{"id":4175,"date":"2014-03-06T17:00:00","date_gmt":"2014-03-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4162"},"modified":"2014-03-06T17:00:00","modified_gmt":"2014-03-06T16:00:00","slug":"denial-64","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/06\/denial-64\/","title":{"rendered":"Denial 64."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dny jsme si hezky u\u017eili, ale nebylo to jako d\u0159\u00edv. C\u00edtil jsem, \u017ee je to jin\u00e9. Sice jsme spolu byli ve m\u011bst\u011b, kde jsme se nechali vozit vl\u00e1\u010dkem. Byla to v\u00e1\u017en\u011b sranda, bylo to hezk\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9 odpoledne. Byli jsme dokonce v jednom kr\u00e1sn\u00e9m z\u00e1bavn\u00edm parku, kde byla spousta atrakc\u00ed, jak pro d\u011bti i pro dosp\u011bl\u00e9. Sk\u00e1kali jsme tam na trampol\u00edn\u00e1ch, lezli po r\u016fzn\u00fdch prol\u00e9za\u010dk\u00e1ch, bavili se. I p\u0159es tyhle hezk\u00e9 okam\u017eiky jsem c\u00edtil, \u017ee je v\u0161e jinak. Tom nebyl vesel\u00fd jako kdy jindy. Po celou dobu jsme se jen mazlili a stejn\u011b ne tak moc jako d\u0159\u00edv. V\u017edy kdy\u017e m\u011blo doj\u00edt k n\u011b\u010demu dal\u0161\u00edmu, Tom se nenechal a rad\u011bji p\u0159estal. Ch\u00e1pal jsem to, ale mrzelo m\u011b to. P\u0159ipadal jsem si \u0161patn\u011b, napadaly m\u011b r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, a\u010dkoli jsem v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 tohle za vinu. Tr\u00e1pilo m\u011b, \u017ee se Tom neraduje, ani si p\u0159\u00edli\u0161 neu\u017e\u00edv\u00e1. Nebyl jsem na tom jinak, ne\u0161lo si p\u0159\u00edli\u0161 u\u017e\u00edvat, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak\u00e1 je situace. Sna\u017eil jsem se chovat stejn\u011b, necht\u011bl jsem d\u00e1vat nic najevo, ale uvnit\u0159 m\u011b to tr\u00e1pilo. O to v\u00edc, kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je tu den, kdy budu muset sbalit v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci a jet na leti\u0161t\u011b. Ta p\u0159edstava, \u017ee nebude se mnou, m\u011b trhala na miliony drobn\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f.<\/p>\n

Spole\u010dn\u011b jsme ve\u0161li do dal\u0161\u00ed chodby, kter\u00e1 u\u017e vedla do hlavn\u00ed haly. Tom m\u011b \u0161el doprovodit na leti\u0161t\u011b. S ka\u017ed\u00fdm krokem mi bylo h\u016f\u0159, srdce mi pukalo p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b, \u017ee polet\u00edm do N\u011bmecka. Necht\u011bl jsem, v\u016fbec jsem necht\u011bl, ale musel jsem. Pokou\u0161el jsem se domluvit n\u011bjak je\u0161t\u011b s Barbarou, ale pot\u0159ebovala nutn\u011b, abych p\u0159ilet\u011bl na \u010das, jak jsem \u0159ekl, jeliko\u017e m\u011bla n\u011bjak\u00e9 dvoudenn\u00ed neodlo\u017eiteln\u00e9 \u0161kolen\u00ed a Nicki by nem\u011bl kdo hl\u00eddat. Jinak bych tu bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed z\u016fstal.<\/div>\n

