{"id":4202,"date":"2014-02-24T17:00:00","date_gmt":"2014-02-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4189"},"modified":"2014-02-24T17:00:00","modified_gmt":"2014-02-24T16:00:00","slug":"the-treasure-from-germany-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/24\/the-treasure-from-germany-13\/","title":{"rendered":"The treasure from Germany 13."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
(z pohledu Kaye)<\/p>\n

<\/em> Pevn\u011b jsem sv\u00edral cigaretu mezi prsty a t\u0159ikr\u00e1t za sebou rychle pot\u00e1hl, aby se mi m\u00e9 roz\u010dilen\u00ed poda\u0159ilo alespo\u0148 trochu zahnat do kouta. I kdy\u017e jsem si jist\u00fd, \u017ee Tomovy \u00famysly byly zcela \u010dist\u00e9 a dobromysln\u00e9, c\u00edtil jsem na n\u011bj vztek, kdy\u017e nechal, aby tu ta blond\u00fdnka mohla p\u0159espat. I p\u0159es m\u016fj nesouhlas. Nem\u011bl jsem z t\u00e9 holky od posledn\u00edch dn\u016f moc dobr\u00fd pocit. Jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost m\u011b nutila b\u00fdt neust\u00e1le ve st\u0159ehu, d\u00e1vat si pozor a hlavn\u011b jsem se nec\u00edtil pohodln\u011b.<\/p>\n

„Jsi v pohod\u011b?“ Ucukl jsem, kdy\u017e mi n\u011b\u010d\u00ed ruka stiskla pevn\u011b rameno. Zmaten\u011b jsem zvedl hlavu a odt\u00e1hl se od okna, kdy\u017e jsem s \u00falevou zaznamenal Nyzeho.<\/div>\n

„Jo jasn\u011b, jen jsem necht\u011bl d\u011blat smrad v bar\u00e1ku a ven u\u017e se mi taky nechce, ve\u010der je chladno.“ Zamluvil jsem trochu sv\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed a prohl\u00e9dl zbytek cigarety. „Ti dva jsou po\u0159\u00e1d naho\u0159e v lo\u017enici?“ zeptal jsem se naoko se z\u00e1jmem. U\u017e je to asi p\u016flhodina, co se Viktorie s Nyzem vr\u00e1tili ze spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9ho ve\u010dera, kter\u00fd jim n\u00e1siln\u011b Tom domluvil, a od t\u00e9 doby je m\u016fj drah\u00fd partner s n\u00ed zav\u0159en\u00fd naho\u0159e v lo\u017enici.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee mus\u00ed dne\u0161n\u00ed ve\u010der po\u0159\u00e1dn\u011b probrat.“ Nyze promnul \u0161pi\u010dku nosu a usadil se do k\u0159esla, kr\u010d\u00edc lhostejn\u011b rameny.<\/div>\n
„Jak\u00e9 to v\u016fbec bylo?“ odhodil jsem zbytek cigarety a zav\u0159el okno, abych mohl zam\u00ed\u0159it do baru pro n\u011bco leh\u010d\u00edho a dv\u011b skleni\u010dky. Posadil jsem se naproti do k\u0159esla a ob\u011bma n\u00e1m rozlil alkohol. Zamumlal jsem n\u011bco na p\u0159i\u0165uknut\u00ed a hodil to do sebe, trochu se uvol\u0148uj\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tak norm\u00e1lka. \u0160li jsme na ve\u010de\u0159i, proj\u00edt se. J\u00e1 nev\u00edm, od toho incidentu v posteli, kdy ve fin\u00e1le utekla, je mi n\u011bjak ukraden\u00e1 ta holka, sna\u017eil jsem j\u00ed aspo\u0148 ud\u011blat hezk\u00fd ve\u010der, ale asi v tom nic v\u00edc nebude.“ U\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Tak stejn\u011b za chv\u00edli odl\u00e9t\u00e1\u0161, tak\u017ee alespo\u0148 na n\u011bjak\u00e9 povyra\u017een\u00ed?“ pozvedl jsem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Fakt nev\u00edm, mo\u017en\u00e1 u\u017e bude leh\u010d\u00ed a jist\u011bj\u0161\u00ed si zaj\u00edt n\u011bkam do bordelu.“<\/div>\n
„To ka\u017edop\u00e1dn\u011b, aspo\u0148 nebude d\u016fvod tahat j\u00ed sem k n\u00e1m domu.“ Zahu\u010d\u00edm zase podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, kdy\u017e za\u010dnu zase vn\u00edmat \u0159\u00e1dn\u011b fakt, \u017ee je u mne v dom\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d ti tu tak vad\u00ed?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, m\u00e1m z n\u00ed divn\u00fd pocit. Nep\u0159ijde ti, \u017ee moc vyzv\u00edd\u00e1? Po\u0159\u00e1d se mot\u00e1 najednou kolem Toma, kolem mne, zaj\u00edm\u00e1 se o n\u011bjak\u00e9 mali\u010dkosti a jej\u00ed bratranec j\u00ed ml\u00e1t\u00ed. Nen\u00ed to divn\u00fd?“<\/p>\n

