0159ejm\u011b, vy oba.“ Oto\u010dil se a hlavou uk\u00e1zal na Bu\u0159t\u00edka, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b zalezl pod postel. Bill u\u017e mu vysv\u011btlil, \u017ee to d\u011bl\u00e1 poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e je na nov\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„To se v\u016f-bec nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t. Ty i Si-mone\u2026 vy oba jste tak \u00fa\u017eas-n\u00ed lid\u00e9. Ne-v\u00edm, jak bych ti\u2026 m\u011bl pod\u011bk-ovat za v\u0161echno, co\u2026 pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161.“<\/p>\n

Billovo srdce bylo ji\u017e op\u011bt nadn\u00e1\u0161eno do nebesk\u00fdch v\u00fd\u0161in. Podlamovala se mu kolena. M\u011bl chu\u0165 obejmout Toma kolem krku, pevn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itulit a u\u017e nikdy neopustit jeho n\u00e1ru\u010d. Proto\u017ee jedin\u011b tam, v ochranitelsk\u00e9m sev\u0159en\u00ed jeho pa\u017e\u00ed, se c\u00edtil skute\u010dn\u00fd.<\/div>\n

„To j\u00e1 d\u011bkuji tob\u011b.“ Tom se naklonil a zlehka jej nosem po\u0161imral po l\u00edci. „Za to, \u017ee jsi. A \u017ee jsi takov\u00fd, jak\u00fd jsi.“ Billovy studen\u00e9 ruce, jej na rozp\u00e1len\u00e9 poko\u017ece p\u0159\u00edjemn\u011b chladily. Zachytil je mezi sv\u00e9, propl\u00e9tal jeho prsty a op\u011bt \u017easl nad t\u00edm, jak \u00fa\u017easn\u011b do sebe jejich dlan\u011b zapadaly.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsi mi ne\u0159ekl tu skv\u011blou novinu.“<\/div>\n
Bill p\u0159\u00edmo nadsko\u010dil radost\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 by na to zapomn\u011bl. V ten ve\u010der se toho sice ud\u00e1lo hodn\u011b, ale nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee na to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zapomn\u011bl.<\/p>\n

Hned po p\u0159\u00edchodu Tom uvolnil pro Billa n\u011bkolik polic, aby si m\u011bl kam naskl\u00e1dat sv\u00e9 v\u011bci, pot\u00e9 si i se Simone vychutnali v\u00fdbornou ve\u010de\u0159i – speci\u00e1ln\u011b pro Billa vegetari\u00e1nskou, usedli k televizi, kde se Simone d\u00edvala na d\u00edl jak\u00e9hosi seri\u00e1lu, Tom j\u00ed v rychlosti opravil zlomen\u00fd podpatek a Bill mezit\u00edm sledoval d\u011bn\u00ed na obrazovce. R\u00e1d se d\u00edval na televizi. I p\u0159esto, \u017ee v n\u00ed lid\u00e9 mluvili tak rychle, \u017ee jim nesta\u010dil porozum\u011bt, miloval, kdy\u017e si mohl p\u0159edstavovat, o \u010dem asi mluv\u00ed, co je tr\u00e1p\u00ed nebo t\u011b\u0161\u00ed. Krom toho byl jejich ob\u00fdv\u00e1k n\u00e1dhern\u011b vyzdoben\u00fd, p\u0159i\u010dem\u017e ve\u0161ker\u00e1 pozornost pat\u0159ila vy\u0161\u0161\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed jedli\u010dce v rohu pokoje.<\/p>\n

Bill je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm netr\u00e1vil V\u00e1noce v dom\u011b, ve kter\u00e9m na n\u011bj sv\u00e1tky dol\u00e9haly ze v\u0161ech kout\u016f. B\u011bhem t\u011bch v\u00fdjime\u010dn\u00fdch okam\u017eik\u016f, kdy si jeho otec na\u0161el \u010das a z\u016fstal b\u011bhem V\u00e1noc doma, nikdy nepro\u017e\u00edvali sv\u00e1tky podobn\u00fdm zp\u016fsobem. Nezdobili stromek, nekupovali si d\u00e1rky. Pouze sn\u011bdli ve\u010de\u0159i, pop\u0159\u00e1li si hezk\u00e9 V\u00e1noce a ka\u017ed\u00fd se roze\u0161el svou cestou. V takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch si v\u00edc ne\u017e kdy jindy uv\u011bdomil, jak moc jim v jejich \u017eivotech chyb\u011bla \u017eensk\u00e1 ruka.<\/div>\n

