{"id":4228,"date":"2014-02-16T16:00:00","date_gmt":"2014-02-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4215"},"modified":"2014-02-16T16:00:00","modified_gmt":"2014-02-16T15:00:00","slug":"denial-55","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/02\/16\/denial-55\/","title":{"rendered":"Denial 55."},"content":{"rendered":"
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

<\/strong> Tom m\u011b p\u0159estal hladit ve vlasech a popot\u00e1hnul nosem.<\/div>\n

„\u0158ekl jsem m\u00e1m\u011b o tom, \u017ee jsem HIV pozitivn\u00ed. Vypadala, jako by to byla naprosto b\u011b\u017en\u00e1 v\u011bc. \u00dapln\u011b jsem na n\u00ed vid\u011bl, jak se dr\u017eela, aby ne\u0159ekla – Jako bych ti to ne\u0159\u00edkala, vi\u010f,“ po\u0161eptal n\u00e1hle. Jeho hlas zn\u011bl klidn\u011b, ale j\u00e1 ho znal. Poznal jsem, \u017ee ho to tr\u00e1p\u00ed. Mrz\u00ed m\u011b to, ale snad by to jeho matka takhle nevzala. Mo\u017en\u00e1 mu jen necht\u011bla d\u00e1t najevo, jak ji to tr\u00e1p\u00ed. Kdo by to vzal jako v\u011bc b\u011b\u017enou, toho bych snad j\u00e1 nev\u00edm co.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 se sna\u017eila kr\u00fdt to, jak ji to bol\u00ed, Tomi,“ po\u0161ept\u00e1m mu ti\u0161e a v\u00edce si ho k sob\u011b p\u0159ivinu. „A\u010dkoli j\u00e1 ji tolik nezn\u00e1m, nem\u016f\u017eu to posoudit, ur\u010dit\u011b to pro ni nen\u00ed b\u011b\u017en\u00e1 v\u011bc, nebere to tak. Podle m\u011b ji to p\u0159ekvapilo a je z toho \u0161patn\u00e1. Jen t\u011b necht\u011bla je\u0161t\u011b v\u00edc tr\u00e1pit t\u00edm, jak to tr\u00e1p\u00ed ji samotnou.“<\/div>\n
„Byl jsem se rozlou\u010dit s t\u00e1tou,“ \u0161eptl pot\u00e9 rozechv\u011ble. O jeho otci t\u00e9m\u011b\u0159 nic nev\u00edm.<\/em> „Jako v\u017edycky sed\u011bl v tom odpornym hn\u011bdym k\u0159esle a chlastal pivo s nohama na stole,“ \u0159ekl znechucen\u011b. „Kdy\u017e jsem mu to \u0159ekl, \u0159ekl mi, \u017ee si to zaslou\u017e\u00edm. Obvykle mele sam\u00fd sra\u010dky, ale tentokr\u00e1t mi jeho slova d\u00e1valy smysl\u2026 \u0158ekl mi, \u017ee m\u00e1m um\u0159\u00edt, \u017ee tak alespo\u0148 nebudu ohro\u017eovat lidi ve sv\u00e9m okol\u00ed\u2026“ vydal ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u011b. Jak jen mohl? Proboha, jak mu tohle mohl \u0159\u00edct?! To je takov\u00e1 hloupost a nechutnost.<\/em> „Musel jsem pry\u010d. Cht\u011bl jsem od v\u0161eho ut\u00e9ct,“ \u0161eptal s tich\u00fdm pl\u00e1\u010dem. Za\u010d\u00edn\u00e1m u\u017e pomali\u010dku ch\u00e1pat to v\u0161echno. Z\u0159ejm\u011b jsem v tom nebyl jen j\u00e1. Rodi\u010de ho z\u0159ejm\u011b dod\u011blali.<\/em> Nesta\u010dil jsem to vst\u0159eb\u00e1vat. Byl to pro m\u011b \u0161ok. Pohladil jsem ho konej\u0161iv\u011b po z\u00e1dech a tiskl ho k sob\u011b. Pol\u00edbil jsem ho opatrn\u011b na krk a pohladil po \u0161\u00edji.<\/p>\n

„Nen\u00ed to tak, Tomi. J\u00e1 tv\u00e9ho otce nezn\u00e1m, ale to, co \u0159ekl, nen\u00ed pravda. Ty nem\u00e1\u0161 um\u0159\u00edt, nikoho neohro\u017euje\u0161, ba naopak. Jsi opatrn\u00fd a sv\u011bdomit\u00fd. Nejsi o nic hor\u0161\u00ed, ne\u017e je kdokoli jin\u00fd na sv\u011bt\u011b. Naopak, jsi \u010dlov\u011bk s velk\u00fdm srdcem na prav\u00e9m m\u00edst\u011b a to ani nemoc nezm\u011bn\u00ed. L\u00e9\u010dil ses, bral jsi l\u00e9ky, nev\u00edm, jak je to te\u010f, ale jsi sv\u011bdomit\u00fd. Zapome\u0148 na tyhle slova nebo si je alespo\u0148 neber k srdci. Je to hloupost, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1m, ani\u017e bych si n\u011bjak uv\u011bdomil, jak jsem jej oslovil. Bylo to pro m\u011b p\u0159irozen\u00e9.<\/div>\n

