{"id":4135,"date":"2014-03-22T16:00:00","date_gmt":"2014-03-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4122"},"modified":"2014-03-22T16:00:00","modified_gmt":"2014-03-22T15:00:00","slug":"tisic-a-jeden-pribeh-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/22\/tisic-a-jeden-pribeh-20\/","title":{"rendered":"Tis\u00edc a jeden p\u0159\u00edb\u011bh 20."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh 207. – V\u00ed\u0161, B\u016fh to v\u0161echno vid\u00ed<\/p>\n

<\/strong> „Bille, m\u016f\u017eete n\u00e1m prozradit, jak\u00e9 jste m\u011bl d\u011btstv\u00ed?“<\/div>\n

Dlan\u011bmi jsem si promnul stehna, pohledem vyhled\u00e1vaj\u00edc Anise, a a\u017e pak jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Mysl\u00edm, \u017ee moje a Tomovo d\u011btstv\u00ed bylo stejn\u00e9, jako u v\u011bt\u0161iny d\u011bt\u00ed vyr\u016fstaj\u00edc\u00edch na vesnici. Spousta lump\u00e1ren a tak. \u010casto jsme b\u00fdvali u babi\u010dky na v\u00edkend.“<\/div>\n
„Jak\u00e1 byla va\u0161e babi\u010dka?“<\/div>\n
„No\u2026 hodn\u011b p\u0159\u00edsn\u00e1,“ nejist\u011b jsem p\u0159e\u0161l\u00e1pnul a uhnul pohledem. „Byla hodn\u011b pobo\u017en\u00e1 a sna\u017eila se k tomu dostat i n\u00e1s, ale nikdy se j\u00ed to nepoda\u0159ilo tolik, jak by cht\u011bla. Zpo\u010d\u00e1tku jsme s n\u00ed chodili i na ned\u011bln\u00ed m\u0161e, ale postupn\u011b\u2026 jsme nemuseli. Teda, alespo\u0148 j\u00e1 ne.“<\/p>\n

„Co se stalo?“ pr\u00e1vn\u00edk zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu.<\/div>\n

\u0160lehl jsem pohledem k Tomovi, otev\u00edraly se br\u00e1ny k tomu, co nev\u011bd\u011bl. „Podle moj\u00ed matky a babi\u010dky jsem nevypadal dost mu\u017en\u011b, abych mohl chodit s nimi\u2026 U\u017e odmala jsem m\u011bl podstatn\u011b jemn\u011bj\u0161\u00ed rysy ne\u017e Tom, a s postupuj\u00edc\u00edmi lety mi nijak netvrdly, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00e1 to v\u0161echno je\u0161t\u011b r\u00e1d zd\u016fraz\u0148oval,“ rukou jsem si uk\u00e1zal na obli\u010dej. „Na\u0161el jsem v tom svou p\u0159ednost.“<\/div>\n
„Jak va\u0161e matka reagovala, kdy\u017e jste dom\u016f p\u0159i\u0161el nal\u00ed\u010den\u00fd poprv\u00e9?“<\/div>\n
„\u0160okem. P\u00e1r hodin o tom v\u016fbec nemluvila, ale pak \u0161el Tom ven a ona si m\u011b zavolala k sob\u011b\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
FLASHBACK<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

„Bille, srd\u00ed\u010dko, posa\u010f se tu u m\u011b,“ popl\u00e1cala na m\u00edsto vedle sebe, \u00fasm\u011bv rozta\u017een\u00fd p\u0159es celou jej\u00ed tv\u00e1\u0159. S pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm jsem k n\u00ed m\u00edrn\u011b neochotn\u011b p\u0159e\u0161el a usadil se. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b m\u011b chytila za ruku a \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ila. To znamenalo jedin\u00e9 – n\u011bco bylo \u0161patn\u011b. „Tak\u017ee\u2026 V\u0161imla jsem si tv\u00e9\u2026 zm\u011bny. P\u0159ihl\u00e1sil ses do dramatick\u00e9ho krou\u017eku?“<\/em><\/div>\n

Obo\u010d\u00ed mi vyl\u00e9tlo je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161. „Drama\u0165\u00e1k? Co bych tam asi d\u011blal?“<\/em><\/div>\n
„Oh\u2026 Tak pro\u010d tedy to l\u00ed\u010den\u00ed?“ nejist\u011b vykoktala.<\/em><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi to,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Slu\u0161\u00ed mi to, a hlavn\u011b se za mnou lidi ot\u00e1\u010dej\u00ed. Gustav s Georgem \u0159ekli, \u017ee je to \u0161\u00edlen\u011b ujet\u00fd, ale \u017ee mi to slu\u0161\u00ed.“<\/p>\n

„Aha, Gustav s Georgem, samoz\u0159ejm\u011b. L\u00edb\u00ed se ti jejich pozornost, \u017ee?“<\/em><\/div>\n