Usadil se na kv\u00edtkovan\u00fd gau\u010d u okna, Tom si klekl naproti n\u011bmu a zv\u011bdav\u011b sledoval jeho usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se rty.<\/p>\n

„Doslova z\u00e1\u0159\u00ed\u0161. Mus\u00ed to b\u00fdt n\u011bco hodn\u011b skv\u011bl\u00e9ho.“ Hlavou se op\u0159el o jeho kolena a op\u011btoval mu \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b v\u00edc,“ Bill se na gau\u010di netrp\u011bliv\u011b zavrt\u011bl. Nemohl naj\u00edt vhodn\u00e1 slova. Ve\u0161ker\u00e1 slovn\u00ed z\u00e1soba se mu sl\u00e9vala v bl\u00e1znivou masu nesrozumiteln\u00fdch v\u00fdraz\u016f. P\u0159\u00edtomnost Toma, zahalen\u00e9ho pouze ru\u010dn\u00edkem, jej znerv\u00f3z\u0148ovala natolik, \u017ee nedok\u00e1zal poskl\u00e1dat smysluplnou v\u011btu. Nakonec se zhluboka nadechl a zahled\u011bl se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dnes\u2026 jsem byl na kontro-le u sv\u00e9-ho l\u00e9ka\u0159e.“ Tom zpozorn\u011bl. „J-j\u00e1\u2026,“ Bill se vesele rozesm\u00e1l a Tom m\u011bl chu\u0165 vz\u00edt jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a cel\u00e9ho jej zul\u00edbat. „Poprv\u00e9\u2026 jsem sly-\u0161el.“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Tom \u0161okov\u00e1n vykulil o\u010di a s pusou doko\u0159\u00e1n nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b sledoval nachov\u00fd odst\u00edn Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Bylo to\u2026 je-nom slaboun-k\u00e9 p\u00edp-nut\u00ed, ale\u2026 sly-\u0161el jsem.“ Hrav\u011b se zavrt\u011bl. „Dok-tor \u0159ekl, \u017ee\u2026 \u017ee je\u0161-t\u011b nen\u00ed v-\u0161echno ztra-cen\u00e9. M\u00e1m pr\u00fd ve-likou \u0161an-ci, \u017ee ta ope-race bude\u2026 \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1.“<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee m\u00e1\u0161 velikou \u0161anci! Ty bude\u0161 sly\u0161et, Bille!“
Bill jej n\u011b\u017en\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. V\u00edc nestihl ud\u011blat. Tom si jej rychle st\u00e1hl na kl\u00edn, omotal kolem n\u011bj ruce a siln\u011b jej k sob\u011b p\u0159itiskl. D\u0159\u00edv, ne\u017e se sta\u010dil zorientovat, jej n\u011bkolikr\u00e1t pol\u00edbil na rty. „To je \u00fa\u017easn\u00e9! Ani nev\u00ed\u0161, jakou m\u00e1m radost!“<\/p>\n

Op\u011bt se mu p\u0159is\u00e1l na rty. Tentokr\u00e1t hluboce, pronikav\u011b. Bill nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. I kdyby se cht\u011bl br\u00e1nit, co\u017e bylo t\u00edm posledn\u00edm, na co by v\u016fbec pomyslel, nedok\u00e1zal by to. Nad\u0161en\u011b pootev\u0159el rty, vy\u0161el sv\u00fdm jazykem vst\u0159\u00edc Tomovu a zaklonil hlavu. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli, mu z kapsy tepl\u00e1k\u016f vypadl mal\u00fd poskl\u00e1dan\u00fd l\u00edstek. Tom se pomalu odtrhl od jeho rt\u016f, sklonil hlavu a chytil l\u00edstek za oho\u0159el\u00fd okraj.<\/div>\n

„M\u016f\u017eu?“ Zvedl k n\u011bmu pohled zv\u011bdav\u00e9ho chlapce.<\/div>\n
Bill v\u00e1hav\u011b zak\u00fdval hlavou. „Je to\u2026 jen-om hloupost. Byl jsem\u2026 je\u0161-t\u011b dost mal\u00fd, kdy\u017e j-sem to psal.“<\/div>\n
Tom jednu ruku omotal kolem Billov\u00fdch \u00fatl\u00fdch bok\u016f, zat\u00edmco tou druhou rozprost\u0159el zmuchlan\u00fd pap\u00edr a za\u010detl se do obsahu psan\u00e9ho d\u011btsk\u00fdm rukopisem. Za\u010dal des\u00e1t\u00fdm bodem. U dev\u00e1t\u00e9ho se mu rty zvlnily do m\u011bkk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a ne\u017e do\u0161el a\u017e na za\u010d\u00e1tek, pobaven\u011b se sm\u00e1l.<\/p>\n