„C\u00edtil jsem se \u00fapln\u011b s\u00e1m,“ vzlyknul a bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di. Chud\u00e1\u010dek m\u016fj. Nediv\u00edm se, \u017ee takhle reagoval. Jen m\u011b mrz\u00ed, \u017ee se c\u00edtil s\u00e1m, a\u010dkoli v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem tu pro n\u011bj.<\/em><\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti to, ale chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee s\u00e1m nejsi,“ pol\u00edb\u00edm ho na tv\u00e1\u0159. „J\u00e1 tu pro tebe budu po\u0159\u00e1d, ve dne i v noci, ale ch\u00e1pu, \u017ee rodi\u010de ti v tomhle nenahrad\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1m mu potichu. „Nejsi s\u00e1m, opravdu ne. Na sv\u011bt\u011b jsou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed t\u011b miluj\u00ed, maj\u00ed r\u00e1di a dokonce by pro tebe dali i vlastn\u00ed \u017eivot.“ Je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t ti\u0161e zavzlykal, ne\u017e se hluboce nadechl, jak se sna\u017eil uklidnit.<\/div>\n
„Neplakej, nepla\u010d, jsem u tebe, hm?“ \u0161eptal jsem mu ti\u0161e a sna\u017eil se jej ukonej\u0161it i hlazen\u00edm po z\u00e1dech.<\/div>\n
\n
„Promi\u0148,“ omluvil se mi. Prob\u016fh, za co?<\/em> Poodt\u00e1hl se a rukou si ot\u0159el obli\u010dej. „J\u00e1 jen\u2026 Pot\u0159eboval jsem to ze sebe dostat, \u0159\u00edct ti, pro\u010d jsem to ud\u011blal,“ ospravedln\u00ed se. Je dob\u0159e, \u017ee to ze sebe dostal. Snad se mu i tro\u0161ku ulevilo.<\/em><\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi mi to \u0159ekl,“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed a sjedu mu po z\u00e1dech. „A neomlouvej se, hm?“ pousm\u011bju se mali\u010dko. Smutn\u011b se na m\u011b usm\u00e1l a op\u0159el si hlavi\u010dku o moji. Brou\u010d\u00ednek m\u016fj. I kdyby to v\u0161echno \u0161patn\u011b skon\u010dilo, sna\u017eil bych se d\u011blat v\u0161e proto, abych mu ten \u017eivot jen a jen zp\u0159\u00edjemnil. Ud\u011blal bych cokoli pro to, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd i za tu cenu, \u017ee bych o n\u011bj p\u0159i\u0161el.<\/em> Op\u0159el jsem si \u010delo o to jeho a zpod \u0159as se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. Jemn\u011b jsem se potom ot\u0159el nosem o ten jeho a usm\u00e1l se. T\u00edm jsem ho donutil k \u00fasm\u011bvu. Hned se za\u010dal mazlit sv\u00fdm nosem s m\u00fdm. M\u011bl tu hru r\u00e1d. A j\u00e1 tak\u00e9. Hlavn\u011b, kdy\u017e se sladce usm\u00edval. Opl\u00e1cel jsem mu to a mazliv\u011b se o n\u011bj ot\u00edral, p\u0159i\u010dem\u017e jsem se usm\u00edval. Sladce mi \u00fasm\u011bv oplatil. Co kdy\u017e tenhle \u00fasm\u011bv vid\u00edm dnes naposled? Co kdy\u017e z\u00edtra odlet\u00edm a u\u017e ho nikdy neuvid\u00edm? Srdce mi puk\u00e1, kdy\u017e na to pomysl\u00edm.<\/p>\n

<\/em> Sklopil jsem o\u010di, t\u00e9m\u011b\u0159 jsem je zav\u0159el. L\u00e1skypln\u011b jsem ho pohladil a p\u0159itiskl jej majetnicky k sob\u011b. Tom mi ov\u0161em vzal tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, abych se na n\u011bj pod\u00edval. P\u00e1r vte\u0159in jsem se br\u00e1nil, jeliko\u017e jsem necht\u011bl, aby vid\u011bl, co m\u00e1m v o\u010d\u00edch veps\u00e1no. Nakonec jsem se na n\u011bj ale zcela up\u0159\u00edmn\u011b pod\u00edval. Jemn\u011b m\u011b pohladil palcem po tv\u00e1\u0159i, jak m\u011b dr\u017eel. Tikal pohledem mezi m\u00fdma o\u010dima. Pot\u00e9 se v\u0161ak ne\u010dekan\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil k m\u00fdm rt\u016fm. Opravdu by cht\u011bl? Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to nech\u00e1m na n\u011bm. Nechci ud\u011blat chybu.<\/em> P\u0159iv\u0159el jsem mali\u010dko o\u010di, byl to v\u017edy d\u016fkaz toho, jak mu v\u011b\u0159\u00edm. Rty jsem tro\u0161ku pootev\u0159el a zpod \u0159as jej sledoval. Cht\u011bl jsem to p\u0159enechat na n\u011bm. P\u0159itiskl se sv\u00fdmi sametov\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159ky k m\u00fdm, ale dal mi pouze drobnou pusinku. Ov\u0161em i za tu jsem byl vd\u011b\u010dn\u00fd a s ve\u0161kerou l\u00e1skou jsem mu ji oplatil. N\u011b\u017en\u011b mi nas\u00e1l horn\u00ed ret mezi sv\u00e9, \u010d\u00edm\u017e m\u011b prakticky pol\u00edbil. Za tohle bych dal snad cokoli. Pro jeho rty bych zem\u0159el jako pro n\u011bj.<\/em> Pot\u00e9 se odd\u00e1lil a slezl ze m\u011b.<\/p>\n

„Neut\u00edkej mi,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159ivinu si ho k sob\u011b je\u0161t\u011b. Nechci, aby mi hned utekl. V\u0161ak jsem ho do ni\u010deho nenutil.<\/em> Objal jsem ho a d\u011bkovn\u011b ho pohladil po tv\u00e1\u0159i svou. „D\u011bkuju.“<\/div>\n

„Za co?“ p\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b. Tohle miluju, jak se mn\u011b p\u0159ivine a do\u017eaduje se m\u00e9 bl\u00edzkosti. N\u011bkdo to bere jako hezkou v\u011bc, ale pro m\u011b je to absolutn\u011b dokonal\u00fd okam\u017eik, kter\u00e9ho si s n\u00edm dok\u00e1\u017eu u\u017e\u00edvat.<\/em><\/div>\n
„Za to, \u017ee tu se mnou jsi, za to, \u017ee jsi a taky za tuhle n\u00e1dhernou pusinku, hm?“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po \u010delisti prsty. D\u00edval jsem se mu p\u0159itom do o\u010d\u00ed a tulil se k n\u011bmu jako on ke mn\u011b. T\u00e9m\u011b\u0159 nesm\u011ble se usm\u00e1l a pohladil m\u011b po ramen\u011b. And\u00edlek, m\u016fj and\u00edlek.<\/em><\/div>\n
„A taky d\u011bkuju za to, \u017ee t\u011b sm\u00edm milovat,“ po\u0161ept\u00e1m potichu a d\u00e1m mu jemnou pusinku. Necht\u011bl jsem ho nijak polekat ani ho k ni\u010demu nutit. Tom m\u011blce vydechl a zad\u00edval se na m\u011b rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fdmi \u010dokol\u00e1dkami. Chv\u00edli jsem se na n\u011bj stejn\u011b tak d\u00edval, ale pot\u00e9 jsem se nadechl k dal\u0161\u00edm slov\u016fm. Je to mo\u017en\u00e1 po\u0161etil\u00e9, ale chci, aby to v\u011bd\u011bl. Nikdo na sv\u011bt\u011b mi neuk\u00e1zal pravou l\u00e1sku, jen on.<\/p>\n