Dr\u017eel jsem se jej pevn\u011b za ruku, a z\u00e1rove\u0148 uvnit\u0159 sebe dr\u017eel slzy, kter\u00e9 se draly ven. C\u00edtil jsem nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v b\u0159i\u0161e, t\u00edhu na hrudn\u00edku a pal\u010divou bolest na srdci. Nedok\u00e1\u017eu to. Nedok\u00e1\u017eu od n\u011bj odlet\u011bt, nem\u016f\u017eu ho tu nechat! Co kdy\u017e se mi nikdy nevr\u00e1t\u00ed?<\/em> Tom m\u011b jemn\u011b hladil b\u0159\u00ed\u0161kem palce po dlani nebo mi tam kreslil kole\u010dka, av\u0161ak nic ne\u0159\u00edkal. \u010c\u00edm v\u00edc jsme se bl\u00ed\u017eili, t\u00edm pomalej\u0161\u00ed kr\u016f\u010dky jsem d\u011blal. Cht\u011bl jsem jakkoli zastavit \u010das. Pouze se na m\u011b pod\u00edval, ale poka\u017ed\u00e9 se p\u0159izp\u016fsobil m\u00e9mu tempu. Sklopil jsem o\u010di op\u011bt k zemi a \u0161oural se s n\u00edm d\u00e1l. Potom jsem ale nahlas oddechl a zastavil se. J\u00e1 nem\u016f\u017eu. Nejsem siln\u00fd, jsem srab a nula, mo\u017en\u00e1 i hajzl a sr\u00e1\u010d. A\u0165 jsem cokoli, j\u00e1 tohle nedok\u00e1\u017eu.<\/em> Pov\u011bsil jsem se mu kolem krku a obli\u010dej mu s pla\u010dtiv\u00fdm n\u00e1dechem zarazil mezi krk a rameno. Tom bolestn\u011b oddechl a objal m\u011b.<\/div>\n
\n
„P\u0161\u0161t,“ dal mi konej\u0161iv\u00fd polibek na sp\u00e1nek. To u\u017e mi ov\u0161em na jeho krk sk\u00e1plo n\u011bkolik slz. Dr\u017eel jsem se ho jako kl\u00ed\u0161t\u011b a hladil ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Ne, ne, neplakej,“ povzdechne utr\u00e1pen\u011b. Jako by to snad \u0161lo. Sna\u017e\u00edm se nebre\u010det, ale marn\u011b.<\/em> „Nepla\u010d, Bille,“ za\u010dne mi \u0161eptat do ucha a hladit m\u011b po bedrech. P\u0159ipadal jsem si jako n\u011bjak\u00fd mal\u00fd kluk, ale nemohl jsem si poru\u010dit.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zak\u0148u\u010d\u00edm mu do poko\u017eky a trhan\u011b se nadechnu. Byl jsem toho v\u0161eho pln\u00fd.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na m\u011b, l\u00e1sko,“ \u0161pitne a vezme mi jemn\u011b tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, na\u010de\u017e se mi zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed. „Nelou\u010d\u00edme se napo\u0159\u00e1d a ty to v\u00ed\u0161. \u0158ekl jsi, \u017ee mi d\u00e1\u0161 \u010das a ten j\u00e1 pot\u0159ebuju. Pot\u0159ebuju se s t\u00edm nau\u010dit \u017e\u00edt a j\u00e1 je\u0161t\u011b nejsem p\u0159ipraven\u00fd vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do toho v\u0161eho, co jsem tam nechal. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ty to ch\u00e1pe\u0161, a proto t\u011b miluju, Bille,“ \u0159ekne mi l\u00e1skypln\u011b, a\u010dkoli jeho o\u010di mluvily n\u011bco jin\u00e9ho. Vid\u011bl jsem tam n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, co mi ubli\u017eovalo. Tenhle pohled u\u017e jsem znal. V\u011b\u0159\u00edm mu, ale n\u011bco uvnit\u0159 m\u011b k\u0159i\u010d\u00ed, \u017ee tohle je jinak. Mo\u017en\u00e1 si to jen namlouv\u00e1m, ale je to uvnit\u0159 m\u011b a j\u00e1 to neovlivn\u00edm.<\/em> Nedok\u00e1zal jsem n\u011bco hned \u0159\u00edct, jen jsem nasucho polknul, p\u0159i\u010dem\u017e jsem n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, abych na n\u011bj v\u016fbec vid\u011bl. Brada se mi t\u0159\u00e1sla, stejn\u011b jako se mi chv\u011bly u\u017e i ruce.<\/p>\n

„Hmm,“ \u0161eptl jsem p\u0159idu\u0161en\u011b. „J\u00e1-j\u00e1 v\u00edm,“ oddechnu.<\/div>\n

