{"id":4162,"date":"2014-03-12T16:00:00","date_gmt":"2014-03-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4149"},"modified":"2014-03-12T16:00:00","modified_gmt":"2014-03-12T15:00:00","slug":"denial-67","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/12\/denial-67\/","title":{"rendered":"Denial 67."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Byla polovina t\u00fddne za n\u00e1mi a j\u00e1 se op\u011bt t\u011b\u0161il dobr\u00e9mu zdrav\u00ed. Bill cht\u011bl, abych je\u0161t\u011b z\u016fstal doma, a\u010d jsem mu mohl milionkr\u00e1t \u0159\u00edkat, \u017ee u\u017e mi je dob\u0159e. N\u011bkdy m\u011b zaj\u00edm\u00e1, jestli o mn\u011b m\u00e1 opravdu takovou starost, nebo tak roztomile \u017e\u00e1rl\u00ed, proto\u017ee zat\u00edmco on tvrdne v pr\u00e1ci, j\u00e1 si m\u016f\u017eu l\u00edtat, kde chci.<\/em> Netu\u0161il jsem, co to bylo, ale rad\u011bji jsem tomu u\u017e nev\u011bnoval pozornost. St\u00e1le cht\u011bl, abych si do\u0161el k doktoru, abychom n\u011bco nezanedbali, ale to jsem zam\u00edtl. U\u017e jsem na to necht\u011bl myslet. Dnes jsem r\u00e1no jel s Billem a malou. Nicol jsme vysadili ve \u0161kolce a s n\u00edm jsem se rozlou\u010dil u firmy. Pak jsem jel domluvit do obchodu svoji vysn\u011bnou sk\u0159\u00ed\u0148, na kter\u00e9 jsme se s Billem domluvili. Kdy\u017e bylo v\u0161e dohodnuto a zaplacena z\u00e1loha, je\u0161t\u011b jsem se pod\u00edval po obchod\u011b a nakoupil p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Ob\u00fdv\u00e1k pot\u0159eboval trochu rozjasnit, tak\u017ee jsem koupil p\u00e1r pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f v \u010derven\u00fdch odst\u00ednech a tak\u00e9 tmav\u011b \u010derven\u00fd ov\u00e1ln\u00fd kobere\u010dek pod st\u016fl. Tak\u00e9 jsem mal\u00e9 koupil stojan na v\u0161echny jej\u00ed gumi\u010dky, sponky a \u010delenky. M\u011bla jich tucty a nem\u011bla je kam d\u00e1vat. Nakonec jsem j\u00ed koupil dvoje leg\u00edny ka\u017ed\u00e9 jin\u00e9 barvy a pot\u00e9 u\u017e dojel ke kase, kde jsem to v\u0161echno zaplatil. Pak u\u017e jsem se vydal zp\u011bt k firm\u011b, jeliko\u017e jsme byli s Billem domluveni na ob\u011bd.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem p\u0159ijel p\u0159ed firmu, zaparkoval jsem vedle st\u0159\u00edbrn\u00e9ho Mercedesu a prohl\u00e9dl si ho. Sice tu u\u017e nepracuju, ale nikdy jsem ho tu nevid\u011bl.<\/em> Zamkl jsem auto, pokr\u010dil rameny a roze\u0161el se do budovy se z\u00e1m\u011brem se Billa zeptat, \u010d\u00ed to je. Jak\u00e9 ov\u0161em bylo m\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem dole na informac\u00edch vid\u011bl Billova otce, jak se op\u00edr\u00e1 o recepci a vesele se vybavuje s Ann. Co ten tu d\u011bl\u00e1? Nem\u011bl jsem v pl\u00e1nu ho v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b vid\u011bt, proto\u017ee u\u017e v\u011bd\u011bli o mn\u011b a Billovi, i kdy\u017e m\u011b neust\u00e1le Bill uklid\u0148oval, \u017ee to berou v pohod\u011b.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Dobr\u00fd den, Ann,“ usm\u00e1l jsem se na ni.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Tome,“ oplatila mi hned \u00fasm\u011bv, \u010d\u00edm\u017e vytrhla pana Tr\u00fcmpera z proslovu o n\u011bm a svoj\u00ed man\u017eelce, kam se chystaj\u00ed letos na dovolenou. To se na m\u011b oto\u010dil a pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ah, Tome, r\u00e1d t\u011b vid\u00edm,“ zvolal hned a odp\u00edchnul se od pultu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdrav\u00edm hned. „Co tady d\u011bl\u00e1te?“ hr\u00e1l jsem p\u0159ekvapen\u00e9ho, jako bych si ho v\u0161iml a\u017e te\u010f.<\/div>\n
„P\u0159ijel jsem se pod\u00edvat na firmu, jak si vede a taky na Billa. Vlastn\u011b i na tebe,“ zasm\u011bje se, omluvn\u011b se usm\u011bje na Ann a s rukou kolem m\u00fdch ramen se rozejdeme k v\u00fdtahu. N\u011bjakej moc p\u0159\u00e1telskej, ne?<\/em> „N\u011bjak pozd\u011b do pr\u00e1ce, ne?“ prohod\u00ed pobaven\u011b.<\/div>\n
„Ah ne, j\u00e1 u\u017e tady nepracuju,“ pousm\u011bju se a nastoup\u00edme do v\u00fdtahu. „P\u0159ijel jste i s va\u0161\u00ed pan\u00ed?“ opt\u00e1m se zdvo\u0159ile.<\/div>\n
„Jo, jo, ta l\u00edt\u00e1 zase n\u011bkde po n\u00e1kupech,“ m\u00e1vne rukou a zm\u00e1\u010dkne tla\u010d\u00edtko do Billova patra. „Jak to, \u017ee u\u017e ne? Byl jsi tak skv\u011bl\u00fd pracovn\u00edk. P\u0159e\u0161el jsi ke konkurenci?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b udiven\u011b.<\/div>\n
„Ahm, ne to ne. Vlastn\u011b jsem ode\u0161el kv\u016fli Billovi. M\u011bli jsme n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my a tak, no,“ semknu k sob\u011b nerv\u00f3zn\u011b rty.<\/div>\n
„No ale ty u\u017e nem\u00e1te, tak se m\u016f\u017ee\u0161 zase vr\u00e1tit, co ty na to?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. U\u017e v\u00edm, po kom m\u00e1 Bill tuhle vy\u0159\u00eddilku.<\/p>\n

<\/em> „Oni na m\u011b u\u017e tak v\u0161ichni ve firm\u011b divn\u011b koukaj\u00ed a obzvl\u00e1\u0161\u0165 na person\u00e1ln\u00edm,“ uchechtnu se, na\u010de\u017e vystoup\u00edme z v\u00fdtahu a rozejdeme se spolu chodbou.<\/div>\n

