{"id":414,"date":"2018-09-23T16:00:00","date_gmt":"2018-09-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=409"},"modified":"2018-09-23T16:00:00","modified_gmt":"2018-09-23T15:00:00","slug":"what-matters-most-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/09\/23\/what-matters-most-4\/","title":{"rendered":"What Matters Most 4."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se napil sv\u00e9ho piva, jakmile serv\u00edrka ode\u0161la, a zv\u00eddav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e p\u0159istihl Billa, jak na n\u011bj z\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„Ty nem\u00e1\u0161 r\u00e1d pizzu?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Nikdy jsem se o ni nezaj\u00edmal,“ \u0159ekl. „Dokonce ani v It\u00e1lii.“<\/div>\n
„Tys byl v It\u00e1lii?“ Zeptal se ho Bill, velmi ohromen\u00fd.<\/div>\n
„Byl jsem po cel\u00e9 Evrop\u011b,“odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„Francie?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„\u0160v\u00fdcarsko?“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Ano.“<\/div>\n
„\u0160pan\u011blsko?“<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, jak se zamyslel.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl se zavrt\u011bn\u00edm hlavy. „\u0160pan\u011blsko ne. Ani Rusko. Ale jinak v\u0161ude jinde.“<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed!“ Bill se na sv\u00e9 \u017eidli sesunul a na\u0161pulil rty. „Tak r\u00e1d bych str\u00e1vil cel\u00fd rok cestov\u00e1n\u00edm po Evrop\u011b. Jsem si jist\u00fd, \u017ee m\u016fj nevlastn\u00ed otec by to ochotn\u011b zaplatil, kdyby to znamenalo, \u017ee po cel\u00fd rok nebudu doma.“<\/div>\n
\n

N\u011bco na Billov\u011b v\u00fdrazu Tomovi napov\u011bd\u011blo, \u017ee jeho nevlastn\u00ed otec by nebyl dobr\u00fdm t\u00e9matem k rozeb\u00edr\u00e1n\u00ed, pokud se maj\u00ed dob\u0159e bavit. Nam\u00edsto toho se rozhodl p\u0159esm\u011brovat konverzaci dal\u0161\u00edm sm\u011brem, jakmile jim serv\u00edrka p\u0159inesla tal\u00ed\u0159e s p\u0159edkrmy. Bill nakr\u010dil nos nad sma\u017een\u00fdmi kalam\u00e1ry, kter\u00e9 Tomovi zjevn\u011b p\u0159i\u0161ly vynikaj\u00edc\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee co pl\u00e1nuje\u0161 d\u011blat se sv\u00fdm oborem M\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159stv\u00ed?“ Zeptal se ho Tom.<\/div>\n
„Nejsem si \u00fapln\u011b jist\u00fd.“ Bill se nat\u00e1hl pro mozarellovou ty\u010dinku. „Moje vlastn\u00ed m\u00f3dn\u00ed kolekce by byla samoz\u0159ejm\u011b \u00fa\u017easn\u00e1. Ale zase mysl\u00edm, \u017ee by byla z\u00e1bava navrhovat kost\u00fdmy do film\u016f nebo na Broadwayi,“ rozz\u00e1\u0159il se. „Vlastn\u011b se mi bl\u00ed\u017e\u00ed jeden projekt, kde mus\u00edm navrhnout n\u011bjak\u00fd dobov\u00fd kost\u00fdm.“<\/div>\n
Tom s Billem sd\u00edlel \u00fasm\u011bv. „Zn\u00ed to jako n\u011bco, co t\u011b opravdu bav\u00ed.“<\/div>\n
„No, trh\u00e1m oble\u010den\u00ed na kousky a vytv\u00e1\u0159\u00edm z n\u011bj nov\u00e9 u\u017e od chv\u00edle, co jsem byl ve t\u0159et\u00ed t\u0159\u00edd\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „A co ty? Politologie a Sv\u011btov\u00e1 ekonomika, to je asi tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed jako odpadn\u00ed stoka.“<\/div>\n
\n

„To je vlastn\u011b docela p\u0159esn\u00fd popis,“ zamra\u010dil se Tom. „Ale m\u016fj otec ode m\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee ho jednou budu n\u00e1sledovat v jeho stop\u00e1ch.“<\/p><\/div>\n

