{"id":4130,"date":"2014-03-24T16:00:00","date_gmt":"2014-03-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4117"},"modified":"2014-03-24T16:00:00","modified_gmt":"2014-03-24T15:00:00","slug":"nicitel-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/24\/nicitel-5\/","title":{"rendered":"Ni\u010ditel 5."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Kamenn\u00e1 vesnice<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

Je\u0161t\u011b \u017ee jsem p\u0159i\u0161el v\u010das. Ti zl\u00ed tem\u0148ou\u0161i mi cht\u011bli rozb\u00edt hra\u010dku.<\/div>\n

„Ehm\u2026 Loki?“ ozval se ten kluk.<\/div>\n
„Co je?“<\/div>\n
„Ten me\u010d\u2026 No\u2026 Sv\u00edtil.“<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Pustil jsem ho na zem. To nen\u00ed mo\u017en\u00fd\u2026 To v\u016fbec nen\u00ed mo\u017en\u00fd\u2026 Ur\u010dit\u011b m\u011bl jen halu\u0161ky\u2026<\/p>\n

„Hej! Ty jsi zabil na\u0161e p\u0159\u00e1tele!“ ozvalo se za mnou. Oto\u010dil jsem se a spat\u0159il partu dal\u0161\u00edch \u00c1lf\u016f.<\/div>\n

„A?“ povyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Za to zaplat\u00ed\u0161!“ Zt\u011b\u017eka jsem si povzdechl.<\/div>\n
„Sorry, ale ne.“<\/div>\n
„My jsme Zlod\u011bji kamen\u016f,“ prohl\u00e1sil d\u016fle\u017eit\u011b pravd\u011bpodobn\u011b boss. Pomalu jsem zamrkal.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jsme klan a jmenujeme se Zlod\u011bji kamen\u016f,“ vysv\u011btloval trp\u011bliv\u011b boss.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ vypadlo ze m\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee je to cool, ne?“<\/div>\n
„Ne.“ Chytil jsem toho kluka a za\u010dal couvat.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ale nen\u00ed to tak \u0161patn\u00fd jm\u00e9no,“ podotkl a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle m\u016fj spojenec.<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed, je to hrozn\u00fd a trapn\u00fd.“<\/div>\n
„Budu v\u00e1m muset zajmout,“ vlo\u017eil se do toho boss.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Rozhodil jsem rukama, p\u0159i\u010dem\u017e jsem toho kluka zase pustil.<\/div>\n
„Proto\u017ee jste urazili n\u00e1\u0161 klan.“<\/div>\n
„A vy jste urazili kus t\u011bla m\u00fdho k\u00e1mo\u0161e. Tak\u017ee jsme si kvit.“ To \u00c1lfy trochu zarazilo.<\/div>\n
„Kus\u2026 t\u011bla?“ \u0159ekl pomalu boss.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem d\u016fle\u017eit\u011b. Chv\u00edli bylo ticho. „To byla nen\u00e1padn\u00e1 nar\u00e1\u017eka na to, \u017ee byste se o n\u00e1s mohli postarat, debilov\u00e9!“<\/div>\n
„V\u00e1\u2026 V\u00e1\u017en\u011b?“ zamrkal boss. „Ale vy jste na\u0161i nep\u0159\u00e1tel\u00e9, ne?“<\/div>\n
„A co? Hele, zkus\u00edme si to je\u0161t\u011b jednou. Urazili jste kus t\u011bla m\u00fdho k\u00e1mo\u0161e, to znamen\u00e1 m\u016fj k\u00e1mo\u0161 je zran\u011bn\u00fd va\u0161\u00ed vinou.“<\/div>\n
„Na\u0161\u00ed? Ale to ud\u011blali oni,“ nam\u00edtl boss a uk\u00e1zal na mrtv\u00e1 t\u011bla na zemi.<\/div>\n
„Vinou va\u0161eho klanu!“<\/div>\n
„Jo, aha, no\u2026 Tak\u017ee\u2026 My se o v\u00e1s postar\u00e1me.“ V\u00e1hav\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/p>\n

