{"id":42,"date":"2019-09-11T20:24:00","date_gmt":"2019-09-11T19:24:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=37"},"modified":"2019-09-11T20:24:00","modified_gmt":"2019-09-11T19:24:00","slug":"from-the-inside-out-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/09\/11\/from-the-inside-out-36\/","title":{"rendered":"From the inside out 36."},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bol\u00ed to?“ Cassie Tr\u00fcmperov\u00e1 sed\u011bla v noh\u00e1ch postele s tv\u00e1\u0159\u00ed plnou v\u00e1\u017en\u00fdch lini\u00ed. Hr\u00e1la si s modrou \u017einylkovou p\u0159ikr\u00fdvkou, kter\u00e1 le\u017eela rozprost\u0159en\u00e1 p\u0159es Billovy nohy, a naklonila hlavu. „Vypad\u00e1\u0161 dost hrozn\u011b.“<\/div>\n
„Jsem na Vicodinu,“ \u0159ekl Bill, jeho slova byla pomal\u00e1 a z\u0159eteln\u00e1. „Mysl\u00edm, \u017ee bys pr\u00e1v\u011b te\u010f pode mnou mohla odp\u00e1lit bombu a j\u00e1 bych po\u0159\u00e1d nic nec\u00edtil. D\u00edky za pokec, Cass. P\u0159ipome\u0148 mi, pro\u010d jsi tady?“<\/div>\n
„Cht\u011bla jsem ti p\u0159in\u00e9st podnos,“ \u0159ekla a popl\u00e1cala ho po noze.<\/div>\n
Bill\u016fv rozsah obli\u010dejov\u00fdch v\u00fdraz\u016f byl omezen\u00fd, tak\u017ee nemohl vyj\u00e1d\u0159it ned\u016fv\u011bru, kterou c\u00edtil. „Tak kde je?“<\/div>\n
Ozvalo se bouchnut\u00ed do dve\u0159\u00ed, pak se se zask\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ely a dovnit\u0159 ve\u0161la Morgan i s podnosem pln\u00fdm j\u00eddla a pit\u00ed. „Nev\u00edm, jestli je to brzk\u00e1 ve\u010de\u0159e nebo pozdn\u00ed ob\u011bd, ale je to cel\u00e9 tvoje,“ \u0159ekla vesele, polo\u017eila ho p\u0159ed n\u011bj a usadila se na \u017eidli vedle postele. „M\u00e1ma si myslela, \u017ee bys m\u011bl j\u00edst tady.“<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed.“ Pod\u00edval se na sendvi\u010d s n\u00e1ladovou nechut\u00ed. Nem\u011bl hlad a nev\u011bd\u011bl, jestli to bylo kv\u016fli l\u00e9k\u016fm, nebo jako n\u00e1sledek toho ot\u0159esu nebo tak n\u011bco.<\/div>\n
Cassie vzhl\u00e9dla. „To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Nemysl\u00ed si, \u017ee je to tvoje vina, \u017ee ne?“<\/div>\n
„Ani n\u00e1hodou, ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee by m\u00e1ma-“ za\u010dala Morgan ve stejnou chv\u00edli, ale zarazila se a pot\u0159\u00e1sla hlavou. „Jo, mysl\u00edm, \u017ee jo.“<\/div>\n
\n

Bill vypr\u00e1zdnil polovinu sklenice s vodou a chytl do prst\u016f okraj sendvi\u010de. „Mysl\u00ed si, \u017ee je to Tomova vina, proto\u017ee m\u011b nechce obvi\u0148ovat z toho, \u017ee jsem gay.“<\/p><\/div>\n