„\u00c1le, to se vy\u0159\u00edd\u00ed. J\u00e1 jsem zakladatel a Bill \u0159editel. Ty bude\u0161 brzy jeho\u2026“<\/div>\n
„\u2026man\u017eel,“ \u0161eptnu s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. Pr\u00e1sk, te\u010f mi jednu vraz\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Man\u017eel,“ zopakuje se souhlasem, „tak\u017ee ve firm\u011b ur\u010dit\u011b bude\u0161 m\u00edt tak\u00e9 n\u011bjak\u00fd pod\u00edl a akcie.“ V\u00e1\u017en\u011b to bere cel\u00fd n\u011bjak v pohod\u011b.<\/em><\/div>\n
„Mn\u011b nejde o pen\u00edze a nikdy ani ne\u0161lo. Nepot\u0159ebuju tu m\u00edt akcie,“ brouknu pobaven\u011b. „Sp\u00ed\u0161 m\u011b p\u0159ekvapuje, \u017ee Barbara ve firm\u011b nic nem\u00e1, i kdy\u017e byli s Billem man\u017eel\u00e9,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj nen\u00e1padn\u011b. Pro\u0161li jsme spole\u010dn\u011b kolem Edith a Niny, kter\u00e9 na n\u00e1s pouze tup\u011b z\u00edraly a pozdravily. Kr\u00e1vy podraz\u00e1ck\u00fd.<\/em> Pan Tr\u00fcmper na n\u011b k\u00fdvnul, ale j\u00e1 jim nev\u011bnoval jedin\u00fd pohled.<\/div>\n
„Barbara tu nic nem\u00e1, proto\u017ee je a\u017e moc blb\u00e1 na to, aby j\u00ed do\u0161lo, \u017ee m\u011bla taky n\u00e1rok na n\u011bjak\u00e9 akcie. J\u00ed \u0161lo prakticky jen o to, \u017ee j\u00ed Bill koupil v\u0161echno, na co si vzpomn\u011bla. To j\u00ed nejsp\u00ed\u0161 sta\u010dilo,“ pokr\u010d\u00ed rameny.<\/div>\n
„Aha,“ st\u00e1hnu zaujat\u011b obo\u010d\u00ed. Tak\u017ee on celou tu dobu v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 Barbara je?<\/p>\n

<\/em> „Tak co? U\u017e sis rozmyslel, jestli se sem vr\u00e1t\u00ed\u0161?“ \u0161\u0165ouchne do m\u011b zas pobaven\u011b. Ty vole, co mu furt je?<\/em><\/div>\n

„Je\u0161t\u011b nev\u00edm, ale napadlo m\u011b pro agenturu n\u011bco, co by v\u00e1s mohlo zaj\u00edmat,“ usm\u011bju se na n\u011bj a vejdeme do sekretari\u00e1tu. „\u010cau,“ pozdrav\u00edm Sandru.<\/div>\n
„To jsem na to mile zv\u011bdav\u00fd,“ oplat\u00ed mi \u00fasm\u011bv a pohl\u00e9dne na Sandru. „Dobr\u00fd den, Sandro, jak se dnes m\u00e1te?“<\/div>\n
„J\u00e9, pane Tr\u00fcmpere, dobr\u00fd den,“ vysko\u010dila hned ze \u017eidle, jako by byli dlouholet\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. D\u011blala mu sekret\u00e1\u0159ku, ale \u017ee by to bylo a\u017e tak v\u00e1\u017en\u00fd? Mo\u017en\u00e1 spolu m\u011bli taky n\u011bjak\u00fd \u00falet jako j\u00e1 s n\u00ed\u2026<\/em> „No m\u00e1m se dob\u0159e a co vy? Co va\u0161e \u017eena?“<\/div>\n
„M\u00e1m se dob\u0159e a \u017eena zase l\u00edt\u00e1 po obchodech. Jakmile ji jednou dostanu do m\u011bsta, u\u017e ji nem\u016f\u017eu dostat zp\u00e1tky dom\u016f,“ zasm\u011bje se up\u0159\u00edmn\u011b a pohlad\u00ed ji po ramen\u011b. „Jste rok od roku kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, Sandro,“ usm\u00e1l se na ni a pot\u00e9 u\u017e se roze\u0161el se mnou za Billem. Bezvadn\u00fd. Je to jasn\u00fd. Bill\u016fv t\u00e1ta chr\u00e1pal se \u017eenskou, kterou jsem ned\u00e1vno \u0161ukal i j\u00e1.<\/p>\n

<\/em> „Ahoj, l\u00e1sko,“ pozdrav\u00edm Billa s \u00fasm\u011bvem, jakmile vejdu do dve\u0159\u00ed od jeho kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„Ahooj, mil\u00e1\u010dku,“ zvedl se hned od stolu a dob\u011bhl ke mn\u011b. Objal m\u011b kolem krku a l\u00e1skypln\u011b m\u011b pol\u00edbil. Ahm, skv\u011bl\u00fd\u2026 To se dnes zrovna nehod\u00ed.<\/em> A\u010dkoli jsem mu to op\u011btoval, s \u00fasm\u011bvem jsem se odt\u00e1hl a semknul rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm, synku. Kouk\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 v\u011bt\u0161\u00ed radost z Toma ne\u017e ze m\u011b, i kdy\u017e m\u011b vid\u00ed\u0161 jednou za uher\u00e1k,“ zasm\u00e1l se za m\u00fdmi z\u00e1dy jeho otec.<\/div>\n
„Ahm, tati,“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b. „Ahoj, promi\u0148,“ objal potom hned sv\u00e9ho otce a usm\u00e1l se. „Omlouv\u00e1m se, to je takov\u00e1 ta euforie a l\u00e1ska,“ rozesm\u00e1l se. Je\u017ei\u0161i, j\u00e1 bych ho plesknul.<\/em><\/div>\n
„No j\u00e1 to vid\u00edm,“ za\u010dal se sm\u00e1t s n\u00edm. Jen jsem s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou a rad\u011bji zav\u0159el dve\u0159e, jeliko\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee tady maj\u00ed u\u0161i i zdi. Pot\u00e9 jsem se roze\u0161el k Billovu k\u0159eslu a svalil se do n\u011bj. Bolely m\u011b po tom l\u00edt\u00e1n\u00ed nohy.<\/p>\n

„Bille, nezlob se na m\u011b, ale slu\u0161\u00ed mu to tam v\u00edc ne\u017e tob\u011b,“ \u0159ekl mu pobaven\u011b otec. Zd\u00e1 se, \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d.<\/em> Moc jsem je nevn\u00edmal. Zad\u00edval jsem se na smlouvu, co m\u011bl Bill otev\u0159enou na notebooku a v rychlosti ji prol\u00e9tl pohledem. Chmmm\u2026<\/em> Bylo to pro m\u011b u\u017e zvykem. Bill se na m\u011b d\u00edval a usm\u00e1l se. Slun\u00ed\u010dko moje.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, slu\u0161\u00ed mu to tam moc,“ brouknul. Nen\u00ed sladkej?<\/em> „No, poj\u010f se posadit taky,“ vedl ho ke k\u0159eslu naproti stolu. „Co \u017ee jste m\u011b tu tak hezky p\u0159ekvapili?“ do\u0161el ke mn\u011b a pohladil m\u011b po ramenou, na\u010de\u017e se op\u0159el za mnou o op\u011brku hlavy na k\u0159esle.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem se pod\u00edvat, jak to tu vede\u0161, abych z tebe zase mohl m\u00edt radost, ale m\u00edsto toho se dozv\u00edd\u00e1m jednu \u0161patnou zpr\u00e1vu za druhou,“ usadil se jeho otec v k\u0159esle a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Huh? Jak\u00fd \u0161patn\u00fd zpr\u00e1vy?<\/em><\/div>\n
„Na co p\u0159esn\u011b nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161?“ zeptal se Bill ihned.<\/div>\n
„Jako prvn\u00ed v\u011bc, nem\u00e1\u0161 asistenta,“ zalo\u017eil si ruce na hrudi. „Jako druh\u00e1 v\u011bc, nech\u00e1\u0161 odej\u00edt skv\u011bl\u00e9ho a \u0161ikovn\u00e9ho pracovn\u00edka, jako je Tom, a zat\u0159et\u00ed se \u017een\u00ed\u0161 a je\u0161t\u011b nem\u00e1te datum,“ zakroutil hlavou a pot\u00e9 se na m\u011b spiklenecky u\u0161kl\u00edbl. Musel jsem se nad t\u00edm zasm\u00e1t, ale d\u00e1l jsem si pro\u010d\u00edtal tu smlouvu, co tam m\u011bl. Sly\u0161el jsem, jak Bill oddechl a potom se zasm\u00e1l.<\/p>\n

