{"id":4141,"date":"2014-03-19T18:00:00","date_gmt":"2014-03-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4128"},"modified":"2014-03-19T18:00:00","modified_gmt":"2014-03-19T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/19\/wenn-es-manchmal-regnet-31\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 31."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/p>\n

Myslet na tebe je jako vr\u00e1tit se dom\u016f.<\/em><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill se cel\u00fd den c\u00edtil jako na jehl\u00e1ch. Neust\u00e1le m\u011bl pocit, jako by ho sledovaly ciz\u00ed o\u010di, kamkoli se hnul. Po\u0159\u00e1d se kolem sebe ohl\u00ed\u017eel a d\u00e1val si mnohem v\u00edc pozor na tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 se kolem n\u011bj cel\u00fd den m\u00edhaly. V\u011bt\u0161inou za n\u00edm chodili stejn\u00ed lid\u00e9 jako p\u0159edt\u00edm, tak\u017ee si za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee je asi jen trochu paranoidn\u00ed. Ale jak by nem\u011bl b\u00fdt?<\/p><\/div>\n

Kdyby ho chytili p\u0159i tom, co d\u011blal, nejsp\u00ed\u0161 by \u0161el sed\u011bt na p\u011bkn\u011b dlouho. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to n\u011bco, co se m\u016f\u017ee velmi snadno st\u00e1t. Mr\u00e1z mu p\u0159eb\u011bhl po z\u00e1dech, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Mika. Co s n\u00edm te\u010f vlastn\u011b bylo? U\u017e s n\u00edm prob\u011bhl soud? U\u017e v\u00ed, jak dlouhou dobu si mus\u00ed odsed\u011bt, ne\u017e ho zase pust\u00ed?<\/p>\n

Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kolik let p\u0159esn\u011b by mohl dostat za dealov\u00e1n\u00ed heroinu – nikdy se o to nestaral. Jako her\u00e1k se o to ani starat nemusel. V\u011bt\u0161inou m\u011bl u sebe mno\u017estv\u00ed jen na jednu d\u00e1vku, a to obvykle jen po dobu, ne\u017e si d\u00e1vku koupil od Mika a dostal se n\u011bkam, kde si ji mohl d\u00e1t. Tak\u017ee tady nebylo takov\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee by se dostal do probl\u00e9m\u016f s polici\u00ed. Do probl\u00e9mu se s nimi dostal v\u011bt\u0161inou za sv\u00e9 kr\u00e1de\u017ee, a kdy\u017e s t\u00edm p\u0159estal a za\u010dal s prostituc\u00ed, u\u017e se mu st\u00e1valo jen m\u00e1lokdy, \u017ee by mu policist\u00e9 v\u011bnovali pozornost. M\u011bli na pr\u00e1ci d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, ne\u017e se starat o vyhubl\u00e9ho kluka, kter\u00fd sem tam nasedal k ciz\u00edm mu\u017e\u016fm do auta.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Ale mo\u017en\u00e1 tohle nebylo v\u0161echno, z \u010deho byl nerv\u00f3zn\u00ed a rozt\u011bkan\u00fd. Za\u010d\u00ednalo se u\u017e stm\u00edvat a on po\u0159\u00e1d \u010dekal, jestli se na place objev\u00ed Fabian. Byl to u\u017e druh\u00fd den, co se Fabian neobjevil a Bill si p\u0159\u00e1l, aby to tak i z\u016fstalo, proto\u017ee by to znamenalo, \u017ee Fabian mo\u017en\u00e1 dal na jeho radu a pokou\u0161\u00ed se odvykat. Jeho nep\u0159\u00edtomnost mohla m\u00edt taky jin\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed, ale t\u011bmi se Bill necht\u011bl zab\u00fdvat. P\u0159\u00e1l si, aby se to Fabianovi povedlo. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d je to pro n\u011bj tak d\u016fle\u017eit\u00e9, nikdy si s n\u00edm nebyl nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 bl\u00edzk\u00fd, byl to prost\u011b jen \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho znal d\u00edky heroinu, nic jin\u00e9ho je nespojovalo. Ale pravda byla, \u017ee her\u00e1ky nikdy<\/em> nespojovalo nic jin\u00e9ho. Proto\u017ee v jejich \u017eivot\u011b nic jin\u00e9ho ne\u017e heroin neexistovalo. Tak\u017ee to vlastn\u011b bylo to jedin\u00e9 a nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pouto mezi nimi. A to by p\u0159ece m\u011blo n\u011bco znamenat.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Ub\u011bhla dal\u0161\u00ed hodina nebo mo\u017en\u00e1 dv\u011b (nem\u011bl u sebe hodinky, tak\u017ee si nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd), a Fabian se po\u0159\u00e1d neobjevil. Bill si myslel, \u017ee se mu aspo\u0148 trochu ulev\u00ed, ale d\u011blalo ho to je\u0161t\u011b nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edm. Mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee si nemohl b\u00fdt jist\u00fd. Nejistota – to bylo to, co ho doopravdy u\u017e\u00edralo. A nejednalo se jen o Fabiana.<\/p><\/div>\n