<\/em> „V\u00ed\u0161, d\u00edky tob\u011b jsem poznal, jak chutn\u00e1 l\u00e1ska a \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n

„P\u0161t,“ zavrt\u011bl nepatrn\u011b hlavi\u010dkou a p\u0159ilo\u017eil mi ukazov\u00e1\u010dek na rty, \u010d\u00edm\u017e m\u011b uti\u0161il. Ne, nebude d\u011blat, \u017ee ne, kdy\u017e je to pravda.<\/em> Pol\u00edbil jsem ho na ten prst\u00edk.<\/div>\n
„Je to pravda,“ \u0161eptnu i p\u0159es jeho prst.<\/div>\n
„V\u017edycky mus\u00ed\u0161 n\u011bco mlejt,“ zakrout\u00ed nade mnou pobaven\u011b hlavou. Sjel mi b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f z tv\u00e1\u0159e na krk, kolem n\u011bj\u017e mi pa\u017ei omotal a nal\u00e9hav\u011b se p\u0159itiskl sv\u00fdmi rty k m\u00fdm. Nas\u00e1l mi ret a ud\u011blal to znovu a znovu. Ohm, tohle jsem moment\u00e1ln\u011b ne\u010dekal, ale v\u016fbec nelituju. Jen bych se m\u011bl opravdu uti\u0161it.<\/em> Jen jsem trhan\u011b oddechl a polibek mu oplatil. O\u010di jsem hned zav\u0159el a v\u011bnoval mu dal\u0161\u00ed polibek.<\/div>\n
„Mhh, u\u017e\u2026 budu potichu,“ za\u0161ept\u00e1m mu ti\u0161e. Nakopnul m\u011b pod vodou kolenem do stehna a dychtiv\u011b se mi vpil do rt\u016f, zat\u00edmco u\u017e ke mn\u011b tiskl sv\u00e9 polonah\u00e9 t\u011blo a ti\u0161e fun\u011bl nosem.<\/p>\n

Pevn\u011b jsem ho objal, a\u017e jsem ho mali\u010dko p\u0159izvedl a za\u010dal mu to v\u0161echno opl\u00e1cet. Zav\u0159el jsem o\u010di a soust\u0159edil se u\u017e pouze na jeho rty. Nedok\u00e1zal jsem nic jin\u00e9ho, ne\u017e ti\u0161e oddechovat a tisknout se proti n\u011bmu. Je dokonal\u00fd, naprosto dokonal\u00fd.<\/em> Tom m\u011b hladil prsty ve vlasech a druhou rukou po \u0161\u00edji, p\u0159i\u010dem\u017e se mi sna\u017eil probojovat jazykem do \u00fast. \u0160imral m\u011b prosebn\u011b \u0161pi\u010dkou jazyka zevnit\u0159 na horn\u00edm rtu, jako by cht\u011bl, abych ho propustil dovnit\u0159. Tohle jsem si p\u0159\u00e1l, moc mi to chyb\u011blo stejn\u011b jako on.<\/em> Co\u017e jsem mu mile r\u00e1d po chvilce \u0161k\u00e1dlen\u00ed umo\u017enil a hned jeho jazyk pohladil t\u00edm sv\u00fdm. Opravdu hodn\u011b proc\u00edt\u011bn\u011b jsem ho l\u00edbal, p\u0159\u00edmo jsem se s jeho rty a jazykem mazlil. Hladil jsem ho rukama v\u0161ude mo\u017en\u011b po t\u011ble, jak jsem jen dok\u00e1zal. K\u00e9\u017e bych mu t\u00edm v\u0161\u00edm mohl dok\u00e1zat, jak moc ho miluju.<\/em> \u017de se mu to l\u00edbilo, mi d\u00e1val najevo t\u00edm, \u017ee se ke mn\u011b tisknul okam\u017eik od okam\u017eiku st\u00e1le v\u00edc a ti\u0161e vrn\u011bl. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho snad ani nezn\u00e1m.<\/em> Na jeho rtech jsem rozeznal \u00fasm\u011bv. Pak u\u017e se v\u0161e seb\u011bhlo moc rychle. Sjel mi rukou mezi nohy, \u010d\u00edm\u017e m\u011b naprosto odzbrojil a zarazil, \u010deho\u017e vyu\u017eil a okam\u017eit\u011b se mnou fl\u00e1knul do vody. Zaslechl jsem nad hladinou u\u017e jen jeho sm\u00edch a \u0161plouch\u00e1n\u00ed vody, jak se hnal pry\u010d. Tak to zaplat\u00ed\u0161, ty lump\u00edku.<\/em> Hned, jak jsem se vyno\u0159il, jsem si dal vlasy pry\u010d z obli\u010deje a rozplaval jsem se za n\u00edm.<\/p>\n

„No po\u010dkej,“ \u0159ekl jsem se sm\u00edchem a sna\u017eil se ho rychle dohnat. On u\u017e v\u0161ak byl kus ode m\u011b na m\u011bl\u010din\u011b, tak\u017ee se mu dob\u0159e ut\u00edkalo. Jakmile jsem se tam dostal tak\u00e9, rozeb\u011bhnul jsem se za n\u00edm. Udivilo m\u011b to, ale dohnal jsem ho. To m\u00e1m z toho dne\u0161n\u00edho b\u011bhu na leti\u0161t\u011b. M\u00e1m kondi\u010dku.<\/em> Chytil jsem ho kolem pasu a nahlas vydechnul. Polechtal jsem ho na b\u0159i\u0161e a zasm\u00e1l se.<\/div>\n

