{"id":4172,"date":"2014-03-08T16:00:00","date_gmt":"2014-03-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4159"},"modified":"2014-03-08T16:00:00","modified_gmt":"2014-03-08T15:00:00","slug":"denial-65","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/08\/denial-65\/","title":{"rendered":"Denial 65."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

<\/strong> Ani jsme se nenad\u00e1li a t\u00fdden utekl jako voda, zat\u00edmco jsem si k Billovi nast\u011bhoval n\u011bjak\u00e9 v\u011bci. Byt jsem zat\u00edm nem\u011bl v pl\u00e1nu prodat, sp\u00ed\u0161 jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o pron\u00e1jmu, ale na to byl je\u0161t\u011b \u010das. O svatb\u011b jsme zat\u00edm pouze polemizovali, ale nic nebylo zat\u00edm ustanoven\u00e9. Nem\u011bli jsme vybran\u00fd ani datum. Hlavn\u00ed bylo, jak jsme to c\u00edtili my.<\/div>\n

Byl tu ov\u0161em n\u00e1\u0161 prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd v\u00edkend. Bill m\u011bl v pl\u00e1nu ukl\u00edzet, dojet mi pro p\u00e1r dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed a maxim\u00e1ln\u011b zajet do kr\u00e1mu. To mn\u011b se samoz\u0159ejm\u011b nel\u00edbilo. Nikdy jsem nebyl p\u0159\u00edli\u0161 dom\u00e1c\u00ed typ. Kdy\u017e u\u017e jsem odte\u010f m\u011bl rodinu, rozhodl jsem se podniknout n\u011bco o v\u00edkendu s rodinou. Je\u0161t\u011b v p\u00e1tek ve\u010der jsem se vkradl k mal\u00e9 do pokoj\u00edku, zat\u00edmco se Bill sprchoval, a zeptal se j\u00ed, zda by necht\u011bla jet na n\u011bjak\u00fd v\u00fdlet. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jako prav\u00e1 princezna si hned usmyslela, \u017ee chce na hrad nebo z\u00e1mek. Vlastn\u011b se mi to i zd\u00e1lo jako dobr\u00fd n\u00e1pad, tak jsem j\u00ed p\u0159ikryl o\u010di rukou a nechal ji p\u00e1trat na map\u011b, dokud nezap\u00edchla prst\u00edk do n\u011bjak\u00e9ho m\u00edsta. Na\u0161el jsem nejbli\u017e\u0161\u00ed z\u00e1mek, kter\u00fd byl p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159i hodiny odtud. Dal jsem j\u00ed u\u017e jen pusu na span\u00ed a opustil jej\u00ed pokoj\u00edk se slovy, aby si promyslela, co si bude cht\u00edt vz\u00edt s sebou.<\/p>\n

Bylo kolem dev\u00edti r\u00e1no, kdy\u017e se ze schod\u016f ozvaly Billovy \u0161ourav\u00e9 kroky. Nicki je\u0161t\u011b sn\u00eddala a j\u00e1 j\u00ed d\u011blal medu\u0148kov\u00fd \u010daj na cestu. M\u011bla ho r\u00e1da, sama si ho po mn\u011b vy\u017e\u00e1dala. Za\u0161rouboval jsem v\u00ed\u010dko s n\u00e1stavcem na cuc\u00e1n\u00ed a pot\u00e9 jsem se ujistil, zda t\u011bsn\u00ed. To u\u017e se ov\u0161em Bill objevil ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n

„Uhm, dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0161eptnul, kdy\u017e ve\u0161el do kuchyn\u011b a rozko\u0161n\u011b se zaculil. „Co to tu d\u011bl\u00e1te, zlat\u00ed\u010dka moje?“ zabalil se o n\u011bco v\u00edce do sn\u011bhob\u00edl\u00e9ho \u017eupanu. To se mi snad zd\u00e1. My u\u017e jsme p\u0159ipraveni na cestu a on tu b\u011bh\u00e1 nahej jen s \u017eupanem. M\u011b z n\u011bj jebne. Tohle jsem si rozhodl vz\u00edt?<\/em><\/div>\n
„Ahoj, tat\u00ed,“ zak\u0159en\u00ed se na n\u011bj hned Nicki, kter\u00e1 mi p\u0159inese misku od m\u00fcsli, abych ji dal do my\u010dky.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, ty sp\u00e1\u010di,“ brouknu pobaven\u011b a sklid\u00edm to. „Chutnalo ti?“ zept\u00e1 se Nicki.<\/div>\n
„Jo, ty se\u0161, Tomi, ten nejlep\u0161\u00ed kucha\u0159,“ zacul\u00ed se na m\u011b a obejme m\u011b kolem nohou. Zlat\u00ed\u010dko moje, jsem r\u00e1d, \u017ee je n\u00e1\u0161 vztah neust\u00e1le stejn\u00fd. Naopak se snad je\u0161t\u011b zlep\u0161uje.<\/em> Pohladil jsem ji po hlavi\u010dce a podal Billovi latt\u00e9.<\/div>\n
\n
„Mockr\u00e1t d\u011bkuju,“ vzal si ho ode m\u011b a vd\u011b\u010dn\u011b se usm\u00e1l. „Ne\u010dekal jsem, \u017ee budete tak \u010dil\u00ed, a hlavn\u011b jsem netu\u0161il, \u017ee jste u\u017e vzh\u016fru,“ p\u0159izn\u00e1 a zacul\u00ed se, na\u010de\u017e se hned napije latt\u00e9.<\/div>\n
„No my u\u017e jsme dlouho vzh\u016fru. To jen ty vysp\u00e1v\u00e1\u0161\u2026“ vezmu si malou do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„\u2026a zdr\u017euje\u0161, tati,“ p\u0159ik\u00fdvne naprosto v\u00e1\u017en\u011b Nicol. Holka \u0161ikovn\u00e1.<\/em> Se sm\u00edchem jsem j\u00ed dal pusu na tv\u00e1\u0159 a do\u0161el k Billovi.<\/div>\n
„B\u00fdt tebou,“ p\u0159ichyt\u00edm ho za \u0161\u0148\u016fru od \u017eupanu, „tak hnu zadkem, jinak jedeme bez tebe,“ d\u00e1m mu s \u00fasm\u011bvem pusu.<\/div>\n
„Kam jedeme?“ \u0159ekne nech\u00e1pav\u011b a p\u0159i tom se na n\u00e1s oba pod\u00edv\u00e1. „M\u011bl jsem dojet jen nakoupit,“ na\u0161pul\u00ed rty. „J\u00e1 chci jet s v\u00e1ma!“ \u0159ekne ihned. No je\u0161t\u011b aby ne.<\/em> Musel jsem se nad t\u00edm rozesm\u00e1t a pol\u00edbit ho.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b bys sebou m\u011bl hejbnout,“ brouknu a pohlad\u00edm ho po zadku.<\/div>\n
„\u017de se\u0161 to, tati, ty, tak na tebe po\u010dk\u00e1me,“ zahih\u0148\u00e1 se Nicki a sleze ze m\u011b. Z t\u00e9 n\u011bkdy lezou hlody, jako by byla opravdu moje.<\/em> Pak se rozb\u011bhla nahoru do sv\u00e9ho pokoj\u00edku.<\/div>\n
„Ale to j\u00e1 sebou klidn\u011b hnu, ale pov\u011bz mi, kam pojedeme,“ usm\u00e1l se na m\u011b sladce a pol\u00edbil m\u011b. „D\u011bl\u00e1te mi sam\u00e1 p\u0159ekvapen\u00ed,“ po\u0161eptal.<\/p>\n

