{"id":4210,"date":"2014-02-22T15:00:00","date_gmt":"2014-02-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4197"},"modified":"2014-02-22T15:00:00","modified_gmt":"2014-02-22T14:00:00","slug":"tisic-a-jeden-pribeh-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/22\/tisic-a-jeden-pribeh-17\/","title":{"rendered":"Tis\u00edc a jeden p\u0159\u00edb\u011bh 17."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh 180. – Zah\u00e1jen\u00ed vzpom\u00ednek<\/p>\n

<\/strong> Nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011blat. A\u010dkoliv David p\u0159edem \u0161\u0165astn\u011b informoval, \u017ee se mu poda\u0159ilo vylou\u010dit ve\u0159ejnost ze soudn\u00edho p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed, z\u00e1rove\u0148 n\u00e1s varoval, \u017ee se nenechaj\u00ed nijak snadno odradit. A v tom m\u011bl naprostou pravdu.<\/div>\n

A\u010dkoliv nemohli do soudn\u00ed m\u00edstnosti, hem\u017eilo se to jimi v\u0161ude. U\u017e cestou od m\u00e9ho bytu n\u00e1s sledovalo n\u011bkolik dod\u00e1vek, p\u0159i\u010dem\u017e po p\u0159\u00edjezdu k soudu vypuklo \u0161\u00edlenstv\u00ed. Jeden p\u0159es druh\u00e9ho vyk\u0159ikovali nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zky, mikrofony a kamery n\u00e1m div nestrkali a\u017e do krku.<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee m\u011b Anis pevn\u011b obj\u00edmal kolem ramen a j\u00e1 se k n\u011bmu vyd\u011b\u0161en\u011b tiskl, asi nikdy jsem p\u0159\u00edtomnost na\u0161\u00ed ochranky neocenil v\u00edc. P\u0159ipadal jsem si jako \u0161tvan\u00e9 zv\u00ed\u0159e v zajet\u00ed lovc\u016f la\u010dn\u00edc\u00edch po krvi. A nejsp\u00ed\u0161 jsem p\u0159i pohledu na novin\u00e1\u0159e nebyl ani daleko od pravdy. Tou\u017eili po akci, cht\u011bli drama. N\u011bco, co jim bude prod\u00e1vat noviny.<\/p>\n

„Bille?“ Anis na m\u011b nejist\u011b pohl\u00e9dl, kdy\u017e jsem se nekontrolovateln\u011b rozklepal. „Poj\u010f,“ pevn\u011bji m\u011b objal a chvatn\u011b m\u011b prot\u00e1hl zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed skupinkou lid\u00ed, na\u010de\u017e m\u011b odt\u00e1hl stranou od detek\u010dn\u00edch r\u00e1m\u016f a zv\u011bdav\u00fdch policist\u016f. „Co se d\u011bje?“ hned mi chytil obli\u010dej do dlan\u00ed starostliv\u011b.<\/div>\n

