{"id":4116,"date":"2014-03-29T18:00:00","date_gmt":"2014-03-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4103"},"modified":"2014-03-29T18:00:00","modified_gmt":"2014-03-29T17:00:00","slug":"in-the-privacy-of-his-room-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/29\/in-the-privacy-of-his-room-5\/","title":{"rendered":"In the Privacy of His Room 5."},"content":{"rendered":"
autor: Buyyouadrank<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill r\u00e1no probudil, byl unaven\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Hlavn\u011b proto, \u017ee str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu noci psan\u00edm. Bylo to p\u0159ekvapiv\u011b osvobozuj\u00edc\u00ed – ka\u017ed\u00e1 emoce, ka\u017ed\u00e1 nesouvisl\u00e1 my\u0161lenka, v\u0161e z n\u011bj prost\u011b vypadlo, dokud u\u017e nemohl ps\u00e1t a t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil ruku.<\/p>\n

S povzdechem se p\u0159evalil na posteli a zam\u017eoural na podlahu, kde le\u017eel Tom ve viditeln\u011b nepohodln\u00e9 poloze. Bill k n\u011bmu poc\u00edtil n\u00e1klonnost, jen opravdu kr\u00e1tkodobou, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Tom ho pl\u00e1noval poslat zp\u00e1tky do N\u011bmecka, jak nejd\u0159\u00edv jen mohl.<\/p>\n

„Kluci, jste vzh\u016fru?“<\/div>\n

„Jo!“ Zavolal Bill zp\u00e1tky a zast\u00e9nal, v \u00fastech uc\u00edtil pachu\u0165, jako by mu tam n\u011bco vlezlo a zem\u0159elo.<\/div>\n
„Sn\u00eddan\u011b je hotov\u00e1!“<\/div>\n
„Okej, hned tam budeme!“ Zavolal Bill t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e vyklouzl z p\u0159ikr\u00fdvek a patou \u0161\u0165ouchl Toma do \u017eeber. „Tome. Vst\u00e1vej.“<\/div>\n
Druh\u00fd chlapec n\u011bco zamumlal, pomalu otev\u0159el o\u010di a v\u011bnoval Billovi nevra\u017eiv\u00fd pohled. „Au. Nech toho.“<\/div>\n
Bill se nevinn\u011b usm\u00e1l a op\u011bt ho lehce kopl, ne\u017e se vyhrabal z postele. P\u0159ekro\u010dil Toma a zastavil se ve dve\u0159\u00edch, aby na n\u011bj je\u0161t\u011b rychle vypl\u00e1zl jazyk, ne\u017e ode\u0161el.<\/p>\n

Tom se posadil a zamrkal. Z\u00e1da ho nep\u0159\u00edjemn\u011b bolela a ve chv\u00edli, kdy se postavil a zkusil se prot\u00e1hnout, se to je\u0161t\u011b zhor\u0161ilo. Za \u0161irok\u00e9ho z\u00edv\u00e1n\u00ed se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti a rozhodl se tady alespo\u0148 naoko uklidit. Ustlal postel a obr\u00e1til svou pozornost k no\u010dn\u00edmu stolku, na kter\u00e9m odpo\u010d\u00edvala Billova kabelka. Vy\u010duhovala z n\u00ed mal\u00e1 \u010dern\u00e1 kn\u00ed\u017eka a Tom se kousl do rtu, kdy\u017e se mu na tv\u00e1\u0159i usadil \u00fa\u0161klebek.<\/p>\n

Na \u0159ad\u011b byla odplata.<\/p>\n

Nat\u00e1hl se pro \u010dernou kn\u00ed\u017eku, otev\u0159el ji na prvn\u00ed str\u00e1nce a \u0161iroce se za\u0161klebil nad prvn\u00edmi slovy. \u00b4Mil\u00fd den\u00ed\u010dku…<\/em>\u00b4. Prvn\u00ed z\u00e1pis byl ze v\u010derej\u0161ka a z\u0159ejm\u011b pokra\u010doval na n\u011bkolika dal\u0161\u00edch stran\u00e1ch.<\/p>\n

„Tome! Bude\u0161 m\u00edt ta vaj\u00ed\u010dka studen\u00e1!“<\/p>\n

Tom zast\u00e9nal a str\u010dil den\u00edk zp\u00e1tky do ta\u0161ky. Odplata bude muset po\u010dkat.<\/div>\n

