{"id":417,"date":"2018-09-22T15:00:00","date_gmt":"2018-09-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=412"},"modified":"2018-09-22T15:00:00","modified_gmt":"2018-09-22T14:00:00","slug":"lykara-ii-stern-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/09\/22\/lykara-ii-stern-20\/","title":{"rendered":"Lykara II Stern 20."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Snad ti ud\u011bl\u00e1 radost, \u017ee\u2026 Tobiasi!“ \u010cutoru s vodou Trin upustil na zem a hned padl na kolena vedle le\u017e\u00edc\u00edho chlapce. P\u0159eto\u010dil ho na z\u00e1da a lehce popleskal po tv\u00e1\u0159\u00edch, zat\u00edmco kontroloval, jestli si nev\u0161imne krve nebo n\u011bjak\u00e9ho zran\u011bn\u00ed.
„Tobiasi\u2026 Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Pod\u00edvej se na m\u011b\u2026 Tobiasi?“ D\u00e1l ho lehce popl\u00e1c\u00e1val a za chv\u00edli na n\u011bj chlapec zam\u017eoural a mal\u00e1tn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l.
„Ahoj, v\u00edlo\u2026“ Zamumlal a Trin mu odhrnul vlasy z tv\u00e1\u0159e.
„Co se stalo? Byli tu temn\u00ed? Tobiasi, no tak, co se stalo? Co ti ud\u011blali?“
„Ty jsi tam taky spadl\u2026“ Pousm\u00e1l se Tobias m\u00edsto odpov\u011bdi a Trin k\u00fdvl.
„Jo, taky\u2026“ Pousm\u00e1l se na n\u011bj nazp\u00e1tek a vyvolal kolem nich sv\u011btla. Tobias po nich okouzlen\u011b nat\u00e1hl ruku a Trin zaklel. A\u0165 to bylo cokoli, st\u00edny mohl vylou\u010dit. Nikde \u017e\u00e1dn\u00e1 \u010derven\u00e1, a za tak kr\u00e1tkou chv\u00edli by se nedostaly z jeho dosahu.<\/p>\n

Tobias se k n\u011bmu p\u0159ivinul a on sebou cukl, kdy\u017e mu p\u0159ejel dlan\u00ed po hrudi.
„M\u011bl by sis to sundat, nebo nastydne\u0161.“ Zatahal za v\u00e1zanku jeho ko\u0161ile a zajel prsty pod mokrou l\u00e1tku. „Jo\u2026 m\u011blo by to j\u00edt dol\u016f.“ Pokra\u010doval a Trin\u016fv pohled teprve te\u010f padl na lahvi\u010dku zakut\u00e1lenou u nohy postele.
„Ty jsi vypil v\u00edl\u00ed jed.“ Vyjekl a vyprostil Tobiasovu ruku zpod sv\u00e9 ko\u0161ile. Tobias se zazubil a na\u0161pulil pusu.
„Chutn\u00e1 to jako bezinkov\u00e1 \u0161\u0165\u00e1va\u2026 jestli m\u00e1te tohle m\u00edsto chlastu, jste p\u011bkn\u00fd padavky.“ Zahih\u0148al se a Trin si se sm\u011bsic\u00ed \u00falevy i vzteku promnul obli\u010dej.
„A\u017e se mi bude\u0161 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b hrabat ve v\u011bcech, alespo\u0148 se nesple\u0165 v tom, co hled\u00e1\u0161.“ Napomenul ho, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by ho \u010dernovl\u00e1sek vn\u00edmal. Znova se dostal pod l\u00e1tku a prsty zkoumal linie jeho sval\u016f na b\u0159i\u0161e.
„Ale ty teda nevypad\u00e1\u0161 jako padavka\u2026“ Zamrkal na n\u011bj a Trin si pobaven\u011b odfrkl.
„No to bych prosil. Tak poj\u010f, studen\u00e1 voda ti ud\u011bl\u00e1 dob\u0159e.“ Vzal ho do n\u00e1ru\u010d\u00ed, ale v p\u016fli kroku se zarazil, kdy\u017e uc\u00edtil Tobiasovy rty na sv\u00e9m krku, jak se sunou dol\u016f pod\u00e9l kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a zase zp\u00e1tky.<\/p>\n

