{"id":4199,"date":"2014-02-25T17:00:00","date_gmt":"2014-02-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4186"},"modified":"2014-02-25T17:00:00","modified_gmt":"2014-02-25T16:00:00","slug":"breaking-through-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/25\/breaking-through-3\/","title":{"rendered":"Breaking Through 3."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong>
Ahojte v\u0161ichni,<\/em><\/div>\n

s pov\u00eddkou Committed jste m\u011b z koment\u00e1\u0159\u016f celkem vyd\u011bsili. Nerada bych kop\u00edrovala n\u011b\u010d\u00ed n\u00e1pad. Pov\u00eddku jsem si po Va\u0161ich koment\u00e1\u0159\u00edch p\u0159e\u010detla a m\u016f\u017eu s klidem v du\u0161i \u0159\u00edct, \u017ee se bude ta moje podobat jen v opravdu m\u00e1lo v\u011bcech. Zrovna te\u010f se bude podobat m\u00edstu, kter\u00fdm je l\u00e9\u010debna. Jinak d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e a douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1m pov\u00eddka Committed nebude zkreslovat n\u00e1hled na moji pov\u00eddku, pop\u0159\u00edpad\u011b nebudete poci\u0165ovat pot\u0159ebu pov\u00eddky srovn\u00e1vat. Hodn\u011b z\u00e1bavy p\u0159eje Muck\u00e1tko<\/em> \ud83d\ude2e*<\/p>\n

Seznam se s realitou<\/p>\n

<\/strong><\/em> Poklidn\u00e9 ned\u011bln\u00ed r\u00e1no protnul Tom\u016fv zt\u011b\u017ekl\u00fd v\u00fddech, kter\u00fd ze sebe vydal, kdy\u017e se leknut\u00edm probudil. Byla to sotva hodina a p\u016fl, co se mu poda\u0159ilo kone\u010dn\u011b znovu usnout. Celou noc se budil, a kdy\u017e se mu poda\u0159ilo na p\u00e1r minut usnout, neklidn\u011b se p\u0159evaloval a c\u00edtil se unaven\u00fd. U\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 jej probudila ta sam\u00e1 sc\u00e9na, kterou nemohl dostat z hlavy od n\u00e1v\u0161t\u011bvy v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b. C\u00edtil se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed slaboch. Pracuje tam tolik \u017een. Takov\u00e9 ud\u00e1losti maj\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku a ne jednou, a zvl\u00e1daj\u00ed to. On je chlap. Nem\u011bl by si p\u0159ipou\u0161t\u011bt takov\u00e9 v\u011bci. Stalo se. Omluvili se za to a t\u00edm to pro n\u011b m\u011blo skon\u010dit, ale Tom se st\u00e1le c\u00edtil, jako by n\u011bkomu n\u011bco dlu\u017eil.<\/p>\n

A\u010dkoli bylo pom\u011brn\u011b brzy, prot\u0159el si Tom o\u010di a vstal. Odhrnul p\u0159ikr\u00fdvku stranou a spustil nohy na podlahu. Z\u016fstal sed\u011bt s obli\u010dejem v dlan\u00edch a teprve po dlouh\u00e9 chv\u00edli vstal a ode\u0161el do koupelny, kterou m\u011bl hned u pokoje. Postavil se k umyvadlu, pustil vodu a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. To mu vr\u00e1tilo ne p\u0159\u00edli\u0161 pozitivn\u00ed odraz. Voda tekla proudem pry\u010d, zat\u00edmco si Tom prohl\u00ed\u017eel sv\u016fj unaven\u00fd obli\u010dej. U\u017e te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak vysv\u011btl\u00ed matce ty kruhy pod o\u010dima a bledou k\u016f\u017ei. Pustil okraje umyvadla a smo\u010dil dlan\u011b ve vod\u011b. Chrstl si vodu do obli\u010deje, aby se kone\u010dn\u011b probral na 100% a hned na to vodu vypnul. Z madla si st\u00e1hl ru\u010dn\u00edk a obli\u010dej zabo\u0159il do jeho m\u011bkk\u00e9ho povrchu. Zbavil se v\u0161ech kapek a pov\u011bsil ru\u010dn\u00edk zp\u011bt. Na sprchu nem\u011bl n\u00e1ladu. V pokoji se obl\u00e9kl a loudavou, ne p\u0159\u00edli\u0161 energickou ch\u016fz\u00ed se\u0161el do kuchyn\u011b.<\/div>\n