„Tati, tati,“ po\u0161eptal a mn\u011b p\u0159itom sjel dlan\u011bmi po hrudi. „Tom se sem m\u016f\u017ee kdykoli vr\u00e1tit, a pokud se tak stane, m\u00edsto asistenta je jen jeho. Proto jsem tu zat\u00edm bez asistenta,“ vysv\u011btl\u00ed mu. Hih\u00ed.<\/em><\/div>\n

„V\u0161ak u\u017e jsem mu to nab\u00edzel, ale po\u0159\u00e1d se jen vymlouv\u00e1,“ zasm\u011bje se pan Tr\u00fcmper.<\/div>\n
„No\u2026 kdy\u017e \u010dtu tuhle stra\u0161nou smlouvu, tak uva\u017euju nad t\u00edm, \u017ee m\u011b tu je p\u0159\u00edmo pot\u0159eba,“ uk\u00e1\u017eu k jeho obrazovce. „Tos psal ty?“ zaklon\u00edm hlavu.<\/div>\n
„Ne, chyst\u00e1m se to p\u0159ed\u011blat,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b dol\u016f. „Ale i kdy\u017e to p\u0159ep\u00ed\u0161u, tak to nebude ono. Na to jsi \u0161ikula ty,“ usm\u011bje se na m\u011b.<\/div>\n
„Lh\u00e1\u0159i,“ vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk. „Pozn\u00e1m, \u017ee to psala Sandra,“ \u0159eknu se sm\u00edchem.<\/div>\n
„No p\u011bkn\u00fdho \u0161\u00e9fa sis to vybral,“ rozesm\u00e1l se Bill\u016fv otec. „Jen si na n\u011bm, Tome, smlsni. N\u011bkdy to pot\u0159ebuje jako s\u016fl.“<\/div>\n
„Svat\u00e1 pravda,“ za\u010dnu se sm\u00e1t.<\/div>\n
„No dovolte,“ rozesm\u00e1l se Bill. „J\u00e1 se sna\u017e\u00edm! Ale chyb\u00ed mi m\u016fj milovan\u00fd asistent,“ po\u0161ept\u00e1. Pfff, kdybych mu alespo\u0148 dok\u00e1zal odolat.<\/em><\/div>\n
„F\u00e1jn, vzd\u00e1v\u00e1m se,“ povzdechnu naoko otr\u00e1ven\u011b. „P\u0159emluvils m\u011b. Nap\u00ed\u0161u si smlouvu o p\u0159ijet\u00ed s\u00e1m,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Vr\u00e1t\u00ed\u0161 se?“ oto\u010dil m\u011b na k\u0159esle \u010delem k sob\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e tak hezky pros\u00ed\u0161, tak jo,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Tomi,“ zaj\u00e1sal a hned se ke mn\u011b sehnul, na\u010de\u017e m\u011b pol\u00edbil. „Budu t\u011b tu zase m\u00edt,“ usm\u00edval se radostn\u011b.<\/div>\n
„Jo, nav\u00edc\u2026 dostal jsem dost dobrej n\u00e1pad, jak agenturu je\u0161t\u011b zlep\u0161it,“ zazub\u00edm se a oto\u010d\u00edm se zase \u010delem k Billovu otci.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, to jsi mi nedopov\u011bd\u011bl. To m\u011b zaj\u00edm\u00e1,“ usm\u00e1l se na m\u011b.<\/p>\n

„N\u00f3\u2026“ na\u010dnu v\u011btu, ale p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b.<\/div>\n

„Anebo v\u00edte, co? Beru v\u00e1s, kluci, na ob\u011bd. Zavol\u00e1m Vivien, a\u0165 se odtrhne od n\u00e1kup\u016f a d\u00e1me si ve \u010dty\u0159ech j\u00eddlo, co vy na to?“ zvedne se z k\u0159esla.<\/div>\n
„To v\u016fbec nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Stejn\u011b jsme m\u011bli v pl\u00e1nu j\u00edt na ob\u011bd,“ odsouhlas\u00edm a mile zamrk\u00e1m na Billa, kdy\u017e zaklon\u00edm hlavu. „Nech toho \u0161\u00e9fov\u00e1n\u00ed a poj\u010f, hm?“ Je to \u0161ance, jak se s jeho rodi\u010di zase v\u00edc sbl\u00ed\u017eit, a to pro m\u011b moc znamen\u00e1. Zat\u00edm se zd\u00e1, \u017ee nebudeme m\u00edt ve vztaz\u00edch n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my, ale r\u00e1d bych se o tom i takhle ujistil a na\u0161e vztahy utvrdil.<\/em><\/div>\n
„P\u016fjdu r\u00e1d,“ usm\u011bje se na m\u011b a pot\u00e9 i na otce. Odp\u00edchnul se od k\u0159esla a do\u0161el si jen pro v\u011bci. Zat\u00edm jsem mu zav\u0159el notebook, srovnal mu v\u011bci na stole a pot\u00e9 do\u0161el k jeho otci. Bill u\u017e byl p\u0159ipraven\u00fd, tak\u017ee jsme mohli j\u00edt.<\/p>\n

Zav\u0159el jsem dve\u0159e od sekretari\u00e1tu a roze\u0161el se za nimi. Bill se za mnou oto\u010dil a nat\u00e1hl po mn\u011b ruku. Sladce se na m\u011b p\u0159itom usm\u00edval. Hned jsem se ho chytil a oplatil mu vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv. Nerad jsem tu chodbami chodil s\u00e1m, proto\u017ee na m\u011b ka\u017ed\u00fd divn\u011b civ\u011bl, ani\u017e by v\u011bt\u0161ina v\u011bd\u011bla, \u017ee se budeme s Billem br\u00e1t. M\u011bli m\u011b jen za toho kluka, co furt poru\u0161oval pravidla, \u0161ukal sekret\u00e1\u0159ky, a kdy\u017e se zapletl s \u0159editelem, tak ho vyhodil. To byl jeden z hlavn\u00edch d\u016fvod\u016f, pro\u010d jsem se sem necht\u011bl vracet. Te\u010f mi ale Bill i jeho otec dodali sebev\u011bdom\u00ed. \u0158ekl, \u017ee budu m\u00edt na firm\u011b sv\u016fj pod\u00edl, stejn\u011b tak jako akcie. Vezmeme se a budu taky Tr\u00fcmper. Budou m\u011b muset poslouchat a moc k\u0159iv\u00fdch kec\u016f ani pohled\u016f u\u017e si ke mn\u011b nedovol\u00ed. Bylo mi to l\u00edto, ale neust\u00e1le mi to p\u0159i\u0161lo lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby se tu v\u0161ichni p\u0159etva\u0159ovali jen proto, \u017ee budu Bill\u016fv man\u017eel a j\u00e1 se na n\u011b fale\u0161n\u011b usm\u00edval, kdy\u017e v\u00edm, jak\u00fd to jsou pokrytci.<\/p>\n

<\/em> „T\u011b\u0161il jsem se na tebe,“ \u0161eptne mi a d\u00e1 mi pusinku na tv\u00e1\u0159. Kr\u00e1\u010del vedle m\u011b a tiskl mi ruku ve sv\u00e9 dlani. Bylo vid\u011bt, \u017ee je r\u00e1d, \u017ee tu jsem. Bill\u016fv otec \u0161el kousek p\u0159ed n\u00e1mi a zdravil se s ka\u017ed\u00fdm, koho jsme po cest\u011b potkali. Kdy\u017e jsem zahl\u00e9dl hlou\u010dek t\u011bch slepic, sev\u0159el se mi hrudn\u00edk. Krom\u011b Edith a Niny u\u017e tam st\u00e1la i Liliana a Oliver. Ovinul jsem si kolem sebe Billovu ruku a propletl si s n\u00edm prsty, jako by m\u011b p\u0159ed nimi mohl chr\u00e1nit. Sna\u017eil jsem se d\u00edvat kamkoli jinam, ne\u017e stoj\u00ed oni, ale ne\u0161lo mi to. Stejn\u011b tak jsem se pokou\u0161el j\u00edt zp\u0159\u00edma a sebev\u011bdom\u011b, jen\u017ee marn\u011b. Jsem fakt patetickej. Z chlap\u016f, v\u0161ech t\u011bch \u0161uk\u016f si hlavu v\u016fbec nel\u00e1mu a tady se nervuju s takov\u00fdma povrchn\u00edma kr\u00e1vama a kret\u00e9nama.<\/em> Jakmile n\u00e1s zahl\u00e9dli, uti\u0161ili se a pozdravili Billa i jeho otce. Pot\u00e9 se ov\u0161em jejich pohled sto\u010dil ke mn\u011b. Bill se ov\u0161em narovnal a p\u0159imhou\u0159il zlostn\u011b o\u010di.<\/div>\n