Byla tady po\u0159\u00e1d nejistota z budoucnosti. Nejistota ohledn\u011b toho, co s n\u00edm bude. Proto\u017ee jak dlouho bude moc z\u016fstat u Anise? Jak dlouho se bude moct vyh\u00fdbat Tomovi? – Proto\u017ee jednou se p\u0159ece mus\u00ed op\u011bt setkat. Nebo ne?<\/div>\n
Jak dlouho je\u0161t\u011b bude p\u0159i jak\u00fdchkoli nesn\u00e1z\u00edch tou\u017eit jako prvn\u00ed po heroinu (a sv\u00e9m bratrovi)? Jak dlouho bude muset b\u00fdt tady na place a dealovat tu k\u0159ehkou iluzi v mal\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch?<\/div>\n
Pot\u0159\u00e1sl hlavou a sna\u017eil se na to nemyslet, proto\u017ee kdy\u017e se to na n\u011bj za\u010dalo valit takhle najednou, za\u010dal propadat panice. A to si tady nemohl dovolit. Nemohl si dovolit za\u010d\u00edt panika\u0159it, kdy\u017e by \u0159e\u0161en\u00ed pro n\u011bj bylo tak snadn\u00e9. A tak tak \u0161patn\u00e9.<\/div>\n
Uv\u00edtal, kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm objevila Marina – sotva \u0161estn\u00e1ctilet\u00e1 hera\u010dka, a on se mohl aspo\u0148 na chv\u00edli zam\u011bstnat.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Patriku, nikam se mi nechce,“ k\u0148oural Tom u\u017e asi po st\u00e9, ale jeho p\u0159\u00edtel byl neodbytn\u00fd. Nejen\u017ee se od n\u011bj ani nehnul od t\u00e9 chv\u00edle, kdy mu Tom v\u0161echno vyklopil, ale nav\u00edc ho donutil uklidit v dom\u011b (proto\u017ee podle Patrika se ten puch u\u017e nedal vydr\u017eet), a te\u010f ho je\u0161t\u011b k tomu v\u0161emu nutil, aby s n\u00edm \u0161el na ze\u010f. Jako by nesta\u010dilo u\u017e to v\u0161echno p\u0159edt\u00edm. Tom necht\u011bl j\u00edt na \u017e\u00e1dnou blbou ze\u010f. Necht\u011bl p\u0159ij\u00edt na jin\u00e9 my\u0161lenky (proto\u017ee to p\u0159esn\u011b se pr\u00fd stane, \u0159\u00edkal Patrik). V\u0161echno, co cht\u011bl, bylo zal\u00e9zt si do postele a civ\u011bt cel\u00fd ve\u010der na fotku na jeho no\u010dn\u00edm stolku. A mo\u017en\u00e1 trochu truchlit. Nebo hodn\u011b.<\/p>\n

„Tome, p\u0159esta\u0148 po\u0159\u00e1d f\u0148ukat. To \u017ee se bude\u0161 u\u017e\u00edrat doma, ni\u010demu a nikomu nepom\u016f\u017ee. Nem\u00e1 cenu, abys tady byl zav\u0159en\u00fd,“ zkusil to Patrik znovu, ale pomalu ho opou\u0161t\u011bla trp\u011blivost a za\u010d\u00ednal b\u00fdt na Toma na\u0161tvan\u00fd. Pro\u010d si jen pro v\u0161echno na sv\u011bt\u011b nem\u016f\u017ee d\u00e1t na chv\u00edli pohov?<\/em><\/div>\n