\n
Simone u\u017e d\u00e1vno pob\u00edhala po kuchyni a chystala pro sv\u00e9 dva mu\u017ee vydatnou sn\u00eddani. Kr\u00e1jela zeleninu, d\u00e1vala op\u00e9kat tousty, zal\u00e9vala \u010daj, a to si Gordon v\u017edycky myslel, \u017ee m\u00e1 jen dv\u011b ruce. Gordon zvedl pohled od pap\u00edr\u016f do pr\u00e1ce, kter\u00e9 kamufloval novinami, aby nedostal od Simone l\u017ei\u010dkou po rameni, \u017ee pracuje i p\u0159i ned\u011bln\u00edm r\u00e1nu, kdy\u017e usly\u0161el neobvykl\u00e9, tich\u00e9 a unaven\u00e9 \u0165apk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ p\u00edpl Tom a sesunul se ke stolu naproti Gordonovi.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tome!“ houkla Simone, ani\u017e by se oto\u010dila. Gordon si prohl\u00e9dl Tomovu tv\u00e1\u0159, dal si dohromady v\u0161echny svoje poznatky z cel\u00e9ho v\u00edkendu a zamra\u010dil se.<\/div>\n
„Co je s tebou?“ zeptal se a dob\u0159e si Toma prohl\u00ed\u017eel. Simone se nap\u0159\u00edmila, kdy\u017e zaslechla ot\u00e1zku, a zpozorn\u011bla, v hlav\u011b j\u00ed sv\u00edtilo v\u00fdstra\u017en\u00e9 ‚Moje d\u011b\u0165\u00e1tko m\u00e1 trable.‘ V\u0161eho zanechala a oto\u010dila se k mu\u017esk\u00e9 \u010d\u00e1sti rodiny.<\/div>\n
„Jen jsem \u0161patn\u011b spal,“ povzdechl si Tom a zabodl pohled do stolu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 toho ve \u0161kole moc? I v\u010dera jsi \u0161patn\u011b spal,“ posadila se ke stolu Simone a odlo\u017eila ut\u011brku na st\u016fl. Gordon se lekl a rychle p\u0159ikryl dokumenty novinama. Starost o d\u00edt\u011b mu zachr\u00e1nila krk.<\/p>\n

Tom si sice nemyslel, \u017ee by na n\u011bj rodi\u010de k\u0159i\u010deli, nebo mu vy\u010d\u00edtali neopatrn\u00e9 a zbrkl\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, ale i tak se rozhodl, \u017ee si ud\u00e1losti p\u00e1te\u010dn\u00edho odpoledne a opravdovou p\u0159\u00ed\u010dinu sv\u00e9ho nyn\u011bj\u0161\u00edho stavu rad\u011bji nech\u00e1 pro sebe.<\/div>\n

„Na za\u010d\u00e1tku toho v\u017edycky b\u00fdv\u00e1 hodn\u011b, ne\u017e se to postupn\u011b p\u0159efiltruje. To bude dobr\u00fd. Co m\u00e1me k sn\u00eddani?“ zeptal se, aby \u0159e\u010d zavedl jinam. Nem\u011bl sice v\u016fbec hlad, ale lep\u0161\u00ed t\u00e9ma k hovoru jej nenapadlo. Nav\u00edc, kdyby se nenajedl, byl by pod mat\u010din\u00fdm drobnohledem je\u0161t\u011b v\u00edce, ne\u017e byl te\u010f. Nedostatek sp\u00e1nku, nechu\u0165 k j\u00eddlu a \u00fanava, to u\u017e by byla pro Simone katastrofa a m\u00e1lem by i brala do ruky telefon, aby zavolala z\u00e1chranku.<\/div>\n
„Ud\u011blala jsem tousty. M\u016f\u017ee\u0161 je m\u00edt na slano i na sladko, cokoli bude\u0161 cht\u00edt,“ vysko\u010dila Simone od stolu a dod\u011blala p\u0159\u00edpravy. V\u0161echno p\u0159ednostn\u011b p\u0159isunula k p\u0159e\u0161l\u00e9mu Tomovi, a\u010dkoli Gordonovi kru\u010delo v b\u0159i\u0161e u\u017e od sedmi od r\u00e1na. M\u016f\u017ee b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee svou sn\u00eddani v\u016fbec dostane, proto\u017ee jestli si myslel, \u017ee Simone nepost\u0159ehla hust\u011b popsan\u00e1 lejstra do pr\u00e1ce za\u010d\u00e1te\u010dnicky schovan\u00e1 pod t\u00fdden star\u00fdm tiskem, tak to se Gordon \u0161eredn\u011b pletl.<\/p>\n