„Omluv m\u011b,“ \u0159ekl mi s \u00fasm\u011bvem a ud\u011blal zhruba dva kroky k tomu hlou\u010dku. „Liliano, \u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s, abyste je\u0161t\u011b dnes na person\u00e1ln\u00edm vypsala novou smlouvu k p\u0159ijet\u00ed Toma Kaulitze,“ \u0159ekl zcela v\u00e1\u017en\u011b. „A pokud mo\u017eno, v\u00e1s ostatn\u00ed bych po\u017e\u00e1dal, abyste si za\u010dali v\u00edce v\u0161\u00edmat sv\u00e9 pr\u00e1ce. Od va\u0161ich vedouc\u00edch se mi nedost\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 kladn\u00e9ho hodnocen\u00ed k va\u0161im osobnostem, a podle toho jsem pot\u00e9 nucen jednat,“ \u0159ekl jen a pot\u00e9 se usm\u00e1l.<\/p>\n

„V\u017edy\u0165 to nen\u00ed je\u0161t\u011b ani dva m\u011bs\u00edce, co jste ho z firmy vyhodil,“ obo\u0159ila se n\u00e1hle proti n\u011bmu Liliana. Ahm, bezva\u2026 Jako bych to ne\u0159\u00edkal.<\/em><\/div>\n

„Tak zaprv\u00e9,“ vydechl Bill, „Toma jsem nevyhodil, on s\u00e1m rozv\u00e1zal pracovn\u00ed pom\u011br,“ p\u0159ik\u00fdvl lehce, na\u010de\u017e pokra\u010doval, „a zadruh\u00e9\u2026 ch\u00e1pu va\u0161e rozho\u0159\u010den\u00ed, ale to, zda ho p\u0159ijmu, vyhod\u00edm a t\u0159eba po t\u00fddnu znovu p\u0159ijmu, je pouze v\u011bc moje. Va\u0161\u00ed prac\u00ed je pouze to, abyste mu vypsala smlouvu. O nic jin\u00e9ho jsem v\u00e1s ne\u017e\u00e1dal a hlavn\u011b jsem se na nic jin\u00e9ho neptal.“<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, tak v z\u00e1kon\u00edku pr\u00e1ce jsou k tomuhle n\u011bjak\u00e1 pravidla,“ povyt\u00e1hne Oliver obo\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e si p\u0159itiskne desky s n\u011bjak\u00fdmi pap\u00edry d\u016fle\u017eit\u011b na hru\u010f. Nadechnu se, ale p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b Bill\u016fv otec.<\/div>\n
„Tak pod\u00edvejte se, moji mil\u00ed pracovn\u00edci. V\u017edy jsem od v\u00e1s po\u017eadoval profesion\u00e1ln\u00ed jedn\u00e1n\u00ed, a a\u010dkoli si v\u00e1\u017e\u00edme va\u0161\u00ed up\u0159\u00edmnosti, tohle je moje firma, Bill je te\u010f jej\u00edm \u0159editelem a pravidla tu d\u00e1v\u00e1me my. Toma pot\u0159ebujeme bez ohledu na to, co se tu mezi v\u00e1mi d\u011bje za probl\u00e9my, ale laskav\u011b si uv\u011bdomte, \u017ee nyn\u011bj\u0161\u00ed sumy, kter\u00e9 v\u00e1m p\u0159ich\u00e1zej\u00ed na va\u0161e konta z t\u00e9to firmy, by se mohly z\u00e1zra\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem za\u010d\u00edt zmen\u0161ovat. Tomovi bude brzy pat\u0159it \u010d\u00e1st firmy i s akciemi, tak\u017ee jako\u017eto k budouc\u00edmu Tr\u00fcmperovi se k n\u011bmu chovejte laskav\u011b s \u00factou,“ \u0159ekne jim s naprost\u00fdm klidem v hlase a dokonce i s \u00fasm\u011bvem ve tv\u00e1\u0159i, jako by se spolu bavili o tom, co budou d\u011blat o v\u00edkendu. No ty vole, tohle teda\u2026 ahm, co \u0159\u00edct?<\/em> Pouze jsem vid\u011bl jejich zara\u017een\u00e9 v\u00fdrazy a padaj\u00edc\u00ed spodn\u00ed panty, ale to u\u017e se J\u00f6rgen roze\u0161el s pozdravem d\u00e1le chodbou.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to by v\u00e1m m\u011blo sta\u010dit,“ usm\u00e1l se na n\u011b Bill tak\u00e9. „Hezk\u00fd den a nezapome\u0148te\u2026 tu smlouvu chci m\u00edt dnes na stole,“ dodal jen. Pot\u00e9 u\u017e m\u011b p\u0159ichytil za ruku a roze\u0161el se spole\u010dn\u011b se mnou d\u00e1l za otcem. Asi jsem si pr\u00e1v\u011b podepsal ortel. Te\u010f m\u011b budou nen\u00e1vid\u011bt je\u0161t\u011b v\u00edc. Ale co, seru na n\u011b.<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e jsme vy\u0161li z firmy, nastoupili jsme s Billem do jeho auta a pan Tr\u00fcmper do sv\u00e9ho Mercedesu, aby se sem u\u017e s n\u00e1mi potom nemusel vracet. Jeli jsme do m\u011bsta do jedn\u00e9 restaurace, kde jsme se usadili. Po chv\u00edli dorazila i Billova maminka s rukama pln\u00fdma ta\u0161ek. Vesele se s n\u00e1mi p\u0159iv\u00edtala, objala Billa a nakonec k m\u00e9mu \u00fadivu i m\u011b. Hned se za\u010dala vypt\u00e1vat na Nicki, bydlen\u00ed a svatbu. \u0158ekli jsme pravdu, \u017ee datum st\u00e1le nem\u00e1me, ale nejsp\u00ed\u0161 bude n\u011bkdy v l\u00e9t\u011b. Objednali jsme si j\u00eddlo a Bill se za\u010dal s otcem bavit o v\u00fdnosech firmy. A\u010dkoli jsem je poslouchal, v\u0161iml jsem si, \u017ee Vivien t\u00edm rozhovorem nen\u00ed moc zabran\u00e1. O\u010dividn\u011b si v tom moc nehov\u011bla. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti jsem ji oslovil.<\/p>\n

„Bill mi \u0159\u00edkal, \u017ee jste d\u0159\u00edv navrhovala interi\u00e9ry a\u2026 j\u00e1 jsem se rozhodl trochu pozm\u011bnit n\u00e1\u0161 d\u016fm. P\u0159ipad\u00e1 mi to tam takov\u00fd\u2026 hrozn\u011b nudn\u00fd. Mysl\u00edte, \u017ee se k tomu sv\u011btl\u00e9mu ob\u00fdv\u00e1ku bude hodit \u010derven\u00e1?“ zept\u00e1m se nesm\u011ble.<\/div>\n

