{"id":4184,"date":"2014-03-03T17:00:00","date_gmt":"2014-03-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4171"},"modified":"2014-03-03T17:00:00","modified_gmt":"2014-03-03T16:00:00","slug":"never-look-back-ii-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/03\/03\/never-look-back-ii-12\/","title":{"rendered":"Never Look Back II 12."},"content":{"rendered":"
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Rozuzlen\u00ed<\/p>\n

<\/strong> Bill<\/p>\n

D\u011blal jsem seznam lid\u00ed, kter\u00e9 bylo je\u0161t\u011b pot\u0159eba pro\u0161et\u0159it. Tom mi chyb\u011bl v\u00edc, ne\u017e jsem si myslel. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsem mu dneska cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee to s Mattem byla jen hra, abych ho trochu vytrestal za to, jak m\u011b po\u0159\u00e1d odm\u00edtal. Povzdechl jsem si. Nakonec jsem to nevydr\u017eel, sebral jsem se, ozn\u00e1mil v kancel\u00e1\u0159i, \u017ee se brzy vr\u00e1t\u00edm a odjel. Cestu k domu Monsoonov\u00fdch jsem si pamatoval. D\u016fm byl p\u016fl hodiny rychl\u00e9 j\u00edzdy autem od budovy Scotland Yardu. Moje l\u00e1ska k n\u011bmu p\u0159ekonala i mou hrdost – cht\u011bl jsem se mu ke v\u0161emu p\u0159iznat a odprosit ho. Kone\u010dn\u011b jsem tam dorazil. Najednou m\u011b zamrazilo. Okno n\u011bjak\u00e9 m\u00edstnosti dole bylo rozbit\u00e9. Kolem se v\u00e1lely st\u0159epy. Co nejti\u0161eji jsem vystoupil z auta, otev\u0159el jsem dve\u0159e. V p\u0159eds\u00edni le\u017eela na zemi jak\u00e1si postava. Klekl jsem si vedle n\u00ed. Sluha. Nahmatal jsem tep. Byl jen omr\u00e1\u010den\u00fd. \u0160el jsem d\u00e1l do m\u00edstnosti s rozbit\u00fdm sklem. Nikdo tam nebyl. Ale mrtvola byla v\u017edycky tam, kde vrah vyrazil sklo… Nebo ji tam odt\u00e1hnul? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee jsme si toho nev\u0161imli? Jak to, \u017ee po sob\u011b nikdy nezanechal \u017e\u00e1dnou stopu?! Usly\u0161el jsem shora jak\u00fdsi zvuk. Na\u0161el jsem schody a vyrazil nahoru. Bylo tam n\u011bkolik pokoj\u016f. Otev\u00edral jsem je jeden po druh\u00e9m. Dve\u0159e na\u0161t\u011bst\u00ed nevrzaly. Po chv\u00edli jsem na\u0161el vraha i jeho ob\u011b\u0165.<\/p>\n

M\u00e1lem se mi zastavilo srdce – Tom le\u017eel na zemi. Hlavu m\u011bl v kalu\u017ei krve. Nad n\u00edm st\u00e1l z\u00e1dy ke mn\u011b n\u011bjak\u00fd mu\u017e s no\u017eem v ruce. Vpl\u00ed\u017eil jsem se dovnit\u0159 – mu\u017e byl pln\u011b zam\u011bstnan\u00fd p\u0159ipravov\u00e1n\u00edm vra\u017edy. Inspiroval jsem se. Vzal jsem ze stolu kovov\u00fd sv\u00edcen. Nap\u0159\u00e1hl jsem se a pra\u0161til s n\u00edm vraha po hlav\u011b. Zhroutil se k zemi. Okam\u017eit\u011b jsem si klekl vedle Toma. T\u0159esouc\u00edma se rukama jsem vyt\u00e1hl mobil. Zavolal jsem sanitku a k n\u00e1m na stanici. Mezit\u00edm se Tom probral a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel.<\/div>\n

\n
\n

„Co se stalo?“<\/p><\/div>\n

„P\u0159i\u0161el Jack… Pra\u0161til t\u011b do hlavy… Tak jsem mu to oplatil.“ Nerv\u00f3zn\u011b jsem se usm\u00e1l. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, co by se stalo, kdybych p\u0159i\u0161el pozd\u011b nebo v\u016fbec. Vlastn\u011b dok\u00e1zal – proto m\u011b to tak d\u011bsilo.<\/div>\n
„Cht\u011bl m\u011b zab\u00edt?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Tom.<\/div>\n
„Jo. Nejsp\u00ed\u0161 si t\u011b spletl s Harroldem,“ \u0159ekl jsem su\u0161e.<\/div>\n
„Tys mi zachr\u00e1nil \u017eivot,“ vydechl. Uhnul jsem pohledem. Nest\u00e1l jsem o d\u011bkovn\u00fd proslov. „Co tu v\u016fbec d\u011bl\u00e1\u0161?“ Najednou si uv\u011bdomil, \u017ee jsem vlastn\u011b nezvan\u00fd host.<\/div>\n
„Jel jsem za tebou.“ Tentokr\u00e1t uhnul pohledem on.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161 pro\u010d,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee chod\u00ed\u0161 s Mattem.“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti pr\u00e1v\u011b \u0159\u00edct, \u017ee to s Mattem… Byla jen hra. Cht\u011bl jsem t\u011b trochu vytrestat za to, jak jsi m\u011b po\u0159\u00e1d odm\u00edtal. Odpus\u0165 mi to.“ Sklopil jsem hlavu.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku… Asi jsem si to zaslou\u017eil.“ Sev\u0159el jsem ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha. Polo\u017eil mi hlavu na rameno.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky…“ vydechl. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal a pak jsem se usm\u00e1l.<\/div>\n
Najednou sykl bolest\u00ed a chytil se za hlavu.<\/p>\n