„To je…“ Za\u010dala Cassie a pot\u0159\u00e1sla hlavou. „Tak\u017ee si mysl\u00ed, \u017ee jsi byl napaden, proto\u017ee jsi gay.“<\/div>\n
„No, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to tak je.“ Bill pokr\u010dil rameny. „To je v\u0161echno, co si z toho \u00fatoku pamatuju, \u017ee mi ten chlap nad\u00e1val, \u0159\u00edkal mi teplou\u0161i. Promi\u0148.“ Pod\u00edval se na svou nejmlad\u0161\u00ed sestru, kter\u00e1 pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Kluci ve \u0161kole si tak \u0159\u00edkaj\u00ed po\u0159\u00e1d,“ \u0159ekla ti\u0161e a sklopila hlavu.<\/div>\n
„Jo. Pamatuju si.“<\/div>\n
Cassie ho znovu popl\u00e1cala po noze, jako by se sna\u017eila upoutat jeho pozornost. „Jsi v pohod\u011b?“ Zeptala se stejn\u011b jemn\u011b, jako s n\u00edm zach\u00e1zeli od t\u00e9 noci i v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/div>\n
V jeho obli\u010deji i hlase musela b\u00fdt ho\u0159kost, a samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nemohl o\u010dek\u00e1vat, \u017ee tomu brzy bude konec. Bylo by jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby tam bylo i n\u011bco jin\u00e9ho, na co by se mohl soust\u0159edit, ne\u017e jen on s\u00e1m; Tom, tyhle \u010dty\u0159i st\u011bny, matka stoj\u00edc\u00ed dole na str\u00e1\u017ei, ale nedok\u00e1zal si vzpomenout na \u00fato\u010dn\u00edkovu tv\u00e1\u0159 a na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na to, jak se natahuje po klice. Zasran\u00fd teplou\u0161i<\/em>. Ten hlas se mu oz\u00fdval v hlav\u011b, dut\u00fd, nesouvisl\u00fd, kdy\u017e byl ka\u017edou hodinu probuzen. Pron\u00e1sledoval ho z jeho ne\u00fastupn\u00fdch sn\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„U\u017e mi bylo l\u00edp,“ p\u0159ipustil Bill a znovu zvedl sendvi\u010d. Byla to nab\u00eddka sm\u00edru, ve\u010de\u0159e naho\u0159e m\u00edsto toho, aby sed\u011bl se zbytkem rodiny. Tak\u00e9 m\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee to bylo pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee ho cht\u011bla Claire udr\u017eet v jeho pokoji z cesty pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by jej p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit Tom.<\/div>\n
„A co Tom?“ Zeptala se Morgan, jako by mu \u010detla my\u0161lenky, nebo mo\u017en\u00e1 jen jeho v\u00fdraz.<\/div>\n
„Volal?“ Bill se oto\u010dil napuchl\u00fdma o\u010dima k jedn\u00e9 sest\u0159e, a pot\u00e9 ke druh\u00e9. Ob\u011b jen zavrt\u011bly hlavou.<\/div>\n
„Pamatuju si, jak s n\u00edm minul\u00fd t\u00fdden m\u00e1ma mluvila v kuchyni,“ promluvila Cassie a za\u0161klebila se. „Bylo lehk\u00e9 \u0159\u00edct, \u017ee ho nem\u00e1 r\u00e1da, i kdy\u017e vypadal jako mil\u00fd kluk.“<\/div>\n
Billovi za\u0161kubaly rty, ale ovl\u00e1dl nutk\u00e1n\u00ed k \u00fasm\u011bvu. Je v docela uboh\u00e9m stavu, uva\u017eoval, a se z\u00e1bleskem sebel\u00edtosti si pomyslel, \u017ee Toma nem\u016f\u017ee vinit z toho, \u017ee tohle nechce vid\u011bt. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee je zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
\n

„Idiote, co je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e vid\u011bt tebe?“ \u0158ekla Morgan. Ukradla si hrst pe\u010den\u00fdch brambor.<\/p><\/div>\n

„Nev\u00edm… pr\u00e1ce. Aaron dostal pad\u00e1ka, v rozvrhu jsou d\u00edry, nikdo by spr\u00e1vn\u011b nem\u011bl pracovat p\u0159es\u010das.“<\/div>\n
„Jo, ale tys z\u00edskal ot\u0159es mozku p\u0159\u00edmo na jeho prahu!“<\/div>\n
„A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto m\u011b nechce vid\u011bt.“ Bill znovu zvedl vodu, pot\u011b\u017ekal sklenici v ruce a dopil ji. „Vid\u011bl jsem ho v\u010dera v noci. On byl ten, kdo m\u011b tam u t\u011bch dve\u0159\u00ed na\u0161el. V nemocnici se na m\u011b st\u011b\u017e\u00ed mohl pod\u00edvat.“<\/div>\n
Cassie vzala sklenici a vstala. „Pom\u016f\u017eu m\u00e1m\u011b s ve\u010de\u0159\u00ed, mo\u017en\u00e1 i budu odposlouch\u00e1vat, pokud se objev\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost.“ Zam\u00e1vala na n\u011bj prsty a ode\u0161la. „Mus\u00ed\u0161 se c\u00edtit l\u00edp, kdy\u017e se ut\u00e1p\u00ed\u0161 v sebel\u00edtosti.“<\/div>\n
Bill za n\u00ed z\u016fstal z\u00edrat, a pak se oto\u010dil k Morgan. Ta znovu pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Nejsi to ty,“ \u0159ekla. „Jsi na Toma na\u0161tvan\u00fd, \u017ee nezavolal? Nesmysl, jsme doma a j\u00e1 ti sem m\u016f\u017eu propa\u0161ovat telefon. Zavolej mu s\u00e1m.“<\/div>\n
„U\u017e jsem to ud\u011blal,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a d\u00e1l z\u00edral. „Nezavolal nazp\u00e1tek.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak mo\u017en\u00e1, jak u\u017e jsi \u0159\u00edkal, pracuje.“ Hodila rukama do vzduchu. „Zavolej mu znovu. Zavolej mu do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„Jak u\u017e jsem \u0159ekl, mo\u017en\u00e1 m\u011b nechce vid\u011bt. Ne po minul\u00e9 noci.“<\/div>\n
\n

Morgan chv\u00edli ti\u0161e sed\u011bla a d\u00edvala se na n\u011bj. Nakonec vstala, vzala si z tal\u00ed\u0159e dal\u0161\u00ed brambor a hodila ho po n\u011bm, ne\u017e beze slova ode\u0161la.<\/p><\/div>\n