Tom pod\u011bkoval za v\u0161echny ingredience. Vzal si z o\u0161atky n\u011bkolik toust\u016f, namazal je m\u00e1slem a oblo\u017eil kouskem s\u00fdru, \u0161unky a v\u0161emo\u017en\u00e9 zeleniny. Jakmile m\u011bl v\u0161echno p\u0159ichystan\u00e9, odsunul v\u0161e doprost\u0159ed stolu, aby se dostalo i na ostatn\u00ed. P\u0159i prvn\u00edm kousnut\u00ed mu po t\u011ble prob\u011bhla hus\u00ed k\u016f\u017ee. Myslel, \u017ee v sob\u011b neudr\u017e\u00ed ani to jedno malink\u00e9 sousto, kter\u00e9 je\u0161t\u011b ani nespolkl. Za ka\u017ed\u00fdm kousnut\u00edm si musel p\u0159edstavit, jak\u00e9 by to bylo m\u011bs\u00edc hladov\u011bt, a rychle sousto polknout, aby mohl v\u0161e opakovat. Litoval toho, \u017ee si toust\u016f p\u0159ichystal tolik. Posledn\u00ed dva slepil k sob\u011b, doufaj\u00edc, \u017ee je sn\u00ed rychleji, kdy\u017e kousne najednou do obou.<\/p>\n

„Jdi si nahoru klidn\u011b je\u0161t\u011b odpo\u010dinout,“ navrhla Simone, kdy\u017e sklidila ze stolu \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a pleskla Gordona l\u017ei\u010dkou po rameni, kdy\u017e mu d\u00edky jeho neopatrnosti vyklouzl jeden z list\u016f z pr\u00e1ce na zem. Tom ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl a zvedl se od stolu. Nem\u011bl v pl\u00e1nu neposlechnout. Do\u0161el do pokoje a pr\u00e1skl sebou na postel. D\u00edval se na strop a chv\u00edlemi m\u011bl dokonce pocit, \u017ee se s n\u00edm bu\u010f to\u010d\u00ed postel, nebo n\u011bkdo to\u010d\u00ed s jeho pokojem. Musel uznat, \u017ee takhle mizern\u011b se nec\u00edtil u\u017e hodn\u011b dlouho. Kdy\u017e se nad t\u00edm tak zamyslel, mo\u017en\u00e1 byl u\u017e nev\u011bdomky vystresovan\u00fd ze v\u0161ech t\u011bch po\u017eadavk\u016f, kter\u00e9 jim na za\u010d\u00e1tku vyu\u010duj\u00edc\u00ed z r\u016fzn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f sd\u011blili. Bylo toho u\u017e tak moc a mo\u017en\u00e1, \u017ee ten incident v l\u00e9\u010debn\u011b to jen dovr\u0161il.<\/p>\n