„Ale co kdy\u017e\u2026“ zarazil se Tom a sklopil pohled.<\/em><\/div>\n
„Co kdy\u017e co?“ zad\u00edval se na n\u011bj Patrik.<\/em><\/div>\n
„Co kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed Bill?“ zamumlal Tom potichu. Sly\u0161el, jak si jeho p\u0159\u00edtel povzdechl a pak uc\u00edtil jeho ruku na rameni.<\/em><\/div>\n
„Nerad to \u0159\u00edk\u00e1m, Tome\u2026 ale kdyby se Bill cht\u011bl vr\u00e1tit, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e by to d\u00e1vno ud\u011blal. Nejsp\u00ed\u0161 prost\u011b pot\u0159ebuje \u010das s otcem a v\u016fbec si mus\u00ed srovnat p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee jsi na n\u011bj \u010dekal u\u017e dost dlouho.“<\/p>\n

Tom se c\u00edtil malinko zahanben\u011b, kdy\u017e to Patrik \u0159ekl. Nemyslel si, \u017ee by na Billa \u010dekal dlouho. Byl by ochotn\u00fd na n\u011bj \u010dekat donekone\u010dna, ale kdy\u017e se nad t\u00edm te\u010f zamyslel, nebylo to tak trochu uboh\u00e9? Zat\u00edmco on tady sed\u011bl a jeho \u017eivot se zastavil, Bill si nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkde u\u017e\u00edval svobody bez sv\u00e9ho zvr\u00e1cen\u00e9ho bratra, kter\u00fd by mu d\u00fdchal za krk.<\/em><\/div>\n

Najednou se my\u0161lenka na to j\u00edt ven a nadechnout se \u010derstv\u00e9ho vzduchu (a v\u00fdpar\u016f ze spreje) nezd\u00e1la v\u016fbec \u0161patn\u00e1. Najednou se to naopak zd\u00e1lo jako ta nejlep\u0161\u00ed v\u011bc, co ud\u011blat.<\/em><\/div>\n
„Fajn, tak jdem,“ pokr\u010dil Tom rameny, vzal si batoh a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Patrik na n\u011bj chv\u00edli zara\u017een\u011b z\u00edral, ne\u017e se vzpamatoval a roze\u0161el se za n\u00edm. Ne\u010dekal, \u017ee jeho slova na n\u011bj n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 zap\u016fsob\u00ed, ale asi se n\u011bco stalo. Rozhodn\u011b to Tomovi nehodlal vymlouvat. Popadl bundu a vy\u0161el ven ze dve\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

*<\/em><\/div>\n

\n

Kolem byla tma a ticho. Jeho t\u011blo se je\u0161t\u011b v\u00edce zabo\u0159ilo do m\u011bkkosti pod n\u00edm a on spokojen\u011b vydechl. C\u00edtil se uvoln\u011bn\u00fd a tak n\u011bjak pr\u00e1zdn\u00fd. Jako by uvnit\u0159 n\u011bj byl jen vzduch, a kdyby cht\u011bl, mo\u017en\u00e1 by se mohl dokonce vzn\u00e1\u0161et. Ale moment\u00e1ln\u011b mu bylo tak dob\u0159e, \u017ee to nechal b\u00fdt.<\/p><\/div>\n

\u010cas kolem n\u011bj plynul, ale u\u017e jej ned\u011bsil tak jako v\u017edycky. Ned\u011bsila ho ka\u017ed\u00e1 uplynul\u00e1 minuta jeho \u017eivota, kter\u00e1 mu klouzala mezi prsty, proto\u017ee moment\u00e1ln\u011b mu bylo p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. A kdy\u017e mu bylo dob\u0159e, znamenalo to p\u0159ece, \u017ee sv\u016fj \u017eivot nezahazuje.<\/div>\n
C\u00edtil se skoro tak jako na heroinu. Ale on si p\u0159ece nevzal\u2026 nebo ano?<\/div>\n
Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a sna\u017eil se vzpomenout, ale najednou to ne\u0161lo. Oto\u010dil hlavu na stranu a ot\u0159el se o n\u011bco hebk\u00e9ho.<\/div>\n
N\u011bco (n\u011bkdo) ho hladilo po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Hmm\u2026“ zamru\u010del a spokojen\u011b se do toho doteku op\u0159el. V tom doteku bylo teplo a hebko a bezpe\u010d\u00ed. Bylo to c\u00edtit domovem. „Mmmm\u2026 Tome\u2026“<\/p>\n

Dezorientovan\u011b se posadil, kdy\u017e ho vzbudil n\u011bjak\u00fd t\u0159esk venku na ulici a uv\u011bdomil si, \u017ee usnul v aut\u011b, kam si \u0161el na chv\u00edli sednout, proto\u017ee ho z celodenn\u00edho chozen\u00ed a st\u00e1n\u00ed bolely nohy.<\/div>\n