„No\u2026“ ovinu mu ruce kolem krku, na\u010de\u017e ho p\u00e1rkr\u00e1t m\u011bkce pol\u00edb\u00edm, „kdy\u017e je to n\u00e1\u0161 prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd v\u00edkend, rozhodl jsem se, \u017ee ho nechci str\u00e1vit ukl\u00edzen\u00edm a v\u00e1len\u00edm se doma. Pojedeme n\u011bkam na v\u00fdlet. U\u017e v\u010dera jsme s Nicki vybrali, kam by r\u00e1da jela,“ prozrad\u00edm mu s \u00fasm\u011bvem. „Vlastn\u011b bych tyhle va\u0161e v\u00edkendy r\u00e1d n\u011bjak o\u017eivil. Pot\u0159ebujete zm\u011bnu,“ zkonstatuji. V\u00edkendy jsou prakticky v\u011bc, na kterou se t\u011b\u0161\u00edm ze v\u0161eho nejv\u00edc. Budeme v\u0161ichni spolu a budeme si u\u017e\u00edvat. Budeme jezdit na v\u00fdlety, ob\u010das zajedeme k rodi\u010d\u016fm nebo po\u0159\u00e1dat grilova\u010dky a podobn\u00e1 setk\u00e1n\u00ed. Chci, aby i mal\u00e1 n\u011bco za\u017eila a n\u011bco si u\u017eila.<\/em> To se na jeho tv\u00e1\u0159i vykouzlil \u00fasm\u011bv. P\u0159ivinul se ke mn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e hrne\u010dek s latt\u00e9 odlo\u017eil na linku.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil a pohladil m\u011b po ramenou.<\/div>\n
„R\u00e1d bych tohle v\u0161echno zm\u011bnil. Po\u0159\u00e1d jsou tu zn\u00e1t Barba\u0159iny vlivy a pravidla. V jist\u00e9m sm\u011bru to je dob\u0159e, ale chci tu zanechat i n\u011bco po sob\u011b,“ p\u0159izn\u00e1m. „T\u0159eba ta v\u00e1za v lo\u017enici m\u011b tam naprosto d\u011bs\u00ed,“ za\u010dnu se sm\u00e1t.<\/div>\n
„D\u00e1me ji pry\u010d,“ usm\u011bje se sladce. „Ud\u011bl\u00e1me si to tu jen a jen podle sebe, podle m\u011b a tebe, podle n\u00e1s,“ po\u0161eptal a sjel mi prsty po \u0161\u00edji.<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 ale zapom\u00ednat na Nicki. Nem\u016f\u017eeme j\u00ed to tu cel\u00fd p\u0159estav\u011bt jako jej\u00ed cel\u00fd \u017eivot. Barbara je po\u0159\u00e1d jej\u00ed m\u00e1ma, kterou m\u00e1 r\u00e1da,“ ot\u0159u se mu nosem o jeho.<\/p>\n

Nicki miluju nadev\u0161echno a Barbaru bych ji nikdy necht\u011bl nahrazovat nebo j\u00ed tu m\u00e1mu odp\u00edrat. St\u00e1le pat\u0159\u00ed do rodiny, je to jej\u00ed rodi\u010d a je dobr\u00e9, aby tu na ni m\u011bla n\u011bjak\u00e9 vzpom\u00ednky, jako jsou t\u0159eba fotky u n\u00ed v pokoj\u00edku.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 o tom v\u00edm. Nechci, aby z toho byla vy\u0159azen\u00e1, nikdy nebude, ale n\u011bkter\u00e9 v\u011bci z\u016fst\u00e1vaj\u00ed pouze na n\u00e1s. A j\u00e1 chci, aby ses tu c\u00edtil dob\u0159e, jsi tu doma,“ pohlad\u00ed m\u011b.<\/div>\n