„Po\u010dkej, on j\u00ed n\u011bkdo ml\u00e1t\u00ed?“ Zarazil se Nyze a j\u00e1 si spolehliv\u011b v\u0161iml, jak mu vyb\u011bhla \u017e\u00edla na ruce, kdy\u017e zatnul p\u011bst. Z toho by se dalo usoudit, \u017ee sle\u010dna ‚ut\u00edk\u00e1m z postele ne\u010dekan\u011b‘ mu zase tolik lhostejn\u00e1 nebude. Nyze m\u011bl v\u017edycky ochran\u00e1\u0159sk\u00e9 sklony. V\u017edycky br\u00e1nil svou rodinu, a pokud se n\u011bkdo z jeho p\u0159\u00e1tel ocitl by\u0165 jen v mal\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed, nechyb\u011bl u toho, aby mohl p\u0159\u00edpadn\u011b zas\u00e1hnout. Viktorie, kter\u00e1 je mal\u00e1, drobn\u00e1 a n\u011b\u017en\u00e1 by mohla b\u00fdt dobr\u00fdm objektem pro \u0159\u00e1dnou ochranu. Tro\u0161ku se p\u0159eci jen pousm\u011bju.<\/div>\n

„\u0158\u00edkal mi to Tom. V\u0161imnul si pr\u00fd zbarven\u00e9 tv\u00e1\u0159e den po tom ve\u010d\u00edrku tady. A jeliko\u017e bydl\u00ed u sv\u00e9ho bratrance?“ prstem jsem obj\u00ed\u017ed\u011bl hranu skleni\u010dky a zvedl jsem k n\u011bmu pohled.<\/div>\n
„Jak by j\u00ed n\u011bkdo mohl ml\u00e1tit?“ Nyze trochu z\u010dervenal v obli\u010deji.<\/div>\n
„Asi lehce, pokud je ten doty\u010dn\u00fd bezcitn\u00fd bastard. J\u00e1 osobn\u011b bych na holku nikdy ruku nevzt\u00e1hl.“<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b, proto mi to hlava nebere. Je to v\u00e1\u017en\u011b divn\u00fd. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„\u2026\u017ee jej\u00ed bratranec j\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1 a \u017ee ta holka nevyzv\u00edd\u00e1 pro sv\u00e9 vlastn\u00ed pot\u0159eby. Jednou mi p\u0159ijde uvoln\u011bn\u00e1 a v dal\u0161\u00ed chv\u00edli, kdy za\u010dne nen\u00e1padn\u011b dolovat n\u011bjak\u00e9 mali\u010dkosti, je nerv\u00f3zn\u00ed a zn\u00ed to od n\u00ed hran\u011b. N\u011bkdy si v\u0161imni, a\u017e spolu budete zase konverzovat.“<\/p>\n

„No up\u0159\u00edmn\u011b, dneska jsme se bavili. Vypt\u00e1vala se, kdy odl\u00edt\u00e1me\u2026 jako j\u00e1, Anis, Bill a zbytek. Ptala se a\u017e moc do detail\u016f. Kdy a v kolik a jak pojedeme a jestli vy jedete taky a kdy pl\u00e1nujeme zase p\u0159ilet\u011bt na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Zbyte\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky na m\u016fj vkus. A je\u0161t\u011b to m\u011blo b\u00fdt rande.“ Proto\u010dil o\u010dima a zamy\u0161len\u011b nakr\u010dil \u010delo.<\/div>\n