To bylo v po\u0159\u00e1dku, rozhodl se Bill po chv\u00edli. Ve stavu, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zel, mu bylo l\u00e9pe o samot\u011b i s jeho morbidn\u00edmi my\u0161lenkami. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee \u0161ok kone\u010dn\u011b pom\u00edjel a on to pomalu v\u0161e vst\u0159eb\u00e1val, a nen\u00e1vid\u011bl to – tenhle neklidn\u00fd, sebel\u00edtostiv\u00fd pocit. Cassie to trefila. Bylo to v\u00edce ne\u017e jen to, c\u00edtil se bezmocn\u00fd a sv\u00fdm zp\u016fsobem i necht\u011bn\u00fd. V\u0161e kv\u016fli jednomu neop\u011btovan\u00e9mu telefonn\u00edmu hovoru. To se mu nepodobalo.<\/div>\n
Opatrn\u011b si p\u0159ejel prsty p\u0159es oholen\u00e9 m\u00edsto na hlav\u011b a n\u00e1sledoval pichlav\u00e9 r\u00fdhy steh\u016f. N\u011bkdo ho uhodil do tv\u00e1\u0159e, omr\u00e1\u010dil ho, pak se prudce nap\u0159\u00e1hl a natrhl si klouby o stranu jeho hlavy. Jak\u00e1koliv krev, kterou na n\u011bm ten n\u011bkdo mohl zanechat, byla vy\u010di\u0161t\u011bna antiseptikem, nebo byla odst\u0159i\u017een\u00e1 spolu s jeho vlasy. Nemohl si vzpomenout. Nemohl.<\/div>\n
\n

Bill se na chv\u00edli nat\u00e1hl p\u0159es podnos, ne\u017e se pomal\u00fdmi, trhan\u00fdmi pohyby zvedl. Tohle nemohl d\u00e1l d\u011blat. Sykl mezi zuby, odlo\u017eil podnos na m\u00edsto, kter\u00e9 Cassie uvolnila, star\u00e9 k\u0159eslo, kter\u00e9 si s sebou dot\u00e1hl z jejich p\u0159edchoz\u00edho bydli\u0161t\u011b. Byl unaven\u00fd a cht\u011blo se mu sp\u00e1t. Nemohl. Houpal se na okraji postele a obj\u00edmal se a myslel m\u00edsto toho na ten okam\u017eik p\u0159ed \u0161esti lety, kdy nedok\u00e1zal \u0159\u00edct ne. Ten dotyk ho p\u0159ekvapil, lehk\u00fd dotek na jeho rameni, pak pevn\u011bj\u0161\u00ed, a nakonec sev\u0159en\u00ed jeho ramene u krku. Byly tam i dal\u0161\u00ed doteky, a to \u00b4ne\u00b4, kter\u00e9 je mohlo zastavit, nikdy neopustilo jeho rty.<\/p><\/div>\n

Nakonec p\u0159i\u0161el okam\u017eik, kdy si Bill uv\u011bdomil, \u017ee ta ruka, kter\u00e1 se jej dot\u00fdkala a pohybovala se pomalu vzh\u016fru po jeho noze p\u0159es k\u0159ivku jeho zadku, se jednoho dne nezastav\u00ed. Ta ruka, ta hork\u00e1 a vlhk\u00e1 \u00fasta u jeho ucha, ten provinil\u00fd pocit a d\u011bsiv\u00fd po\u017eitek, to v\u0161e se uvnit\u0159 n\u011bj m\u00edsilo v p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd cement a sv\u00edralo mu vnit\u0159nosti. Vzpom\u00ednal si.<\/div>\n
Den pot\u00e9 zvracel a m\u00edsto n\u00e1v\u0161t\u011bvy kostela z\u016fstal doma. Skon\u010dil s fotbalem a zd\u016fvodnil to sv\u00fdmi zn\u00e1mkami a jeho m\u00e1ma by to mo\u017en\u00e1 zpochybnila, ale dr\u017eela jazyk za zuby se \u010dty\u0159mi dal\u0161\u00edmi d\u011btmi, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ely tr\u00e1pen\u00ed, a tak nejstar\u0161\u00ed z nich ztichl a st\u00e1hnul se do zdvo\u0159il\u00e9 vzd\u00e1lenosti.<\/div>\n
\n

Bill se pohnul, aby si ob\u011bma rukama promnul tv\u00e1\u0159, a zarazil se, k\u016f\u017ei m\u011bl bolestiv\u011b p\u0159ecitliv\u011blou. „P\u0159esta\u0148,“ \u0159ekl nahlas. To u\u017e bylo d\u00e1vno. Pro\u010d na to myslet te\u010f? Dnes si jeho pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 j\u00e1 ud\u011blalo v\u00fdlet do minulosti a on se nedok\u00e1zal vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s p\u0159\u00edtomnost\u00ed.<\/p><\/div>\n

