{"id":4166,"date":"2014-03-10T17:00:00","date_gmt":"2014-03-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4153"},"modified":"2014-03-10T17:00:00","modified_gmt":"2014-03-10T16:00:00","slug":"shatters-hope-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/10\/shatters-hope-2\/","title":{"rendered":"Shatters hope 2."},"content":{"rendered":"
autor: Sayurii<\/p>\n

<\/strong> BILL<\/p>\n

Nathalia u n\u00e1s str\u00e1vila cel\u00fd t\u00fdden, ne\u017e odjela se sv\u00fdm tat\u00ednkem Jamesem Fosterem n\u011bkam na dovolenou. Divil jsem se, pro\u010d nejedou i s mam\u010dou Tamerou, kterou jsem u\u017e d\u0159\u00edv m\u011bl tu \u010dest poznat. Je jako Nathiina star\u0161\u00ed kopie. Nijak jsem to ale nerozv\u00e1d\u011bl. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b z toho \u010dty\u0159ic\u00e1tn\u00edka jsem m\u011bl respekt jako je\u0161t\u011b z nikoho. Je chirurg, ale m\u00e1 za sebou dost tvrd\u00fd vojensk\u00fd v\u00fdcvik. Prozradil mi n\u011bjak\u00e9 jeho finty, jak se vykroutil z rann\u00ed rozcvi\u010dky, nebo jak musel stl\u00e1t 20 postel\u00ed. Dokonce i to, na co nebyl p\u0159\u00edli\u0161 py\u0161n\u00fd. Zejm\u00e9na to, kdy\u017e ho na\u010dapal velitel s d\u016fstojnic\u00ed ve sprch\u00e1ch. Pr\u00fd, \u017ee kdyby nebyl jeden z nejlep\u0161\u00edch, vylou\u010dili by ho. Cht\u011bl jsem se zeptat, p\u0159i \u010dem p\u0159esn\u011b je velitel na\u010dapal, ale nem\u011bl jsem na to odvahu. Kdy\u017e to d\u00e1l nerozv\u00e1d\u011bl, napadlo m\u011b hned n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, co podle m\u011b d\u011blali. V\u0161echny moje n\u00e1pady byly perverzn\u00ed. Tlumen\u011b jsem se nad nimi zahih\u0148al. Hlubok\u00fd, mu\u017esk\u00fd hlas m\u011b hned vr\u00e1til zp\u00e1tky na zem.<\/p>\n