\n
—<\/div>\n
\n

„Chyst\u00e1te se zde pob\u00fdt n\u011bjak\u00fd \u010das, ne\u017e odjedete?“ Zeptala se Angela pot\u00e9, co jim ozn\u00e1mila, \u017ee jej\u00ed man\u017eel je u\u017e v pr\u00e1ci.<\/p><\/div>\n

„Ne, odjedeme velmi brzy,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„Chci z\u016fstat,“ zamumlal Bill.<\/div>\n
„Opravdu byste m\u011bli! Amsterdam je n\u00e1dhern\u00e9 m\u011bsto!“<\/div>\n
„Nest\u00e1v\u00e1 se ka\u017ed\u00fd den, abych se dostal do Amsterdamu,“ \u0159ekl Bill dychtiv\u011b a pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd na n\u011bj p\u0159\u00edsn\u011b z\u00edral.<\/div>\n
„Ne, jsem si jist\u00fd, \u017ee Gordon u\u017e v\u0161e \u0159ekl tv\u00e9 matce a ona bude m\u00edt pravd\u011bpodobn\u011b starost.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu j\u00ed zavolat a d\u00e1t j\u00ed v\u011bd\u011bt! Ur\u010dit\u011b mi dovol\u00ed z\u016fstat.“<\/p>\n

„Ale no tak, Tome, jen p\u00e1r hodin,“ \u0159ekla Angela a s l\u00e1skou popl\u00e1cala Billa po rameni. „Copak nevid\u00ed\u0161, \u017ee se mu tu l\u00edb\u00ed?“<\/div>\n

„Pros\u00edm, Tome?“ Zeptal se Bill tich\u00fdm hlasem. „Je to jen… l\u00e9to je t\u00e9m\u011b\u0159 u konce, budu se vracet zp\u00e1tky do \u0161koly a je\u0161t\u011b jsem ned\u011blal nic vzru\u0161uj\u00edc\u00edho a z\u00e1bavn\u00e9ho. Tohle je ta nejlep\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 se mi mohla p\u0159ihodit. Jen si z toho chci odn\u00e9st n\u011bjak\u00e9 vzpom\u00ednky. Pros\u00edm?“<\/div>\n
Jen to do\u0159ekl, zaz\u00edral na Toma velk\u00fdma bezmocn\u00fdma o\u010dima. Tom zjistil, \u017ee je velmi t\u011b\u017ek\u00e9 od nich odtrhnout pohled – nikdy si nev\u0161iml, jak m\u00e1 Bill dlouh\u00e9 \u0159asy a tmav\u00e9 o\u010di. Jak by mohl \u0159\u00edct ne?“<\/div>\n
„Fajn. Jen p\u00e1r hodin.“<\/p>\n

Bill nad\u0161en\u011b vyk\u0159ikl a sesko\u010dil ze \u017eidle, aby mohl Toma po\u0159\u00e1dn\u011b obejmout. Pustil jej po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch a zanechal ho n\u00e1padn\u011b z\u010dervenal\u00e9ho.<\/div>\n

Po sn\u00eddani je Angela vyprovodila a u dve\u0159\u00ed jim dala p\u00e1r tip\u016f.<\/div>\n
„…a kdy\u017e se rozhodnete, \u017ee si jedno pronajmete, nesm\u00edte z toho kola spustit o\u010di, mohl by v\u00e1m ho n\u011bkdo ukr\u00e1st. A taky d\u00e1vejte pozor na kaps\u00e1\u0159e!“<\/div>\n
„Budeme,“ sl\u00edbil Bill. Vy\u0161el ven, zamrkal p\u0159ed p\u0159\u00edm\u00fdm sluncem a \u0161iroce se usm\u00e1l na \u017eenu p\u0159ed sebou. „Mockr\u00e1t v\u00e1m d\u011bkujeme za va\u0161i pohostinnost. Nev\u00edm, co bychom bez v\u00e1s d\u011blali.“<\/div>\n
„To nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Jste velmi mil\u00ed kluci. Te\u010f b\u011b\u017ete ven a bavte se!“ Angela je oba pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159. „Nezapome\u0148te se rozlou\u010dit s Markem, jestli ho uvid\u00edte!“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b! Nashledanou!“ Bill si p\u0159ehodil kabelku p\u0159es rameno a sch\u00e1zel dol\u016f po mal\u00e9 cest\u011b s Tomem po sv\u00e9m boku.<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b jednou, dobr\u00e1 pr\u00e1ce,“ zamumlal Tom.<\/div>\n