Jeho hrudn\u00edk se prudce zvedal jeho spla\u0161en\u00fdm dechem. Shrnul si vlasy z tv\u00e1\u0159e a sna\u017eil se uklidnit. Vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, co ho tak vylekalo, mo\u017en\u00e1 byl jen p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee usnul. Nebo byl p\u0159ekvapen\u00fd z toho, kde se probudil. Byl by p\u0159\u00edsahal, \u017ee bratra mohl c\u00edtit<\/em>. C\u00edtil jeho dotek na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, jako by se to stalo doopravdy. Ve skute\u010dnosti se nejsp\u00ed\u0161 jen ot\u0159el o m\u011bkk\u00fd potah sedadel v aut\u011b.<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zakroutil hlavou a s\u00e1m sob\u011b se nerv\u00f3zn\u011b uchechtnul. Mo\u017en\u00e1 z toho v\u0161eho u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 cvokat\u011bt.<\/p>\n

Vystoupil z auta a prot\u00e1hl si ztuhl\u00e9 nohy. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho mohl sp\u00e1t, ale nemyslel si, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00edc jak p\u016flnoc, tak\u017ee zase tak dlouho mimo nebyl.<\/div>\n

Rozhodl se, \u017ee je\u0161t\u011b chv\u00edli bude na place, ne\u017e to kone\u010dn\u011b zabal\u00ed a p\u016fjde zp\u00e1tky k Anisovi. Stejn\u011b mu zb\u00fdvalo k prodeji u\u017e jen p\u00e1r bal\u00ed\u010dk\u016f. Ale ne\u017e je prod\u00e1, zajde si pro cigarety, na kter\u00e9 dostal hroznou chu\u0165. Pot\u0159eboval si trochu pro\u010distit hlavu a to se d\u011bl\u00e1 nejl\u00edp u dobr\u00e9 cigarety.<\/div>\n
Te\u010f kdy\u017e byl venku na \u010derstv\u00e9m vzduchu, bylo mu trochu l\u00e9pe a nec\u00edtil se tak zmaten\u00fd z toho snu. Ale byl to v\u016fbec sen? (Zd\u00e1lo se to b\u00fdt tak skute\u010dn\u00e9.)<\/div>\n
A jestli to byl sen\u2026 pro\u010d<\/em> sn\u00ed o sv\u00e9m bratrovi? Pro\u010d<\/em>, v\u017edycky kdy\u017e p\u0159ipravuje fet na dal\u0161\u00ed den, mysl\u00ed na n\u011bj? Pro\u010d<\/em> kdy\u017e m\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fru, chce se probudit vedle n\u011bj? Pro\u010d<\/em> se mu nezd\u00e1 o Anisovi, kdy\u017e je te\u010f u n\u011bj a sv\u00fdm zp\u016fsobem se sbl\u00ed\u017eili tak, jak jen byl schopn\u00fd se s n\u011bk\u00fdm druh\u00fdm sbl\u00ed\u017eit?<\/p>\n

Ale kdy\u017e se nad t\u00edm doopravdy zamyslel, v\u011bd\u011bl, \u017ee si dok\u00e1\u017ee odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl<\/em>, \u017ee to, jak se c\u00edtil ohledn\u011b Anise, se ani vzd\u00e1len\u011b nepodobalo tomu, jak se c\u00edtil ohledn\u011b Toma. Podv\u011bdom\u011b to v\u011bd\u011bl u\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, ale zakazoval si na to myslet. Proto\u017ee kdy\u017e jednou dovol\u00ed, aby se to dostalo z jeho hlavy p\u0159\u00edmo do jeho srdce, pak u\u017e to ze sebe nikdy nevytrhne. Kdy\u017e to<\/em> jednou pojmenuje – kdy\u017e si to<\/em> jen jednou jedinkr\u00e1t p\u0159izn\u00e1, pak u\u017e pro n\u011bj nebude cesty zp\u00e1tky.<\/p>\n