„L\u00edb\u00ed se mi pozornost ode v\u0161ech,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem souhlasn\u011b. „L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e se o mn\u011b mluv\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Ano, Bille, to j\u00e1 moc dob\u0159e v\u00edm, ale\u2026 M\u011bl bys b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed. Mohl by sis sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm p\u0159it\u00e1hnout i takovou pozornost od mu\u017e\u016f, kter\u00e1 by ur\u010dit\u011b net\u011b\u0161ila nikoho z n\u00e1s. Mo\u017en\u00e1 bys takhle oble\u010den\u00fd a nal\u00ed\u010den\u00fd nem\u011bl chodit. Nikde. N\u00e1\u0161 P\u00e1n nem\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e mu\u017ei vypadaj\u00ed jako \u017eeny. Je to h\u0159\u00edch. Mo\u017en\u00e1\u2026 By sis mohl zaj\u00edt ke zpov\u011bdi, aby ti bylo odpu\u0161t\u011bno?“<\/em><\/div>\n
„Co pros\u00edm?“ v sam\u00e9m \u0161oku jsem na ni z\u00edral, ruku vytrh\u00e1vaj\u00edc z jej\u00edho sev\u0159en\u00ed a skl\u00e1daj\u00edc do kl\u00edna. „To, \u017ee jsem si trochu zv\u00fdraznil o\u010di, a \u017ee nos\u00edm \u00fazk\u00e9 kalhoty, neznamen\u00e1, \u017ee se sna\u017e\u00edm vypadat jako holka.“<\/em><\/div>\n
„Ne, ne, tohle nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 a B\u016fh to vid\u00ed, v\u0161echno. Je to h\u0159\u00edch, Bille, a h\u0159\u00ed\u0161n\u00edci chod\u00ed do pekla. M\u011bl by sis doj\u00edt ke zpov\u011bdi,“ d\u00e1l si mlela tu svou. „Otec ti ur\u010dit\u011b pom\u016f\u017ee, promluv\u00ed s Bohem a \u0159ekne mu, \u017ee nejsi \u0161patn\u00fd chlapec. Nem\u016f\u017eu m\u00edt \u0161patn\u00e9 d\u011bti.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

KONEC FLASHBACKU<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee va\u0161e matka pova\u017eovala styl va\u0161eho obl\u00e9k\u00e1n\u00ed za h\u0159\u00edch,“ ujistil se rad\u011bji. „Pokud v\u00edm, Tom v t\u00e9 dob\u011b nosil dredy. To h\u0159\u00edch nebyl?“<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d by m\u011bl b\u00fdt? S dredy nevypad\u00e1 jako d\u00edvka, nav\u00edc nosil voln\u00e9 oble\u010den\u00ed a nel\u00ed\u010dil se. Vypadal jako norm\u00e1ln\u00ed kluk, co se hon\u00ed za holkama. Ani za nic byste ne\u0159ekli, \u017ee by mohl b\u00fdt na kluky.“<\/div>\n
„Zat\u00edmco u v\u00e1s to matka tu\u0161ila nebo v\u00e1s alespo\u0148 podez\u00edrala. V\u011bd\u011bl jste tehdy, \u017ee v\u00e1s p\u0159itahuj\u00ed mu\u017ei?“<\/div>\n
Zavrt\u011bl jsem hlavou, pevn\u011b sv\u00edraj\u00edc d\u0159ev\u011bn\u00fd pult\u00edk. „Ne, tehdy jsem se o ostatn\u00ed mu\u017ee v\u016fbec nezaj\u00edmal. I kdybych cht\u011bl, copak bych mohl, s moj\u00ed matkou? Sv\u016fj styl jsem sice nezm\u011bnil, ale uvnit\u0159 jsem byl neust\u00e1le vyd\u011b\u0161en\u00fd. A\u017e kdy\u017e jsme za\u010dali koncertovat a j\u00e1 se zbavil jej\u00edho pohor\u0161uj\u00edc\u00edho pohledu, trochu jsem se uklidnil.“<\/p>\n

„Jak prob\u00edhaly n\u00e1v\u0161t\u011bvy doma?“<\/div>\n

„Kdy\u017e u m\u011b byl i Tom, tak moc p\u011bkn\u011b, nikdy nedala najevo, \u017ee by j\u00ed n\u011bco vadilo nebo tak. Jakmile jsme ale byli sami, bylo to\u2026 vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Novin\u00e1\u0159i, hlavn\u011b ze za\u010d\u00e1tku, \u010dasto psali o m\u00e9m vzhledu, a to po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, co\u017e samoz\u0159ejm\u011b pro m\u00e1mu nemohlo b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzhledem k tomu, jak sm\u00fd\u0161lela. T\u00e9m\u011b\u0159 neust\u00e1le se mi sna\u017eila promlouvat do du\u0161e, mluvila o pekle, h\u0159\u00edchu, o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, a \u017ee nikdy nedostanu odpu\u0161t\u011bn\u00ed od Boha, proto\u017ee jsem ho pr\u00fd pokou\u0161el u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho.“<\/p>\n