„P\u0159ijde v\u00e1m to vtipn\u00e9?“ pozvedl obo\u010d\u00ed James.<\/div>\n

„V\u016fbec ne.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem pokorn\u011b.<\/div>\n
„No tehdy to rozhodn\u011b vtipn\u00e9 nebylo. Cel\u00e9 odpoledne jsem drhnul velitelovy p\u00e1ry kanad. Te\u010f po 20 letech\u2026“ nedokon\u010dil v\u011btu, jen se zasn\u011bn\u011b pousm\u00e1l. Chvilku bylo ticho. V o\u010d\u00edch mu ho\u0159ely plam\u00ednky, kter\u00e9 vypov\u00eddaly o tom, \u017ee na ty \u010dasy r\u00e1d vzpom\u00edn\u00e1.<\/div>\n
„No prav\u00e1 vojna je ale man\u017eelstv\u00ed, to mi v\u011b\u0159, synku.“ Posm\u00e1l se na m\u011b a chytil m\u011b za rameno.<\/div>\n
„Nikdy nenech nikoho, aby ti vzal to, co nejv\u00edc miluje\u0161.“ Pod\u00edval se mi hluboko do o\u010d\u00ed a j\u00e1 jemu. Tentokr\u00e1t se v nich zra\u010dil smutek.<\/div>\n
„Dob\u0159e. D\u011bkuju, pane.“ K\u00fdvnul jsem. Nev\u011bd\u011bl jsem, co jin\u00e9ho mu na to \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Najednou jsem usly\u0161el otev\u00edr\u00e1n\u00ed vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed. James se ohl\u00e9dl za rameno.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme, tati?“ zeptala se Nathy.<\/div>\n
„Jist\u011b. M\u016f\u017eete j\u00edt s Nathanielem nap\u0159ed.“ \u010cokol\u00e1dov\u00e1 d\u00edvka hned poslechla a prot\u00e1hla se s velk\u00fdm kufrem na kole\u010dk\u00e1ch ze dve\u0159\u00ed. Bratr \u0161el hned za n\u00ed s druh\u00fdm jej\u00edm kufrem v ruce.<\/div>\n
„R\u00e1d jsem v\u00e1s poznal, pane Fostere. M\u00e1te \u00fa\u017easnou dceru.“ P\u0159ijal jsem jeho ruku, kterou mi podal a pot\u0159\u00e1sl mi s n\u00ed.<\/div>\n
„I j\u00e1 v\u00e1s. Jste velmi osobit\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, Bille. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je \u00fa\u017easn\u00e1, je toti\u017e cel\u00e1 po svoj\u00ed matce.“ Pousm\u00e1l se smutn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee toho po v\u00e1s taky spoustu pod\u011bdila.“ Usm\u00e1l jsem se co nejvl\u00eddn\u011bji, aby mi \u00fasm\u011bv oplatil a nebyl smutn\u00fd.<\/div>\n
„To snad ne.“ Zasm\u00e1l se p\u0159ece jen nakonec a se slovy „Brzy nashledanou“ ode\u0161el.<\/p>\n

Zni\u010dehonic mi za\u010dala vrtat hlavou slova, kter\u00e1 mi \u0159ekl. „Nikdy nenech nikoho, aby ti vzal to, co nejv\u00edc miluje\u0161.“ Opakoval jsem si je alespo\u0148 3x. A co ten smutek, kdy\u017e se zm\u00ednil o svoj\u00ed \u017een\u011b? Jedin\u00e9, co m\u011b napadlo, bylo to, \u017ee se rozvedli. To by mi Nathalia p\u0159ece \u0159ekla. T\u0159eba se o tom nechce bavit. Pamatuju si, jak to bylo t\u011b\u017ek\u00e9 pro m\u011b. Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vyru\u0161il br\u00e1cha.<\/div>\n

„Tak\u2026 a jsme tady sami,“ svalil se na seda\u010dku vedle m\u011b, div mi neukopl hlavu.<\/div>\n
„Hm\u2026“ brouknul jsem jen.<\/div>\n
„Nad \u010d\u00edm zase \u0161rotuje\u0161?“ zeptal se Nath se sm\u00edchem v hlase. Mus\u00edm se zeptat, co se stalo, \u017ee je James tak smutn\u00fd. V\u00edm, \u017ee mi do toho nic nen\u00ed, ale Nathalia je skoro \u010dlen moj\u00ed rodiny, tak\u017ee n\u011bco mi do toho b\u00fdt mus\u00ed! Nav\u00edc nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e jsou kolem m\u011b lidi smutn\u00ed. Tr\u00e1p\u00ed m\u011b to.<\/div>\n
„James a Tamera jsou rozveden\u00ed?“ zeptal jsem se st\u00e1le zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
„Jak si na to p\u0159i\u0161el?“ divil se hned br\u00e1cha.<\/div>\n
„Jsou, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Jo.“ P\u00edpnul Nath posmutn\u011ble. V\u011bd\u011bl jsem to. Nejsem tak hloupej, jak mo\u017en\u00e1 vypad\u00e1m.<\/div>\n
„Tamera se rozvedla, nev\u00edm pro\u010d. U\u017e je to rok.“ Dodal po chv\u00edli ticha. Ani nev\u00edm, pro\u010d m\u011b to te\u010f tak zaj\u00edm\u00e1. Hlavn\u011b asi proto, \u017ee moji rodinu postihlo to sam\u00e9. V\u00edm, jak je to t\u011b\u017ek\u00e9. V\u00edm, jak to je t\u011b\u017ek\u00e9 pro mam\u010du a jak\u00e9 to m\u00e1 n\u00e1sledky pro d\u011bti, co \u017eij\u00ed bez jednoho z rodi\u010d\u016f. I kdy\u017e Nathalia Tameru v\u00edd\u00e1 \u010dasto. Tak\u017ee to je n\u011bco tro\u0161ku jin\u00e9ho. Pro\u010d se ale Tamera rozvedla s tak skv\u011bl\u00fdm chlapem? Alespo\u0148 tak se mi James jevil. Nav\u00edc je to je\u0161t\u011b docela \u010derstv\u00e9. Rok je kr\u00e1tk\u00e1 doba na to, aby se z toho stihl James vzpamatovat, alespo\u0148 to si mysl\u00edm ze zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 jsem pochytil u mam\u010di.<\/p>\n