„Tobiasi, p\u0159esta\u0148\u2026“
„Tohle mus\u00ed dol\u016f\u2026“ Trin ho postavil na nohy a couvl od n\u011bj, ani\u017e by ho pustil, proto\u017ee pochyboval, \u017ee by se s\u00e1m udr\u017eel na nohou. Skoro se zasm\u00e1l nad v\u00fdrazem, kter\u00fd Tobias nasadil. Nemohl si nevzpomenout na to, jak takhle \u0161pulil pusu jako mal\u00fd, kdy\u017e mu vzal bonb\u00f3ny a vyl\u00e9tl s nimi do vzduchu, kam nedos\u00e1hl.
„Pro\u010d jsi tak daleko?“ Zak\u0148oural a tentokr\u00e1t se nat\u00e1hl po Trinov\u011b opasku.
„Tobiasi, p\u0159esta\u0148\u2026 to ten jed\u2026 poslouchej, p\u0159ejde to, kdy\u017e p\u016fjdeme do vody, vyprch\u00e1 to rychleji, ale dr\u017e svoje ruce u sebe, nerad bych t\u011b musel sv\u00e1zat.“
To zaujalo Tobiasovu pozornost a za chv\u00edli se zase zubil a nat\u00e1hl sv\u00e1 z\u00e1p\u011bst\u00ed p\u0159ed n\u011bj.
„Ty m\u011b chce\u0161 sv\u00e1zat\u2026“ Zavrn\u011bl a Trin ho pustil a promnul si obli\u010dej.
„Lesni\u010dko zelen\u00e1\u2026“ Zanad\u00e1val a Tobias znovu skon\u010dil na zemi.
„Au\u2026“ Vyjekl nap\u016fl p\u0159ekvapen\u011b a nat\u00e1hl se po v\u00edlen\u00edkovi.
„Poj\u010f ke mn\u011b\u2026“ Za\u0161kemral a Trin couvl. Bude lep\u0161\u00ed nechat ho na zemi vyst\u0159\u00edzliv\u011bt. Jak dlouho to mohlo trvat\u2026?<\/div>\n

\n
„Ne. J\u00e1 p\u016fjdu ven a ty z\u016fstane\u0161 tady.“
„To se mi nel\u00edb\u00ed\u2026 ty m\u011b nechce\u0161?“ Zeptal se zklaman\u011b a Trin si povzdechl. I sjet\u00fd v\u00edl\u00edm jedem by se ten drzej zmetek \u010dervenal, kdyby mu \u0159ekl, na co myslel v posledn\u00edch dnech a co v t\u011bch p\u0159edstav\u00e1ch d\u011blal.
„Ne, nechci\u2026“ Odpov\u011bd\u011bl mu pevn\u011b a znovu couvl, kdy\u017e si Tobias nemotorn\u011b st\u00e1hl promo\u010denou tuniku a uhladil si mokr\u00e9 rozcuchan\u00e9 vlasy.
„Nel\u00edb\u00edm se ti?“ Zamrkal na n\u011bj a Trin si s povzdechem k n\u011bmu d\u0159epl.
„Pod\u00edvej, tohle nechce\u0161 ani ty. Vypil jsi v\u00edl\u00ed jed, ten t\u011b nut\u00ed tohle d\u011blat. J\u00e1 nechci tebe a ty nechce\u0161 m\u011b.“
„Te\u010f p\u011bkn\u011b l\u017ee\u0161, v\u00edlo\u2026 cht\u011bl jsi m\u011b pol\u00edbit.“ Nam\u00edtl Tobias.
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee ano, ale te\u010f ne. Nejsi s\u00e1m sebou\u2026 nezneu\u017eiju toho, \u017ee jsi v tomhle stavu, abych s tebou n\u011bco m\u011bl. A\u017e by ses vzpamatoval, hodn\u011b bys litoval.“ Zkou\u0161el mu d\u00e1l domluvit a k jeho p\u0159ekvapen\u00ed se chlapec rozesm\u00e1l.<\/p>\n