„Hm?“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, na\u0161el jsi n\u00e1m m\u00edsto na p\u0159esp\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Aha. D\u00edky.“<\/div>\n
Tom m\u00edsto odpov\u011bdi zamru\u010del a d\u00e1l kr\u00e1\u010deli ml\u010dky.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se dostali v\u00edce do centra m\u011bsta, bylo zde st\u00e1le v\u00edce lid\u00ed. Bill za\u010d\u00ednal b\u00fdt unaven\u00fd – ne n\u00e1mahou, ale slunce st\u00e1lo vysoko na obloze a oble\u010den\u00ed se na n\u011bj za\u010d\u00ednalo lepit. Hned si vzpomn\u011bl na prvn\u00ed den, kdy dorazil do Gordonova bytu. Bylo to nepohodln\u00e9.<\/p><\/div>\n

„Tome, tohle je nuda,“ zak\u0148u\u010del. „Ned\u011bl\u00e1me nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee chod\u00edme.“<\/div>\n
„A co bys cht\u011bl d\u011blat?“<\/div>\n
„No, v\u00ed\u0161, Amsterdam je zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdmi…“<\/div>\n
„Ani nemysli na to, \u017ee bychom \u0161li do coffe shopu.“<\/div>\n
Bill dramaticky zalapal po dechu a v\u011bnoval mu pohor\u0161en\u00fd pohled. „Za co m\u011b m\u00e1\u0161?“ Zahih\u0148al se. „Cht\u011bl jsem \u0159\u00edct \u00b4pr\u016fplavy\u00b4“.<\/div>\n
„Oh. No. Fajn.“<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, Tome. Jsi tak prud\u00e9rn\u00ed. Z toho, co jsem \u010detl, jsem myslel, \u017ee jsi v\u00edce uvoln\u011bn\u00fd.“ Promluvil Bill d\u0159\u00edve, ne\u017e zap\u0159em\u00fd\u0161lel a \u0161pi\u010dky u\u0161\u00ed mu zrudly. Tom se na n\u011bj ohl\u00e9dl p\u0159es rameno a zamra\u010dil se.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161 t\u00edm, co jsi \u010detl v m\u00e9m den\u00edku?“<\/div>\n

Bill polkl. „No… jo. A nejen to, ale i tv\u00e9 fotky a v\u0161echny ty tv\u00e9 suven\u00fdry odev\u0161ad. Myslel jsem, \u017ee jsi \u00fa\u017easn\u00e1 a z\u00e1bavn\u00e1 osoba.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Copak nejsem \u00fa\u017easn\u011b z\u00e1bavn\u00fd?“ Tom se zatv\u00e1\u0159il na\u0161tvan\u011b a p\u0159edst\u00edral, \u017ee je ura\u017een\u00fd. „V\u011b\u0159 mi, kdybys tady nebyl, u\u017eil bych si daleko v\u00edce z\u00e1bavy.“<\/div>\n
Bill na n\u011bj z\u016fstal z\u00edrat.<\/div>\n
„Ehm… tak jsem to nemyslel.“<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di a r\u00e1zn\u011b se roze\u0161el pry\u010d, \u010d\u00edm\u017e efektivn\u011b ukon\u010dil konverzaci.<\/p>\n

Tom se rozhodl, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e pronajme dv\u011b kola. \u0158ekl Billovi, aby po\u010dkal v parku, zat\u00edmco ode\u0161el pro to p\u0159ekvapen\u00ed. Bill netrp\u011bliv\u011b poposed\u00e1val na lavi\u010dce, ruce m\u011bl p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00e9 na hrudi. St\u00e1le byl na\u0161tvan\u00fd. Kdy\u017e mu Tom zmizel z dohledu, vyt\u00e1hl den\u00edk a zu\u0159iv\u011b do n\u011bj \u010dm\u00e1ral, ne\u017e se druh\u00fd chlapec znovu objevil. P\u0159i pohledu na kola Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/p>\n

„Co to je?“<\/div>\n

„Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee to asi je? M\u00e1me je na dne\u0161n\u00ed den.“<\/div>\n
„Ehm…“<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
Bill zrudl a pomalu vzhl\u00e9dl, zat\u00edmco si na hru\u010f tiskl den\u00edk. „Nikdy jsem se nenau\u010dil jezdit na kole.“<\/div>\n
„Co\u017ee? To je nemo\u017en\u00e9! Vydr\u017e…“<\/div>\n
D\u0159\u00edv ne\u017e Bill stihl protestovat, Tom zase zmizel, pravd\u011bpodobn\u011b tam, odkud dot\u00e1hl ta zatracen\u00e1 kola. Vr\u00e1til se o n\u011bkolik minut pozd\u011bji a podal Billovi kv\u011btinovou helmu.<\/div>\n
„Tady. Kdybys spadl.“<\/div>\n
„Co to sakra je? Jsou na tom sedmikr\u00e1sky, ty pitom\u010de!“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „To je ta nejmen\u0161\u00ed starost. Tak poj\u010f, te\u010f t\u011b nau\u010d\u00edm jezdit.“<\/p>\n