Bill zv\u011bdav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. „Tv\u016fj otec, ten\u2026 gener\u00e1ln\u00ed \u0159editel obrovsk\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnosti?<\/div>\n
Tom se uchechtl. „H\u00e1dej d\u00e1l,“ \u0159ekl mu.<\/div>\n
„Ale nezd\u00e1 se, \u017ee by se ti moc l\u00edbila ta my\u0161lenka n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed v jeho stop\u00e1ch.“<\/div>\n
„M\u00ed rodi\u010de a j\u00e1 spolu nesd\u00edl\u00edme stejn\u00e9 n\u00e1zory na\u2026 v\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed.“ Tom se odml\u010del, kdy\u017e se serv\u00edrka vr\u00e1tila s jejich objedn\u00e1vkami ve\u010de\u0159e. „Ale\u2026 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee ud\u011bl\u00e1m to, co se ode m\u011b \u010dek\u00e1.“<\/div>\n
Bill vykulil o\u010di a popadl zeleninou oblo\u017een\u00fd troj\u00faheln\u00ed\u010dek pizzy.<\/div>\n
„Co bys rad\u011bji d\u011blal?“ Zeptal se s plnou pusou.<\/div>\n
„Cokoliv,“ pokr\u010dil Tom rameny. „\u017dil sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot podle sebe, a nestaral se o to, co si o tom kdokoliv mysl\u00ed.“<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Bill spat\u0159il lehk\u00e9 zamra\u010den\u00ed zdob\u00edc\u00ed Tomovy rysy, rozhodl se, \u017ee je na \u0159ad\u011b zm\u011bna t\u00e9matu.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 by ses ke mn\u011b mohl p\u0159idat na m\u00e9 cest\u011b po Evrop\u011b,“ navrhl. „Jako m\u016fj turistick\u00fd pr\u016fvodce.“<\/div>\n
Tom se zazubil. „It\u00e1lie jako prvn\u00ed?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Bill zavr\u010del a hodil se\u0161item na druh\u00fd konec postele, jen aby se p\u0159ikr\u010dil, kdy\u017e roh se\u0161itu p\u0159ist\u00e1l Tomovi na kotn\u00edku. Tom vyhl\u00e9dl zpoza knihy k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, s \u00fasm\u011bvem, aby mu dal najevo, \u017ee nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 zran\u011bn\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Probl\u00e9m?“<\/div>\n
„Jen u\u017e je mi z toho u\u010den\u00ed \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
„Aha.“ Tom zav\u0159el knihu a posadil se, gestem uk\u00e1zal ke dve\u0159\u00edm. „Cht\u011bl bys\u2026 abych\u2026“<\/div>\n
„Ne!“ Bill se kousl do rtu, necht\u011bl p\u016fsobit p\u0159\u00edli\u0161 dychtiv\u011b, \u017ee si chce Toma udr\u017eet pobl\u00ed\u017e. „M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat,“ pokr\u010dil rameny. „Jestli chce\u0161.“<\/div>\n
Bill se svezl n\u00ed\u017e a prot\u00e1hnul se, chodidlem \u0161\u0165ouchl do Tomova. Tom odlo\u017eil knihu na podlahu a taky se uvelebil. Jejich chodidla se ocitla vedle bok\u016f toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Pov\u011bz mi o zbytku tv\u00e9 rodiny,“ \u0159ekl Bill. „N\u011bjac\u00ed brat\u0159i a sestry?“<\/div>\n
„Od ka\u017ed\u00e9ho jeden,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, pa\u017ee si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil na hrudi. „J\u00e1 jsem nestar\u0161\u00ed, Georgovi je devaten\u00e1ct a Nat\u00e1lii \u0161estn\u00e1ct.“<\/div>\n
„V\u017edycky jsem cht\u011bl bratra nebo sestru,“ odpov\u011bd\u011bl Bill z\u00e1vistiv\u011b. „Vych\u00e1z\u00ed\u0161 s nimi?“<\/div>\n
„S Nat\u00e1li\u00ed, ano,“ usm\u00edval se Tom. „Po celou dobu. Georg a j\u00e1\u2026 my\u2026“<\/div>\n
Bill se u\u0161kl\u00edbl. „Nesd\u00edl\u00edte stejn\u00e9 n\u00e1zory?“<\/div>\n
„To je hezky \u0159e\u010deno,“ zasm\u00e1l se Tom. „V\u011bt\u0161inou jsme v pohod\u011b, ale kdy\u017e se h\u00e1d\u00e1me\u2026 necht\u011bl by ses dostat mezi n\u00e1s.“<\/div>\n
\n