„\u0158ekl jste o tomto chov\u00e1n\u00ed n\u011bkomu?“<\/div>\n

„Ne, v\u016fbec nikomu,“ trochu jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee je to \u010dist\u011b m\u016fj probl\u00e9m, necht\u011bl jsem nikoho zat\u011b\u017eovat. D\u00e1l jsem hr\u00e1l svoj\u00ed roli frontmana kapely.“<\/div>\n
„Pro\u010d jste d\u00e1l jezdil k va\u0161\u00ed matce, kdy\u017e se takhle chovala?“<\/div>\n
„Proto\u017ee je to m\u00e1ma,“ sklopil jsem pohled. „Odmali\u010dka jsem k n\u00ed t\u00edhnul, pot\u0159eboval jsem obj\u00edmat a tak, byl jsem mazel. Nav\u00edc tu po\u0159\u00e1d byly ty sv\u011btl\u00e9 chvilky, kdy se chovala hezky, up\u00ednal jsem se k nim, a\u017e pak\u2026“<\/div>\n
„A\u017e pak co?“<\/div>\n
„Pak zjistila, \u017ee m\u00e1 Tom p\u0159\u00edtele. Oba jsme mysleli, \u017ee nebude b\u011bsnit, kdy\u017e je to jej\u00ed syn, \u017ee ho bude milovat i tak, ale\u2026 bo\u017ee,“ s v\u00fddechem jsem si prohr\u00e1bnul vlasy. „A j\u00e1 se choval jako naprost\u00fd idiot. Nem\u011bl jsem Kaye r\u00e1d, mat\u010din vztek pro jednou nem\u00ed\u0159il na m\u011b a j\u00e1 j\u00ed pom\u00e1hal. Bonzoval jsem na Toma, to kv\u016fli mn\u011b trp\u011bl.“<\/p>\n

„Bille, moc dob\u0159e v\u00edte, \u017ee tohle nen\u00ed pravda. Pokud v\u00edm, pr\u00e1v\u011b vy jste Toma odv\u00e1\u017eel, kdy\u017e byl na pokraji zhroucen\u00ed?“<\/div>\n

Rozklepal jsem se, pevn\u011bji tisknouc desku. „To neznamen\u00e1, \u017ee m\u011b to omlouv\u00e1. Tom byl v p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m stavu, sotva jsem ho dostal do auta, u Kaye spal skoro cel\u00fd den, p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b jsme se o n\u011bj b\u00e1li.“<\/div>\n
„V\u00edte, co se d\u011blo u pana Johna?“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne. Tom o tom se mnou nikdy nemluvil a j\u00e1 se mu nediv\u00edm. Oba dva se zbo\u017e\u0148ujeme, tak\u017ee pochopiteln\u011b nechceme, aby ten druh\u00fd trp\u011bl, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee kdybych znal pravdu o tom, co se tam d\u011blo, tak bych trp\u011bl. Ale p\u0159\u00e1l bych si, aby mi to b\u00fdval \u0159ekl hned na za\u010d\u00e1tku, i kdy\u017e jsem se choval jako pitomec. Kdybych v\u011bd\u011bl, co se d\u011bje, hned bych n\u011bco ud\u011blal.“<\/p>\n

„Byl byste schopn\u00fd ho zab\u00edt?“ vyp\u00e1lil ot\u00e1zku t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu.<\/div>\n

„Co\u017ee?“ v naprost\u00e9m \u0161oku jsem na n\u011bj z\u00edral. „Proboha ne, v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b! John byl mo\u017en\u00e1 gr\u00e1zl nejvy\u0161\u0161\u00edho kalibru a j\u00e1 se ho b\u00e1l, ale nikdy bych ho nedok\u00e1zal zab\u00edt. Jedin\u00e9, co jsem cht\u011bl, bylo, aby \u010delil spravedlnosti a hnil v cele, kde u\u017e by mu dali, co si zaslou\u017e\u00ed. Ale jestli jste se cht\u011bl zeptat, jestli jsem Johna zabil j\u00e1, tak ne, nezabil.“<\/p>\n

