{"id":4109,"date":"2014-03-31T18:00:00","date_gmt":"2014-03-31T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4096"},"modified":"2014-03-31T18:00:00","modified_gmt":"2014-03-31T17:00:00","slug":"shatters-hope-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/31\/shatters-hope-7\/","title":{"rendered":"Shatters hope 7."},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/strong><\/p>\n

BILL<\/p>\n

Mra\u010dil jsem se na toho \u010f\u00e1belsk\u00fdho kon\u011b Sammaela a byl p\u0159ipraven naje\u017eit vlasy, ohnout z\u00e1da a po\u0159\u00e1dn\u011b na n\u011bj zaprskat. Moc se ke mn\u011b tou velkou, zv\u011bdavou hlavou nep\u0159ibli\u017euj. Varuji t\u011b, v osmi letech jsem chodil t\u0159i m\u011bs\u00edce na karate a pamatuju si jeden dobrej chvat, kterej by t\u011b skolil na zem. Zabral jsem se do t\u00e9 \u010dern\u00e9 potvory tak, \u017ee jsem nepost\u0159ehnul Simone, jak n\u00e1sledovala dreda\u0159e k druh\u00e9mu boxu s dal\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u0161erkou. Naposledy jsem se na Sammaela zamra\u010dil, dva prsty jsem nasm\u011broval k vlastn\u00edm o\u010d\u00edm a n\u00e1sledn\u011b je oto\u010dil sm\u011brem ke koni na znamen\u00ed, \u017ee ho hodl\u00e1m sledovat a d\u00e1vat si na n\u011bj bedliv\u00fd pozor. Sammael hlasit\u011b za\u0159echtal, p\u0159i\u010dem\u017e zak\u00fdval hlavou, jako by se mi posm\u00edval. V\u0161ak ono se je\u0161t\u011b uvid\u00ed, kdo se bude sm\u00e1t naposledy. V\u00e1lka za\u010d\u00edn\u00e1!<\/p>\n

„Tohle je Figaro, Tenneseesk\u00fd mimochodn\u00edk.“ Spustil Tom s pohledem sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edm k hn\u011bd\u00e1kovi. Asi v\u00edm, pro\u010d se jmenuje Figaro, nejsp\u00ed\u0161 kv\u016fli sv\u00e9mu zbarven\u00ed. Byl cel\u00fd tmav\u011b hn\u011bd\u00fd jako \u010dokol\u00e1da. Mus\u00edm uznat, \u017ee tenhle nevypadal tak \u010f\u00e1belsky, vlastn\u011b docela v\u016fbec. V o\u010d\u00edch se mu odr\u00e1\u017eela laskavost, ochota a to, \u017ee by mohl b\u00fdt i mil\u00fd. Ale co to pl\u00e1c\u00e1m? Jasn\u011b, \u017ee nen\u00ed mil\u00fd, je to k\u016f\u0148. Stoupnul jsem si od boxu d\u00e1l, ne\u017e Simone a dredat\u00fd mlad\u00edk, d\u00edky kter\u00e9mu mi bilo srdce v\u017edy rychleji a siln\u011bji, kdy\u017e byl bl\u00ed\u017e. J\u00e1 nejsem gay! Jen\u2026 jen na n\u011bm n\u011bco je a j\u00e1 nev\u00edm co. Po\u0159\u00e1d m\u00e1 tak pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159, pr\u00e1zdn\u00e9 o\u010di, ob\u010das se jen lehce pousm\u011bje na kon\u011b a t\u00edm to hasne. Chov\u00e1 se, jako by tu b\u00fdt necht\u011bl, ne s n\u00e1mi, i kdy\u017e se Simone p\u00e1rkr\u00e1t prohod\u00ed n\u011bkolik m\u00e1lo slov. Je n\u011bjak\u00fd zamlkl\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„D\u0159\u00edv z\u00e1vodil, ale pak se zranil a nakonec se z n\u011bj stal jen chovn\u00fd h\u0159ebec.“ Pokra\u010doval, p\u0159i\u010dem\u017e hladil hn\u011bd\u00e1ka po \u010dum\u00e1ku. M\u016f\u017ee mi n\u011bkdo vysv\u011btlit, pro\u010d se ta p\u0159\u00ed\u0161erka s mil\u00fdma, zaujat\u00fdma o\u010dima zase zam\u011b\u0159uje na m\u011b? Figaro pozvedl hlavu a nam\u00ed\u0159il \u0161pi\u010dat\u00e9 u\u0161i kup\u0159edu. Jen m\u011b pozoroval, ale zakr\u00e1tko zar\u017e\u00e1l sm\u011brem k Tomovi, aby se mu zase v\u011bnoval. Tom mu vyhov\u011bl a za\u010dal ho drbat na krku.<\/div>\n
„Chmm\u2026“ na\u0161pulil jsem rt\u00edky.<\/div>\n
„Copak se ti nel\u00edb\u00ed?“ Zeptala se mam\u010da s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Fascinovan\u011b vzhl\u00ed\u017eela k vysok\u00e9mu koni a taky si ho opatrn\u011b hladila.<\/div>\n
„Nic, jen jsem si vzpomn\u011bl, jak nem\u00e1m r\u00e1d \u010dokol\u00e1du Figaro.“ P\u0159imhou\u0159il jsem na h\u0159ebce o\u010di a vypl\u00e1znul kr\u00e1tce jazyk. Zk\u0159\u00ed\u017eil jsem ruce na hrudi a p\u0159esunul se k vedlej\u0161\u00edmu boxu.<\/div>\n
„Ah, tebe zn\u00e1m.“ U\u0161kl\u00edbnul jsem se nezaujat\u011b. „Ty jsi Faraon.“ Dodal jsem.<\/div>\n
„Figar\u016fv potomek.“ Obezn\u00e1mil m\u011b dreda\u0159, jen\u017e se v\u011bnoval Figarov\u011b h\u0159\u00edv\u011b.<\/div>\n
„Tak to v\u0161e vysv\u011btluje.“ Nam\u00edtnul jsem a pod\u00edval se na dvouro\u010dka, ten za\u0159echtal a \u0161vihl kr\u00e1tk\u00fdm ocasem.<\/p>\n