Proto\u017ee je tady n\u011bco dal\u0161\u00edho, nad \u010d\u00edm nem\u016f\u017eu p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/em><\/div>\n
Pot\u0159\u00e1sl hlavou, zvedl sendvi\u010d a trochu si ukousl. Sal\u00e1m, \u0161unka, sal\u00e1t a \u010dekanka. V\u017edycky se ho sna\u017eila vykrmit a \u0159\u00edkala, \u017ee je huben\u00fd jako ty\u010dka. Milovala ho, a on ob\u010das pomyslel, \u017ee je v\u016f\u010di n\u011bmu Claire ochran\u00e1\u0159\u0161t\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u016f\u010di ostatn\u00edm, i p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed, mo\u017en\u00e1 jej milovala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Sendvi\u010d byl pro n\u011bj such\u00fd a drobiv\u00fd, a on ho otr\u00e1ven\u011b odlo\u017eil.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b te\u010f by se mu hodil mobiln\u00ed telefon. Vyj\u00edt ven by zlomilo jeho dobrovolnou samotu a s touto my\u0161lenkou uznal, \u017ee dos\u00e1hl trucovit\u00e9ho stavu mysli. Kde v\u0161ak byla hranice mezi sebel\u00edtost\u00ed a opr\u00e1vn\u011bnou ran\u011bnost\u00ed? Byl zbit, a jak mu bylo \u0159e\u010deno, jeho oble\u010den\u00ed bylo nas\u00e1kl\u00e9 n\u011b\u010d\u00ed mo\u010d\u00ed.<\/div>\n
Kdo by…?<\/div>\n
\n

Znovu sebou trhnul od t\u00e9 my\u0161lenky pry\u010d a ustoupil na to ment\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, kde ruka jeho tren\u00e9ra zam\u00ed\u0159ila dol\u016f pod p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st jeho \u0161ortek. Odstr\u010dil tu vzpom\u00ednku stranou a pomyslel na Tomovy ruce na sob\u011b, na Tomovy rty dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho ucha zp\u016fsobem, jako si pamatoval p\u0159edchoz\u00ed noc. Nemohl na to d\u00e1l myslet, bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00e9, a tak vstal, aby se vr\u00e1til k jeho ti\u0161e hu\u010d\u00edc\u00edmu po\u010d\u00edta\u010di.<\/p><\/div>\n

Mo\u017en\u00e1, a\u017e v\u0161ichni p\u016fjdou sp\u00e1t, mohl by si vz\u00edt auto.<\/div>\n
Nad tou my\u0161lenkou si jen odfrkl. Jakmile dos\u00e1hne dvaceti \u010dty\u0159 hodin, ten boj skon\u010d\u00ed, spoj\u00ed se se sv\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159em a bude sp\u00e1t tolik hodin, kolik mu jen jeho o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka dovol\u00ed b\u00fdt zav\u0159en\u00e1.<\/div>\n
S rozvahou se p\u0159ihl\u00e1sil k rodinn\u00e9mu spojen\u00ed, ne tak dostate\u010dn\u011b rychl\u00e9mu, jak by mu to vyhovovalo. Seznam jeho p\u0159\u00e1tel byl pr\u00e1zdn\u00fd, ne\u010dinn\u00fd, pry\u010d. Byl tam i \u0161ediv\u00fd link, kde by norm\u00e1ln\u011b b\u00fdval TruBishonen.<\/div>\n
Bill nastavil sv\u016fj vlastn\u00ed status na Nep\u0159\u00edtomen, popadl sv\u016fj sendvi\u010d a knihu, a zablokoval zbytek sv\u011bta slovy, kter\u00e1 napsal n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Den byl k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010dist\u00fd a modr\u00fd, obloha byla tak daleko, kam jen oko dohl\u00e9dlo v \u010dist\u00e9m vzdoru oregonsk\u00e9mu \u0159\u00edjnu. Byl to den nevhodn\u00fd pro \u0161patnou n\u00e1ladu, ale Tom se t\u00e9 sv\u00e9 dr\u017eel, proto\u017ee m\u011bl jedine\u010dn\u011b \u0161patn\u00fd den. \u010cty\u0159i hodiny sp\u00e1nku, policajti bu\u0161\u00edc\u00ed na dve\u0159e, dv\u011b k\u00e1z\u00e1n\u00ed za jeden den od matky jeho p\u0159\u00edtele, a nezapomenuteln\u00fd pohled na krv\u00e1cej\u00edc\u00edho Billa na podlaze. Krom\u011b toho v\u0161eho i bl\u00e1zniv\u00fd ruch v pr\u00e1ci, kde pracoval se zachmu\u0159en\u00fdm v\u00fdrazem a vym\u011bnil pokladnu a z\u00e1kaznick\u00fd servis za relativn\u00ed klid espresso baru.<\/p><\/div>\n

