{"id":4142,"date":"2014-03-19T17:00:00","date_gmt":"2014-03-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4129"},"modified":"2014-03-19T17:00:00","modified_gmt":"2014-03-19T16:00:00","slug":"balance-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/19\/balance-12\/","title":{"rendered":"Balance 12."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> \"\"<\/div>\n

<\/div>\n
„\u0158ekni n\u011bco.“<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, co bych m\u011bl \u0159\u00edct.“<\/em><\/div>\n
„Cokoliv. Chci, aby vn\u00edmal tv\u016fj hlas.“<\/em><\/div>\n
„Vn\u00edmal? Myslel jsem, \u017ee nechceme zn\u00e1t pohlav\u00ed.“ Narovnal si silnou obrou\u010dku br\u00fdl\u00ed, pousm\u00e1l se nad rozko\u0161n\u00fdm v\u00fdrazem sv\u00e9 \u017eeny a kone\u010dky prst\u016f ji pohladil po kulat\u00e9m b\u0159i\u0161e.<\/em><\/div>\n
„To tak\u00e9 nechceme, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to bude kluk.“<\/em> <\/p>\n

Gordon pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou, naklonil se bl\u00ed\u017e a zhluboka vdechoval v\u016fni jej\u00edch vlas\u016f. Neum\u011bl si p\u0159edstavit nic n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00edho. \u0160ampon obohacen\u00fd t\u00f3ny t\u0159e\u0161\u0148ov\u00fdch kv\u011bt\u016f. I p\u0159es v\u0161echna ta l\u00e9ta po\u0159\u00e1d stejn\u00fd. Stejn\u011b dokonal\u00fd. Nat\u00e1hl se pro fotoapar\u00e1t na stolku, kter\u00fdm je\u0161t\u011b p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed zv\u011b\u010d\u0148oval tane\u010dn\u00ed kreace sv\u00e9 dcerky a ud\u011blal je\u0161t\u011b jeden sn\u00edmek. Posledn\u00ed.<\/em><\/div>\n

„To u\u017e jsi jednou \u0159\u00edkala a tv\u016fj typ zcela nevy\u0161el.“<\/em><\/div>\n
Jejich t\u0159\u00edlet\u00e1 dcera Am\u00e9lie toho byla jasn\u00fdm d\u016fkazem.<\/em> <\/p>\n

Karin se vzru\u0161en\u011b zamlela, chv\u00edli se p\u0159evalovala ze strany na stranu jako neklidn\u00e9 batole a pot\u00e9 kone\u010dn\u011b nalezla polohu vyhovuj\u00edc\u00ed jak j\u00ed tak i jej\u00edmu miminku. Vyhrnula si tri\u010dko a se v\u0161\u00ed l\u00e1skou pozorovala napnutou k\u016f\u017ei, kter\u00e1 se j\u00ed p\u0159ed o\u010dima pomalu zvedala a klesala v rytmu jej\u00edho dechu. P\u0159\u00e1la si, aby \u010das plynul rychleji. Aby ty posledn\u00ed dva m\u011bs\u00edce ub\u011bhly stejn\u011b rychle jako t\u0159i roky od narozen\u00ed jej\u00edho prvn\u00edho d\u00edt\u011bte. Tehdy se spletla. Ale nyn\u00ed si byla stoprocentn\u011b jist\u00e1. M\u011bl to b\u00fdt kluk. A\u010dkoliv netu\u0161ila, co v n\u00ed vyvolalo takovou jistotu, v\u011bd\u011bla to. Bude m\u00edt chlape\u010dka.<\/em><\/p>\n<\/div>\n

\n
„Gordone?“<\/em><\/div>\n
Jej\u00ed hlas k n\u011bmu dol\u00e9hal v podob\u011b tich\u00e9ho \u0161evelen\u00ed. Oba se na kr\u00e1tkou chv\u00edli odpoutali od pozorov\u00e1n\u00ed jej\u00edho b\u0159icha a o\u010dima se zabodli do sebe. Byly to jejich nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle. Jako by byli n\u00e1hle propojeni. Rozum\u011bli si i beze slov. Sta\u010dili hlubok\u00e9 p\u0159\u00edm\u00e9 pohledy, drobn\u00e9 \u00fasm\u011bvy. Nepot\u0159ebovali v\u00edc.<\/p>\n