Tom nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed n\u00e1ladu pod\u00edvat se do slo\u017eky, kter\u00e1 le\u017eela na jeho pracovn\u00edm stole. Dr\u017eel ji v rukou zat\u00edm jen dvakr\u00e1t. Kdy\u017e ji p\u0159eb\u00edral a kdy\u017e ji vynd\u00e1val z ta\u0161ky. Je\u0161t\u011b nena\u0161el s\u00edlu ji otev\u0159\u00edt. N\u011bjak se mu necht\u011blo p\u0159ipom\u00ednat si ud\u00e1losti p\u00e1te\u010dn\u00edho odpoledne. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee by to m\u011bl ud\u011blat. P\u0159inejmen\u0161\u00edm zjist\u00ed, kolik ho bude vypracov\u00e1n\u00ed \u00fakolu st\u00e1t pr\u00e1ce. Mo\u017en\u00e1 dostal opravdu t\u011b\u017ek\u00fd p\u0159\u00edpad a bude muset nastudovat mnoho odborn\u00e9 literatury, ale sp\u00ed\u0161e doufal v n\u011bjak\u00fd leh\u010d\u00ed nebo st\u0159edn\u00ed p\u0159\u00edpad. Pohnul se ze sv\u00e9 polohy, jen aby si slo\u017eku podal. Polo\u017eil se zp\u011bt na postel a slo\u017eku rozev\u0159el. Nebyla n\u011bjak extra tlust\u00e1, ale zpr\u00e1v a r\u016fzn\u00fdch poznatk\u016f z l\u00e9\u010dby tam bylo pom\u011brn\u011b dost.<\/p>\n

Hned v z\u00e1hlav\u00ed st\u00e1ly nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed \u00fadaje. Prvn\u00ed, nad \u010d\u00edm se Tom m\u00edrn\u011b zamra\u010dil, bylo \u010d\u00edslo, kter\u00e9 nahrazovalo jm\u00e9no pacienta. V kolonce jeho slo\u017eky st\u00e1lo \u010d\u00edslo 6166. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e se lidem p\u0159i\u0159azovala jak\u00e1koli \u010d\u00edsla. Ani kdy\u017e d\u011blal p\u0159ij\u00edmac\u00ed zkou\u0161ky, se nec\u00edtil nad\u0161en\u011b, kdy\u017e mu po\u010d\u00edta\u010d vygeneroval \u010d\u00edslo, pod kter\u00fdm mu byly zkontrolov\u00e1ny odpov\u011bdi. Mo\u017en\u00e1 by bylo hez\u010d\u00ed, kdyby pacienti dostali ke jm\u00e9nu n\u011bjak\u00fd obr\u00e1zek. N\u011bco, co maj\u00ed r\u00e1di, nebo co je charakterizuje. Bezd\u011b\u010dn\u011b si vybavil chlapce, kter\u00e9mu se sna\u017eil pomoct. Jemu by p\u0159id\u011blil and\u011bla. Nebo mo\u017en\u00e1 la\u0148, kdy\u017e si vybavil jeho plach\u00e9 strachem pohlcen\u00e9 o\u010di. D\u00edky medov\u011b hn\u011bd\u00e9 barv\u011b jeho duhovek by vedle jm\u00e9na mo\u017en\u00e1 p\u0159ikreslil i tabulku t\u00e9 nejjemn\u011bj\u0161\u00ed \u010dokol\u00e1dy. Ml\u00e9\u010dn\u00e9. Bez o\u0159\u00ed\u0161k\u016f, proto\u017ee o\u0159\u00ed\u0161ky p\u016fsob\u00ed hrub\u011b a hrubost je ta posledn\u00ed vlastnost, kterou by chlapce popsal. Mohl jej v\u016fbec naz\u00fdvat chlapcem? Byl stejn\u011b star\u00fd jako Tom, a ten se za chlapce u\u017e d\u00e1vno nepova\u017eoval. V\u0161ichni o n\u011bm mluvili jako o mlad\u00e9m mu\u017ei, ale to stvo\u0159en\u00ed z l\u00e9\u010debny bylo sotva mu\u017eem. T\u011blem mo\u017en\u00e1, ale v du\u0161i byl chlapec. To mohl Tom i z toho kr\u00e1tk\u00e9ho okam\u017eiku vy\u010d\u00edst z jeho pohledu.<\/p>\n