O dal\u0161\u00ed box vedle odpo\u010d\u00edval Kentaur, Faraon\u016fv mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka. Toho jako zat\u00edm jedin\u00e9ho jsem se skoro v\u016fbec neb\u00e1l. Co to \u0161mel\u00edm? J\u00e1 se neboj\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9ho kon\u011b, jsem pouze opatrn\u00fd. Ro\u010dek s ku\u010deravou, syt\u011b \u010dernou srst\u00ed a b\u00edl\u00fdm znakem na \u010dele le\u017eel na sl\u00e1m\u011b, dokud si n\u00e1s nev\u0161iml, jak stoj\u00edme u jeho box\u00edku. H\u0159ebe\u010dek osvobodil nohy zpod sv\u00e9ho mal\u00e9ho t\u011bla a zvedl se. Py\u0161n\u011b se rozhl\u00ed\u017eel po v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch a \u0161vihal oc\u00e1skem. Simone se usm\u00edvala jako slun\u00ed\u010dko na hnoji. Tom v\u0161ak ani \u0165uk, jen vran\u00ed\u010dka pozoroval a nakl\u00e1n\u011bl hlavu na stranu. U nich doma vedou asi hodn\u011b tichou dom\u00e1cnost.<\/p>\n

N\u00e1sledoval dal\u0161\u00ed dvouro\u010dek, tentokr\u00e1t ryz\u00e1k jm\u00e9nem Nikar, kter\u00fd si obl\u00edbil Simone. Kone\u010dn\u011b jsme se dost\u00e1vali na konec st\u00e1je, kde s\u00eddlil \u010e\u00e1bel. Opravdu se jmenoval \u010e\u00e1bel, tentokr\u00e1t nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. Nejrychlej\u0161\u00ed dostihov\u00fd k\u016f\u0148 farmy, \u0161estilet\u00fd tmav\u00fd hn\u011bd\u00e1k. Bezpochyby to byl zat\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed h\u0159ebec, kter\u00e9ho jsem vid\u011bl, a to \u0159\u00edk\u00e1m i p\u0159esto, \u017ee se o takov\u00e9 stvo\u0159en\u00ed ani p\u0159inejmen\u0161\u00edm nezaj\u00edm\u00e1m. Jeho sametov\u00e1 srst m\u011bla ka\u0161tanovou barvu a leskla se jako zbrusu nov\u00e1 mince, jen na p\u0159edn\u00edch kon\u010detin\u00e1ch se mu b\u011blaly pono\u017eky. Ocas mu sahal a\u017e po kotn\u00edky. Mam\u010da se okam\u017eit\u011b vypt\u00e1vala, jak p\u0159esn\u011b je rychl\u00fd, kolik vyhr\u00e1l z\u00e1vod\u016f, jak dlouho u\u017e z\u00e1vod\u00ed a podobn\u011b. M\u011b osobn\u011b to moc nezaj\u00edmalo.<\/p>\n