„Ano, l\u00e1sko?“<\/em><\/div>\n

„Jak bys definoval dokonal\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed?“<\/em><\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd,“ pla\u0161e zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n

Op\u011bt si p\u0159ipadal jako mal\u00fd, nezku\u0161en\u00fd \u0161kol\u00e1\u010dek, podl\u00e9haj\u00edc\u00ed kouzlu sv\u00e9 zku\u0161en\u00e9, moudr\u00e9 u\u010ditelky. Miloval jej\u00ed n\u00e1hodn\u00e9, b\u00e1zliv\u00e9 ot\u00e1zky, na kter\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 nikdy neum\u011bl odpov\u011bd\u011bt. A kdy\u017e n\u00e1hodou v\u011bd\u011bl, stejn\u011b nic ne\u0159ekl, proto\u017ee mu \u017e\u00e1dn\u00e1 z t\u011bch odpov\u011bd\u00ed nep\u0159i\u0161la dostate\u010dn\u00e1. Ona necht\u011bla sly\u0161et fakta. Jej\u00ed sv\u011bt byl sv\u011btem fantazi\u00ed. Tolik jin\u00fd od sv\u011bta, ve kter\u00e9m \u017eil a vyr\u016fstal on. A p\u0159esto tvo\u0159ili dokonalou souhru. On byl \u010dern\u00e1 a b\u00edl\u00e1, ona byla duhou, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed v\u0161emi barvami. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e byl s n\u00ed, z\u00edsk\u00e1val n\u00e1dech barevnosti i on a c\u00edtil se mnohem v\u00edc \u010dlov\u011bkem. Neum\u011bl si p\u0159edstavit, \u017ee by to n\u011bkdy m\u011blo b\u00fdt jinak. \u017de by m\u011bl o ni p\u0159ij\u00edt. \u017de by se m\u011bl jeho sv\u011bt vr\u00e1tit do sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed podoby. Do masy b\u00edl\u00e9 a \u010dern\u00e9 nicoty.<\/em> <\/p>\n

„V\u00ed\u0161, jak si to p\u0159edstavuji j\u00e1? Jako kdy\u017e m\u00e1\u0161 p\u0159ed sebou chutn\u00fd \u010dokol\u00e1dov\u00fd dort, kter\u00fd cel\u00fd sn\u00ed\u0161. M\u016f\u017eou ti nab\u00edzet dal\u0161\u00ed dorty, jin\u00e9, mo\u017en\u00e1 i lep\u0161\u00ed, ale ty je odm\u00edt\u00e1\u0161, proto\u017ee jsi pln\u00fd \u010dokol\u00e1dov\u00e9 pochoutky a nic jin\u00e9ho u\u017e nepot\u0159ebuje\u0161. Nic ti nechyb\u00ed. Zahnal jsi hlad, pochutnal sis. Nepot\u0159ebuje\u0161 v\u00edc. Jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017e\u00ed\u0161, je vychutn\u00e1vat si to kr\u00e1sn\u00e9 napln\u011bn\u00ed,“ rty se j\u00ed zvln\u00ed do spokojen\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, zav\u0159e o\u010di. „C\u00edt\u00edm se dokonale \u0161\u0165astn\u00e1, Gordone. C\u00edt\u00edm to napln\u011bn\u00ed a v\u00edc nepot\u0159ebuji.“<\/em><\/div>\n

„To je moc hezk\u00e9, i kdy\u017e vskutku sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.“ Polo\u017eil se tak, aby m\u011bl hlavu p\u0159esn\u011b vedle jej\u00ed, na tv\u00e1\u0159i jej \u0161imraly dlouh\u00e9 prameny tmav\u00fdch neposedn\u00fdch vlas\u016f.<\/em><\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 a j\u00e1 jsem pr\u00e1v\u011b dostala chu\u0165 na \u010dokol\u00e1dov\u00fd dort,“ \u0161eptla se sm\u00edchem, nato\u010dila hlavu a n\u011bkolikr\u00e1t jej pol\u00edbila pod u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. V\u011bd\u011bla, jak\u00e1 bude jeho reakce. Znala v\u0161echna jeho slab\u00e1 m\u00edsta. Tich\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed na sebe nenechalo dlouze \u010dekat.<\/em> <\/p>\n