„V\u00fdborn\u011b,“ zatleskal jsem. Dva \u00c1lfov\u00e9 podep\u0159eli toho kluka a boss m\u011b p\u0159\u00e1telsky popl\u00e1cal po rameni.<\/div>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee dostaneme speci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010di pro zran\u011bn\u00e9ho a m\u011b samoz\u0159ejm\u011b,“ podotknul jsem.<\/div>\n
„Hej! Zas tak blb\u011b mi nen\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu,“ zavolal jsem.<\/div>\n
„Jasn\u011b, k\u00e1mo,“ usm\u00e1l se boss. „J\u00e1 se jmenuju Laava de Kamen. A ty?“<\/div>\n
„Loki. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ z\u00e1\u0159iv\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l. Do\u0161li jsme a\u017e do n\u011bjak\u00e9 vesnice.<\/div>\n
„Tady \u017eije n\u00e1\u0161 klan spolu a klanem Lovc\u016f termit\u016f,“ prohl\u00e1sil slavnostn\u011b Laava. Eh, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee moc inteligence nepobrali, ale a\u017e tak\u2026?<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00fd,“ \u0159ekl jsem, abych mu ud\u011blal radost.<\/p>\n

„Kde je Laava? Kde je m\u016fj Laava?! Vra\u0165te mi Laavu!“<\/div>\n

„Ach jo,“ povzdechl si Laava. „To je n\u00e1\u0161 \u0161aman. Uklidni se, tati, tady jsem.“<\/div>\n
„Ty jo, ty se\u0161 syn \u0161amana?“ ozval se ten kluk.<\/div>\n
„No\u2026 V\u011bt\u0161ina lid\u00ed tady jsou d\u011bti \u0161amana. Necht\u011bli byste ho vid\u011bt, kdy\u017e na n\u011bj leze jaro.“ P\u0159ib\u011bhl k n\u00e1m postar\u0161\u00ed mu\u017e\u00edk a vrhl se na Laavu. V\u0161iml jsem si, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b jenom bedern\u00ed p\u00e1s z k\u016f\u017ee n\u011bjak\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete a spoustu divn\u00fdch n\u00e1hrdeln\u00edk\u016f.<\/div>\n
„Laavo, ty ses vr\u00e1til!“ vzlykl mu\u017e. Po chv\u00edle si v\u0161iml i n\u00e1s. „A p\u0159ivedl sis kamar\u00e1dy!“ Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku. „J\u00e1 jsem Ywo, m\u00edstn\u00ed \u0161aman.“<\/div>\n
„Loki.“ V\u00e1hav\u011b jsem si s n\u00edm pot\u0159\u00e1sl rukou. Stejn\u011b tak se p\u0159edstavil i tomu klukovi. Nepovedlo se mi zachytit jeho jm\u00e9no, ale nijak m\u011b to netr\u00e1pilo.<\/p>\n

„Tady k\u00e1mo\u0161 m\u00e9ho dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele je zran\u011bn\u00fd,“ vysv\u011btlil Laava.<\/div>\n

„\u017d\u00e1dn\u00fd strachy,“ zvolal Ywo, „j\u00e1 mu pom\u016f\u017eu.“ A sakra.<\/div>\n
„Bude mo\u017en\u00e9 ho\u2026 neporu\u0161it?“ zeptal jsem se opatrn\u011b. „Byl bych r\u00e1d, kdyby se vr\u00e1til v celku,“ vysv\u011btlil jsem rad\u011bji.<\/div>\n
„Neboj se, chlap\u010de, m\u00e1m v tom praxi.“<\/div>\n
„Ale ten posledn\u00ed to nep\u0159e\u017eil,“ podotkl Laava.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vyjekl ten kluk.<\/div>\n
„Tak jdem,“ \u0159ekl Ywo a hodil si ho p\u0159es rameno.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1! Pomoc! Loki! Zachra\u0148 m\u011b!“ je\u010del kluk. Rozhodil jsem rukama na znamen\u00ed toho, \u017ee jsem bezmocn\u00fd, ale pro jistotu jsem \u0161el s nimi. Laava m\u011b doprov\u00e1zel.<\/p>\n