„Tome, opravdu si nemysl\u00edm, \u017ee…“ Bill byl p\u0159eru\u0161en, kdy\u017e byl chycen za pa\u017ei a prakticky odta\u017een. „Tome!“<\/div>\n

„Nau\u010d\u00edm t\u011b jednu z celo\u017eivotn\u00edch dovednost\u00ed. Jakmile se jednou nau\u010d\u00ed\u0161 jezdit na kole, u\u017e to nikdy nezapomene\u0161.“<\/div>\n
„Ano, ale…“<\/div>\n
„Je tu n\u011bco jin\u00e9ho, co bys cht\u011bl d\u011blat rad\u011bji?“<\/div>\n
Bill rychle nemohl vymyslet odpov\u011b\u010f, a tak zatnul zuby a pomalu p\u0159ehodil nohu p\u0159es kolo. Uji\u0161\u0165oval se, \u017ee jeho druh\u00e1 noha st\u00e1le stoj\u00ed pevn\u011b na zemi.<\/p>\n

„Bille? M\u011bl bys pravd\u011bpodobn\u011b zvednout ob\u011b nohy ze zem\u011b.“<\/div>\n

„Ne, j\u00e1 spadnu!“<\/div>\n
„Dr\u017e\u00edm \u0159\u00edd\u00edtka, nespadne\u0161,“ \u0159ekl Tom a obr\u00e1til o\u010di v sloup. „Jen zkus \u0161lapat. Ne, ne, na druhou stranu! Bille, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill vyk\u0159ikl, kdy\u017e se kolo zakym\u00e1celo a on spadl. P\u0159\u00edmo na stranu, kde st\u00e1l Tom, \u010d\u00edm\u017e vzal druh\u00e9ho chlapce s sebou. „Omlouv\u00e1m se,“ zamumlal a zap\u0159el se o ruce. Tom le\u017eel pod n\u00edm a vzhl\u00ed\u017eel nahoru. Bill se u\u017e po miliont\u00e9 za\u010dervenal, vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy a ot\u0159epal ze sebe prach.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Pozd\u011bji odpoledne, kdy\u017e se Bill kone\u010dn\u011b dostal do bodu, \u017ee se udr\u017eel na kole n\u011bjakou dobu bez toho, aby se p\u0159evr\u00e1til, za\u010dal f\u0148ukat hlady. Tom zavr\u010del a nakonec souhlasil, \u017ee koup\u00ed n\u011bco k ob\u011bdu. Ale kdy\u017e do\u0161li k nejbli\u017e\u0161\u00edmu obchodu, efektn\u00ed \u010derven\u00fd n\u00e1pis na okn\u011b jasn\u011b hl\u00e1sal \u00b4\u017e\u00e1dn\u00e1 kola\u00b4!<\/p><\/div>\n

„Mohl bys po\u010dkat venku u kol? Zab\u011bhnu pro n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. Co by sis dal?“<\/div>\n
„Jen kr\u016ft\u00ed sendvi\u010d,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a sahal pro pen\u011b\u017eenku.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, j\u00e1 to zaplat\u00edm.“<\/div>\n
„D\u00edky!“<\/p>\n

Tom se na n\u011bj kr\u00e1tce usm\u00e1l, ne\u017e se vydal do obchodu, a Billovo srdce se na chv\u00edli zat\u0159epetalo. Byla to jen mal\u00e1 laskavost, p\u00e1r korun za sendvi\u010d, ale v kombinaci s t\u00edm \u00fasm\u011bvem mu to zp\u016fsobovalo brn\u011bn\u00ed po cel\u00e9 p\u00e1te\u0159i. I p\u0159es to, jak hloup\u011b to zn\u011blo, dokonce i pouze v jeho hlav\u011b, Bill se rozhodl, \u017ee Tom m\u00e1 ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed rty, jak\u00e9 kdy vid\u011bl.<\/p>\n

Bill se c\u00edtil provinile ohledn\u011b sv\u00e9ho prvn\u00edho z\u00e1pisu v den\u00edku, kter\u00fd byl k Tomovi dost nelichotiv\u00fd, a rozhodl se to napravit dal\u0161\u00edm z\u00e1pisem. V n\u00e1valu emoc\u00ed m\u011bl pocit, \u017ee to mus\u00ed ze sebe v\u0161echno dostat ven, jinak exploduje.<\/div>\n