„Dob\u0159e. D\u011bkuju,“ usm\u011bju se. „Jestli teda nebude\u0161 nic j\u00edst, b\u011b\u017e se obl\u00e9ct, hm?“ d\u00e1m mu pusu na nos.<\/div>\n
„U\u017e b\u011b\u017e\u00edm, \u0161\u00e9fe,“ zasm\u011bje se na m\u011b, d\u00e1 mi je\u0161t\u011b drobn\u00fd polibek a n\u00e1sledn\u011b u\u017e cupit\u00e1 nahoru. Nicki se v\u0161ak n\u00e1hle rozb\u011bhla po schodech dol\u016f, \u017ee ho m\u00e1lem srazila s sebou.<\/div>\n
„Tomi, Tomi,“ dob\u011bhne a\u017e ke mn\u011b. Huh, co je?<\/em> „A m\u016f\u017eu si s sebou vz\u00edt Tomiho juniora?“ pohlad\u00ed k\u0159e\u010dka, kter\u00e9ho si nese v dlani. Ah, k\u0159e\u010dek, na toho jsem nepomyslel.<\/em><\/div>\n
„No, nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e ho nech\u00e1\u0161 doma,“ p\u0159izn\u00e1m a d\u00e1m do krabi\u010dky je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 su\u0161enky.<\/div>\n
„Ale on bude m\u00edt hlad. Ur\u010dit\u011b mu tu bude smutno,“ posmutn\u00ed.<\/div>\n
„Nebude mu smutno, on si alespo\u0148 odpo\u010dine a ve\u010der si s tebou bude moct hr\u00e1t. J\u00e1 ti pro n\u011bj nakr\u00e1j\u00edm mrkev a d\u00e1me mu n\u011bjak\u00e9 zrn\u00ed, dob\u0159e? Do z\u00e1mku by ho s n\u00e1mi ur\u010dit\u011b nepustili, tak\u017ee bychom ho museli nechat v aut\u011b,“ kleknu si k n\u00ed, „a tam by mu bylo moc velk\u00fd horko.“<\/div>\n
„Aha\u2026“ sklon\u00ed pohled na juniora a podrbe ho prst\u00edkem na hlavi\u010dce. „Tak dob\u0159e,“ usm\u011bje se na m\u011b a zas se roze\u017eene nahoru. „A pandu si s sebou m\u016f\u017eu vz\u00edt?“ vol\u00e1 na m\u011b.<\/div>\n
„Jo, tu m\u016f\u017ee\u0161, brou\u010dku,“ zavol\u00e1m na ni s \u00fasm\u011bvem a zavrt\u00edm pobaven\u011b hlavou. Kdy\u017e bude unaven\u00e1, m\u016f\u017ee se o ni v aut\u011b klidn\u011b op\u0159\u00edt nebo na n\u00ed i sp\u00e1t. Cesta to je pom\u011brn\u011b dlouh\u00e1, tak\u017ee se alespo\u0148 bude moct n\u011bjak zabavit.<\/em><\/p>\n

Je\u0161t\u011b jsem se rozhl\u00e9dl, zda m\u00e1me v\u0161echno, a\u017e jsem se roze\u0161el nahoru do lo\u017enice. Do\u0161el jsem k mal\u00e9 do pokoje a dal k\u0159e\u010dkovi p\u00e1r kousk\u016f mrkve. Nicol si tam n\u011bco balila do bat\u016f\u017eku. Kdy\u017e jsem ve\u0161el do lo\u017enice, Bill pob\u00edhal kolem sk\u0159\u00edn\u011b, jako by si nev\u011bd\u011bl rady.<\/div>\n

„L\u00e1sko!“ \u0159ekl, jako kdybych byl jeho sp\u00e1sou. „J\u00e1 nev\u00edm, co si vz\u00edt na sebe, nev\u00edm, kam jedeme.“ Hor\u0161\u00ed ne\u017e \u017eensk\u00e1. Pob\u00edh\u00e1 tu div ne v hysterickym z\u00e1chvatu a stejn\u011b si nakonec vezme kalhoty, t\u00edlko a bundu nebo mikinu s sebou, jak ho zn\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Vezmi si n\u011bco pohodln\u00fdho, v \u010dem se c\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e,“ pohlad\u00edm ho s \u00fasm\u011bvem po boku a s\u00e1m si obl\u00e9knu kalhoty.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se na m\u011b a hned se nasoukal do d\u017e\u00edns\u016f, t\u00edlka a pohodln\u00e9 \u010dern\u00e9 mikiny. Pobaven\u011b jsem se kousl do rtu, av\u0161ak nic jsem ne\u0159ekl a vzal si do ruky mikinu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjakej fo\u0165\u00e1k? Ta princezna se tam ur\u010dit\u011b bude cht\u00edt n\u011bkde vyfotit,“ zept\u00e1m se a str\u010d\u00edm si do kapsy iPhone a pen\u011b\u017eenku.<\/div>\n
„Jo, jo, vezmu ho,“ usm\u00e1l se, na\u010de\u017e se sehnul do jednoho \u0161upl\u00edku a vyndal z n\u011bj fo\u0165\u00e1k. Vzal si pot\u00e9 je\u0161t\u011b ta\u0161ku, do kter\u00e9 fo\u0165\u00e1k ulo\u017eil spole\u010dn\u011b s mobilem, pen\u011bzi, kapesn\u00ed\u010dky a kl\u00ed\u010dky. V\u0161ichni jsme m\u011bli skv\u011bl\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed, jeliko\u017e to u\u017e se na chodb\u011b u dve\u0159\u00ed objevila i Nicki. Musel jsem \u017easnout. Kdy\u017e odch\u00e1zela z kuchyn\u011b, m\u011bla jenom leg\u00edny a tri\u010dko. Te\u010f ov\u0161em m\u011bla i kr\u00e1snou vol\u00e1nkovou suk\u00fdnku a r\u016f\u017eovou mikinu. Na o\u010d\u00edch m\u011bla r\u016f\u017eov\u00e9 d\u011btsk\u00e9 br\u00fdle a na z\u00e1dech mal\u00fd bat\u016f\u017eek. Moje mal\u00e1 turistka.<\/p>\n