Ywo n\u00e1s odvedl do sv\u00e9ho \u0161amansk\u00e9ho stanu. Uprost\u0159ed n\u011bj byl ohe\u0148, v\u0161ude visely n\u011bjak\u00e9 bylinky a k\u016f\u017ee zv\u00ed\u0159at. Docela to tam smrd\u011blo. Kolem ohni\u0161t\u011b sed\u011blo n\u011bkolik \u00c1lf\u016f.<\/div>\n

„To jsou moji sourozenci,“ \u0159ekl Laava. „Troj\u010data Gula, Gabro a Givec a n\u00e1\u0161 nejmlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka Slepenec.“<\/div>\n
„Zapo\u010dneme ritu\u00e1l,“ zvolal Ywo. \u00c1lfov\u00e9 sed\u00edc\u00ed u ohn\u011b se zvedli a za\u010dali tancovat kolem n\u011bj. Ywo za\u010dal zp\u00edvat v nezn\u00e1m\u00e9m jazyce. Vlo\u017eil jsem hlavu do dlan\u00ed. Polo\u017eil toho kluka na zem a za\u010dal na n\u011bj sypat n\u011bjak\u00e9 kytky. V tu chv\u00edli mi do\u0161lo, \u017ee \u017e\u00e1dat tyhle retardy o pomoc byla fakt blbost.<\/p>\n

„\u00d3, Gabro, m\u016fj synu, podej mi \u00f3 velk\u00fd obvaz,“ zazp\u00edval Ywo.<\/div>\n

„\u00d3, ano, m\u016fj ot\u010de, zde ho m\u00e1\u0161,“ zazp\u00edval Gabro. Klekl jsem si a pra\u0161til hlavou do zem\u011b.<\/div>\n
„Ty se taky zapojuje\u0161?“ podivil se Laava.<\/div>\n
„\u00d3, Gulo, m\u00e1 dcero, svl\u00e9kni toho chlapce,“ pokra\u010doval Ywo.<\/div>\n
„\u00d3, ano, m\u016fj ot\u010de, r\u00e1da,“ odpov\u011bd\u011bla Gula.<\/div>\n
„\u00d3, dcero, zadr\u017e, tri\u010dko sta\u010d\u00ed!“<\/div>\n
„\u00d3, dob\u0159e,“ zazp\u00edvala zklaman\u011b Gula.<\/div>\n
„\u00d3, Giv\u010de, m\u016fj synu, obva\u017e \u00f3 r\u00e1nu toho chlapce.“<\/div>\n
„\u00d3, ano\u2026 Sakra, to je trapn\u00fd. U\u017e to je.“<\/div>\n
„\u00d3, toto je konec ritu\u00e1lu.“<\/div>\n
„\u00d3\u00f3\u00f3\u00f3,“ zvolali v\u0161ichni a u\u017e kone\u010dn\u011b zmlkli.<\/p>\n

„Nyn\u00ed se odeberte do sv\u00e9ho do\u010dasn\u00e9ho p\u0159\u00edbytku,“ \u0159ekl Ywo.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00e1m to uk\u00e1\u017eu,“ nab\u00eddl se Laava.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechl jsem a pomohl klukovi vst\u00e1t. Laava n\u00e1m uk\u00e1zal n\u011bjakou chajdu ve vesnici. Kdy\u017e jsme ve\u0161li dovnit\u0159, Laava se s n\u00e1mi rozlou\u010dil a ode\u0161el. Ten kluk si sedl na zem a objal si kolena.<\/div>\n
„Hej, \u0161t\u011bn\u011b, se\u0161 v pohod\u011b?“ Klekl jsem si vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Jo,“ zamumlal.<\/div>\n
„Promi\u0148, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsou a\u017e tak blb\u00ed.“<\/div>\n
„Ne, to je v pohod\u011b, fakt. Aspo\u0148 m\u00e1me co j\u00edst a kde sp\u00e1t.“ Vyhrnul jsem mu tri\u010dko, abych se pod\u00edval, jak ho to za\u010darovali. Vypadalo to jako norm\u00e1ln\u00ed a ne\u0161kodn\u00fd obvaz. Zvedl jsem hlavu a pod\u00edval se na n\u011bj. Na\u0161e obli\u010deje byly hodn\u011b bl\u00edzko sebe. Tv\u00e1\u0159e mu trochu z\u010dervenaly. Musel jsem \u0159\u00edct, \u017ee vypadal roztomile. Naklonil jsem se k n\u011bmu je\u0161t\u011b trochu bl\u00ed\u017e\u2026<\/div>\n
V tu chv\u00edli se rozlet\u011bly dve\u0159e a dovnit\u0159 vb\u011bhl Laava.<\/div>\n
„Poj\u010fte si prohl\u00e9dnout vesnici!“<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Romantick\u00e1 chvilka byla pry\u010d. Odklonil jsem se od Lokiho a stydliv\u011b se zad\u00edval do zem\u011b. Laava post\u00e1val ve dve\u0159\u00edch a skoro se n\u00e1s sna\u017eil zvednout pohledem. Loki vstal, podal mi ruku a pomohl mi na nohy. Laava n\u00e1s vyt\u00e1hl ven a za\u010dal n\u00e1s nad\u0161en\u011b prov\u00e1d\u011bt vesnic\u00ed. Celou dobu jsem ml\u010dky \u0161el vedle Lokiho s o\u010dima zabo\u0159en\u00fdma dol\u016f. Na\u0161e ruce se o sebe ob\u010das lehce ot\u0159ely. V\u017edycky jako by mnou projel v\u00fdboj elektrick\u00e9 energie. \u010cas od \u010dasu m\u011b zabolel zran\u011bn\u00fd bok.<\/p>\n