„A\u017e budu p\u0159ipraven\u00fd, tak se vr\u00e1t\u00edm,“ \u0159ekl mi, ale v ten okam\u017eik se u\u017e i jemu za\u010daly hromadit slzy v o\u010d\u00edch. Jen\u017ee, kdy to bude? Nemus\u00ed to b\u00fdt tak\u00e9 nikdy.<\/em> „Nev\u00edm, jak dlouho to potrv\u00e1, ale\u2026 Kdy\u017e si do t\u00e9 doby n\u011bkoho najde\u0161, tak ti to vy\u010d\u00edtat nebudu. Vlastn\u011b bych ti to p\u0159\u00e1l,“ vydechne s \u00fasm\u011bvem. Slzy u\u017e mu kanuly po tv\u00e1\u0159\u00edch stejn\u011b jako mn\u011b, av\u0161ak nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed snahu je ot\u00edrat. St\u00e1le na m\u011b hled\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1 si nikoho hledat nebudu a ty to v\u00ed\u0161. Budu na tebe \u010dekat,“ za\u0161ept\u00e1m a set\u0159u mu ty slzi\u010dky. „Ale j\u00e1\u2026 j\u00e1 to nezvl\u00e1dnu, odej\u00edt a te\u010f odlet\u011bt\u2026“ kokt\u00e1m.<\/div>\n
„Ale no tak,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Doma na tebe u\u017e \u010dek\u00e1 Nicki. Jen si p\u0159edstav, jak nad\u0161en\u011b za\u010dne pi\u0161t\u011bt, a\u017e t\u011b uvid\u00ed a vrhne se ti kolem krku,“ vyd\u00e1 ze sebe, \u010d\u00edm\u017e se jeho o\u010di za\u010dnou slzami u\u017e p\u0159\u00edmo topit. Nicki, kter\u00e1 nepromluvila od t\u00e9 doby, co odjel? Ach jo. Nemysl\u00edm to \u0161patn\u011b, ale bude to opravdu ‚radost‘ vracet se zp\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„To bys musel p\u0159ijet ty,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ne, ty j\u00ed posta\u010d\u00ed\u0161. Miluje t\u011b nade v\u0161echno a bude ti vypr\u00e1v\u011bt, co za tu dobu v\u0161echno s Barbarou d\u011blaly,“ d\u00e1 mi pusu a ot\u0159e m\u011b od slan\u00fdch slz.<\/div>\n
„Tomi, to\u2026 to ne, ale\u2026 to je te\u010f mimo,“ zakrout\u00edm hlavou a p\u0159itisknu se znovu k n\u011bmu. Nechci mu to \u0159\u00edkat. Bude se t\u00edm tr\u00e1pit, a to nechci, sta\u010d\u00ed, \u017ee se tr\u00e1p\u00ed t\u00edmhle v\u0161\u00edm.<\/em> Pevn\u011b m\u011b objal a bez dal\u0161\u00edch slov m\u011b u\u017e za\u010dal pouze hladit po vlasech, jako by se m\u011b sna\u017eil ut\u011b\u0161it.<\/p>\n

„Brzy se zase uvid\u00edme, l\u00e1sko,“ vydechne bolestn\u011b. Nem\u016f\u017eu ho k ni\u010demu nutit. Mo\u017en\u00e1 je to jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d se se mnou nechce vr\u00e1tit.<\/em><\/div>\n

„Tomi, mil\u00e1\u010dku, pros\u00edm\u2026 j\u00e1, chci ti n\u011bco je\u0161t\u011b \u0159\u00edct,“ po\u0161ept\u00e1m. „I kdyby sis m\u011b necht\u011bl vz\u00edt, j\u00e1 to pochop\u00edm, ale pros\u00edm, vra\u0165 se mi,“ vzlyknu ti\u0161e. „Miluju t\u011b, sly\u0161\u00ed\u0161? Miluju t\u011b nadev\u0161echno.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Billy,“ \u0161eptne a ti\u0161e se rozvzlyk\u00e1, „nejv\u00edc na sv\u011bt\u011b.“ Zav\u0159el jsem o\u010di a pevn\u011b ho objal. Tak pole\u0165 se mnou, bo\u017ee m\u016fj. Nechci ho tu nechat, nechci!<\/em><\/div>\n
„Nav\u017edycky,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a sklon\u00edm se potom k jeho rt\u016fm. Pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed, p\u0159ichytil m\u011b za tv\u00e1\u0159 a spojil na\u0161e rty v dlouh\u00fd, proc\u00edt\u011bn\u00fd polibek pln\u00fd l\u00e1sky. Za\u010dal jsem ho jemn\u011b l\u00edbat. Nikdy jsem ho snad nel\u00edbal jemn\u011bji a s v\u011bt\u0161\u00ed opatrnost\u00ed. D\u00e1val jsem do toho absolutn\u011b v\u0161echno. Pros\u00edm, \u017ee tohle nen\u00ed naposledy\u2026<\/em> Tom mi to se stejn\u00fdm citem opl\u00e1cel, p\u0159i\u010dem\u017e ti\u0161e fun\u011bl nosem. Na tv\u00e1\u0159\u00edch jsem c\u00edtil krom\u011b vlastn\u00edch slz i jeho. N\u00e1hle se halou ozval hlas vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed cestuj\u00edc\u00ed k odletu. Ne, je\u0161t\u011b ne, pros\u00edm!<\/em> To si m\u011b k sob\u011b ihned v\u00edc st\u00e1hl a pol\u00edbil m\u011b mnohem n\u00e1ru\u017eiv\u011bji.<\/div>\n
„Mhh,“ p\u0159ichytil jsem se ho prsty za tri\u010dko, necht\u011bl jsem ho ani za nic pustit. L\u00edbal jsem ho i s jazykem, sna\u017eil jsem se. Cht\u011bl jsem, aby si tohle celou dobu pamatoval. Rozechv\u011bl se, co\u017e pro m\u011b bylo znamen\u00ed, \u017ee to zab\u00edr\u00e1. Projel mi prsty vlasy, a pot\u00e9 je n\u011b\u017en\u011b stiskl u ko\u0159\u00ednk\u016f, jako mi to \u010dasto d\u011bl\u00e1val. Kdy\u017e jsem si p\u0159edstavil, \u017ee se mi nebude tohohle v\u0161eho dost\u00e1vat, srdce mi snad na okam\u017eik p\u0159estalo b\u00edt. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mi rozkut\u00e1lelo je\u0161t\u011b v\u00edce slz a m\u016fj stisk jeho tri\u010dka a jeho samotn\u00e9ho byl je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed. Zaf\u0148ukal jsem do polibku a v\u00edc nahnul hlavu. Tom popot\u00e1hnul nosem, sjel mi dlan\u00ed po z\u00e1dech a s posledn\u00edm polibkem se za\u010dal odtahovat.<\/p>\n