Pracoval s vyhrnut\u00fdmi ruk\u00e1vy a mysl se mu pohybovala rychleji ne\u017e ruce, nedok\u00e1zal zastavit proud my\u0161lenek nastartovan\u00fd u\u017e od p\u0159edchoz\u00ed noci. V\u0161ichni se na Billa ptali, ka\u017ed\u00fd na sm\u011bn\u011b, co\u017e znamenalo, \u017ee slovo se \u0161\u00ed\u0159ilo rychleji ne\u017e p\u00e1ra nad hrncem. Vypt\u00e1vali se a vyd\u00e1vali soucitn\u00e9 zvuky, a on cht\u011bl jen zapomenout, proto\u017ee on byl ten, kdo ho na\u0161el.<\/div>\n
S hlavou sklopenou b\u011bhem ru\u0161n\u00fdch hodin Tom nechal cel\u00e9 odpoledne plynout bez jedin\u00e9ho o\u010dn\u00edho kontaktu. Na konci p\u0159\u00edvalu lid\u00ed a n\u00e1poj\u016f se op\u0159el o bar, byl r\u00e1d, \u017ee u\u017e je konec, ale byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd prostorem pro nov\u00e9 my\u0161lenky. \u010c\u00edm v\u00edce \u010dasu uplynulo, t\u00edm v\u00edce si myslel, \u017ee by bylo chytr\u00e9 vz\u00edt si volno, zam\u00ed\u0159it do Billova domu a postavit se lvici chr\u00e1n\u00edc\u00ed sv\u00e9 doup\u011b.<\/div>\n
\n

Tom vzhl\u00e9dl a spat\u0159il u pultu Kerri.<\/p><\/div>\n

Cel\u00e1 m\u00edstnost se na okam\u017eik vypa\u0159ila. Byl v klubu a jej\u00ed \u00fasta byla na jeho. Jej\u00ed hlas byl v jeho u\u0161\u00edch a ptal se ho, jestli to v\u016fbec s n\u011bk\u00fdm mohl myslet v\u00e1\u017en\u011b. Srazila se s n\u00edm na chodb\u011b a nad\u00e1vala mu zasran\u00fd teplou\u0161i, \u0159\u00edkala mu, aby se vr\u00e1til k tomu sv\u00e9mu hezounkovi.<\/div>\n
Ray st\u00e1l u pokladny, posunul jej\u00edm sm\u011brem p\u0159ekap\u00e1vanou k\u00e1vu a vzal si n\u011bkolik bankovek. Kerriiny o\u010di se setkaly s jeho pohledem, vykulila je, popadla k\u00e1vu, oto\u010dila se na pat\u011b a zam\u00ed\u0159ila ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Do prdele,“ zaklel Tom pod vousy a vyloupl se zpoza pultu, po cest\u011b se dotkl Rayovy pa\u017ee. „Hned jsem zp\u00e1tky.“<\/div>\n
Vyb\u011bhl hlavn\u00edmi dve\u0159mi a doslova do n\u00ed vrazil. Pro d\u00edvku bylo t\u011b\u017ek\u00e9 kamkoliv doj\u00edt na n\u011bkolikacentimetrov\u00fdch podpatc\u00edch, ale Kerri se rozhodn\u011b sna\u017eila.<\/div>\n
Ohl\u00e9dla se po n\u011bm, znovu vykulila o\u010di a v dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b k n\u00ed Tom st\u00e1l \u010delem. Chytil ji za pa\u017ei a zastavil ji. Kerri zak\u0148u\u010dela a pod\u00edvala se na n\u011bj zahanben\u00fdm pohledem, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem d\u00e1l sv\u00edrala svou k\u00e1vu, a\u010dkoliv j\u00ed kabelka klouzala z ramene a visela j\u00ed pov\u011b\u0161en\u00e1 v lokti.<\/div>\n
\n

„Jak se m\u00e1\u0161, Kerri?“ Zeptal se Tom ost\u0159e.<\/p><\/div>\n

„Nic moc, Tome,“ \u0159ekla, s fale\u0161nou veselost\u00ed. „Jak se m\u00e1 tv\u016fj p\u0159\u00edtel?“<\/div>\n
Tom ji zatahal za pa\u017ei a v\u00fdraz mu potemn\u011bl. „Co tady sakra d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 – jsem zapomn\u011bla, \u017ee tady pracuje\u0161,“ \u0159ekla Kerri, vymanila se z jeho sev\u0159en\u00ed a mnula si pa\u017ei. „Sakra, Tome, to bolelo. Co m\u00e1\u0161 za probl\u00e9m?“ O\u010dima mu p\u0159ejela po tv\u00e1\u0159i a kousla se do rtu.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ \u0159ekl ho\u0159ce a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee. „Ur\u010dit\u011b jsi zapomn\u011bla. Jak se m\u00e1 m\u016fj p\u0159\u00edtel, jo? Mysl\u00edm, \u017ee p\u0159esn\u011b v\u00ed\u0161, co m\u00e1m za probl\u00e9m. Kde je Jack, hm?“<\/div>\n
Kerri couvla a vrt\u011bla hlavou. „Jak to m\u00e1m v\u011bd\u011bt?“ Na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdraz. „Miz\u00edm odsud. Jdi do prdele, Tome.“ Znovu si promnula pa\u017ei, zvedla si kabelku na rameno a sp\u011bchala p\u0159es ulici, ne\u017e sta\u010dil vyslovit jedin\u00e9 dal\u0161\u00ed slovo.<\/div>\n
D\u00edval se za n\u00ed a zastr\u010dil ruku do zadn\u00ed kapsy, kde m\u011bl mobiln\u00ed telefon. V pen\u011b\u017eence m\u011bl kontakt na policisty. Myslel si, \u017ee by bylo dobr\u00e9 je te\u010f kontaktovat.<\/div>\n
\n