Musel jsem o v\u0161em znovu p\u0159em\u00fd\u0161let, znovu a neust\u00e1le. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o Tomov\u011b doteku, a co v\u0161e ve mn\u011b vyvolal, jak\u00e9 vzpom\u00ednky ve mn\u011b vyvolal a hlavn\u011b, jestli jsem bl\u00e1zen. Ano, jsem magor, ale\u2026 je mo\u017en\u00e9, abych si vzpomn\u011bl na okam\u017eik, kter\u00fd se odehr\u00e1l, kdy\u017e jsem byl v k\u00f3matu? Je mo\u017en\u00e9, aby vzpom\u00ednku probudil jedin\u00fd dotek, jedin\u00e9 pot\u0159esen\u00ed ruky nezn\u00e1m\u00e9ho kluka – Toma? Ne nen\u00ed! Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nen\u00ed, ale i tak se to stalo. Byla to opravdov\u00e1 vzpom\u00ednka? T\u0159eba to byly jen n\u011bjak\u00e9 halu\u0161ky. Je Tom doopravdy chlapec z parku? Nav\u0161t\u011bvoval m\u011b v nemocnici, kdy\u017e jsem ho nevn\u00edmal? Mo\u017en\u00e1 jsem to p\u0159eci jen vn\u00edmal. Mo\u017en\u00e1 to, co bych m\u011bl hledat, nen\u00ed ta d\u00edvka, kter\u00e1 si se mnou denn\u011b hr\u00e1la, ale pr\u00e1v\u011b Tom. Sed\u011bl u m\u011b p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety \u010dasto? Pro\u010d u m\u011b sed\u011bl? Sed\u011bl u m\u011b v\u016fbec? M\u00e1m miliony ot\u00e1zek, na kter\u00e9 nezn\u00e1m odpov\u011b\u010f, to je k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed. Odpov\u00ed mi na n\u011b n\u011bkdo? Dozv\u00edm se n\u011bkdy, pro\u010d c\u00edt\u00edm to, co c\u00edt\u00edm, kdy\u017e jsem pobl\u00ed\u017e toho dreda\u0159e? Z jak\u00e9ho d\u016fvodu m\u011b p\u0159epad\u00e1 pocit, \u017ee ho zn\u00e1m v\u011bky? \u017de ho nezn\u00e1m? \u017de je \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd a z\u00e1rove\u0148 pln\u00fd emoc\u00ed? V o\u010d\u00edch se mu nic neleskne, na tv\u00e1\u0159i mu up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv nehraje, nelze vy\u010d\u00edst, co si mysl\u00ed, nebo jak se asi c\u00edt\u00ed\u2026 je tak uzav\u0159en\u00fd a z\u00e1rove\u0148 otev\u0159en\u00fd. Vyza\u0159uje z n\u011bj v\u0161eho stra\u0161n\u011b moc a nic. Ml\u010d\u00ed, je tich\u00fd, ale p\u0159esto k\u0159i\u010d\u00ed. Kdy ztratily jeho o\u010di jiskru? Proto\u017ee v parku ji m\u011bly. Ten podzim p\u0159ed dv\u011bma lety se usm\u00edval, byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u0161lo to z n\u011bj vy\u010d\u00edst.<\/p>\n

„Tebe to tady nebav\u00ed, co?“ posmutn\u011bla si Simone kdesi kousek ode m\u011b. Hypnotizoval jsem zem a byl zamy\u0161len\u00fd, tak\u017ee ne\u017e mi do\u0161lo, \u017ee na m\u011b mluv\u00ed, chv\u00edli to trvalo.<\/div>\n

„Co?“ Zvedl jsem k mam\u010di hlavu.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se jich b\u00e1t, v\u011bt\u0161inou nekou\u0161ou.“ P\u0159idal se do konverzace Tom. No ne\u2026 on taky um\u00ed mluvit? Vstal jsem z bal\u00edku sl\u00e1my a zabru\u010del, \u017ee se neboj\u00edm. A t\u00edm „v\u011bt\u0161inou“ mi odvahu teda nedodal, jen pro po\u0159\u00e1dek.<\/div>\n
„Doka\u017e to.“ \u0158ekl a k\u00fdvl k \u010e\u00e1blovu boxu.<\/div>\n
„J\u00e1 si vyberu, koho pohlad\u00edm.“ Zak\u0159enil jsem se, porozhl\u00e9dl se po st\u00e1ji a zanedlouho jsem se roze\u0161el k boxu Kentaura. Dreda\u0159 m\u011b v\u0161ak zastavil uprost\u0159ed cesty.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee si troufne\u0161 na v\u011bt\u0161\u00ed kus, hrdino.“ Ozval se posm\u011b\u0161n\u00fdm hlasem za m\u00fdmi z\u00e1dy. Oto\u010dil jsem se na pat\u011b a prvn\u00ed, \u010deho jsem si v\u0161imnul, byl Tom\u016fv v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„A kter\u00e9ho teda navrhuje\u0161?“ zamrkal jsem.<\/div>\n
„T\u00e1mhle toho.“ Odpov\u011bd\u011bl kr\u00e1tce a uk\u00e1zal k p\u0159edn\u00edm box\u016fm.<\/div>\n
„Figara?“ Nadzvednul jsem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nen\u00e9.“ Zakroutil hlavou mlad\u00edk. „T\u00e1mhle toho.“ Zopakoval a uk\u00e1zal prstem dop\u0159edu.<\/div>\n
„Faraon?“ h\u00e1dal jsem znovu.<\/div>\n
„Sammael.“ \u0158ekl po chv\u00edli ticha.<\/p>\n