„Nic, nic, jen\u2026 Zpanika\u0159il jsem, to je v pohod\u011b,“ vd\u011b\u010dn\u011b jsem mu stiskl z\u00e1p\u011bst\u00ed, tisknouc se k n\u011bmu. „Jen trocha paniky,“ zamumlal jsem.<\/div>\n
Anis m\u011b okam\u017eik s povzdechem sledoval, ne\u017e se naklonil a lehce m\u011b pol\u00edbil na rty. „Projdeme kontrolou a na chv\u00edli si sedne\u0161, dob\u0159e? P\u0159inesu ti pak n\u011bjakou vodu.“<\/div>\n
S p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima jsem p\u0159ik\u00fdvl, na p\u00e1r okam\u017eik\u016f se je\u0161t\u011b schov\u00e1vaj\u00edc v jeho objet\u00ed. P\u0159\u00e1l jsem si ztratit se, uniknou a u\u017e se neuk\u00e1zat. Z\u00e1rove\u0148 ve mn\u011b ale bojovala touha uk\u00e1zat lidem, co se d\u011bje, jak m\u016fj bratr trp\u011bl, a \u017ee se to nesm\u00ed opakovat, nikomu.<\/div>\n
\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku, m\u016f\u017eeme j\u00edt,“ jemn\u011b jsem mu stiskl ruku, rovnou m\u00ed\u0159\u00edc k detek\u010dn\u00edmu r\u00e1mu a n\u00e1sledn\u011b do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho patra. Co mi ale div nevyrazilo dech, byla na\u0161e matka.<\/div>\n
Jen co jsem ji spat\u0159il s jej\u00edm divok\u00fdm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch, pod\u011b\u0161en\u011b jsem couvnul, nar\u00e1\u017eej\u00edc tak do Anise. „Jak to, \u017ee je tady? Myslel jsem, \u017ee je ob\u017ealovan\u00e1!“<\/div>\n
„To ano, ale je st\u00edhan\u00e1 na svobod\u011b, tak\u017ee m\u00e1 stejn\u00fd p\u0159\u00edstup,“ ozval se za mnou l\u00edtostiv\u011b t\u00e1ta. Okam\u017eit\u011b jsem od n\u00ed odtrhl pohled a oto\u010dil se k t\u00e1tovi. „Za\u0159\u00eddil jsem n\u00e1m tu men\u0161\u00ed m\u00edstnost, ale bude k dispozici a\u017e do z\u00edt\u0159ka. Dneska to budeme muset n\u011bjak zvl\u00e1dnout.“<\/div>\n
\u017dalostn\u011b jsem za\u00fap\u011bl, hlavu bo\u0159\u00edc do Anisovy ko\u0161ile. „Kde je Tom?“ ignoroval jsem mat\u010dino pohrdliv\u00e9 odfrknut\u00ed a vztekl\u00e9 brbl\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Zalezli s Kayem na z\u00e1chod, v\u016f\u010di nim se ohrazovala pon\u011bkud\u2026 r\u00e1zn\u011bji,“ pokynul hlavou sm\u011brem k matce. „Ale ni\u010deho se neboj, byla d\u016frazn\u011b napomenut\u00e1 ochrankou a doneslo se to i k soudkyni.“<\/p>\n

<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul jsem, d\u016fv\u011brn\u011bji se tul\u00edc k Anisovi. „Co v\u0161echno se dneska bude d\u00edt?“ zahuhlal jsem sm\u011brem k t\u00e1tovi, jakmile m\u011b Anis objal nazp\u011bt.<\/div>\n
„V z\u00e1sad\u011b nic. St\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupce soudu p\u0159e\u010dte ob\u017ealobu – proti komu je ur\u010den\u00e1 a pro\u010d, obh\u00e1jce vyj\u00e1d\u0159\u00ed stanovisko ob\u017ealovan\u00e9ho v\u016f\u010di cel\u00e9 v\u011bci a pak u\u017e z\u00e1le\u017e\u00ed jen na soudkyni, jestli za\u010dne p\u0159edvol\u00e1vat sv\u011bdky.“<\/div>\n
„Aha, a pro\u010d tu tedy mus\u00edme b\u00fdt?“ zmaten\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
„Proto\u017ee chci, abyste v\u0161echno sly\u0161eli od za\u010d\u00e1tku do konce, nav\u00edc na zah\u00e1jen\u00ed v\u00e1s p\u0159izvali v\u0161echny jako\u017eto sv\u011bdky.“<\/div>\n
„Hm, dob\u0159e,“ s k\u00fdvnut\u00edm jsem znovu op\u0159el hlavu o Anise, na okam\u017eik si u\u017e\u00edvaj\u00edc jeho konej\u0161iv\u00e9ho hlazen\u00ed. Po chv\u00edli mi v\u0161ak pohled stejn\u011b sklouzl na matku. A\u010dkoliv na m\u011b nep\u0159est\u00e1vala vrhat znechucen\u00e9 a zlostn\u00e9 pohledy, po\u0159\u00e1d ve mn\u011b byla mali\u010dk\u00e1 du\u0161i\u010dka tou\u017e\u00edc\u00ed po jej\u00edm objet\u00ed.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