V\u0161echno v co v\u011b\u0159il a k \u010demu se up\u00ednal, se mu rozsype pod rukama. A na to on je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd vzd\u00e1t se nad\u011bje na norm\u00e1ln\u00ed vztah se sv\u00fdm bratrem. Je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd vzd\u00e1t ten boj za napraven\u00ed jeho \u017eivota. Cht\u011bl to zkusit. Cht\u011bl zkusit norm\u00e1ln\u011b fungovat. Musel<\/em> to zkusit. Dlu\u017eil to sv\u00e9 matce, kter\u00e9 jeho zvr\u00e1cen\u00fd \u017eivot vzal ten jej\u00ed pry\u010d. Dlu\u017eil to dokonce i otci, ve kter\u00e9m probudil to, co nikdy nem\u011blo vyj\u00edt na povrch. Dlu\u017eil to Tomovi, kter\u00fd m\u011bl taky pr\u00e1vo na plnohodnotn\u00fd \u017eivot a plnohodnotn\u00fd vztah. Ale ze v\u0161ech nejv\u00edc to dlu\u017eil sob\u011b.<\/p>\n

Dlu\u017eil to sv\u00e9mu j\u00e1, kter\u00e9 po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b n\u011bkdy v noci \u010dekalo, jestli neusly\u0161\u00ed vrznut\u00ed podlahy p\u0159ed jeho dve\u0159mi, kter\u00e9 by znamenalo, \u017ee si pro n\u011bj otec zase p\u0159i\u0161el. Dlu\u017eil to sv\u00e9mu j\u00e1, kter\u00e9 si om\u00e1men\u011b vytahovalo st\u0159\u00edka\u010dku z \u017e\u00edly, a unaven\u00fd \u00fasm\u011bv se mu rozl\u00e9val po tv\u00e1\u0159i. Dlu\u017eil to sv\u00e9mu j\u00e1, kter\u00e9 se v\u017edycky sna\u017eilo p\u0159esv\u011bd\u010dit sebe sama, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, nen\u00ed tak hrozn\u00e9, jako kdyby se sv\u00fdmi z\u00e1kazn\u00edky spal.<\/div>\n

Nemohl to vzd\u00e1t. Je\u0161t\u011b ne.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

St\u00e1nek, kde si mohl koupit bal\u00ed\u010dek cigaret, nebyl daleko. Sta\u010dilo p\u0159ej\u00edt silnici a proj\u00edt tmav\u00fdm podchodem, kter\u00fd smrd\u011bl mo\u010d\u00ed, a jeho st\u011bny byly posprejovan\u00e9 r\u016fzn\u00fdmi graffiti. Takov\u00e1 m\u00edsta ho ned\u011bsila. S\u00e1m si jich u\u017eil dosyta.<\/p><\/div>\n

Zamy\u0161len\u011b se coural s hlavou pono\u0159enou do znepokojiv\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00fdm nemohl p\u0159ij\u00edt na kloub. Sebev\u00edc se sna\u017eil, nedost\u00e1valo se mu \u017e\u00e1dn\u00e9ho roz\u0159e\u0161en\u00ed. Mo\u017en\u00e1 nad v\u011bcmi prost\u011b jen p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pot\u0159\u00e1sl hlavou a vr\u00e1til se p\u00e1r krok\u016f zp\u00e1tky, proto\u017ee p\u0159e\u0161el ten st\u00e1nek. Poprosil o cigarety, a jakmile zaplatil, hned si jednu dychtiv\u011b zap\u00e1lil. Bla\u017een\u011b vyfoukl d\u00fdm do no\u010dn\u00edho vzduchu a chv\u00edli vn\u00edmal jen ten klid, kdy\u017e se mu nikotin \u0161\u00ed\u0159il t\u011blem.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Ehm\u2026“ po\u0161kr\u00e1bal se Patrik na temeni a sna\u017eil se skr\u00fdt znepokojen\u00ed. „To je\u2026 zaj\u00edmav\u00e9, co jsi ud\u011blal,“ odvr\u00e1til pohled od Tomovy tv\u00e1\u0159e a znovu se zad\u00edval na graffiti p\u0159ed sebou, kter\u00e9 vytvo\u0159il jeho p\u0159\u00edtel.<\/em><\/div>\n

