{"id":4133,"date":"2014-03-22T18:00:00","date_gmt":"2014-03-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4120"},"modified":"2014-03-22T18:00:00","modified_gmt":"2014-03-22T17:00:00","slug":"in-the-privacy-of-his-room-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/22\/in-the-privacy-of-his-room-4\/","title":{"rendered":"In the Privacy of His Room 4."},"content":{"rendered":"
autor: Buyyouadrank<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dva osudov\u00ed milenci pod tlakem okolnost\u00ed sed\u00edc\u00ed ve vlaku a m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do cizokrajn\u00e9ho m\u011bsta. Situace by to mohla b\u00fdt idylick\u00e1 a romantick\u00e1, kdyby nebyla tak trapn\u00e1. Pot\u00e9, co Bill vyt\u00e1hl hlavu z Tomova rozkroku, prakticky odsko\u010dil a\u017e k mal\u00e9mu ok\u00e9nku a sna\u017eil se zakr\u00fdt sv\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed. Svou tv\u00e1\u0159 ho\u0159\u00edc\u00ed \u010derven\u00ed p\u0159itiskl na sklo. Zat\u00edmco vlak nab\u00edral rychlost, zahl\u00e9dl Gordona, trochu rozmazan\u00e9ho v mo\u0159i tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00fd hystericky m\u00e1val rukama.<\/p>\n

Kdy\u017e se Billova tv\u00e1\u0159 navr\u00e1tila ke spr\u00e1vn\u00e9mu odst\u00ednu, s bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem si odka\u0161lal a posadil se naproti Tomovi. Star\u0161\u00ed chlapec na n\u011bj z\u00edral, dokud ze sebe Bill nevykoktal vysv\u011btlen\u00ed.<\/p>\n

„On to nezvedne,“ povzdechl si Tom o n\u011bkolik minut pozd\u011bji a pora\u017een\u011b hodil mobil na pr\u00e1zdn\u00e9 sedadlo vedle sebe. Posledn\u00edch deset minut se sna\u017eil spojit s Gustavem. „Tohle je zatracen\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra.“<\/p>\n

Bill nakr\u010dil nos, lehce ura\u017een.<\/div>\n

„A pro\u010dpak?“ Zeptal se l\u00edbezn\u011b, zat\u00edmco si kontroloval nehty.<\/div>\n
„Tak za prv\u00e9, sed\u00edme ve vlaku do Amsterdamu, kde jsem nikdy nebyl a nezn\u00e1m to tam. Nem\u00e1me nikoho, kdo by n\u00e1s vyzvedl na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Jo, a nezapome\u0148, \u017ee jsme m\u011bli bydlet u Gustavov\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, a kdy\u017e Gustav nep\u0159ijde, jako\u017ee z\u0159ejm\u011b nep\u0159ijde, nem\u00e1me kde z\u016fstat. A co je nejhor\u0161\u00ed, m\u00e1m na starost tebe.“<\/div>\n
„Pros\u00edm? Na starost?“<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Tom v\u00e1\u017en\u011b. „Mus\u00edm t\u011b dostat dom\u016f.“<\/div>\n
\n
\n

Bill se j\u00edzliv\u011b zasm\u00e1l a posunul se op\u011bt k oknu, kter\u00e9 odr\u00e1\u017eelo jeho tv\u00e1\u0159. Nyn\u00ed byl kompletn\u011b ura\u017een. „Nejsem mal\u00fd kluk, kter\u00fd se o sebe neum\u00ed postarat. Nepot\u0159ebuju, abys m\u011b hl\u00eddal.“<\/p><\/div>\n

„Hele, jen m\u00e1m starost. A\u017e se tam dostaneme, budeme muset n\u011bkde p\u0159espat. Hned dal\u0161\u00ed den koup\u00edme l\u00edstky na vlak a vr\u00e1t\u00edme se dom\u016f, ok?“ Kdy\u017e Bill neodpov\u00eddal, Tom pokra\u010doval, „kamkoliv p\u016fjde\u0161, d\u00e1vej bacha, a\u0165 se mi neztrat\u00ed\u0161. Nezn\u00e1\u0161 m\u00edstn\u00ed jazyk.“<\/div>\n
„Fajn,“ zamumlal Bill a d\u00e1l z\u00edral z okna, nestaral se, \u017ee se pr\u00e1v\u011b choval dost nedosp\u011ble. Na druhou stranu, jestli\u017ee s n\u00edm Tom bude zach\u00e1zet jako s d\u00edt\u011btem, tak pro\u010d se tak nechovat, \u017ee? „Zd\u0159\u00edmnu si.“<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill nat\u00e1hnul a nohy p\u0159ehodil p\u0159es sedadla, tvrdohlav\u011b se oto\u010dil z\u00e1dy k Tomovi a ten zast\u00e9nal.<\/div>\n