„Tak sakra, kde je ta sanitka?!“ procedil jsem mezi zuby.<\/div>\n

„To je dobr\u00fd, to nic nen\u00ed,“ uji\u0161\u0165oval m\u011b.<\/div>\n
„Co kdy\u017e…“ V tu chv\u00edli jsem zaslechl houka\u010dku sanitky. Ulevilo se mi. Pohladil jsem Toma po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Vydr\u017e chvili\u010dku.“<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se zp\u00e1tky k na\u0161emu vrahovi, vyndal z kapsy pouta a nasadil mu je.<\/div>\n
„Jste zat\u010den,“ ozn\u00e1mil jsem mu\u017ei v bezv\u011bdom\u00ed. To u\u017e p\u0159ib\u00edhali z\u00e1chran\u00e1\u0159i i Matt, Jeremy a Natalie. Vrah byl odvezen na stanici, Tom do nemocnice. Vyka\u0161lal jsem se na p\u0159\u00edpad a jel s n\u00edm. Nechali si ho na pozorov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\u010cekal jsem na chodb\u011b, stejn\u011b jako tenkr\u00e1t p\u0159ed p\u011bti lety. Lehnul jsem si a spal, proto\u017ee Tom spal taky a j\u00e1 se nudil. Po dvou hodin\u00e1ch m\u011b vzbudil telefon – vrah se jmenuje Jack Russel, p\u0159iznal se a d\u011bkuj\u00ed mi za dopaden\u00ed. Zaj\u00edmal m\u011b motiv. Natalie mi to v\u0161echno vyl\u00ed\u010dila. Rodina Russelov\u00fdch byla chud\u00e1. P\u016fj\u010dovala si pen\u00edze od Benchov\u00fdch, jen\u017ee je pak nem\u011bli z \u010deho spl\u00e1cet. Nejmlad\u0161\u00ed syn Jack byl psychopat a nen\u00e1vid\u011bl v\u0161echny bohat\u00e9 lidi. Rozhodl se je v\u0161echny zab\u00edt. Za\u010dal Benchem a vymu\u010dil z n\u011bj jm\u00e9na a adresy jeho p\u0159\u00e1tel.<\/div>\n

To\u0165 v\u0161e k p\u0159\u00edpadu novodob\u00e9ho Jacka Rozparova\u010de.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se probudil, Bill sed\u011bl na stoli\u010dce vedle m\u00e9 postele. Prot\u0159el jsem si o\u010di a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n

„Eh… Ahoj,“ vysoukal jsem ze sebe trochu rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Ahoj,“ usm\u00e1l se \u00falevn\u011b a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se starostliv\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d…“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1… Poj\u010f sem.“ Vyhoupl jsem se do sedu, p\u0159it\u00e1hl si Billa k sob\u011b a pevn\u011b ho obejmul. C\u00edtil jsem, jak kolem m\u011b okam\u017eit\u011b obemknul sv\u00e9 pa\u017ee. Schoval jsem si obli\u010dej do ohybu mezi jeho ramenem a \u0161\u00edj\u00ed. Bill m\u011b nep\u0159est\u00e1val hladit po z\u00e1dech. Sed\u011bli jsme takhle n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut.<\/div>\n
„Chci se s n\u00edm rozej\u00edt,“ \u0159ekl jsem rozhodn\u011b. Bill se trochu odt\u00e1hl a dojat\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Tomi…“ za\u0161eptal. Uchopil jsem jeho bradu a nato\u010dil jeho obli\u010dej na stranu. Pomalu jsem se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Byl jsem vzru\u0161en\u00fd snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159ed sv\u00fdm \u00fapln\u011b prvn\u00edm polibkem. C\u00edtil jsem jeho hork\u00fd dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Mali\u010dko jsem se pousm\u00e1l a lehce se ot\u0159el sv\u00e9 rty o ty jeho. Vid\u011bl jsem, jak zav\u0159el o\u010di a rozt\u0159esen\u011b vydechl. P\u0159ibl\u00ed\u017eil jsem se k n\u011bmu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a zajal jeho rty v l\u00e1skypln\u00e9m polibku. Proc\u00edt\u011bn\u011b jsem je laskal a on mi to stejn\u011b tak opl\u00e1cel. Po chvilce Bill pootev\u0159el rty a j\u00e1 jsem jazykem vnikl do jeho \u00fast. L\u00edbali jsme se n\u011b\u017en\u011b, opatrn\u011b, d\u00e1vali do toho ve\u0161kerou l\u00e1sku, kterou jsme v sob\u011b m\u011bli.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se od n\u011bho odt\u00e1hl, musel jsem se p\u0159iblble usm\u00edvat. P\u0159ejel jsem palcem p\u0159es Billovy natekl\u00e9 rty. Ten se uculil a naklonil se ke mn\u011b, aby si uko\u0159istil dal\u0161\u00ed polibky.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Druh\u00fd den m\u011b pustili z nemocnice s t\u00edm, \u017ee se mus\u00edm \u0161et\u0159it. Bill jim sl\u00edbil, \u017ee se o m\u011b postar\u00e1. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l. Harry za mnou za celou dobu nep\u0159i\u0161el, jen kr\u00e1tce zavolal. Bill m\u011b odvezl dom\u016f. Vystoupil jsem z auta a nerv\u00f3zn\u011b si prohr\u00e1bl vlasy. \u010cekala m\u011b ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00e1st dne\u0161ka – rozchod. Bill mi povzbudiv\u011b stiskl rameno. Ne\u0161\u0165astn\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 ho nechci ranit…“ Nic ne\u0159\u00edkal, jen m\u011b konej\u0161iv\u011b pol\u00edbil, co\u017e m\u011blo v kone\u010dn\u00e9m v\u00fdsledku lep\u0161\u00ed efekt.<\/p>\n