Zp\u00e1tky v obchod\u011b Tom k\u00fdvl na Raye. „Pot\u0159ebuju patn\u00e1ctiminutovou p\u0159est\u00e1vku,“ \u0159ekl kr\u00e1tce, a velk\u00fd mu\u017e jen k\u00fdvnul. Byl u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 konec sm\u011bny, kterou by jinak m\u011bl s Billem. Musel se n\u011bjak dostat do paraleln\u00edho vesm\u00edru, kter\u00fd se mu p\u0159\u00edli\u0161 nel\u00edbil.<\/p><\/div>\n

„Detektiv Shaughnessey?“ Tom se usadil v Michellin\u011b \u017eidli a rukou sev\u0159el okraj stolu. „\u0158\u00edkal jste, abych v\u00e1m zavolal, kdyby se objevilo n\u011bco, co souvis\u00ed s p\u0159\u00edpadem.“<\/div>\n
P\u0159edal policistovi podrobnosti sv\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed s Kerri a dodal, pro\u010d si podle jeho n\u00e1zoru myslel, \u017ee n\u011bco skr\u00fdv\u00e1, nebo n\u011bco v\u00ed. Jak se m\u00e1 tv\u016fj p\u0159\u00edtel? Vypadala jako vyd\u011b\u0161en\u00fd kr\u00e1l\u00edk, kdy\u017e vyrazila z obchodu. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee by se v\u016fbec neuk\u00e1zala, kdyby se nic ned\u011blo.<\/div>\n
Detektiv ho ujistil, \u017ee to prov\u011b\u0159\u00ed, proto\u017ee v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b m\u011bli v \u00famyslu se sle\u010dnou Johnsonovou mluvit. Jak to \u0159ekl, Toma napadlo, \u017ee Kerri by mohla b\u00fdt Jackovo alibi. A jeliko\u017e si Bill nic nepamatoval…<\/div>\n
Zav\u011bsil telefon, pot\u011b\u017ek\u00e1val ho v ruce a c\u00edtil se bezmocn\u00fd. Zb\u00fdvala hodina.<\/div>\n
\n

S pocitem, \u017ee bude m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, vyto\u010dil znovu d\u016fm Tr\u00fcmper\u016f. Claire ur\u010dit\u011b nemohla str\u00e1\u017eit dom\u00e1c\u00ed linku ka\u017edou vte\u0159inu. Ona, stejn\u011b jako Bill, byli vzh\u016fru od brzk\u00fdch rann\u00edch hodin, pravd\u011bpodobn\u011b s je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b sp\u00e1nkem, jeliko\u017e musela Billa ka\u017edou hodinu budit.<\/p><\/div>\n

„Hal\u00f3?“<\/div>\n
Ten hlas v n\u011bm zap\u00e1lil divokou nad\u011bji, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eensk\u00fd. „Ahoj, je tam Bill?“<\/div>\n
„Tome?“ Hlas byl n\u00e1hle v\u00fdrazn\u011b m\u011bk\u010d\u00ed, pon\u011bkud tlumen\u00fd, jako by bylo sluch\u00e1tko zast\u00edn\u011bno rukou.<\/div>\n
„Jo, to jsem j\u00e1.“ Projel si rukou vlasy a mimod\u011bk si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e je \u010das na jejich \u00fapravu.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ Sly\u0161el pohyb po dom\u011b a kroky po schodech. „M\u00e1ma byla ve vedlej\u0161\u00edm pokoji. On te\u010f sp\u00ed, Tome, ale v\u00edm, \u017ee opravdu, opravdu chce, abys mu zavolal. V\u011bt\u0161inu dne byl vzh\u016fru a mysl\u00edm, \u017ee u\u017e prost\u011b nedok\u00e1zal nechat o\u010di d\u00e9le otev\u0159en\u00e9. M\u00e1m ho vzbudit?“<\/div>\n
Tom zav\u00e1hal. Byl sobeck\u00fd u\u017e dost dlouho. „Ne,“ \u0159ekl a pod\u00edval se na rozvrh na dal\u0161\u00ed den. Byly na n\u011bm \u010derven\u00e9 pozn\u00e1mky tam, kde ho Michelle upravila. Billovo jm\u00e9no chyb\u011blo, nebylo p\u0159e\u0161krtnut\u00e9, co\u017e znamenalo, \u017ee m\u011bl volno. „Je lep\u0161\u00ed, kdy\u017e sp\u00ed, v\u00edm, \u017ee to pot\u0159ebuje. \u0158ekne\u0161 mu, \u017ee jsem volal?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ odpov\u011bd\u011bla Angie. Te\u010f nastalo zav\u00e1h\u00e1n\u00ed na jej\u00edm konci. „Hele, to, co m\u00e1ma d\u011bl\u00e1, je p\u011bkn\u011b pod\u011blan\u00e9, okay? Nen\u00ed to tvoje vina. Bill si nic takov\u00e9ho nemysl\u00ed.“<\/div>\n
„D\u00edky.“<\/div>\n
Rozlou\u010dili se a Tom zav\u011bsil, znovu pot\u011b\u017ek\u00e1val mobil v ruce. Bylo uklid\u0148uj\u00edc\u00ed to sly\u0161et, ale p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe bylo n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Kolem bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 katolick\u00e9ho pocitu viny.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill poslepu nat\u00e1hl ruku a vrazil do lampi\u010dky na no\u010dn\u00edm stolku, ne\u017e na ni kliknul. Zast\u00e9nal, kdy\u017e mu slab\u00e9 sv\u011btlo proniklo do o\u010d\u00ed jako n\u016f\u017e. N\u011bkdy mezi touto chv\u00edl\u00ed a posledn\u00ed hodinou mu kdosi nechal na no\u010dn\u00edm stolku sklenici vody a dva Vicodiny osvobozen\u00e9 z nedobytn\u00e9 lahvi\u010dky chr\u00e1n\u011bn\u00e9 p\u0159ed d\u011btmi. Vd\u011b\u010dn\u011b je spolkl a ot\u0159\u00e1sl se, ne\u017e se znovu pokusil uvelebit v posteli. Nemohl.<\/p><\/div>\n