„Co na to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zeptal se ho Tom a vypadal opravdu zv\u011bdav\u00fd na jeho n\u00e1zor.<\/em><\/div>\n
„No\u2026 nen\u00ed to nic, na co bych byl od tebe zvykl\u00fd. V\u011bt\u0161inou d\u011bl\u00e1\u0161\u2026 hm\u2026 barevn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, nebo tak,“ pl\u00e1cal Patrik a nemohl odtrhnout tv\u00e1\u0159 od tmav\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 na n\u011bj z\u00edraly ze zdi. Temn\u00e1 postava, zkroucen\u00e1 v jak\u00e9si ag\u00f3nii, se se svou hubenou siluetou a \u010dern\u00fdmi vlasy a\u017e n\u00e1padn\u011b podobala Tomovu bratrovi.<\/em><\/div>\n
„Pod\u00edvej, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 o bratra starost a jsi na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd, ale-„<\/em><\/div>\n
„Nejsem na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom. „A pro\u010d o n\u011bm te\u010f v\u016fbec mluv\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee to graffiti-„<\/em><\/div>\n
„Tak tys myslel?“ vyjel na n\u011bj Tom. „Ne v\u0161echno co d\u011bl\u00e1m, souvis\u00ed s n\u00edm. Nen\u00ed to on. Nem\u00e1 to s n\u00edm nic spole\u010dn\u00e9ho!“ Tom c\u00edtil pot\u0159ebu se ospravedlnit, i kdy\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee to, co \u0159ekl, byla jen prachsprost\u00e1 le\u017e. V\u0161echno, co d\u011blal, n\u011bjak souviselo s jeho bratrem.<\/p>\n

„Nemus\u00ed\u0161 p\u0159ede mnou nic p\u0159edst\u00edrat, Tome. J\u00e1 to ch\u00e1pu. Je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee se c\u00edt\u00ed\u0161 zran\u011bn\u00fd po tom v\u0161em, \u010d\u00edm jste si pro\u0161li.“ Tom sebou trhnul, Patrik nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm si pro\u0161li, ale nic ne\u0159ekl. „Jen jsem cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee si mysl\u00edm, \u017ee bys mo\u017en\u00e1 m\u011bl zavolat otci – v\u00edm, \u017ee s n\u00edm nechce\u0161 mluvit, ale mo\u017en\u00e1 by ses jen mohl p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je Bill u n\u011bj a v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 by t\u011b to trochu uklidnilo.“<\/em><\/div>\n

„Nepot\u0159ebuju se uklidnit,“ odsekl Tom. „A u\u017e v\u016fbec se o tomhle nepot\u0159ebuju bavit.“ Na\u0161tvan\u011b si za\u010dal h\u00e1zet v\u011bci zp\u00e1tky do batohu.<\/em><\/div>\n
„Kam jde\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Dom\u016f. A jdu s\u00e1m,“ u\u0161kl\u00edbl se na Patrika, p\u0159ehodil si batoh p\u0159es rameno, naposledy se zad\u00edval na postavu vyobrazenou na zdi a ode\u0161el.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

*<\/em><\/div>\n

\n

Zap\u00e1lil si dal\u0161\u00ed cigaretu a p\u0159idal do kroku. Cht\u011bl se vr\u00e1tit zp\u00e1tky na plac a co nejrychleji se zbavit zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch bal\u00ed\u010dk\u016f heroinu, aby u\u017e mohl j\u00edt zp\u00e1tky k Anisovi.<\/p><\/div>\n

Zastr\u010dil si zapalova\u010d do kapsy, a kdy\u017e vzhl\u00e9dl, m\u00e1lem se mu zastavilo srdce. Postava, kter\u00e1 p\u0159ech\u00e1zela na vedlej\u0161\u00ed chodn\u00edk, byla sice oble\u010den\u00e1 ve vytahan\u00fdch \u0161atech a byla tma, tak\u017ee by si nem\u011bl b\u00fdt tak jist\u00fd, ale p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee je to Tom.<\/div>\n
St\u00e1l tam a z\u00edral na jeho z\u00e1da, kter\u00e1 se mu st\u00e1le v\u00edce vzdalovala, cigareta v jeho ruce ochable visela a napr\u00e1zdno ub\u00fdvala.<\/div>\n
Cht\u011bl na n\u011bj zak\u0159i\u010det, ale n\u011bco ho zastavilo. – Co by mu \u0159ekl?<\/div>\n
A musel by v\u016fbec n\u011bco \u0159\u00edkat? Nesta\u010dilo by ho prost\u011b obejmout? Ale k \u010demu by to bylo? V\u011bd\u011bl, \u017ee by se zase museli rozlou\u010dit, proto\u017ee je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd se vr\u00e1tit zp\u00e1tky a nebyl si jist\u00fd, jestli by to mohl bratrovi znovu ud\u011blat. Nedok\u00e1zal by znovu \u010delit jeho vy\u010d\u00edtav\u00e9mu v\u00fdrazu, kter\u00fd ho obvi\u0148oval z toho, \u017ee ho nechal samotn\u00e9ho. Ne, bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e bude potichu a on si ho nev\u0161imne\u2026<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Kdy\u017e Tom dorazil dom\u016f, svl\u00e9knul si tmavou mikinu a pohodil ji na zem. Celou cestu zp\u00e1tky dom\u016f m\u011bl pocit, jako by ho n\u011bkdo sledoval. C\u00edtil takov\u00e9 to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mrazen\u00ed v z\u00e1dech, ale necht\u011bl se ot\u00e1\u010det, proto\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee se za n\u00edm jen pl\u00ed\u017e\u00ed Patrik, aby zkontroloval, \u017ee se dostal v po\u0159\u00e1dku zp\u00e1tky dom\u016f a nevyvedl n\u011bjakou hloupost. A on necht\u011bl vid\u011bt jeho v\u00fdraz pln\u00fd zadostiu\u010din\u011bn\u00ed, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Patrik m\u011bl pravdu v tom, co \u0159\u00edkal.<\/p>\n