„Ah, \u010derven\u00e1? To je v\u00fdborn\u00fd n\u00e1pad,“ usm\u011bje se na m\u011b. „Mil\u00e1\u010dku, zvedni zadek a vym\u011b\u0148 si se mnou m\u00edsta, a\u0165 se sly\u0161\u00edm s Tomem,“ pov\u00ed pot\u00e9 Billovi, na\u010de\u017e se zvedne. A\u010dkoli se na ni udiven\u011b pod\u00edv\u00e1, zvedne se a posad\u00ed se vedle sv\u00e9ho otce. Vivien se usad\u00ed vedle m\u011b, vym\u011bn\u00ed tal\u00ed\u0159e s j\u00eddlem i sklenice s pit\u00edm a pot\u00e9 mi polo\u017e\u00ed s \u00fasm\u011bvem svoji dla\u0148 na moji ruku. „Tak pov\u00eddej, Tome. Moc r\u00e1da ti s t\u00edm pom\u016f\u017eu. Barbary styl byl p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 nudn\u00fd pro m\u00e9 o\u010di,“ pob\u00eddne m\u011b vl\u00eddn\u011b, a\u010dkoli se v jej\u00edch moudr\u00fdch o\u010d\u00edch zra\u010d\u00ed pobaven\u00ed. M\u00e1m ji r\u00e1d. V\u017edy je na m\u011b stra\u0161n\u011b hodn\u00e1 a mil\u00e1.<\/p>\n

<\/em> „U\u017e jsem koupil p\u00e1r pol\u0161t\u00e1\u0159k\u016f do ob\u00fdv\u00e1ku. Je jich sedm, tu\u0161\u00edm,“ \u0159eknu j\u00ed nap\u00ednav\u011b, jako bych j\u00ed vypr\u00e1v\u011bl o dobrodru\u017en\u00e9m z\u00e1\u017eitku. Ona na m\u011b se stejn\u00fdm zaujet\u00edm i koukala. „V\u0161echny maj\u00ed odst\u00edn do \u010dervena, ale nejsou stejn\u00e9. Dva jsou bord\u00f3, dva klasicky \u010derven\u00e9 s b\u00edl\u00fdmi prou\u017eky, jeden je trochu do oran\u017eova a dal\u0161\u00ed dva naopak mi p\u0159ipadaj\u00ed, \u017ee maj\u00ed trochu odst\u00edn do r\u016f\u017eova,“ ujasn\u00edm j\u00ed.<\/div>\n

„Oh, to bude p\u011bkn\u00fd, a\u017e je rozm\u00edst\u00ed\u0161 po gau\u010di a k\u0159eslech. Bude to mnohem \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed a hez\u010d\u00ed ne\u017e ty sv\u011btle b\u00e9\u017eov\u00e9,“ pochv\u00e1l\u00ed mi hned vesele. Hah, j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1m dobr\u00fd vkus!<\/em><\/div>\n
„A jak je v ob\u00fdv\u00e1ku ta sv\u011btl\u00e1 podlaha, tak jsem koupil i koberec, aby v\u0161ude nebyly jenom dla\u017edice. M\u00e1 zhruba 2 metry na d\u00e9lku a metr a p\u016fl na \u0161\u00ed\u0159ku. Chci ho d\u00e1t pod st\u016fl u gau\u010de a tam takhle v tom okol\u00ed a\u017e k t\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce pod televiz\u00ed,“ pov\u00edm j\u00ed sv\u016fj n\u00e1pad, p\u0159i\u010dem\u017e gestikuluji rukama, abych j\u00ed to l\u00e9pe n\u00e1zorn\u011b mohl uk\u00e1zat. Vezmu do rukou p\u0159\u00edbor a vidli\u010dkou si str\u010d\u00edm sousto do \u00fast.<\/div>\n
„To by mohlo b\u00fdt p\u011bkn\u00e9. Jak vypad\u00e1?“ pt\u00e1 se hned zaujat\u011b, zat\u00edmco bere do rukou sklenku s \u010derven\u00fdm v\u00ednem.<\/div>\n
„Je ov\u00e1ln\u00fd v \u010derven\u00e9m odst\u00ednu. Jsou tam r\u016fzn\u00e9 spletit\u00e9 vzorce v podobn\u00fdch odst\u00ednech,“ pop\u00ed\u0161u j\u00ed ho trochu. „Myslel jsem, \u017ee to tam bude te\u010f sv\u011btlo-\u010derven\u00e9. P\u0159ipad\u00e1 mi to jako dobr\u00e1 kombinace.“<\/div>\n
„To rozhodn\u011b jo. Um\u00edm si to celkem dob\u0159e p\u0159edstavit, ale u\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e to uvid\u00edm na\u017eivo,“ v\u011bnuje mi sladk\u00fd \u00fasm\u011bv. Ah, z\u00edskal jsem si ji, to je dob\u0159e.<\/p>\n

<\/em> „Vlastn\u011b m\u011b je\u0161t\u011b napadlo, \u017ee m\u00edsto toho obrazu, jak vis\u00ed na prav\u00e9 zdi, jak se jde sm\u011brem ke kuchyni, \u017ee bych m\u00edsto toho koupil n\u011bjak\u00fd obraz s tmav\u00fdm r\u00e1mem taky v n\u011bjak\u00fdch \u010derven\u00fdch odst\u00ednech. P\u0159emalov\u00e1vat zase cel\u00fd pokoj se mi zd\u00e1 zbyte\u010dn\u00e9,“ pokr\u010d\u00edm trochu rameny a vezmu si dal\u0161\u00ed sousto.<\/div>\n

„To by mohlo b\u00fdt opravdu p\u011bkn\u00e9. M\u016fj p\u0159\u00edtel pracuje v galerii. Maj\u00ed tam spoustu obraz\u016f, tam by sis ur\u010dit\u011b vybral. N\u011bkdy tam spolu mus\u00edme zaj\u00edt a n\u011bco vybereme,“ pohlad\u00ed m\u011b s \u00fasm\u011bvem po pa\u017ei. „A mo\u017en\u00e1 bych dala i m\u00edsto toho velk\u00e9ho kaktusu u dve\u0159\u00ed n\u011bjakou velikou bord\u00f3 v\u00e1zu jen s n\u011bjak\u00fdmi such\u00fdmi rostlinami,“ \u0159ekne mi sv\u016fj n\u00e1pad. To nezn\u00ed v\u016fbec \u0161patn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Tak dob\u0159e, ten kaktus se mi tam moc nel\u00edb\u00ed. Bambus je hez\u010d\u00ed,“ zkonstatuji.<\/div>\n
„Oh, no vid\u00ed\u0161! Mohli bychom tam m\u00edsto toho d\u00e1t bambus. M\u011bl by slam\u011bn\u00fd kv\u011btn\u00edk obarven\u00fd na bord\u00f3\u2026 ur\u010dit\u011b by to cht\u011blo hranat\u00fd,“ vyhrkne na m\u011b nad\u0161en\u011b. P\u00e1ni, ta t\u00edmhle snad \u017eije.<\/em><\/div>\n
„To zn\u00ed \u00fa\u017easn\u011b. Je\u0161t\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, co ud\u011blat s lo\u017enic\u00ed, ale dnes jsem si byl vybrat novou sk\u0159\u00ed\u0148, tak\u017ee je\u0161t\u011b uvid\u00edm, jak se to tam v\u0161echno vejde, ale stra\u0161n\u011b bych cht\u011bl postel s nebesy,“ sv\u011b\u0159\u00edm j\u00ed s \u00fasm\u011bvem sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To by bylo ale naprosto kr\u00e1sn\u00e9,“ vydechne \u00fa\u017easem a stiskne k sob\u011b dlan\u011b. „Tome, ty m\u00e1\u0161 tak dokonal\u00fd styl. N\u011bkdy spolu mus\u00edme n\u011bkam zaj\u00edt. Neuva\u017eoval jsi n\u011bkdy o navrhov\u00e1n\u00ed interi\u00e9r\u016f?“ zept\u00e1 se m\u011b mile. Ahm, t\u00edmhle m\u011b zasko\u010dila. Co j\u00ed \u0159\u00edct?<\/em> Pod\u00edv\u00e1m se na Billa a jeho otce, jeliko\u017e si a\u017e te\u010f v\u0161imnu, \u017ee podez\u0159ele ztichli. Oba n\u00e1s pouze nech\u00e1pav\u011b sleduj\u00ed s pootev\u0159en\u00fdmi rty.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ podiv\u00edm se.<\/div>\n