Do prdele! Ta potvora obrovsk\u00e1? Ten nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed, nejvy\u0161\u0161\u00ed k\u016f\u0148 tady ve st\u00e1ji? Tak to ne, to si na\u0161tvi, j\u00e1 jedu dom\u016f. Pootev\u0159el jsem rty a nasucho polknul. Zakr\u00e1tko jsem pusu zav\u0159el a zakroutil hlavou s o\u010dima up\u0159en\u00fdma na vran\u00edka.<\/div>\n

„Ty se p\u0159ece neboj\u00ed\u0161.“ \u0160eptnul mi n\u00e1hle Tom do ucha a pro\u0161el kolem m\u011b k h\u0159ebci.<\/div>\n
„Jsi jen opatrn\u00fd.“ Provokoval a schv\u00e1ln\u011b dal v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz na slovo „opatrn\u00fd“.<\/div>\n
„Jo opatrnej, a pr\u00e1v\u011b proto nesouhlas\u00edm.“ Z\u016fstal jsem st\u00e1t na m\u00edst\u011b, ani se nepohnul a u\u017e v\u016fbec ne bl\u00ed\u017e k boxu toho z\u00e1ke\u0159n\u00e9ho, \u0161ibalsk\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed. D\u0159\u00edv, ne\u017e si pohlad\u00edm Sammaela, za\u010dnou l\u00edtat zlat\u00e1 prasata. D\u0159\u00edv, ne\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm k Sammaelovi, m\u016fj bratr si p\u0159estane fale\u0161n\u011b zp\u00edvat ve spr\u0161e a d\u0159\u00edv, ne\u017e mu dovol\u00edm, aby m\u011b se\u017eral, hod\u00edm nohy na ramena a zmiz\u00edm tam, kde m\u011b ani Google nenajde. J\u00f3 to jsem si myslel, ne\u017e ke mn\u011b Tom p\u0159i\u0161el.<\/p>\n

Chytnul m\u011b pevn\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vlekl m\u011b za sebou klidn\u00fdm krokem a\u017e k h\u0159ebci.<\/div>\n

„N\u011bco ti na Sammaela prozrad\u00edm. Pokud se mu zal\u00edb\u00ed\u0161, odejde\u0161 odsud nejsp\u00ed\u0161 vcelku. Pokud se mu l\u00edbit nebude\u0161, pravou ruku ti po\u0161lu po\u0161tou, a\u017e ji vytr\u00e1v\u00ed.“ Postra\u0161il m\u011b potichu jako mal\u00e9 d\u011bcko. To by mu to snad i v\u011b\u0159ilo, ale\u2026 mn\u011b je 16 k\u00e1mo, to ti ne\u017eeru. I kdy\u017e\u2026, za jak dlouho bych teda svou prava\u010dku dostal zp\u00e1tky?<\/p>\n

Byl jsem k tomu koni tak bl\u00edzko, na\u0161t\u011bst\u00ed Sammael k n\u00e1m st\u00e1l oto\u010den\u00fd zadkem nap\u0159ed. P\u00e1rkr\u00e1t \u0161lehl dlouh\u00fdm, \u010dern\u00fdm ocasem, ale jinak v klidu \u017eral.<\/div>\n