<\/em> „P\u0159ipravena na dobrodru\u017estv\u00ed,“ zazub\u00ed se na n\u00e1s. Dr\u017ete m\u011b, nebo ji se\u017eeru.<\/em> To u\u017e jsem nevydr\u017eel a za\u010dal se sm\u00e1t. I Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n

„M\u016f\u017eeme j\u00edt?“ pod\u00edval se na m\u011b potom.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jo, ale na\u0161\u00ed mal\u00e9 cestovatelce ur\u010dit\u011b n\u011bco chyb\u00ed, hm,“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed. Kdepak m\u00e1 pandu, hm?<\/em> Nicki m\u011b chv\u00edli nech\u00e1pav\u011b pozorovala, a\u017e se pleskla do \u010dela a zase zab\u011bhla vedle do pokoj\u00edku. „Je prost\u011b \u00fa\u017easn\u00e1,“ povzdechnu si s \u00fasm\u011bvem a rozejdu se z lo\u017enice.<\/div>\n
„Copak j\u00ed chyb\u00ed?“ zeptal se, na\u010de\u017e si hodil ta\u0161ku p\u0159es rameno a nakr\u010dil nos. Pot\u00e9 u\u017e kr\u00e1\u010del za mnou.<\/div>\n
„To hned uvid\u00ed\u0161,“ uchechtnu se. Netrvalo ani minutu a Nicki vykr\u00e1\u010dela z pokoje i s pandou v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e m\u00e1m v\u0161echno, Tomi,“ usm\u011bje se na m\u011b sladce. Jen jsem j\u00ed \u00fasm\u011bv oplatil a pandu j\u00ed vzal, aby se na n\u00ed n\u011bkde po cest\u011b nep\u0159erazila, jak m\u011bla ve zvyku. Pak u\u017e jsme se roze\u0161li dol\u016f.<\/div>\n
„Aha,“ zaculil se Bill. „Moji mil\u00ed, zaj\u00edmalo by m\u011b, co jste na m\u011b p\u0159ichystali,“ chytil si Nicki za ruku a m\u011b tak\u00e9.<\/div>\n
„No p\u0159ece pojedeme na z\u00e1mek, tat\u00ed. Ty to po\u0159\u00e1d nev\u00ed\u0161?“ poposko\u010d\u00ed mal\u00e1 vesele vedle n\u011bj. J\u00e1 jsem se mu ov\u0161em vyvl\u00e9kl a za\u0161el do kuchyn\u011b. Vzal jsem n\u00e1m pit\u00ed a plastovou krabici s n\u011bjak\u00fdm j\u00eddlem. Nikde jsem v\u0161ak nemohl naj\u00edt malou fla\u0161ku, co jsem p\u0159ipravil pro malou.<\/p>\n

„Nicki, kam jsi dala to pit\u00ed\u010dko?“ zavol\u00e1m na ni do chodby.<\/div>\n

„M\u00e1m ho v ba\u0165\u016f\u017eku,“ zavol\u00e1 na m\u011b nazp\u00e1tek. Hah, ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee by si ho vzala. Vychytral\u00e1 hol\u010di\u010dka. Brzo bude chyt\u0159ej\u0161\u00ed ne\u017e my s Billem dohromady.<\/em> Pobaven\u011b jsem zavrt\u011bl hlavou a do\u0161el k nim do chodby. Nicki u\u017e byla obut\u00e1 a Bill tak\u00e9, tak\u017ee jsem se tak\u00e9 v rychlosti obul a pak u\u017e jsme se p\u0159esunuli do gar\u00e1\u017ee.<\/div>\n
Bill posadil pandu na zadn\u00ed seda\u010dku, zat\u00edmco jsem tam Nicki p\u0159ipravil pit\u00ed i obrazovku. Pot\u00e9 jsem z n\u00ed svl\u00e9kl mikinu i sukni, kter\u00e9 si chudinka sama tak pe\u010dliv\u011b navl\u00e9kla, a usadil jsem ji do seda\u010dky, na\u010de\u017e jsem ji p\u0159ipoutal. Nakonec si i zula baler\u00ednky. Kdy\u017e jsme se ujistili, \u017ee m\u00e1me v\u0161e, u\u017e jsme nasedli do auta. J\u00e1 na GPS na\u0161el onen z\u00e1mek a vyjeli jsme. Hned jsem napojil sv\u016fj iPhone, kde jsem si pro malou p\u0159ipravil playlist jej\u00edch obl\u00edben\u00fdch p\u00edsni\u010dek, tak\u017ee n\u00e1m za\u010dala zp\u00edvat.<\/p>\n