„Jak to Nathy bere?“ Vyzv\u00eddal jsem d\u00e1l.<\/div>\n

„Docela dob\u0159e, abych pravdu \u0159ekl. L\u00edp ne\u017e James. Tak hlavn\u011b to nesrovn\u00e1vej s n\u00e1mi. Tohle je \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho. Nathalia je skoro dosp\u011bl\u00e1, nepot\u0159ebuje m\u00edt oba rodi\u010de st\u00e1le u sebe. Nav\u00edc ona m\u00e1 st\u0159\u00eddavou p\u00e9\u010di. Tamera se po\u0159\u00e1d star\u00e1 jako dobr\u00e1 matka. Narozd\u00edl od Victora. Ona na svoje d\u00edt\u011b nesere.“ Nath mluvil pom\u011brn\u011b rychle a znechucen\u011b, hlavn\u011b kdy\u017e vyslovil „otcovo“ jm\u00e9no.<\/div>\n
„Zaj\u00edmalo by m\u011b, pro\u010d Tamera Jamese opustila.“ Zamumlal jsem si sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
„U\u017e to ne\u0159e\u0161, to nezm\u011bn\u00ed\u0161. T\u0159eba to ani nebyla Jamesova chyba\u2026 prost\u011b se Tamera zamilovala do jin\u00fdho. A tahle teorie je mi nejbl\u00ed\u017e.“ Br\u00e1cha se u\u017e uklidnil. Nen\u00e1vid\u00ed Victora za to v\u0161echno snad nejv\u00edc z rodiny. V\u017edy kdy\u017e se o n\u011bm n\u011bkdo jen zm\u00edn\u00ed, Nath vzteky nev\u00ed co by. Rad\u0161i jsem se na nic d\u00e1l neptal, kdo v\u00ed, kam bysme se dostali p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n

Br\u00e1\u0161ka slav\u00ed poz\u00edt\u0159\u00ed narozenin\u00fd\u00fd\u00fd\u00fd\u00fd\u00fd\u00fd! To se mus\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b oslavit! M\u00e1m takovou radost a nem\u016f\u017eu se do\u010dkat. M\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed radost ne\u017e on, 2x tak v\u011bt\u0161\u00ed. V tomhle jsem po\u0159\u00e1d tak d\u011btinsk\u00fd. Je mi l\u00edto, \u017ee tady nebude i Nathalia. Te\u010f by tu nem\u011bla chyb\u011bt. Devaten\u00e1ct\u00e9 narozeniny jsou jen jednou za \u017eivot. A taky z\u00edtra p\u0159ijede mam\u010da! Poskakoval jsem vesele a\u017e do kuchyn\u011b p\u0159es halu po schodech nahoru do koupelny. Tam jsem si za\u010dal \u010distit zuby, mezit\u00edm jsem si sepnul dlouh\u00e9 havran\u00ed vlasy m\u00e1min\u00fdm sk\u0159ipcem do cul\u00edku. S kart\u00e1\u010dkem v puse jsem se vydal do br\u00e1\u0161kova pokoje. Cestou mi pasta uk\u00e1pla snad v\u0161ude po koberci, kter\u00fd se t\u00e1hnul chodbou a\u017e na konec. Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro ten \u010derven\u00fd koberec, br\u00e1ch\u016fv pokoj byl a\u017e na konci t\u00e9 dlouh\u00e9 chodby. Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro m\u011b, mamka m\u011b zabije, jestli ho nestihnu vyprat.<\/div>\n