Pro\u0161li jsme celou vesnic\u00ed. V\u0161ichni se na n\u00e1s divn\u011b d\u00edvali a n\u011bjak\u00e1 skupinka d\u011bt\u00ed, \u017ee za\u010dala \u0159ehtat, \u017ee jsem srandovn\u00ed.<\/div>\n

„T\u00e1mhle je moje soukrom\u00e1 ch\u00fd\u0161e,“ prohl\u00e1sil Laava py\u0161n\u011b. Dot\u00e1hl n\u00e1s dovnit\u0159 a \u0159ekl, a\u0165 se posad\u00edme. V\u0161iml jsem si drobn\u00e9 nen\u00e1padn\u00e9 \u00c1lfky, kter\u00e1 st\u00e1la v rohu a tv\u00e1\u0159ila se trochu vyd\u011b\u0161en\u011b. Asi tu nebyli zvykl\u00ed na cizince. Laava se chv\u00edli hrabal v n\u011b\u010dem, co p\u0159ipom\u00ednalo sk\u0159\u00ed\u0148, a pak slavnostn\u011b vyt\u00e1hl n\u011bkolik kamen\u016f. „Zahrajete si se mnou hru?“ Loki proto\u010dil o\u010di. „Pros\u00edm,“ \u017eadonil \u00c1lf.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ souhlasil jsem. Loki m\u011b zpra\u017eil pohledem.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 Budeme hr\u00e1t na dva t\u00fdmy, a kter\u00fd z nich nah\u00e1z\u00ed v\u00edc kam\u00ednk\u016f do misky, vyhr\u00e1l.“ Aha, tak\u017ee ta hra je stejn\u011b hloup\u00e1 jako cel\u00fd tenhle n\u00e1rod, pomyslel jsem si. Laava zavolal svoji man\u017eelku a za\u010dali jsme. Loki se nejd\u0159\u00edv tv\u00e1\u0159il nadm\u00edru otr\u00e1ven\u011b, ale pak ho to za\u010dalo bavit. Ani jsem nev\u011b\u0159il, \u017ee bych se do takov\u00e9 stupidn\u00ed hry mohl tak za\u017erat. Trefil jsem i posledn\u00ed kam\u00ednek do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 misky.<\/div>\n

„Vyhr\u00e1li jsme, Loki, my vyhr\u00e1li!“ zaj\u00e1sal jsem a sko\u010dil po n\u011bm. P\u0159ekvapen\u011b vydechl.<\/div>\n
„No, to je fajn,“ vypadlo z n\u011bj. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem po n\u011bm sk\u00e1kal, ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee je to trochu divn\u00e9.<\/p>\n