„Prarodi\u010de?“<\/p><\/div>\n

„T\u0159i zem\u0159eli, kdy\u017e jsem byl mal\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Otec m\u00e9 matky \u017eije v N\u011bmecku.“<\/div>\n
„Moji v\u0161ichni zem\u0159eli, kdy\u017e jsem byl mal\u00fd.“<\/div>\n
„Komu se\u0161 podobn\u00fd?“<\/div>\n
„M\u00e1m\u011b.“ Bill\u016fv \u00fasm\u011bv m\u011bl na pozad\u00ed ten nejmen\u0161\u00ed n\u00e1znak smutku. „Ale celou osobnost m\u00e1m o\u010dividn\u011b po sv\u00e9m otci.“<\/div>\n
Tom se zazubil. „J\u00e1 taky.“<\/div>\n
Otev\u0159ely se dve\u0159e a oni oba vzhl\u00e9dli k u\u0161kl\u00edbaj\u00edc\u00edmu se Andymu.<\/div>\n
„Rozko\u0161n\u00e9.“ Andreas pot\u0159\u00e1sl hlavou a nechal za sebou dve\u0159e zase zav\u0159\u00edt. „Prost\u011b rozko\u0161n\u00e9.“<\/div>\n
Bill na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho nam\u00ed\u0159il smrt\u00edc\u00ed pohled, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se Tom p\u0159ipravuje k odchodu. Posadil se a sledoval, jak si Tom sb\u00edr\u00e1 sv\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee bu\u010f na ten z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed test v\u0161echno um\u00edme, nebo ne, \u017ee?“ zavtipkoval.<\/div>\n
„To douf\u00e1m,“ usm\u00e1l se Tom. „Uvid\u00edme se z\u00edtra.“<\/div>\n
„Uvid\u00edme se.“ Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e se Tom p\u0159i vych\u00e1zen\u00ed ze dve\u0159\u00ed ohl\u00e9dl p\u0159es rameno, a pak obr\u00e1til o\u010di v sloup. „Co je tady tak rozko\u0161n\u00e9?“ Zeptal se Andyho.<\/div>\n
„Vy dva,“ odpov\u011bd\u011bl Andy, ani\u017e by zvedl hlavu. „Mohli byste se m\u00edt r\u00e1di je\u0161t\u011b v\u00edc?“<\/div>\n
„Jsme p\u0159\u00e1tel\u00e9, Andy.“ Bill ignoroval chv\u011bn\u00ed ve sv\u00e9m b\u0159i\u0161e. „A jen jsme se u\u010dili.“<\/div>\n
Andy se kone\u010dn\u011b oto\u010dil s rukama v bok.<\/div>\n
„Tak pro\u010d Tom ode\u0161el, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el j\u00e1?“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se zachv\u011bl, jak cel\u00e1 skupinka jeho p\u0159\u00e1tel vyrazila po chodn\u00edku od jejich obl\u00edben\u00e9ho no\u010dn\u00edho ob\u010derstven\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Je\u017e\u00ed\u0161i,“ zasy\u010del a omotal kolem sebe ruce. „Tohle je a\u017e moc velk\u00e1 zima na \u0159\u00edjen!“<\/div>\n
Brzy uc\u00edtil, jak jej jako deka obalilo h\u0159ejiv\u00e9 teplo, kdy\u017e mu byl p\u0159es ramena p\u0159ehozen Tom\u016fv kab\u00e1t.<\/div>\n
„Te\u010f bude zima tob\u011b,“ protestoval.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem zvykl\u00fd i na hor\u0161\u00ed, v\u011b\u0159 mi.“ Tom si zastr\u010dil ruce do kapes d\u017e\u00edn. „Nech si ho, dokud nebudeme zp\u00e1tky na koleji.“<\/div>\n
Bill prostr\u010dil ruce do ruk\u00e1v\u016f a sklopil hlavu, kdy\u017e sm\u011bs Tomovy v\u016fn\u011b a p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edho t\u011blesn\u00e9ho tepla vyvolala na jeho rtech \u00fasm\u011bv. Zachytil Gustavovo v\u011bdouc\u00ed u\u0161kl\u00edbnut\u00ed, kter\u00e9 na n\u011b vrhnul p\u0159es rameno, zat\u00edmco se zbytek jejich skupinky od nich vzd\u00e1lil kousek nap\u0159ed.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi m\u011b p\u0159emluvil, abych s v\u00e1mi z\u016fstal venku,“ \u0159ekl mu Tom. „Ve sv\u00e9m pokoji bych ani zdaleka nem\u011bl tak\u2026 zaj\u00edmav\u00fd ve\u010der.“<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l. „Nic jsi neza\u017eil, dokud jsi nevid\u011bl Gustav\u016fv \u00fatok na dvojitou horu pala\u010dinek.“<\/div>\n
\n