„M\u011bl bys asi u\u017e\u2026“ polkne nasucho a ol\u00edzne si rty. Zakroutil jsem hlavou. V\u00edm o tom, ale nedok\u00e1\u017eu to.<\/em><\/div>\n

„Ne, je\u0161t\u011b ne\u2026“ semknul jsem rty bolestn\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Ulet\u00ed ti,“ pohlad\u00ed m\u011b smutn\u011b po tv\u00e1\u0159i. „U\u017e b\u011b\u017e, Billy,“ vydechne. Asi bude muset odej\u00edt on, proto\u017ee j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to budu zdr\u017eovat.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ chytnu ho za ruku a zhluboka se nadechnu. „Polet\u00edm dal\u0161\u00edm nebo v\u016fbec.“<\/div>\n
„Polet\u00ed\u0161 te\u010f, proto\u017ee m\u00e1\u0161 doma Nicki a ta u\u017e na tebe \u010dek\u00e1. J\u00e1 to zvl\u00e1dnu s\u00e1m, ale ona ne, Bille. Brzy se zase uvid\u00edme, tak\u017ee te\u010f mi dej posledn\u00ed pusu, oto\u010d se a p\u0159esu\u0148 zadek do toho letadla, je ti to jasn\u00fd?“ \u0159ekne mi naprosto v\u00e1\u017en\u011b, a\u010dkoli se lehce usm\u00edv\u00e1. Naposledy m\u011b pol\u00edb\u00ed, pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i, p\u0159i\u010dem\u017e se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed a za\u010dne ode m\u011b u\u017e couvat. Ne, ne, ne!<\/em><\/div>\n
„Tome,“ vydechnu a nat\u00e1hnu po n\u011bm ruku. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi st\u00e9kal proud slz. T\u011b\u017eko se mi od toho pl\u00e1\u010de i d\u00fdchalo. Smutn\u011b se usm\u00e1l, poslal mi vzdu\u0161nou pusu, ale i nad\u00e1le se ode m\u011b pozadu vzdaloval. Nikdy jsem necht\u011bl tohle za\u017e\u00edt. Nikdy jsem na to nepomyslel, proto\u017ee jsem netu\u0161il, co m\u011b v \u017eivot\u011b \u010dek\u00e1. V\u0161echno m\u011b to mrz\u00ed a r\u00e1d bych tohle zru\u0161il, ale nelituju ni\u010deho, co jsem s n\u00edm za\u017eil. Douf\u00e1m, \u017ee je\u0161t\u011b hodn\u011b za\u017eiju\u2026<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ \u0159ekl jsem dost nahlas, aby m\u011b sly\u0161el. Semkl jsem rty pevn\u011b k sob\u011b a je\u0161t\u011b ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f k n\u011bmu. To se rozhlas ozval znovu, aby upozornil cestuj\u00edc\u00ed. Ot\u0159el si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a p\u0159ilo\u017eil si ruku na m\u00edsto, kde m\u00e1 srdce. Pot\u00e9 uk\u00e1zal na m\u011b a znovu si ruku p\u0159ilo\u017eil na ono m\u00edsto. To jsem se rozbre\u010del naplno, a\u017e se mi z hrudn\u00edku vydral hlasit\u00fd vzlyk. Uk\u00e1zal jsem na n\u011bj a potom na sv\u00e9 srdce, p\u0159i\u010dem\u017e jsem mu poslal pusinku. Tom si objal rukama hrudn\u00edk a u\u017e na m\u011b pouze zpovzd\u00e1l\u00ed hled\u011bl. Byl opravdu \u010das j\u00edt. Mus\u00edm. Kdyby ne\u0161lo o Nicki, ani se odsud nehnu.<\/em> Ohl\u00e9dl jsem se po hodin\u00e1ch, ale pot\u00e9 se zad\u00edval zase na n\u011bj. Pomalu jsem se za\u010dal rozch\u00e1zet pozadu d\u00e1l od n\u011bj, a\u010dkoli jsem necht\u011bl. D\u00edval jsem se za n\u00edm, dla\u0148 jsem si tiskl k hrudi a pomalu se vzdaloval. C\u00edtil jsem se zlomen\u00fd, najednou jako bych zase jen existoval, ale ne\u017eil. Tenhle pocit jsem m\u011bl, kdy\u017e tehdy on ode\u0161el z m\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Bez n\u011bj jen existuji.<\/p>\n