S\u00e1hl do kabelky, a z\u00e1rove\u0148 m\u017eoural p\u0159es v\u00fdkladn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148, aby se ujistil, \u017ee Tom je\u0161t\u011b nen\u00ed na \u0159ad\u011b. Zamra\u010dil se, kdy\u017e nena\u0161el to, co hledal. Obo\u010d\u00ed mu vylet\u011blo vzh\u016fru, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee \u010dern\u00e1 kn\u00ed\u017eka je pry\u010d.<\/div>\n
Prvn\u00ed, co ho napadlo, byla Angelina slova na rozlou\u010denou. \u00b4Dejte pozor na kapesn\u00ed zlod\u011bje\u00b4. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee kniha nebyla ukradena, ale musel ji n\u011bkde vytratit, anebo ji n\u011bkde nechat.<\/p>\n

Bill vyp\u00edsknul, m\u00e1val rukama ve vzduchu a vykulil o\u010di. Poskakoval na \u0161pi\u010dk\u00e1ch a doufal, \u017ee Tom u\u017e vypadne z t\u00e9 nekone\u010dn\u00e9 \u0159ady.<\/div>\n

„Doprdele!“ V\u011bd\u011bl, \u017ee se choval iracion\u00e1ln\u011b. Koneckonc\u016f, den\u00edk byl snadno nahraditeln\u00fd. Ale on si k n\u011bmu vytvo\u0159il jak\u00e9si pouto a z p\u0159edstavy, \u017ee by se ocitnul v rukou n\u011bkoho ciz\u00edho, se mu cht\u011blo bre\u010det.<\/div>\n
Zat\u00edmco se rozhodoval, jestli je park dost bl\u00edzko, za\u010dal pomalu couvat dozadu, s o\u010dima p\u0159ilepen\u00fdma na dve\u0159\u00edch obchodu. Necht\u011bl j\u00edt \u0159\u00edct Tomovi, pro\u010d pot\u0159ebuje odej\u00edt. Z\u0159ejm\u011b by mu kladl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho ot\u00e1zek a divil by se, pro\u010d byl ten den\u00edk pro Billa tak zatracen\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd.<\/p>\n

Bill se rychle rozb\u011bhl zp\u00e1tky do parku. Okam\u017eit\u011b na\u0161el lavi\u010dku, na kter\u00e9 s Tomem p\u0159edt\u00edm sed\u011bli. Koneckonc\u016f, v tomto m\u00edst\u011b spadl minim\u00e1ln\u011b desetkr\u00e1t z kola. Na\u0161t\u011bst\u00ed den\u00edk le\u017eel ve vysok\u00e9 tr\u00e1v\u011b a Bill si \u00falevn\u011b oddechl, kdy\u017e jej zvedl. Listoval str\u00e1nkami, aby se ujistil, \u017ee je to opravdu ta spr\u00e1vn\u00e1 kn\u00ed\u017eka a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt k obchodu.<\/p>\n

Tom se objevil o p\u00e1r minut pozd\u011bji. „M\u016f\u017eeme j\u00edt?“<\/div>\n

„Jo!“ Odpov\u011bd\u011bl Bill vesele.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj kr\u00e1tce zazubil, ne\u017e se rozhl\u00e9dl a zamra\u010dil se. „Ehm… Bille? Kde jsou ta kola?“<\/div>\n
Bill zamrkal a pomalu se rozhl\u00e9dl. V tu chv\u00edli si vzpomn\u011bl, \u017ee je Angela nevarovala jen p\u0159ed kaps\u00e1\u0159i, ale tak\u00e9 p\u0159ed zlod\u011bji kol.<\/div>\n
„Ehm. No. Kurva.“<\/p>\n

autor: Buyyouadrank<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Buyyouadrank Kdy\u017e se Bill r\u00e1no probudil, byl unaven\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Hlavn\u011b proto, \u017ee str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu noci psan\u00edm. Bylo to p\u0159ekvapiv\u011b osvobozuj\u00edc\u00ed – ka\u017ed\u00e1 emoce, ka\u017ed\u00e1 nesouvisl\u00e1 my\u0161lenka, v\u0161e z n\u011bj prost\u011b vypadlo, dokud u\u017e nemohl ps\u00e1t a t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil ruku. S<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[586],"tags":[],"class_list":["post-4116","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-the-privacy-of-his-room"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4116","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4116"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4116\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4116"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4116"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4116"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}