My\u0161lenky p\u0159eru\u0161il a\u017e pohled na dobu hospitalizace. V \u00fazk\u00e9m r\u00e1me\u010dku st\u00e1lo 48 m\u011bs\u00edc\u016f. Tom na chv\u00edli zvedl pohled, aby zapojil sv\u00e9 matematick\u00e9 schopnosti a do\u0161el k odpov\u011bdi, kterou hledal. Jeho pacient je v l\u00e9\u010debn\u011b u\u017e 4 roky. A jedn\u00e1 se o mu\u017ee. O tom jej ujistila 3 p\u00edsmena na stejn\u00e9m \u0159\u00e1dku odd\u011blen\u00e1 tenkou linkou. Na \u0159\u00e1dku pod dosavadn\u00edmi \u00fadaji se nach\u00e1zely jen neur\u010dit\u00e9 \u00fadaje o rodin\u011b. Toma rozesmutnil fakt, kdy\u017e si p\u0159e\u010detl, \u017ee m\u00e1 pacient u\u017e jen otce, kter\u00fd je pracovn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd na to, aby sv\u00e9ho syna nav\u0161t\u011bvoval pravideln\u011b. Kter\u00fd rodi\u010d se vymluv\u00ed na pr\u00e1ci, aby omluvil sv\u016fj nez\u00e1jem o vlastn\u00ed d\u00edt\u011b? Nav\u00edc je\u0161t\u011b nemocn\u00e9 d\u00edt\u011b? Tom m\u011bl za to, \u017ee pr\u00e1v\u011b kontakt s rodinou by v\u0161echny nemocn\u00e9 dr\u017eel v realit\u011b, aby neodch\u00e1zeli n\u011bkam, kam za nimi nikdo nem\u016f\u017ee.<\/p>\n

N\u00e1sledoval u\u017e jen dlouh\u00fd chl\u00edve\u010dek se stru\u010dn\u011b shrnutou diagn\u00f3zou pacientova stavu.<\/div>\n

Panick\u00e9 z\u00e1chvaty strachu a hr\u016fzy spou\u0161t\u011bn\u00e9 hlasit\u00fdm projevem nebo dotykem, ned\u016fv\u011bra k druh\u00e9 osob\u011b, uzav\u0159enost, zamlklost, p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fry, sklony k sebepo\u0161kozov\u00e1n\u00ed p\u0159i n\u00e1stupu z\u00e1chvatu.<\/div>\n
Spousta slov a je\u0161t\u011b spousta jich n\u00e1sledovala. N\u011bkdo by \u0159ekl, \u017ee Tom dostal celkem zaj\u00edmav\u00fd p\u0159\u00edpad, ale takhle by to Tom rozhodn\u011b neozna\u010dil. P\u0159e\u0161el k informac\u00edm o pr\u016fb\u011bhu z\u00e1chvatu. Za sebou n\u00e1sledovala cel\u00e1 \u0159ada slov.<\/p>\n

K z\u00e1chvatu doch\u00e1z\u00ed po hlasit\u00e9m projevu nebo dotyku. Pacient p\u0159est\u00e1v\u00e1 d\u00fdchat, pot\u00ed se, a z\u00e1rove\u0148 m\u00e1 zimnici, jeho t\u011blo se st\u00e1hne do k\u0159e\u010de. Zornice jsou roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a kon\u010detiny ztuhl\u00e9. Tendence choulit se do obrann\u00e9 pozice. Po z\u00e1chvatu n\u00e1sleduje hospitalizace na pokoji, pod\u00e1v\u00e1n\u00ed uklid\u0148uj\u00edc\u00edch l\u00e9k\u016f, karant\u00e9na, dokud nen\u00ed pacient schopen vpustit pracovn\u00edka za\u0159\u00edzen\u00ed k pokoji.<\/p>\n

<\/em> Na Tomov\u011b \u010dele se b\u011bhem \u010dten\u00ed za\u010dala tvo\u0159it vr\u00e1ska p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc se dozv\u00eddal, t\u00edm v\u00edce popis pacienta sed\u011bl na chlapce z p\u00e1tku. Bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee tomu n\u00e1hoda pomohla a on dostal zrovna jeho slo\u017eku? Na chv\u00edli dokonce z mysli odsunul p\u00e1te\u010dn\u00ed odpoledne a pono\u0159il se do \u010dten\u00ed, sna\u017e\u00edc se z n\u011b\u010deho poznat, zda se opravdu jedn\u00e1 o toho kluka. D\u016fvod hospitalizace a zpr\u00e1va psychologa byla ale dal\u0161\u00ed ledovou rukou, kter\u00e1 sev\u0159ela Tomovo srdce.<\/p>\n