Po chv\u00edli jsem u\u017e bohu\u017eel za\u0161el a m\u00ed\u0159il do chodbi\u010dky, kter\u00e1 vedla do letadla. P\u0159ekontrolovali mi letenku a pot\u00e9 m\u011b pustili d\u00e1l. Nutil jsem se j\u00edt rychle kup\u0159edu, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bych se jinak vr\u00e1til. M\u011bl jsem chu\u0165 se toti\u017e rozeb\u011bhnout zp\u011bt, p\u0159etrhat tu letenku na sto kousk\u016f a z\u016fstat tu s n\u00edm, ale on pot\u0159eboval \u010das a b\u00fdt beze m\u011b, aby si v\u0161e probral v hlav\u011b. Mo\u017en\u00e1 je to pro n\u011bj lep\u0161\u00ed. A\u010dkoli ho miluju a dal bych mu v\u0161e, co si jen p\u0159eje, mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, aby si na\u0161el n\u011bkoho lep\u0161\u00edho. On si zaslou\u017e\u00ed jen to nejlep\u0161\u00ed a to j\u00e1 opravdu nejsem. Ale za \u010d\u00edm si mus\u00edm st\u00e1t, je to, \u017ee ho miluju jako nikdo na sv\u011bt\u011b. On je pro m\u011b d\u016fvod, smysl, absolutn\u011b v\u0161echno.<\/p>\n

<\/em> Odlo\u017eil jsem pap\u00edr na stranu a vzal si pod ruku dal\u0161\u00ed. Podepsal jsem se a znovu pap\u00edr odlo\u017eil. Neznamenalo to pro m\u011b nic, a\u010dkoli to byly jedny z nejhlavn\u011bj\u0161\u00edch smluv. Pro m\u011b to byly jen pap\u00edry. Bylo to u\u017e t\u0159i dny, co jsem byl v N\u011bmecku a bohu\u017eel i v pr\u00e1ci. Sna\u017eil jsem se norm\u00e1ln\u011b myslet, norm\u00e1ln\u011b fungovat, ale \u0161lo to jen zt\u011b\u017eka. My\u0161lenkami jsem byl st\u00e1le jen u Toma. K\u00e9\u017e by se mi ozval, kdybych s n\u00edm mohl b\u00fdt\u2026 M\u00edsto toho mus\u00edm tr\u010det tady.<\/em><\/div>\n