„Sammaeli.“ Zavolal vran\u00edka Tom. Vran\u00edk nast\u0159e\u017eil u\u0161i a pozvedl hlavu. Obr\u00e1til se k n\u00e1m \u010delem a t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159iklusal k n\u00edzk\u00fdm dv\u00ed\u0159k\u016fm, kdy\u017e zahl\u00e9dl dreda\u0159e. Do hajzlu! Takhle je je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e z dvoumetrov\u00e9 vzd\u00e1lenosti, z jak\u00e9 jsem ho p\u0159ed v\u00edce ne\u017e \u010dtvrthodinou pozoroval. „P\u0159inesl jsem ti sva\u010dinku.“ Pocuchal dreda\u0159 h\u0159ebci h\u0159\u00edvu rukou a druhou st\u00e1le dr\u017eel moje z\u00e1p\u011bst\u00ed. D\u011bl\u00e1 mu to dob\u0159e nebo jak? U\u017e by m\u011b mohl pustit, je to divn\u00fd a p\u0159\u00edjemn\u00fd, tak\u017ee \u0161\u00edlen\u00fd a tepl\u00fd. Sammael zar\u017e\u00e1l a na chvili\u010dku zvedl p\u0159edn\u00ed kon\u010detiny ze zem\u011b, \u010d\u00edm\u017e se postavil jen na zadn\u00ed a byl tak je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Ve skute\u010dnosti je Sammael oddan\u00fd, inteligentn\u00ed a vyrovnan\u00fd k\u016f\u0148. Je mil\u00e1\u010dek. Obl\u00edb\u00ed\u0161 si ho.“ Tom se rukou z m\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed p\u0159esunul na dla\u0148. Polknul jsem, za prv\u00e9 asi v\u00edm, co m\u00e1 v pl\u00e1nu a za druh\u00e9 je to kurevsky divnej pocit, kdy\u017e m\u011b takhle dr\u017e\u00ed. Norm\u00e1ln\u011b bych to tolik nevn\u00edmal, sp\u00ed\u0161 bych po tom klukovi, co by m\u011b takhle chytnul, vystartoval a rozbil mu cifern\u00edk, ale on je jin\u00fd, j\u00e1 jsem v jeho bl\u00edzkosti jin\u00fd. Co je sakra za\u010d? A co se mnou sakra d\u011bl\u00e1? Je divnej, jako by byl moj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed; u\u017e jen to, jak jsme si podobn\u00ed, je vadn\u00fd, vadn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Srdce se sna\u017eilo vysko\u010dit mi z hrudi a zdrhat pry\u010d, klidn\u011b cel\u00fd maraton, jak bilo siln\u011b a rychle. Jako by m\u011blo stra\u0161n\u011b moc energie a pot\u0159ebovalo si ji vyb\u00edt. On byl ale zase \u00fapln\u011b bez v\u00fdrazu, s n\u00edm asi nic jen tak nehne. S pootev\u0159en\u00fdmi rty jsem Toma pozoroval, zat\u00edmco on sledoval Sammaela. Mo\u017en\u00e1 mu n\u011bco i \u0159\u00edkal, ale j\u00e1 jsem byl zrovinka jaksi mimo. Zamrkal jsem a pod\u00edval se na h\u0159ebce. Tom mi zvedal ruku ve sv\u00e9 a natahoval ji pomalu k Sammaelovu krku.<\/div>\n

„Neboj se ho, nic ti neud\u011bl\u00e1.“ Po\u0161eptal mi je\u0161t\u011b na uklidn\u011bnou, kdy\u017e se Sammael p\u0159ibli\u017eoval k moj\u00ed dlani. Nakonec se k n\u00ed s\u00e1m \u010dum\u00e1kem p\u0159itiskl. Dostal jsem docela strach, kdy\u017e m\u011bl te\u010f v\u0161ech m\u00fdch p\u011bt prst\u016f u huby k dispozici na \u017ev\u00fdk\u00e1n\u00ed, ale to, \u017ee m\u011b dr\u017eel Tom, mi n\u011bjak dod\u00e1valo pocit bezpe\u010d\u00ed. A to ho „zn\u00e1m“ sotva p\u016flhodinu. Kdy\u017e se Sammael takhle l\u00eds\u00e1, tak mi nep\u0159ijde tak stra\u0161n\u00fd, stra\u0161ideln\u00fd. Tom vyjel Sammaelovi z \u010dum\u00e1ku na \u010delo svou rukou, ve kter\u00e9 st\u00e1le dr\u017eel jemn\u011b mou, tak\u017ee jsem Sammaela vlastn\u011b hladil j\u00e1. Ani nev\u00edm, na co jsem se soust\u0159edil v\u00edc, jestli na h\u0159ebcovu hedv\u00e1bnou, uhlov\u011b \u010dernou srst, nebo na Tom\u016fv dotek. Opravdu pomalu sj\u00ed\u017ed\u011bl z vran\u00edkova krku na lopatku, kohoutek a\u017e na h\u0159bet, na m\u00edsto, kam se d\u00e1v\u00e1 sedlo, jako by byl Tom\u016fv c\u00edl, abych se do toho v\u017eil, abych to proc\u00edtil.<\/p>\n

V\u0161imnul jsem si n\u011bjak\u00e9ho znaku na vran\u00edkovu h\u0159betu. „R508“<\/div>\n