„Co to bylo, no co to bylo?“ sm\u00e1l jsem se a dr\u017eel si ho u sebe.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi, abych t\u011b utopil, tak jsem to ud\u011blal,“ vykrucoval se mi se sm\u00edchem jako mr\u0161tn\u00e9 h\u00e1d\u011b. No ale\u2026 mus\u00edm mu n\u011bco prov\u00e9st.<\/em><\/div>\n
„Opravdu se ti to m\u00e1lem poda\u0159ilo,“ zasm\u011bju se, nadzvednu ho a popojdu s n\u00edm. Nakonec jsem s n\u00edm opravdu n\u011b\u017en\u011b pl\u00e1cnul do p\u00edsku a kleknul si obkro\u010dmo nad n\u011bj. J\u00e1 ti d\u00e1m, \u017ee m\u011b bude\u0161 topit. M\u011bl jsem m\u00e1lem infarkt.<\/em> „To bude zlej a krutej trest,“ zacul\u00edm se a za\u010dnu ho lechtat, p\u0159i\u010dem\u017e si ho jednou rukou p\u0159idr\u017euju za ruce, aby se mi nemohl br\u00e1nit.<\/div>\n
„Pomooooooooc!“ za\u010dal pi\u0161t\u011bt hned p\u0159es celou pl\u00e1\u017e a kopat nohama. Hah\u00e1, nikdo ti nepom\u016f\u017ee, proto\u017ee si t\u011b umorduju, ty m\u016fj milovanej brou\u010dku.<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159vi,“ zasm\u011bju se a d\u00e1l ho lecht\u00e1m. Nakonec jsem se sehnul a pusou mu zaprd\u011bl na b\u0159\u00ed\u0161ko. Rozesm\u00e1l jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc a za\u010dal ho o to v\u00edc lechtat.<\/p>\n

„N\u00e9\u00e9\u00e9! N\u00e9\u00e9! Huuuuuuu, Bill\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ hekal na celou pl\u00e1\u017e, div se ned\u00e1vil sm\u00edchy. \u0160kubal sebou, trhal a kopal nohama. Sna\u017eil se m\u011b koleny nakopnout do zad, ale marn\u011b. „H\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed, j\u00e1 se po\u010d\u016fr\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1m,“ zahul\u00e1kal se slzami v o\u010d\u00edch. No nen\u00ed k se\u017er\u00e1n\u00ed? Klidn\u011b snad i po\u010d\u016franej, ale to bych ho p\u0159eci jen hodil do mo\u0159e a tam ho potr\u00e1pil znovu.<\/em><\/div>\n

„To bude ale ostuda,“ zasm\u011bju se a lecht\u00e1m ho je\u0161t\u011b chvilku na \u017eebrech, tam to bylo snad nejhor\u0161\u00ed. Potom jsem se k n\u011bmu prudce sklonil a z\u016fstal p\u00e1r milimetr\u016f od jeho rt\u016f. „\u0160\u00edlen\u011b t\u011b miluju a nep\u0159estanu,“ vydechnu jen a pol\u00edb\u00edm ho. Jednodu\u0161e jsem musel, to a\u0165 se na m\u011b nezlob\u00ed.<\/em> Potom jsem ho jen n\u011b\u017en\u011b pohladil po boku, abych jeho t\u011blo tro\u0161ku ukonej\u0161il z toho \u0161oku p\u0159i lecht\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tak to m\u00e1\u0161 blb\u00fd, ty hajtro,“ skopnul m\u011b se sm\u00edchem ze sebe. No teda!<\/em> Plesknul m\u011b p\u0159es b\u0159icho, pak m\u011b kopnul do zadku a rychle ut\u00edkal pry\u010d.<\/div>\n
„Jau, au,“ zask\u0159ehotal jsem a rychle se postavil na nohy. Potom jsem se za n\u00edm hned rozeb\u011bhnul, p\u0159i\u010dem\u017e jsem se sm\u00e1l. „J\u00e1 ti d\u00e1m hajtru!“<\/div>\n
„Pob\u011b\u017e, \u0161unko,“ hul\u00e1kal se sm\u00edchem a b\u011b\u017eel d\u00e1l. Lid\u00e9 na n\u00e1s pouze nech\u00e1pav\u011b koukali. Je\u0161t\u011b \u017ee n\u00e1m nerozum\u00ed.<\/em> Nemohl jsem d\u011blat nic jin\u00e9ho ne\u017e se sm\u00e1t a v\u00e1\u017en\u011b za n\u00edm ut\u00edkat. Kdy\u017e se mi ho poda\u0159ilo dohnat, m\u00e1lem jsem vyplivnul pl\u00edce.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1m \u0161u-\u0161unku,“ oddechnu se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Chce\u0161 b\u00fdt rad\u011bji \u0161ukna?“ sval\u00ed se vy\u010derpan\u011b do p\u00edsku a d\u00e1l se sm\u011bje. Jako bych to nesly\u0161el.<\/em> „Kurva, p\u00edch\u00e1 m\u011b v boku,“ chytil se za \u017eebra, p\u0159i\u010dem\u017e se neust\u00e1le chechtal jako pomaten\u00fd.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 za to, cos mi provedl,“ zasm\u011bju se a kleknu si k n\u011bmu.<\/div>\n
„Zaslou\u017eil sis to,“ oddechne pobaven\u011b.<\/p>\n

Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku a za t\u00fdl si m\u011b k sob\u011b st\u00e1hnul. Nesta\u010dil jsem se ani nadechnout a u\u017e l\u00e1skypln\u011b h\u00fd\u010dkal m\u00e9 rty sv\u00fdmi. Mhh, i kdybych se m\u011bl udusit, udus\u00edm se pro tuhle slast r\u00e1d.<\/em> Mo\u0159e n\u00e1s p\u0159i tom jemn\u011b om\u00fdvalo sv\u00fdmi p\u0159\u00edtuln\u00fdmi vlnami. P\u0159i\u0161oupnul jsem se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a opl\u00e1cel mu to. Jak jsem u n\u011bj byl sklon\u011bn\u00fd, hladil jsem ho rukou po hrudi i b\u0159\u00ed\u0161ku. Zase jsem se mohl dot\u00fdkat a laskat ho. Nic na sv\u011bt\u011b snad nepot\u0159ebuji jako pr\u00e1v\u011b tohle.<\/em> Jemn\u011b jsem se mazlil s jeho jazykem, obj\u00ed\u017ed\u011bl ho, vyj\u00ed\u017ed\u011bl po n\u011bm a hladil jej. Jeho rty pro m\u011b byly n\u011b\u010d\u00edm nepopsateln\u00fdm. Sjel mi dlan\u011bmi po z\u00e1dech a\u017e na zadek, po n\u011bm\u017e m\u011b pohladil a n\u00e1sledn\u011b jej stisknul. Bezmocn\u011b nad t\u00edm vydechl a svalil m\u011b pod sebe.Hladov\u011b m\u011b l\u00edbal a vp\u00edjel se jazykem hluboko ke mn\u011b do \u00fast. Tohle m\u011b tolik vzru\u0161uje. Nejrad\u0161i bych k\u0148u\u010del a vzdychal slast\u00ed, kdy\u017e se m\u011b takhle dot\u00fdk\u00e1.<\/em> Pohladil m\u011b po boc\u00edch a b\u0159i\u0161e, na\u010de\u017e u\u017e se znovu ocitl pode mnou, jeliko\u017e jsem ho pod sebe svrhnul. Vm\u00e1\u010dkl jsem se mu mezi nohy, abych u n\u011bj byl co nejv\u00edce a dychtiv\u011b jej d\u00e1l l\u00edbal. Dlan\u00ed jsem mu podep\u0159el hlavi\u010dku a prsty ho hladil po \u0161\u00edji.<\/p>\n

„Po\u010dkej,“ vzdychl bezbrann\u011b do polibk\u016f. „Jsou tu lidi,“ \u0161eptl, ani\u017e by na okam\u017eik p\u0159estal zaplavovat m\u00e9 rty n\u00e1ru\u017eiv\u00fdmi polibky. Jako by byli pr\u00e1v\u011b te\u010f snad d\u016fle\u017eit\u00ed. Ned\u011bl\u00e1me nic \u0161patn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n

„Nemysli na n\u011b, jen se l\u00edb\u00e1me, hm?“ usm\u00e1l jsem se do polibk\u016f a pot\u00e9 mu hned proklouznul jazykem hluboko do \u00fast. On se v\u0161ak odtrhl a vypudil mi jazyk ze sv\u00fdch \u00fast.<\/div>\n
„Jenom\u017ee na m\u011b jde n\u011bco jin\u00fdho, ne\u017e je l\u00edb\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekne ud\u00fdchan\u011b a p\u0159ilo\u017e\u00ed si ruku na hrudn\u00ed ko\u0161 do m\u00edst, kde mu v tuto chv\u00edli o\u010dividn\u011b bije spla\u0161en\u011b srd\u00ed\u010dko. Zad\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed a dr\u017eel dla\u0148 na jeho srd\u00ed\u010dku. Byl p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd pocit c\u00edtit, jak mu kr\u00e1sn\u011b rychle tlu\u010de, a to je\u0161t\u011b ke v\u0161emu kv\u016fli mn\u011b.<\/div>\n
„To m\u011b i t\u011b\u0161\u00ed,“ usm\u011bju se ti\u0161e a d\u00e1m mu n\u011b\u017enou pusinku.<\/div>\n
„To jsi jedinej,“ zasm\u011bje se rozpa\u010dit\u011b. Brou\u010d\u00ednek m\u016fj, jak je z toho v rozpac\u00edch.<\/em><\/div>\n
„Uklidn\u00ed t\u011b to, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee jsme na tom stejn\u011b?“ pousm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po boku.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 jako, \u017ee kdybych ti tohle \u0159ekl v obr\u00e1cen\u00e9 situaci, uklidnilo by t\u011b to?“ povyt\u00e1hne pobaven\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nejsem si t\u00edm zcela jist\u00fd,“ zasm\u011bju se, ale pot\u00e9 ho pohlad\u00edm po tv\u00e1\u0159i. Zad\u00edval jsem se mu v\u00e1\u017en\u011b do o\u010d\u00ed. On v\u0161ak pohledem uhnul a za\u010dal se zpode m\u011b dost\u00e1vat. \u0158ekl jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/p>\n

<\/em> „Kam mi ut\u00edk\u00e1\u0161?“ \u0161eptnu a slezu z n\u011bj, aby se mohl h\u00fdbat snadn\u011bji.<\/div>\n

„Pot\u0159ebuju to uklidnit,“ pousm\u011bje se omluvn\u011b a zhluboka se nadechne, kdy\u017e se posad\u00ed. U\u017e jsem se lekl.<\/em><\/div>\n
„Jo, jo, dob\u0159e,“ usm\u011bju se a polo\u017e\u00edm se na z\u00e1da. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se prot\u00e1hnul, p\u0159i\u010dem\u017e jsem zat\u00e1hnul b\u0159icho a pokr\u010dil nohy. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a tro\u0161ku se p\u0159es slune\u010dn\u00ed paprsky za\u0161klebil. M\u011bl semknut\u00e9 rty k sob\u011b a prsty si jezdil po kolenech. P\u0159isunul jsem se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a pohladil ho po ruce. Lehce se na m\u011b pousm\u00e1l, ale ml\u010del. M\u011bl bych toho na srdci spoustu, ale nechci nic pokazit.<\/em><\/div>\n
„Co bys r\u00e1d te\u010f d\u011blal a celkov\u011b n\u011bjak pozd\u011bji?“ po\u0161ept\u00e1m a na ruce mu za\u010dnu imagin\u00e1rn\u011b kreslit prstem.<\/div>\n
„No\u2026 pak p\u016fjdeme na tu ve\u010de\u0159i a potom se t\u0159eba proj\u00edt do m\u011bsta,“ navrhne polohlasem.<\/div>\n
„Nech\u00e1m to pln\u011b na tob\u011b. J\u00e1 jsem jen hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017eu b\u00fdt s tebou.“ Nad t\u00edm se smutn\u011b usm\u00e1l. P\u0159ikr\u010dil si k t\u011blu nohy, kter\u00e9 objal pa\u017eemi a zad\u00edval se na mo\u0159e. Abych pravdu \u0159ekl, nev\u00edm, na \u010dem jsem. Chvilkami je v\u016f\u010di mn\u011b odta\u017eit\u00fd a chvilkami m\u011b l\u00edb\u00e1. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale vlastn\u011b tomu rozum\u00edm. Jsme oba tro\u0161ku vyveden\u00ed z m\u00edry z toho v\u0161eho, co se stalo.<\/em> Pohladil jsem ho vl\u00eddn\u011b po z\u00e1dech a pomalu se posadil vedle n\u011bj. V tichosti popot\u00e1hnul nosem a rychle zamrkal. Objal jsem ho kolem ramen a nasucho polknul.<\/p>\n