V\u011bd\u011bl, co se stalo.<\/div>\n
V temn\u00fdch z\u00e1kout\u00edch jeho sn\u016f ho n\u011bkdo znovu a znovu zas\u00e1hl, klouby mu narazily do obli\u010deje a t\u011bla, slova \u00b4zasran\u00fd teplou\u0161i, zasran\u00fd teplou\u0161i\u00b4 byla vyslovov\u00e1na n\u00edzk\u00fdm, monot\u00f3nn\u00edm zavr\u010den\u00edm. Bill si chr\u00e1nil t\u011blo pa\u017eemi, jak mu t\u011b\u017ek\u00e1 bota narazila do \u017eeber, jednou, dvakr\u00e1t. Pak poc\u00edtil pronikav\u00fd d\u011bs, kter\u00fd jej poslal v p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch rovnou do vzp\u0159\u00edmen\u00e9 polohy.<\/div>\n
V tu chv\u00edli to v\u011bd\u011bl, a nyn\u00ed mu bd\u011blost znovu poslala ten zahaluj\u00edc\u00ed \u0161t\u00edt amn\u00e9zie.<\/div>\n
Po zbytek noci nechal sv\u011btlo sv\u00edtit.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

\u010ctvrte\u010dn\u00ed sv\u00edt\u00e1n\u00ed bylo jasn\u00e9 a chladn\u00e9, dal\u0161\u00ed n\u00e1vrat k \u0159\u00edjnov\u00fdm tradi\u010dn\u00edm dn\u016fm na portlandsk\u00fdch kopc\u00edch, kter\u00e9 lemovaly m\u011bsto na severoz\u00e1pad\u011b. P\u0159ed \u0161ediv\u00fdm katolick\u00fdm kampusem, kter\u00fd le\u017eel spokojen\u011b pod\u00e9l \u00fatesu hrani\u010d\u00edc\u00edho s pr\u016fmyslov\u00fdmi komplexy a \u0159ekou, zastavil mal\u00fd \u0161ed\u00fd sedan. Byty tam byly uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 a \u010dist\u00e9, sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00b4vesnice\u00b4 le\u017e\u00edc\u00ed bl\u00edzko kampusu, kde se mohli ubytovat privilegovan\u00ed t\u0159e\u0165\u00e1ci a \u010dtvr\u0165\u00e1ci.<\/p><\/div>\n