„Jako kdyby cht\u011bla v\u011bd\u011bt, kdy budeme zase s Tomem sami, podle toho, co jsi mi \u0159ekl.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b.“ P\u0159itakal.<\/div>\n
„Nehraje mi to.“<\/div>\n
„Ne, to ne, je to\u2026“ nesta\u010dil do\u0159\u00edct svou my\u0161lenku, kdy\u017e na\u0161i konverzaci vyru\u0161ilo dup\u00e1n\u00ed nohou a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ve dve\u0159\u00edch objevili Tom s Viktori\u00ed, kter\u00e1 se nesm\u011ble ohl\u00e9dla na Nyzeho. Sledoval jsem jeho reakci a v\u0161iml si, jak se sna\u017e\u00ed odhalit d\u016fkaz na jej\u00edm obli\u010deji. Jakmile odfrkl, vstal a zam\u00ed\u0159il z m\u00edstnosti, pochopil jsem, \u017ee si v\u0161iml. A \u017ee si \u0161el sv\u016fj vztek vyb\u00edt z\u0159ejm\u011b n\u011bkam ven. Mo\u017en\u00e1 si \u0161el zab\u011bhat.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ hlesla zmaten\u011b a z\u00e1rove\u0148 zklaman\u011b Viktorie. Jen jsem pokr\u010dil rameny a i j\u00e1 zam\u00ed\u0159il do lo\u017enice, proch\u00e1zej\u00edc bez pohledu kolem Toma. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem byl na\u0161tvan\u00fd, \u017ee ji tu nechal, ani\u017e by si o tom se mnou promluvil.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

V noci m\u011b probudila n\u00e1hl\u00e1 pot\u0159eba se n\u011b\u010deho nap\u00edt. Ve\u010der jsem byl tak rozru\u0161en\u00fd my\u0161lenkami a ura\u017eenost\u00ed na Toma, \u017ee jsem si zapomn\u011bl vz\u00edt tradi\u010dn\u011b skleni\u010dku vody k posteli. S povzdychem jsem promnul obli\u010dej a nato\u010dil hlavu vedle sebe, kde spal Tom, odta\u017een\u00fd a\u017e na kraji postele. Kdykoliv bylo mezi n\u00e1mi dusno, dodr\u017eovali jsme hranici dvou matrac\u00ed. P\u0159eci jen mi to ale nedalo a vyu\u017eil jsem stavu jeho nev\u011bdom\u00ed, abych se k n\u011bmu nat\u00e1hl a kr\u00e1tce ho pol\u00edbil na sp\u00e1nek. Odpov\u011bd\u00ed mi bylo tich\u00e9 zafun\u011bn\u00ed, co\u017e mi sta\u010dilo. Upravil jsem mu pe\u0159inu a vydal se tedy dol\u016f pro n\u011bco k pit\u00ed.<\/p><\/div>\n

Potichu jsem na\u0161lapoval schody a ve chv\u00edli, kdy jsem cht\u011bl odbo\u010dit do kuchyn\u011b, usly\u0161el jsem povzdych a tlumen\u00e9 hlasy z ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Skrz otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e se do chodby vt\u00edral mal\u00fd pruh sv\u011btla od lampi\u010dky, kter\u00e1 st\u00e1la vedle rozta\u017een\u00e9ho gau\u010de. Zv\u011bdavost m\u011b donutila p\u0159ikr\u00e1st se potichu ke dve\u0159\u00edm a nakouknout. To, co jsem vid\u011bl, m\u011b donutilo trochu pook\u0159\u00e1t.<\/p>\n

Na rozta\u017een\u00e9 seda\u010dce pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a dek, sed\u011bl Nyze, op\u0159en\u00fd o op\u011brku. V jeho kl\u00edn\u011b sed\u011bla Viktorie, kter\u00e1 moment\u00e1ln\u011b sklopila hlavu, kdy\u017e na n\u00ed Nyze n\u011bco mluvil. Nesly\u0161el jsem co, proto\u017ee mluvil potichu. I p\u0159esto, \u017ee byli oba zahaleni dekou, jsem si v\u0161iml, \u017ee byli naz\u00ed. \u017de tentokr\u00e1t to vy\u0161lo a p\u0159eci jen k n\u011b\u010demu muselo doj\u00edt. Zkusil jsem v\u00edc napnout u\u0161i, kdy\u017e jsem sly\u0161el dal\u0161\u00ed povzdych a sple\u0165 slov.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161 ho nechat, Viktorie\u2026“<\/div>\n
„Jsem oproti n\u011bmu a jeho skvad\u0159e bezmocn\u00e1. Kdy\u017e si nejde daleko pro r\u00e1nu, tak\u2026“ odml\u010dela se a n\u00e1sledovalo tich\u00e9 za\u00fap\u011bn\u00ed a dal\u0161\u00ed slova od Nyzeho, kter\u00fdm jsem zase nerozum\u011bl.<\/div>\n
„Co je tv\u016fj bratranec za\u010d?“ vid\u011bl jsem, jak se j\u00ed sna\u017e\u00ed uklidnit a set\u0159\u00edt p\u00e1r zbloudil\u00fdch slz na jej\u00edm obli\u010deji. „Viktorie, mluv!“ zacloumal s n\u00ed netrp\u011bliv\u011b po dal\u0161\u00edch slovech, kter\u00fdm jsem po\u0159\u00e1dn\u011b nerozum\u011bl.<\/p>\n