Opravdu byl na bratra na\u0161tvan\u00fd. Ve skute\u010dnosti byl moment\u00e1ln\u011b tak rozzu\u0159en\u00fd, \u017ee kdyby se te\u010f Bill objevil ve dve\u0159\u00edch, bez jedin\u00e9ho slova by ho Tom zase vyhodil. Necht\u011bl by sly\u0161et nic z toho, k \u010demu Bill dosp\u011bl, proto\u017ee na tom u\u017e v\u00edc nez\u00e1le\u017eelo. Necht\u011bl u\u017e poslouchat, co je spr\u00e1vn\u00e9 a co \u0161patn\u00e9 a jak by se m\u011bl c\u00edtit.<\/em> Co by m\u011bl c\u00edtit. Nebo nem\u011bl. M\u011bl t\u011bchhle my\u0161lenek u\u017e po krk. V\u0161eho zd\u016fvod\u0148ov\u00e1n\u00ed a analyzov\u00e1n\u00ed a sebel\u00edtosti.<\/p>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee je s n\u00edm n\u011bco \u0161patn\u011b. A v\u011bd\u011bl, \u017ee za to m\u016f\u017ee Bill. Nesn\u00e1\u0161el ten stav, ve kter\u00e9m byl – tu beznad\u011bj a neschopnost posunout se d\u00e1l. D\u00e1val to za vinu bratrovi – to on mu to provedl. Zlomil n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj a pak si klidn\u011b ode\u0161el, jako by se nic ned\u011blo. Bill ho donutil, aby um\u00edral hr\u016fzou ka\u017ed\u00fd den, kdy byl z\u00e1visl\u00fd na heroinu, a bylo mu to \u00fapln\u011b jedno. Zp\u016fsobil, \u017ee se Tom \u00fapln\u011b odtrhl od reality a jedin\u00e9, na co se upnul, byl jeho bratr.<\/em> A potom ode\u0161el.<\/p>\n

Jak mohl b\u00fdt n\u011bkdo tak krut\u00fd? Jak mohl Bill celou tu dobu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee ho miluje, kdy\u017e to nebyla pravda? Jak ho mohl l\u00edbat? Jak s n\u00edm mohl sp\u00e1t, kdy\u017e to cel\u00e9 byla jen p\u0159etv\u00e1\u0159ka? Jak mohl v Tomovi nechat zako\u0159enit tak hlubok\u00fd cit a pak ho n\u00e1siln\u011b vyrvat a odn\u00e9st si ho pry\u010d?<\/em><\/div>\n

Copak na Tomov\u00fdch citech v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo? Copak v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo na jeho srdci?<\/em><\/div>\n
Billovi evidentn\u011b ne. Pomyslel si ho\u0159ce, kdy\u017e na\u0161tvan\u011b zam\u00ed\u0159il do jeho pokoje.<\/p>\n

„Ty mal\u00fd, zatracen\u00fd\u2026“ procedil mezi zuby, ani\u017e by si uv\u011bdomoval, co \u0159\u00edk\u00e1 a zam\u00ed\u0159il k jeho sk\u0159\u00edni, ze kter\u00e9 vyh\u00e1zel v\u0161echno oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 tam bratr nechal. Zu\u0159iv\u011b se vrhl k jeho psac\u00edmu stolu a vyt\u00e1hl v\u0161echny \u0161upl\u00edky, aby z nich vysypal to m\u00e1lo v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 tam m\u011bl bratr schovan\u00e9. Strhnul ze zd\u00ed v\u0161echny obr\u00e1zky a plak\u00e1ty, kter\u00e9 tady visely je\u0161t\u011b z doby, kdy \u017eili jako rodina. Necht\u011bl tady nic, co mu ho bude p\u0159ipom\u00ednat. Nic, co m\u011bl Bill r\u00e1d. Nic, co mu bylo mil\u00e9 a na \u010dem mu z\u00e1le\u017eelo. Proto\u017ee si byl jist\u00fd, \u017ee v\u0161echny tyhle v\u011bci pro Billa znamenaly v\u00edc, ne\u017e kdy pro n\u011bj znamenal on. Jinak by nikdy nemohl odej\u00edt. Ne takhle.<\/p>\n