Cestu jsem p\u0159edpokl\u00e1dal zhruba na t\u0159i hodiny, ale pl\u00e1ny se mi tot\u00e1ln\u011b p\u0159ekazily, kdy\u017e jsme kv\u016fli z\u00e1cp\u00e1m jenom hodinu jeli p\u0159es m\u011bsto a hned za m\u011bstem jsme narazili na obj\u00ed\u017e\u010fku.<\/div>\n

„To n\u00e1m to p\u011bkn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1,“ povzdechnu a op\u0159u si hlavu do seda\u010dky. Myslel jsem si, jak to bude \u00fa\u017easn\u00fd den, n\u00e1\u0161 prvn\u00ed v\u00edkend, ale jsem otr\u00e1ven\u00fd u\u017e po hodin\u011b. No jo, m\u011b holt n\u011bkdo naho\u0159e nem\u00e1 r\u00e1d.<\/em><\/div>\n
„Co nad\u011bl\u00e1me, tohle nemohl nikdo tu\u0161it. Doraz\u00edme i tak,“ usm\u00e1l se Bill sladce.<\/div>\n
„No jo, ale za jak dlouho. U\u017e tak je to dost dlouh\u00e1 cesta,“ nato\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu. N\u011bkdy obdivuju jeho v\u011b\u010dn\u00fd optimismus a klid.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ pokr\u010dil rameny a jel d\u00e1l. „Ale i tak, dne\u0161ek si u\u017eijeme.“<\/div>\n
„J\u00f3, u\u017eijeme si t\u00f3,“ p\u0159id\u00e1 se k n\u011bmu hned vesele Nicki. Alespo\u0148 ona neztr\u00e1cela nad\u011bji.<\/div>\n
„Neboj, bude to dobr\u00e9,“ pohladil m\u011b dlan\u00ed po stehn\u011b, a\u010dkoli se d\u00e1l soust\u0159edil na j\u00edzdu.<\/div>\n
„Hm,“ brouknu jen a za\u010dnu se d\u00edvat z okna. Bezvadn\u00fd.<\/p>\n

<\/em> Ub\u011bhla zhruba dal\u0161\u00ed p\u016flhodina, co se Nicol pom\u011brn\u011b uti\u0161ila, a\u017e se zezadu ozvalo: „Tat\u00ed, mn\u011b se chce \u010d\u016frat.“ Oh, skv\u011bl\u00fd.<\/em><\/div>\n

„Ou, zlat\u00ed\u010dko, vydr\u017e to je\u0161t\u011b. Za chvilku dojedeme k n\u011bjak\u00e9 benz\u00ednce a tam si dojde\u0161 na z\u00e1chod, jo?“ brouknul, p\u0159i\u010dem\u017e se rozjel o n\u011bco rychleji. Benz\u00ednce? Po d\u00e1lnici nejedeme, kolem je p\u0159\u00edroda a t\u00e1mhle u\u017e vid\u00edm les. Je j\u00ed p\u011bt, proboha. To si nem\u016f\u017ee doj\u00edt na z\u00e1chod do lesa?<\/em><\/div>\n
„Tak jo, j\u00e1 po\u010dk\u00e1m,“ odsouhlasila.<\/div>\n
„To j\u00ed nem\u016f\u017ee\u0161 prost\u011b zastavit t\u00e1mhle u lesa?“ pozvednu udiven\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No, m\u016f\u017eu, ale myslel jsem, \u017ee benz\u00ednka bude prost\u011b lep\u0161\u00ed. Nem\u011bla by b\u00fdt daleko.“ D\u011bl\u00e1 si srandu?<\/em><\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, nechce\u0161 rad\u011bji zalejt kyti\u010dky v lese, aby p\u011bkn\u011b rostly?“ oto\u010d\u00edm se na Nicki.<\/div>\n
„To porostou, kdy\u017e je po\u010d\u016fram?“ udiv\u00ed se.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo. Je to taky voda,“ usm\u011bju se na ni.<\/div>\n
„Tak jo, j\u00e1 zaliju kyti\u010dky a strome\u010dky v lese,“ poposedne si. Hodn\u00e1 holka.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, vzd\u00e1v\u00e1m se,“ brouknul Bill s \u00fasm\u011bvem a sjel na jedn\u00e9 cest\u011b k lesu. Sere ho to tolik, \u017ee se rad\u011bji usm\u00edv\u00e1, aby to nebylo poznat nebo co?<\/em> Z\u016fstal jsem v klidu sed\u011bt v aut\u011b a \u010dekal, ne\u017e ji Bill odpout\u00e1 a nech\u00e1 ji vy\u010d\u016frat. Kdy\u017e byli hotovi, zase ji usadil, p\u0159ipoutal a nasedl. Je\u0161t\u011b se napil, ne\u017e op\u011bt nastartoval.<\/p>\n

„P\u00e1ni, Tomi, to bylo \u010d\u016fr\u00e1nek. Zalila jsem celej les,“ vypr\u00e1v\u011bla mi hned Nicki. Je\u0161t\u011b nikdy ne\u010d\u016frala v lese nebo n\u011bkde venku \u010di co? Za\u010d\u00edn\u00e1m si opravdu myslet, \u017ee ji mo\u017en\u00e1 moc rozmazluje.<\/em><\/div>\n