„Bille, no tak.“<\/div>\n
Billova odpov\u011b\u010f: vzty\u010den\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek. Litoval, \u017ee nem\u016f\u017ee vid\u011bt Tom\u016fv p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n

Tak jako tak, byla to deprimuj\u00edc\u00ed j\u00edzda. Tom se sna\u017eil udr\u017eet pozornost na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed krajin\u011b, ale o\u010di mu st\u00e1le klouzaly zp\u011bt k chlapci nata\u017een\u00e9mu naproti n\u011bmu. Bill skute\u010dn\u011b spal a Tom nedok\u00e1zal odolat, aby si nepo\u0159\u00eddil sv\u00fdm iPhonem mal\u00fd obr\u00e1zek jeho sp\u00edc\u00ed polohy.<\/div>\n

Jednu nohu m\u011bl op\u0159enou o horn\u00ed \u010d\u00e1st sedadla, druh\u00e1 noha mu klimbala nad podlahou, ruce m\u011bl v\u0161ude mo\u017en\u011b, \u00fasta doko\u0159\u00e1n a ti\u0161e chr\u00e1pal. Tom se zasm\u00e1l, zastr\u010dil mobil zp\u00e1tky do kapsy a povzdechl si, zat\u00edmco se na sedadle sesunul je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e. Venku bylo st\u00e1le temn\u011bji a netrvalo dlouho, ne\u017e usnul tak\u00e9.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Tome. Tome!“<\/p><\/div>\n

Tom se zamra\u010dil, kdy\u017e do n\u011bj opakovan\u011b \u0161\u0165ouchnul kostnat\u00fd prst. Pomalu otev\u0159el o\u010di a zjistil, \u017ee se nad n\u00edm nakl\u00e1n\u00ed Bill.<\/div>\n
„Jsme tady.“<\/div>\n
„Jo, fajn.“ Tom se posadil a rychle si ot\u0159el pusu. Doufal, \u017ee si Bill nev\u0161iml mal\u00e9 stopy slin. „M\u00e1\u0161 v\u0161echno?“<\/p>\n

Bill zavr\u010del souhlasnou odpov\u011b\u010f a vyrazil ven z kup\u00e9. Tom jej rychle n\u00e1sledoval, aby se ujistil, \u017ee se mezi n\u011b nikdo nedostane. Byl vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee se Bill n\u011bkde ztrat\u00ed. Najednou do n\u011bj n\u011bkdo str\u010dil a Tom vrazil p\u0159\u00edmo do chlapcov\u00fdch zad. Bill se oto\u010dil a z\u00edral na n\u011bj, ne\u017e poodstoupil o krok d\u00e1l. Tom si povzdechl.<\/p>\n

Vlakov\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed bylo mal\u00e9, st\u00edsn\u011bn\u00e9 a m\u00edrn\u011b chaotick\u00e9. Hlasit\u011b zde hu\u010dely davy turist\u016f. Tom nazna\u010dil Billovi, aby ho n\u00e1sledoval, a zam\u00ed\u0159il k pr\u00e1zdn\u00e9 lavi\u010dce v rohu. Bill \u0161el poslu\u0161n\u011b za n\u00edm, kdy\u017e v tom na n\u011bco \u0161l\u00e1pnul. Byla to mal\u00e1 \u010dern\u00e1 kn\u00ed\u017eka. Zamra\u010dil se, vzhl\u00e9dl, aby se ujistil, \u017ee je Tom st\u00e1le na dohled, a zvedl knihu. Listoval str\u00e1nkami a zjistil, \u017ee je \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1. Bylo to n\u011bco jako den\u00edk. Rozhl\u00e9dl se kolem, jako by \u010dekal, \u017ee mu ho n\u011bkdo vytrhne z rukou.<\/div>\n

\n

„Bille!“<\/p><\/div>\n

„U\u017e jdu!“ Vyk\u0159ikl Bill, nacpal si knihu do kabelky a zam\u00ed\u0159il k m\u00edstu, kde st\u00e1l Tom. Usoudil, \u017ee den\u00edk z\u0159ejm\u011b n\u011bkomu nepozorovan\u011b vypadl.<\/p>\n

Tom se posadil, v\u0161e ho bolelo z nepohodln\u00fdch vlakov\u00fdch sedadel. Pohl\u00e9dl na Billa, kter\u00fd si pr\u00e1v\u011b zap\u00ednal kabelku.<\/div>\n