„Vy jste jako dv\u011b baby,“ zakrout\u00ed J\u00f6rgen hlavou.<\/div>\n
„S Tomim se d\u00e1 bavit mnohem l\u00edp ne\u017e s Barbarou. Je to kr\u00e1sn\u00fd mu\u017e, ale p\u0159itom se s n\u00edm m\u016f\u017eu bavit o \u017eensk\u00fdch v\u011bcech, vi\u010f,“ pohlad\u00ed m\u011b hned Vivien s \u00fasm\u011bvem po pa\u017ei.<\/div>\n
„O mu\u017esk\u00fdch tak\u00e9. Je velmi schopn\u00fd pracovn\u00edk, a pokud v\u00edm, m\u011bl i n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd n\u00e1pad, kter\u00fd n\u00e1m cht\u011bl sd\u011blit,“ pokyne na m\u011b Bill\u016fv otec rukou, \u017ee te\u010f je spr\u00e1vn\u00fd \u010das na to, abych jim to pov\u011bd\u011bl. Odlo\u017e\u00edm p\u0159\u00edbor, ot\u0159u si nerv\u00f3zn\u011b ruce o kalhoty a pohl\u00e9dnu na Billa. Ten se na m\u011b v\u0161ak sladce usm\u00e1l, a\u010dkoli p\u0159itom tro\u0161ku zv\u00eddav\u011b kr\u010dil obo\u010d\u00ed. Nic o tom nev\u00ed, tak je samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee se tv\u00e1\u0159\u00ed jak \u0148ouma.<\/p>\n

<\/em> „No\u2026 kde jen za\u010d\u00edt,“ zasm\u011bju se a pod\u00edv\u00e1m se na celou svoji budouc\u00ed rodinu, jak na mn\u011b vis\u00ed pohledem. „Agenturu jste zalo\u017eil jako reklamn\u00ed spole\u010dnost, ale\u2026 zat\u00edm to jsou reklamy pro \u010dasopisy, na billboardy nebo bigboardy a propaga\u010dn\u00ed tabule a podobn\u011b. Jenom\u017ee i p\u0159esto\u017ee u\u017e jsme v roce 2011, p\u0159ipojen\u00ed televiz\u00ed z\u00e1rove\u0148 s internetem roste zhruba o 20% ro\u010dn\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee kdyby se za\u010daly nat\u00e1\u010det i reklamn\u00ed spoty pro r\u016fzn\u00e9 firmy nebo slu\u017eby, kter\u00e9 by byly um\u00edst\u011bny jak na internetu, tak i v televizi, jejich zn\u00e1most a popularita by je\u0161t\u011b rostla, \u010d\u00edm\u017e by m\u011bly v\u011bt\u0161\u00ed zisk a t\u00edm p\u00e1dem i my. Sta\u010d\u00ed jen naj\u00edt za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed firmu nebo n\u011bjak\u00fd v\u00fdrobek, ud\u011blat si dobr\u00e9 jm\u00e9no a\u2026 u\u017e to p\u016fjde samo,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou, na\u010de\u017e se kousnu do rtu. Samoz\u0159ejm\u011b by to ale cht\u011blo v\u00edce zam\u011bstnanc\u016f, firma by se ur\u010dit\u011b o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159ila o ten nat\u00e1\u010dec\u00ed t\u00fdm. Rozhodn\u011b by se uvolnila m\u00edsta pro n\u011bjak\u00e9 mlad\u00e9 a schopn\u00e9 lidi, kter\u00e9 maj\u00ed plno neohran\u00fdch n\u00e1pad\u016f, a firma by st\u00e1le rostla a byla neust\u00e1le u\u017e jen proslulej\u0161\u00ed,“ dopov\u00edm jim sv\u016fj n\u00e1vrh. Sjedu prsty po skleni\u010dce a pot\u00e9 se rad\u011bji napiju, aby si to prozat\u00edm mohli nechat proj\u00edt hlavou. Pom\u011brn\u011b dlouhou dobu vl\u00e1dlo ticho, dokud se neozvala Vivien.<\/p>\n

„To je ale naprosto dokonal\u00fd n\u00e1pad, zlat\u00ed\u010dko!“ vyhrkla na m\u011b vesele a znovu m\u011b pohladila po pa\u017ei, nad \u010d\u00edm\u017e jsem se musel pobaven\u011b usm\u00e1t. Tu \u017eenskou prost\u011b miluju. Je \u00fa\u017easn\u00e1. I kdybych vypustil z huby sebev\u011bt\u0161\u00ed sra\u010dku, tak m\u011b podpo\u0159\u00ed.<\/em> V\u0161iml jsem si, jak se Bill i tro\u0161ku mra\u010dil, ov\u0161em na\u0161tv\u00e1n\u00edm to nebylo. Po chvilce ke mn\u011b zvedl o\u010di a usm\u00e1l se t\u00edm sv\u00fdm tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„Je to absolutn\u011b\u2026“ odml\u010del se na okam\u017eik a zamrkal, „absolutn\u011b skv\u011bl\u00e9. P\u0159\u00e1l bych si, abys to zrealizoval, a pokud sm\u00edm, r\u00e1d bych ti jen a jen pomohl,“ \u0161eptnul, p\u0159i\u010dem\u017e se v\u0159ele usm\u00edval. „Nechci ti do toho zasahovat. Byl by h\u0159\u00edch n\u011bjak zasahovat do tv\u00fdch b\u00e1je\u010dn\u00fdch n\u00e1pad\u016f.“<\/div>\n
„Jenom\u017ee tady nez\u00e1le\u017e\u00ed na mn\u011b,“ oplat\u00edm mu \u00fasm\u011bv a pot\u00e9 se pod\u00edv\u00e1m na jeho otce. Ten si m\u011b st\u00e1le zamy\u0161len\u011b prohl\u00ed\u017eel, dokud se nenadechl.<\/div>\n
„To zn\u00ed opravdu dob\u0159e, ale mus\u00edm si to nechat proj\u00edt hlavou. Ty bys kdy\u017e tak v\u011bd\u011bl o n\u011bjak\u00fdch lidech s t\u011bmi n\u00e1pady nebo o n\u011bjak\u00fdch t\u011bch v\u00fdrobc\u00edch?“ pozvedne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chodil jsem na vy\u0161\u0161\u00ed odbornou \u0161kolu reklamn\u00ed tvorby, tam je plno \u0161ikovn\u00fdch lid\u00ed a ur\u010dit\u011b by se mezi nimi na\u0161li i tac\u00ed, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nena\u0161li \u017e\u00e1dnou dobrou p\u0159\u00edle\u017eitost. A v\u00fdrobky\u2026 ty se v\u017edycky najdou. Je jich plno a neust\u00e1le p\u0159ib\u00fdvaj\u00ed. Sta\u010d\u00ed, \u017ee se sv\u011bt dozv\u00ed, \u017ee agentura bude reklamy i nat\u00e1\u010det a oni se ozvou sami,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Dob\u0159e, mysl\u00edm, \u017ee se ve m\u011bst\u011b zdr\u017e\u00edme s Vivien d\u00e9le,“ v\u011bnuje mi vl\u00eddn\u00fd \u00fasm\u011bv a pot\u00e9 i sv\u00e9 man\u017eelce.<\/p>\n