„Copak jsi je\u0161t\u011b nikdy takhle ne\u010d\u016frala v lese?“ zept\u00e1m se j\u00ed.<\/div>\n
„Ne, my v\u017edycky jezd\u00edme \u010d\u016frat na pumpu,“ usm\u011bje se na m\u011b. Ahm\u2026 co na to \u0159\u00edct?<\/em> Rad\u011bji jsem se na ni jen usm\u00e1l a oto\u010dil se, na\u010de\u017e jsem k sob\u011b semknul rty. Nen\u00ed tohle trochu p\u0159ehnan\u00fd? Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli ji k tomuhle u\u010d\u00ed Barbara nebo Bill, ale a\u010d se to v hlav\u011b sna\u017e\u00edm jakkoli sv\u00e9st na Barbaru, c\u00edt\u00edm, \u017ee tohle je Billova pr\u00e1ce.<\/em> Bill se v tichosti rozjel a pokra\u010dovali jsme v na\u0161\u00ed cest\u011b. Op\u0159el jsem se rukou o okno a na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di. Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b bolet hlava. Snad nebude pr\u0161et.<\/em> Nakonec jsem se zhluboka nadechl a d\u00edval se z okna, zat\u00edmco si mal\u00e1 vzadu neust\u00e1le pobrukovala. Mysl\u00edm si, \u017ee v t\u00e9hle rodin\u011b budu muset ud\u011blat zm\u011bny, proto\u017ee se z toho jinak zbl\u00e1zn\u00edm. Najednou se tu u\u017e nec\u00edt\u00edm tak dob\u0159e. Bill m\u011b vt\u00e1hnul do jeho rodiny, kde maj\u00ed \u00fapln\u011b jin\u00fd re\u017eim, jin\u00e9 zvyky a\u2026 no, uznejme, \u017ee jist\u00fd luxus. Na tohle v\u00e1\u017en\u011b nejsem zvykl\u00fd.<\/em> Po chvilce jsem uc\u00edtil Billovu ruku na sv\u00e9. Jemn\u011b m\u011b hladil a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl mi prsty po p\u0159edlokt\u00ed. Nijak jsem na to nereagoval.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161lo ti to divn\u00fd s tou benz\u00ednkou, \u017ee jo?“ zept\u00e1 se ti\u0161e.<\/div>\n
„Nebudu se k tomu vyjad\u0159ovat,“ zakrout\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu to,“ p\u0159ik\u00fdvne a ruku st\u00e1hne, jeliko\u017e stejn\u011b p\u0159e\u0159azoval a p\u0159idal. Sna\u017eil se nahnat \u010das, kter\u00fd jsme ztratili t\u00edm, \u017ee jel rychleji, ne\u017e je povoleno.<\/p>\n

To se n\u00e1m samoz\u0159ejm\u011b nevyplatilo. Jako by toho pro dne\u0161ek u\u017e nebylo dost, b\u011bhem deseti minut jsme projeli kolem policejn\u00edho auta, co m\u011b\u0159ilo. To se mi snad zd\u00e1!<\/em><\/div>\n

„No to\u2026 Tos to auto nevid\u011bl nebo co?“ vyjedu na Billa nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Ne, nevid\u011bl,“ odpov\u011bd\u011bl, p\u0159i\u010dem\u017e hned na rychlosti ubral.<\/div>\n
„J\u00e1 se z toho poseru,“ p\u0159ikryju si dlan\u00ed obli\u010dej.<\/div>\n
„Ani n\u00e1s nezastavili. Nejel jsem o moc rychleji,“ \u0159ekl ti\u0161e. D\u011bl\u00e1, jako by ho nikdy nezastavili poldov\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Hm jasn\u011b,“ \u0159eknu ironicky a zavrt\u00edm hlavou. Jakmile jsme projeli zat\u00e1\u010dkou, samoz\u0159ejm\u011b tam na placu vedle silnice st\u00e1lo jin\u00e9 policejn\u00ed auto, u n\u011bj\u017e st\u00e1l policajt a zastavoval n\u00e1s policejn\u00ed pl\u00e1ca\u010dkou.<\/div>\n
„Dob\u0159e, posral jsem to,“ \u0159ekl. Zajel ke kraji a zastavil u policisty. Jen zt\u011b\u017eka vydechl a nat\u00e1hl se pro doklady.<\/div>\n
„Tat\u00ed, co se d\u011bje?“ za\u010dala se hned Nicki vystra\u0161en\u011b vypt\u00e1vat. Hah, ten tak Barba\u0159e m\u016f\u017ee \u0159\u00edkat, \u017ee ji d\u011bs\u00ed.<\/em> Zad\u00edval jsem se na policistu, kter\u00fd p\u0159ech\u00e1zel k na\u0161emu autu, a pot\u00e9 i toho druh\u00e9ho. Oh, den mi snad p\u0159ece jen p\u0159eje!<\/p>\n

<\/em> „Nic, bude to v po\u0159\u00e1dku, Nicki,“ sna\u017eil se ji uklidnit. „Jel jsem moc rychle, a to se nesm\u00ed, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n