S mu\u010div\u00fdm pocitem viny jsem ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n

„Harry?“ ozval jsem se opatrn\u011b.<\/div>\n
„Oh, l\u00e1sko. U\u017e jsi tady? Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„J\u00e1… Mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct,“ za\u010dal jsem nejist\u011b.<\/div>\n
„Pov\u00eddej,“ pob\u00eddl m\u011b.<\/div>\n
„Chci se rozej\u00edt…“ Harrymu spadla \u010delist.<\/div>\n
„P-pro\u010d?“ zeptal se rozt\u0159esen\u011b.<\/div>\n
„No, v\u00ed\u0161… j\u00e1…“ Nev\u011bd\u011bl jsem, co mu m\u00e1m \u0159\u00edct. P\u0159ipravoval jsem si n\u011bkolik r\u016fzn\u00fdch variant \u0159e\u010d\u00ed, ale nakonec jsem m\u011bl v hlav\u011b stejn\u011b vymeteno.<\/div>\n
„Ty u\u017e m\u011b nem\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt. Sly\u0161el jsem jeho pla\u010dtiv\u00fd podt\u00f3n v hlase.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, ale… Je tu n\u011bkdo, koho miluju. U\u017e skoro \u0161est let,“ vydechl jsem a uhnul pohledem. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na m\u011b d\u00edval.<\/div>\n
„Je to ten chlap od v\u00e1s? Ten z New Yorku?“<\/div>\n
„Ehm…“ Nakonec jsem jen souhlasn\u011b k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl jen.<\/div>\n
„Promi\u0148…“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Vr\u00e1til jsem se k Billovi s ta\u0161kou plnou v\u0161ech sv\u00fdch v\u011bc\u00ed, co jsem tady m\u011bl. Nebylo toho mnoho. V\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed v dom\u011b koupil Harry nov\u011b, tak\u017ee jsem m\u011bl jen ta\u0161ku s oble\u010den\u00edm s n\u011bjak\u00fdmi osobn\u00edmi v\u011bcmi. Bill \u010dekal p\u0159ed v\u00fdjezdem z domu.<\/p><\/div>\n

„Tak co?“ zaj\u00edmal se starostliv\u011b.<\/div>\n
„\u0158ekl, \u017ee to ch\u00e1pe, ale m\u00e1m o n\u011bj strach,“ p\u0159iznal jsem. Bill m\u011b chytil za ramena.<\/div>\n
„Ned\u011blej si starosti, ano? Bude v pohod\u011b.“ Tak n\u011bjak jsem jeho slov\u016fm v\u011b\u0159il, hlavn\u011b v\u011b\u0159it cht\u011bl. Bill hodil moji ta\u0161ku do kufru a sedl si na m\u00edsto \u0159idi\u010de. V\u00e1hav\u011b jsem si p\u0159istoupil. Zad\u00edval jsem se ven z p\u0159edn\u00edho ok\u00e9nka.<\/div>\n
„Tak a jsem bezdomovec,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
„Postar\u00e1m se o tebe, slibuju.“<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Rozuzlen\u00ed Bill D\u011blal jsem seznam lid\u00ed, kter\u00e9 bylo je\u0161t\u011b pot\u0159eba pro\u0161et\u0159it. Tom mi chyb\u011bl v\u00edc, ne\u017e jsem si myslel. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsem mu dneska cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee to s Mattem byla jen hra, abych ho trochu vytrestal za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[582],"tags":[],"class_list":["post-4184","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-never-look-back-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4184","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4184"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4184\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4184"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4184"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4184"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}