„M\u016fj bratranec je\u2026“ nadechla se zhluboka a odvr\u00e1tila hlavu od Nyzeho pohledu. Ten si j\u00ed nato\u010dil za bradu zp\u00e1tky a povzbudiv\u011b na ni k\u00fdvnul, up\u0159en\u011b ji sleduj\u00edc. „\u2026je to zdej\u0161\u00ed mafi\u00e1n, je hlavou m\u00edstn\u00edho mafi\u00e1nsk\u00e9ho gangu. Ka\u017ed\u00fd v tomhle m\u011bst\u011b si na n\u011bj d\u00e1v\u00e1 pozor, m\u00e1 v\u0161ude vybudovan\u00fd opravdu obdivuhodn\u00fd respekt, dokonce m\u00e1 zn\u00e1mosti i na policii, kde ho dok\u00e1\u017eou kolikr\u00e1t ututlat, ne\u017e aby ho podle z\u00e1kon\u016f zav\u0159eli do v\u011bzen\u00ed. Kdysi u\u017e tam byl, nev\u00edm, co musel ud\u011blat proto, aby si z\u00edskal policii i na svou stranu. Rad\u0161i to nechci ani v\u011bd\u011bt, je mistr ve vyd\u00edr\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n

„Je nebezpe\u010dn\u00fd pro n\u00e1s? Pro tebe? Jak moc?“ doloval Nyze d\u00e1l, dokud byla Viktorie sd\u00edln\u00e1. J\u00e1 jsem za\u010d\u00ednal m\u00edt b\u011bhem jej\u00edho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v \u017ealudku, jak se mi stahoval tu\u0161en\u00edm.<\/div>\n
„U\u017e jsem zvykl\u00e1 na jeho mor\u00e1lku, nechci p\u0159id\u011bl\u00e1vat akor\u00e1t dal\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee.“ Vy\u010derpan\u011b vrt\u011bla hlavou a op\u011bt sklopila hlavu pod vlnou dal\u0161\u00edch slz.<\/div>\n
„Je pro n\u00e1s hrozba, Viktorie?“<\/div>\n
„U\u017e toho v\u00ed\u0161 dost, nech m\u011b u\u017e b\u00fdt.“ Za\u0161tkala potichu do jeho ramene a tentokr\u00e1t u\u017e jsem z\u0159eteln\u011b sly\u0161el jej\u00ed pl\u00e1\u010d. Polknul jsem a je\u0161t\u011b jim v\u011bnoval p\u00e1r vte\u0159in pozornosti, tu\u0161\u00edc, \u017ee bych z toho mohl n\u011bco vyt\u011b\u017eit.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, necht\u011bl jsem t\u011b takhle rozhodit. Jen se mi nel\u00edbilo, \u017ee t\u011b takhle ml\u00e1t\u00ed, a te\u010f u\u017e v\u016fbec, kdy\u017e v\u00edm, co je za\u010d. Mafi\u00e1n.“ Odfrknul nen\u00e1vistn\u011b a p\u0159itiskl d\u00edvku pevn\u011b k sob\u011b, konej\u0161iv\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc dlan\u00ed po jej\u00edch z\u00e1dech.<\/p>\n