„28 porc\u00ed vanilkov\u00e9 zmrzliny?!“ Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vrt\u011bl hlavou, hladil Billa po boku a o\u010dima je\u0161t\u011b jednou p\u0159el\u00e9tl cel\u00fd seznam. „Kdybych t\u011b neznal, \u0159ekl bych, \u017ee to napsalo n\u011bjak\u00e9 hodn\u011b baculat\u00e9, hladov\u00e9 d\u00edt\u011b.“<\/div>\n

Bill se vesele usm\u00e1l. „\u0158\u00edkal jsem\u2026 \u017ee je to hlou-post.“<\/div>\n
„To v\u016fbec ne,“ Tom jej k sob\u011b p\u0159itiskl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. „L\u00edb\u00ed se mi to. A jeliko\u017e si dnes r\u00e1no poprv\u00e9 usly\u0161el, m\u011bli bychom se do toho pustit.“<\/div>\n
„M\u011bli?“<\/div>\n
„Jist\u011b.“ Tom nyn\u00ed z\u00e1\u0159il stejn\u011b jako Bill p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. „Pom\u016f\u017eu ti. Nebo si snad mysl\u00ed\u0161, \u017ee sn\u00ed\u0161 28 porc\u00ed zmrzliny s\u00e1m? A s n\u011bk\u00fdm tak\u00e9 mus\u00ed\u0161 bojovat, aby ses mohl z\u00fa\u010dastnit bitvy s j\u00eddlem.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj dlouze zahled\u011bl. \u00dasm\u011bv se z jeho rt\u016f pomalounku vytr\u00e1cel, zato jeho srdce bilo je\u0161t\u011b divo\u010dej\u0161\u00edm tempem.<\/div>\n
„A tak\u00e9 bych m\u011bl naj\u00edt sv\u00e9 star\u00e9 s\u00e1\u0148ky\u2026 mysl\u00edm, \u017ee tu n\u011bkde budou. S t\u00edm va\u0159en\u00edm ti z\u0159ejm\u011b moc nepom\u016f\u017eu, ale co, bude legrace\u2026 ale m\u016f\u017eu t\u011b nau\u010dit hr\u00e1t na kytaru,“ \u0159\u00edkal si sp\u00ed\u0161 pro sebe a teprve po chv\u00edli zjistil, \u017ee jej Bill up\u0159en\u011b sleduje.<\/p>\n

„Copak?“<\/div>\n

„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Za posledn\u00ed l\u00e9ta sly\u0161el tolik vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky, \u017ee by jej to v\u016fbec nem\u011blo p\u0159ekvapit, ale Billovo vyzn\u00e1n\u00ed, smetlo v\u0161echna ostatn\u00ed. D\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, sledoval jejich \u010distotu a up\u0159\u00edmnost a v\u011bd\u011bl, \u017ee to c\u00edt\u00ed stejn\u011b. Zapomn\u011bl na sv\u00e9ho otce. Zapomn\u011bl na p\u0159edstavu, kterou o sob\u011b m\u011bl a ve kter\u00e9 jej prarodi\u010de s nad\u0161en\u00edm utvrzovali. Naklonil se dop\u0159edu, \u010delem se op\u0159el o to Billovo a ti\u0161e vyslovil slova, kter\u00e1 mu v\u017edy p\u0159i\u0161la na m\u00edle vzd\u00e1len\u00e1. Kone\u010dn\u011b je m\u011bl na dosah rukou.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b m\u00e1m taky r\u00e1d, Bille. Kdybys jen mohl v\u011bd\u011bt, jak moc.“<\/p>\n

Kone\u010dky prst\u016f jej pohladil po pulzuj\u00edc\u00ed tepn\u011b na krku a jemn\u00fdm pohybem mu svl\u00e9kl svetr i z druh\u00e9ho ramene. Svetr byl v\u0161ak natolik \u0161irok\u00fd, \u017ee po ztr\u00e1t\u011b jedin\u00e9ho bodu, kter\u00fd jej je\u0161t\u011b dr\u017eel na Billov\u011b t\u011ble, mu sklouzl a\u017e na z\u00e1p\u011bst\u00ed a odkryl t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st Billova ploch\u00e9ho hrudn\u00edku.<\/div>\n