„Co to znamen\u00e1?“ obr\u00e1til jsem se na Toma.<\/div>\n
„S\u00e9riov\u00e9 \u010d\u00edslo, kter\u00e9 je zaneseno do n\u00e1rodn\u00edho registru. Lze tak nap\u0159\u00edklad naj\u00edt ukraden\u00fd k\u016f\u0148.“ Vysv\u011btlil Tom.<\/div>\n
„Aha,\u2026 \u00fapln\u011b tomu rozum\u00edm.“ Asi jako kdy\u017e mi u\u010ditelka vysv\u011btlovala, jak se po\u010d\u00edtaj\u00ed stupn\u011b oh\u0159\u00e1t\u00e9 l\u017e\u00edce ve vod\u011b, kter\u00e1 m\u00e1 100\u00b0C. Chv\u00edli ticha poh\u0159bilo hlasit\u00e9, nep\u0159\u00edjemn\u00e9 zap\u00edp\u00e1n\u00ed vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomov\u00fdch kalhot. Tom zap\u00e1tral v kapse, vypnul zdroj zvuku a omluvil se, \u017ee mus\u00ed n\u011bco za\u0159\u00eddit. Kdy\u017e zmizel za dve\u0159mi zadn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u00e1je, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee moje ruka st\u00e1le spo\u010d\u00edv\u00e1 na Sammaelovu h\u0159betu. Okam\u017eit\u011b jsem ji z n\u011bj st\u00e1hnul k sob\u011b a odstoupil od kon\u011b d\u00e1l. Moc si nemysli, v\u00e1lka pokra\u010duje a po\u0159\u00e1d jsi otravn\u00e1, \u0159echtaj\u00edc\u00ed potv\u016frka! Zopakoval jsem gesto: „budu t\u011b sledovat“, kdy\u017e jsem se od n\u011bj vzdaloval a vr\u00e1til se k Simone, kter\u00e1 ope\u010dov\u00e1vala sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 h\u0159\u00edb\u011b Pegasse.<\/div>\n
„Tak co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na farmu?“<\/div>\n
„Podle m\u00fdch p\u0159edstav\u2026 velk\u00e1 a stra\u0161ideln\u00e1.“ Odv\u011btil jsem a sledoval h\u0159\u00edb\u011b, jak si nech\u00e1valo l\u00edbit mat\u010dinu p\u00e9\u010di.<\/div>\n
„A co Tom?“ Vyzv\u00eddala mam\u010da d\u00e1l jako detektiv. Zap\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co j\u00ed odpov\u00edm, jak Toma zhodnot\u00edm, kdy\u017e se moc nebavil. Nebudu j\u00ed rozhodn\u011b vypr\u00e1v\u011bt, jak na m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u016fsob\u00ed, \u017ee se mi zd\u00e1, \u017ee ho zn\u00e1m, \u017ee je jako moje sou\u010d\u00e1st a podobn\u011b.<\/div>\n
„Zat\u00edm v pohod\u011b,“ pok\u00fdvnul jsem nakonec.<\/div>\n
„On se nikdy zeza\u010d\u00e1tku nebav\u00ed, z toho si nic ned\u011blej.“ Nam\u00edtla najednou, jako by v\u011bd\u011bla, na co jsem myslel.<\/div>\n
„Hmm\u2026“ zabru\u010del jsem zamy\u0161len\u011b.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

Zkontroloval jsem, jestli je jehla dost ostr\u00e1, nastavil jsem pero podle d\u00e1vky a vp\u00edchnul si jehlu do stehna. Zm\u00e1\u010dknul jsem p\u00edst pera, vy\u010dkal a vyt\u00e1hnul jehlu. Povzdechl jsem. Tohle je \u00fapln\u011b proti m\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m, proti m\u00fdm zvyk\u016fm\u2026 proti v\u0161emu. Takhle se j\u00e1 nechov\u00e1m, to\u2026 to nejsem j\u00e1. Oslovil jsem toho kluka, to j\u00e1 p\u0159ece ned\u011bl\u00e1m. Ciz\u00ed lidi ignoruju, nev\u0161\u00edm\u00e1m si jich a on JE ciz\u00ed<\/em>! A\u0165 u\u017e c\u00edt\u00edm cokoli\u2026 co sakra c\u00edt\u00edm?! Je ciz\u00ed a j\u00e1 byl mal\u00fd d\u011bcko, kdy\u017e jsem si usmyslel, \u017ee je v\u00fdjime\u010dn\u00fd! Mal\u00fd pod\u011blan\u00fd d\u011bcko! Bezstarostn\u00e9, \u0161\u0165astn\u00e9 a svobodn\u00e9 d\u011bcko. Dostal se mi pod k\u016f\u017ei a do mysli tehdy, a d\u011bl\u00e1 to zas! Ani o tom nev\u00ed. Tak rychle, tak stra\u0161n\u011b rychle\u2026 je to on<\/em>! Je to ten kluk, te\u010f to v\u00edm. Ty jeho o\u010di, nos, rty\u2026 vypad\u00e1 ksakru jako j\u00e1! Jak se boj\u00ed kon\u00ed\u2026 je tak roztomil\u00fd. Ne, nen\u00ed!! Je to n\u011bjak\u00fd vysava\u010d mozk\u016f nebo co?! Jsem s n\u00edm v jedn\u00e9 st\u00e1ji 30 minut a u\u017e m\u00e1m pocit, \u017ee se mi do hlavy znovu dost\u00e1v\u00e1. \u017de\u2026 \u017ee ho zn\u00e1m v\u011bky, ale j\u00e1 ho nezn\u00e1m<\/em>! Jsem \u0161\u00edlen\u00fd, tohle je \u0161\u00edlen\u00fd. Mus\u00edm se od n\u011bj dr\u017eet co nejd\u00e1l. Po\u0159\u00e1d m\u011b to k n\u011bmu n\u011bjak t\u00e1hne, jako by byl v\u00e1\u017en\u011b moj\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. N\u011bkdo, koho pot\u0159ebuju, n\u011bkdo, kdo\u2026 pot\u0159ebuje m\u011b? Ne! Nepot\u0159ebuju ho a nikoho jin\u00fdho! Za\u010d\u00edn\u00e1 to jako tehdy, tehdy m\u011b pot\u0159eboval, ona to \u0159\u00edkala. \u0158\u00edkala to. Tentokr\u00e1t se mi pod k\u016f\u017ei nedostane! A ta holka lhala! Byla nemocn\u00e1, naprosto pobl\u00e1zn\u011bn\u00e1 sotva mohla v\u011bd\u011bt, o \u010dem mluv\u00ed.<\/p>\n