Pomalu jsem otev\u0159el sv\u011btle hn\u011bd\u00e9, d\u0159ev\u011bn\u00e9 dve\u0159e na konci chodby. Opatrn\u011b jsem proklouznul dovnit\u0159 pokoje. Co nejpoti\u0161eji jsem se vkradl Nathovi do postele a objal ho zezadu.<\/p>\n

„Nat\u00ed\u00ed\u00edku! Bude\u0161 m\u00edt narozenin\u00fd\u00fd. J\u00e1 m\u00e1m p\u0159\u00e1n\u00ed jedin\u00fd\u00fd, \u0161t\u011bst\u00ed\u00ed zdrav\u00ed, \u0161t\u011bst\u00ed\u00ed zdrav\u00ed\u2026“ zp\u00edval jsem mu nesrozumiteln\u011b st\u00e1le s kart\u00e1\u010dkem mezi zuby.<\/div>\n

„Sakra Bille\u2026“ zachrapt\u011bl rozespale Nath. Nedbal jsem na v\u0161e, co mi \u0159\u00edkal a jak mi nad\u00e1val do blbe\u010dk\u016f a idiotk\u016f a pitome\u010dk\u016f a v\u0161eho mo\u017en\u00fdho a d\u00e1l jsem mu zp\u00edval.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161, ty idiotku.“ \u0158ekl jen u\u017e s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. U\u017e se m\u011b nesna\u017eil skopnout z postele, co\u017e bylo dob\u0159e – l\u00edp se mi zp\u00edvalo.<\/div>\n
„Proto m\u011b m\u00e1\u0161 tak r\u00e1d.“ Zaculil jsem se na n\u011bj a \u010fobnul ho ukazov\u00e1\u010dkem do tv\u00e1\u0159e. Nath se pousm\u00e1l a sednul si. Rukou si prom\u017eoural o\u010di, snad aby se mu rozlepily. To mi nevadilo, pro\u010d taky, \u017ee? Av\u0161ak potom si za\u010dal prok\u0159up\u00e1vat krk a klouby na rukou. To nesn\u00e1\u0161\u00edm! A on to v\u00ed, sr\u00e1\u010d jeden\u2026<\/div>\n
„Jej ned\u011blej to\u2026“ zabru\u010del jsem. Nath se jen zazubil a pokra\u010doval v tom.<\/div>\n
„Provokat\u00e9re.“ Zamra\u010dil jsem se na n\u011bj.<\/div>\n
„Nemra\u010d se tak, neslu\u0161\u00ed ti to. Koukni, u\u017e m\u00e1\u0161 p\u011bnu u huby.“ Zasm\u00e1l se br\u00e1cha a uk\u00e1zal sm\u011brem k past\u011b, co mi st\u00e9kala pomalu po brad\u011b.<\/div>\n
„No a co? J\u00e1 se alespo\u0148 nebudu t\u0159epat, a\u017e zest\u00e1rnu.“ Nam\u00edtnul jsem.<\/div>\n
„Ned\u011bl\u00e1m to tak \u010dasto, nebudu se t\u0159epat, neboj.“<\/div>\n
„Po\u010dkej za 50 let, ti to p\u0159ipomenu.“ Vypl\u00e1znul jsem na n\u011bj jazyk.<\/div>\n
„To u\u017e si nebude\u0161 pamatovat vlastn\u00ed jm\u00e9no, mrn\u011b otravn\u00fd!“ vypl\u00e1znul na m\u011b taky jazyk a s \u00fasm\u011bvem se odebral z pokoje pry\u010d.<\/div>\n
„Bo\u017ee Bille! Ty jsi prase!“ ozvalo se kdesi z chodby. Hned mi do\u0161lo, \u017ee Nath si v\u0161imnul m\u00e9ho pastov\u00e9ho veled\u00edla.<\/p>\n