P\u0159esn\u011b jak t\u00e1ta p\u0159edv\u00eddal, soudkyn\u011b dnes vzala to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a zbytek odro\u010dila za dva dny s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee na to budeme pot\u0159ebovat mnohem v\u00edc \u010dasu, ne\u017e m\u011bla dnes. Byl jsem z toho celkem nesv\u016fj; znamenalo to v\u00edc \u010dasu rozeb\u00edr\u00e1n\u00edm vzpom\u00ednek, kter\u00e9 m\u00e9 my\u0161lenky zam\u011bstn\u00e1valy i tak.<\/p><\/div>\n

S povzdechem jsem se zabo\u0159il hloub\u011bji do k\u0159esla, v dlan\u00edch pevn\u011b sv\u00edraj\u00edc hrnek s \u010dajem. Anise jsem, a\u010d neochotn\u011b, vyhnal na rodinn\u00fd ve\u010der k Luise, aby n\u00e1hodou nevznikaly zbyte\u010dn\u00e9 probl\u00e9my, ale hned po jeho odchodu jsem toho litoval. Mysl mi zaplnily v\u00fd\u010ditky z m\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di Tomovi z \u00fapln\u00e9ho za\u010d\u00e1tku jeho vztahu s Kayem.<\/p>\n

L\u00edtost nad t\u00edm, \u017ee jsem nev\u011b\u0159il Kayovi, kter\u00fd Tomovi byl oporou mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Skute\u010dnost, \u017ee jsem na Toma matce dokonce don\u00e1\u0161el\u2026 Bylo mi z toho \u0161patn\u011b. \u0160patn\u011b ze sebe sam\u00e9ho, z cel\u00e9 moj\u00ed podstaty. Co na tom, \u017ee jsem se zm\u011bnil, kdy\u017e jsem b\u00fdval stejn\u011b odporn\u00e1 bytost jako moje matka? M\u011bli m\u011b soudit s n\u00ed. Bo\u017ee, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se mnou Tom v\u016fbec komunikoval?<\/div>\n

V n\u00e1hl\u00e9m my\u0161lenkov\u00e9m popudu jsem se najednou sebral, popadl kl\u00ed\u010dky od auta a zam\u00ed\u0159il ven.<\/p>\n

„Bille, kam jde\u0161?“ Saki okam\u017eit\u011b vysko\u010dil na nohy.<\/div>\n

„Pry\u010d, pot\u0159ebuju se projet. Nejsp\u00ed\u0161 k Tomovi,“ vyhrkl jsem, b\u011bhem zb\u011bsil\u00e9 ch\u016fze sna\u017en\u011b su\u0161\u00edc st\u00e1le kanouc\u00ed slzy.<\/div>\n
Pot\u0159eboval jsem vid\u011bt Toma a c\u00edtit jeho objet\u00ed, omluvit se mu za m\u00e9 tehdej\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. A to posledn\u00ed, co bych p\u0159i tom pot\u0159eboval, byla spole\u010dnost n\u011bkoho, kdo o cel\u00e9m probl\u00e9mu nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pon\u011bt\u00ed.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 smykem jsem zastavil p\u0159ed Tomov\u00fdm domem a rovnou k n\u011bmu vyb\u011bhl, rozru\u0161en\u011b div zvonek nedrt\u00edc. „Bille, copak ho\u0159\u00ed?!“ Tom zmaten\u011b otev\u0159el.<\/div>\n