Kdy\u017e se \u00fapln\u011b vy\u010derpan\u00fd svalil na hrom\u00e1dku oble\u010den\u00ed sv\u00e9ho bratra a zabo\u0159il do n\u011bj uslzenou tv\u00e1\u0159, uv\u011bdomil si, pomalu vdechuj\u00edc slabou v\u016fni, kter\u00e1 ulp\u011bla na oble\u010den\u00ed, \u017ee a\u0165 je moment\u00e1ln\u011b na bratra na\u0161tvan\u00fd sebev\u00edc, nic to nezm\u011bnilo. –<\/em> Po\u0159\u00e1d ho miloval v\u00edc ne\u017e cokoli jin\u00e9ho.<\/div>\n

Ale a\u0165 u\u017e se sna\u017eil sebev\u00edc, tohle uv\u011bdom\u011bn\u00ed mu nijak neulevilo. Naopak se zd\u00e1lo, \u017ee t\u00edha, kter\u00e1 ho od bratrova odchodu tla\u010dila na hrudi je je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

*<\/em><\/div>\n

\n

„Tak jak to dneska \u0161lo?“ usm\u00e1l se na n\u011bj Anis, kdy\u017e si od n\u011bj bral ta\u0161ku s pen\u011bzi.<\/p><\/div>\n

„V pohod\u011b,“ zamumlal Bill koutkem \u00fast. Anis se zamra\u010dil, ale nevypt\u00e1val se, co se d\u011bje.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad?“<\/div>\n
„Ne, d\u00edky,“ zakroutil Bill hlavou. „Jsem unaven\u00fd. P\u016fjdu rovnou sp\u00e1t.“ Pop\u0159\u00e1l je\u0161t\u011b Arabovi dobrou noc a zam\u00ed\u0159il nahoru do tmav\u00e9ho pokoje. Svl\u00e9knul se a zabo\u0159il se do studen\u00fdch pe\u0159in. Tup\u011b z\u00edral do tmy a sna\u017eil se vyhnat z hlavy obraz vzdaluj\u00edc\u00edho se Toma, dokud nebyl \u00fapln\u011b vy\u010derpan\u00fd a nepono\u0159il se do sp\u00e1nku pln\u00e9ho neklidn\u00fdch sn\u016f o jeho bratrovi, kter\u00fd se mu neust\u00e1le ztr\u00e1cel v mlze a on ho nemohl naj\u00edt. Ale bylo stra\u0161n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, aby ho na\u0161el, proto\u017ee mu musel n\u011bco \u0159\u00edct. Musel mu \u0159\u00edct, \u017ee ho necht\u011bl opustit, \u017ee mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Musel mu \u0159\u00edct, \u017ee ho miluje.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e se Bill r\u00e1no probudil, nevzpom\u00ednal si ani na ten sen, ani na to, co v n\u011bm tak stra\u0161n\u011b Tomovi pot\u0159eboval \u0159\u00edct.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

(A\/N): D\u011bkuju v\u0161em, kte\u0159\u00ed si na\u0161li chvilku a p\u0159e\u010detli si tenhle d\u00edl. Nem\u00e1te ani tu\u0161en\u00ed, jak jsem r\u00e1da, \u017ee je kone\u010dn\u011b na sv\u011bt\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1te taky radost \ud83d\ude42
<\/em><\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa *** Myslet na tebe je jako vr\u00e1tit se dom\u016f. *** Bill se cel\u00fd den c\u00edtil jako na jehl\u00e1ch. Neust\u00e1le m\u011bl pocit, jako by ho sledovaly ciz\u00ed o\u010di, kamkoli se hnul. Po\u0159\u00e1d se kolem sebe ohl\u00ed\u017eel a d\u00e1val si mnohem v\u00edc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-4141","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4141","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4141"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4141\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4141"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4141"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4141"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}