„P\u00e1ni policist\u00e9, zlat\u00ed\u010dko, ubli\u017eujou lidem, co poru\u0161uj\u00ed pravidla, v\u00ed\u0161?“ brouknu a odpout\u00e1m se.<\/div>\n
„Oni ti, tat\u00ednku, ubl\u00ed\u017e\u00ed?“ za\u010dala natahovat. Te\u010f je\u0161t\u011b bude bre\u010det, skv\u011ble.<\/em> Bill se takt\u00e9\u017e hned odpoutal a st\u00e1hl si ok\u00fdnko.<\/div>\n
„Ne, snad ne, beru\u0161ko. Bude to v po\u0159\u00e1dku, jo?“ usm\u00e1l se na ni dozadu je\u0161t\u011b, ale pot\u00e9 se u\u017e soust\u0159edil na p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho policistu. Bo\u017ee, zase, abych v\u0161echno \u017eehlil j\u00e1.<\/em> Otev\u0159el jsem dve\u0159e a vystoupil. Bill se na m\u011b pod\u00edval, ale z\u016fstal sed\u011bt. Semknul jsem rty k sob\u011b a do\u0161el k druh\u00e9mu policistovi, kter\u00fd to tam zat\u00edm sepisoval.<\/div>\n
„Lukasi?“ oslov\u00edm ho vl\u00eddn\u011b. Zvedl ke mn\u011b pohled od blo\u010dku a prohl\u00e9dl si m\u011b.<\/div>\n
„No hele\u010fme se, koho jsme to chytili,“ za\u010dal se sm\u00e1t, „mlad\u00fdho Kaulitze.“<\/div>\n
„U\u017e brzo Tr\u00fcmpera,“ u\u0161kl\u00edbnu se. Co na n\u011bj jenom zkusit, chm.<\/em><\/div>\n
„Kouk\u00e1m, \u017ee sis polep\u0161il,“ ohl\u00e9dl se po Billovi a jeho autu.<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b. Kdy\u017e jsme se vid\u011bli naposledy, byl jsi u m\u011bstsk\u00fd,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, kdy\u017e jsme spolu naposledy \u0161ukali, hm?“ rozesm\u011bje se. „U m\u011bstsk\u00fd je to na hovno. Tady m\u016f\u017eu chytat hajzly a s\u00e1zet jim pokuty. V\u017edycky jsem cht\u011bl br\u00e1t zazobanc\u016fm prachy.“<\/div>\n
„No to j\u00e1 v\u00edm moc dob\u0159e,“ \u0161\u0165ouchnu do n\u011bj pobaven\u011b.<\/p>\n

„Hej, Ricku, nech to. J\u00e1 to vy\u0159\u00edd\u00edm,“ houknul na toho druh\u00e9ho policistu. Uuuhhh, d\u00edkybohu.<\/em> „Tak kam m\u00ed\u0159\u00edte?“<\/div>\n

„\u00c1le\u2026 tohle je n\u00e1\u0161 spole\u010dnej v\u00fdlet i s malou. Jedeme na jeden z\u00e1mek, kam cht\u011bla,“ op\u0159u se mu s \u00fasm\u011bvem o auto. \u010c\u00edm v\u00edc to okec\u00e1m, t\u00edm l\u00edp.<\/em><\/div>\n
„Malou? U\u017e m\u00e1\u0161 dceru? V\u017edy\u0165 to nen\u00ed snad ani dva roky, co jsme se naposledy vid\u011bli,“ vyval\u00ed na m\u011b o\u010di a pak na auto, z n\u011bj\u017e na n\u00e1s st\u00e1le vylekan\u011b koukala Nicki.<\/div>\n
„Nen\u00ed moje, ale brzo u\u017e bude. Budeme se brzy br\u00e1t,“ uk\u00e1\u017eu mu prst\u00fdnek, kter\u00fd nos\u00edm na prsten\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„No ty vole, kdo by to do kurvy Toma Kaulitze \u0159ekl,“ zasm\u00e1l se. „Nesta\u010d\u00ed\u0161 m\u011b p\u0159ekvapovat, chlape. To se v\u00e1m asi ta pokuta asi moc nehod\u00ed, vi\u010f?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b moc ne. Mal\u00e1 tam celou dobu cuc\u00e1 z t\u00fd \u0161\u00edlen\u00fd fla\u0161ky pro d\u011bti \u010daj, a\u017e m\u011b z toho bol\u00ed hlava, do toho je\u0161t\u011b zp\u00edv\u00e1, bo\u017ee,“ p\u0159evr\u00e1t\u00edm schv\u00e1ln\u011b o\u010di v sloup. Nebudu mu ukazovat svoji n\u011b\u017enou str\u00e1nku. Tu nezn\u00e1 krom\u011b Billa nikdo.<\/em> „A te\u010f se j\u00ed cht\u011blo na z\u00e1chod, tak\u017ee jsme na to trochu \u0161l\u00e1pli, ale jinak\u2026 v\u011b\u0159 mi, \u017ee s tim jezd\u00ed jako s hnojem,“ za\u0161kleb\u00edm se. Snad ho to p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To si um\u00edm p\u0159edstavit. Vypad\u00e1 jako n\u011bjakej snob\u00e1k, co se sna\u017e\u00ed na v\u0161em u\u0161et\u0159it,“ zaksicht\u00ed se p\u0159i pohledu na Billa. Hah, nev\u00edm, jestli souhlasit nebo odporovat. Bude lep\u0161\u00ed souhlasit.<\/em><\/div>\n
„Trochu jo, no,“ \u0159eknu se sm\u00edchem a ohl\u00e9dnu se po nich. Ten druh\u00fd policista zat\u00edm Billovi prohl\u00ed\u017eel gumy u kol.<\/p>\n