Laavova \u017eena odb\u011bhla do kuchyn\u011b a po asi deseti minut\u00e1ch p\u0159inesla dva tal\u00ed\u0159e s j\u00eddlem. Polo\u017eila to p\u0159ed n\u00e1s a pop\u0159\u00e1la n\u00e1m dobrou chu\u0165.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l jsem se na ni. Vzal jsem si vidli\u010dku a opatrn\u011b se za\u010dal p\u0159ehrabovat v n\u011b\u010dem, co a\u017e na \u010dern\u00e9 gumov\u00e9 krou\u017eky p\u0159ipom\u00ednalo \u0161pagety.<\/div>\n
„To je na\u0161e specialita,“ vysv\u011btlil Laava. Str\u010dil jsem si sousto do pusy. Chutnalo to v\u00e1\u017en\u011b divn\u011b, nechutn\u011b\u2026<\/div>\n
„Je to\u2026 Fakt moc dobr\u00fd.“ Uk\u00e1zal jsem zdvi\u017een\u00fd palec. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, jestli se pozvrac\u00edm te\u010f anebo a\u017e za chv\u00edli. Hrozilo, \u017ee te\u010f hned.<\/div>\n
Najednou se do chatr\u010de p\u0159ihnal Givec.<\/p>\n

„Velk\u00fd tat\u00ed\u010dek Ywo chce, abyste p\u0159i\u0161li k ohni,“ prohl\u00e1sil.<\/div>\n

„Cht\u00edt m\u016f\u017ee,“ zabru\u010del Loki.<\/div>\n
„Je to tradice,“ vlo\u017eil se do toho Laava.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bysme m\u011bli respektovat zdej\u0161\u00ed tradice, aby se nena\u0161tvali,“ \u0159ekl jsem Lokimu.<\/div>\n
„Fajn, jak chce\u0161. Ale pak za mnou necho\u010f, a\u017e t\u011b ten \u0161\u00edlenec otr\u00e1v\u00ed n\u011bjakou d\u00fdmkou P\u0159\u00e1telstv\u00ed kamen\u016f.“ \u00c1lfov\u00e9 n\u00e1s dovedli k velk\u00e9mu ohni\u0161ti, kde byli shrom\u00e1\u017ed\u011bni v\u0161ichni obyvatel\u00e9.<\/div>\n
„Te\u010f je \u010das na p\u0159\u00edb\u011bhy,“ za\u0161eptal dramaticky Laava. Op\u0159el jsem se o Lokiho rameno a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Zaposlouchal jsem se do Ywova usp\u00e1vac\u00edho hlasu.<\/p>\n

„Historie na\u0161eho kmene sah\u00e1 n\u011bkolik set let zp\u00e1tky\u2026“ Loki z\u00edvl a taky se o m\u011b op\u0159el. N\u011bkolik dal\u0161\u00edch minut bylo vypr\u00e1v\u011bn\u00ed extr\u00e9mn\u011b nez\u00e1\u017eivn\u00e9. Za\u010dalo m\u011b to zaj\u00edmat a\u017e ve chv\u00edli, kdy se Ywo zm\u00ednil o t\u0159ech posv\u00e1tn\u00fdch kamenech. „Jsou ulo\u017eeny v super tajn\u00e9 jeskyni za mou chatr\u010d\u00ed. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed se p\u0159i nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm ritu\u00e1lu v roce. Jsou \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 pro cel\u00fd klan,“ vydechl a chv\u00edli se zamilovan\u011b usm\u00edval.<\/div>\n

„Nep\u016fjdeme u\u017e?“ oto\u010dil jsem se na Lokiho.<\/div>\n
„Hm\u2026“ Zvedli jsme se a ode\u0161li do p\u0159id\u011blen\u00e9 chatr\u010de. Sedl jsem si na postel a pozoroval b\u00edlou ze\u010f.<\/div>\n
„Co\u017ee jsi \u0159\u00edkal o tom me\u010di?“ ozval se Loki po chvilce.<\/div>\n
„No, sv\u00edtil\u2026“<\/div>\n
„Jak?“ Nat\u00e1hl jsem se po me\u010di a vzal ho do ruky. Znovu za\u010dal slab\u011b z\u00e1\u0159it. Loki na to koukal jako u vytr\u017een\u00ed.<\/div>\n
„P\u00e1ni! To je bo\u017e\u00ed! Asi jako j\u00e1\u2026 Ale j\u00e1 jsem samoz\u0159ejm\u011b v\u00edc!“ S otazn\u00edky v o\u010d\u00edch jsem se na n\u011bj pod\u00edval. „Naposledy se to stalo Sigmundovi\u2026“<\/div>\n
„To u\u017e je dlouho,“ \u0159ekl jsem zamy\u0161len\u011b. Polo\u017eil jsem zbra\u0148 zp\u00e1tky na stolek. Lehl jsem si na postel a zalo\u017eil si ruce za hlavou.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se tu d\u00e1 n\u011bkde um\u00fdt?“ zeptal jsem se po chvilce.<\/div>\n