Ani\u017e bych mu dovolil \u0159\u00edct cokoliv dal\u0161\u00edho, vrhl jsem se mu do n\u00e1ru\u010de a nekontrolovateln\u011b se rozvzlykal. Najednou m\u011b ve\u0161ker\u00e1 l\u00edtost p\u0159epadla v pln\u00e9 palb\u011b. Co kdy\u017e m\u011b Tom nen\u00e1vid\u00ed? „Proboha, Bille, co se stalo? Jsi v po\u0159\u00e1dku? Stalo se n\u011bco s Anisem?“ vyd\u011b\u0161en\u011b blekotal, zat\u00edmco m\u011b pevn\u011b obj\u00edmal.<\/div>\n
Se zavrt\u011bn\u00edm hlavy jsem se k n\u011bmu v\u00edc p\u0159itulil, pozvolna se d\u00e1vaj\u00edc do po\u0159\u00e1dku. Jakmile jsem se trochu uklidnil, s tich\u00fdm popot\u00e1hnut\u00edm jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Tomi, moc se omlouv\u00e1m za to, jak jsem se zeza\u010d\u00e1tku choval. Bo\u017ee, ani nev\u00ed\u0161, jak moc se za sebe styd\u00edm! V\u016fbec nech\u00e1pu, \u017ee se se mnou v\u016fbec dok\u00e1\u017ee\u0161 bavit!“<\/p>\n

„\u010cekal jsem, kdy tohle p\u0159ijde,“ s povzdechem mi promnul ramena. Zmaten\u011b jsem zamrkal. \u010cekal? „Poj\u010f se mnou nahoru, ud\u011bl\u00e1m ti kafe a promluv\u00edme si o tom,“ m\u00edrn\u011b se usm\u00e1l a za ruku m\u011b odvedl a\u017e do jejich ob\u00fdv\u00e1ku. „Kay m\u00e1 n\u011bjakou pr\u00e1ci, tak\u017ee budeme m\u00edt klid. Te\u010f tu chv\u00edli po\u010dkej, jen ud\u011bl\u00e1m to kafe.“<\/div>\n

Ml\u010dky jsem p\u0159ik\u00fdvl a b\u011bhem \u010dek\u00e1n\u00ed se zachumlal do Anisovy obl\u00edben\u00e9 mikiny. Dod\u00e1vala mi pocit bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tom se vr\u00e1til s p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fdm \u00fasm\u011bvem, k\u00e1va r\u00e1zem provon\u011bla cel\u00fd pokoj. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem hrnek p\u0159evzal, netrp\u011bliv\u011b se vrt\u00edc. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se nem\u00e1m zdr\u017eovat zbyte\u010dn\u00fdmi \u0159e\u010dmi a j\u00edt rovnou k v\u011bci. V\u00ed\u0161, nebudu pop\u00edrat, \u017ee ses choval \u0161patn\u011b. Tvoje chov\u00e1n\u00ed mi ubl\u00ed\u017eilo, proto\u017ee v dob\u011b, kdy jsem se s tebou cht\u011bl d\u011blit o svoji radost a pozd\u011bji i o smutek, jsi tu pro m\u011b nebyl,“ kr\u00e1tce na m\u011b pohl\u00e9dl a j\u00e1 se okam\u017eit\u011b provinile p\u0159ikr\u010dil. „Ale nec\u00edt\u00edm k tob\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd vztek, z\u00e1\u0161\u0165 nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9 obdob\u00ed, kdy ses musel sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee jsem jin\u00fd. V\u00edm, \u017ee to nemohlo b\u00fdt jednoduch\u00e9 vzhledem k tomu, jak n\u00e1s Simone vychov\u00e1vala.“<\/p>\n

„Ale stejn\u011b jsem tu pro tebe m\u011bl b\u00fdt, Tome. To, jak jsem se choval, bylo\u2026“<\/div>\n