„J\u00e1 stejn\u011b v\u00edm, \u017ee ti jde jen o prachy a \u0161uk\u00e1n\u00ed. Je dobrej v posteli?“ povyt\u00e1hne zv\u00eddav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Dobrej je, ale na tebe jen tak n\u011bkdo nem\u00e1. Tv\u00fdch 26 cen\u0165\u00e1k\u016f nezapomenu do smrti,“ \u0161eptnu, p\u0159i\u010dem\u017e se mu pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed a nen\u00e1padn\u011b mu p\u0159ejedu rukou po rozkroku.<\/div>\n
„Hmmhh, Tome, p\u0159esta\u0148 nebo se neudr\u017e\u00edm. V\u017edycky jsi m\u011b rajcoval, a te\u010f se\u0161 tak p\u011bkn\u011b sn\u011bdej, \u017ee bych si t\u011b tu nejrad\u0161i vohnul o kapotu. Kdy\u017e bude\u0161 d\u011blat rozlu\u010dku se svobodou, rozhodn\u011b se mi ozvi,“ mrkne na m\u011b. „A te\u010f u\u017e je\u010fte, a\u0165 se v\u00e1m tam ta mal\u00e1 nepoch\u010dije. Vym\u011bnit tvoj\u00ed kol\u00ednskou za chcanky by byla \u0161koda,“ ol\u00edzne si \u0161ibalsky ret. Hmhh\u2026 nikdy nevyjdu ze cviku.<\/em><\/div>\n
„D\u00e1m ti v\u011bd\u011bt. A d\u00edky,“ nahnu se k n\u011bmu. S \u00fasm\u011bvem ho pol\u00edb\u00edm, p\u0159i\u010dem\u017e mu zm\u00e1\u010dknu v dlani zadek a odklon\u00edm se. Sly\u0161el jsem pouze, jak vzru\u0161en\u011b oddechl. V\u017edycky ze m\u011b byl v prdeli. B\u016fh m\u011b p\u0159ece jen m\u00e1 asi r\u00e1d.<\/em> Pot\u00e9 si u\u017e jen ol\u00edznu rty a s v\u00edt\u011bzn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se vyd\u00e1m k autu. M\u00e1vnu na toho druh\u00e9ho poldu, pok\u00fdv\u00e1m hlavou a nastoup\u00edm do auta, na\u010de\u017e se p\u0159ipout\u00e1m. Bill se na m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edv\u00e1.<\/p>\n

„Co\u2026 co to bylo?“ podzvedne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„U\u0161et\u0159il jsem t\u011b pokuty a str\u017een\u00fdch bod\u016f, tak se neptej a je\u010f,“ \u0159eknu jen.<\/div>\n
„To d\u011bkuju,“ \u0159ekne udiven\u011b, „ale za tuhle cenu bych si snad rad\u0161i nechal vz\u00edt pap\u00edry,“ \u0161eptne. Byl st\u00e1le zara\u017een\u00fd. Pot\u00e9 ale nastartoval a rozjel se. „Cos mu \u0159ekl?“ Bo\u017ee, te\u010f m\u011b bude vysl\u00fdchat nebo co? Nesta\u010d\u00ed mu, \u017ee jsem mu zachr\u00e1nil zadek?<\/em><\/div>\n
„\u017de se cht\u011blo mal\u00fd \u010d\u016frat,“ pokr\u010d\u00edm rameny.<\/div>\n
„Ale mn\u011b se, Tomi, nechce. U\u017e jsem \u010d\u016frala,“ ozve se Nicki nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, zlat\u00ed\u010dko, ale oni ne,“ brouknu, p\u0159i\u010dem\u017e si promnu na prstu prsten a p\u00e1rkr\u00e1t ho proto\u010d\u00edm. Ach jo, to byly \u010dasy. Plno p\u011bkn\u00fdch chlap\u016f, plno sval\u016f a kr\u00e1sn\u00fdch t\u011bl. O tom u\u017e m\u016f\u017eu leda tak sn\u00edt. Jsem r\u00e1d, \u017ee se te\u010f vyv\u00edj\u00ed tohle s Billem a Nicol dob\u0159e, ale po\u0159\u00e1d uvnit\u0159 m\u011b jsou pochyby.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ik\u00fdvne Bill. „A co to\u2026 ostatn\u00ed?“ \u0159ekne klidn\u011b. Ah bo\u017ee! Tohle tak nesn\u00e1\u0161\u00edm! Kdyby to v\u0161echno bylo jinak, \u0159ekl bych, a\u0165 se nestar\u00e1, \u017ee mu do toho nic nen\u00ed. Jenom\u017ee te\u010f se mus\u00edm za v\u0161echno ospravedl\u0148ovat jako mal\u00fd d\u00edt\u011b. Do prdele.<\/em><\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b mysl\u00ed\u0161?“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed a sund\u00e1m si prst\u00fdnek, na\u010de\u017e ho p\u00e1rkr\u00e1t oto\u010d\u00edm mezi prsty.<\/div>\n
„To nic. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi to ud\u011blal kv\u016fli mn\u011b a moc za to d\u011bkuju,“ pohlad\u00ed m\u011b po stehn\u011b. Co ta n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna? \u017de by fungovalo vyd\u00edr\u00e1n\u00ed skrz prst\u00fdnek, huh?<\/em> Vid\u011bl jsem, jak po o\u010dku sleduje, co s prst\u00fdnkem d\u011bl\u00e1m, ale p\u0159itom se samoz\u0159ejm\u011b v\u011bnoval j\u00edzd\u011b. Odte\u010f v\u00edm, jak na n\u011bj.<\/em> Zad\u00edval jsem se na ten z\u00e1zra\u010dn\u00fd krou\u017eek, samolib\u011b se usm\u00e1l a navl\u00e9kl si ho.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Ani jsme se nenad\u00e1li a t\u00fdden utekl jako voda, zat\u00edmco jsem si k Billovi nast\u011bhoval n\u011bjak\u00e9 v\u011bci. Byt jsem zat\u00edm nem\u011bl v pl\u00e1nu prodat, sp\u00ed\u0161 jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o pron\u00e1jmu, ale na to byl je\u0161t\u011b \u010das. O svatb\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4172","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4172","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4172"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4172\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4172"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4172"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4172"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}