„Po\u010dkej\u2026 ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee nev\u00edm, jak na to, v\u00edlo? Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to d\u011bl\u00e1m poprv\u00e9?“ Zeptal se ho a po \u010dty\u0159ech se k n\u011bmu vecpal, a\u017e Trina povalil na zadek. Ten jen t\u011b\u017ece polkl, kdy\u017e se Tobiasovy rty ocitly vedle jeho ucha a on mu za\u010dal t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b l\u00ed\u010dit jeho vlastn\u00ed p\u0159edstavy. Proti sv\u00e9 v\u016fli c\u00edtil, jak nad n\u00edm jeho v\u00edl\u00ed str\u00e1nka p\u0159eb\u00edr\u00e1 kontrolu, zuby se ost\u0159\u00ed a na rty se mu vkr\u00e1d\u00e1 nazelenal\u00fd povlak dal\u0161\u00edho jedu.
„Tobiasi\u2026 p\u0159esta\u0148.“ Za\u0161eptal nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b a zast\u00e9nal, kdy\u017e chlapcova dla\u0148 sjela z jeho b\u0159icha na jeho kl\u00edn. Tobias se v\u00edt\u011bzn\u011b usm\u00e1l a okouzlen\u011b vydechl, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edval.
„Jsi moc hezk\u00e1 v\u00edla\u2026“ Zamumlal a sklonil se pro polibek. Trin u\u017e neprotestoval. Chytil ho za z\u00e1tylek a s\u00e1m ho pol\u00edbil a vpravil do n\u011bj dal\u0161\u00ed d\u00e1vku jedu. Tobias zast\u00e9nal a nechal se Trinem p\u0159eto\u010dit pod n\u011bj. Znovu se nat\u00e1hl po mokr\u00e9 ko\u0161ili, a tentokr\u00e1t ji z v\u00edlen\u00edka sundal. Spokojen\u011b zamru\u010del nad pohledem, kter\u00fd se mu naskytl, a p\u0159ejel po jeho hrudi nehty.
„\u017d\u00e1dn\u00e1 padavka\u2026“ Zopakoval a Trin ho bez n\u00e1mahy zvedl a hodil ho na postel.<\/p>\n

Na vte\u0159inu mu problesklo hlavou, co by asi \u0159ekli Tom s Billem, kdyby v\u011bd\u011bli, co se chyst\u00e1 ud\u011blat s jejich mal\u00fdm chlape\u010dkem, ale jedin\u00fd pohled na to, jak se Tobias s\u00e1m souk\u00e1 z kalhot, ho ve\u0161ker\u00fdch my\u0161lenek zbavil. P\u0159istoupil a\u017e k posteli a Tobias m\u011bl hned pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce s jeho opaskem a kalhotami. Trin ho povalil a zap\u0159el se nad n\u00edm. Dlan\u00ed sev\u0159el jeho bok a tvrd\u011b ho pol\u00edbil. Jeho stehna si posunul v\u00fd\u0161 a Tobias se o n\u011bj za\u010dal s\u00e1m rytmicky t\u0159\u00edt.
V\u00edlen\u00edk opustil jeho rty a s \u00fa\u0161klebkem uv\u00edtal jeho hlasit\u00e9 steny, p\u0159itiskl rty na jeho k\u016f\u017ei a postupn\u011b zanechal zelenkav\u00e9 stopy snad na ka\u017ed\u00e9m m\u00edst\u011b jeho t\u011bla.
Kdy\u017e se s nimi dostal a\u017e k Tobiasovu kl\u00ednu, chlapec u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159i\u010del, jak \u017eadonil o v\u00edc. Byl tak kr\u00e1sn\u011b vl\u00e1\u010dn\u00fd a poddajn\u00fd, \u017ee se s p\u0159\u00edpravou skoro ani nemusel nam\u00e1hat. Pronikl do jeho t\u011bla a uv\u011bznil mu ruce nad hlavou. S\u00e1m si p\u0159ipadal, jako kdyby jeho vlastn\u00ed jed om\u00e1mil i jeho. Pomalu, ale d\u016frazn\u011b se rozpohyboval, a kdy\u017e znovu ochutnal Tobiasovu k\u016f\u017ei, krom zelen\u00fdch cesti\u010dek za sebou zanechal i p\u00e1r \u0161kr\u00e1banc\u016f od zub\u016f, ne\u017e se vr\u00e1til k jeho rt\u016fm, kter\u00e9 nep\u0159est\u00e1val l\u00edbat a\u017e do konce. Jako kdyby se s\u00e1m nechal tr\u00e1vit Tobiasov\u00fdm jedem.<\/p>\n