Nevr\u00e1t\u00edm se tam, nevr\u00e1t\u00edm se k n\u011bmu do st\u00e1j\u00ed. Kde je sakra Hayley?<\/div>\n

„Hayley?“<\/div>\n
„Tady jsem,“ ozvalo se ze skladu krmiva. Ve\u0161el jsem do m\u00edstnosti a spat\u0159il sestru, jak p\u0159ipravovala ovesnou ka\u0161i.<\/div>\n
„Provede\u0161 je zbytkem farmy? U\u017e jsem jim uk\u00e1zal st\u00e1je s h\u0159ebci.“ Po\u017e\u00e1dal jsem ji nal\u00e9hav\u011b. Nechci s n\u00edm u\u017e b\u00fdt ani minutu. Nem\u016f\u017ee si takhle hr\u00e1t. Hraje si a ur\u010dit\u011b o tom v\u00ed! Ur\u010dit\u011b o tom v\u011bd\u011bl, i kdy\u017e byl v k\u00f3matu, \u017ee?! Idiote! Nev\u00ed o tom, jak by mohl? S\u00e1m ze m\u011b nespustil o\u010di, jako by nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee p\u0159ed n\u00edm v\u00e1\u017en\u011b stoj\u00edm j\u00e1. Ale\u2026 on m\u011b nikdy nevid\u011bl, to j\u00e1 jeho. Nebyl p\u0159i v\u011bdom\u00ed, kdy\u017e jsem k n\u011bmu chodil. Mo\u017en\u00e1 je n\u011bjak\u00fd mentalista a c\u00edtil\u2026 vn\u00edmal m\u011b. Dost\u00e1val se mi do hlavy! Ned\u011blal jsem n\u00e1hodou to sam\u00e9? D\u011blal. Jemu bylo snadn\u00e9 dostat se do hlavy, c\u00edtit to, co si mysl\u00ed, co c\u00edt\u00ed. Nikdy jsem to nikomu jin\u00e9mu neud\u011blal, nedok\u00e1zal jsem to, ale u n\u011bj mi to \u0161lo. V\u011bt\u0161inou snadno, samo. C\u00edtil jsem, \u017ee se b\u00e1l, st\u00e1le se b\u00e1l, m\u011bl strach.<\/p>\n

Napadlo m\u011b, \u017ee kdy\u017e ho chytnu za ruku, tak \u017ee se p\u0159estane tak b\u00e1t, t\u0159epal se. Shrnul jsem z n\u011bj tro\u0161ku pe\u0159inu, abych odkryl jeho pa\u017ei. \u0160kubnul sebou. To nen\u00ed novinka, trh\u00e1 sebou furt. Letmo jsem se na n\u011bj pod\u00edval a pak se v\u011bnoval jeho dlani. Lehou\u010dce jsem ho pohladil kone\u010dky prst\u016f a s pootev\u0159en\u00fdmi rty sledoval, jak zareaguje. Nic. Polo\u017eil jsem svou dla\u0148 na tu jeho chladnou, drobnou. A znovu pozoroval, jestli nastane n\u011bjak\u00e1 zm\u011bna. Nic. U\u017e jsem se s t\u00edm nemazlil, prost\u011b jsem ho za tu ru\u010dku vzal a dr\u017eel ji jemn\u011b ve sv\u00e9. Vzhl\u00e9dl jsem ji\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 k \u010dernovl\u00e1skovi. Nic. J\u00e1 na to nem\u00e1m, ta holka je magor! Chystal jsem se ho pustit, kdy\u017e najednou se za\u010dal uklid\u0148ovat. P\u0159estal se t\u0159\u00e1st, u\u017e se neb\u00e1l tolik co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, uklid\u0148oval se mu dech.<\/p>\n