„Tyhle p\u0159\u00edpady nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ \u0159ekla detektiv Amy Pierce, zabouchla za sebou dve\u0159e na stran\u011b \u0159idi\u010de a zam\u00ed\u0159ila k obrubn\u00edku. „M\u00e1me dva podez\u0159el\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00e9 fyzick\u00e9 d\u016fkazy, o kter\u00fdch by se dalo mluvit, a ob\u011b\u0165 si nepamatuje, co se stalo. Opravdu p\u0159\u00edhodn\u00e9. Pokud to nevy\u0159e\u0161\u00edme do z\u00edt\u0159ka, budeme se muset p\u0159esunout na dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad.<\/div>\n
Tom Shaughnessey zav\u0159el dve\u0159e s mnohem men\u0161\u00ed silou ne\u017e druh\u00fd detektiv a uhladil si p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st saka. „Traumatick\u00e1 amn\u00e9zie-“ za\u010dal sm\u00ed\u0159liv\u011b.<\/div>\n
„U\u0161et\u0159i m\u011b toho,“ vy\u0161t\u011bkla Amy, st\u00e1la na obrubn\u00edku a d\u00edvala se na blok luxusn\u00edch kolejn\u00edch apartm\u00e1n\u016f le\u017e\u00edc\u00ed jako dopln\u011bk k rann\u00edmu klidu kampusu. Zah\u00e1kla si palce o poutka kalhot a pot\u0159\u00e1sla hlavou. „Jsem si jist\u00e1, \u017ee je to jen ztr\u00e1ta \u010dasu, ale tys ji p\u0159esunul na prvn\u00ed m\u00edsto v seznamu.“<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 jen \u0161patnou n\u00e1ladu, proto\u017ee feder\u00e1lov\u00e9 p\u0159i\u0161li porovnat ten incident s jejich datab\u00e1z\u00ed zlo\u010din\u016f z nen\u00e1visti, aby provedli anal\u00fdzu profilu,“ obvinil ji Tim.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
Tim rychle prozkoumal pozn\u00e1mku, kterou si rychle vepsal do sv\u00e9ho denn\u00edho pl\u00e1nova\u010de, jm\u00e9no Kerri Johnsonov\u00e1 a vedle toho adresa a mobiln\u00ed telefon. Tom Kaulitz doplnil skute\u010dnost, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b bude uvnit\u0159 a\u017e do jeden\u00e1cti hodin dopoledne, co\u017e byl p\u0159\u00edznak klubov\u00fdch n\u00e1vyk\u016f.<\/div>\n
„Jakmile najdeme jednoho z na\u0161ich podez\u0159el\u00fdch, alespo\u0148 budeme v\u011bd\u011bt, jestli je lev\u00e1k.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee jedna z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 Amy zp\u016fsobily tak \u0161patnou n\u00e1ladu, byla jejich neschopnost naj\u00edt oba mlad\u00e9 mu\u017ee, kter\u00e9 Kaulitz i Tr\u00fcmper nez\u00e1visle na sob\u011b ozna\u010dili za pravd\u011bpodobn\u00e9 pachatele. Ze vzoru zran\u011bn\u00ed, kter\u00e9 Tr\u00fcmper utrp\u011bl, bylo jasn\u00e9, \u017ee \u00fato\u010dn\u00edk byl lev\u00e1k – h\u00e1k do Billova prav\u00e9ho sp\u00e1nku byl proveden prim\u00e1rn\u00ed rukou.<\/div>\n
\n

Amy na n\u011bj ost\u0159e pohl\u00e9dla, jako by mu cht\u011bla p\u0159i\u0161pendlit jazyk k patru. „Ne, \u017ee se j\u00ed bude\u0161 vypt\u00e1vat, jestli je ten kluk lev\u00e1k.“<\/p><\/div>\n

„Trochu mi v\u011b\u0159, ty v\u00ed\u0161, \u017ee bych to neud\u011blal.“<\/div>\n
Amy dorazila ke dve\u0159\u00edm jako prvn\u00ed, brala schody s lehkost\u00ed po dvou navzdory sv\u00e9 mal\u00e9 v\u00fd\u0161ce. Zaklepala. A pak znovu. Nakonec netrp\u011bliv\u011b stiskla palcem zvonek.<\/div>\n
Z hloubky bytu se ozval hlas. „U\u017e jdu, kurva, ztlumte to, jo? N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 se sna\u017e\u00ed-“ Pronikav\u00fd hlas se zarazil uprost\u0159ed v\u011bty, kdy\u017e ke dve\u0159\u00edm doklop\u00fdtala tmavovlas\u00e1 d\u00edvka v kr\u00e1tk\u00e9m, pr\u016fsvitn\u00e9m \u017eupanu a vykoukla ven. Trhla dve\u0159mi doko\u0159\u00e1n. „Jo?“ Nep\u0159\u00e1telstv\u00ed v jej\u00edm t\u00f3nu nedok\u00e1zalo zakr\u00fdt nap\u011bt\u00ed v dr\u017een\u00ed t\u011bla, jej\u00ed z\u00fa\u017een\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Kerri Johnson?“ Zeptala se Amy, jej\u00ed t\u00f3n byl skoro p\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/div>\n
„Kdo se pt\u00e1?“<\/div>\n
Detektiv Tim Shaughnessey post\u00e1val vzadu a s\u00e1m se sebou uzav\u00edral s\u00e1zky na to, jak dlouho bude trvat, ne\u017e jeho kolegyn\u011b tu d\u00edvku vezme do cely p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9ho zadr\u017een\u00ed. Z pohledu na tu vysoko\u0161kola\u010dku, jen sotva zahaluj\u00edc\u00ed \u00fazkost na jej\u00ed mladistv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, to v\u016fbec nebude dlouho trvat.<\/a><\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer „Bol\u00ed to?“ Cassie Tr\u00fcmperov\u00e1 sed\u011bla v noh\u00e1ch postele s tv\u00e1\u0159\u00ed plnou v\u00e1\u017en\u00fdch lini\u00ed. Hr\u00e1la si s modrou \u017einylkovou p\u0159ikr\u00fdvkou, kter\u00e1 le\u017eela rozprost\u0159en\u00e1 p\u0159es Billovy nohy, a naklonila hlavu. „Vypad\u00e1\u0161 dost hrozn\u011b.“ „Jsem na Vicodinu,“ \u0159ekl Bill, jeho slova byla pomal\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-42","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/42","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=42"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/42\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=42"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=42"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=42"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}