Tobias se nepatrn\u011b zavrt\u011bl a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Trin ho d\u00e1l nep\u0159\u00edtomn\u011b hladil po z\u00e1dech a sna\u017eil se s\u00e1m vypo\u0159\u00e1dat s t\u00edm, co ud\u011blali. Co on ud\u011blal. N\u011bkolikr\u00e1t\u2026
Proto\u017ee a\u0165 se to sna\u017eil ospravedlnit, jak cht\u011bl, tohle zvoral. Co na tom, \u017ee to oba cht\u011bli i bez jedu. On rozhodn\u011b nepl\u00e1noval ud\u011blat \u017e\u00e1dn\u00fd krok k tomu, aby se to opravdu stalo, a soud\u011b podle toho, jak si na n\u011bm Tobias chladil ve\u0161ker\u00fd vztek, ani on by si to nep\u0159iznal. Ne d\u0159\u00edv, ne\u017e by bylo pozd\u011b, aby n\u011bco ud\u011blal.
Jestli m\u00e1 d\u00e1l hr\u00e1t svou roli\u2026 Jestli ho m\u00e1 p\u0159edat jim do rukou i se v\u0161emi t\u011bmi riziky, tohle jen zt\u00ed\u017e\u00ed jeho \u00fasudek. Tobias se znovu zavrt\u011bl a jeho ruka se zastavila, kdy\u017e chlapec bolestn\u011b zast\u00e9nal a nadzdvihl se nad n\u00edm.
„Doprdele\u2026“ Zamumlal jen a se \u0161t\u011bst\u00edm stihl dob\u011bhnout do koupelny, kde za\u010dal d\u00e1vit zbytky jedu.
Trin si zat\u00edm nat\u00e1hl kalhoty a vyvolal sv\u00e1 sv\u011btla. V p\u0159edchoz\u00edch hodin\u00e1ch ostra\u017eitosti moc nedal, a to se taky hned projevilo v podob\u011b zelen\u00e9ho sv\u011btla, kter\u00e9 se k nim bl\u00ed\u017eilo, a v t\u011bsn\u00e9m z\u00e1v\u011bsu ho n\u00e1sledovalo \u010derven\u00e9.<\/p>\n

Tobias vy\u0161el z koupelny a s \u010derven\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a osu\u0161kou kolem bok\u016f si sedl vedle n\u011bj.
Trin mohl v jeho o\u010d\u00edch a v\u00fdrazu dokonale \u010d\u00edst, jak moc tou\u017e\u00ed po tom, aby ho Trin objal a ujistil ho, \u017ee to, co se stalo, pro n\u011bj n\u011bco znamen\u00e1, proto\u017ee pro n\u011bj zjevn\u011b znamenalo.
„Je mi hrozn\u011b zle\u2026“ Post\u011b\u017eoval si a u\u017e se chystal polo\u017eit si hlavu na jeho rameno, ale on se odt\u00e1hl a uk\u00e1zal na zelen\u00e9 sv\u011btlo. \u010cerven\u00e9 stihl schovat.
„To by m\u011blo, kdy\u017e si hraje\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm, od \u010deho by ses m\u011bl dr\u017eet d\u00e1l. Te\u010f ale nen\u00ed vhodn\u00e1 doba, abys tady skuhral. Tv\u016fj ta\u0165ka se bl\u00ed\u017e\u00ed. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee do hodiny je tady. M\u011bl bys se sebou n\u011bco ud\u011blat, jestli teda nechce\u0161, aby t\u011b vid\u011bl takhle.“ Sjel ho kritick\u00fdm pohledem a v\u00fdznamn\u011b se zastavil na ka\u017ed\u00e9 st\u00e1le je\u0161t\u011b nazelenal\u00e9 stop\u011b po jeho rtech.
Tobias sebou cuknul, jako kdyby mu dal facku. Na jeho tv\u00e1\u0159i zahl\u00e9dl, jak se vyst\u0159\u00eddal \u0161ok se slzami, kter\u00e9 zadr\u017eel jen silou v\u016fle. Trin se zvedl, nat\u00e1hl se na zem po svoji ko\u0161ili a zavrt\u011bl nespokojen\u011b hlavou nad roztr\u017eenou v\u00e1zankou.<\/p>\n