„Jsem p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee chodit.“ Tom pohl\u00e9dl na mu\u017ee po prav\u00e9 stran\u011b, zat\u00edmco si v duchu formoval dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku. „M\u016f\u017eu se zeptat\u2026 pro\u010d nikdy nevypad\u00e1\u0161 \u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e se zm\u00edn\u00ed\u0161 o sv\u00e9m nevlastn\u00edm otci?“<\/p><\/div>\n

„My spolu prost\u011b opravdu moc dob\u0159e nevych\u00e1z\u00edme.“ Bill pokr\u010dil rameny a pak se rozhodl to rozvinout, jeliko\u017e o Tomov\u011b rodin\u011b u\u017e toho sly\u0161el spoustu. „B\u00fdvali jsme v pohod\u011b,“ \u0159ekl. „Potom\u2026 moje m\u00e1ma zem\u0159ela, kdy\u017e mi bylo dvan\u00e1ct, a Gordon \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mu ji a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ipom\u00edn\u00e1m. Od t\u00e9 doby si nejsme moc bl\u00edzc\u00ed.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem o tom za\u010dal,“ odpov\u011bd\u011bl Tom.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsi to,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill. „M\u00e1ma mi po\u0159\u00e1d chyb\u00ed, ale\u2026 nen\u00ed to tak zl\u00e9, jako kdy\u017e jsem byl mal\u00fd.“<\/div>\n
„A ty po\u0159\u00e1d \u017eije\u0161 se sv\u00fdm nevlastn\u00edm otcem, kdy\u017e zrovna nejsi ve \u0161kole?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m kam jinam j\u00edt,“ pokr\u010dil Bill rameny. „M\u016fj opravdov\u00fd t\u00e1ta zem\u0159el d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se narodil.“<\/div>\n
\n

Tom se n\u00e1hle zastavil, vypadal zd\u011b\u0161en\u011b, \u017ee na\u010dal tak depresivn\u00ed t\u00e9ma. Bill ho chytil za ruku a zatahal.<\/p><\/div>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku,“ ujistil ho. „Je t\u011b\u017ek\u00e9 b\u00fdt smutn\u00fd kv\u016fli n\u011bkomu, koho jsi nikdy nepotkal, v\u00ed\u0161? Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou jinou rodinu krom\u011b Gordona, tak\u017ee\u2026 H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsme spolu uv\u00edzli, dokud nedokon\u010d\u00edm \u0161kolu a nenajdu si sv\u00e9 vlastn\u00ed m\u00edsto a tak.“<\/div>\n
Tom sledoval, jak Billovi p\u0159\u00e1tel\u00e9 sp\u011bchali p\u0159es cestu na posledn\u00ed vte\u0159inu, ne\u017e se rozsv\u00edtila \u010derven\u00e1, a ani v nejmen\u0161\u00edm se nezd\u00e1li b\u00fdt naklon\u011bni tomu, aby po\u010dkali na dva opozdilce. Kdy\u017e Tom sklopil hlavu, uv\u011bdomil si, \u017ee je jeho ruka st\u00e1le spojen\u00e1 s Billovou. Bill n\u00e1sledoval jeho pohled a rychle ho pustil, ne\u017e si ruce zastr\u010dil do kapes Tomova kab\u00e1tu.<\/div>\n
„Je to jen mnou?“ Zeptal se Tom s pohledem up\u0159en\u00fdm na z\u00e1da jejich p\u0159\u00e1tel. „Nebo\u2026 oni jsou\u2026“<\/div>\n
„Jo.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl v rozpac\u00edch z nedostatku d\u016fvtipu jejich p\u0159\u00e1tel. „Jsou.“<\/div>\n
\n