„N\u011bco jsi na\u0161el?“<\/div>\n
„To nic. Tak\u017ee, jak\u00fd je pl\u00e1n?“ Bill zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a sledoval Toma s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Budeme… J\u00e1 nev\u00edm. Dej mi minutku.“ Tom zast\u00e9nal a sklonil hlavu do dlan\u00ed. N\u00e1dra\u017e\u00ed bylo pomalu vylidn\u011bn\u00e9 a on v\u011bd\u011bl pro\u010d. Bl\u00ed\u017eila se p\u016flnoc a ka\u017ed\u00fd m\u00ed\u0159il dom\u016f.<\/p>\n

„Dobr\u00fd ve\u010der, p\u00e1nov\u00e9, \u010dek\u00e1te na n\u011bkoho?“ Mlad\u00fd sv\u011btlovlas\u00fd mu\u017e v uniform\u011b se k nim bl\u00ed\u017eil, mluvil anglicky.<\/div>\n

Bill se na n\u011bj zv\u011bdav\u011b pod\u00edval. Odpov\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv, ne\u017e Tom stihl otev\u0159\u00edt pusu. „Zaj\u00edmav\u00fd p\u0159\u00edzvuk, vy jste N\u011bmec?“<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl mu\u017e.<\/div>\n
„R\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,“ Bill mu vrazil svou ruku a p\u0159\u00e1telsky se usm\u00edval. „Hamburk?“<\/div>\n
„Pot\u011b\u0161en\u00ed je na m\u00e9 stran\u011b. A ano, jak jste to poznal?“<\/div>\n
„Tak\u00e9 \u017eiju v Hamburku!“<\/p>\n

Pov\u00eddali si p\u00e1r minut, d\u00e1l a d\u00e1l o kr\u00e1s\u00e1ch Hamburku, kdy\u017e se str\u00e1\u017ece odml\u010del a \u0161iroce se na dvojici usm\u00e1l. „Tak\u017ee, pot\u0159ebujete s n\u011b\u010d\u00edm pomoct?“<\/div>\n

„B\u011bhem minuty vyraz\u00edme,“ odpov\u011bd\u011bl Tom hlasit\u011b. „Ale d\u011bkujeme.“<\/div>\n
„D\u00e1vejte si ale pozor tam venku. Vysoko\u0161kol\u00e1ci o letn\u00edch pr\u00e1zdnin\u00e1ch… je to tu divok\u00e9, v\u0161echny ubytovny jsou p\u0159epln\u011bn\u00e9. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed!“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, kdy\u017e mu\u017e ode\u0161el. „\u0158\u00edkal, \u017ee je tu v\u0161ude plno?“<\/div>\n
„Amsterdam je v\u017edy p\u0159epln\u011bn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom jednodu\u0161e. Obr\u00e1til se ke sv\u00e9mu iPhonu a hledal nejbli\u017e\u0161\u00ed ubytovnu, kter\u00e1 by byla p\u011bkn\u00e1 a levn\u00e1. „Ok, m\u016f\u017eeme j\u00edt?“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Co t\u00edm mysl\u00edte, \u017e\u00e1dn\u00e9 voln\u00e9 pokoje?“ zad\u00edval se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na \u017eenu za pultem. Byl zvl\u00e1\u0161t\u011b na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee s Billem po cest\u011b na ubytovnu zabloudili. Uprost\u0159ed toho v\u0161eho za\u010dalo pr\u0161et. Oba byli promo\u010deni a\u017e na kost. Net\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee obdr\u017eeli n\u011bkolik podivn\u00fdch pohled\u016f – na Tomovy promokl\u00e9 dredy a Bill\u016fv rozmazan\u00fd make-up.<\/p><\/div>\n

„No, se v\u0161emi t\u011bmi turisty a rekreanty jen st\u011b\u017e\u00ed m\u016f\u017eete b\u00fdt p\u0159ekvapen\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bla \u017eena nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Nev\u00edte, kam bychom je\u0161t\u011b mohli j\u00edt?“<\/div>\n
„Tu\u0161\u00edm, \u017ee v\u0161echny hotely v t\u00e9hle oblasti jsou na tom stejn\u011b. Omlouv\u00e1m se.“ Zn\u011blo to, jako by j\u00ed to bylo absolutn\u011b jedno.<\/div>\n
„Do prdele,“ zamumlal Tom a oto\u010dil se. Bill netrp\u011bliv\u011b p\u0159e\u0161lapoval v hale.<\/p>\n