„No bezva.“ Zamumlal a v odrazu okna zahl\u00e9dl, jak si Tobias sp\u011b\u0161n\u011b ot\u00edr\u00e1 tv\u00e1\u0159e, ne\u017e vstal a pr\u00e1sknul za sebou dve\u0159mi koupelny.
Trin se ani nenam\u00e1hal klepat a suver\u00e9nn\u011b vlezl za n\u00edm, aby mu podal \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed.
„Tohle m\u00e1 dost vysok\u00fd l\u00edme\u010dek, aby si Tom ni\u010deho nev\u0161iml, jen ti to asi bude trochu del\u0161\u00ed.“ Prohodil ledabyle a kriticky mlaskl nad Tobiasovou snahou vydrbat ze sebe zelen\u00e9 stroupky na \u0161kr\u00e1banc\u00edch. „Toho se jen tak nezbav\u00ed\u0161, ale za p\u00e1r dn\u00ed to zmiz\u00ed samo.“
„D\u00edk za radu, kret\u00e9ne. Taky sis to mohl odpustit.“ Vy\u0161t\u011bkl na n\u011bj Tobias, i kdy\u017e ani zdaleka nezn\u011bl tak bojovn\u011b, jak cht\u011bl.
Trin by byl nejrad\u0161i, kdyby mu jednu vrazil. Ani by se mu nebr\u00e1nil. I tak pokra\u010doval.
„D\u011blal jsem jen to, co jsi s\u00e1m cht\u011bl\u2026 princ\u00e1tko\u2026 A te\u010f sebou ho\u010f. J\u00e1 jdu znova pro vodu, proto\u017ee kv\u016fli n\u011bkomu ji st\u00e1le nem\u00e1me. Nebo ji nechce\u0161? M\u00e1m to br\u00e1t jako dal\u0161\u00ed truc Tomovi stejn\u011b jako ty, o kterejch jsi mi \u0159\u00edkal?“ Nadzdvihl obo\u010d\u00ed a Tobias mu tuniku vy\u0161kubl.
„Vypadni, kret\u00e9ne.“ Sykl na n\u011bj a Trin mu vysekl posm\u011b\u0161nou poklonu, ne\u017e ode\u0161el.
Mo\u017en\u00e1 mu tu tuniku s l\u00edme\u010dkem d\u00e1vat nem\u011bl, mo\u017en\u00e1 m\u011bl dovolit, aby si toho Tom v\u0161iml, proto\u017ee se mohl vsadit, \u017ee by z n\u011bj ud\u011blal ka\u0161i, a p\u0159esn\u011b to by si zaslou\u017eil.<\/p>\n