„Nechci, aby ses tr\u00e1pil,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„Nic mi nen\u00ed,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b m\u00e1m o\u010di, srdce a taky t\u011b zn\u00e1m, Tomi,“ pohlad\u00edm ho.<\/div>\n
„Pro\u010d bych se m\u011bl tr\u00e1pit, hm,“ pokr\u010dil rameny a polo\u017eil si bradu na kolena.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161 hlavn\u011b ty,“ \u0161eptnu. „R\u00e1d bych ud\u011blal n\u011bco, \u010d\u00edm bych ti pomohl.“<\/div>\n
„A j\u00e1 bych byl r\u00e1d, kdyby n\u011bco takov\u00fdho existovalo,“ broukne, na\u010de\u017e zav\u0159e o\u010di. Ti\u0161e jsem oddechl a sklopil o\u010di. Nev\u011bd\u011bl jsem, co mu na to odpov\u011bd\u011bt. Je to t\u011b\u017ek\u00e9. Nev\u00edm, co by si p\u0159\u00e1l, co by cht\u011bl.<\/em><\/div>\n
„To j\u00e1 taky.“<\/div>\n
„V\u017edycky jsem si p\u0159edstavoval, jak takhle budeme jezdit n\u011bkam na dovolenou,“ po\u0161ept\u00e1 s pohledem up\u0159en\u00fdm do d\u00e1li, „klidn\u011b i s Nicki,“ dod\u00e1. To uva\u017euje o tom sam\u00e9m, co j\u00e1.<\/em> Zavrt\u00ed hlavou a sev\u0159e v dlani vyh\u0159\u00e1t\u00fd p\u00edsek. „Bl\u00e1hov\u00fd,“ \u0161eptne pro sebe. Ale pro\u010d, sakra? V\u0161e je jen na n\u011bm.<\/p>\n

<\/em> „Taky jsem na to myslel. A bl\u00e1hov\u00fd se mi to nezd\u00e1lo, ani nezd\u00e1. Je to jen o tom, co bys cht\u011bl. Je na tob\u011b, co si p\u0159eje\u0161, co chce\u0161 a co d\u011bl\u00e1\u0161. V\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 jsem tady a v\u017edy budu. Nen\u00ed nic a nikdo, co by m\u011b dr\u017eelo.“<\/div>\n

„Krom\u011b Barbary, pr\u00e1ce a plno povinnost\u00ed,“ broukne sarkasticky. Vlastn\u011b jsem mu to ani ne\u0159ekl.<\/em><\/div>\n
„Jsem rozveden\u00fd,“ zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. C\u00edtil jsem, jak mu v ten okam\u017eik ztuhla ramena a dokonce se zadrhl v dechu. Zasko\u010den\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl. \u010cekal jsem, \u017ee ho to zasko\u010d\u00ed, ale ne tolik.<\/em> „No, je to tak,“ \u0161eptnu. „Barbara m\u00e1 sv\u016fj byt a j\u00e1 m\u00e1m malou v p\u00e9\u010di, ale Barbara si ji m\u016f\u017ee kdykoli vz\u00edt, stejn\u011b tak jako si ji od n\u00ed mohu j\u00e1 kdykoli odv\u00e9st.“<\/div>\n
„Rozvedl ses?“ vydechne, jako by tomu st\u00e1le nerozum\u011bl.<\/div>\n
„Ano, jsem rozveden\u00fd,“ p\u0159ik\u00fdvnu a sklop\u00edm o\u010di. Jo, u\u017e by n\u00e1m nic nebr\u00e1nilo, ale v\u0161echno se obr\u00e1tilo. Kdy\u017e bychom kone\u010dn\u011b mohli b\u00fdt v klidu spolu, tak\u2026 \u0161koda mluvit.<\/em> Tom nic ne\u0159ekl. Odvr\u00e1til ode m\u011b hlavu a semknul k sob\u011b rty. D\u0159\u00edv by byl mo\u017en\u00e1 i r\u00e1d, ale co te\u010f?<\/em> Jen jsem zt\u011b\u017eka oddechl a s\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvnul. On si v\u0161ak schoval obli\u010dej do dlan\u011b a zakroutil hlavou. Kdy\u017e ruku odendal, jeho v\u00fdraz byl nezvykle ironick\u00fd. Co tohle znamen\u00e1? Nev\u00edm, jak si to vylo\u017eit.<\/p>\n

<\/em> „Cht\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct, ale bohu\u017eel jsem to p\u0159edt\u00edm nestihl,“ \u0161eptnu ti\u0161e a proto\u010d\u00edm prst\u00fdnek na prsten\u00ed\u010dku. Nic ne\u0159ekl, pouze zav\u0159el o\u010di. Nev\u011bd\u011bl jsem, co \u0159\u00edct. Jen jsem v tichosti vedle n\u011bj sed\u011bl a sp\u00ed\u0161e \u010dekal, co mi on \u0159ekne. On ov\u0161em i nad\u00e1le ml\u010del, pouze zhluboka d\u00fdchal. „Jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e to v\u00ed\u0161,“ oddechnu jen.<\/div>\n