„Tro\u0161ku se boj\u00edm.“<\/em><\/div>\n

„\u010ceho?“<\/em><\/div>\n
„To je m\u00e1 p\u0159edstava dokonal\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. C\u00edtit se tak kr\u00e1sn\u011b, a\u017e m\u00e1\u0161 strach, \u017ee to jednoho dne skon\u010d\u00ed. N\u011bco se zkaz\u00ed. Boj\u00edm se.“<\/em><\/div>\n
„Gordone,“ za ozv\u011bnou jeho jm\u00e9na n\u00e1sledovalo dal\u0161\u00ed l\u00e1skypln\u00e9 l\u00edbnut\u00ed pod ucho. „Nic se nestane. Budeme spolu napo\u0159\u00e1d. Jedna velk\u00e1 rodina. J\u00e1, ty, Am\u00e9lie a n\u00e1\u0161 drobe\u010dek.“<\/em><\/div>\n
Oba ve stejnou chv\u00edli pohl\u00e9dli p\u0159ed sebe. Na hudebn\u00edm kan\u00e1lu, kter\u00fd jim slou\u017eil jako kulisa, pr\u00e1v\u011b hr\u00e1li videoklip m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka Billa Callahana. Zaujalo je video, jeho\u017e z\u00e1kladem byl jedin\u00fd prvek. Skokan na ly\u017e\u00edch let\u00edc\u00ed nad pohybuj\u00edc\u00ed se masou skal a kopc\u016f. Nic v\u00edc. Napohled jednoduch\u00e9, m\u00edsty a\u017e nudn\u00e9 video, pro n\u011b ne\u010dekan\u011b z\u00edskalo mnohem hlub\u0161\u00ed v\u00fdznam.<\/em><\/div>\n
„Bude to Bill.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, a kdy\u017e to bude hol\u010di\u010dka?“ zeptal se Gordon vesel\u00fdm hlasem. L\u00edbila se mu nezvykl\u00e1 vytrvalost jeho \u017eeny.<\/em><\/div>\n
„Nebude,“ jej\u00ed tv\u00e1\u0159 se rozz\u00e1\u0159ila d\u011btskou nevinnost\u00ed. „Bude to Bill.“<\/em><\/div>\n
Mohl nam\u00edtat, ale necht\u011bl. Jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil, bylo vdechovat v\u016fni t\u0159e\u0161n\u00ed a vn\u00edmat jej\u00ed pln\u00e9, hork\u00e9 t\u011blo vedle sv\u00e9ho. Nakonec m\u011bla pravdu. Vystihla to mnohem p\u0159esn\u011bji ne\u017e on. D\u00edvala se na v\u011bc sv\u00fdm melancholick\u00fdm pohledem sn\u00edlka a ve v\u0161em nalezla smysl, kter\u00fd jeho racion\u00e1ln\u00edmu sm\u00fd\u0161len\u00ed unikal.<\/em><\/div>\n
V tu chv\u00edli to v\u011bd\u011bl jist\u011b. I on byl dokonale \u0161\u0165astn\u00fd.<\/em> <\/p>\n