„Laava ti ur\u010dit\u011b r\u00e1d porad\u00ed,“ zabru\u010del. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee m\u00e1 n\u011bjakou \u0161patnou n\u00e1ladu. Rad\u011bji jsem vylezl ven a odchytl n\u011bjak\u00e9ho domorodce, kter\u00fd m\u011b poslal kousek za vesnici.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se vr\u00e1til dovnit\u0159, Loki u\u017e spal. P\u0159et\u00e1hl jsem p\u0159es n\u011bj pe\u0159inu a s\u00e1m si tak\u00e9 lehl. Dlouze jsem z\u00edvl a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b odpadl.<\/p>\n

Probudil jsem se uprost\u0159ed noci. Pooto\u010dil jsem se a nahmatal vedle sebe n\u011bco tepl\u00e9ho. P\u0159ekvapen\u011b jsem otev\u0159el o\u010di. Loki? Vyhoupl jsem se do sedu a zam\u017eoural po potemn\u011bl\u00e9 m\u00edstnosti. M\u00edsto p\u016fvodn\u00edch dvou postel\u00ed tu byla jen jedna. Co to?<\/div>\n

Najednou se mi na hlavu za\u010daly sn\u00e1\u0161et rud\u00e9 okv\u011btn\u00ed pl\u00e1tky. Ne\u0159\u00edkejte mi, \u017ee ta kole\u010dka z t\u011bch \u0161paget byla otr\u00e1ven\u00e1?!<\/div>\n
Loki se zavrt\u011bl a otev\u0159el o\u010di. Chv\u00edli p\u0159ekvapen\u011b koukal na l\u00edstky kv\u011btin a pak se usm\u00e1l. Naklonil se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Ahm\u2026 Loki?“<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u2026“ P\u0159ilo\u017eil mi ukazov\u00e1\u010dek na rty. C\u00edtil jsem jeho tepl\u00fd dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Polilo m\u011b horko. P\u0159isunul se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi zorni\u010dkami jsem mu hled\u011bl do o\u010d\u00ed. Moje ruka se instinktivn\u011b obto\u010dila kolem jeho ruky.<\/p>\n

Loki p\u0159ekonal i posledn\u00ed malou vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 n\u00e1s d\u011blila. Uc\u00edtil jsem jeho jemn\u00e9 rty na sv\u00fdch. Podv\u011bdom\u011b jsem se rozt\u0159\u00e1sl. Loki to poznal a pevn\u011b m\u011b stiskl v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n

Chv\u00edli mi laskal rty a pak se sv\u00fdm jazykem probojoval do m\u00fdch \u00fast. Zatm\u011blo se mi p\u0159ed o\u010dima. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9. L\u00edbali jsme se n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut. Kolem n\u00e1s se oz\u00fdvalo p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzru\u0161uj\u00edc\u00ed mlask\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se s \u00fasm\u011bvem odt\u00e1hl, prohl\u00e1sil: „Chci suven\u00fdr!“<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Kamenn\u00e1 vesnice Bill Je\u0161t\u011b \u017ee jsem p\u0159i\u0161el v\u010das. Ti zl\u00ed tem\u0148ou\u0161i mi cht\u011bli rozb\u00edt hra\u010dku. „Ehm\u2026 Loki?“ ozval se ten kluk. „Co je?“ „Ten me\u010d\u2026 No\u2026 Sv\u00edtil.“ „Co\u017ee?!“ Pustil jsem ho na zem. To nen\u00ed mo\u017en\u00fd\u2026 To v\u016fbec<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[588],"tags":[],"class_list":["post-4130","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nicitel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4130","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4130"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4130\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4130"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4130"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4130"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}