„Jako by to n\u011bco m\u011bnilo,“ pronese ho\u0159ce a za\u010dne se zvedat. Bo\u017ee m\u016fj, co m\u00e1m ud\u011blat je\u0161t\u011b v\u00edc? J\u00e1 nem\u016f\u017eu nic pro zm\u011bnu u\u017e ud\u011blat. P\u0159ilet\u011bl jsem, sna\u017eil se mu v\u0161e \u0159\u00edct, omluvit se.<\/em> Chytnul jsem ho v\u0161ak za ruku a st\u00e1hl ho k sob\u011b.<\/div>\n
„Tome, m\u016f\u017ee to zm\u011bnit n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, ale jestli se n\u011bco zm\u011bn\u00ed, to je na tob\u011b. Nechci na tebe n\u011bco h\u00e1zet, ale te\u010f se mus\u00ed\u0161 ty rozmyslet o tom, co chce\u0161,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n
„Denn\u011b\u2026 denn\u011b jsem \u010dekal, a\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159ijde\u0161 s tim, \u017ee jsi po\u017e\u00e1dal o rozvod, ale tys nikdy nebyl ani schopnej hnout prstem a te\u010f, kdy\u017e to skon\u010d\u00ed, tak se rozvede\u0161?“ \u0159ekl ironicky, a\u010d se mu v o\u010d\u00edch leskly slzy. „Jo, opravdu povedenej kousek.“ Ot\u0159el si o\u010di, vytrhl se mi a \u0161el pry\u010d. Nahlas jsem povzdechl a fl\u00e1knul dlan\u00ed do p\u00edsku. Jen\u017ee pro m\u011b nic neskon\u010dilo! On to vzal tak, \u017ee jsem od n\u011bj ode\u0161el a pak on odjel. M\u011bl jsem snahu za n\u00edm j\u00edt, cht\u011bl jsem mu \u0159\u00edct, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b podal \u017e\u00e1dost o rozvod.<\/em> Zvedl jsem se a roze\u0161el se za n\u00edm.<\/p>\n

„Pros\u00edm t\u011b, po\u010dkej,“ \u0159eknu, kdy\u017e ho dob\u00edh\u00e1m. \u0160el d\u00e1l, ani\u017e by se ohl\u00e9dl. „Pros\u00edm! Po\u010dkej, Tome. Sakra, j\u00e1 ti to \u0161el \u0159\u00edct, ale ty jsi mi nezvedl ani mobil! Co jsem m\u011bl d\u011blat d\u0159\u00edv? Bylo toho tolik najednou a v\u0161echno se odehr\u00e1valo rychle, s\u00e1m to v\u00ed\u0161,“ \u0159eknu, p\u0159i\u010dem\u017e jdu u\u017e vedle n\u011bj. „Kdyby b\u00fdvalo \u0161lo jen o m\u011b a nebyla v tom zata\u017een\u00e1 mal\u00e1, v\u0161echno by bylo mnohem d\u0159\u00edv,“ oddechnu bolestn\u011b.<\/div>\n

„Nech m\u011b u\u017e bejt. Se\u0161 odpornej pokrytec,“ ot\u0159el si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a do\u0161el ke sprch\u00e1m, kde se opl\u00e1chnul od slan\u00e9 vody. Pot\u00e9 si bez dal\u0161\u00edch slov vzal v\u011bci z leh\u00e1tka a \u0161el do hotelu. Ud\u011blal jsem rychle tot\u00e9\u017e a rozeb\u011bhnul se za n\u00edm. Bre\u010del jsem, tahle slova m\u011b od n\u011bj hodn\u011b bolela a mrzela. Tohle cel\u00e9 se nem\u011blo st\u00e1t. Od toho osudn\u00e9ho dne, kdy zjistil, \u017ee je HIV +. Od tohoto dne se n\u00e1m v\u0161echno bortilo.<\/em> Celou dobu jsem se sna\u017eil a stejn\u011b jsem v\u0161echno pokazil. Do\u0161el jsem ho a\u017e na recepci v hotelu. \u0160el jsem hned za n\u00edm, aby mi neutekl.<\/p>\n

„J\u00e1 se ti omlouv\u00e1m, ale j\u00e1 jsem tohle neud\u011blal naschv\u00e1l. J\u00e1 jsem s tebou hlavn\u011b neskon\u010dil. Neopustil jsem t\u011b, ch\u00e1pe\u0161? V\u0161echno to byl omyl, \u0161patn\u011b sis to vylo\u017eil,“ bre\u010del jsem mu po cest\u011b k v\u00fdtahu. „Ud\u011blal jsem chybu, \u017ee jsem ten ve\u010der ode\u0161el a mrz\u00ed m\u011b to. Jen\u017ee to nebylo tak, \u017ee bych t\u011b cht\u011bl opustit. U m\u011b nic nesko\u010dilo.“ Beze slov za\u0161el do v\u00fdtahu. Za\u0161el jsem dovnit\u0159 rychle s n\u00edm. Zad\u00edval jsem se na n\u011bj a ut\u00edral si slzy. Mo\u017en\u00e1 bych si m\u011bl sbalit v\u011bci a j\u00edt pry\u010d. Jen\u017ee j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu a podruh\u00e9 to neud\u011bl\u00e1m, dokud m\u011b nevyhod\u00ed.<\/em> Tom se op\u0159el o st\u011bnu, zaklonil hlavu a s hlubok\u00fdm n\u00e1dechem zav\u0159el o\u010di. Rad\u011bji jsem ml\u010del. Jen jsem zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko, abychom se kone\u010dn\u011b rozjeli do pat\u0159i\u010dn\u00e9ho patra. Dve\u0159e se zav\u0159ely a my se potom rozjeli. Sklopil jsem provinile o\u010di a sledoval zem.<\/div>\n

„Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak to bol\u00ed\u2026“ za\u0161eptal t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161iteln\u011b. To je to nejhor\u0161\u00ed, \u017ee v\u00edm, \u017ee ho to bol\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edc se snad sna\u017e\u00edm, t\u00edm je to hor\u0161\u00ed a j\u00e1 v\u0161echno kurvim.<\/em> Popot\u00e1hnul nosem a zad\u00edval se n\u011bkam do strany. Pohl\u00e9dnul jsem na n\u011bj a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, abych rozehnal slzy.<\/p>\n