Zvedl jsem se ze \u017eidle a naklonil se k n\u011bmu. Spal. No jasn\u011b, \u017ee sp\u00ed, ty blbe\u010dku, je v k\u00f3matu! Ale\u2026 spal klidn\u011b, o to mi \u0161lo. U\u017e se neboj\u00ed. V\u00edt\u011bzn\u011b jsem se usm\u00e1l. Pozoroval jsem jeho tv\u00e1\u0159, jako to d\u011bl\u00e1m \u010dasto, proto\u017ee\u2026 je neuv\u011b\u0159iteln\u00e1. Je stejn\u00e1 jako ta moje, jen s nepatrnou rozd\u00edlnost\u00ed. Stejn\u00fd mal\u00fd nos, stejn\u00e9 rty, jen on je m\u00e1 \u010derven\u011bj\u0161\u00ed skoro jako holka. On je cel\u00fd skoro jako holka. Takov\u00e9 jem\u0148ou\u010dk\u00e9 rysy. Pohladil jsem ho n\u011b\u017en\u011b po \u010dele.<\/em><\/div>\n

„\u010ceho se po\u0159\u00e1d tak boj\u00ed\u0161, Sn\u011bhurko?“ \u0158\u00edk\u00e1m mu „Sn\u011bhurko“, proto\u017ee nezn\u00e1m jeho jm\u00e9no, a proto\u017ee je stra\u0161n\u011b bled\u00fd, ale rty a tv\u00e1\u0159e m\u00e1 \u010derven\u00e9. Je to divn\u00fd \u0159\u00edkat klukovi Sn\u011bhurko, ale copak on na kluka vypad\u00e1? Ne. Je roztomil\u00fd, kdy\u017e spink\u00e1. Modl\u00edm se, a\u0165 se probud\u00ed. Nem\u00e1 velkou \u0161anci, \u017ee se tak stane, ale j\u00e1 mu v\u011b\u0159\u00edm. On to dok\u00e1\u017ee, \u017ee jo? Pohnul se. Pohnuly se mu prsty v moj\u00ed dlani.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 strach, \u017ee um\u0159e\u0161? Vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b v\u016fbec? Vn\u00edm\u00e1\u0161, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b vn\u00edm\u00e1\u0161. Lea \u0159\u00edkala, \u017ee se probud\u00ed\u0161, kdy\u017e u tebe budu. Hraje si s tebou, kdy\u017e tady nejsem, to v\u00ed\u0161, \u017ee jo? \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee jsi v\u00fdjime\u010dn\u00fd. \u017de jsme oba v\u00fdjime\u010dn\u00ed, proto\u017ee z tebe dok\u00e1\u017eu \u010d\u00edst, proto\u017ee vypad\u00e1\u0161 jako j\u00e1. Moje sestra Hayley tady taky le\u017e\u00ed. V nemocnici. M\u00e1 leukemii a \u010dek\u00e1 na d\u00e1rce.“ Vypr\u00e1v\u011bl jsem mu, zat\u00edmco jsem ho hladil na tv\u00e1\u0159i. T\u0159eba mu to n\u011bjak pom\u00e1h\u00e1.<\/em><\/div>\n

„Probud\u00ed\u0161 se, uvid\u00ed\u0161. Probud\u00ed\u0161 se a Hayley se vyl\u00e9\u010d\u00ed. Oba m\u00e1te dvaceti procentn\u00ed \u0161anci na \u00fasp\u011bch, ale j\u00e1 v\u00e1m v\u011b\u0159\u00edm. V\u00e1m ob\u011bma.“ Mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e mu pom\u016f\u017eu probudit se, Hayley se taky uzdrav\u00ed. Maj\u00ed oba stejnou \u0161anci, kdy\u017e to zvl\u00e1dne on, tak sestra taky. Po\u0159\u00e1d tady jsou n\u011bjak\u00e9 st\u0159\u00edpky nad\u011bje.<\/p>\n

<\/em> autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii BILL Mra\u010dil jsem se na toho \u010f\u00e1belsk\u00fdho kon\u011b Sammaela a byl p\u0159ipraven naje\u017eit vlasy, ohnout z\u00e1da a po\u0159\u00e1dn\u011b na n\u011bj zaprskat. Moc se ke mn\u011b tou velkou, zv\u011bdavou hlavou nep\u0159ibli\u017euj. Varuji t\u011b, v osmi letech jsem chodil t\u0159i m\u011bs\u00edce na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[587],"tags":[],"class_list":["post-4109","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-shatters-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4109","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4109"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4109\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4109"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4109"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4109"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}