„No?“<\/div>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tak\u017ee dnes v noci budeme sp\u00e1t na lavi\u010dk\u00e1ch?“ Zeptal se Bill ost\u0159e.<\/div>\n
„Ne! Jen… Sakra. Vr\u00e1t\u00edme se zp\u00e1tky na n\u00e1dra\u017e\u00ed a po\u010dk\u00e1me na dal\u0161\u00ed vlak do N\u011bmecka. Nem\u016f\u017ee to trvat tak dlouho.“ Vykoktal ze sebe Tom sv\u016fj pl\u00e1n B.<\/div>\n
„Tvoje zatracen\u00e1 p\u00e9\u010de o jin\u00e9 lidi p\u011bkn\u011b smrd\u00ed,“ zasy\u010del Bill, vstal a kabelku si p\u0159ehodil p\u0159es rameno. Vydal se pry\u010d. Tom mu z\u00edral na z\u00e1da a ti\u0161e ho n\u00e1sledoval. Bill v\u0161ak je\u0161t\u011b neskon\u010dil. „Vypad\u00e1 to, \u017ee nejsem jedin\u00fd, kdo pot\u0159ebuje ch\u016fvu.“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak mu zaho\u0159ely tv\u00e1\u0159e, i p\u0159es vytrval\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 a mraziv\u00fd v\u00edtr. „Bu\u010f zticha, Bille.“<\/div>\n
„A p\u0159esta\u0148 se mnou jednat, jako bych byl mal\u00e9 d\u00edt\u011b!“ Vyk\u0159ikl Bill. V tom zabur\u00e1cel hrom a on vyjekl a posko\u010dil snad p\u016fl metru vysoko. T\u011b\u017ece d\u00fdchal a z\u00edral na Toma, kter\u00fd se posm\u011b\u0161n\u011b \u0161klebil. „Seru na to.“<\/p>\n

„Bille!“ Vyk\u0159ikl Tom, kdy\u017e se Bill najednou rozb\u011bhl pry\u010d. Prudce se nadechl a vyrazil za n\u00edm. Bill zab\u011bhl za roh a Tom t\u00e9m\u011b\u0159 zpanika\u0159il, kdy\u017e mu zmizel z o\u010d\u00ed. „Bille!“<\/div>\n

Tom se odml\u010del, kdy\u017e usly\u0161el dvojici hlas\u016f, z nich\u017e jeden pat\u0159il Billovi. Zpomalil a chytal dech, zna\u010dn\u011b se uvolnil, kdy\u017e uvid\u011bl Billa v rozhovoru s blond str\u00e1\u017en\u00fdm z n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Nevypad\u00e1te tak skv\u011ble,“ \u0159ekl mu\u017e m\u00edrn\u011b pobaven\u011b, jakmile si v\u0161imnul Toma.<\/div>\n
„Zd\u00e1 se, \u017ee nejsme jedin\u00ed, kdo chod\u00ed v noci po ulic\u00edch,“ odpov\u011bd\u011bl Tom podez\u0159\u00edvav\u011b.<\/div>\n
„Tome, tohle je Mark,“ \u0159ekl Bill vesele. „Pamatuje\u0161 si na setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Jo. Ok, jdeme, Bille.“<\/div>\n
„Jdeme kam?“ odseknul Bill. Obr\u00e1til se s \u00fasm\u011bvem zp\u011bt k Markovi. „Bohu\u017eel, v\u0161echny hotely jsou pln\u00e9.“<\/div>\n
„Nem\u00e1te kde p\u0159espat?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ na\u0161pulil Bill lehce rty. Tom m\u00e1lem obr\u00e1til o\u010di v sloup.<\/div>\n
„No… p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u00e9 \u017een\u011b by nevadilo, kdybyste z\u016fstali p\u0159es noc…“<\/div>\n
„Byli bychom moc r\u00e1di!“<\/div>\n
„Dob\u0159e tedy. Tudy,“ nazna\u010dil jim, aby ho n\u00e1sledovali.<\/p>\n

Bill mu pod\u011bkoval a chystal se vykro\u010dit, kdy\u017e v tom byl za loket strhnut dozadu a oto\u010den sm\u011brem k rozzu\u0159en\u00e9mu Tomovi.<\/div>\n

„Zbl\u00e1znil ses? Nezn\u00e1me toho chlapa! Mohl by to b\u00fdt n\u011bjak\u00fd psychopat!“<\/div>\n
„Pracuje jako str\u00e1\u017e. Jsem si jist\u00fd, \u017ee na to maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed prov\u011brky,“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill \u0161eptem.<\/div>\n
„Ano, ale-„<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 snad lep\u0161\u00ed n\u00e1pad?“ Zasy\u010del Bill. „Proto\u017ee bych ho moc r\u00e1d sly\u0161el.“<\/p>\n