„Necht\u011bl jsem ti nikdy ubl\u00ed\u017eit. \u010c\u00edm v\u00edc se sna\u017e\u00edm a chci, aby bylo v\u0161e lep\u0161\u00ed, t\u00edm je to hor\u0161\u00ed,“ povzdechnu potichu. „Nechci, aby t\u011b to bolelo. Kdybych to mohl napravit, okam\u017eit\u011b bych to ud\u011blal.“<\/div>\n

„Celou tu dobu jsem \u010dekal, kdy mi \u0159ekne\u0161, \u017ee ses rozvedl,“ \u0159ekl rozechv\u011ble a zamrkal. „A te\u010f, kdy\u017e se rozvede\u0161, tak u\u017e je mi to k ni\u010demu.“ K\u00e9\u017e by to b\u00fdvalo tak snadn\u00e9 ud\u011blat. P\u0159i\u0161la jeho nemoc, zm\u011bny v pr\u00e1ci, j\u00e1 z domova ode\u0161el. Bylo toho moc. Asi jsem slaboch, ale nezvl\u00e1dal jsem to v\u0161echno. M\u011bl jsem strach, hlavn\u011b o Nicol.<\/em> Zakroutil hlavou, semknul rty k sob\u011b a op\u011bt zav\u0159el o\u010di. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu stekly slzy.<\/div>\n
„Tomi, ty v\u00ed\u0161, \u017ee jsem se rozv\u00e9st cht\u011bl, trval jsem na tom. Nebylo to tak, \u017ee bych \u010dekal na vhodnou dobu. Jen toho bylo p\u0159\u00edli\u0161 najednou. Jsem slaboch, \u017ee jsem to neud\u011blal d\u0159\u00edv, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m to a omlouv\u00e1m se za to. Ale j\u00e1\u2026 pro\u010d to mus\u00ed b\u00fdt te\u010f u\u017e k ni\u010demu?“ za\u0161ept\u00e1m bolestn\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee um\u0159u\u2026 Mo\u017en\u00e1 za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, mo\u017en\u00e1 za p\u00e1r let\u2026 ale stane se to,“ polkl tich\u00fd vzlyk, kter\u00fd mu rozechv\u011bl hlas je\u0161t\u011b v\u00edc. Nechci, aby st\u00e1le myslel na um\u00edr\u00e1n\u00ed. V\u017edy\u0165 m\u00e1 obrovskou \u0161anci, a nav\u00edc, i n\u011bkolik let by bylo p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch a j\u00e1 bych pro n\u011b dal cokoli.<\/em> „A s t\u00edmhle\u2026 s t\u00edmhle u\u017e si t\u011b nem\u016f\u017eu vz\u00edt.“ Semkl jsem rty k sob\u011b a ud\u011blal p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f k n\u011bmu.<\/p>\n

„Posly\u0161, v\u0161ichni jednou um\u0159eme, Tomi. Nikdo nem\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt jist\u011b, kdo d\u0159\u00edv a kdo pozd\u011bji. A j\u00e1 ti chci \u0159\u00edct, \u017ee i kdybychom v\u011bd\u011bli, kdy um\u0159eme a m\u011blo to b\u00fdt v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b, j\u00e1 bych si t\u011b vzal. V\u00e1\u017eil bych si ka\u017edi\u010dk\u00e9 minuty s tebou. Byl bych r\u00e1d a byl bych vd\u011b\u010dn\u00fd za ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, kdy by mi bylo umo\u017en\u011bno s tebou b\u00fdt \u017eenat\u00fd. Ty jedin\u00fd jsi \u010dlov\u011bk, kter\u00fdm jsem zav\u00e1z\u00e1n a miluju ho\u2026“ po\u0161ept\u00e1m a uk\u00e1\u017eu mu ten prst\u00fdnek. Tuhle v\u011bci\u010dku bych nikdy nedal z ruky. M\u00e1 pro m\u011b obrovsk\u00fd v\u00fdznam.<\/em> „Nesundal jsem ho od okam\u017eiku, co jsem ho vyndal z ob\u00e1lky a ani ho nesund\u00e1m,“ \u0161pitnu. „Nechci t\u011b t\u00edm nijak nutit j\u00edt se mnou d\u00e1l, ale v\u017edy je je\u0161t\u011b d\u016fvod a \u010das. I kdyby m\u011blo j\u00edt o roky, m\u011bs\u00edce, dny \u010di hodiny. Alespo\u0148 pro m\u011b to m\u00e1 v\u00fdznam.“ Vid\u011bl jsem bezmoc a bolest v jeho o\u010d\u00edch, a\u010dkoli se ji sna\u017eil skr\u00fdt.<\/div>\n

„Nechci se o tomhle bavit,“ polkl zt\u011b\u017eka a p\u0159ikryl si dlan\u011bmi obli\u010dej, zat\u00edmco n\u00e1m v\u00fdtah ozn\u00e1mil zacink\u00e1n\u00edm, \u017ee jsme ji\u017e na pat\u0159e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, poj\u010f,“ po\u0161ept\u00e1m, na\u010de\u017e ho n\u011b\u017en\u011b chytnu za loket a vyjdu s n\u00edm z v\u00fdtahu ven. \u0160li jsme pomalu na pokoj. Nem\u016f\u017eu ho k ni\u010demu nutit.<\/em> Po cest\u011b se ot\u00edral od slz, ale jinak byl zticha.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL Tom m\u011b p\u0159estal hladit ve vlasech a popot\u00e1hnul nosem. „\u0158ekl jsem m\u00e1m\u011b o tom, \u017ee jsem HIV pozitivn\u00ed. Vypadala, jako by to byla naprosto b\u011b\u017en\u00e1 v\u011bc. \u00dapln\u011b jsem na n\u00ed vid\u011bl, jak se dr\u017eela, aby ne\u0159ekla –<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[574],"tags":[],"class_list":["post-4228","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-denial"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4228","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4228"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4228\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4228"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4228"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4228"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}