Ani se o moc nezm\u00fdlil. Tom do vesnice dorazil do hodiny, zrovna kdy\u017e se vracel s vodou. Hned ho dob\u011bhl a s panikou v o\u010d\u00edch se rozhl\u00ed\u017eel kolem.
„Kde je? Daria \u0159\u00edkala, \u017ee je s tebou.“ Vyhrkl na n\u011bj hned a Trin mu polo\u017eil ruku na rameno.
„Klid, je v po\u0159\u00e1dku. T\u00e1mhle.“ Uk\u00e1zal k jejich domku a Tom vydechl \u00falevou. Rozb\u011bhl se tam, a kdy\u017e se \u010dernovl\u00e1sek objevil na prahu, bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed jej k sob\u011b p\u0159it\u00e1hnul a pevn\u011b ho objal. Tobias mu objet\u00ed oplatil a Trin zav\u00e1hal, jestli za nimi v\u016fbec m\u00e1 j\u00edt. Jen\u017ee b\u011bhem jedin\u00e9ho mrknut\u00ed bylo po v\u0161em. Tobias otce odstr\u010dil a Trin mohl jen h\u00e1dat, co po sob\u011b za\u010dali \u0161t\u011bkat. Nakonec z\u016fstal Tom st\u00e1t na prahu a jeho milovan\u00fd syn\u00e1\u010dek mu pr\u00e1sknul dve\u0159mi p\u0159ed nosem.
Trin se u\u0161kl\u00edbl a pomalu se roze\u0161el k Tomovi.<\/p>\n

„J\u00e1 si myslel, \u017ee jako jezinka je jen na m\u011b\u2026 A takov\u00fd to bylo roztomil\u00fd d\u00edt\u011b.“ Prohodil, kdy\u017e se usadil vedle Toma na pr\u00e1h a ten jen zavrt\u011bl hlavou.
„Kdo z v\u00e1s mu nakecal, \u017ee se tady Bill objevil jeho z\u00e1sluhou?“ Trin jen pokr\u010dil rameny.
„Sami jste tenkr\u00e1t tvrdili, \u017ee nev\u00edte, co za schopnosti m\u00e1, tak pro\u010d ne\u2026“
„\u0158\u00edkal jsem ti to u\u017e jednou, Bill je pry\u010d. Nav\u017edycky. Je mi jedno, na co si tady vy hrajete, ale jeho z toho vynech\u00e1te. Odch\u00e1z\u00edme.“
„J\u00e1 nejsem proti, pro m\u011b za m\u011b si tu malou jezinku ho\u010f na z\u00e1da a odnes, kam je libo. Jen\u017ee po\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee u\u017e se v\u00ed, \u017ee je tady. P\u016flka Lykary je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee m\u016f\u017ee n\u011bco zm\u011bnit. Pochybuju, \u017ee v\u00e1s jen tak nechaj\u00ed j\u00edt.“
„Co m\u00e1me podle tebe d\u011blat?“
„Nejlep\u0161\u00ed bude dostat se do pal\u00e1ce p\u0159es port\u00e1l ve v\u00edl\u00edm pal\u00e1ci.“
„Zbl\u00e1znil ses, to je nejm\u00ed\u0148\u2026“ Trin ho zarazil zvednutou dlan\u00ed.
„Nikoho ani nenapadne, \u017ee s n\u00edm hodl\u00e1\u0161 zdrhnout, kdy\u017e se te\u010f vyd\u00e1te opa\u010dn\u011b, a ne\u017e jim to dojde, u\u017e budete pry\u010d. To p\u0159ece chce\u0161, ne? Nebo hodl\u00e1\u0161 riskovat, \u017ee ho n\u011bkdo p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, jak tady m\u00e1 z\u016fstat a bojovat za Lykaru?“ Zeptal se a spokojen\u011b se pousm\u00e1l. Dostal Toma p\u0159esn\u011b tam, kam cht\u011bl, a ani nam\u00e1hat se nemusel.
„Kdy vyraz\u00edme?“<\/p>\n

autor: Bitter<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter „Snad ti ud\u011bl\u00e1 radost, \u017ee\u2026 Tobiasi!“ \u010cutoru s vodou Trin upustil na zem a hned padl na kolena vedle le\u017e\u00edc\u00edho chlapce. P\u0159eto\u010dil ho na z\u00e1da a lehce popleskal po tv\u00e1\u0159\u00edch, zat\u00edmco kontroloval, jestli si nev\u0161imne krve nebo n\u011bjak\u00e9ho zran\u011bn\u00ed.„Tobiasi\u2026 Sly\u0161\u00ed\u0161<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[699],"tags":[],"class_list":["post-417","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lykara-ii-stern"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/417","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=417"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/417\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}