Ticho.<\/p>\n

„Ok, tak j\u00e1 p\u016fjdu s Markem a ty m\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t dnes v noci na lavi\u010dce,“ \u0159ekl Bill pov\u00fd\u0161en\u011b a oto\u010dil se na pat\u011b. Sly\u0161el, jak za n\u00edm Tom peprn\u011b zaklel, ne\u017e se rozb\u011bhl, aby ho dohnal.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Mark \u017eil v p\u011bkn\u00e9m \u010din\u017eovn\u00edm dom\u011b s man\u017eelkou Angelou a jejich malou dcerkou. Angela nebyla ostra\u017eit\u00e1 v\u016fbec, jak se Tom ob\u00e1val, m\u00edsto toho je velmi mate\u0159sky uv\u00edtala a trvala na tom, \u017ee dostanou lehkou ve\u010de\u0159i.<\/p><\/div>\n

„Moc v\u00e1m d\u011bkuju,“ opakoval Bill u\u017e snad po miliont\u00e9, kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm p\u0159ist\u00e1la miska kou\u0159\u00edc\u00ed pol\u00e9vky.<\/div>\n
„D\u011bkuju v\u00e1m,“ zopakoval po n\u011bm Tom.<\/div>\n
„Jezte, kluci, p\u0159iprav\u00edm v\u00e1m pokoj.“<\/p>\n

Tom cht\u011bl okomentovat jednotn\u00e9 \u010d\u00edslo slova \u00b4pokoj\u00b4, ale rozhodl se, \u017ee bude rad\u0161i ml\u010det.<\/div>\n

Po pozdn\u00ed no\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159i se\u0161li Tom a Bill dol\u016f do haly a ocitli se v mal\u00e9 lo\u017enici, kter\u00e1 byla d\u0159\u00edve o\u010dividn\u011b pr\u00e1zdn\u00e1.<\/div>\n
„Kdybyste n\u011bco pot\u0159ebovali, dejte mi v\u011bd\u011bt. Dobrou noc!“ Angela jim hodila na postel dva pol\u0161t\u00e1\u0159e, zam\u00e1vala jim a ne\u017e ode\u0161la, ti\u0161e zav\u0159ela dve\u0159e.<\/p>\n

Bill si hlasit\u011b povzdechl a svalil se na postel. Tom si povzdechl stejn\u011b. Naklonil se nad druh\u00e9ho chlapce, zvedl jeden z pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a hodil jej na podlahu, ne\u017e ho n\u00e1sledoval.<\/div>\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Sp\u00edm na zemi.“ odpov\u011bd\u011bl Tom monot\u00f3nn\u011b. D\u0159\u00edv, ne\u017e mohl Bill za\u010d\u00edt protestovat, dodal: „Na\u0161el jsi n\u00e1m m\u00edsto k pobytu, m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt postel jen pro sebe.“<\/div>\n
„… jestli je to tv\u016fj zp\u016fsob, jak mi pod\u011bkovat, tak nen\u00ed za\u010d.“<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

Bill proto\u010dil o\u010di a op\u011bt si lehnul. Sledoval podlahu, kde se Tom pr\u00e1v\u011b obr\u00e1til na bok z\u00e1dy k posteli. Bill se na posteli posadil a rozsv\u00edtil na no\u010dn\u00edm stolku malou lampi\u010dku. Prsty p\u0159ejel svou kabelku a vzpomn\u011bl si na malou \u010dernou knihu, kterou na\u0161el na n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/p>\n

Op\u011bt pohl\u00e9dl na Toma. Ti\u0161e rozepnul zip a vyt\u00e1hl knihu a propisku. P\u0159eto\u010dil se na b\u0159icho, otev\u0159el prvn\u00ed str\u00e1nku den\u00edku a za\u010dal ps\u00e1t.<\/p>\n

autor: Buyyouadrank<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Buyyouadrank Dva osudov\u00ed milenci pod tlakem okolnost\u00ed sed\u00edc\u00ed ve vlaku a m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed do cizokrajn\u00e9ho m\u011bsta. Situace by to mohla b\u00fdt idylick\u00e1 a romantick\u00e1, kdyby nebyla tak trapn\u00e1. Pot\u00e9, co Bill vyt\u00e1hl hlavu z Tomova rozkroku, prakticky odsko\u010dil a\u017e k mal\u00e9mu ok\u00e9nku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[586],"tags":[],"class_list":["post-4133","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-the-privacy-of-his-room"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4133","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4133"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4133\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4133"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4133"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4133"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}