<\/div>\n

…<\/div>\n
\n

Gordon i nad\u00e1le hled\u011bl do zlatav\u00fdch plamen\u016f. Sed\u011bl na podlaze u krbu, v jedn\u00e9 ruce sv\u00edral skleni\u010dku whisky a v druh\u00e9 za\u0161lou, starou fotografii. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl pr\u00e1zdn\u00fd, neur\u010dit\u00fd v\u00fdznam. Sna\u017eil se zhluboka d\u00fdchat, ale vzduch jako by se jeho plic\u00edm po\u0159\u00e1d v\u00edc vzdaloval. Jeho bolest by se dala p\u0159irovnat k bolesti zv\u00ed\u0159ete lapen\u00e9ho do pasti, \u010dekaj\u00edc\u00edho na smrt. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee ko\u0159ist se m\u011bla ka\u017edou chv\u00edli do\u010dkat vytou\u017een\u00e9 \u00falevy, ale ta jeho po\u0159\u00e1d nep\u0159ich\u00e1zela. Pr\u00e1v\u011b naopak. Bolest ka\u017ed\u00fdm dnem s\u00edlila. Roze\u017e\u00edrala mu vnit\u0159nosti, ob\u00edrala jeho beztvar\u00fd sv\u011bt o posledn\u00ed zbytky barvy, st\u00e1vala se st\u00ednem, kter\u00e9 nesl jako ob\u0159\u00ed b\u0159\u00edm\u011b.<\/p><\/div>\n

Mohl to \u0159\u00edct Billovi. Mohl se s n\u00edm pod\u011blit o sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed, dovolit mu, aby jej ut\u011b\u0161il, ale on byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd a hloup\u00fd na to, aby to dok\u00e1zal ud\u011blat. A tak mu rad\u011bji zp\u016fsoboval bolest. Nedok\u00e1zal se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee zat\u00edmco on trp\u00ed, jeho d\u00edt\u011b mo\u017en\u00e1 za\u017e\u00edv\u00e1 pocit dokonal\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Pocit, kter\u00fd jej kdysi cel\u00e9ho naplnil a nyn\u00ed byl t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenutou vzpom\u00ednkou.<\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Le\u017eeli na z\u00e1dech vedle sebe, oba s nata\u017eenou rukou a soust\u0159ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i pomalu v\u00ed\u0159ili vzduch a \u010dekali na okam\u017eik, a\u017e se jejich prsty v t\u00e9 spleti r\u016fzn\u00fdch pohyb\u016f n\u00e1hodn\u011b setkaj\u00ed. Kdy\u017e se tak kone\u010dn\u011b stalo, spojili dlan\u011b, vytvo\u0159ili pevn\u00fd uzel a dlouhou chv\u00edli tak z\u016fstali, lapeni ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch.<\/p><\/div>\n

Tom se pot\u00e9 oto\u010dil na bok a sledoval symetrii Billova profilu, zat\u00edmco ten neust\u00e1le hled\u011bl na propleten\u00e9 prsty, nyn\u00ed v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed vzduch ve spole\u010dn\u00fdch p\u016flkruz\u00edch. Pozoroval n\u00e1dhernou linii jeho \u010delisti, vystoupl\u00e9 l\u00edcn\u00ed kosti, chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u0159asy, pln\u00e9 pootev\u0159en\u00e9 rty a to v\u0161e na podkladu alabastrov\u011b bled\u00e9 k\u016f\u017ee. Prameny havran\u00edch vlas\u016f m\u011bl i nyn\u00ed rozhozen\u00e9 po pol\u0161t\u00e1\u0159i a Tom se jich tou\u017eil dotknout, propl\u00e9tat je a vdechovat jejich nezam\u011bnitelnou v\u016fni. Op\u011bt uc\u00edtil zn\u00e1mou slabost, sv\u011bt se s n\u00edm znovu to\u010dil jako v n\u011bjak\u00e9 bl\u00e1zniv\u00e9 h\u0159e a on netu\u0161il, jak by se m\u011bl ubr\u00e1nit podmaniv\u00e9 s\u00edle Billovy osobnosti.<\/p>\n