Po chvilce p\u0159i\u0161la Ann a vzala si ode m\u011b pot\u0159ebn\u00e9 pap\u00edry. Klasick\u00e9 dopoledne, kdy jsem musel vy\u0159\u00eddit v\u0161echny pap\u00edry. V\u0161e jsem j\u00ed dal a je\u0161t\u011b j\u00ed pod\u011bkoval. Byl jsem te\u010f mimo, spousta v\u011bc\u00ed mi unikala. Jakmile ode\u0161la, pokra\u010doval jsem v pr\u00e1ci. Nev\u00edm, kolik uteklo \u010dasu. Mohlo to b\u00fdt 10 minut, p\u016fl hodina \u010di hodina, kdy\u017e se odvedle ozval n\u011bjak\u00fd hlas. Sandra nejsp\u00ed\u0161 s n\u011bk\u00fdm telefonovala jako obvykle. Nev\u011bnoval jsem tomu pozornost, ona si v\u011b\u010dn\u011b s n\u011bk\u00fdm vykec\u00e1vala zob\u00e1k, ale i to mi bylo te\u010f fuk. Po chv\u00edli se ov\u0161em zat\u0159\u00e1sly dve\u0159e a zarachtala klika, ale neotev\u0159ely se. Zamra\u010dil jsem se a \u010dekal, co bude d\u00e1l. Co tam d\u011bl\u00e1?<\/em> Netrvalo ani p\u00e1r sekund, ne\u017e se klika znovu pohnula, jako by se otev\u00edraly dve\u0159e, av\u0161ak st\u00edn jsem tam \u017e\u00e1dn\u00fd nevid\u011bl. Tentokr\u00e1t se dve\u0159e ov\u0161em u\u017e pootev\u0159ely. B\u011bhem chvilky se v nich objevila mal\u00e1 hlavi\u010dka, co mi sem nakoukla. Byla to Nicki. Hned jsem vykulil o\u010di. Co tu d\u011bl\u00e1? V\u017edy\u0165 m\u00e1 b\u00fdt ve \u0161kolce.<\/p>\n

<\/em> „Nicki?“ \u0159eknu p\u0159ekvapen\u011b. Prot\u00e1hla se \u0161kv\u00edrou ve dve\u0159\u00edch, upravila si suk\u00fdnku a rozeb\u011bhla se ke mn\u011b.<\/div>\n

„Tat\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!“ zapi\u0161t\u011bla n\u00e1hle nad\u0161en\u011b p\u0159es celou kancel\u00e1\u0159 a hnala se ke mn\u011b. Ona mluv\u00ed? Pane bo\u017ee, co se to d\u011bje\u2026 J\u00e1 u\u017e ni\u010demu nerozum\u00edm. Je vesel\u00e1 a rozja\u0159en\u00e1, jako kdyby vid\u011bla\u2026 Toma. Jo, to bych byl tak\u00e9, ale to je asi nemo\u017en\u00e9.<\/em> Nat\u00e1hl jsem po n\u00ed ruce a hned si ji vzal do n\u00e1ru\u010de, kdy\u017e ke mn\u011b p\u0159ib\u011bhla.<\/div>\n
„Nicki, ty\u2026 mluv\u00ed\u0161. Co\u2026 co tu d\u011bl\u00e1\u0161, ko\u010di\u010dko moje?“ pohladil jsem ji po hlavi\u010dce a vtiskl j\u00ed drobn\u00fd polibek na \u010delo.<\/div>\n
„Budu princezna! Budu princezna!“ poskakovala na mn\u011b naprosto une\u0161en\u011b a chytala se m\u011b kolem krku, jako by m\u011b rok nevid\u011bla. „Budu m\u00edt suk\u00fdnku s vol\u00e1nky a r\u016f\u017eovou ma\u0161li\u010dku!“ Tro\u0161ku zara\u017een\u011b jsem se na ni d\u00edval a sna\u017eil se to v\u0161echno pob\u00edrat. Napad\u00e1 ji hodn\u011b v\u011bc\u00ed, ale \u017ee tak najednou.<\/em><\/div>\n
„Ano? To bys cht\u011bla koupit?“ usm\u011bju se na ni.<\/div>\n
„N\u00e9! To mi \u0159\u00edkal Tomi,“ zahih\u0148\u00e1 se a d\u00e1 mi vesele pusu. V ten okam\u017eik jsem ztuhnul a do o\u010d\u00ed se mi p\u0159\u00edmo narvaly slzy. Tohle zabolelo. Kdyby tu byl, tak by si z n\u00ed tu princeznu ud\u011blal a ze sebe klidn\u011b prince, jen proto, aby byla spokojen\u00e1, ale on tu nen\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Nicki,“ \u0159eknu, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017e\u00edm udr\u017eet si sv\u016fj t\u00f3n hlasu, ale marn\u011b. „V\u017edy\u0165 sama v\u00ed\u0161, \u017ee tu\u2026 Tomi nen\u00ed,“ set\u0159u si jednu neposednou slzu a jemn\u011b se na ni usm\u011bju. To se na m\u011b pod\u00edvala, jako bych byl naprost\u00fd bl\u00e1zen. A\u017e v ten okam\u017eik m\u011b zaujal u dve\u0159\u00ed n\u011bjak\u00fd st\u00edn. N\u011bkolikr\u00e1t jsem zamrkal, nasucho jsem polknul a v\u00edce se zad\u00edval k t\u011bm dve\u0159\u00edm. Ah, to je hloupost. Mus\u00ed si d\u011blat srandu, nebo m\u00e1 jen n\u011bjakou d\u011btskou p\u0159edstavu.<\/em> Zhluboka jsem se nadechl a v\u00edc si k sob\u011b Nicki p\u0159itiskl. U dve\u0159\u00ed st\u00e1l Tom v \u010derveno-\u010dern\u00e9 ko\u0161ili, pod n\u00ed\u017e m\u011bl tmav\u00e9 triko. Klidn\u011b se bokem op\u00edral o futra a usm\u00edval se na m\u011b. Pootev\u0159el jsem rty a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„Asi se n\u00e1m jen n\u011bco zd\u00e1lo, zlat\u00ed\u010dko\u2026 j\u00e1\u2026“ vydechl jsem nejist\u011b. Ne, to nen\u00ed sen. On tu opravdu stoj\u00ed a usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/em> „Je\u017ei\u0161i Kriste\u2026“ p\u0159ikryl jsem si jednou dlan\u00ed pusu a jen se d\u00edval. Nev\u011b\u0159il jsem vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Tom se narovnal a za st\u00e1l\u00e9ho \u00fasm\u011bvu se k n\u00e1m pomalu roze\u0161el.<\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee mi po\u0159\u00edd\u00ed\u0161 obrovskou sk\u0159\u00ed\u0148 na v\u0161echny moje boty?“ promluvil n\u00e1hle. Ahm, pros\u00edm?<\/em> I s Nicki jsem se zvedl ze \u017eidle a postavil se proti n\u011bmu. Nicki si m\u011b objala kolem krku a j\u00e1 ji jednou rukou dr\u017eel pod zade\u010dkem, aby mi nespadla. M\u011bl jsem pocit, jako bych m\u011bl ka\u017edou sekundou omdl\u00edt.<\/p>\n