„V\u00edte, kdo to ud\u011blal?“<\/div>\n

„Ne,“ zalhal jsem bez mrknut\u00ed oka. „Ale i tak mu budu do konce \u017eivota vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee m\u011b, Toma i v\u0161echny ostatn\u00ed chlapce, kter\u00e9 by snad jejich matky cht\u011bly mu\u010dit, zbavil strachu, alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9ho. A mrz\u00ed m\u011b, \u017ee ten n\u011bkdo te\u010f mus\u00ed \u017e\u00edt s pocitem, \u017ee ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, i kdy\u017e ud\u011blal z\u00e1slu\u017enou v\u011bc,“ zamra\u010dil jsem se trochu.<\/div>\n
Pr\u00e1vn\u00edk se pousm\u00e1l a s d\u00edky uvolnil m\u00edsto mat\u010din\u011b obh\u00e1jci. Okam\u017eit\u011b jsem se oklepal a nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl; ten chlap mi byl u\u017e od pohledu nep\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/p>\n

„Pane Kaulitzi, vyslechli jsme si tu od v\u00e1s velice dojemnou zpov\u011b\u010f, v n\u00ed\u017e jste tvrdil, jak moc jste va\u0161i matku miloval. Pokud je to ale tak, jak tvrd\u00edte, pro\u010d jste matce neustoupil a nep\u0159estal se stylizovat jako d\u00edvka? Musel jste v\u011bd\u011bt, \u017ee va\u0161e matka t\u00edm trp\u00ed.“<\/p>\n

„Jen\u017ee j\u00e1 trp\u011bl taky!“ vyhrkl jsem. „Cel\u00e9 roky jsem \u010delil n\u011bjak\u00fdm posm\u011b\u0161k\u016fm, b\u011bhem nich\u017e jsem se sna\u017eil naj\u00edt s\u00e1m sebe, naj\u00edt n\u011bco, v \u010dem se budu c\u00edtit pohodln\u011b, a kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b na\u0161el, tak mi srazila sebev\u011bdom\u00ed matka. Ale tohle jsem musel podstoupit, proto\u017ee rad\u0161i budu jist\u00fd s\u00e1m sebou s ne\u0161\u0165astnou matkou, ne\u017e nejist\u00fd s\u00e1m sebou se spokojenou matkou, a\u0165 je to egoistick\u00e9 sebev\u00edc. Ona je na\u0161e matka – porodila n\u00e1s, vychov\u00e1vala. Pro\u010d n\u00e1s nem\u016f\u017ee milovat takov\u00e9, jac\u00ed jsme? Pokud je pravda to, co tvrd\u00ed, \u017ee n\u00e1s v\u0161echny stvo\u0159il B\u016fh, tak m\u011bl asi n\u011bjak\u00fd \u00famysl, kdy\u017e s Tomem oba milujeme mu\u017ee. Ne nadarmo je jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed: ‚Miluj bli\u017en\u00edho sv\u00e9ho jako s\u00e1m sebe‘. V\u00edm moc dob\u0159e, \u017ee sebe matka miluje. Pro\u010d nem\u016f\u017ee milovat n\u00e1s? Pro\u010d s Tomem jednala jako se zlo\u010dincem? Pro\u010d n\u00e1m ubli\u017eovala? Tohle matky d\u011blat nemaj\u00ed. Maj\u00ed n\u00e1s dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed, laskat n\u00e1s a starat se o to, abychom byli \u0161\u0165astn\u00ed. A ona se jako matka rozhodn\u011b nechovala,“ se slzami v o\u010d\u00edch jsem sklopil hlavu.<\/p>\n

C\u00edtil jsem, \u017ee na m\u011b v\u0161ichni z\u00edraj\u00ed, v\u010detn\u011b mat\u010dina obh\u00e1jce. Nakonec jen zamumlal, \u017ee nem\u00e1 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky, tak\u017ee j\u00e1 okam\u017eit\u011b vyst\u0159elil na sv\u00e9 m\u00edsto, schov\u00e1vaj\u00edc obli\u010dej Anisovi ke krku. Cht\u011blo se mi bre\u010det a k\u0159i\u010det z\u00e1rove\u0148, vd\u011b\u010dn\u011b jsem p\u0159ijal Anisovo objet\u00ed a z druh\u00e9 strany Tom\u016fv stisk ruky.<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal mi Anis do ucha. Pousm\u00e1l jsem se a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159. S n\u00edm zvl\u00e1dnu v\u0161echno.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. P\u0159\u00edb\u011bh 207. – V\u00ed\u0161, B\u016fh to v\u0161echno vid\u00ed „Bille, m\u016f\u017eete n\u00e1m prozradit, jak\u00e9 jste m\u011bl d\u011btstv\u00ed?“ Dlan\u011bmi jsem si promnul stehna, pohledem vyhled\u00e1vaj\u00edc Anise, a a\u017e pak jsem p\u0159ik\u00fdvl. „Mysl\u00edm, \u017ee moje a Tomovo d\u011btstv\u00ed bylo stejn\u00e9, jako u<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[567],"tags":[],"class_list":["post-4135","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tisic-a-jeden-pribeh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4135","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4135"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4135\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4135"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4135"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4135"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}