„\u0160patn\u00e9 a ty si to uv\u011bdomuje\u0161,“ sko\u010dil mi do \u0159e\u010di. „A to je pro m\u011b sm\u011brodatn\u00e9. To, \u017ee sis svou chybu uv\u011bdomil a zapracoval na zm\u011bn\u011b. To, \u017ee jsi objevil sv\u00e9 prav\u00e9 j\u00e1, je pro m\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd bonus. Ani nev\u00ed\u0161, jakou mi d\u011bl\u00e1 radost, kdy\u017e t\u011b vid\u00edm s Anisem. Je\u0161t\u011b nikdy ti z o\u010d\u00ed ne\u010di\u0161ela takov\u00e1 radost, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
S m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem p\u0159ik\u00fdvl, ale znovu povzdechl. „Kv\u016fli tomu m\u00e1m taky v\u00fd\u010ditky. V\u00ed\u0161, kv\u016fli tomu, \u017ee j\u00e1 to m\u011bl oproti tob\u011b tak jednoduch\u00e9. M\u00fdm jedin\u00fdm probl\u00e9mem jsem byl j\u00e1 s\u00e1m.“<\/p>\n

„A to je mo\u017en\u00e1 mnohem hor\u0161\u00ed ne\u017e to, co se d\u011blo mn\u011b, Bille,“ jemn\u011b mi stiskl ruku. „U m\u011b to bylo v\u0161echno jednodu\u0161\u0161\u00ed t\u00edm, \u017ee j\u00e1 o sv\u00e9 orientaci v\u011bd\u011bl u\u017e pom\u011brn\u011b dlouho a byl s\u00e1m se sebou sm\u00ed\u0159en\u00fd, spokojen\u00fd. V tu dobu, kdy se to cel\u00e9 tedy d\u011blo, j\u00e1 vydr\u017eel silou v\u016fle jen d\u00edky tomu, \u017ee jsem byl \u0161\u0165astn\u00fd s Kayem, v\u00ed\u0161? Kdybych si sebou nebyl jist\u00fd, nejsp\u00ed\u0161 bych to nezvl\u00e1dl. Tak\u017ee t\u00edm p\u00e1dem mi p\u0159ijde, \u017ee jsi to m\u011bl slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ty, proto\u017ee\u2026 no, psychick\u00e9 utrpen\u00ed je rozhodn\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e fyzick\u00e9.“<\/div>\n

Pokr\u010dil jsem rameny. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem si to, sv\u00fdm zp\u016fsobem, zaslou\u017eil. V\u00ed\u0161, za to v\u0161echno, co jsem kdy provedl. B\u00fdval jsem po\u0159\u00e1dn\u00e1 mrcha. Musel jsem, jinak by ke mn\u011b Kay a Anis nemohli c\u00edtit takov\u00fd odpor.“<\/p>\n

„Nen\u00ed to tak, \u017ee bych k tob\u011b c\u00edtil odpor, Bille, to v\u016fbec,“ najednou se ozval Kay. V \u0161oku jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Jak dlouho tam st\u00e1l? „Ty i Tom jste m\u011b od za\u010d\u00e1tku n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159itahovali, n\u011bco na v\u00e1s bylo. Zat\u00edmco s Tomem se mi ale poda\u0159ilo nav\u00e1zat kontakt, ty jsi mi dal hned najevo nez\u00e1jem, tak\u017ee jsem se dr\u017eel zp\u00e1tky. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee sympatie m\u00edrn\u011b opad\u00e1valy, kdy\u017e jsem u\u017e byl s Tomem a sly\u0161el jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed\u2026 Ale odpor to nebyl. A jsem si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee ani u Anise ne. Jen jsme oba br\u00e1nili Toma a nev\u011bd\u011bli, co od tebe \u010dekat, tak jsme byli opatrn\u00ed.<\/div>\n

V k\u0159esle jsem se nakr\u010dil je\u0161t\u011b v\u00edc, nejrad\u011bji bych se studem propadl do zem\u011b. Oni o mn\u011b sm\u00fd\u0161leli takhle, zat\u00edmco j\u00e1 na n\u011b div neposlal n\u011bjak\u00e9 n\u00e1jemn\u00e9 vrahy. Proboha. Co to se mnou bylo?<\/p>\n