Zrovna jsem rozkous\u00e1val croissant k sn\u00eddani a Nath si d\u011blal kafe, kdy\u017e jsem sly\u0161el zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed a kl\u00ed\u010de.<\/div>\n

„Mam\u010da.“ \u0158ekl s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem Nath, kdy\u017e se ke mn\u011b oto\u010dil. Nechal jsem sn\u00eddani sn\u00eddan\u00ed a roze\u0161el se do haly. U dve\u0159\u00ed st\u00e1la Simone. Zrovna si zouvala \u010dern\u00e9 kl\u00ednkov\u00e9 lodi\u010dky. P\u0159isp\u011bchal jsem k n\u00ed a bez zbyte\u010dn\u00fdch ot\u00e1zek j\u00ed zvedl cestovn\u00ed ta\u0161ku ze zem\u011b, na\u010de\u017e jsem si ji p\u0159ehodil p\u0159es rameno. Narovnala se, aby vid\u011bla, kdo se j\u00ed pr\u00e1v\u011b chyst\u00e1 pevn\u011b obejmout a po\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159iv\u00edtat. Usm\u00e1la se, kdy\u017e jsem se j\u00ed zav\u011bsil kolem krku.<\/div>\n
„Chyb\u011bli jste mi, klou\u010dci, tak jsem se sna\u017eil p\u0159ijet co nejd\u0159\u00edv. Doufala jsem, \u017ee v\u00e1s nevzbud\u00edm.“ Vysv\u011btlila, pro\u010d p\u0159i\u0161la tak brzo r\u00e1no.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsi doma, mami.“ Vydechl jsem jen.<\/div>\n
„Na to si nebudeme st\u011b\u017eovat. Chyb\u011blas n\u00e1m. Nemusela sis d\u011blat starosti, Bill tu poskakoval u\u017e v 7 hodin.“ Usm\u00e1l se Nath a p\u0159istoupil k mam\u010de, aby ji taky objal.<\/p>\n

„J\u00e9\u00e9 Nathe\u2026“ stiskla ho hned Simone. „Tebe jsem nevid\u011bla v\u011bky.“ Pousm\u00e1la se.<\/div>\n

„Alespo\u0148 sis odpo\u010dinula.“ Nam\u00edtl br\u00e1\u0161ka se sm\u00edchem a pustil mam\u010du ze sv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda.“ Nesouhlasila. „Pracovala jsem jako bl\u00e1zen, jsem r\u00e1da, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b doma se sv\u00fdmi d\u011btmi. D\u00e1m si sprchu, vybal\u00edm a n\u011bco uva\u0159\u00edm. Mus\u00edte mi napr\u00e1skat nejnov\u011bj\u0161\u00ed drby.“ Zahih\u0148ala se a pak zmizela ve 2. pat\u0159e i s cestovkou, kterou mi nev\u00edm kdy vzala z ramene. Jen jsem se na Natha ml\u010dky pousm\u00e1l a za\u0161el do zp\u00e1tky do kuchyn\u011b. Poklidil jsem po sob\u011b i po br\u00e1\u0161kovi n\u00e1dob\u00ed a byl nesm\u00edrn\u011b \u0161\u0165astnej, \u017ee jsme zase v\u0161ichni pohromad\u011b.<\/p>\n

autor: Sayurii<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sayurii BILL Nathalia u n\u00e1s str\u00e1vila cel\u00fd t\u00fdden, ne\u017e odjela se sv\u00fdm tat\u00ednkem Jamesem Fosterem n\u011bkam na dovolenou. Divil jsem se, pro\u010d nejedou i s mam\u010dou Tamerou, kterou jsem u\u017e d\u0159\u00edv m\u011bl tu \u010dest poznat. Je jako Nathiina star\u0161\u00ed kopie. Nijak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[587],"tags":[],"class_list":["post-4166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-shatters-hope"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4166"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4166\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}