Bill k n\u011bmu opatrn\u011b oto\u010dil tv\u00e1\u0159 a s divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem se mu zahled\u011bl do o\u010d\u00ed. Cht\u011bl mu toho tolik \u0159\u00edct. P\u0159edstavoval si, jak mu pov\u00ed o podivn\u00e9m chov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho otce, o str\u00fdci Haroldovi, kter\u00fd jej neust\u00e1le sledoval nep\u0159\u00edjemn\u011b chl\u00edpn\u00fdm pohledem a p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti jej pl\u00e1cal po zadku a oslovoval Bello, o p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b zdlouhav\u00e9m dni, kter\u00fd mohl dopadnout \u00fapln\u011b jinak. M\u011bl ta slova na jazyku, ale nakonec mu z pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f nevy\u0161lo ani jedin\u00e9. V\u011bd\u011bl, \u017ee si s n\u00edm nep\u0159i\u0161el pov\u00eddat. Cht\u011bl jej vid\u011bt. Cht\u011bl c\u00edtit jeho bl\u00edzkost. Op\u011bt se ocitnout v bezpe\u010d\u00ed jeho pokoje, daleko od otce, Harolda, o\u0161kliv\u00fdch vzpom\u00ednek, daleko ode v\u0161eho.<\/p>\n

Zhluboka se nadechl, pustil se Tomovy ruky, aby ji vz\u00e1p\u011bt\u00ed opatrn\u011b polo\u017eil do prohlubinky mezi jeho krkem a ramenem a zlehka t\u0159el horkou k\u016f\u017ei. Stydliv\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a nesm\u011bl\u00fdm pohledem hypnotizoval Tom\u016fv pomalu se pohybuj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk. Ve slab\u00e9m sv\u011btle stoln\u00ed lampy se zd\u00e1la jeho k\u016f\u017ee medov\u011b zlat\u00e1. Byl svalnat\u00fd, ale v\u016fbec ne jako ti mu\u017ei, kter\u00e9 v\u00eddal na str\u00e1nk\u00e1ch sportovn\u00edch magaz\u00edn\u016f. Ne. Tom byl tak akor\u00e1t. Poko\u017eku m\u011bl p\u0159ekvapiv\u011b hladkou, skoro jako d\u00edt\u011b, pouze na b\u0159i\u0161e mu vystupoval pram\u00ednek sv\u011btl\u00fdch chloupk\u016f. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f pomalu klouzal n\u00ed\u017e, seznamoval se s jeho t\u011blem. Klouzal pod\u00e9l ramen, ukazov\u00e1\u010dkem opatrn\u011b p\u0159ejel drobn\u00e9 bradavky a pokra\u010doval n\u00ed\u017e. Teprve kdy\u017e sklouzl k pup\u00edku a na boku si v\u0161iml drobn\u00e9 jizvy, t\u00e1zav\u011b k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.<\/p>\n

„Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, p\u0159el\u00e9zal jsem soused\u016fv plot a n\u011bjak mi to nevy\u0161lo,“odpov\u011bd\u011bl na hranici \u0161epotu.<\/div>\n

„Tak-\u017ee si byl asi \u017eiv-\u00e9 d\u00edt\u011b.“ Na Billov\u00fdch rtech se usadil jemn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„N\u011bkdy a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. M\u00e1ma to se mnou nem\u011bla lehk\u00e9. Cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt v\u0161echno o v\u0161em. Hodn\u011b r\u00e1d jsem se toulal cel\u00e9 hodiny po zahrad\u011b, sb\u00edral brouky a pak jim stav\u011bl domky z kamen\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem ja-ko d\u00edt\u011b\u2026 s\u00e1-zel s m\u00e1mou kv\u011bt-iny. To je m\u00e1 jedin\u00e1\u2026 vzpo-m\u00ednka na ni. Sestru si pama-tuji pouze d\u00edky fotog-rafi\u00edm.“<\/div>\n
Tom spat\u0159il, jak se jeho o\u010di pomalu ut\u00e1p\u011bly v slz\u00e1ch. Chytil jej za tv\u00e1\u0159 a palcem jej n\u011b\u017en\u011b hladil po l\u00edci.<\/div>\n
„Chyb\u00ed ti?“<\/p>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl okam\u017eit\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jako by ani on s\u00e1m neznal odpov\u011b\u010f. Kdy\u017e zem\u0159e bl\u00edzk\u00fd \u010dlov\u011bk, poz\u016fstal\u00ed si je\u0161t\u011b dlouhou dobu pamatuj\u00ed zabarven\u00ed jeho hlasu, zvuk sm\u00edchu, v\u016fni. Jeho obraz maj\u00ed p\u0159ed o\u010dima do smrti. On to m\u011bl mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el o matku a sestru, byly mu sotva \u010dty\u0159i. Ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm rokem byl obraz jejich tv\u00e1\u0159\u00ed slab\u0161\u00ed a slab\u0161\u00ed, a\u017e jednoho dne jednodu\u0161e zmizel. Nepamatoval si na jejich hlasy, nep\u0159ipom\u00ednal si sladk\u00fd zvuk jejich sm\u00edchu, proto\u017ee nikdy nesly\u0161el ani jedno ani druh\u00e9. Vid\u011bl je jako beztvar\u00e9 postavy obklopen\u00e9 typickou v\u016fn\u00ed. M\u00e1ma von\u011bla po t\u0159e\u0161n\u00edch, sestra po karamelov\u00fdch l\u00edz\u00e1tk\u00e1ch. Na v\u00edc si nepamatoval.<\/p>\n