Pacient um\u00edst\u011bn\u00fd ve standardn\u00edm vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm za\u0159\u00edzen\u00ed, po mnoho m\u011bs\u00edc\u016f t\u00fdran\u00fd a sexu\u00e1ln\u011b zneu\u017e\u00edvan\u00fd od vrstevn\u00edk\u016f a star\u0161\u00edch spolu\u017e\u00e1k\u016f. Nesnese dotyk druh\u00e9 osoby bez ohledu na pohlav\u00ed, v\u011bk, nebo vztah k jeho osob\u011b. Trp\u00ed siln\u00fdmi no\u010dn\u00edmi m\u016frami, je t\u0159eba pod\u00e1v\u00e1n\u00ed uklid\u0148uj\u00edc\u00ed medikace. Doporu\u010den pobyt na samostatn\u00e9m pokoji, jeden st\u00e1l\u00fd o\u0161et\u0159ovatel – sp\u00ed\u0161e \u017eena, klidov\u00fd re\u017eim, pravideln\u00e1 sezen\u00ed s psychologem – op\u011bt sp\u00ed\u0161e \u017eenou, postupn\u00e9 za\u010dle\u0148ov\u00e1n\u00ed do kolektivu<\/em>.<\/p>\n

To byl jen zlomek dlouh\u00e9ho odstavce, kter\u00fd popisoval v\u0161echny ty hr\u016fzy. Tom u\u017e se ani nedostal k t\u011bm o malinko p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edm v\u011bcem. Co pacient zvl\u00e1d\u00e1, v \u010dem je nadan\u00fd, co je t\u0159eba rozv\u00edjet. Ty d\u011bsiv\u00e9 \u0159\u00e1dky zp\u016fsobily sta\u017een\u00ed Tomova hrdla a bolest \u017ealudku. Najednou si z cel\u00e9ho srdce p\u0159\u00e1l, aby ten chlapec nebyl jeho pacient, aby dostal slo\u017eku n\u011bkoho \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. P\u0159i\u0161lo mu netaktn\u00ed a tak stra\u0161n\u011b zl\u00e9 p\u0159\u00e1t n\u011bkomu jin\u00e9mu takov\u00fd osud. To Tom ale necht\u011bl. Takov\u00e9 v\u011bci se nep\u0159ej\u00ed ani nejv\u011bt\u0161\u00edmu nep\u0159\u00edteli, ale p\u0159\u00e1l si, aby ten kluk nebyl ten, o kter\u00e9m se ve slo\u017ece p\u00ed\u0161e. Zaklapl dv\u011b pap\u00edrov\u00e9 strany a ukryl tak v\u0161echny ty hrozn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 se tam ukr\u00fdvaly.<\/p>\n

Jestli mu p\u0159edt\u00edm bylo mizern\u011b, tak te\u010f nev\u011bd\u011bl, jak svoje pocity nazvat. Nad\u00e1val si, \u017ee si tento p\u0159edm\u011bt zapsal. Je nepovinn\u00fd, ale vypad\u00e1 to, \u017ee si nakonec vy\u017e\u00e1d\u00e1 v\u0161echnu Tomovu pozornost, \u010das, s\u00edlu a p\u0159edev\u0161\u00edm Tomovo du\u0161evn\u00ed zdrav\u00ed. Mo\u017en\u00e1 jej po odevzd\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce um\u00edst\u00ed do l\u00e9\u010debny taky. Tom odsunul zav\u0159enou slo\u017eku co nejd\u00e1l od sebe a ulehl na pol\u0161t\u00e1\u0159. P\u0159ehodil si ruku p\u0159es o\u010di, aby si um\u011ble vytvo\u0159il tmu, a nechal v\u00ed\u010dka klesnout.<\/p>\n

P\u0159\u00e1l si usnout, pak se probudit a zjistit, \u017ee je v\u0161echno jinak.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahojte v\u0161ichni, s pov\u00eddkou Committed jste m\u011b z koment\u00e1\u0159\u016f celkem vyd\u011bsili. Nerada bych kop\u00edrovala n\u011b\u010d\u00ed n\u00e1pad. Pov\u00eddku jsem si po Va\u0161ich koment\u00e1\u0159\u00edch p\u0159e\u010detla a m\u016f\u017eu s klidem v du\u0161i \u0159\u00edct, \u017ee se bude ta moje podobat jen v opravdu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-4199","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4199","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4199"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4199\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4199"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4199"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4199"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}