„Tome\u2026“ vydechnu ti\u0161e. „Tu nejv\u011bt\u0161\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1m. Se mnou to \u0161lehne. Co mi to ud\u011blal? V\u017edy\u0165 ani nic ne\u0159ekl a te\u010f\u2026<\/em><\/div>\n

„Slibuje\u0161, \u017ee kdy\u017e p\u016fjdeme kolem v\u00fdlohy a \u0159eknu, \u017ee pot\u0159ebuju nov\u00fd boty, tak nikdy ne\u0159ekne\u0161, \u017ee jich m\u00e1m u\u017e dost?“ pousm\u011bje se.<\/div>\n
„Slibuju,“ za\u0161ept\u00e1m rozechv\u011ble, p\u0159i\u010dem\u017e se mi ov\u0161em na tv\u00e1\u0159i u\u017e tvo\u0159il drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. Co mi t\u00edmhle v\u0161\u00edm chce \u0159\u00edct? Pokud je to to, co si mysl\u00edm, tak mi volejte sanitku.<\/em><\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee mi nebude\u0161 nad\u00e1vat, kdy\u017e n\u011bkde zapomenu pohozen\u00fd pono\u017eky nebo boxerky nebo kdy\u017e nezav\u0159u pastu?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. Ot\u0159el jsem si slzy, co mi tekly, a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee nebudu nad\u00e1vat,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee se nena\u0161tve\u0161, kdy\u017e sp\u00e1l\u00edm j\u00eddlo nebo se mi nepovede, dokud se nenau\u010d\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b va\u0159it?“ semkne k sob\u011b nesm\u011ble rty.<\/div>\n
„Slibuju a klidn\u011b budu va\u0159it s tebou,“ po\u0161ept\u00e1m a ud\u011bl\u00e1m kr\u016f\u010dek k n\u011bmu. Ud\u011blal bych pro n\u011bj v\u0161echno, tak pro\u010d ne tohle.<\/em><\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee m\u011b nikdy nenech\u00e1\u0161 j\u00edt samotn\u00fdho na rodi\u010dovsk\u00fd sch\u016fzky?“ usm\u011bje se. Pootev\u0159el jsem rty a absolutn\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na n\u011bj d\u00edval. To je jen sen, mus\u00ed to b\u00fdt sen, proto\u017ee j\u00e1 st\u00e1le stoj\u00edm na nohou, co\u017e je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Slibuju,“ oddechnu.<\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee budeme d\u00e1l d\u011blat \u0161\u00edlen\u00fd v\u011bci a nestaneme se nudn\u00fdm man\u017eelsk\u00fdm p\u00e1rem?“ p\u0159i\u0161el ke mn\u011b zase je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e. To jsem nahlas oddechl a kousl se do rtu. Chce si m\u011b vz\u00edt? Opravdu by cht\u011bl nebo jsem to jen \u0161patn\u011b vy\u010detl z jeho slov?<\/p>\n