„Ne-v\u00edm, Tome,“ p\u0159iznal a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e. „C\u00ed-t\u00edm pr\u00e1zdnotu. V\u00edm, \u017ee\u2026 mi n\u011bkdo chyb\u00ed. Ale ob\u011b jsem\u2026 znal tak m\u00e1-lo, \u017ee si nej-sem jist\u00fd, jest-li mi chyb\u00ed… pr\u00e1v\u011b ony dv\u011b. Je to \u0161pat-n\u00e9?“<\/div>\n

Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l a zlehka jej pol\u00edbil do vlas\u016f. „V\u016fbec ne. Je to p\u0159irozen\u00e9.“ Vtiskl mu do vlas\u016f je\u0161t\u011b n\u011bkolik dlouh\u00fdch polibk\u016f. „Pov\u011bz mi o tom s\u00e1zen\u00ed kv\u011btin.“<\/div>\n
Bill si ot\u0159el vlhk\u00e9 koutky o\u010d\u00ed a tak\u00e9 se pousm\u00e1l. „Pama-tuji si jenom to, \u017ee\u2026 to byly tulip\u00e1ny.“ Srdce mu v hrudi zb\u011bsile poskakovalo. „B\u00edl\u00e9.“<\/div>\n
Podep\u0159el se na loktech a s \u00fasm\u011bvem hladil Tomovu jizvu. „T\u00e1-ta nen\u00e1-vid\u00ed tulip\u00e1ny. Ale\u2026 podle m\u011b – jsou to ty nejkr\u00e1s-n\u011bj\u0161\u00ed kv\u011bty na sv\u011bt\u011b.“<\/div>\n
Tom op\u011btoval jeho \u00fasm\u011bv. Zase o n\u011bm v\u011bd\u011bl v\u00edc. Ka\u017ed\u00fdm dnem k sob\u011b m\u011bli bl\u00ed\u017e a pr\u00e1v\u011b tohle pozn\u00e1n\u00ed v n\u011bm probouzelo ne\u010dekanou vlnu radosti.<\/p>\n

„Jak ses sem vlastn\u011b dostal?“<\/div>\n

„Na uli-ci jsem potkal mil\u00e9ho… star\u0161\u00edho p\u00e1na. Zavo-lal mi tax\u00edk.“ Rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Tom m\u011bl na no\u010dn\u00edm stolku n\u011bkolik u\u010debnic a po stole porozkl\u00e1dan\u00e9 tu\u017eky a se\u0161ity. „Ale asi… jsem rad\u011bji ne-m\u011bl chodit. Z\u00edt-ra m\u00e1\u0161 \u0161kolu. Nech-ci t\u011b zdr\u017eovat.“<\/div>\n
„Nezdr\u017euje\u0161 m\u011b. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady. Z\u00edtra m\u00e1me posledn\u00ed z\u00e1po\u010dtov\u00fd test a pak se z\u0159ejm\u011b budu muset p\u0159ipojit k ostatn\u00edm spolu\u017e\u00e1k\u016fm a chv\u00edli s nimi posed\u011bt, tak\u017ee se asi neuvid\u00edme. Proto z\u016fsta\u0148 tak dlouho, jak jen bude\u0161 cht\u00edt. Odvezu t\u011b pak dom\u016f.“<\/p>\n