„Te\u010f u\u017e se na to ale vyprdni, Bille. Co bylo, bylo, te\u010f u\u017e jdeme v\u0161ichni d\u00e1l. U soudu se to v\u0161echno bude prob\u00edrat dost, ale mus\u00ed\u0161 m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee u n\u00e1s je to v klidu, dob\u0159e? Nec\u00edt\u00edme k tob\u011b \u017e\u00e1dnou z\u00e1\u0161\u0165, nen\u00e1vist ani nic podobn\u00e9ho. Jsme v\u0161ichni jedna rodina,“ pevn\u011b mi stisknul rameno.<\/div>\n

Okam\u017eik jsem na n\u011bj ohromen\u011b z\u00edral, ne\u017e jsem sp\u011b\u0161n\u011b vstal a poprv\u00e9 za celou dobu, co se zn\u00e1me, ho pevn\u011b objal jako \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu v\u011b\u0159\u00edm. Jako rodinu.<\/div>\n
Ve spole\u010dn\u00e9m objet\u00ed jsme st\u00e1li n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in, ne\u017e jsem se m\u00edrn\u011b rozpa\u010dit\u011b odt\u00e1hl a usm\u00e1l se. „M\u011bl bych jet dom\u016f, Saki stoprocentn\u011b vy\u0161iluje a v\u0161echny obvol\u00e1v\u00e1. V podstat\u011b jsem mu utekl, chud\u00e1kovi.“<\/div>\n
„M\u011bl bys b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed, Bille. B\u016fh v\u00ed, kdo poslal ten mail a jak v\u00e1\u017en\u011b to myslel,“ Tom se nesouhlasn\u011b zamra\u010dil. „P\u0159\u00ed\u0161t\u011b bu\u010f zodpov\u011bdn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ souhlasn\u011b jsem p\u0159itakal a rad\u011bji zaml\u010del fakt, \u017ee cestou sem jsem jen o vl\u00e1sek unikl v\u00e1\u017en\u00e9 autonehod\u011b zp\u016fsoben\u00e9 m\u00fdm rozru\u0161en\u00edm. To v\u011bd\u011bt nepot\u0159eboval. „Tak j\u00e1 se n\u011bjak ozvu nebo se uvid\u00edme u soudu, dob\u0159e? Ale sp\u00ed\u0161 asi n\u011bco podnikneme v\u0161ichni, a\u0165 se trochu odreagujeme.“<\/div>\n

„Hlasuju pro ten uzav\u0159en\u00fd klub, kam se nesm\u00ed vn\u00e1\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 fo\u0165\u00e1ky!“ vyhrkl Tom. „Mezi celebritami je dost obl\u00edben\u00fd.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, domluv\u00edm se s Anisem, kdy\u017e tak bychom tam mohli zaj\u00edt bu\u010f je\u0161t\u011b z\u00edtra, nebo poz\u00edt\u0159\u00ed,“ s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem souhlasn\u011b p\u0159itakal, a je\u0161t\u011b jim kr\u00e1tce zam\u00e1val, ne\u017e jsem kone\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159il dom\u016f s vidinou tvrd\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. P\u0159\u00edb\u011bh 180. – Zah\u00e1jen\u00ed vzpom\u00ednek Nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011blat. A\u010dkoliv David p\u0159edem \u0161\u0165astn\u011b informoval, \u017ee se mu poda\u0159ilo vylou\u010dit ve\u0159ejnost ze soudn\u00edho p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed, z\u00e1rove\u0148 n\u00e1s varoval, \u017ee se nenechaj\u00ed nijak snadno odradit. A v tom m\u011bl naprostou pravdu. A\u010dkoliv<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[567],"tags":[],"class_list":["post-4210","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tisic-a-jeden-pribeh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4210","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4210"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4210\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4210"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4210"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4210"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}