Tom okouzlen\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a p\u0159is\u00e1l se ke sn\u011bhov\u00e9 poko\u017ece polit\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitem. Ochutn\u00e1val sladkou k\u016f\u017ei jeho krku i rukou, kone\u010dky prst\u016f obkrou\u017eil drobn\u00e9 bradavky a ocital se v tajemn\u00e9m sv\u011bt\u011b pln\u00e9m nadp\u0159irozen\u00fdch sil a z\u00e1zrak\u016f. Nic se nedalo p\u0159irovnat ke kr\u00e1se Billova obli\u010deje, bojuj\u00edc\u00edho s touhou a vzru\u0161en\u00edm. Kousal se do rt\u016f, i p\u0159esto mu v\u0161ak z \u00fast vych\u00e1zely tich\u00e9 steny, kter\u00e9 mohl sly\u0161et pouze Tom. Vn\u00edmal, jak mu kolem bok\u016f omotal nohy, \u010d\u00edm\u017e ne\u0161ikovn\u011b rozv\u00e1zal provizorn\u00ed uzel na ru\u010dn\u00edku a vysvl\u00e9kl jej z n\u011bj. Kdy\u017e se na n\u011bj usazoval, byl Tom u\u017e kompletn\u011b nah\u00fd. Bill v\u0161ak o\u010dima ani na jedinou vte\u0159inu nesklouzl dol\u016f. Jeho pohled pat\u0159il pouze Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm, ve kter\u00fdch nach\u00e1zel cel\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n

Bill se pod jeho doteky cel\u00fd rozt\u0159\u00e1sl. P\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval Tomovy prsty, kter\u00e9 si opatrn\u011b pohr\u00e1valy s knofl\u00edky svetru. Rozep\u00ednal je pomalu. Jeden po druh\u00e9m a ka\u017ed\u00fd nov\u011b odkryt\u00fd kus b\u00edl\u00e9 poko\u017eky l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil. Bill si mu mezit\u00edm pohr\u00e1val s vlasy a \u010dekal, dokud z n\u011bj svetr nesvl\u00e9kl a nezbavil jej t\u00edm p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky. Zav\u0159el o\u010di, stulil se mu do objet\u00ed a drobn\u00fdmi polibky pokr\u00fdval Tom\u016fv prudce se zvedaj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 u\u017e by se v tu noc stalo cokoli, mohl ze sv\u00e9ho seznamu od\u0161krtnout jak p\u00e1t\u00fd tak i dev\u00e1t\u00fd bod.<\/div>\n
Zvedl tv\u00e1\u0159 a nal\u00e9hav\u011b se p\u0159itiskl k Tomov\u00fdm rt\u016fm. L\u00edbal jej se v\u0161\u00ed l\u00e1skou, kter\u00e9 byl schopen. Ocital se ve sv\u00e9m vlastn\u00edm poh\u00e1dkov\u00e9m sv\u011bt\u011b. V k\u016f\u017ei mal\u00e9ho srne\u010dka, kter\u00fd kone\u010dn\u011b poznal, jak n\u00e1dhern\u00e9 dok\u00e1\u017eou b\u00fdt z\u00e1zraky. Odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a nechal Toma, aby mu polibky pokr\u00fdval k\u016f\u017ei na krku. O\u010dima zabloudil k oknu.<\/div>\n
Sn\u011b\u017eilo.<\/div>\n
Jeho rty se zvlnily do zamilovan\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. V\u011b\u0159il tomu, \u017ee pokud by ochutnal n\u011bkolik sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek, z\u016fstala by mu na jazyku sladk\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay \u017divot p\u0159estal b\u00fdt zaj\u00edmav\u00fd. Ml\u00e1d\u011b chodilo lesem se sv\u011b\u0161enou hlavou, bez pov\u0161imnut\u00ed m\u00edjelo okoln\u00ed sv\u011bt a nedok\u00e1zalo se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na ob\u0159\u00ed d\u00edru ve sv\u00e9m nitru. Pr\u00e1zdnotu, kter\u00e1 ka\u017ed\u00fdm dnem nab\u00edrala na s\u00edle, rozl\u00e9vala se k\u0159ehk\u00fdm t\u011blem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-4104","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4104","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4104"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4104\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4104"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4104"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4104"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}