Bill se s v\u00e1hav\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm stulil do Tomovy n\u00e1ru\u010de, dovolil, aby kolem n\u011bj omotal sv\u00e9 pa\u017ee a ti\u0161e vydechl. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct o tom, \u017ee jej r\u00e1no \u010dek\u00e1 kontrola u u\u0161n\u00edho l\u00e9ka\u0159e, ale sotva stihl otev\u0159\u00edt \u00fasta, Tom u\u017e je pokr\u00fdval polibky. Zprvu je jenom pusinkoval a hladil jazykem, a Bill, zcela odd\u00e1n jeho kouzlu, pouze p\u0159ij\u00edmal to, co mu bylo nab\u00edzeno. Kdy\u017e Tom zes\u00edlil tlak na jeho rty, jazykem si je pootev\u0159el a vklouzl mezi n\u011b, Bill u\u017e nedok\u00e1zal b\u00fdt d\u00e9le ne\u010dinn\u00fdm. Kdyby to nebyla naprost\u00e1 hloupost, p\u0159\u00edsahal by, \u017ee v u\u0161\u00edch sly\u0161el ozv\u011bnu sv\u00e9ho tan\u010d\u00edc\u00edho srdce. Za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed se pokl\u00e1dal na Tom\u016fv hrudn\u00edk, hladil jej po tv\u00e1\u0159i a ramenou, lapal po dechu poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e Tom opatrn\u011b zajel dlan\u00ed pod jeho svetr a pohladil jej po z\u00e1dech. V\u00edc si nedovolil.<\/div>\n

I tak letm\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u00fd dotek jej p\u0159ivedl k pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee Billova k\u016f\u017ee je jemn\u00e1 jako k\u016f\u017ee novorozence. S dlouh\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm se od n\u011bj odsunul, \u010delem se op\u0159el o to jeho a v t\u00e9 chv\u00edli v\u011bd\u011bl, pro\u010d jej tenkr\u00e1t ve \u0161kole na\u010dapali. Pochopil, pro\u010d nejrychlej\u0161\u00ed b\u011b\u017eec na \u0161kole najednou zapomn\u011bl ut\u00edkat. Zpomalil. Nechal se chytit.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 u\u017e tehdy tu\u0161il, \u017ee pokud si vybere tu t\u011b\u017e\u0161\u00ed z mo\u017enost\u00ed, zisk bude mnohem vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ztr\u00e1ta. A nem\u00fdlil se. Mo\u017en\u00e1 se t\u00edm p\u0159ipravil o voln\u00e9 dny, dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed sp\u00e1nku a ve\u0161kerou energii, ale z\u00edskal Billa. Neum\u011bl p\u0159esn\u011b definovat to, co k \u010dernovl\u00e1skovi c\u00edtil, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se pomalu ale jist\u011b st\u00e1v\u00e1 st\u0159edem jeho vesm\u00edru. A nejenom to. V\u011bd\u011bl i n\u011bco jin\u00e9ho. Nebyl jako otec. A kone\u010dn\u011b si t\u00edm byl stoprocentn\u011b jist\u00fd. V jeho hrudi tlouklo srdce pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, v \u017eil\u00e1ch mu pumpovala krev. \u017dil, d\u00fdchal, c\u00edtil…<\/div>\n

Pr\u00e1v\u011b to bylo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. C\u00edtil!<\/p>\n

<\/div>\n

…<\/div>\n
<\/p>\n

Ut\u00edkal rychle. Neohl\u00ed\u017eel se. Jeho b\u011bh vyjad\u0159oval jedin\u00e9. Strach. Nal\u00e9havost. Bolest. V\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b rozehr\u00e1l hru o \u010das. Kolik mu je\u0161t\u011b v\u016fbec zb\u00fdvalo? T\u00fddny? Dny? Minuty? Co kdy u\u017e \u0161el pozd\u011b?<\/em><\/div>\n