„\u0158ekne\u0161 mi je\u0161t\u011b jednu v\u011bc? Posledn\u00ed?“<\/div>\n

P\u0159ik\u00fdvla lehce.<\/div>\n
„Jak se jmenuje tv\u016fj bratranec? Abychom si na n\u011bj d\u00e1vali pozor.“<\/div>\n
Viktorie se m\u00edrn\u011b o\u0161ila a zhluboka se nadechla. I kdy\u017e jm\u00e9no hlesla opravdu potichu, nemohlo mi uniknout. Tohle jm\u00e9no by mi neuniklo v m\u00e9m \u017eivot\u011b u\u017e snad nikdy.<\/div>\n
„Nathaniel.“<\/div>\n
To jm\u00e9no se mi zaseklo v hlav\u011b a blikalo mi tam jako v\u00fdstraha nebezpe\u010d\u00ed. Proto\u017ee ten \u010dlov\u011bk pod t\u00edmhle jm\u00e9nem byl jednozna\u010dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm pro m\u011b a m\u00e9 okol\u00ed. V tu chv\u00edli jsem si dok\u00e1zal vysv\u011btlit, pro\u010d se najednou ta mal\u00e1 blond\u00fdnka mot\u00e1 a\u017e moc \u010dasto kolem Toma, mne a dal\u0161\u00edch. Pro\u010d tak nal\u00e9hav\u011b vyzv\u00eddala na\u0161e osobn\u00ed \u00fadaje a mali\u010dkosti. Te\u010f u\u017e mi bylo naprosto jasn\u00e9, \u017ee ten bastard se dozv\u011bd\u011bl o m\u00e9m n\u00e1vratu a nebude moc dlouho v\u00e1hat se snahou o pomstu.<\/p>\n

Nechal jsem ty dva sv\u00e9mu osudu a zam\u00ed\u0159il chvatn\u011b zp\u00e1tky nahoru do lo\u017enice za Tomem, ignoruj\u00edc mnohem v\u011bt\u0161\u00ed sucho v krku. M\u00e1 pot\u0159eba nap\u00edt se \u0161la stranou, te\u010f jsem pot\u0159eboval m\u00edt Toma u sebe a d\u00e1t mu tak pocit bezpe\u010d\u00ed, ochr\u00e1nit ho.<\/div>\n

Vlezl jsem k n\u011bmu pod pe\u0159inu, sna\u017e\u00edc se ho nevzbudit, ale stejn\u011b jsem d\u00edky sv\u00e9mu rozru\u0161en\u00ed byl trochu nemotorn\u00fd. Objal jsem ho pevn\u011b kolem pasu a p\u0159itiskl ho k sob\u011b, jako kdybych mu t\u00edm d\u00e1val ve\u0161kerou imunitu proti cel\u00e9mu sv\u011btu.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ ozvalo se rozespale po chv\u00edli a povolil jsem stisk.<\/div>\n
„Nic, jen jsem cht\u011bl b\u00fdt u tebe.“ Zahu\u010d\u00edm a l\u00edbnu ho na sp\u00e1nek, abych ho mohl nechat d\u00e1l sp\u00e1t. Opravdu jsem po chv\u00edli usly\u0161el zase pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, a tak jsem s Tomem v n\u00e1ru\u010di sledoval up\u0159en\u011b st\u011bnu naproti a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Co bylo, co je a co bude. Nejv\u00edce ze v\u0161eho m\u011b d\u011bsilo, \u017ee jsem neudr\u017eel Toma v bezpe\u010d\u00ed a mohl by b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za mou slabinu. Co\u017e on samoz\u0159ejm\u011b je.<\/p>\n

Rozhodl jsem se, \u017ee r\u00e1no, jakmile budou v\u0161ichni tak n\u011bjak p\u0159i smyslech, si nad t\u00edm sedneme. Vysv\u011btl\u00edm situaci a cht\u011b necht\u011b p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm Viktorii, aby mluvila a \u0159ekla n\u00e1m co nejv\u00edce z jeho pl\u00e1n\u016f, kter\u00e9 u\u017e se jist\u011b st\u0159\u00e1daj\u00ed v jeho zasran\u00e9 hlav\u011b. Jakmile se i Nyze dozv\u00ed celou situaci, ur\u010dit\u011b ji nenech\u00e1 odej\u00edt jen tak bez informac\u00ed, tak\u017ee by to mohlo klapnout a mi b\u00fdt p\u0159\u00edpadn\u011b p\u0159ipraveni na jeho n\u00e1let a schopni se tak br\u00e1nit. To zn\u011blo jako dobr\u00fd pl\u00e1n.<\/div>\n

Ov\u0161em m\u016fj hlavn\u00ed c\u00edl byl udr\u017eet Toma v bezpe\u010d\u00ed. A to nejen v t\u00e9hle nebezpe\u010dn\u00e9 situaci.<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka & Saline A. (z pohledu Kaye) Pevn\u011b jsem sv\u00edral cigaretu mezi prsty a t\u0159ikr\u00e1t za sebou rychle pot\u00e1hl, aby se mi m\u00e9 roz\u010dilen\u00ed poda\u0159ilo alespo\u0148 trochu zahnat do kouta. I kdy\u017e jsem si jist\u00fd, \u017ee Tomovy \u00famysly byly zcela \u010dist\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[570],"tags":[],"class_list":["post-4202","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-germany"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4202","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4202"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4202\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4202"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4202"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4202"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}