<\/em> „Slibuju ti to, l\u00e1sko,“ po\u0161ept\u00e1m. Tom se usm\u00e1l na Nicki a pohladil ji po vl\u00e1sk\u00e1ch a p\u0159istoupil a\u017e ke mn\u011b. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi ovinul ruce kolem krku a zbl\u00edzka se mi pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Slib mi, pros\u00edm, \u017ee nemus\u00edm m\u00edt ani kravatu, ani mot\u00fdlka,“ zasm\u011bje se sladce. Uhm, on to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Vr\u00e1til se mi, v\u0161e si promyslel, ale hlavn\u011b se mi vr\u00e1til. Pane bo\u017ee, u\u017e mi nikdy nesm\u00ed ujet, nedopust\u00edm to, a pokud ano, polet\u00edm s n\u00edm. Nedok\u00e1\u017eu bez n\u011bj b\u00fdt.<\/em><\/div>\n
„Slibuju, slibuju a znovu slibuju,“ za\u0161ept\u00e1m a rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fdm pohledem se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. „Tomi,“ za\u0161ept\u00e1m a volnou rukou ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Cht\u011blo se mi tolik bre\u010det. On se v\u0161ak poodt\u00e1hl a nato\u010dil hlavu sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Sandro, rozhlas po firm\u011b, \u017ee si beru \u0161\u00e9fa,“ zavolal a pot\u00e9 m\u011b i s Nicki z\u00e1rove\u0148 obejme. Bo\u017ee, bo\u017ee, bo\u017ee. D\u00fdchej, v\u00fddech n\u00e1dech, to d\u00e1\u0161, Bille. Chce se mi sm\u00e1t, chce se mi bre\u010det, j\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat!<\/em><\/div>\n
„A j\u00e1 budu princezna, a j\u00e1 budu princezna,“ za\u010dala se vesele mal\u00e1 radovat.<\/div>\n
„Tomi, vezme\u0161\u2026 vezme\u0161 si m\u011b?“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159ichyt\u00edm se ho, kdy\u017e kolem n\u011bj ovinu jednu ruku. Nadechl se, ale m\u00edsto n\u011bj promluvila Nicki.<\/div>\n
„Tati, dy\u0165 ti to pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Ty se\u0161 \u00fapln\u011b natvrdlej,“ zkonstatovala nech\u00e1pav\u011b. M\u00e1 pravdu, ko\u010di\u010dka. Jsem v \u0161oku, ale jsem \u0161\u0165astn\u00fd.<\/em> Tom se za\u010dal ti\u0161e sm\u00e1t, p\u0159ivinul se ke mn\u011b a s tich\u00fdm souhlasem m\u011b n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil. Tohle mi tolik chyb\u011blo.<\/em> Oplatil jsem mu to, na\u010de\u017e jsem se k n\u011bmu i v\u00edc s Nicki p\u0159ivinul.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ po\u0161ept\u00e1m mu a usm\u011bju se. C\u00edtil jsem, jak stra\u0161n\u011b mi bu\u0161\u00ed srdce. Dokonce jsem c\u00edtil, jak rychle mi krev proud\u00ed v \u017eil\u00e1ch. Znovu jsem \u017eil. Vr\u00e1til se mi a chce si m\u011b vz\u00edt. N\u00e1\u0161 sen se pomali\u010dku pln\u00ed, budeme spolu, my t\u0159i.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe,“ vydechne s dal\u0161\u00edm polibkem.<\/div>\n
„A mn\u011b nikdo pusu ned\u00e1,“ odfrkne si mal\u00e1, \u010demu\u017e se spole\u010dn\u011b za\u010dneme sm\u00e1t a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se l\u00edbat.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dny jsme si hezky u\u017eili, ale nebylo to jako d\u0159\u00edv. C\u00edtil jsem, \u017ee je to jin\u00e9. Sice jsme spolu byli ve m\u011bst\u011b, kde jsme se nechali vozit vl\u00e1\u010dkem. Byla to v\u00e1\u017en\u011b sranda, bylo to hezk\u00e9 a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4175","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4175","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4175"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4175\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4175"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4175"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4175"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}