U\u017e mu na ni\u010dem nez\u00e1le\u017eelo. Vzep\u0159el se matce. Op\u011bt neposlechl a op\u011bt ut\u00edkal na m\u00edsto, ke kter\u00e9mu se podle jej\u00edch slov nem\u011bl p\u0159ibl\u00ed\u017eit na m\u00e9n\u011b ne\u017e pades\u00e1t metr\u016f.<\/em><\/div>\n
Vn\u00edmal v\u016fni vlhk\u00e9ho jehli\u010d\u00ed, tr\u00e1vy i hnij\u00edc\u00edch rostlin, do o\u010d\u00ed jej \u0161t\u00edpaly ostr\u00e9 paprsky slunce, kter\u00e9 se mu vysm\u00edvaly. Jde pozd\u011b. V\u011bd\u011bl to. Jeho mysl se jej o tom sna\u017eila p\u0159esv\u011bd\u010dit od chv\u00edle, co se dozv\u011bd\u011bl pravdu, ale ta je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d necht\u011bla ude\u0159it i do jeho srdce. To nep\u0159est\u00e1valo v\u011b\u0159it. Ur\u010dit\u011b se d\u00e1 je\u0161t\u011b do po\u0159\u00e1dku. V\u0161echno bude zase tak, jako d\u0159\u00edv.<\/p>\n

Kdy\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159ib\u011bhl ke sv\u00e9mu mod\u0159\u00ednu, bez obvykl\u00e9 plachosti vyklouzl z jeho st\u00edn\u016f a z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t. Vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem pozoroval okol\u00ed, kter\u00e9 bylo po\u0159\u00e1d stejn\u00e9. Kamenn\u00e1 hora. Stromy pohupuj\u00edc\u00ed se v jemn\u00e9m v\u00e1nku, listy poletuj\u00edc\u00ed ve vzduchu, m\u00edjej\u00edc\u00ed n\u011bkolik pestrobarevn\u00fdch mot\u00fdl\u016f. Mechem porostl\u00e9 kamen\u00ed v\u0161ak bylo pr\u00e1zdn\u00e9. Zmizel.<\/em><\/div>\n

Ml\u00e1d\u011b sklopilo u\u0161i, do\u0161lo a\u017e k m\u00edstu, kde se tolikr\u00e1t vyh\u0159\u00edval na slunci, a bolestiv\u011b zast\u00e9nalo. V\u011bd\u011blo, co to znamen\u00e1. M\u00e1ma mu o tom kdysi vypr\u00e1v\u011bla.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e zv\u00ed\u0159e uc\u00edt\u00ed svou smrt, jednodu\u0161e zmiz\u00ed. Odpl\u00ed\u017e\u00ed se pry\u010d a ve st\u00ednu n\u011bjak\u00e9ho klidn\u00e9ho, tmav\u00e9ho m\u00edsta, ti\u0161e odejde.“<\/em><\/div>\n
Ti\u0161e odejde\u2026 ta slova jej vnit\u0159n\u011b trhala na mal\u00e9 kous\u00ednky, kter\u00e9 u\u017e nikdy nem\u011bly b\u00fdt poskl\u00e1d\u00e1ny dohromady. Zjevn\u00e1 skute\u010dnost kone\u010dn\u011b dorazila i do jeho srdce, a kdy\u017e se mu o\u010di zalily slzami, pochopil, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el o d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho sv\u011bta. Mo\u017en\u00e1 nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „\u0158ekni n\u011bco.“ „Nev\u00edm, co bych m\u011bl \u0159\u00edct.“ „Cokoliv. Chci, aby vn\u00edmal tv\u016fj hlas.“ „Vn\u00edmal? Myslel jsem, \u017ee nechceme zn\u00e1t pohlav\u00ed.“ Narovnal si silnou obrou\u010dku br\u00fdl\u00ed, pousm\u00e1l se nad rozko\u0161n\u00fdm v\u00fdrazem sv\u00e9 \u017eeny a kone\u010dky prst\u016f ji pohladil po kulat\u00e9m b\u0159i\u0161e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-4142","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4142","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4142"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4142\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4142"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4142"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4142"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}