„Ah, to je dob\u0159e. To t\u011b vezmu do t\u00e9 galerie,“ zasm\u011bje se hned Vivien.<\/div>\n

„Moc se t\u011b\u0161\u00edm. Ur\u010dit\u011b mus\u00edme vz\u00edt i Nicki, m\u00e1 r\u00e1da obrazy. Po\u0159\u00e1d n\u011bco kresl\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvnu rozhodn\u011b.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ v\u011bnoval Bill \u00fasm\u011bv jak mn\u011b, tak i sv\u00e9mu otci. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je r\u00e1d. „Mimochodem, kam se chyst\u00e1te do galerie?“ podzvedl obo\u010d\u00ed. Hah, jak je hned zv\u011bdavej, \u0161mudl\u00edk. Dal bych mu pusu, ale sed\u00ed daleko.<\/em><\/div>\n
„No, o tom ty je\u0161t\u011b nev\u00ed\u0161, l\u00e1sko,“ zasm\u011bju se. „Jen trochu vylep\u0161uju ob\u00fdv\u00e1k,“ semknu k sob\u011b nevinn\u011b rty.<\/div>\n
„Ale, pov\u00eddej,“ zasm\u011bje se ti\u0161e a napije se. „Pochlub se.“<\/div>\n
„V\u0161echno uvid\u00ed\u0161 doma. Jen pot\u0159ebuju je\u0161t\u011b obraz,“ u\u0161kl\u00edbnu se.<\/div>\n
„A bambus s t\u00edm kv\u011btn\u00edkem,“ dopln\u00ed m\u011b jeho mamka s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Dob\u0159e a je\u0161t\u011b to,“ dod\u00e1m se sm\u00edchem.<\/div>\n
„J\u00e1 se nesta\u010d\u00edm divit,“ usm\u011bje se Bill sladce. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se na to t\u011b\u0161\u00edm.“<\/div>\n
„A ta sk\u0159\u00ed\u0148 p\u0159ijde b\u011bhem t\u00fddne. Je\u0161t\u011b mi daj\u00ed v\u011bd\u011bt smskou,“ ozn\u00e1m\u00edm mu.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, to je super,“ p\u0159ik\u00fdvne, na\u010de\u017e si tro\u0161ku odka\u0161le. No co to\u2026<\/em> „Kone\u010dn\u011b bude\u0161 m\u00edt sv\u016fj pot\u0159ebn\u00fd prostor na boty,“ rozesm\u011bje se pot\u00e9. Pche, nem\u016f\u017eu za to, \u017ee on se spokoj\u00ed s deseti botama. Na boty mam \u00fachylku.<\/em><\/div>\n
„No co, m\u00e1m jich hodn\u011b. Sl\u00edbils mi to,“ za\u010dnu se sm\u00e1t a jeho rodi\u010de s n\u00e1mi.<\/p>\n

„N\u011bkdy mi je v\u0161echny uk\u00e1\u017ee\u0161,“ popl\u00e1c\u00e1 m\u011b Vivien pobaven\u011b po kolen\u011b.<\/div>\n

„V tom si asi hov\u011bt nebudete. Nejsou to \u017e\u00e1dn\u00e9 Chanel lodi\u010dky a podobn\u011b. Tak daleko jsem zat\u00edm nedo\u0161el,“ za\u010dnu se sm\u00e1t nanovo a ona se ke mn\u011b p\u0159id\u00e1. Bill se nakonec u\u017e jen culil. O\u010dividn\u011b ho t\u011b\u0161ilo, jak\u00e1 tu vl\u00e1dne atmosf\u00e9ra.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, na co se t\u011b\u0161\u00edm? A\u017e tam ty tvoje boty budeme skl\u00e1dat. Vezmeme si den volna,“ zasm\u011bje se. Teda to si posral, chlapec.<\/em><\/div>\n
„Billou\u0161i,“ \u0159eknu v\u00fdhru\u017en\u011b, av\u0161ak se sm\u00edchem.<\/div>\n
„No a co, Bille. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 n\u011bjakou \u00fachylku. Taky ur\u010dit\u011b n\u011bjakou m\u00e1\u0161,“ zastane se m\u011b pobaven\u011b jeho mamka.<\/div>\n
„Ale v\u0161ak ano, j\u00e1 proti tomu nic nem\u00e1m. Mus\u00edm si ho tro\u0161ku po\u0161k\u00e1dlit,“ usm\u011bje se nevinn\u011b.<\/div>\n
„Co m\u00e1\u0161 mimochodem, synku, za \u00fachylku?“ zept\u00e1 se ho s povyt\u00e1hnut\u00fdm obo\u010d\u00edm otec, a\u010d se usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Noo, to je tajn\u00fd,“ zasm\u011bje se. Pf, \u017ee ji nev\u00edm ani j\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Jen se pochlub,“ pob\u00eddne ho matka. Povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dnou nem\u00e1m,“ zasm\u011bje se sladce. Hah, m\u011b ale jedna pr\u00e1v\u011b napad\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Tomu nev\u011b\u0159\u00edm. J\u00e1 m\u00e1m doutn\u00edky, tvoje matka kabelky, tak\u017ee taky ur\u010dit\u011b n\u011bjakou m\u00e1\u0161,“ p\u0159imhou\u0159\u00ed J\u00f6rgen o\u010di. Tak to se do jejich rodiny s boti\u010dkami hod\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Kec\u00e1\u2026“ p\u0159ik\u00fdvnu na souhlas a op\u0159u se.<\/p>\n

„Vi\u010f? Co to je?“ vyzv\u00edd\u00e1 na mn\u011b hned jeho otec.<\/div>\n

„To se k j\u00eddlu asi nehod\u00ed,“ pod\u00edv\u00e1m se na Billa.<\/div>\n
„To nevad\u00ed. V\u0161ichni u\u017e jsme dojedli,“ pob\u00eddnou m\u011b znovu jeho rodi\u010de zv\u011bdav\u011b. To je v h\u00e1ji. Te\u010f jim ji asi budu muset \u0159\u00edct. Pak m\u011b doma Bill zml\u00e1t\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 pokud to nen\u00ed pravda.<\/em><\/div>\n
„O nic nejde,“ vydechne Bill se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Jen n\u00e1m to p\u011bkn\u011b pov\u011bz,“ pokyne J\u00f6rgen rukou.<\/div>\n
„No\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se znovu na Billa pobaven\u011b, „r\u00e1d kou\u0161e p\u0159i sexu a zvl\u00e1\u0161\u0165 do krku. V\u017edycky si p\u0159edstavuje, \u017ee je up\u00edr,“ rozesm\u011bju se. No dob\u0159e, tahle vzpom\u00ednka na \u0160pan\u011blsko nen\u00ed nejlep\u0161\u00ed, ale dodnes se tomu mus\u00edm sm\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Ohh, Tome,“ zasm\u011bje se a schov\u00e1 si obli\u010dej do dlan\u00ed. „Tohle se ne\u0159\u00edk\u00e1.“<\/div>\n
„Tak up\u00edr,“ rozesm\u011bj\u00ed se jeho rodi\u010de udiven\u011b.<\/div>\n
„Naposled to byl Edward ze Stm\u00edv\u00e1n\u00ed,“ sm\u011bju se d\u00e1l s nimi.<\/div>\n
„No a co, ka\u017ed\u00fd m\u00e1 n\u011bco,“ zasm\u00e1l se Bill s n\u00e1mi. „A ty po\u010dkej, a\u017e p\u0159ijdeme dom\u016f,“ rozesm\u00e1l se, p\u0159i\u010dem\u017e uk\u00e1zal prst\u00edkem na m\u011b.<\/div>\n
„Copak? Zase mi bude\u0161 s\u00e1t krev,“ p\u0159ejedu si \u0161pi\u010dkou jazyka po \u0161pi\u010d\u00e1c\u00edch. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee bych ho nem\u011bl takhle provokovat, ale nem\u016f\u017eu si pomoct.<\/em><\/div>\n
„Ne, d\u00e1m ti na zadek,“ u\u0161kl\u00edbnul se.<\/p>\n