N\u011bkolik posledn\u00edch blok\u016f ke koleji ml\u010deli, s v\u00fdjimkou tich\u00e9ho sm\u00edchu nad opilou dvojic\u00ed h\u00e1daj\u00edc\u00ed se uprost\u0159ed ulice, a zbytek skupinky dostihli u v\u00fdtahu. Andy se na n\u011b usm\u00e1l, jak st\u00e1li bok po boku, dokud nespat\u0159il Billovo nepobaven\u00e9 zamra\u010den\u00ed. Po v\u00fdstupu z v\u00fdtahu se Bill s Tomem zastavili u Tomov\u00fdch dve\u0159\u00ed a Tom pop\u0159\u00e1l dobrou noc v\u0161em ostatn\u00edm proch\u00e1zej\u00edc\u00edm kolem.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee\u2026“ Bill se odml\u010del, dr\u017eel si ret mezi zuby a zva\u017eoval p\u0159itom dal\u0161\u00ed pozv\u00e1nku. „Kdyby ses v \u00fater\u00fd ve\u010der opravdu nudil, moje t\u0159\u00edda bude m\u00edt p\u0159ehl\u00eddku v\u0161ech na\u0161ich projekt\u016f od sedmi do dev\u00edti v pavilonu um\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
„Ach,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom, jak se sna\u017eil vzpomenout, o \u010dem se to Bill d\u0159\u00edve zmi\u0148oval. „Ta v\u011bc s kost\u00fdmy?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ usm\u00e1l se Bill. „Ale nemus\u00ed\u0161 p\u0159ij\u00edt. Toti\u017e\u2026 je to doslova jen hromada z n\u00e1s post\u00e1vaj\u00edc\u00edch okolo, zat\u00edmco se lid\u00e9 budou d\u00edvat na v\u011bci, kter\u00e9 jsme nakreslili, ale\u2026“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 bych r\u00e1d\u2026“<\/div>\n
\n

„Ach, proboha!“<\/p><\/div>\n

\n

Ka\u017ed\u00e1 hlava na chodb\u011b se oto\u010dila za zvukem Andreasova v\u00fdk\u0159iku, a Bill znepokojen\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se Andy d\u00edv\u00e1 jejich sm\u011brem.<\/p><\/div>\n

„Mohl by u\u017e jeden z v\u00e1s, pro l\u00e1sku bo\u017e\u00ed, pozvat toho druh\u00e9ho na rande?“ Vyk\u0159ikl Andy.<\/div>\n
Gustav Andyho pl\u00e1cl po hlav\u011b a postr\u010dil ho do pokoje, zat\u00edmco Bill nerv\u00f3zn\u011b zachytil Tom\u016fv pohled.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ p\u0159ikr\u010dil se. „\u00dasta m\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho ob\u010das maj\u00ed sv\u016fj vlastn\u00ed mozek.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Moje sestra je \u00fapln\u011b stejn\u00e1.“<\/div>\n
„Jo, ale ona je \u0161estn\u00e1ctilet\u00e1 holka.“<\/div>\n
„To je pravda,“ zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e odemykal dve\u0159e. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee\u2026 se uvid\u00edme zase p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.“<\/div>\n
„Jist\u011b.“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv zmizel, jakmile se za Tomem zav\u0159ely dve\u0159e, a on se oto\u010dil a vy\u0159\u00edtil se ke sv\u00e9mu pokoji. Pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi a zaz\u00edral na sv\u00e9ho zub\u00edc\u00edho se spolubydl\u00edc\u00edho.<\/div>\n
„Ty kret\u00e9ne!“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Tom se napil sv\u00e9ho piva, jakmile serv\u00edrka ode\u0161la, a zv\u00eddav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e p\u0159istihl Billa, jak na n\u011bj z\u00edr\u00e1. „Ty nem\u00e1\u0161 r\u00e1d pizzu?“ Tom pokr\u010dil rameny. „Nikdy jsem se o ni nezaj\u00edmal,“ \u0159ekl. „Dokonce ani v It\u00e1lii.“ „Tys byl v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[703],"tags":[],"class_list":["post-414","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-what-matters-most"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/414","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=414"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/414\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=414"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=414"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=414"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}