„To si um\u00edme \u017eiv\u011b p\u0159edstavit,“ zasm\u011bje se jeho otec. „Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee je m\u016fj syn na sado maso.“ H\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1.<\/em> To u\u017e nevydr\u017e\u00edm a vypuknu v hlasit\u00fd z\u00e1chvat sm\u00edchu, p\u0159i\u010dem\u017e si mus\u00edm i p\u0159ikr\u00fdt rukou pusu, abych se trochu uti\u0161il. Na sado maso jsem teda sp\u00ed\u0161 j\u00e1, ale tohle m\u011b zabilo.<\/em><\/div>\n

„No to teda nejsem! Tohle bude v\u00fdchovn\u00fd. Snad si nemysl\u00edte, \u017ee bych ho uhodil,“ \u0159ekne, p\u0159i\u010dem\u017e se jen usm\u00edv\u00e1. „Po n\u011b\u010dem mus\u00ed p\u0159ij\u00edt udob\u0159ov\u00e1n\u00ed, ne? Pamatuju si, jak jste se vy dva v\u017edycky udob\u0159ovali. Dokonce jsi na mamku \u0161i\u0161lal,“ rozesm\u011bje se.<\/div>\n
„To tu nevytahuj,“ zabru\u010d\u00ed J\u00f6rgen, ale j\u00e1 se mus\u00edm sm\u00e1t d\u00e1l.<\/div>\n
„Ale tati, snad by ses nezlobil,“ zacul\u00ed se na n\u011bj. „J\u00e1 jsem te\u010f taky za Edwarda.“<\/div>\n
„To teprve bude\u0161 ve\u010der,“ chrochtnu mezi sm\u00edchem.<\/div>\n
„Kdepak, dneska budu rovnou Dracula,“ rozesm\u011bje se.<\/div>\n
„Tak to u\u017e mi rad\u011bji ud\u011blej vlkodlaka Jacoba,“ vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk.<\/div>\n
„Ten byl ale moc p\u011bknej,“ vydechne n\u00e1hle Vivien. M\u016fj \u010dlov\u011bk.<\/em><\/div>\n
„A to t\u011blo, vi\u010fte,“ zak\u0159en\u00edm se.<\/div>\n
„Netu\u0161il jsem, \u017ee jsi vid\u011bla Stm\u00edv\u00e1n\u00ed, mami,“ usm\u011bje se na ni mile Bill. „Ale uzn\u00e1v\u00e1m. Jacob vypadal v\u00e1\u017en\u011b p\u011bkn\u011b.“ Pf, to je vtip ne? M\u00e1 doma m\u011b a mysl\u00ed na Taylora Lautnera?<\/em> Hod\u00edm po n\u011bm vra\u017eedn\u00fd pohled. Ten dneska asi za\u017eije na\u0161tvan\u00e9ho vlkodlaka.<\/em> On v\u0161ak ud\u011blal jen nevinn\u00fd obli\u010dej a pousm\u00e1l se na m\u011b.<\/div>\n
„Na tvoje t\u011blo nem\u00e1 ni\u010d\u00ed, to se neboj,“ ujist\u00ed m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptem. M\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed, mil\u00e1\u010dek.<\/em> Pouze mu po\u0161lu vzdu\u0161nou pusu p\u0159es st\u016fl a obda\u0159\u00edm ho sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Ol\u00edznul si rty, na\u010de\u017e si spodn\u00ed ret skousnul. Se t\u011b\u0161\u00ed, a\u017e mi ve\u010der uk\u00e1\u017ee, ale j\u00e1 mu zkaz\u00edm pl\u00e1ny.<\/p>\n

<\/em> „No a\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se na jeho rodi\u010de, „kdy\u017e se tedy zdr\u017e\u00edte ve m\u011bst\u011b d\u00fdl, tak pokud u\u017e nem\u00e1te n\u011bco v pl\u00e1nu, mohli byste p\u0159ij\u00edt na ve\u010de\u0159i k n\u00e1\u2026 k Bi\u2026 k\u2026“ zakokt\u00e1m se, proto\u017ee nev\u00edm, co \u0159\u00edct. Sakra, je to jeho d\u016fm, ale\u2026 um.<\/em><\/div>\n

„K n\u00e1m dom\u016f,“ \u0159ekne Bill zcela jasn\u011b a op\u011bt mi v\u011bnuje sladk\u00fd \u00fasm\u011bv. Vd\u011b\u010dn\u011b mu \u00fasm\u011bv oplat\u00edm.<\/div>\n
„To bychom moc r\u00e1di. Cht\u011bli bychom vid\u011bt Nicki a str\u00e1vit s v\u00e1mi dv\u011bma p\u011bkn\u00fd ve\u010der. D\u011bkujeme za pozv\u00e1n\u00ed, r\u00e1di p\u0159ijdeme,“ vezme m\u011b Vivien za ruku s t\u00e9m\u011b\u0159 dojat\u00fdm v\u00fdrazem. „A bude\u0161 va\u0159it ty?“<\/div>\n
„Pokus\u00edm se n\u011bco ukuchtit,“ rozesm\u011bju se.<\/div>\n
„I kdyby to nebylo moc k j\u00eddlu, n\u00e1m to vadit nebude. P\u016fjdeme tam kv\u016fli v\u00e1m a mal\u00e9,“ mrkne na m\u011b J\u00f6rgen vl\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„Barbara n\u00e1s nikdy takhle ne ve\u010de\u0159i nezvala ani na ob\u011bdy, v\u011bt\u0161inou jsme jen p\u0159ijeli nebo oni k n\u00e1m. Stra\u0161n\u011b moc si p\u0159eju, abys to v\u0161echno zm\u011bnil, Tomi,“ \u0159ekne mi zjihle Vivien, p\u0159i\u010dem\u017e se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se a snad to bude alespo\u0148 \u010dasem trochu vid\u011bt,“ semknu k sob\u011b rty. K\u00e9\u017e by to tak c\u00edtil i Bill. P\u0159\u00e1l bych si, aby i on vid\u011bl a c\u00edtil n\u011bjak\u00e9 zm\u011bny, kter\u00e9 se mu budou l\u00edbit.<\/em> Bill tro\u0161ku sklopil o\u010di, jako by se snad styd\u011bl. Chv\u00edli jen sed\u011bl ani nedutal, a\u017e pot\u00e9 k n\u00e1m zvedl pohled.<\/div>\n
„Budu r\u00e1d, kdy\u017e p\u0159ijdete, a stra\u0161n\u011b m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee p\u0159ijdete za malou a za n\u00e1mi, nejen za mnou\u2026“ usm\u00e1l se. Zat\u00edm jsem z n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 jenom vyt\u00e1hnul prachy na sk\u0159\u00ed\u0148\u2026<\/em> Kousnu se s \u00fasm\u011bvem do rtu, av\u0161ak m\u016fj \u00fasm\u011bv se b\u011bhem chvilky vytrat\u00ed.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Byla polovina t\u00fddne za n\u00e1mi a j\u00e1 se op\u011bt t\u011b\u0161il dobr\u00e9mu zdrav\u00ed. Bill cht\u011bl, abych je\u0161t\u011b z\u016fstal doma, a\u010d jsem mu mohl milionkr\u00e1t \u0159\u00edkat, \u017ee u\u017e mi je dob\u0159e. N\u011bkdy m\u011b zaj\u00edm\u00e1, jestli o mn\u011b m\u00e1 opravdu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4162","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4162","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4162"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4162\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4162"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4162"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4162"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}